Kapitola 17. Ministerstvo verejného zdravotnictva a telesnej výchovy.

Výdavky tejto kapitoly sa preliminujú čiastkou 156,356.800.- Kč, z čoho pripadá na osobné výdavky 53,981.600.- Kč a na vecné výdavky obnos 102,375,200.-Kč. Oproti roku 1935 je celková potreba vyššia o 13,033.800.- Kč, z čoho pripadá na zvýšenie výdavkov osobných 1,107.300.- Kč a vecných 11,926.500.- Kč.

Osobné výdavky sa zvyšujú menovite snížením platových srážok, zákonným postupom zamestnancov do vyšších stupňov.

U vecných výdavkov vykazujú vačšie zvýšenie menovite náklady na boj proti ľudovým a sociálnym chorobám o 420.000.- Kč, pečlivosť o mládež o pol miliona Kč, telovýchovu o 200.000.-Kč, assanácie o 1 milion Kč, náhradu nedobytného 1iečebného všeobecným a verejným liečebným ústavom na Slovensku a v Podk. Rusi o 9,500.000.- Kč, za príslušníkov slovenských a podk.-ruských v ústavoch historických zemí o 500.000.- Kč.

Príjmy sa preliminujú u tejto kapitoly obnosom 37,027.100.- Kč, t. j, o 1,905.600.- Kč vyššie ako na rok 1935. Zvýšenie toto odôvodňuje sa hlavne očakávaným väčším príjmom z liečebného od zemského výboru slovenského a podkarpatoruského obnosom 1,850.000.- Kč.

Kapitola 18. Odpočivné a zaopatrovacie platy.

Na rok 1936 sa preliminujú výdaje čiastkou o 31,659.400.- Kč viac než bol preliminár na rok 1935. Podľa posledného záverečného účtu za rok 1934 bola skutočná potreba 846.8 milionov Kč.

Príjmy majú tiež vyšší preliminár, a to o 11,903.900.-Kč.

Kapitola 19. Ministerstvo financií.

Výdavky a príjmy tejto kapitoly robia najväčšiu položku v rozpočte. Úhrn výdajov sa preliminuje obnosom 1.837,975.200.- Kč. Oproti prelimináru na rok 1935, ktorý robil 2.084,017.600.- Kč je to menej o 246,042.400.-Kč.

V percentách robí výdajový preliminár tejto kapitoly z celého rozpočtu 22.2%.

Výdajové prelimináre na rok 1936 sú zvýšené menovite u týchto položiek: osobné výdaje ústrednej správy, osobné výdaje správy pozemkového katastru, osobné výdaje berných úradov, osobné a vecné výdaje pozemkového katastru, dôchodkovej kontroly, finančnej stráže, vecné výdaje správy štátneho majetku.

Naproti tomu sú podstatne snížené tieto položky: vecné výdaje všeobecnej pokladnej správy na, štátny dlh, kde príspevok štátnej správy na uhradu štátného dlhu je snížený o 308,112.500.- Kč.

Prelimimár príjmovej stránky obnáša na rok 1936 7.499,144.800.-Kč. Oproti roku 1935 je mierne zvýšený o 12,215.800.- Kč. U jednotlivých položiek sú významnejšie tieto zmeny: u priamych daní sa očakáva u dane dôchodkovej 990,061.600.- Kč oproti 975,150.500.- Kč, ktoré boly v rozpočte na rok 1935.Tento obnos vyplývá z celkového vynosu 1.170,000.000.- Kč po odpočítaní údelu 100 milionov Kč vo smysle čl. III. finančného zákona, ktorý slúži na pečlivosť o nezamestnaných z dôvodov mimoriadnych hospodárskych pomerov a po odpočte ďalšej čiastky 79,938.400.-Kč. vo smysle toho istého článku finančného zákona, ktorý obnos má byť použitý na zálohy čsl. štátnym drahám. U zvláštnej dane zárobkovej sa počíta so zvýšením 20 milionov Kč, takže preliminár na rok 1936 robí 105 milionov Kč. Tiež u dane rentovej sa počíta s podstatnejším zvýšením. Preliminár na r, 1936 obnáša l75 milionov Kč oproti 118 milionov Kč, ktoré boly v rozpočte na rok 1935. Úhrnom vykazujú priame dane vyšší preliminár oproti roku 1935 o 94 milionov 234.600.-Kč. U dane z obratu je preliminár vyšší o 30,100.000.- Kč, u dane z minerálnych olejov o 19,500.000.- Kč, u dane z mäsa o 5 milionov Kč.

Nižšie prelimináre vykazujú menovite dovozné a vývozné clá, daň z liehu, všeobecná daň nápojová, daň z piva, daň z uhlia, právne poplatky, daň z jazdných lístkov a dávka z telefonných poplatkov.

Zvýšenie u priamých daní je odôvodnené jednak tým, že sa počíta s miernym zlepšením výsledkov v roku 1935, jednak s tým, že budú prevedené niektoré zamýšľané daňové úpravy.

Tabaková režia.

Je to vlastne jediný štátny podnik, ktorý znamená pre štátnu pokladňu významný úhradový prameň. Preliminár výdajov je na rok 1936 nižší o 43,559.500.- Kč. Tiež príjmy sú nižšie preliminované a tiež zisk, ktorý má byť odvedený štátnej pokladni je nižší. Na miesto 1.320,088.600.- Kč, uvedených v rozpočte na r. 1935, sa počíta pre rok 1936 odvodom štátnej pokladni vo výške Kč 1.278,538.600.-. Z tohoto obnosu treba ovšem odpočítať schodky iných podnikov, takže odvod všetkých štátnych podnikov, ako je uvedené v čl. II. finančného zákona, je stanovený obnosom Kč 998,304.500.-, ktorý je v porovnaní s preliminárom na rok 1935 o 57,925.300.- Kč nižší.

Kapitola 20. Najvyšší účetný kontrolný úrad.

Celková potreba na rok 1936 obnáša viac o 914.300.- Kč. Toto zvýšenie súvisí s plánom rozmnoženia personálu, potrebného pre ďalšie vybudovanie odborne-technickej a vecnej kontroly. Táto potreba rozmnoženia počtu úraldníkov bola uznáná výborom parlamentnej úspornej a kontrolnej komisie a rezolúciou poslaneckej snemovne.

Záver.

Na základe uvedených prehľadov može byť konstatované, že aj v rozpočte na rok 1936 bola zachovaná zásada čo najväčšej úspornosti a že zvýšenie niektorých položiek bolo vyvolané len železnou nutnosťou, alebo prevzatými právnymi záväzkami.

Vidíme to menovite u najvačšieho absolutného vzostupu výdajov vojenskej správy, keď pripočítame k riadnym výdajom aj mimoriadny úver 360 milionov Kč.

Z celkových výdajov správnych je pre budúci rok preliminovana takmer štvrtina pre účele sociálne, viac než pätina pre správu finančnú, pätina pre národnú obranu, viac než desatina pre účele kulturne a desatina pre potreby hospodárske. Podľa percentuálneho rozdelenia pripadá na správu sociálnu 23.1 %, na správu finančnú 22.2%, na správu vojenskú 20.2%, na správu kultúrnu 11.2%, na správů hospodársku 8.8%, na správu politickú 8.5%, na správu súdnu 3.4%, na správu zahraničnú 1.6% a na ústredné orgány štátu 1%.

Príjmová stránka rozpočtu eskontuje čiastočne zlepšenie hospodárskej situácie, čiastočne daňovú reformu a likvidáciu daňových nedoplatkov.

Debata v rozpočtovom výbore bola vecná a v znamení usilovnej spolupráce za účelom oživenia hospodárstva, ktoré označil p. minister financií ako ústredný problém súkromného a štátneho hospodárstva.

Prejednaniu rozpočtu boly venované 4 schodze rozpočtového výboru senátu, v ktorých boly všetky kapitoly podrobne prejednané. Na to bol rozpočet schválený v znení, prijatom poslaneckou snemovňou.

Dovoľuje si preto rozpočtový výbor navrhnúť, aby rozpočet na rok 1936 spolu s finančným zákonom bol slávnym senátom schválený podľa tisku sen. čís. 65 s pripojenými rezolúciami.

V Prahe, dňa 16. decembra 1935.

Dr J. Karas v. r.,
predseda.

Ján Zeman v. r.,
hl. zpravodaj

Resoluce:

1. Vládě se ukládá, aby do rozpočtu na příští rok a další leta vložila 25 milionů Kč ve smyslu zákona č. 72 z roku 1932 na. podporu soustavné elektrisace.

2. Ministerstvo zahraničných vecí sa vyzýva, aby zakročilo, diplomatickou cestou v Maďarsku v záujme likvidiácie pohľadávok príslušníkov Československého štátu, ktoré majú v uhorskej poštovej sporitelne.

3. Vláda sa vyzýva, aby v r. 1936 nariadila previesť čo najrýchlejšie všetky prípravne práce k stavbe budovy pre druhé štátne reálne gymnázium v Bratislave.

 

Finanční zákon

republiky Československé

ze dne........................................................,

kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1936.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

V připojeném státním rozpočtu na rok 1936 stanoví se veškeré výdaje státní správy částkou 8.032,195.900 Kč a na jejich úhradu příjmy státní správy částkou 8.033,531.000 Kč (rozpočtová skupina I.).

Čl. II.

(1) Státní podniky (rozpočtová skupina II.), pro které platí zákon ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, hradí ze svých příjmů jak výdaje provozní, tak i výdaje investiční, pokud není tímto zákonem nebo v připojeném státním rozpočtu jinak stanoveno.

(2) Zisk, jejž státní podniky odvésti mají státní pokladně, se stanoví částkou 998,304.500 Kč.

(3) Československé státní dráhy a Československá pošta mimo to uhradí též potřeby na své nejvyšší správní úřady (ministerstva), pokud nejsou uhrazeny jejich vlastními příjmy.

(4) Československým státním drahám poskytuje se k úhradě výdajů provozních výnos přepravní daně na státních a státem provozovaných drahách. Konečný schodek provozního rozpočtu Československých státních drah jest uhraditi až do výše 262,030.000 Kč z vlastních prostředků podniku a zbytek schodku ze státní pokladny.

(5) Ve státních podnicích smějí pravé investice býti pořizovány jen k účelům v jejich rozpočtech uvedeným a nejvýše částkami pro ten který účel tam stanovenými. Změny jsou přípustny jen v mezích celkové částky v rozpočtu podniku na tyto investice stanovené a za podmínek § 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Za týchž podmínek může býti výjimečně celková částka, na pravé investice stanovená, překročena, je-li překročení uhrazeno příspěvky, s nimiž není v rozpočtu podniku počítáno.

(6) Úhrada investičních výdajů zápůjčkami jest přípustná jen při těch státních podnicích, při kterých jest to stanoveno tímto zákonem.

(7) Přechodné úvěry k hrazení přechodných schodků vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji jsou přípustny pouze v dohodě s ministrem financí a musí býti splaceny nejdéle do konce února 1937.

Čl. III.

(1) Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (rozpočtová skupina III.) se stanoví částkou 2.732,581.400 Kč.

(2) Na úhradu učitelských platů neuhrazených dosavadními vydržovateli škol jest stanoven jako záloha podíl z příjmu na daní z obratu a daní přepychové až do výše 925,000.000 Kč.

(3) Zálohy na případné náklady roku 1936 z převzetí Košicko-Bohumínské železnice podle zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., o převzetí soukromých železnic do správy státní, a to, na provozní schodky, potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i na ostatní správní náklady stanoví se až do výše 99,700.000 Kč, zálohy na případné provozní schodky a potřebu pro službu prioritní a akciovou, jakož i na správní náklady místních drah, jimž bylo povoleno sečkání, náhrady provozních výdajů za účelem přednostní úhrady výpůjčkové a prioritní služby, stanoví se na rok 1936 až do výše 80,238.400 Kč.

Ministr železnic se zmocňuje, aby hradil tyto zálohy z provozních příjmů Československých státních drah. Dosáhnou-li Československé státní dráhy v r. 1936 provozního zisku, platí shora zmíněné zálohy ze svých vlastních příjmů až do výše dosaženého zisku. Jinak státní správa poskytne Československým státním drahám na tyto zálohy nedostávající se peníz z příjmu na dani z obratu a dani přepychové do výše 100,000.000 Kč a zbytek z příjmu na dani důchodové.

(4) Na péči o nezaměstnané z důvodu mimořádných hospodářských poměrů stanoví se na rok 1936 částka až do výše 650,000.000 Kč. úhrada její jest zajištěna až do výše 100,000.000 Kč v příjmu na dani důchodové a až do výše 550,000.000 Kč v příjmu na dani z obratu a dani přepychové. Vláda se zmocňuje, aby této částky 650,000.000 Kč použila k podpoře vyplácené nezaměstnaným odborovými organisacemi a k zmírnění následků nezaměstnanosti vůbec.

Čl. IV.

Ministr financí se zmocňuje, aby výnos daně ze zbraní a lovu v roce 1936, nebude-li zatím věc tato upravena zvláštním zákonem, přenechal i s nedoplatky za předchozí léta zemím Slovenské a Podkarpatoruské, a to podle výsledků v té které z těchto zemí dosažených.

Čl. V.

(1) Roční dotace 40,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 1, č. 2 zákona ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace, snižuje se na rok 1936 na 26,000.000 Kč. Dále roční částka 20,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 2, č. 1 uvedeného zákona, nebude v roce 1936 vyplacena a roční dotace 30,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 2, č. 2 téhož zákona, snižuje se na rok 1936 na 16,000.000 Kč.

(2) Roční částka 70,000.000 Kč, stanovená v § 6, odst. 1 zákona ze dne 27. března 1931, č. 50 Sb. z. a n., o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil, snižuje se na rok 1936 na 20,000.000 Kč.

(3) Roční částka 25,000.000 Kč, stanovená v čl. I zákona ze dne 19. května 1932, č. 72 Sb. z. a n., kterým se mění ustanovení § 1 zákona ze dne 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n., o finanční podpoře elektrisace venkova, ve znění zákona ze dne 22. března 1929, č. 46 Sb. z. a n., snižuje se na rok 1936 na 10,000.000 Kč.

Čl. VI.

(1) Výdaje na úrok, úmor a na správní potřeby státního dluhu (rozpočtová skupina IV. ) se stanoví částkou 1.988,427.712 Kč.

(2) K hrazení této částky přispějí:

a) státní podniky a fondy a svazky územní samosprávy částkou

520,228.600 Kč,

b) zvláštní zdroje příjmové (v tom i 70,000.000 Kč z fondu zřízeného podle čl. XVII finančního zákona na rok 1927) částkou

587,268.601 Kč,

c) příjmy jiného druhu částkou

94,916.311 Kč,

d) státní správa částkou

786,014.200 Kč.

Čl. VII.

(1) Pravidelné slosování a umořování vnitřního státního dluhu založeného, odložené zákonem ze dne 21. března 1933, č. 48 Sb. z. a n., o půjčce práce, a čl. VII finančního zákona na rok 1935 do konce roku 1935, odkládá se o další jeden rok. Odklad nevztahuje se na 5% půjčku práce z roku 1933.

(2) Odložené pravidelné slosování a umořování bude nahraženo nákupem dluhopisů státních půjček na volném trhu pod jmenovitou hodnotou až do výše částky 150,000.000 Kč. Dluhopisy takto nakoupené budou vzaty z oběhu a odepsány v knize státního dluhu.

Čl. VIII.

Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě s Národní bankou československou odsunul - na pozdější dobu vrácení zálohy, poskytnuté z výnosu dávky z majetku a z přírůstku na majetku ke splacení státních pokladničních bonů, která má býti podle čl. XII, odst. 5 zákona ze dne 23. dubna 1925, č. 102 Sb. z. a n., v roce 1936 splacena z uspořených úroků těchto bonů.

Čl. IX.

(1) Prostředků povolených na výdaje státní správy smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. XIII a XXIV), jen až do výše a k účelům uvedeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu, a to jak jsou uvedeny odděleně pro potřeby řádné a mimořádné, osobní a věcně. Při tom smějí býti opatřovány jen nutné potřeby státní správy v nezbytném rozsahu a co nejúčelněji a nejhospodárněji. Výše nákladu stanovená vládou anebo v dohodě s ministrem financí pro některá opatření (na př. stavby a jiné práce) nesmí býti bez souhlasu jejich překročena.

(2) Ustanovení poslední věty předchozího odstavce platí též pro státní fondy, uvedené ve státním rozpočtu.

Čl. X.

(1) Prostředku určených na řádné výdaje smí býti použito, nestanoví-li tento zákon jinak (čl. XII), pro každý měsíc pejvýše jednou dvanáctinou celoročně rozpočtené částky. Výjimky, pokud jsou odůvodněny, jsou vázány na souhlas ministra financí.

(2) Toto ustanovení se nevztahuje na výdaje splatné v delších než měsíčních lhůtách. Tyto výdaje jest platiti podle stanovených lhůt.

Čl. XI.

Prostředku určených na mimořádné výdaje smí býti použito až do výše 10.000 Kč. K vyšším výdajům v jednotlivém případě pro týž účel v rozpočtovém roce jest třeba souhlasu ministra financí.

Čl. XII.

(1) Prostředky určené na podpory a na plnění podobných úkolu, k nimž není stát právně zavázán (subvence), smějí býti vyp1áceny zásadně až v posledním čtvrtletí rozpočtového roku a jen po předchozím souhlasu ministra financí. Ve výjimečných případech muže ministr financí svoliti k dřívější výplatě.

(2) Také k příslibu subvencí jest třeba předchozího souhlasu ministra financí.

Čl. XIII

(1) Jde-li o opatření nutné potřeby a není-li pro ni schválených dostatečných prostředku, může býti potřebná částka pokud tento zákon nestanoví jinak (čl. XXIV), uhrazena úsporami v rozpočtu téže kapitoly za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n., při čemž nutno zvláště zkoumati, zda zamýšlené opatření nutné potřeby odpovídá ustanovení druhé věty čl. IX tohoto zákona.

(2) Prostředků povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito k hrazení výdajů preliminovaných jako osobní.

(3) Prostředků povolených k hrazení osobních výdajů podle platových zákonů a nařízení není možno použíti k úhradě jiných výdajů. Výjimečně možno za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n. použíti těchto prostředků také na náhradní opatření nutná k plnění stejných úkolů, pro které byly tyto prostředky povoleny.

(4) Prostředků povolených na mimopodnikové potřeby stavební (investiční) nesmí býti použito k jiným účelům. K zadání prací, jichž náklad má býti hrazen z těchto prostředků, jest si vyžádati napřed souhlasu ministra financí.

(5) Ustanovení poslední věty předchozího odstavce platí též pro státní fondy uvedené ve státním rozpočtu.

Čl. XIV.

Výdaje, které nelze hraditi ani přesunem podle čl. XIII tohoto zákona, vyžadují souhlasu Národního shromáždění republiky Československé.

Čl. XV.

Opatření, která časově přesahují schválený rozpočet a ve svých důsledcích zatěžují rozpočty příští, vyžadují souhlasu ministra financí. Toto ustanovení se nevztahuje na opatření, která se dějí v běžném hospodářství prováděním platných zákonů anebo na základě zmocnění podle nich.

Čl. XVI.

Ministr financí se zmocňuje:

a) aby k hrazení přechodných schodků, vyplývajících z časové neshody mezi příjmy a výdaji, opatřil peněžité prostředky přechodnými úvěry, jež musí býti splaceny nejdéle do konce února 1937 a nesmějí býti v žádné formě prolongovány ani novými úvěrovými operacemi hrazeny,

b) aby provedl potřebné úvěrní operace na prolongaci, konversi nebo zaplacení státních dluhů splatných v roce 1936, čítajíc v to i výdaje spojené s těmito úvěrními operacemi a dluhy sjednané podle čl. XV, písm. a) finančního zákona na rok 1935 a premie vyplacené při dospělosti státních pokladničních poukázek,

c) aby opatřil úvěrními operacemi doplnění pokladních hotovostí o částku, které bylo z průběžného (kontokorentního) hospodaření až do konce roku 1935 přechodně použito na proplácení státních výdajů,

d) aby v dohodě s ministrem veřejných prací použil na účast státu na elektrických podnicích zbytku splátek zápůjčky poskytnuté státem Ústředním elektrárnám, akciové společnosti v Praze, i s úroky.

Čl. XVII.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby převzal státní záruky:

a) do výše 50,000.000 Kč za zápůjčky uzavřené svazky územní samosprávy v roce 1936 na investiční práce, na které přispívá stát (státní správa, státní podniky a fondy), pokud svazky ty nejsou s to, aby si opatřily samy nedostávající se prostředky bez této záruky,

b) do výše 50,000.000 Kč za ztráty zemských peněžních ústavů z hypotekárních zápůjček povolených průmyslovým podnikům v roce 1936,

c) do výše 150,000.000 Kč k opatření jiných potřeb v zájmu veřejném nevyhnutelných.

(2) Tyto záruky jest dáti Národnímu shromáždění republiky Československé na vědomost.

Čl. XVIII.

Ministr financí se zmocňuje, aby na doplnění, obměnu a zajištění materiálu a některých zařízení nezbytných pro obranu státu opatřil doplňkem k prostředkům rozpočteným v kap. 5 (rozpočtová skupina I.) úvěrovou operací neb zálohou ze státní pokladny další peníz až do výše 360,000.000 Kč.

Čl. XIX.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby opatřil úvěrovou operací nebo zálohou ze státní pokladny peníz nutný na investice pravé státních podniků, a to:

a) Československé pošty až do výše

55,933.000 Kč,

b) Československých státních drah až do výše

719,739.300 Kč,

c) Státních lesů a statků až do výše

12,000.000 Kč,

d) Státních statků zemědělských škol a výzkumných ústavů zemědělských až do výše

988.600 Kč,

e) Státních lázní až do výše

1,730.000 Kč,

tudíž do úhrnné výše

790,390.900 Kč.

(2) Prostředků takto opatřených nesmí se použíti k hrazení jiných výdajů těchto podniků, než které jsou stanoveny pro investice pravé. K provádění investic těch možno přikročiti jen, jestliže potřebné prostředky byly již opatřeny a souhlas ministrem financí dán.

Čl. XX.

Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1936 místo přídělem z výnosu daně důchodové uhradil úvěrovými operacemi peníz, kterého z částky 151,115.618 Kč, určené na úpravu dluhu okresu a obcí podle ustanovení čl. I, č. 12, za písm. b ) zákona ze dne 9. dubna 1935, č. 69 Sb. z. a n., o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy, bude ještě potřebí po odečtení úspor na dluhové službě, vyplývajících pomocným fondům a samosprávným svazkům, jichž dluhy budou upraveny, (čl. III cit. zákona) z obecného snížení úroku a úmoru, jakož i po snížení výše uvedené částky jinými opatřeními.

Čl. XXI.

(1) Ministr financí se zmocňuje, aby v roce 1936 mohl bez předchozího schválení Národního shromáždění nemovitý státní majetek

1. zciziti až do úhrnné částky 6,000.000 Kč, nepřevyšuje-li odhadní cena zcizovaných nemovitostí v jednotlivém případu 1,000.000 Kč,

2. zatížiti služebnostmi neb zástavními právy až do úhrnné hodnoty 1,000.000 Kč,- nepřevyšuje-li hodnota jednotlivé propůjčované služebnosti anebo jednotlivá pohledávka zajišťovaná zástavním právem 200.000 Kč,

3. zatížiti stavebními právy.

(2) O těchto opatřeních nutno podati zprávu Národnímu shromáždění republiky Československé.

Čl. XXII.

K prodeji majetku, který se stal státním majetkem placením dávky podle § 55, odst. 1, č. 6 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírustku na majetku, a nebyl podle § 37 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový, převzat k účelům zákona přídělového, jest zapotřebí pouze souhlasu ministru financí a zemědělství.

Čl. XXIII.

(1) Povolených prostředků může býti použito, pokud tento zákon nestanoví jinak, jen do konce roku 1936 a k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

(2) Toto ustanovení neplatí pro prostředky povolené k úhradě stálých platu jako služného a pensí, aneb na plnění závazku, jako je placení úroků ze státního dluhu. Těchto prostředku může býti použito až do uplynutí promlčecí lhůty.

Čl. XXIV.

Při dočasném přidělování neb trvalém převedení zaměstnanců z jednoho resortu neb státního podniku do jiného resortu neb státního podniku mohou býti prostředky, preliminované na osobní výdaje u resortu neb podniku, jimž jsou tito zaměstnanci přiděleni, překročeny za podmínek § 7 zák. č. 175/1919 Sb. z. a n. Potřebnou částku na tyto zaměstnance jest vázati v rozpočtech, kde náklad na ně jest preliminován.

Čl. XXV.

Předpisy čl. IX až XI, XIII až XV a XXIII tohoto zákona se nevztahují na státní podniky.

Čl. XXVI.

(1) Roční částka, stanovená v čl. XX. odst. 1 finančního zákona na rok 1931, se snižuje na rok 1936 na 14,359.100 Kč a roční částka, stanovená v odstavci 2 téhož článku, na 15,000.000 Kč.

(2) Ustanovení čl. XX, odst. 3, věty 2 finančního zákona na rok 1931 neplatí na rok 1936.

Čl. XXVII.

Platby a doplatky přímých daní předepsaných nebo placených podle zákonů platných před 1. lednem 1927 súčtují se na přímé daně podle zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, jsou-li daně tyto pokračováním dřívějších daní přímých, jinak se súčtují odděleně.

Čl. XXVIII.

Účelové dávky jsou vázány pro účel v příslušném zákoně vyjádřený jen tehdy, je-li mezi dávkou a účelem přímý právní vztah a je-li účel ten i ve státním rozpočtu od všeobecných úkolů státních oddělen a osamostatněn.

Čl. XXIX.

Vláda se zmocňuje, aby vydala podrobné předpisy o evidenci a kontrole všech očekávaných státních výdajů a příjmů za účelem úpravy těchto výdajů v jednotlivých měsících rozpočtového roku podle stavu státní pokladny, dále o evidenci vydaných platebních poukazů, jakož i o vykazování realisovaných výdajů a příjmů státních. Zmocnění toto vztahuje se též na státní podniky a fondy i podíly uvedené ve skupině III. státního rozpočtu.

Čl. XXX.

(1) Vyžadují-li jednotlivé články tohoto zákona podrobných předpisů, budou vydány vládním nařízením.

(2) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1936. Provede jej ministr financí.

 

Celkové přehledy

rozpočtových skupin.