Kapitola 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.
Zpravodaj sen. Frant. Jan Kroiher.
Všeobecný rozbor rozpočtu.
Z výdajů kapitoly, které činí pro rok 1936 278,632.300 Kč a jsou oproti rozpočtu na rok 1935 vyšší o 1,521.600 Kč, tudíž o 0.55 % připadá na osobní výdaje 222,923.300 Kč, t. j. 80.01% (letos 79.74%), což je odůvodněno časovým postupem zaměstnanců do vyšších platových stupňů; v malém tomto zvýšení není však pamatováno na rozšíření počtu služebních míst u soudů, t. j. na resystemisaci.
Věcné výdaje byly sníženy o 456.100 Kč, tedy okrouhle o 0.81 % a to v důsledku zaplacení dluhů vrchního soudu v Bratislavě za tiskopisy dodané soudům na Slovensku, na kterýžto dluh bylo v rozpočtu na rok 1935 pamatováno částkou 1,000.000 Kč.
Zpravodaj rozpočtového výboru poukázal na okolnost, že soudy jsou zavaleny prací nad síly svých zaměstnanců a že tudíž nestačí nárokům, které se dnes na ně činí. Jest známý vzrůst počtu sporů od války a dočasný nepatrný jejich pokles je vyrovnáván větší houževnatostí, s níž se nyní spory vedou, provádějí znalecké důkazy a pod. Mimo to i počet odvolání stoupl více než o 1/3.
Zpravodaj upozornil též, že po odstranění zemědělského moratoria a po vstoupení v platnost připravovaných nařízení o oddlužení zemědělců budou soudy zavaleny ohromným počtem nových případů, na které velmi těžko stačí.
Justiční správa podniká sice v rámci možnosti vše ke zdolání návalu práce, což je patrno ze skutečnosti, že téměř všechna systemisovaná místa jsou obsazena, avšak dnešní systemisace nestačí a je naléhavě nutno, aby bylo přikročeno k takové resystemisaci a zvýšení počtu služebních míst v soudní službě, aby soudy mohly bez průtahů v zájmu právního řádu i hospodářství vyřizovati svoji agendu. Je též třeba, aby i zákonodárné oddělení ministerstva spravedlnosti bylo vybaveno na ono množství práce, kterou má v oboru jak nových zákonů, tak i v práci unifikační.
V oboru vězeňství poukázal zpravodaj, že náklad na stravování a ošacování činí průměrně asi 2.72 Kč denně s výjimkou ústavů na Mírově, Mikulově a, Košicích, kde denní náklad stoupá až na 5.14 Kč, což je dávno povahou těchto ústavů.
Také jiní řečníci v rozpočtovém výboru poukázali na přetíženost našich soudů. Ministr ve své odpovědi podrobně rozebral příčiny dlouhého trvání civilních sporů a uvedl, že nejvážnějším problémem justiční správy je nutnost domáhati se resystemisace odpovídající rozsahu agendy soudů, která bude opětně stoupati, jakmile se oživí hospodářský život.
Justiční správa snaží se čeliti přetížení soudů i zákonodárnými opatřeními; tak na příklad právě projednávanou osnovou novely k civilnímu procesnímu řádu a k exekučnímu řádu, která má za účel, aby zkrátila trvání procesů. V době hospodářské krise je trvání procesů proto delší, že někdy slouží jako prostředek k tomu, aby strana protáhla věc až do doby, kdy snáze bude moci plniti své závazky.
Ministerstvo spravedlnosti předložilo již návrhy na zvýšení počtu míst ve svém legislativním odboru a u nejvyššího soudu, a v nejbližší době bude vypracován na podkladě zpráv nižších instancí celkový návrh na resystemizaci služebních míst soudců, kancelářských úředníků, kancelářských sil pomocných a zřízenců, týkající se všech soudů.
Kapitola 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.
Zpravodaj sen. Frant. Zimák.
Úhrn výdajů navržených v 8. kapitole státního rozpočtu na rok 1936 činí 1,896.100 Kč. Je to o 154.800 Kč více, než kolik činil v roce 1935.
Příjmu kapitola nevykazuje.
Zvýšení výdajů je důsledek vládního nařízení č. 275/1934, kterým byly zmírněny srážky, dále důsledek obsazení některých uprázdněných míst v osobním stavu konceptních úředníků ministerstva a konečně zařazením mimořádného úvěru na nezbytné udržování různých zařízení úřadu v upotřebitelném stavu.
Letošního roku byl ústy nejvýznačnějších korporací a institucí národních, zájmových a vědeckých projeven všeobecný stesk nad tím, že Čsl. právo je dosud ve velkém rozsahu nesjednoceno, že jeho sjednocování postupuje příliš pomalu a že tím trpí zájmy a prestyž státu, obyvatelstvo a celé národní hospodářství. Na státní správě se žádá, aby sjednala nápravu.
Ministerstvo pro sjednocení stalo se v zákonodárných sborech při projednávání otázek právního sjednocení předmětem úvah po několikeré stránce. Pokud šlo o posavadní jeho činnost a její výsledky, vycházeli členové zákonodárných sborů - podobně jako memoranda vládě podaná - velmi často z předpokladů mylných, posuzujících poslání ministerstva pro sjednocení více podle názvu úřadu než podle úkolů, ve skutečnosti na tento úřad přenesených. Pokud jde o potřebu zvláštního ústředí pro věci právního sjednocení - nemyslí se tím soustředění vší práce sjednocovací v jednom místě - uznávána byla potřeba takového ústředí i těmi, kdož se nezabývali ve svých úvahách výhradně jen ministerstvem pro sjednocení. Ohledně ministerstva pro sjednocení usnesly se posléze ústavně-právní výbory obou sněmoven Národního shromáždění na resolucích, vyzývajících vládu, aby toto ministerstvo vybavila větším počtem sil, také ale lépe i po stránce kompetenční.
V ústavně-právních výborech byla zdůrazněna nutnost stálého styku s odborníky vědeckými i praktickými při zákonodárných pracích a jmenovitě při právním sjednocení. V tomto směru je zvláště nutno udržovati náležitý styk se Slovenskem. Velmi účelně bylo o něj postaráno poradními slovenskými komisemi ministerstva pro sjednocení.
Ministerstvo pro sjednocení má v Bratislavě 6 odborných komisí pro různé právní obory. Do komisí volá odborníky z řad právníků praktických i vědeckých ze Slovenska a také z Brna od nejvyššího soudu, kde je několik výtečných znalců práva na Slovensku platného.
Styk s vědou je umožněn jen přibíráním expertů. Situace ministerstva pro sjednocení byla tu na rok 1936 poněkud zlepšena. Částka 10.000 Kč, jakou mělo na experty dosud t. j. ve dvou posledních letech, byla zcela nedostatečnou. Je si jen přáti, aby zlepšení, provedené alespoň na tomto místě v rozpočtu ministerstva pro sjednocení, zůstalo i v letech budoucích.
Ministerstvo pro sjednocení jest povinno spolupracovati s jinými resorty v jejich věcech jako strážce správného navázání nových právních řádu na převzatý systém uherský a přezkoumává s hlediska převzatého uherského práva "všechny" připravované nové osnovy, ať přicházejí z kteréhokoliv resortu. Referenti ministerstva pro sjednocení jsou činni v různých komisích a poradních sborech, tak v komisi pro zhospodárnění veřejné správy, meziministerském sboru pro věci obrany státu, komisi pro vypracování nového stavebního řádu, komisi znalců pro revisi živnostenského řádu, komisi pro vydání československého textu publikace "Codex alimentarius", ústřední železniční radě, v meziministerských poradách, zabývajících se osnovou zákoníka občanského, obchodního, trestního, atd. Osnov, u nichž součinnost ministerstva byla zvlášť význačnou, je celá dlouhá řada. Ministerstvo kromě této účasti v zákonodárných počinech jiných resortů má však své vlastní osnovy, na nichž pracuje a mezi nimiž jsou i velké kodifikace, jako na př. osnovy nových zákonů civilně-procesních. Kromě toho je ministerstvo nuceno, na dožádání jiných úřadů podati ve správních věcech dobrá zdání, hlavně pokud jde o posudek s hlediska převzatého práva uherského, ale i po stránkách jiných. Na všechnu tuto práci má ministerstvo toho času jen 18 referentů, jimž připadá vyřizovati i správní věci vlastního úřadu a věci ministra jako člena vlády.
Ministr pro sjednocení vyslovil potěšení nad tím, že otázky právního sjednocení dostaly se do nového ovzduší zvlášť živého zájmu, a že ústavně-právní výbory obou sněmoven Národního shromáždění podepřely svými resolucemi ministerstvo pro sjednocení a jeho potřeby. Požadují-li tyto resoluce, aby byla rozšířena kompetence ministerstva pro sjednocení a aby se přidalo tomuto ministerstvu sil, připravil ministr pro sjednocení v tomto směru tři předlohy, jichž podání ohlašuje. Jsou to předlohy tyto: Koncem listopadu rozeslalo do připomínkového řízení ministerstvo pro sjednocení osnovu vládního návrhu ústavního zákona o vyhlašování převzatých právních předpisů v jazyku státním. V posledních právě dnech předložil ministr pro sjednocení vládě návrh nové širší systemisace ministerstva pro sjednocení. Nejspíše již počátkem příštího roku předloží konečně ministr pro sjednocení návrh novely k vládnímu nařízení č. 501/1921 Sb. z. a n., provádějícímu zákon o ministerstvu pro sjednocení. Novelou má se příslušnost ministerstva účelně rozšířiti. Je lépe i úspornějším urychliti právní sjednocení a vybaviti účelněji ministerstvo pro sjednocení, než zůstati v dnešním vleklém stavu příprav sjednocení. Právní dualism vadí nám i před cizinou.
Kapitola 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.
Zpravodaj sen. Frant. Jan Kroiher.
Kap. 9. vykazuje celkovou potřebu na rok 1936 částkou 6,144.600 Kč, t. j. o 63.900 Kč více nežli v r. 1935. Z toho připadá na výdaje osobní 5,777.700 Kč a na výdaje věcné 366.900 Kč. Proti roku 1935 byly výdaje osobní zvýšeny o 68.000 Kč, kdežto výdaje věcné byly z důvodů úsporných sníženy o 4.100 Kč. Zvýšení osobních výdajů jest odůvodněno jednak snížením platových srážek podle vlád. nařízení č. 275/1934 Sb., jednak zvýšením služného časovým postupem zaměstnanců do vyšších stupňů služného.
U nejvyššího správního soudu bylo v r. 1934 podáno celkem 7.713 stížností, z toho 3.118 stížností administrativních a 4.595 finančních. Proti roku 1933 zvýšil se tedy počet stížností, u nejvyššího správního soudu podaných, celkem o 446, t. j. o více než 6%. Tento zvýšený počet stížností došlých v roce 1934 způsobil opětné zvýšení počtu nedodělků, které dosáhly koncem r. 1934 počtu 16.373. Podle dosavadních výsledků letošního roku nebude počet nedodělků menší, neboť za dosavadního systemisovaného stavu soudcovského personálu nemůže býti zdolán počet stížností letošního roku došlých, který bude se pravděpodobně pohybovati na výši stížností došlých v r. 1934.
K nápravě tohoto jistě nežádoucího stavu, který má za následek, že vyřízení stížnosti trvá u nejvyššího správního soudu dva až tři roky, má přispěti osnova novely k zákonu o nejvyšším správním soudě, která jest již připravena v ministerstvu vnitra. Možno si jen přáti, aby tato osnova, která má přinésti nejvyššímu správnímu soudu úlevu, po které se již dlouhá leta volá, a přispěti tak k rychlejšímu vyřizování stížností, prošla brzy parlamentním projednáváním a stala se v době, pokud možno nejkratší, zákonem.
Kapitola 10. Ministerstvo školství a národní osvěty
a ze skupiny II. § 7. Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 8. školní závod zemědělský
v Děčíně-Libverdě, § 16. Žabčický školní závod zemědělský a § 17. Kuřímský školní závod vysoké školy zemědělské v Brně.
Zpravodaj sen. F. F. Plamínková.
Návrh rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty, t. j. kapitoly 10. a dále ze skupiny II., oddílu IV., návrh rozpočtů školních závodů zemědělských v Uhřiněvsi (§ 7), v Děčíně-Libverdě (§ 8), v Žabčicích (§ 16) a v Kuřími (§ 17) byl podrobně projednán ve dvou schůzích rozpočtového výboru, a to dne 14. a v dopolední schůzi dne 16. prosince 1935. Zpravodaj, senátorka Plamínková věnovala po číselném rozboru těchto návrhů pozornost všem úkolům tohoto resortu, při čemž v oboru nár. školství uvedla jmenovitě data o organisačním rozvoji a budování tohoto školství zvláště na Slovensku a Podkarpatské Rusi, zdůraznila požadavek jednotné organisace a správy národních škol, přednesla požadavky zvýšení požitků odborných učitelů a zvýšení přídavků ředitelských, a žádala, aby při instituci praktikantů učitelských, jakožto opatření sociálním, bylo postupováno jen podle sociálních potřeb žadatelů bez ohledu na jejich pohlaví. Zmínila se o potřebě rozšíření státních pedagogických akademií o oddělení pro vzdělání učitelek ženských ručních prací a domácích nauk, a o tom, že je žádoucí přednášeti na kursech pro další vzdělání profesorů středních škol též sociologii a národní hospodářství.
Při údajích o školství vysokém zdůraznila jmenovitě naléhavou potřebu výstavby klinik v Motole v Praze a pojednala i o výstavbě všech vysokých škol v Československé republice.
Upozornila na potřebu zvýšení příliš restringovaných příspěvků vědeckým společnostem. Neshledala v zájmu kulturní naší propagace žádoucím přílišné omezování studia cizinců u nás. Pokud jde o školství odborné, urgovala vydání zákona o učňovských školách, žádala rozšíření systemisace učitelských míst na odborných školách pro ženská povolání a novou úpravu odborného vedení Státního ústavu pro domácký průmysl. Upozornila na závazné úkoly kulturních styků s cizinou a dále na potřebu rozšíření sociální péče o studentstvo i o nezaměstnanou inteligenci. Preliminář potřeby na ochranu památek, na péči o umění a na lidovou výchovu bude nutně muset býti příště zvyšován.
Dále pak pojednala referentka o návrhu rozpočtu škol. závodů zemědělských, o podílech na státních daních, dávkách a poplatcích pro zálohy na učitelské platy a fond živnostenských škol pokračovacích a o investičním rozpočtu školském.
V debatě o návrhu rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty dotkli se řečníci veškeré působnosti ministerstva školství a národní osvěty; jmenovitě požadovali dobudování nár. školství na Slovensku a Podkarpatské Rusi, zvláště zřizování škol měsťanských a upozorňovali na potřebu reformy školské správy, na velké úkoly školství odborného, zvláště též učňovského, dotkli se reformy studia středoškolského a přednesli některé konkretní požadavky stran potřeb řádného umístění škol středních, věnovali svou pozornost školství vysokému, potřebám jeho dobudování a řádného umístění, upozornili na potřeby sociální péče studentské, ochrany památek a požadavky hmotné intensivnější péče o umění, vytýkali příliš nepatrný úvěr na lidovou výchovu, jejíž úkoly jsou dnes velmi důležité a rozsáhlé. Referentka senátorka Plamínková přednesla pak stručné resumé. Na to ministr školství a národní osvěty dr. Krčmář reagoval ve své odpovědi na některé konkretní podněty, odkázav v dalším na to, že se jednotlivým členům senátu dostane vhodné odpovědi o tom, co na podněty ve sněmovně bylo úředně zařízeno.
Kapitola 11. Ministerstvo zemědělství
a ze skupiny II. § 6a "Státní lesy a statky", § 6b "Státní statky zemědělských škol a vý-
zkumných ústavů zemědělských", § 6c "Státní diagnostický a serotherapeutický veterinární ústav v Ivanovicích" a ze skupiny III. "Státní fond pro vodohospodářské meliorace".
Zpravodaj sen. Ferd. Foit.
Zpravodaj zdůrazni1 úvodem, že zemědělství stále ještě prodělává krisi a že jeho hospodářství je ztrátové. Provedením obilního monopolu se sice poměry zlepšily, avšak ochrana obilní produkce zemědělství zcela nezachrání, neboť obilní produkce tvoří asi 30% zemědělské tržby. Zpravodaj zdůraznil, že průměrný index zemědělské výroby jest pod niveau indexu průmyslového. Bez náležité úpravy výroby živočišné a mléčné nebude zemědělství pomoženo. Ministra zemědělství očekává řešení plánovitého hospodaření v produkci živočišné. Tu jeví se potřeba zásadně se rozhodnouti pro regulaci dobrovolnou nebo nedobrovolnou. S plánováním začaly vědecké ústavy, zvláště Zemědělská akademie. Podle jejího názoru dosáhli jsme již ve sklizni vrcholného bodu a půda již nedá vyšší produkce. Sklizeň se zvýší ještě na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde dosaženo již bylo podle statistiky v posledních letech zvýšení o 40%. Zvýšení bude možno dosáhnouti také úpravou rozsáhlých močálů na Slovensku.
Zabývaje se jednotlivými oddíly rozpočtu ministerstva zemědělství zdůraznil zpravodaj, že zemědělské školství plní dobře svoje poslání a musí se udržovati na výši. Je potřeba dobudovati zemědělské školství, zvláště na Slovensku a opatřiti je řádnými budovami. Návštěva zemědělských škol stále stoupá a letošního roku bude se rovnati již návštěvě v letech před krisí. Velmi důležité jsou lidové školy hospodářské. Celkem máme 1133 škol se 41.615 žáků. K síti lidových škol hospodářských, výzkumných stanic a pokusných objektů je přičleněno zemědělské poradnictví. Máme 264 zemědělských poraden, ze kterých 218 je při zemědělských školách. Prostředky k šíření zemědělského pokroku doplňují zemědělská musea v Praze, v Brně, v Opavě a v Bratislavě vedle 33 okresních museí.
Ministerstvo zemědělství ve své působnosti podporuje zemědělské družstevnictví, výstavbu obilních skladišť a rekonstrukci družstevních lihovarů. Dále pečuje ministerstvo o poskytování pomoci zemědělcům při živelních pohromách. Zemědělskému dělnictvu na Slovensku a Podkarpatské Rusi, které dříve jezdilo na práci do okolních států, opatřuje se podle možnosti zaměstnání v tuzemsku, nebo sjednávají se smlouvy s jinými státy, zejména Rakouskem a Francií.
Práce vodohospodářské provádějí se podle předem stanovených plánů, pokud to finanční prostředky dovolují. Provádění agrárních operací nachází stále větší porozumění u zemědělců, ačkoliv rozsáhlejší akce jsou brzděny nedostatkem finančních prostředků.
Ze všech složek zemědělské výroby na výši doby je produkce bramborářská a zpravodaj poukazuje v této souvislosti na životní dílo nynějšího ministra zemědělství Dr. Zadiny. Vypočítává další úkoly ministerstva zemědělství v oboru výroby živočišné, řešení mléčné otázky, zvelebení chovu ovcí, pastvinářství, rybářství, drůbežnictví, hedvábnictví a včelařství. Zemědělské a lesní výzkumnictví jest páteří zemědělské vědy a zemědělského pokroku. Dnes celá veřejnost může se přesvědčiti o jeho nezbytnosti a účelném využití všech vynaložených finančních obětí.
Pojednávaje o Ústavech pro chov koní, zdůraznil zpravodaj nutnost přebudování státního hřebčince, v Tuřích Remetách v zájmu domácího chovu koně huculského.
Velkolepé dílo pozemkové reformy plně splnilo své poslání hospodářské, sociální a národní. Při velké nezaměstnanosti v těžké době volá se po návratu k půdě. Z tohoto popudu vyvěrá také snaha po reagrarisaci a kolonisaci. Jsou to zejména zemědělští a lesní dělníci, venkovští drobní živnostníci a obchodníci, kteří se domáhají přídělu půdy.
Posléze zabýval se zpravodaj hospodářstvím státních lesů a statků. Nelze očekávati, že by státní lesy a statky daly více, než podnikání soukromé. Obojí trpí stejnou krisí následkem nízkých cen dřeva a špatného odbytu. Zejména jsou obtížné hospodářské podmínky v lesích na Podkarpatské Rusi, kde majetek státu je největší. Pravidelná těžba pro různé překážky, zejména komunikační, je nemožná, takže 50% lesního porostu zůstává nevyužito. Další sluší zdůrazniti, že státní lesy a statky nemohou výlučně sledovati jen cíle výdělečné, nýbrž musí dbáti i zájmů kulturních a hlavně sociálních, zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde převážná část obyvatelstva je odkázána na obživu v lesích. Aby bylo zajištěno zaměstnání chudému obyvatelstvu na Podkarpatsku, bylo vybudováno přes 200 km lesních drah, 120 km lesních cest a silnic, 12 vodních nádrží, postaven velký počet hájoven, lesoven a dělnických domků. Celková výše mezd lesnímu dělnictvu vyplacených při provádění těchto investic činí dosud přes 61 milionů Kč. Dále zdůraznil zpravodaj, že roční těžba, která by mohla dosáhnouti 1,100.000 pm dřeva není plně využita, neboť není dostatečného odbytu.
Státní statky zemědělských škol a výzkumných ústavů jsou šiřiteli zemědělského pokroku a sdělují prakticky vyzkoušené poznatky nejnovějších zemědělských výzkumů nejširšímu okolí zemědělskému, jež pracuje za stejných podmínek půdních a klimatických, jako jednotlivé stanice. S tohoto hlediska dlužno posuzovati finanční výsledky hospodaření na těchto statcích. Investiční práce provádějí se jen v nejnutnějším rozsahu, aby jednotlivé ústavy, stanice a pokusné objekty mohly plniti své vědecké a praktické poslání.
Výdaje Státního diagnostického a serotherapeutického veterinárního ústavu v Ivanovicích preliminují se částkou 2,676.700 Kč, příjmy 3,100.000 Kč, takže je tu zisk 423.300 Kč oproti zisku 351.500 Kč v roce letošním. Z provozního zisku má býti použito na splátky investičních dluhů 11.000 Kč, počítá se tudíž s odvodem státní pokladně částkou 412.300 Kč. Investiční rozpočet podniku počítá na investice pravé částkou 160.000 Kč, jež má býti hrazena z vlastních prostředků, na investice obnovovací částkou 38.000 Kč hrazenou rovněž z vlastních prostředků. Podnik tento se zdárně vyvíjí, výroba sera a očkovacích látek jest zřízena tak, aby plně uspokojovala tuzemskou poptávku, abychom nebyli odkázáni na dovoz těchto látek z ciziny.-
Po proslovu zpravodaje promluvilo o této rozpočtové skupině několik řečníků, kteří zabývali se zejména problémem oddlužení zemědělců, dožadovali se vydání řádného pachtýřského zákona, úpravy pachtovného při živelních pohromách, vydání nového honebního zákona, reorganisace zemědělských rad, novelisace zákona o plemenitbě hospodářských zvířat a pod. Byla vyslovena přání o novém přídělu půdy malozemědělcům a bezzemkům, kriticky probíráno hospodaření ve státních lesích a statcích, reklamována zvýšená ochrana malých zemědělců a dožadováno urychlené provádění pomoci při živelních pohromách. Také ostatním složkám činnosti ministerstva zemědělství byla věnována pozornost.
V závěru promluvil pan ministr zemědělství, který slíbil všechny náměty pánů řečníků pečlivě uvážiti a pokud bude možno vyjíti jim vstříc. Konkretní dotazy v debatě vznesené budou zodpověděny písemně.
Kapitola 12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
Zpravodaj sen. Jan Kotrba.
Výdaje pro ministerstvo průmyslu, obchodu a živností na rok 1936 preliminovány jsou celkovou částkou
36,825.400 Kč.
Proti rozpočtu tohoto ministerstva na rok 1935 jsou vyšší o
3,954.200 Kč,
t. j. asi o 12%.
Z tohoto zvýšení připadá:
na výdaje osobní
263.900 Kč
a na výdaje věcné
3,690.300 Kč.
Zvýšení výdajů osobních jest hlavně odůvodněno snížením srážek podle vládního nařízení čís. 275/1934 Sb. z. a n. Zvýšení výdajů věcných jest pak odůvodněno zejména větší potřebou na službu živnostensko-zvelebovací, na opatření ku podpoře živností, dále vyšší potřebou na sociální péči o živnostnictvo, na cizinecký a lázeňský ruch a konečně zařazením nové položky ve výši 1 mil. Kč na. Čsl. plavební podnikání námořní.
Příjmy kap. 12. preliminovány jsou částkou
13,930.400 Kč.
Oproti roku letošnímu očekávají se tedy vyšší příjmy o
2,621. 700 Kč.
Očekává se totiž větší výnos poplatků za udělení dovozních a vývozních povolení v důsledku rozšíření povolovacího režimu na další druhy zboží a větší výnos patentních poplatků.
Návrh rozpočtu ministerstva obchodu byl projednán v rozpočtovém výboru senátu Národního shromáždění dne 16. prosince 1935, zároveň s návrhem rozpočtu ministerstva veřejných prací.
Zprávu o návrhu rozpočtu ministerstva obchodu přednesl senátor Jan Kotrba, který doporučil schválení rozpočtu podle návrhu přes to, že prostředky pro ministerstvo obchodu nemohou zdaleka vystačiti na plnění všech úkolů od ministerstva požadovaných.
V rozpravě speciální promluvilo o rozpočtu ministerstva obchodu celkem 6 řečníků. Na jejich dotazy a náměty odpověděl pan ministr obchodu J. V. Najman.
Členům rozpočtového výboru bylo dodáno exposé ministra obchodu přednesené o činnosti ministerstva průmyslu, obchodu a živností v živnostensko-obchodním výboru poslanecké sněmovny dne 26. listopadu 1935.
Kapitola 13. Ministerstvo veřejných prací
a ze skupiny III. Státní silniční fond a státní vodohospodářský fond.
Zpravodaj sen. Jan Jiří Krejčí.
Projednávání rozpočtu kap. 13. v rozpočtovém výboru senátu zahájil zpravodaj referátem, v němž podal povšechný ciferní rozbor tohoto rozpočtu, zejména pokud jde o změny nastalé proti rozpočtu na r. 1935 v jednotlivých titulech. S hlediska všeobecného jeví se rozpočet kap. 13. na r. 1936 takto:
Výdaje kap. 13. pro r. 1936 činí 475,839.800 Kč, tedy o 38,496.300 Kč více než v rozpočtu téže resortní kapitoly na r. 1935. Z preliminovaných výdajů připadá na výdaje řádné 213,105.600 Kč a na výdaje mimořádné 262,734.200 Kč, na výdaje osobní 90 mil. 63.400 Kč a na výdaje věcné 385,776.400 Kč. Výdaje řádné vykazují oproti rozpočtu na r. 1935 vzestup o 7,112.500 Kč, výdaje mimořádné o 31,383.800 Kč. Osobní výdaje stouply o 1,321.700 Kč a věcné výdaje jsou vyšší o 37,174.600 Kč. Vzestup výdajů způsoben byl vedle zvýšení potřeby na správu státních budov hlavně pronikavým zvýšením potřeby na letectví, která byla více než zdvojnásobena; jinak většina výdajů vykazuje zvýšení jen nepatrné, některé výdaje pak dokonce poklesly.
V některých směrech jest úprava rozpočtových cifer důsledkem článku V. finančního zákona, což týká se státního příspěvku fondu vodohospodářskému a úvěru na elektrisaci venkova.
Příjmy kap. 13. oproti příjmům obdobné kapitoly v r. 1935 stoup1y, činíce 105 mil. 660,700 Kč, tedy o 9,780.300 Kč více než v roce předešlém.
V debatě, která se konala zároveň s debatou o rozpočtu ministerstva obchodu, promluvilo 7 řečníků, z nichž téměř všichni dotkli se i otázek spadajících do oboru resortu veřejných prací. Na konci rozpočtového jednání ujal se slova ministr veřejných prací, který v podrobnostech poukázal na obsah exposé předneseného v technicko-dopravním výboru poslanecké sněmovny a zdůraznil význam resortu veřejných prací pro oživení hospodářského života v době krise, připojiv všeobecné úvahy o tom, že investice, mají-li konati správně nejen svoji sociální, nýbrž i hospodářskou a kulturní svou funkci, musí býti s hlediska veřejného zájmu nezbytné neb aspoň účelné a mimo to také rentabilní. Posléz odpověděl ministr veřejných prací na konkretní dotazy neb připomínky jednotlivých řečníků.
Pokud jde o obsah debaty, byly předneseny předně některé všeobecné připomínky v příčině zadávání stavebních prací a zadávacího řádu; ministr poukázal ve své odpovědi na nynější stav otázky reformy zadávacího řádu.
V oboru silničním bylo vysloveno přání, aby při pořizování těžkých vozovek bylo přihlíženo k dlažbám z domácí žuly. Ministr ujistil, že v praxi se tento požadavek respektuje, a vysvětlil na speciální dotaz, jakého nákladu vyžadují přibližně jednotlivé druhy vozovek.
V oboru elektrisace věnována byla pozornost jednak finanční tísni úvěru na podporu elektrisace venkova, jednak pak otázce fusí všeužitečných elektrických podniků. I v těchto směrech objasnil ministr stanovisko ministerstva veřejných prací, jež snaží se všemožně, aby předneseným požadavkům bylo vyhověno.
Skupina II. § 9. Státní báňské a hutnické závody.
Zpravodaj sen. Krejčí ve svém referátě obšírně pojednal i o rozpočtu podniku "Státní
báňské a hutnické závody" a uvedl po stránce všeobecné v podstatě toto:
Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na r. 1936 vykazuje hrubé příjmy v částce 497,850.100 Kč a hrubé výdaje v částce 440,425.200 Kč, činí tudíž preliminovaný provozní zisk 57.424.900 Kč, jenž jest o 10.130.000 Kč vyšší než preliminovaný provozní zisk na r. 1935.
Celý tento provozní zisk má býti odveden státní pokladně. Investice pravé podle investičního rozpočtu činí 25.200.000 Kč. tedy o 9.450.000 Kč více než v r. 1935. a mají býti hrazeny z vlastních prostředků podniku. Vedle pravých investic uvedeny jsou v rozpočtu i t. zv. obnovy ve výši 9.995.500 Kč, které dlužno hraditi rovněž z vlastních prostředků podniku.
Rozpočet poštovní spořitelny vykazuje provozní zisk 16,535.000 Kč, proti roku 1935 nižší o 116.000 Kč. Celkové výdaje jsou preliminovány částkou 106,215.000 Kč.
Při podrobném rozboru jednotlivých rozpočtů zmínil se zpravodaj pochvalně zejména o pokračující telefonisaci pohraničí, o stavbách poštovních budov a úpravě úředních místností, stěžoval si na platové poměry některých kategorií nepragmatikálních poštovních zaměstnanců a doporučoval zlepšení poštovní dopravy zhuštěním sítě vlakových pošt zejména na severu Čech. Pochvalně se zmínil také o podpoře divadel z rozhlasových poplatků.
V debatě, která následovala, dotkli se řečníci poštovního resortu zejména těchto věcí: snížení vplatného, vydávání telegrafních a telefonních úředních pomůcek také v jazyku německém, program rozhlasu, českého označení našich telegrafních úřadů v mezinárodním styku a snížení minimálního počtu zásilek, přípustného u obchodních tiskovin.
Ministr pošt a telegrafů poděkoval zpravodajovi za obšírný a důkladně propracovaný referát a cenné podněty a reagoval stručně na přednesené připomínky a náměty jak zpravodaje, tak i ostatních řečníků.