Kapitola 14. Ministerstvo pošt a telegrafů
a ze skupiny II. § 4a. "Československá pošta" a § 4b. "Poštovní spořitelna".
Zpravodaj sen. Jos. Hubka.
Zpravodaj podrobil věcné kritice všechny tři rozpočty poštovní správy.
Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů počítá na rok 1936 s potřebou 11,760.700 Kč, která jest proti potřebě preliminované na rok 1935 vyšší o 563.200 Kč. Potřebu ministerstva pošt a telegrafů hradí ve smyslu finančního zákona podnik Československá pošta ze svých prostředků.
Provozní zisk Čsl. pošty na rok 1936 je rozpočten částkou 32,416.800 Kč - proti roku 1935 nižší o 8,373.000 Kč - a resultuje z rozdílu mezi úhrnem provozovacích výdajů, rozpočtených částkou 1.215,306.200 Kč, a úhrnem provozovacích příjmů, rozpočtených částkou 1.247,723.000 Kč. Úhrnné provozovací výdaje jsou proti roku 1935 vyšší o 26,325.000 Kč, úhrnné provozovací příjmy pak vyšší jen o 17,952.000 Kč, což se projevuje ve snížení preliminovaného zisku proti roku 1935.
Rozpočet poštovní spořitelny vykazuje provozní zisk 16,535.000 Kč, proti roku 1935 nižší o 116.000 Kč. Celkové výdaje jsou preliminovány částkou 106,215.000 Kč.
Při podrobném rozboru jednotlivých rozpočtů zmínil se zpravodaj pochvalně zejména o pokračující telefonisaci pohraničí, o stavbách poštovních budov a úpravě úředních místností, stěžoval si na platové poměry některých kategorií nepragmatikálních poštovních zaměstnanců a doporučoval zlepšení poštovní dopravy zhuštěním sítě vlakových pošt zejména na severu Čech. Pochvalně se zmínil také o podpoře divadel z rozhlasových poplatků.
V debatě, která následovala, dotkli se řečníci poštovního resortu zejména těchto věcí: snížení vplatného, vydávání telegrafních a telefonních úředních pomůcek také v jazyku německém, program rozhlasu, českého označení našich telegrafních úřadů v mezinárodním styku a snížení minimálního počtu zásilek, přípustného u obchodních tiskovin.
Ministr pošt a telegrafů poděkoval zpravodajovi za obšírný a důkladně propracovaný referát a cenné podněty a reagoval stručně na přednesené připomínky a náměty jak zpravodaje, tak i ostatních řečníků.
Kapitola 15. Ministerstvo železnic
a ze skupiny II. § 5. "československé státní dráhy".
Zpravodaj sen. Alois Kříž.
Rozpočet ministerstva železnic zůstává co do své struktury nezměněn. Celkové výdaje rozpočtu ministerstva železnic na rok 1936 jsou preliminovány částkou 21,184.000 Kč, jsou tudíž vyšší proti rozpočtu na rok 1935 o 984,800 Kč. Vyšší potřeba vyplývá z větší potřeby na osobní výdaje.
Také rozpočet podniku Československé státní dráhy na rok 1936 zůstává celkem nezměněn.
Jeho celkové výdaje jsou rozpočteny částkou
4.001,532.500 Kč
a celkové příjmy částkou
3.305,060.300 Kč
z čehož vyplývá ztráta
696,472.200 Kč.
Rozpočet na rok 1936 preliminuje proti rozpočtu na rok 1935 větší výdaje o
42,689.000 Kč
a celkové příjmy větší o
11,838.400 Kč,
takže ztráta očekávaná v roce 1936 jest vyšší o
30,850.600 Kč,
než ztráta očekávaná rozpočtem na rok 1935.
Uvedená ztráta má býti hrazena jednak z vlastních prostředků podniku ve výši 262,030.000 Kč, jednak příspěvkem ze státní pokladny ve výši 434,442.200 Kč.
Potřeba investiční je preliminována ve výši 720,939.300 Kč, to jest o 240,139.300 Kč výše než investiční potřeba na rok 1935. Úhrada investičních výdajů má býti zajištěna úvěrovou operací nebo zálohou ze státní pokladny až do částky 719,739.300 Kč, zbytek pak z vlastních prostředků podnikových.
Rozpočet obnovy na rok 1936 vykazuje celkovou potřebu 312,163.300 Kč, která je vyšší o 78,263.300 Kč než potřeba obnovy na rok 1935.
V podrobné debatě přednesl zpravodaj bližší výklad rozpočtových návrhů železničního resortu a zvláště odůvodnil očekávaný schodek. Bližší úvaze podrobil způsob úhrady očekávaného schodku, zvláště pokud jde o úhradu z vlastních prostředků podniku. K ilustraci passivity železničního podniku poukázal na různé úkoly, které železniční podnik koná v zájmu veřejném, sociálním a podobně. Rovněž podrobněji osvětlil příčiny passivity silničního automobilového provozu ČSD. Podrobněji pak zabýval se investičním a obnovovacím programem, jehož význačný rozsah podle očekávání referentova přispěje k větší zaměstnanosti průmyslu i dělnictva.
V další rozpravě, která byla navázána na výklad speciálního zpravodaje, byla pronesena řada různých připomínek a přání, týkajících se zvláště nedostatku vlakových přípojů, otázek výstavby nových železničních komunikací a otázek povahy personální.
Velkou část těchto připomínek a námětů zodpověděl v zastoupení ministra železnic, jenž z naléhavých důvodů se omluvil, zástupce ministerstva železnic, odborový přednosta Dr Kamenický. Na některé dotazy a připomínky, pokud vyžadují podrobnějšího vyšetření, byla přislíbena odpověď písemná.
Kapitola 16. Ministerstvo sociální péče.
Zpravodaj sen. Frant. Zimák.
V úvodu svého referátu provedl zpravodaj číselné porovnání rozpočtu s rozpočtem na r. 1935 a podal také podrobnější rozbor jednotlivých hlavních oborů činnosti min. sociální péče.
Výdaje kap. 16 na r. 1936 stanoveny jsou částkou
856,042.600 Kč
a příjmy částkou
24,077.000 Kč
Při porovnání s rozpočtem na r. 1935 jsou výdaje větší o
53,935.800 Kč
a příjmy vyšší o
10,071.900 Kč
Výdaje osobní zvyšují se o
203.300 Kč
výdaje věcné se zvyšují o
53,732.500 Kč
Podrobným porovnáváním jednotlivých úvěrů lze seznati, že některé z nich doznaly zvýšení o částku
58,372.600 Kč
u jiných pak došlo k snížení o částku
4,436.800 Kč
Zvýšení výdajů jeví se v těchto úvěrech:
1. tit. 1, § 2 "Ústřední správa" o
75.000 Kč
2. tit. 1, § 3 "Sociální pojištění" o
39,529.500 Kč
3. ti,t. 1, § 4 "Péče stavební a bytová" o
9,977.600 Kč
4. tit. 1, § 5 "Péče o mládež" o
5,966.000 Kč
5. tit. 2, "Organisace práce" o
331.800 Kč
6. tit. 3, "Živnostenská inspekce" o
464. 700 Kč
7. tit.5, § 2 "Výlohy v oboru vystěhovaleckém" o
37.000 Kč
8. tit. 5, § 4 "Péče o nezaměstnané" o
2,000.000 Kč
tedy celkem o
58,372.600 Kč
V dalším svém referátě pojednal hlavní zpravodaj o všech hlavních úsecích agendy ministerstva jak po stránce věcné, tak po stránce příštího vývoje přihlížeje k neutěšeným poměrům hospodářským a k důsledkům, jež z nich vznikají pro vrstvy jimi postižené i pro útvary a instituce veřejnou péči sociální obstarávající.
K jednotlivostem lze v přehledu uvésti:
Při preliminování úvěru na péči stavební a bytovou nebylo na rok 1936 na rozdíl od roku 1935 přihlíženo k případnému výnosu postihového práva státu v části výdajové, nýbrž byl tento případný výnos zařazen částkou 10,000.000 Kč do příjmu kap. 16.
V péči o mládež projevuje se hospodářská krise se všemi svými nepříznivými následky zvláště tíživě. Úkoly sem spadající jsou tím těžší, že hlavní podíl na výkonu péče o mládež mají dobrovolné charitativní instituce. Péči o mládež veřejné ochrany potřebující, obstarávají totiž v Čechách, na Moravě a ve Slezsku podle platného zákonného stavu jednak orgány samosprávných svazku, jednak různé instituce a korporace, zabývající se t. zv. dobrovolnou péčí o mládež. Naproti tomu na Slovensku a Podkarpatské Rusi obstarává podle dosud platného zákonného stavu v těchto zemích tuto péči z největší části stát umísťováním dětí opuštěných ve státních domovech. Jest nutno však také mimo tuto péči ústavní prováděti v těchto zemích péči o mládež opuštěnou, tělesně neb duševně úchylnou různými dobrovolnými korporacemi.
V péči o mládež projevuje se ovšem nynější doba podstatným zvýšením úkolů. Stále rostoucí počet dětí ve státních ústavech činí nezbytným, že v předloženém rozpočtu byly úvěry na tuto péči ústavní zvýšeny o 2,618.000 Kč. Finanční stav institucí, jež provádějí péči dobrovolnou jako hlavní těžiště péče o mládež, jest ovšem neutěšený, poněvadž není zabezpečen žádným zákonem, a soukromá dobročinnost vlivem hospodářské tísně také citelně klesá. Jest proto vítati, že příslušná položka pro tyto účely byla v rozpočtu zvýšena o 790.000 Kč.
Úvěry na organisaci práce jsou zvýšeny o 331.800 Kč, což jest zajisté žádoucím zjevem, poněvadž zejména zprostředkovatelny práce, jež z těchto úvěrů jsou vydržovány (státní) neb podporovány (mimostátní), jsou jediným činitelem, jenž poskytuje možnost starati se o regulaci pracovního trhu a zjišťovati počet nezaměstnaných.
Živnostenská inspekce vedle svých normálních úkolů spočívajících v dozoru na zachovávání zákonných předpisů na ochranu života a zdraví dělníků, zaměstnaných v závodech živnostensko-průmyslových, jest činna též i v jiných úkolech směřujících k zachovávání zákonů na ochranu zaměstnaného dělnictva. Nehledě k tomu, že působnost její zvýšena jest i prováděním ochrany pracující mládeže a sledováním důsledků racionalisace, koncentrace a mechanisace výroby, vývoj poměrů výrobních zmnohonásobil požadavky uložené jí původním zákonem, a bylo proto také třeba rozmnožiti stav úředníků živnostenské inspekce o 46 osob a počet inspektorátů o nových 5, čemuž také odpovídá zvýšení rozpočtových úvěrů.
Péče o válečné poškozence provádí se i přes nepříznivý stav hospodářských poměrů veřejných i soukromých úměrně k potřebám této péče potřebných občanů. Ve směru organisačním nastala změna zrušením okresních úřadoven a sjednocením agendy u zemských úřadů pro péči o válečné poškozence.
V péči o nezaměstnané jsou jako v rozpočtu na rok 1935 také v rozpočtu na rok 1936 uvedeny v kap. 16 jen úvěry, jaké vyžaduje dozorčí a kontrolní činnost jakož i všecky věcné potřeby úřadů a správní výlohy spojené s prováděním zákonů o péči o nezaměstnané. Pokud jde o výdaje na výplatu státního příspěvku k podpoře nezaměstnaným, jakož i o výdaje spojené s celkovým prováděním příslušných zákonů ve prospěch nezaměstnaných, stalo se zvláštní opatření ve finančním zákoně, kde v čl. III, odst. 4 jest stanovena částka 650,000.000 Kč se zmocněním vlády, aby ji použila k podpoře vyplácené nezaměstnaným odborovými organisacemi a k zmírnění následků nezaměstnanosti vůbec. Činí tedy rozpočtové prostředky, určené na provádění nejrozsáhlejší péče sociální do působnosti ministerstva sociální péče spadající, celkem 655,060.000 Kč. Nově v tomto oddělení jest zařazena položka dalších 2,000.000 Kč na provádění statistických šetření o nezaměstnanosti.
Rozpočtové částky na státní starobní podpory dosud zařazované a také i konečné potřeby byly dosud vyšší nežli se při projednávání příslušného zákona předpokládalo. Stále vyšší počet percipientů a také vyšší potřeba má odůvodnění v tom, že, ač přirozený úbytek poživatelů státních starobních podpor jest dosti patrný, nedostoupil přece jen takové výše, aby byl vyrovnán přírůstek z minulých let.
V rozpravě, která se po referátu hlavního zpravodaje rozvinula, promluvili četní členové výboru a ve svých projevech posoudili kriticky jak stav tak i možnost řešení v této době zvlášť aktuelních potřeb sociálně-hospodářských, pokud svým významem a určením náleží mezi povinnosti státní a vyžadují péče veřejné.
Kapitola 17. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
a ze skupiny II. § 12. "Státní lázně".
Zpravodaj sen. Alois Kříž.
Zpravodaj uvedl, že celková cifra rozpočtu ministerstva zdravotnictví na rok 1936 činí 156,356.800 Kč, z čehož připadá na osobní výdaje 53,981.600 Kč a na věcné výdaje 102,375.200 Kč.
Proti rozpočtu na rok 1935 je rozpočet na rok 1936 vyšší o 13,033.800 Kč.
Z tohoto zvýšení částka plných 10 mil. Kč připadá na zvýšení položek určených ke hrazení nedobytného léčebného veřejným nemocnicím na Slovensku a v Podk. Rusi, jež podle platných předpisů má hraditi stát. Výdaje na normální potřeby zdravotnické zvyšují se tudíž proti roku 1935 o pouhé 3 mil. Kč.
Celková potřeba centrálního úřadu zvýšena byla o 11.700 Kč. Ježto zvýšení osobních výdajů samo činí 53.400 Kč, je patrno, že bylo ušetřeno na věcných výdajích oproti roku 1935 41.700 Kč.
Při §u 3 Státní ústavy je upozorniti na formální změnu v tomto paragrafu a v §u 6. Některé výdaje na ústavy a zařízení, které dosud preliminovány byly v §u 6 "Zvláštní výdaje" vyňaty byly z tohoto paragrafu a zahrnuty pod nová pododdělení v §u 3 písm. E a F. Jsou to výdaje na: Státní epidemijní pohotovost, Poradny "Našim dětem", Státní protitrachomovou akci, Státní podtatranskou akci, Poradnu pro luetiky v Dol. Apši a státní stadion na Strahově. Kromě toho vyňaty byly výdaje na státní tělovýchovné kursy v částce 180.000 Kč rovněž z §u 6 a zařaděny do §u 3 oddíl C pod titul Tyršův státní tělovýchovný ústav.
Vzhledem k těmto přesunům činí lineární zvýšení na §u 3 3,983.200 Kč, avšak skutečné, čisté zvýšení pro všechny ústavy v tomto paragrafu preliminované činí pouze 1,001.300 Kč. Naproti tomu na §u 6 jeví se lineární snížení částkou 963.100 Kč. Přes to však položky ponechané na §u 6 byly ve skutečnosti zvýšeny a sice o 2,018.800 Kč.
Porovnáme-li preliminář na rok 1935 a na rok 1936, shledáváme tato významnější zvýšení. Státní zdravotní ústav 281.500 Kč, státní nemocnice a ústavy léčebné 319.900Kč, Státní ústav pro zubní lékařství 138.200 Kč, a Masarykova státní škola zdravotní a sociální péče 209.400 Kč.
Výdaje na poradní sbory (§ 4) zvýšeny jsou oproti roku 1935 o 23.000 Kč.
Výdaje na ochranu pramenů (§ 5) zvyšují se o 10.000 Kč.
Zvláštní výdaje (§ 6). V tomto paragrafu jsou preliminovány zejména výdaje na potírání epidemií, na boj proti lidovým a sociálním chorobám, na péči o mládež, tělovýchovu, na podpory asanací a staveb nemocnic a na odborné vzdělání.
Zvyšuje se položka na potírání epidemií o 88.800 Kč, na boj proti lidovým a sociálním chorobám o 420.000 Kč, na péči o mládež o 500.000 Kč, na tělovýchovu o 200.000 Kč, a na asanace o 1,000.000 Kč. Je ovšem známo, že některé z těchto položek jsou zatíženy dosud nerealisovanými přísliby z minulých let, které representují slušnou řadu milionů.
Na léčebných výdajích (§ 7) nastalo podstatné zvýšení. Položka náhrad nedobytného léčebného v. v. léčebným ústavům v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, které po zákonu je povinen nésti stát, zvýšena byla o 9,500.000 Kč, a položka náhrad nedobytného léčebného v. v. léčebným ústavům mimo zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou za příslušníky Slovenska a Podk. Rusi zvýšena byla o 500.000 Kč. Položky tyto byly po řadu let podpreliminovány a proto rostl dluh ministerstva zdravotnictví na léčebném vůči uvedeným ústavům. Preliminováním shora u vedených položek v dostatečné výši má býti zabráněno dalšímu vzrůstání tohoto dluhu. Na výdajích mimořádných preliminováno jest v tomto paragrafu jako v roce 1935 4 mil. Kč.
Titul 2. Vnější zdravotní služba. V titulu 2 rozpočtu ministerstva zdravotnictví preliminovány jsou výdaje na zdravotní službu při politických a policejních úřadech; sem spadají zejména osobní výdaje na úřední a policejní lékaře a na platy státních obecních (městských) a obvodních lékařů, jakož i na jejich cestovní výdaje. Změny v preliminářích jsou zcela nepatrné oproti roku 1935. Vykazují úsporu pouhých ca 32.000 Kč.
Státní příjmy této kapitoly preliminují se vyšší o 1,905.600 Kč. Zvýšení toto plyne zejména ze zvýšení příjmů na léčebném na §u 7, které činí samo 1,850.000 Kč. Zvýšení toto plyne z toho, že na místo zrušeného příspěvku obci ve výši 20% na nedobytné ošetřovací náklady placené veř. nemocnicím státem nastoupila nyní pevnou cifrou stanovená náhrada na nedobytné léčebné zemského výboru slovenského a podkarpatoruského pro stát ve výši celkem 2,750.000 Kč.
Pro podnik "Státní lázně", který patří do působnosti ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, jsou preliminovány na rok 1936 výdaje částkou 14,244.700 Kč a příjmy částkou 11,954.400 Kč. Počítá se tudíž se ztrátou ve výši 2,290.300 Kč. Oproti roku 1935 je výsledek nepříznivější o 1,120.300 Kč. Při tomto podniku počítá se s investičními výdaji 4,720.000 Kč.
Rozpočtový referent akcentoval závěrem vřelý zájem ministra zdravotnictví i celého úřadu o vývoj zdravotnictví v našem státě.
V debatě poukázáno bylo zejména na nedostatek nemocničních lůžek v Praze a vysloveno přání, aby novelisace zákona o zdravotní přirážce byla urychlena.
Kapitola 18. Odpočivné a zaopatřovací platy.
Zpravodaj sen. Frant. Modráček.
V důsledku úprav pensí a zaopatřovacích platů a vzrůstem počtu příjemců stoupá rok od roku náklad na odpočivné a zaopatřovací platy.
V roce 1935 bylo preliminováno
895,018.100 Kč,
na rok 1936 se počítá s nákladem
926,677.500 Kč,
takže zvýšení činí
31,659.400 Kč.
Počítá se však i s vyššími příjmy na rok 1936 a to o
11,903.900 Kč
proti roku 1935.
Zvýšení příjmů plyne jednak z většího počtu zaměstnanců platících pensijní příspěvky, jednak z většího příjmu na zvláštním pensijním příspěvku podle odst. 1, § 10. vl. nař. č. 252/1933 Sb. z. a n.
Kapitola 19. Ministerstvo financí
a ze skupiny II. § 1. Tabáková režie, § 2. Státní loterie, § 3. Státní mincovna v Kremnici,
skupina III. Podíly na stát. daních, dávkách a poplatcích (vyjma fondy u kap.11. a 14.)
a skupina IV. Správa státního dluhu.
Zpravodaj sen. Frant. Modráček.
Výdaje kap. 19. jsou proti rozpočtu na r. 1935 menší o 246,042.400 Kč. Snížení to je způsobeno hlavně podstatným poklesem státního příspěvku na úhradu státního dluhu.
Příjmy min. financí jsou na r. 1936 vyšší o 12,215.800 Kč. Zvýšení to, posuzují-li se příjmy ministerstva financí podle jednotlivých titulů, jest způsobeno hlavně zvýšeným výnosem tit. 4 u monopolů odůvodněným příznivými výsledky v r. 1934 a v r. 1935. Výnos veřejných dávek v tit. 3 preliminován je v rozpočtu na r. 1936 částkou 6.307.8 mil. Kč, tedy skoro na stejné výši jako v r. 1935, kdy bylo preliminováno 6.308.8 mil. Kč.
Také skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích ve svém úhrnu neliší se podstatněji od rozpočtu na r. 1935, neboť na r. 1936 je preliminováno 2.732,581.400 Kč, a na r. 1935 bylo preliminováno 2.732,466.764 Kč. Po formální stránce není ani v rozpočtu ministerstva financí, ani ve skupině III. významnějších změn.
Ve skupině IV. Správa státního dluhu celková potřeba činí 1.988,427.712 Kč, tedy o 12,889.235 Kč více než na r. 1935. K úhradě těchto výdajů slouží jednak příspěvky státních podniků, státních fondů a samosprávných svazků, dále úhrada ze zvláštních zdrojů příjmových a úhrada z příjmu jiného druhu, jednak úhrada státní správou.
Tu dlužno podotknouti, že na straně příjmové došlo z důvodu přehlednosti k novému formálnímu uspořádání. Z dřívějšího rozdělení podržují se "Příspěvky státních podniků, státních fondů a samosprávných svazků" a "Úhrada státní správou". Pod společným názvem "Úhrada ze zvláštních zdrojů příjmových" počítá se s příjmy od společné pokladny, s příjmem z konsolidačního fondu, s výnosem kuponové daně, s příjmem z Národní banky, s úmorem půjčky práce, z titrů přijatých na daň dědickou a s dvěma novými položkami, a to s příjmem z konečného vyúčtování ražby stříbrných mincí a s výnosem zamýšlené mimořádné daně postihující dividendy a úroky z některých nestátních cenných papírů.
Pod společným názvem "Úhrada z příjmů jiného druhu" shrnuty jsou položky, které prakticky snižují výdaje na státní dluh, z technických důvodů nemohou však býti přímo odečteny od výdajů. Je to zejména úspora, kterou má přinésti připravované snížení úroků vnitřního státního dluhu.
Poněvadž příjmy uvedené pod označením "Příspěvky státních podniků, státních fondů a samosprávných svazků", dále "Úhrada ze zvláštních zdrojů příjmových" a "Úhrada z příjmů jiného druhu" doznaly u porovnání s rozpočtem na r. 1935 významného zvýšení, snižuje se v důsledku toho příspěvek státní správy na úhradu státního, dluhu.
Kapitola 20. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.
Zpravodaj sen. Frant. Modráček.
Rozpočet kapitoly nejvyššího účetního kontrolního úřadu pro rok 1936 činí 7,040.100 Kč; jeho zvýšení proti roku 1935 doporučeno zákonodárnými činiteli v zájmu rozvoje materielní kontroly úřadu. Uznána zásluha nejvyššího účetního kontrolního úřadu o včasné sestavení státního závěrečného účtu na rok 1934, jenž byl projednán rozpočtovým výborem senátu 4. prosince t. r., a oceněn význam běžné evidence státních financí, kterou vede úřad jak o výsledcích rozpočtového hospodaření (náležitosti), tak o pokladních účinech. Tato evidence zmíněná též ve zprávě rozpočtového výboru poslanecké sněmovny (tisk 150), jest prospěšna pro kontrolní funkce úřadu a zvláště pro spolehlivou a přesnou informaci zákonodárných sborů.
Obsah:
Zpráva rozpočtového výboru.
Resoluce.
Finanční zákon.
Celkové přehledy rozpočtových skupin.
Celkový přehled státního rozpočtu na rok 1936.
Přehled výdajů vlastní státní správy (skupina I.).
Skupina II. Správa státních podniků.
Přehled výdajů provozních rozpočtů státních podniků (skupina II.).
Skupina III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích.
Skupina IV. Správa státního dluhu.
Jednání rozpočtového výboru.
Část všeobecná - Rozprava povšechná.
Část zvláštní - Rozprava podrobná.
Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky
Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.
Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady.
Kapitola 4. Ministerstvo zahraničních věcí.
Kapitola 5. Ministerstvo národní obrany.
Kapitola 61. Ministerstvo vnitra.
Kapitola 7. Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.
Kapitola 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonů a organisace správy.
Kapitola 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.
Kapitola 10. Ministerstvo školství a národní osvěty.
Kapitola 11. Ministerstvo zemědělství.
Kapitola 12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.
Kapitola 13. Ministerstvo veřejných prací.
Kapitola 14. Ministerstvo pošt a telegrafů.
Kapitola 15. Ministerstvo železnic.
Kapitola 16. Ministerstvo sociální péče.
Kapitola 17. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.
Kapitola 18. Odpočivné a zaopatřovací platy.
Kapitola 19. Ministerstvo financí.
Kapitola 20. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.
64