písm. n) se nahrazuje novým písmenem m) tohoto znění:
m) aby se usnášela o jednotlivých předmětech, které jí byly přikázány okresním nebo zemským úřadem.
§ 25 se mění a doplňuje takto:
Odstavec 5 zní
(5 ) Valná hromada usnáší se a vykonává volby nadpoloviční většinou hlasů přítomných delegátů. Volby konají se hlasovacími lístky; avšak při jednomyslném souhlasu valné hromady konají se aklamací. Nebylo-li při volbě docíleno nadpoloviční většiny, koná se užší volba mezi osobami dasáhnuvšími největšího počtu hlasů. Při rovnosti hlasů v užší volbě rozhoduje los.
Odstavec 6 se vypouští; odstavec 7 a 8 se přečíslují na odstavce 6 a 7.
Odstavec 6 (dříve 7) zní:
(6 ) K platnosti usnesení vytčených v § 24, pístu. b), k) je potřebí většiny dvou třetin odevzdaných hlasů a schválení zemského výboru.
§ 26, odst. 2, 5 a 6 zní:
(2 ) Vzal-li okres na sebe dobrovolně vyšší záruku za závazky záložny, může si vyhraditi práva jmenovati nejvýše třetinu členů ředitelství z řad účastníků záložny. Právo to vykonává okresní zastupitelstvo.
(5 ) Přestal-li kdo ze zvolených členů předčasně býti členem ředitelství, zvolí ředitelství náhradníka do nejbližší valné hromady, která vykoná pak doplňovací volbu na zbytek období.
(6 ) Funkční období jmenovaných členů jest tříleté. Okresní zastupitelstvo doplňuje podle potřeby, počet jmenovaných členů ředitelství na zbytek období. Okresní zastupitelstvo jmenuje členy ředitelství se zřetelem k potřebám záložny a se zřetelem k tomu, aby obvod působnosti záložny byl mezi veškeré členy ředitelství stejnoměrně rozdělen. K tomu účelu vyžádá si okresní zastupitelstva od záložny seznam členů ředitelství zvolených valnou hromadou a návrhy na jmenování.
§ 27, odst. 2 a 3 zní:
(2 ) Členy ředitelství nemohou býti:
a) ti, na jejichž jmění byl prohlášen konkurs, jestliže konkursní řízení dosud trvá, jakož i ti, na jejichž žádost se provádí řízení vyrovnací, nebylo-li prohlášeno již za skončené;
b) kdož záložně nezaplatili, co zaplatiti jsou povinni;
c) kdož jsou v poměru služební podřízenosti k okresní záložně hospodářské, k okresnímu hejtmanovi nebo k zemskému presidentu;
d) kdož jsou členy okresního nebo zemského výboru;
e) manžel (manželka) a příbuzní úředníka záložny v přímé linii vůbec a v pobočné linii až do druhého stupně, jakož i osoby sešvakřené s ním do druhého stupně;
f) osoby nesvéprávné nebo svéprávnosti zcela nebo částečně zbavené a osoby zbavené moci otcovské;
g) kdož pravoplatným rozsudkem soudu trestního odsouzeni byli pro některý z trestných činů uvedených v § 35 e) zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů, ve znění zákona ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n., nebo pro jiný trestný čin, pro nějž podle platných ustanovení nastává ztráta volebního práva do obcí, nebo kdož pro některý z uvedených trestných činů jsou ve vyšetřování; pokud trvá vyšetřování, nemůže člen ředitelství úřad svůj vykonávati;
h) kdož nejsou československými státními občany nebo nemají v obvodu záložny řádného bydliště;
ch) kdož jsou funkcionáři, úředníky nebo zástupci jiného úvěrního ústavu v obvodu záložny;
i) manželé současně, jakož i osoby příbuzné nebo sešvakřené navzájem do druhého stupně. Nevzdá-li se jeden ze zúčastněných dobrovolně do 15 dnů členství, pozbývá členství v ředitelství člen později zvolený (jmenovaný); byli-li však zvoleni (jmenováni) zároveň, pozbývá členství v ředitelství člen mladší.
(3 ) Člen ředitelství pozbude své funkce, vzejde-li při něm který z případů uvedených v odstavci 2. Že se tak stalo, vysloví okresní úřad. Rovněž pozbývá své funkce člen ředitelství, jenž byl zemským výborem svého úřadu zbaven (§ 42, odst. 3).
§ 28, odst. 1 zní:
Členové ředitelství volí ze sebe hlasovacími lístky nadpoloviční většinou všech členů na dobu jednoho roku starostu, jeho náměstka a jiné funkcionáře, jichž volbu jednací řád přikazuje. Přestal-li kdo býti předčasně funkcionářem anebo vystoupil-li kdo ze zvolených funkcionářů mezi správním rokem, zvolí ředitelství nového funkcionáře na dobu do nejbližší ustavující schůze ředitelství.
§ 29, odst. 2 a 3 zní:
(2 ) Na venek zastupuje záložnu zpravidla starosta, v případě zaneprázdnění pak jeho náměstek nebo jiný člen ředitelství neb vedoucí úředník. Zastoupení právním zástupcem je dovoleno.
(3 ) Ředitelství uvádí ve skutek usnesení valné hromady, za spolupůsobení úředníků řídí věci pokladní a účetnické, dohlíží na ně, schvaluje uzavírání účtů, podává valné hromadě roční zprávu a návrhy, jak naložiti s čistým výtěžkem, rozhoduje ve všech věcech, které nejsou valné hromadě výslovně vyhrazeny, a jest povolána, aby v každém směru dbalo prospěchu a úkolů okresní záložny hospodářské.
§ 30 mění se a doplňuje takto:
Odstavec 4 zní:
Do schůzí ředitelstva mohou býti povoláni též znalci a úředníci záložny. Vedoucí úředník má práva i povinnost účastniti se valné hromady a schůzí ředitelstva, odborů i komisí s hlasem poradním. Zpravodajem je vedoucí úředník, leč by ředitelství pro některý případ jednání stanovilo zpravodaje ze členů ředitelství. Vedoucí úředník též spolupodepisuje protokol o valné hromadě, schůzích ředitelství, odborů a komisí. Jednání a usnášení ředitelstva nebo odborů nesmí býti přítomen člen, jde-li o zvláštní osobní ať soukromý nebo veřejný zájem jeho samého, jeho manžela (manželky) nebo osob s ním příbuzných a sešvagřených do druhého stupně. Rovněž nesmí býti přítomen jednání člen, jde-li o zájem korporace, jejímž je zástupcem, úředníkem nebo funkcionářem; jedná-li se o půjčku okresu, nesmí býti přítomen orgán volený okresním výborem (§ 39, odst. 1).
Odstavec 5, písm. a), d), f) a i) zní:
a) obstarávání pokladních věcí obcí a hospodářských družstev;
d) poskytování úvěru okresům, dále pák společenstvům zřízeným podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., pokud úvěr není zajištěn podle § 9, písm. d), e) a f) tohoto zákona;
f) zásadní usnesení o obchodech uvedených v § 7;
i) výpůjčky záložny jiným způsobem než reeskontem směnek;
Odstavec 6 zní:
(6 ) Usnesení ředitelstva, jež se týkají věcí, uvedených v odstavci 5, písm. d), e), g), h) a m), jsou platna jen tehdy, byla-li učiněna za přítomnosti dvou třetin členů ředitelstva a byla-li schválena zemským výborem.
§ 32, odst. 3 zní:
(3 ) Jednací řád stanoví, kdo jest oprávněn přijímati poštovní a jiné zásilky docházející okresní záložny hospodářské.
§ 33 mění se takto:
V odstavci 1 a 3 nahrazují se slova "u okresního výboru" slovy "u okresního úřadu."
Za odstavec 3 vkládá se odstavec 4 tohoto znění:
(4 ) Okresní záložny hospodářské nejsou povinny opověděti firmu k zápisu do obchodního rejstříku.
§ 34 se mění a doplňuje takto:
Na místo odstavce 1 a 2 vkládají se nové tři odstavce tohoto znění:
(1 ) Revidující výbor skládá se ze čtyř členů; volí je valná hromada delegátů na dobu jednoho roku.
(2 ) Okresní zastupitelstva okresu, jenž vzal na sebe dobrovolnou záruku za závazky záložny, má právo jmenovati z řad účastníků záložny jednoho člena revidujícího výboru na dobu, již samo určí, nebo do odvolání. V tomto případě volí valná hromada jen tři členy výboru.
(3 ) Členové revidujícího výboru volí se hlasovacími lístky, a to každý zvláště nadpoloviční většinou hlasů. Dosáhl-li kdo při volbě člena třetího a tam, kde se volí jen tři členové, při volbě člena druhého jedné třetiny odevzdaných hlasů, vstupuje do revidujícího výboru vedle osob zvolených; další volba odpadá.
Odstavce 3 až 7 přečíslují se na odstavce 4 až 8.
Za nový odstavec 8 vkládá se odstavec 9 tohoto znění:
(9 ) Členové revidujícího výboru zvolí ze svého středu jednoho člena za předsedu; týž je povinen účastniti se valných hromad a plných schůzí ředitelství a je oprávněn účastniti se, schůzí odborů záložny. Práva hlasovacího nemá.
§ 36, odst. 1 a 4 zní:
(1 ) K vykonávání účetnických a jiných prací může ředitelství záložny jmenovati zvláštní úředníky; činí-li vklady záložny alespoň 3,000.000 Kč, musí záložna jmenovati nejméně jednoho úředníka, při výši vkladů přes 5,000.000 Kč pak nejméně dva úředníky. úchylky od tohoto ustanovení povoluje zemský výbor, vyslechna Svaz okresních záložen hospodářských. Ředitelství určuje úředníkům písemnou smlouvou jejich požitky a další nároky v rámci platových směrnic, vydaných Svazem okresních záložen hospodářských po předchozím slyšení příslušných odborových organisací zaměstnanců okresních záložen hospodářských a schválených zemským výborem, a stanoví služebním, disciplinárním a pensijním řádem, jakož i instrukcemi jejich práva a povinnosti. Spory ze služebního (pracovního) poměru zaměstnanců okresních záložen hospodářských náležejí do výlučné příslušnosti pracovních soudů.
(4 ) Úředníkem okresní záložny hospodářské nesmí býti jmenován, kdo je v poměru služební podřízenosti k okresnímu hejtmanovi nebo k zemskému presidentu, člen okresního (zemského) výboru nebo zastupitelstva, kdo je příbuzný nebo sešvagřen do druhého stupně se členem ředitelství, revidujícího výboru nebo úředníkem záložny, jakož i manžel (manželka) těchto osob. Rovněž nesmí se státi úředníkem okresní záložny hospodářské revisor Svazu okresních záložen hospodářských bez souhlasu tohoto Svazu do dvou let po zrušení služebního poměru; úmluvy příčící se tomuto ustanovení jsou neplatné.
§ 37 zní:
(1 ) Veškeré okresní záložny hospodářské jsou sdruženy ve Svaz okresních záložen hospodářských. Svaz má povahu veřejnoprávní korporace a úkolem jeho je zejména:
a) hájiti a podporovati zájmy okresních záložen hospodářských;
b) vykonávati v nich nejméně jednou v roce podrobnou revisi svazovými revisory podle směrnic vydaných Svazem a schválených zemským výborem;
c) zjištěné revisní výsledky záložnám sdělovati a podle nich uložiti jim provedení nápravy Svaz okresních záložen hospodářských je povinen opisy revisních protokolů a připomínek předložiti co nejdříve po skončené revisi zemskému výboru, kterému náleží dohled nad revisní činností svazovou. Shledá-li zemský výbor, že revisní zpráva je v určitých bodech neúplná nebo nejasná, má práva žádati Svaz za doplnění neb objasnění. Kdyby ani tyto doplňky k řádnému posouzení revisní zprávy nepostačovaly, může zemský výbor potřebná, data opatřiti si přímo v záložně;
d) udělovati s předchozím souhlasem, zemského výboru záložnám v rámci zákonných předpisů a nařízení všeobecné směrnice obchodní neb administrativní; v naléhavých případech, nejde-li a věci zásadní, může Svaz směrnice sděliti záložnám přímo, ale musí zároveň vyrozuměti o nich zemský výbor;
e) spolupůsobiti při obsazování míst úřednických vylučováním uchazečů nezpůsobilých (§ 36, odst. 3 a 4);
f) vykonávati funkce poradního sboru zemského výboru a vlády při řešení zásadních otázek o úpravě zákonných a jiných předpisů pro okresní záložny hospodářské;
g) sbírati statistická data od okresních záložen hospodářských a zpracovati je ke svým účelům; data tato buďtež na požádání předkládána zemskému výboru a Státnímu úřadu statistickému;
h) prováděti informativní šetření záložen se týkající na místě samém;
ch) vysílati zástupce do odborných poradních sborů a anket týkajících se peněžnictví a navrhovati členy kuratorií ústavů, ve kterých jest vyhrazeno zastoupení okresním záložnám hospodářským;
i) plniti se souhlasem zemského výboru i jiné úkoly, pokud se dotýkají zájmů okresních záložen hospodářských, usnese-li se na tom výbor Svazu.
(2 ) Zástupci Svazu okresních záložen hospodářských mají právo zúčastniti se schůzí ředitelstva, odborů i valných hromad záložen s hlasem poradním.
(3 ) Bližší ustanovení o účelu, prostředcích a organisaci Svazu obsahují stanovy Svazu, na nichž se usnáší valná hromada Svazu; schvaluje je zemský výbor. Správu Svazu vede výbor, jejž volí valná schůze zástupců okresních záložen hospodářských. Příspěvky záložen k nákladům Svazu, usnesené jeho valnou hromadou, vymáhají se politickou exekucí. Hospodaření Svazu okresních záložen hospodářských podléhá revisi zemského výboru.
(4 ) Jednání Svazu zúčastní se s hlasem poradním orgán, ustanovený k tomu zemským výborem; týž má právo nahlížeti do spisů Svazu, vyžadovati si informací a, s výhradou stížnosti k zemskému výboru, zastaviti výkon usnesení Svazu, která by se příčila zákonům a stanovám Svazu.
(5 ) Zemský úřad může po slyšení zemského výboru rozpustiti výbor Svazu pro nezákonné jednání nebo opětné překročení oboru působnosti. V případech takových ustanoví k prozatímní správě Svazu komisaře, který do 30 dnů vypíše a provede nové volby.
§ 38 zní:
(1 ) Okresní záložna hospodářská jest pod ochranou a dohledem okresního výboru, jenž jest oprávněn vyžadovati si vysvětlivek, zaváděti vyšetřování a po případě sjednati přiměřenou odpomoc.
(2 ) Funkcionáři, úředníci neb zástupci jiného úvěrního ústavu v obvodu záložny nesmějí se zúčastniti šetření konaného okresním výborem.
§ 39 zní:
(1 ) Kromě toho vykonává nad okresní záložnou hospodářskou dozor orgán, jejž volí okresní výbor ze svého středu anebo z členů okresního zastupitelstva na dobu tří let z řad zemědělců. Tento orgán podává nejméně jednou v roce okresnímu výboru zprávu o prováděném dozoru v záložně, šetře obchodního tajemství.
(2 ) Dozorčí orgán (odstavec 1) pozbývá svého úřadu, přestal-li býti členem okresního výboru neb okresního zastupitelstva nebo byl-li po slyšení okresního úřadu zemským výborem odvolán.
(3 ) Dozorčím orgánem (odstavec 1) nemůže býti jmenován, kdo je funkcionářem, úředníkem nebo zástupcem jiného úvěrního ústavu v obvodu okresu, nebo kdo je příbuzný nebo sešvagřen do druhého stupně s některým ze členů ředitelství, revidujícího výboru nebo s úředníkem záložny, jakož i manžel (manželka) těchto osob.
(4 ) Dozorčí orgán jest povinen účastniti se všech valných hromad a plných schůzí ředitelstva a má, s výhradou stížnosti k okresnímu výboru, zastaviti každé usnesení, jež bylo učiněno proti zákonu, jednacímu řádu, závazným pokynům zemského výboru, nebo které by zřejmě byla záložně na podstatnou škodu. Dozorčí orgán má právo zúčastniti se i schůzí odborů záložny a činiti tam též opatření. Zastavil-li dozorčí orgán usnesení odboru, nutno věc předložiti především plné schůzi ředitelstva.
(5 ) Zruší-li okresní výbor opatření dozorčího orgánu, má tento právo stěžovati si k zemskému výboru. Stížnost má odkladný účinek.
(6 ) Náklad s dozorem okresního výboru spojený nese okres.
§ 41 zní:
Okresní výbor podává o poměrech okresní záložny hospodářské okresnímu zastupitelstvu každoročně povšechnou zprávu, vystříhaje se podrobností a šetře obchodního tajemství.
§ 42 zní:
(1 ) Ve vyšší stolici koná dohled k okresním záložnám hospodářským zemský výbor, jemuž náleží krom práv uvedených na jiných místech tohoto zákona vydávati v mezích tohoto zákona po slyšení Svazu okresních záložen hospodářských pro všechny okresní záložny hospodářské závazné předpisy.
(2 ) Okresní záložny hospodářské jsou povinny předkládati prostřednictvím Svazu zemskému výboru ve lhůtě jím k tomu stanovené zprávy a svých poměrech a podávati mu potřebná vysvětlení. Zástupci zemského výboru mají právo účastniti se schůzí ředitelstva, odborů i valných hromad s hlasem poradním.
(3 ) O rozpuštění ředitelství a revidujícího výboru, jakož i o zbavení úřadu jednotlivých členů ředitelství nebo výboru revidujícího rozhoduje zemský výbor po slyšení Svazu okresních záložen hospodářských. Je-li ředitelství rozpuštěno, vede až do nejbližší řádné valné hromady správu záložny komise, zemským výborem po slyšení okresního výboru a Svazu okresních záložen hospodářských ustanovená. Právo okresního výboru podle § 40, písm. d) a e) přísluší také zemskému výboru.
Z § 43 vypouští se ustanovení odstavce 3.
§ 44 zní:
(1 ) Pokud není jinak stanoveno, rozhodují a stížnostech a závadách ve správních záležitostech okresních záložen hospodářských, ač nepatří-li takové věci před soud, politické úřady.
(2 ) Všechny stížnosti buďtež podány do 15 dnů od doručení výměru v odpor vzatého, nebo, nebyl-li výměr doručen, od doby, kdy opatření v odpor vzaté bylo učiněno, a to u okresního úřadu, jenž není-li sám povolán o nich rozhodnouti, předloží je do 8 dnů zemskému úřadu.
§ 45 zní:
(1 ) V soudních okresech, v nichž není dosud okresních záložen hospodářských, zřídí zemský výbor z kontribučenských fondů obilních, peněžních a z praestačních dosud pravoplatně neodevzdaných obcím do vlastnictví, jakož i z jiných podobných fondů, pokud se týče z bývalých záložen zřízených podle zemských zákonů ze dne 9. července 1863, č. 45 z. z. čes., a ze dne 6. srpna 1864, č. 28 z. z. čes., okresní záložny hospodářské. O takových záložnách platí pak veškerá ustanovení tohoto zákona.
(2 ) Veškerá opatření ke zřízení nové okresní záložny hospodářské potřebná učiní okresní výbor.
(3 ) Nestačí-li jmění fondů záložen uvedených v odstavci 1 na zřízení okresní záložny hospodářské, přikáže je zemský výbor zpravidla některé ze sousedních okresních záložen hospodářských.
(4 ) O sporech nebo závadách, jež vzešly při zřizování nových okresních záložen hospodářských, rozhoduje v prvé stolici okresní úřad. Před rozhodnutím buď slyšen okresní výbor, má-li se při rozhodnutí posouditi účelnost naříkaného opatření.
§ 46 se mění takto:
Odstavec 2 zní:
(2 ) Okresní záložna hospodářská, s níž jiná záložna takto byla spojena, nastupuje ve veškerá práva a závazky této záložny. Jen kdyby se opojení takovému v cestu kladly nepřekonatelné překážky, může zemský výbor, usnesou-li se na tom účastníci většinou dvou třetin, k návrhu okresního zastupitelstva povoliti, aby okresní záložna hospodářská byla zrušena a aby veškeré vlastní jmění její po likvidaci a splnění všech závazků bylo přiděleno některé ze sousedních okresních záložen hospodářských, jejíž obvod působnosti rozšiřuje se tím na obvod zrušené záložny.
Odstavce 3 a 4 se vypouštějí.
§ 48 zní:
(1 ) Název "okresní záložna hospodářská" jest vyhrazen jedině peněžním ústavům vyhovujícím předpisům tohoto zákona.
(2 ) Záložny zřízené v zemi České na jiném právním podkladě nesmějí užívati ve své firmě označení "okresní". Ústavy takové jsou povinny odstraniti název takový z firmy nejdéle do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona; neučiní-li tak, provede potřebnou změnu příslušný krajský soud., po případě příslušný úřad, k návrhu Svazu okresních záložen hospodářských.
Č l. II.
Kde se v §§ 4 a násl. zák. č. 128/1924 Sb. z. a n. mluví o zastupitelském okresu a kde se v tomto zákoně mluví o okresu, okresním (zemském) úřadu, zastupitelstvu nebo výboru bez bližšího označení, rozumí se tím okres a orgány zřízené podle zákona č. 125/1927 Sb. z. a n. Příslušnost jejich se určuje sídlem záložny.
Č l. III.
Působnost, jež podle zákona č. 128/1924 Sb. z. a n. příslušela
a) okresnímu zastupitelstvu nebo okresnímu výboru bývalého zastupitelského okresu,
b) zemskému správnímu výboru, vykonává, pokud tento zákon jinak nestanoví,
v případě písm. a) okresní výbor,
v případě písm. b) zemský výbor.
Č l. IV.
Bližší podrobnosti k provedení tohoto zákona vydá vláda nařízením.
Č l. V.
(1 ) Ustanovení §§ 1, 4 až 11 vládního nařízení ze dne 17. července 1928, č. 126 Sb. z. a n., o úpravě některých právních poměrů týkajících se okresních záložen hospodářských v Čechách, se zrušují.
(2 ) Nedotčena zůstávají ustanovení § 19 zákona ze dne 2. března 1933, č. 44 Sb. z. a n., ve znění vládního nařízení ze dne 22. prosince 1934, č. 261 Sb. z. a n., a ustanovení zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. dubna 1932, č. 54 Sb. z. a n.
Č l. VI.
(1 ) Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě s ministry financí, spravedlnosti, zemědělství a sociální péče.
(2 ) Ministr vnitra se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil úplné znění zákona č. 128/1924 Sb. z. a n., jak vyplývá ze změn provedených tímto zákonem.
Důvodová zpráva.
I. Část všeobecná.
Instituce okresních záložen hospodářských zřízených v podstatě z bývalých kontribučenských fondů obilních, zakládá se v nynější své právní formě na zákonu ze dne 6. června 1924, č. 128 Sb. z. a n., k němuž bylo vydáno vládní nařízení ze dne 13. prosince 1924, č. 269 Sb. z. a n. Po nové organisaci politické správy provedené zákonem č. 125/1927 Sb. z. a n. bylo pak vydáno vládní nařízení ze dne 17. července 1928, č. 126 Sb. z. a n.., jímž byly upraveny obvody a sídla okresních hospodářských záložen a jich poměr k novým orgánům politické správy.
Oproti zákonům upravujícím právní poměry jiných peněžních ústavů jest text zákona č. 128/1924 Sb. z. a n. velmi obsáhlý, a to, co u jiných peněžních ústavů pravidelně upravují stanovy, je zde podrobně upraveno zákonnými předpisy. Z toho ovšem plyne, že změna je možna jedině novým zákonem; tím lze si vysvětliti, proč původní zákon o okresních záložnách hospodářských č. 26/1882 z. z. byl tak často měněn.
Ode dne účinnosti zákona č. 128/1924 Sb. z. a n. nastal určitý časový odstup, během něhož bylo prakticky vyzkoušeno, že uvedený zákon se sice osvědčil, že však se jeví potřeba přizpůsobiti jej lépe nynějším hospodářským poměrům a doplniti příp. pozměniti jej tak, aby okresní záložny hospodářské mohly bez jakýchkoli obtíží plniti úkoly řádného a na výši doby stojícího peněžního ústavu.
Připojená osnova zákona nemění ničeho na dosavadní struktuře těchto záložen, jak je dáma historickým vývojem; podstatnější novoty jsou:
1. Po vzoru zákona č. 302/1920 Sb. z. a n.; kterým se upravují právní poměry spořitelen, přenáší se bezprostřední dohled na záložny a oprávnění k revisím se zemského výboru a okresních výborů na Svaz okresních záložen hospodářských; zemskému výboru ponechává se však vrchní dohled.
2. Působnost okresních záložen hospodářských se rozšiřuje tak, aby mohly úspěšně plniti veškeré funkce lidového peněžního ústavu.
II. Část zvláštní.
K § 2, odst. 1, 2, 3 a 4. Jelikož zákonem č. 125/192 Sb. z. a n. byly zastupitelské okresy zrušeny,bylo nutno stanoviti, že obvody okresních záložen hospodářských se řídí zpravidla podle obvodů okresních soudů.
Ostatní změny v § 2 provedené týkají se v podstatě jen systematiky.
K odst. 5. Pokud by při změně obvodu záložny převzala sousední záložna také úvěry, je záhodno, aby se jí dostala též poměrná část reservního fondu, v případě zřízení nové záložny pak i poměrná část ostatního jmění.
K § 2 a). Ustanovení toto odpovídá dosavadnímu ustanovení § 2, odst. 6, 7, 8 zák. č. 128/1924 a § 9 nař. č. 126/1928 Sb. z. a nař.
K § 3. Vzhledem k zásadě vytčené v § 2, odst. 1 je sídlem okresní záložny hospodářské sídlo okresního soudu. K novému odstavci 2 není třeba vysvětlivek.
K § 4. Odstavec 1 je nezměněn a uvádí se jen k vůli úplnosti.
K odstavci 2. Obligatorní rozmnožování kmenového jmění vztahuje se dosud pouze na původní kmenové jmění. Jelikož tímto ustanovením ocitají se nově přistouplí účastníci v určité nevýhodě oproti účastníkům původním, navrhuje se, aby tato privilegium účastníků na původním kmenovém jmění bylo zrušeno a aby účastníci byli sobě v tomto směru na roveň postaveni.
Výjimku tvoří podíly osad, obcí a okresů, kde nepovažuje se za záhodno, aby jejich podíly byly zvětšovány záložnou obligatorně, ježto tyto korporace nepřispívají při upsání podílů k reservnímu a pensijnímu fondu.
Zákonem zavedené způsoby rozmnožování kmenového jmění jednak cestou obligatorní jednak cestou fakultativní mají za následek, že kmenové jmění záložen jest rozmnožováno velmi vydatně a že tím také vzrůstá každoroční zatěžování záložen z důvodů vyššího užitku z kmenového jmění. Vzhledem k této okolnosti, jakož i vzhledem k tomu, že u ostatních peněžních ústavů obligatorní rozmnožování základního kapitálu není zavedeno vůbec, jeví se žádoucno, aby byla stanovena určitá hranice poměru kmenového jmění vůči vkladům, při jejímž dosažení by další obligatorní rozmnožování kmenového jmění odpadlo.