Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.
IV. volební období.
3. zasedání.
Tisk 155.
Usnesení poslanecké sněmovny
o vládním návrhu (tisk 329) zákona
o stavebním ruchu (tisk 363).
Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 34. schůzi dne 20. března 1936 tuto osnovu zákona:
Zákon
ze dne.......................1936
o stavebním ruchu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Hlava I.
O opatření stavenišť.
§ 1.
(1 ) Jako stavenišť pro stavby uvedené v § 2, odst. 1 jest použíti nejprve státních pozemků.
(2 ) Státní správa se zmocňuje, aby pozemky způsobilé pro stavby a pro komunikace nutné k těmto stavbám, jichž nehodlá sama zastavěti nebo použíti k veřejným účelům, prodala za náhradu jejich obecné ceny.
(3 ) O návrhu a podmínkách prodeje rozhoduje ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem, v jehož správě jest pozemek, do 15 dnů ode dne podání žádosti.
§ 2.
(1 ) Podle této hlavy lze vyvlastňovati pozemky pro stavbu obytných domů, pro stavbu nutných hospodářských budov drobného zemědělce, pro stavbu nutné malé provozovny drobného živnostníka, pro stavbu nutné menší provozovny výrobního, spotřebního nebo skladištního družstva nebo pro stavbu budov, určených pro veřejnou potřebu, u léčebných ústavů také pro jejich hospodářství a zahrady, a pro komunikace, nutné k těmto stavbám.
(2 ) Vyvlastnění nepostihuje práv, spojených s pozemkem nebo jiným předmětem, o jejichž vyvlastnění jde, pokud práva ta tvoří samostatný hospodářský předmět. Tato práva mohou býti spojena s některým knihovním tělesem nebo mohou býti pro ně zřízeny zvláštní knihovní vložky.
§ 3.
Vyvlastniti lze pozemky dosud nezastavěné nebo zastavěné, avšak nezužitkované k obývacím účelům, anebo pozemky, na nichž jsou obytné lomy nebo jiné stavby, jichž příslušný úřad zakázal užívati nebo jež nařídil zbourati, vyjímajíc pozemky, na nichž stojí památné budovy, které sice pro chatrný stav byly z užívání vyloučeny, avšak které lze řádnou opravou zachovati.
§ 4.
(1 ) Vyvlastňovati jest pozemky ve stavebním obvodu obce při komunikacích již zřízených nebo výjimečně takové, k nimž komunikace lze snadno zříditi bez větších nákladů. Z těchto pozemků jest vyvlastňovati především příhodné pozemky, parcelované k účelům stavebním, nebo pozemky neparcelované, pro které byly pravoplatně stanoveny stavební čára a úroveň a které též jinak jsou způsobilé k zastavění. Dříve jest vyvlastňovati půdu neplodnou než plodnou. Pozemky soukromé, vyjímajíc příhodně pozemky parcelované, mohou býti vyvlastněny jen tenkráte, není-li ve stavebním obvodu obce jiných pozemků, zejména státních nebo obecních, způsobilých k zastavění.
(2 ) Pro stavbu domku s jedním bytem lze vyvlastniti pozemek do 400 m2, pro stavbu domku o dvou bytech do 500 m2, ačli parcelační povolení nestanoví větší plochy. Pro stavbu domku s jedním nebo dvěma byty a notářskými budovami drobného zemědělce nebo s nutnou malou provozovnou drobného živnostníka lze vyvlastniti pozemek, je-li toho nutná potřeba, i ve větší výměře, nejvýše však do 2000 m2. Do výměry se nepočítá plocha, potřebná pro nutnou komunikaci.
§ 5.
(1 ) Vyvlastniti nelze pro stavbu obytných domů, hospodářských budov nebo provozoven a pro komunikace k nim nutné vzrostlých sadů nebo pozemků, o kterých vlastník prokáže, že jich nevyhnutelně potřebuje pro svou vlastní živnost, hospodářství, dům nebo domácnost nebo pro zamýšlené rozšíření živnosti nebo hospodářství.
(2 ) Vyvlastnění jest nepřípustné, nabídne-li vlastník pozemku vyvlastniteli za náhradu obecné ceny jiný pozemek ve stavebním obvodu obce, způsobilý k zastavění, ač nejde-li o vyvlastnění pozemku, parcelovaného k účelům stavebním, nebo o vyvlastnění pro stavbu budovy, určené pro veřejnou potřebu, nebo pro hospodářství a zahrady léčebných ústavů.
§ 6.
(1 ) Vyvlastňovací řízení provede na vyvlastňovatelovu žádost neprodleně okresní úřad, v jehož obvodu jest pozemek, který má býti vyvlastněn, když žadatel prokáže, že nemá ve stavebním obvodu obce pozemku, způsobilého k zamýšlené stavbě, a že dobrovolná koupě pozemku, který má býti vyvlastněn, se nezdařila, byť jen proto, že jeho vlastník požaduje nepřiměřenou cenu.
(2 ) V žádosti budiž přesně označen pozemek, který má býti vyvlastněn, a účel zamýšlené stavby; budiž připojen situační plánek stavby, odborně zhotovený v příslušném katastrálním měřítku.
§ 7.
Při zahájení vyvlastňovacího řízení požádá okresní úřad knihovní soud, aby v knihách poznamenal zahájení vyvlastňovacího řízení. Tato poznámka je účinná proti každému, kdo později dobude knihovního zápisu na vyvlastňovaném pozemku.
§ 8.
(1 ) Aby úřad zjistil, zda jsou v daném případě splněny podmínky vyvlastnění, provede do osmi dnů na místě šetření, k němuž pozve obec, soudního stavebního znalce a, je-li toho potřeba, také soudního hospodářského znalce a všechny zájemce, zejména jde-li o pozemky nad propůjčenými důlními měnami, také majitele těchto měr a zástupce revírního báňského úřadu. Jde li o předměty historické nebo umělecké ceny, budiž slyšen také státní památkový úřad.
(2 ) V pozvání k místnímu šetření budiž uvedeno, že k námitkám, které nebudou učiněny nejpozději při šetření na místě, nebude v řízení přihlíženo.
§ 9.
(1 ) Zjistí-li úřad provedeným řízením, že jsou splněny podmínky vyvlastnění, a nedohodnou-li se strany, vydá do dalších patnácti dnů vyvlastňovací výměr, v němž určí zároveň podle výsledku provedeného řízení náhradu za vyvlastňovaný pozemek. Nemůže-li o náhradě ihned rozhodnouti, rozhodne jen o vyvlastnění, určí výši prozatímní jistoty a vykoná další šetření o náhradě zvláště.
(2 ) Ve výměru budiž označena stavba, pro kterou byl pozemek vyvlastněn, a určena přiměřená, lhůta, zpravidla ne delší tří měsíců, do které vyvlastnitel musí začíti se stavbou. K výměru budiž připojen, je-li toho potřeba, oddělovací plánek o vyvlastněném pozemku, který dodá žadatel a potvrdí úřad.
§ 10.
Nejde-li o vyvlastnění pozemků pro stavbu budov, určených pro veřejnou potřebu, nebo pro hospodářství a zahrady léčebných ústavů a prohlásí-li vlastník pozemku, že ho sám použije pro stavbu, uvedenou v § 2, odst. 1, vyvlastní úřad na vyvlastňovatelův návrh pozemek s podmínkou, že vyvlastňovací výměr pozbude účinnosti, začne-li vlastník se stavbou nejdéle ve lhůtě tří měsíců od doručení knihovního usnesení o poznámce podle § 7 a dokončí-li ji v přiměřené lhůtě, kterou mu určí úřad.
§ 11.
(1 ) Vlastníku vyvlastněného pozemku přísluší náhrada obecné ceny.
(2 ) Náhradu lze také dáti v pozemcích stejné hodnoty.
§ 12.
(1 ) Neprokáže-li vlastník pozemku, že osoby, kterým plynou práva z knihovních zápisů, souhlasí, aby náhrada byla vyplacena přímo jemu, složí ji vyvlastnitel u knihovního soudu, který ji rozvrhne v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu (zákona). Zmíněný průkaz je vlastník pozemku povinen podati listinou, opatřenou ověřeným podpisem oprávněného, nebo listinou veřejnou.
(2 ) Z náhrady budiž uložena částka 30 % v soudní úschovu jako jistota za část dávky z majetku a z přírůstku na majetku původního vlastníka, připadající na vyvlastněný pozemek, podle § 62 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku, leč by byl podán průkaz, že předepsaná dávka byla úplně zapravena. Složením přestává ručení podle uvedeného paragrafu. Složená částka může býti uvolněna jen na průkaz, že předepsaná, dávka byla úplně zapravena.
§ 13.
(1 ) Jakmile vyvlastňovací výměr nabude právní moci a náhrada bude zaplacena nebo náhrada nebo prozatímní jistota složena u knihovního soudu, odevzdá úřad vyvlastněný pozemek v držení vyvlastniteli.
(2 ) Do knih jest na vyvlastnitelův návrh vložiti vlastnické právo a zároveň z úřední moci poznamenati omezení vlastnického práva reálním břemenem ve prospěch státu provésti stavbu podle § 14, odst. 1 a zákazem zcizení podle § 14, odst. 2.
§ 14.
(1 ) Vyvlastnitel nebo jeho právní nástupce je povinen dokončiti stavbu, pro kterou byl pozemek vyvlastněn, v přiměřené lhůtě, stanovené okresním úřadem.
(2 ) Vyvlastněné pozemky nezastavěné mohou býti se svolením zemského úřadu zcizeny jen tenkráte, odmítne-li původní vlastník převzíti je zpět do patnácti dnů za původní náhradu. Prodávají-li nezastavěné vyvlastněné pozemky obecně prospěšná stavební sdružení svým členům nebo obce komukoli pro stavbu ve lhůtě, určené vyvlastňovacím výměrem, nemusí jich nabídnouti původnímu vlastníku.
(3 ) Převod pozemku do vlastnictví původního vlastníka jest osvobozen od převodního poplatku a od dávky z přírustku hodnoty nemovitostí.
§ 15.
Nedokončí-li vyvlastnitel ve lhůtě stanovené okresním úřadem stavbu, pro kterou byl pozemek vyvlastněn, může býti vyvlastňovací výměr na žádost původního vlastníka pozemku, podanou do třiceti dnů po uplynutí zmíněné lhůty, zrušen. Původnímu vlastníku pozemku zůstává vyhrazeno právo domáhati se na vyvlastniteli náhrady škody pořadem práva.
§ 16.
(1 ) Za začátek stavby jest považovati srovnání povrchu staveniště, pokud ho bylo potřebí ku provádění dalších prací, a nejméně úplné vykopání sklepů nebo u staveb, u nichž není potřebí sklepy kopati, úplné vykopání základů v celé půdorysné ploše, nebo nevyzdívají-li se ani základy ani sklepy, začátek zdění aspoň v části půdorysu.
(2 ) Za den dokončení stavby, t. j. dohotovení stavby ve stavu způsobilém k užívání, jest považovati den, který je jako takový uveden ve vysvědčení stavebního úřadu.
(3 ) Okresní úřad může dodatečně z vážných důvodů lhůtu pro začátek stavby nebo její dokončení přiměřeně prodloužiti.
§ 17.
Náklady vyvlastňovacího řízení nese vyvlastnitel. Bylo-li odvolání vlastníka pozemku zamítnuto, může odvolací úřad uložiti odvolateli, aby náklady odvolacího řízení nahradil buď zcela nebo z části.
§ 18.
Vyvlastňovati pozemky podle této hlavy lze do 31. prosince 1937.
Hlava II.
O stavebních úlevách.
§ 19.
Po dobu působnosti této hlavy pozbývají s omezeními podle § 34 účinnosti předpisy všech stavebních řádů (statutů), pokud jsou nahrazeny ustanoveními této hlavy, aniž je tím dotčena povinnost stavebních úřadů hájiti v mezích předpisů stavebních řádu (statutů) veřejné zájmy.
§ 20.
(1 ) Po dobu účinnosti této hlavy nepůsobí § 106, pokud se týká zřizování nových obytných budov, ležících zcela mimo obvod obce, a staveb nad propůjčenými důlními měrami, pak § 25, odst. 2 a § 102, odst. 7 stavebního řádu pro Slezsko ze dne 2. června 1883, č. 26 slez. z. z.
(2 ) Stavebním úřadem pro řízení a rozhodování o stavbách nad propůjčenými důlními měrami jest i v území, pro které platí zák. č. 26/1883;slez. z. z., obec. Ke každé stavební komisi o stavbě nad propůjčenými důlními měrami musí býti zváni mimo ostatní zájemce také majitel těchto měr, zástupce revírního báňského úřadu a, nemá-li obec svého technického úředníka s kvalifikací pro státní stavební službu nebo stavitele, technik příslušného okresního úřadu.
(3 ) Ustanovení odstavce 2 jest užíti na všechny stavby nad propůjčenými důlními měrami, vyjímajíc stavby státní a zemské (§ 102, odst. 1 zák. č. 26/1883 slez. z. z.).
§ 21.
Ti, kdož hodlají žádati za vyvlastnění pozemku podle hlavy I, mají právo ucházeti se o to, aby s podmínkou, že pozemek bude pravoplatně vyvlastněn, bylo jim dáno povolení k parcelaci nebo aby byly stanoveny stavební čára a úroveň, aniž musí prokazovati svolení vlastníka pozemku. Vlastník má v řízení před úřady povolanými k rozhodování podle stavebních řádů (statutů) postavení strany.
§ 22.
Na pozemcích, jež nebyly pojaty do polohových (upravovacích) plánů, a v obcích, které si neopatřily takových plánů, lze stavěti, byly-li pozemky buď pravoplatně parcelovány anebo byly-li pro ně, pokud jsou i jinak způsobilé k zastavění, pravoplatně stanoveny stavební čára a úroveň, a dá-li se pro stavby takto vznikající dosíci v souvislosti se zastavěnými čtvrtěmi snadné, nepříliš nákladné a třebas jen prozatimní komunikace, jejíž udržovací náklady nebudou požadovány od obce, nýbrž budou jinak zabezpečeny.
§ 23.
(1 ) O žádostech za stavební povolení budiž rozhodnuto stavebními úřady nejdéle do patnácti dnů. Nestane-li se tak, provede řízení na žádost strany a na náklad obce zemský úřad, který rozhodne ve stejné lhůtě s konečnou platností.
(2 ) Stížnosti při stavbách povolovaných podle této hlavy jest podati u stavebního úřadu nejdéle v osmi dnech po doručení rozhodnutí. Stavební úřad je povinen předložiti do patnácti dnů podanou stížnost zemskému úřadu, který o ní rozhodne v patnácti dnech po jejím předložení.
§ 24.
Do tří dnů po doručení stavebního povolení jest stavební úřad povinen vytýčiti stavební čáru a určiti úroveň nebo vydati stavebníku k tomu potřebné pomůcky, dotýká-li se stavba uličních čar nebo silnice. Jinak může tak učiniti na nebezpečí a náklad obce stavebník, přibrav oprávněného technického znalce.
§ 25.
Za konstruktivní provedení, bezpečnou obyvatelnost a zdravotní nezávadnost ručí před úřady osoba provádějící stavbu, zodpovědná podle platných stavebních řádů (statutů).
§ 26.
(1 ) Stabilita stavebního projektu předloženého k úřednímu schválení za účelem povolení stavby budiž doložena řádnými výpočty podle předpisů o přípustném zatížení konstrukcí stavebních a dovoleném namáhání hmot.
(2 ) V podkrovních bytech dovoluje se zatížení podlahy pouze 150 kg na 1 m2 a užití vazných trámů jako stropnic, při čemž musí býti účelně a vhodně bráněno šíření požáru.
§ 27.
Každý dům budiž stavebním celkem pro sebe s vlastními štítovými zdmi. Při současné stavbě sousedních domů může stavební úřad dovoliti štítové zdi 15 cm silné.
§ 28.
(1 ) Volba stavebních hmot jest ponechána volnému uvážení stavebníkově, nesmí však býti na újmu trvanlivosti, uživatelnosti a vzhledu budovy i jejího okolí. Jako hlavního staviva lze použíti i dřeva, nejde-li o souvislé stavby s výjimkou míst, kde stavební řády (statuty) to připouštějí. Dřevěné stavby, zřizované v místech, ve kterých předpisy stavebních řádů (statutů) takových staveb nedovolují, musí býti zabezpečeny stavebně nebo osvědčenou impregnací dřeva apod. proti snadnému vzplanutí. Krytí slamou při souvislých stavbách není dovoleno.
(2 ) Stavební úřad může žádati průkaz o vhodnosti zamýšlených stavebních hmot.
§ 29.
(1 ) Obytné domy mohou býti povaleny o pěti patrech, ač není li to závadné z ohledů veřejných nebo pravoplatné zastavovací podmínky jinak neustanovují.
(2 ) Nad nejvyšším přípustným patrem může býti zřízeno další patro pouze s ústupem k výšce v poměru nejméně dvě ke třem tak, aby ideální plocha střechy nad nejvyšším přípustným patrem nebyla porušena nebo převýšena, pokud ovšem zřízení tohoto ustupujícího patra není závadné z ohledů veřejných nebo pravoplatné zastavovací podmínky jinak neustanovují. Zříditi ustupující patra nad pátým patrem možno jen tehdy, bude-li postaráno o snadné dosažení vyšších pater nejen náležitým schodištěm, nýbrž i osobním a nákladním výtahem.
(3 ) Pokud stavební řády (statuty) omezují výšku obytných domů jiným způsobem než přípustným počtem pater, zůstávají taková ustanovení nezkráceně v platnosti.
§ 30.
Světlou výšku lze snížiti v obytných domech pro místnosti obytné a pracovní v patrech až na 2 m 60 cm, v podkroví až na 2 m 40 cm.
§ 31.
(1 ) Při nástavbách smějí býti schody v nejvyšších dvou patrech široké 1 m 10 cm.
(2 ) V rodinných domcích netřeba zřizovati schodiště i chodby ohnivzdorné a uzavřené; jejich šířky i výšky mohou se uchylovati od předpisů stavebních řádů (statutů).
§ 32.