Jednání rozpočtového výboru.

Rozpočtový výbor zahájil jednání o státním rozpočtu a finančním zákoně na rok 1936 dne 13. prosince 1935 a skončil své jednání dne 16. prosince 1935.

Schůze byly 4 a trvaly celkem 28 hodin.

Generálním zpravodajem zvolen byl senátor Ján Zeman.

Zpravodaji o jednotlivých kapitolách byli:

Oddíl	Kapitola	Název	Senátor
A. Ústřední orgány státu:	1	President republiky a kancelář presidenta republiky	Hubka
	2	Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven	Hubka
	3	Předsednictvo ministerské rady a ze skupiny II. § 13 Státní tiskárny a), § 14 Úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15 Československá tisková kancelář	Dr Karas
B. Správa zahraniční a vojenská:	4	Ministerstvo zahraničních věcí	Dr Karas
	5	Ministerstvo národní obrany a ze skupiny II § 10 Vojenská továrna na letadla, § 11 Vojenské lesní podniky a § 13 Státní tiskárny b ) v působnosti ministerstva národní obrany	Dr Karas
C. Správa vnitřní: a) politická:	6	Ministerstvo vnitra	Foit
b) justiční a unifikační:	7	Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem	Kroiher
	8	Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy	Zimák
	9	Nejvyšší správní soud a Volební soud	Kroiher
c) kulturní:	10	Ministerstvo školství a národní osvěty a ze skupiny II. § 7 Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 8 Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 16 Žabčický školní závod zemědělský a § 17 Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně	Plamínková
d) hospodářská a dopravní:	11	Ministerstvo zemědělství a ze skupiny II. § 6 a) Státní lesy a statky, § 6 b ) Státní statky zemědělských škol a výzkumných ústavů zemědělských, § 6c) Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích a ze skupiny III. Státní fond pro vodohospodářské meliorace	Foit
	12	Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností	Kotrba
	13	Ministerstvo veřejných prací a ze skupiny II. § 9 Státní báňské a hutnické závody a ze skupiny III. Státní silniční fond a státní vodohospodářský fond	Krejčí
	14	Ministerstvo pošt a telegrafů a ze skupiny II. § 4 a) Československá pošta a § 4 b) Poštovní spořitelna	Hubka
	15	Ministerstvo železnic a ze skupiny II. § 5 Československé státní dráhy	Kříž
e) sociální:	16	Ministerstvo sociální péče	Zimák
	17	Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ze skupiny II. § 12 Státní lázně	Kříž
	18	Odpočivné a zaopatřovací platy	Modráček
D. Správa finanční:	19	Ministerstvo financí a ze skupiny II. § 1 Tabáková režie, § 2 Státní loterie, § 3 Státní mincovna v Kremnici, skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích (vyjma fondy u kap. 11 a 13) a skupina IV. Správa státního dluhu	Modráček
E. Kontrola státní správy:	20	Nejvyšší účetní kontrolní úřad	Modráček

 

Část všeobecná.

(Rozprava povšechná.)

Státní rozpočet na rok 1936 započal projednávati rozpočtový výbor senátu Národního shromáždění dne 13. prosince 1935. Za ochuravělého hlavního zpravodaje senátora Kornela Stodolu přednesl povšechnou zprávu senátor Zeman, který v ní výstižně podal celkový rozbor a kritiku státního rozpočtu, nastínil obraz hospodářské a finanční situace státní, za které státní rozpočet na rok 1936 byl sestavován a dotkl se všech významných důležitějších problémů, které na sestavování rozpočtu na rok 1936 měly vliv a uvedl hlavní okolnosti, které jsou předpokladem pro jeho dodržení.

Státní rozpočet na rok 1936 byl sestaven, jak uvedl hlavní zpravodaj v době, kdy stav našeho národního hospodářství vykazuje znaky stabilisace, kdy v některých odvětvích výrobních nastává zlepšení. Sestupná linie od roku 1934 se vyrovnala a jsme již v období obratu k lepšímu vývoji. Obrat ten je však dosud povlovnější než v některých jiných státech. Průmyslová výroba odpovídá 71 % výroby z roku 1928 a je na stejné výši jako v Belgii. V dopravě a obchodu jest vzestup znatelnější. Také již ve státním hospodaření se objevily známky přelomu, jak o tom svědčí zvýšený výnos daní a dávek za měsíce srpen a září 1935 proti stejným měsícům za rok 1934 a zlepšení v osobní a nákladní dopravě největšího státního podniku Čsl. státních drah. Naproti tomu nelze zatajovati podle hlavního zpravodaje, že celkové naše národní hospodářství ve svém oživení a v poklesu nezaměstnanosti stále ještě silně se zpožďuje v poměru k jiným státům. Proto při sestavování státního rozpočtu musela zůstati vodítkem zásada úspornosti, jako to zejména požadovala též parlamentní úsporná a kontrolní komise, s jejíž pomocí podařilo se sestaviti a předložiti státní rozpočet na rok 1936 v rovnováze. Tuto okolnost hodnotí hlavní zpravodaj jako vítězství státní myšlenky v rozpočtu.

Zmíniv se pak o jednotlivých vývojových etapách rozpočtové politiky státní, poukázal hlavní zpravodaj hlavně na to, že nejdůležitějším úkolem naším, jak ukazuje vývoj rozpočtů po devalvaci, jest získati nové možnosti práce a podnikání. Rozpočet státní na rok 1936 jest finančním plánem, který musí býti doplněn plánovitou politikou boje proti krisi a nezaměstnanosti. Největší zájem nutno soustřediti na výrobu, neboť jen touto možno zvýšiti návodní důchod a zaměstnanost, dále třeba přistoupiti, jak uvedl též ministr financí ve svém exposé, k řešení problému zadlužení - především k snížení úrokové míry dlužníkům. K oživení národního hospodářství mají přispěti podstatně investice. Jako se s jedné strany tvrdí, že jen s obrodou soukromého hospodářství se dostaví ozdravění veřejných financí, tak jest podle hlavního zpravodaje správné, že by bylo marně usilováno o ozdravení soukromého hospodářství bez obnovení rovnováhy ve finančním hospodářství státním. Rovnováha rozpočtová a shoda výsledků státního závěrečného účtu s rozpočtem jsou nejdůležitějšími problémy. Aby těchto výsledků bylo dosaženo, třeba nejen největší úspornosti ve státních výdajích, nýbrž též zamezení výdajů mimo státní rozpočet.

Když se hlavní zpravodaj zmínil o formálních změnách v rozpočtu na rok 1936 proti rozpočtu na rok 1935 a když podal rozbor výdajů skupiny I. "Vlastní státní správa", přešel k rozboru výdajů skupiny II. "Správa státních podniků". Při těch pak zejména zdůraznil, že rozdíly mezi rozpočtem státních podniků a státním závěrečným účtem za rok 1934 se již podstatně zmenšily, což jest důkazem, že rozpočty státních podniků mají již pevnou základnu, dále že na hospodaření jejich má vliv i kritika veřejnosti; zmínil se též o tom, že v některých státech se uvažuje o omezení státního podnikání, o pronájmu státních podniků nebo jich likvidaci. Bez výnosu tabákové režie, která jest státním monopolem, byl by celkový výsledek našich státních podniků značně pasivní.

Pokud jde o rozsah skutečných výdajů a o schodky za poslední leta uplynulá, poznamenává hlavní zpravodaj, že skutečné výdaje byly celkem vyšší, než výdaje preliminované. Důvody schodků za minulá leta spatřuje jednak v těchto zvýšených výdajích a jednak ve zmenšených příjmech.

Pokud jde o příjmy, jest jejich výše úzce spjata s vývojem hospodářských poměrů a vznikají obavy, zda zvýšení daní neb dávek nebude brzdou hospodářského oživení, poněvadž daňové zatížení při některých daních jest v Československu větší než v jiných státech. Rozpočet na rok 1936 vyžaduje ode všech občanů oběti.

Na konci své obšírné zprávy generální zpravodaj projevil naději, že se společnému úsilí podaří zachovati rovnováhu v hospodaření státním na rok 1936 a vyslovil dík ministru financí za jeho horlivou a neúnavnou práci.

Po zprávě hlavního zpravodaje rozvinula se všeobecná debata, která byla na vysoké úrovni. Zúčastnilo se jí celkem devět senátorů. Jednotliví řečníci v ní se zabývali zejména otázkami státní politiky. Pokud jde o rozpočet, projevili někteří stížnost na krátkost doby, která je ponechána jak rozpočtovému výboru tak i plenu senátu na projednání státního rozpočtu na rok 1936, dále poukazováno bylo podobně jako v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny na to, že zákonodárné sbory nepoužívají svého práva prováděti změny v rozpočtu předloženém vládou, uvedeno též, že celkové zatížení rozpočtové je vzhledem k počtu obyvatelstva příliš vysoké a konečně vyslovena pochybnost, zda bude v hospodaření státním v roce 1936 skutečně dosaženo rovnováhy, a to i při zavedení nových daní a dávek, s nimiž se v rozpočtu státním na rok 1936 již počítá.

Naproti tomu bylo poukázáno v povšechné debatě též na to, že státní rozpočet na rok 1936 je vypracován za spolupůsobení parlamentní úsporné a kontrolní komise, takže její členové měli možnost již při sestavování tohoto rozpočtu uplatniti své připomínky a opravné návrhy. Také bylo upozorněno na to, že i resolucemi možno docíliti toho, aby bylo přihlíženo k důležitým námětům v debatě proneseným při sestavování státních rozpočtů v příštích letech.

Část zvláštní.

(Rozprava podrobná.)

Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Zpravodaj sen. Jos. Hubka.

Na výdaje této kapitoly je pro r. 1936 žádáno o 836.000 Kč více proti roku 1935.

Toto zvýšení je odůvodněno vyššími platy přidělených zaměstnanců obou kanceláří (civilní a vojenské) pana presidenta republiky i zaměstnanců hospodářských správ hradu i zámku v Lánech spolu se správou statku státního a lesního hospodářství v Lánech. Hlavní položka zvýšení rozpočtu jeví se ve věcných nákladech na úpravu pražského hradu. Mimořádné věcné výdaje v tomto směru byly rozpočtově pro r. 1935 vyjádřeny částkou 800.000 Kč, pro r. 1936 je žádáno 1,350.000 Kč, tedy o 530.000 Kč více. Je toho potřebí proto, že stavební správa hradu má v úmyslu v příštím roce upraviti t. zv. Tereziánský přístavek. Ten bude snížen na jednopatrovou budovu, aby nynější stav nepřekážel pohledu na krásnoú stavbu Vladislavského sálu. Dlouhá chodba Tereziánského přístavku má býti upravena na obrazovou galerii, kde budou umístěny obrazy a plastiky, které koupil pan president republiky a věnoval hradním sbírkám. Bude také úplně vybaven a upraven Vladislavský sál k účelům Národního shromáždění, t. j. především k volbám presidentů republiky.

Vzhledem k celkovému stavu hradu je nezbytně nutno přikročiti co nejdříve k úpravě druhého nádvoří i nádvoří pátého (Jiřské náměstí). Také otázka regulační úpravy hradu je velmi naléhavá a je proto třeba, aby příslušné odborné kruhy tuto záležitost brzy vyřešily v zájmu věci a bez ohledu na názory jednotlivých osob.

Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.

Zpravodaj sen.-Jos. Hubka.

Celková potřeba na rok 1936 jest preliminována částkou

36,102.800 Kč,

takže proti rozpočtu schválenému na rok 1935 částkou

36,286.500 Kč,

je snížena o

183.700 Kč.

Osobní výdaje jsou sníženy o

184.900 Kč,

což bylo docíleno převedením nákladů na služební oděvy zřízenců, na výdaje věcné, jakož i zvýšením interkalářů personálních.

Věcné výdaje jsou zvýšeny o

1.200 Kč.

V důsledku převedení nákladů na oděv zřízenců zvýšily se věcné výdaje.

Příjmy zůstávají nezměněny.

Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady

a ze skupiny II. § 13. "Státní tiskárny" a), § 14. "úřední noviny v Praze a Bratislavě"

a § 15. "československá tisková kancelář".

Zpravodaj sen. Dr. J. Karas.

Po zevrubném rozboru návrhu rozpočtu kapitoly 3 a podniků v působnosti ministerské rady jak v jejich celku, tak i v jednotlivých částech, dotkl se referent senátor Dr. Karas některých, s činností úřadů v kapitole soustředěných, souvisejících otázek a doporučil jejich vhodnou úpravu.

Takovými otázkami jsou zejména soustředění státních tiskových prací ve státních tiskárnách, úprava služebních a platových poměrů některých zaměstnaneckých kategorií ve státních tiskových podnicích a vydání prováděcího nařízení k zákonu o svátcích a památných dnech. Doporučoval dále publikaci obsahu vydaných vládních nařízení obdobně, jak se to děje u návrhů zákonů.

Po skončeném referátu zahájena debata, při níž se mluvčí dotkli všech důležitých časových otázek.

Přednesené náměty budou učiněny předmětem úředního šetření.

Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.

Zpravodaj sen. Dr. J. Karas.

Rozpočet ministerstva zahraničních věcí na rok 1936 preliminuje se ve výdajích částkou 132,730.100 Kč. Potřeba snižuje se tedy proti roku 1935 o čtvrt milionu Kč. Příjmy preliminují se celkovou částkou 6,080.000 Kč.

Výdaje kapitoly ministerstva zahraničních věcí jsou již po několik let stabilní. Pouze služba zpravodajská a propagační potřebuje částečného zvýšení o 600.000Kč. Služba naší propagace jest rázu čistě obranného. Zvýšené znervosnění světové a zvýšená agitace revisionistická vyžaduje na nás intensivnější činnosti. Jestliže dosahujeme žádaných výsledků, je patrno, že služba informační a propagační pracuje dobře.

Vešli jsme do politických a obchodních styků s SSSR. Je to země s velikým konsumem průmyslových výrobků, ale i s nadbytkem surovin pro náš průmysl a proto stát náš bude hleděti docíliti vedle styků politických i styky obchodní. Zde však nutno předpokládati vedle vyslanectví i rozsáhlou síť konsulátů, vybavených příslušným počtem odborných sil. Dnešní stav zaměstnanců ministerstva zahraničních věcí však stačí sotva na dosavadní úkoly a bude tedy třeba v tomto směru rozšířiti systemisaci.

Ministerstvo zahraničních věcí jest roztříštěno umístěním ve čtyřech budovách od sebe značně vzdálených, což znamená zdržování a zdražování práce. Pomohlo by jedině soustředění celého ministerstva v jedné budově, t. j. v Černínském paláci. Náklad na zahraniční službu je produktivní, což se odráží v našem exportu. Dále je velmi dobře známa činnost ministerstva zahraničních věcí v oboru mezinárodních smluv rázu veřejného, soukromého i obchodního.

Jako další krok k posílení a zabezpečení míru jest vítati obrannou smlouvu s SSSR. Rovněž provádění modu vivendi s Vatikánem slouží našemu státu ku prospěchu.

Ministerstvo zahraničních věcí vykonává své úkoly dobře a s největší úsporností.

V debatě o rozpočtu kapitoly 4. dotkli se řečníci hlavně poměru československo-polského, mírové politiky, Společnosti národů, organisace zastupitelských úřadů a služby zpravodajské.

 

Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany

a ze skupiny II. §10. Vojenská továrna na letadla, §11. Vojenské lesní podniky a §13. b)

Státní tiskárna v působnosti ministerstva národní obrany.

Zpravodaj sen. Dr. J. Karas.

Rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1936 preliminuje se částkou 1.340,000.000 Kč. Bude tedy v roce 1936 zvýšen o 60,000.000 Kč oproti rozpočtu na rok 1935. Kromě toho v čl. XVIII finančního, zákona činí se zvláštní opatření, pokud půjde o doplnění, obměnu a zajištění materiálu a některá zařízení nebytná pro obranu státu.

Rozpočet dělí se jako v letech předešlých na rozpočet ústřední správy (tit. 1), rozpočet armády (tit. 2), rozpočet francouzské vojenské misse (tit. 3), a rozpočet určený pro sociální péči o vojenské poškozence a legionáře, jejich rodiny a pozůstalé (tit. 4). Do oboru působnosti ministerstva národní obrany náleží dále tři státní podniky a to: vojenská továrna na letadla, vojenské lesní podniky a tiskárna ministerstva národní obrany.

Celkové výdaje titulu 1 na rok 1936 jsou rozpočteny částkou 43,354.900 Kč a jsou tudíž zvýšeny oproti rozpočtu na rok 1935 o 6,703.800 Kč.

Celkové výdaje titulu 2, určené pro národní obranu, jsou preliminovány částkou 1.283,851.000 Kč a jsou tudíž o 51,019.400 Kč větší než roku loňského.

Výdaje na francouzskou vojenskou missi na rok 1936 preliminují se částkou 835 tisíc Kč a jsou tudíž stejné jako v roce 1935.

Výdaje určené na sociální péči o vojenské poškozence a legionáře jakož i jejich rodiny a pozůstalé jsou stanoveny částkou 11,959.100 Kč a jsou tudíž o 2,276.800 Kč vyšší než v roce minulém. Větší potřeba je odůvodněna těžkou hospodářskou situací legionářů a jejich rodin, která naléhavě vyžaduje zvýšené pomoci.

Zvýšení rozpočtu odůvodňuje zpravodaj jednak vážnou situací mezinárodní, jednak naléhavými věcnými i osobními potřebami branné moci v důsledku zavedení dvouleté presenční služby a prodloužení výcviku příslušníků náhradní zálohy na 5 měsíců.

Konstatuje, že o výživu mužstva je dostatečně postaráno. Vítá, že konečně věnuje se zvýšená částka na potřeby letectva, ač pokusnictví ve vojenské továrně na letadla, zasloužilo by si vyšší dotace.

Shledává plně odůvodněným volání po hmotném zlepšení jak u příslušníků armády tak i u civilního kanc. zaměstnanectva vojenské správy.

Smluvní síly zaměstnané ve vojenském technickém a leteckém ústavu třeba zpragmatisovati, aby mu byl zajištěn stálý zapracovaný personál.

Se zavedením branné výchovy nesmí se déle otáleti. Brannost národa třeba také pozvednouti vhodným oceněním služby vojenské pro civilní život.

Zdůrazňuje přátelský poměr mezi důstojnictvem a mužstvem a vyslovuje uznání doplňovacím úřadům vojenským za ochotu, s jakou přicházejí podle možnosti vstříc přáním branců ve věci vtělení k určitým útvarům, ohledně přeložení cvičení a odkladu presenční služby.

Klade velikou váhu na motorisaci armády a na vybudování dokonalých spojů silničních i železničních, zejména mezi Moravou a Slovenskem a na Slovensku samém.

Rozpočtové rozpravy účastnilo se pak 9 řečníků, kteří podrobili rozpočet 5. kapitoly rozboru a pojednali o některých aktuelních problémech armády.

Zejména byla uznávána nutnost náležitého materielního vybavení armády vzhledem k vážnosti mezinárodní situace, upozorňováno na neutěšené hmotné poměry vojenských gážistů i civilních zaměstnanců vojenské správy a na svízelnou situaci legionářů i jejich rodin, která vyžaduje zvýšené podpory. Bylo poukazováno na naléhavou potřebu vybudování řádných silnic a spojů železničních a motorisace armády.

Přednesené náměty a návrhy budou učiněny předmětem jednání resortních oddělení MNO. a navrhovatelům bude podána zpráva.

 

Kapitola 6. Ministerstvo vnitra.

Zpravodaj sen. Ferd. Foit.

V referátu zpravodajově a v debatě ke kap. 6. byla přednesena řada dotazů a připomínek.

Zpravodaj ve svém obsáhlém referátu zdůraznil, že rok 1935 byl pro ministerstvo vnitra nejtěžším a nejodpovědnějším od založení republiky a s uznáním prohlásil, že všechny překážky a potíže vyřešilo ministerstvo vnitra dobře a správně. Zmínil se o nezaměstnanosti, o pracích při volbách do Národního shromáždění a do zemských a okresních zastupitelstev, jichž se ministerstvo vnitra zhostilo co nejlépe, dotkl se zákona o finančním opatření v oboru územní samosprávy ze dne 9. dubna 1935, č. 69, a poukázal na přípravy k novým zákonným osnovám v příštím roce, na příklad zákona o stálých voličských seznamech a o okresních záložnách hospodářských. Zabýval se též zřízením nových okresních úřadů, rozmnožením systemisovaných stavů u policie a četnictva. Zákon o organisaci politické správy se vžívá, zvláště tam, kde okresní hejtman má porozumění pro potřeby a přání lidu. Domáhal se unifikace zákonů a zjednodušení agendy, poukázav na obtíže, které vznikají z dvojího práva na státním území. Mechanisace práce musí býti nahrazena rychlým vyřizováním a rychlým chodem úřední administrativy a poskytnouti možnost samostatnému tvůrčímu rozhodovám. Zákon o finančních opatřeních v oboru územní samosprávy přinesl sice částečnou sanaci těchto svazků, přesto však je málo okresů, jichž poměry finanční dovolují obstarati všechny výlohy spojené s provedením svěřených úkolů. Zmínil se o úmyslu změny volebního řádu do obcí v ten smysl, aby jedna třetina zástupců byla jmenována vládou, resp. ministerstvem vnitra. Tím bylo by možno přidržeti k práci v obci i jedince, kteří z různých důvodů přímo nekandidují. Předpokládá, že by tu ministerstvo vnitra vyslechlo prakticky samosprávné jedince i samosprávné složky, které by každou dobrou věc podporovali. Uvádí, že nyní v každé zemi jsou organisace, které sdružují všechny územní svazky, jež jsou ochotny podporovati ministerstvo vnitra při jeho snahách po zlepšení poměrů v naší samosprávě. Je zapotřebí pečovati o přímý styk starostů s okresními úřady a doporučuje zavésti v každém soudním okresu zvláštní úřední schůze, v nichž by byly projednávány požadavky obce. V okresích, kde tento způsob byl zaveden, se opatření toto velmi osvědčilo.

Podrobněji zabýval se referent bezpečnostní službou. Aktivováním rozhlasu pro bezpečnostní službu za součinnosti všech bezpečnostních útvarů byl podchycen zájem široké veřejnosti o tuto důležitou a významnou činnost, která dociluje zdárných výsledků. V četnické službě byly aktivovány pohotovostní oddíly, jichž počet bude dále rozšiřován, motorisování okresní četnické stanice, kontrolní silniční stanice, četnická letecká policie, bylo dokončeno přezbrojení četnictva karabinou systém "Mauser" a četnické pátrací oddělení bylo rozšířeno o novou skupinu četnickou. V oboru služby policejní zdůraznil referent potřebu co nejlépe vybaviti stráž bezpečnosti jak po stránce personální, tak i po stránce technické. Veřejnost uvítala rozhodnutí, aby bylo zřízeno více nových policejních úřadů v místech, kde se jeví toho nutná potřeba. Aby tyto úřady vyhovovaly svému poslání, je třeba míti dostatečný počet osob vyškolené stráže bezpečnosti, vydati potřebné služební instrukce a zvláště zmotorisovati stráž a opatřiti potřebnou výzbroj, aby veškeré rušivé a podvratné snahy byly v zápětí odstraněny a tak zaručen klidný život občanstva. Po té probral referent dílčí rozpočet ministerstva vnitra též po stránce ciferní a navrhl, aby rozpočet byl schválen jak byl předložen.

Dotazy, náměty a připomínky k agendě ministerstva vnitra, které byly po výkladu zpravodajově předneseny v projevech členů rozpočtového výboru, budou předmětem úředního jednání.