Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 171.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne...................................................................1936

o výměně dluhopisů vnitřního státního dluhu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

HLAVA PRVNÍ.

Vydání čtyř druhů unifikační půjčky.

§ 1.

(1) Za účelem výměny dluhopisů vnitřního státního dluhu založeného (§§ 5 až 10, 17 až 18) a ve výši k této výměně potřebné budou vydány

a) 4¹/₂ % unifikační půjčka umořitelná,

b) 3³/₄ % unifikační půjčka umořitelná,

c) 3 % unifikační půjčka umořitelná,

d) 3 % unifikační neumořitelná renta.

(2) Půjčky tyto mohou býti vydávány také za účelem splacení nebo výkupu nevyměněných dluhopisů vnitřního státního dluhu založeného až do výše k tomu potřebné (§ 10, odst. 3, §§ 16 až 17), jakož i státních pokladničních poukázek a jiných státních dluhů.

§ 2.

(1) Unifikační půjčka bude vydána v dluhopisech na doručitele po 500,1000, 5000, 10.000, 50.000 Kč. Jejich úroky budou vypláceny pololetně zpětmo, a to úroky

a) 4¹/₂ % unifikační půjčky umořitelné jednak dne 1./3. a 1./9., jednak dne 1./6. a 1./12.,

b) 3³/₄ % unifikační půjčky umořitelné dne 1./4. a 1./10.,

c) 3 % unifikační půjčky umořitelné dne 1./2. a 1./8.,

d) 3 % unifikační renty neumořitelné dne 1./5. a 1./11.

(2) Kromě dluhopisů na doručitele mohou býti vydány i dluhopisy na jméno. Bližší bude stanoveno vládním nařízením, které upraví přepisování státních dluhopisů na jméno (vinkulaci) všeobecně.

§ 3.

(1) Za účelem výměny takových zlomků dosavadních státních půjček, jichž přejímací hodnota nedosahuje jmenovité hodnoty nejmenšího pravidelného kusu (§ 2) unifikační půjčky, budou vydány zvláštní zlomkové dluhopisy bez kuponů. Zlomkové dluhopisy mohou býti vyměněny kdykoli do 10 let, počítajíc od konce roku, ve kterém bylo s výměnou započato, za pravidelné kusy s běžným kuponem, budou-li předloženy v dostatečném počtu; při tom vyplatí se v hotovosti i úroky ode dne, kterého počalo zúrokování dluhopisů pravidelných. V dalších 5 letech budou zlomkové dluhopisy vyměňovány za dluhopisy pravidelné s kuponem běžným bez náhrady úroků za dobu dřívější. Po 15 letech propadnou zlomkové dluhopisy k výměně nepředložené bez náhrady.

(2) Jako zlomkové dluhopisy unifikačních půjček mohou býti pro přechodnou dobu ponechány v oběhu i dluhopisy dosavadních státních půjček, jichž přejímací hodnota nedosahuje jmenovité hodnoty nejmenšího pravidelného dluhopisu unifikačních půjček.

(3) Zlomkové dluhopisy nemohou býti přepsány na jméno. Nemohou býti také předmětem soudního řízení umořovacího.

§ 4.

(1) Umořitelné druhy unifikační půjčky budou umořeny v 50 letech počínajíc nejpozději rokem 1938 podle umořovacích plánů, sestavených na základě stejných ročních anuit, zahrnujících úroky i splátky kapitálové.

(2) Které dluhopisy budou umořeny, bude stanoveno slosováním, které bude se konati vždy 3 měsíce před splatností a jehož výsledky budou uveřejněny v Úředním listě republiky Československé.

(3) Ministr financí jest zmocněn

a) umořování kdykoliv zesíliti, a to také volnými nákupy z trhu pod jmenovitou hodnotou,

b) neumořenou posud část emise kdykoliv splatiti dílem nebo zcela po tříměsíční výpovědi; při splacení částečném určí se dluhopisy vypovězené mimořádným slosováním.

HLAVA DRUHÁ.

Výměna dosavadních státních půjček za unifikační půjčku.

A. Výměna za 4¹/₂ % umořitelnou půjčku.

§ 5.

Za 4¹/₂ % unifikační půjčku umořitelnou budou vyměněny

a) v poměru 100 za 100 jmenovité hodnoty:

6 % půjčka moučná s kupony 1./3., 1./9.,

6 % IV. státní půjčka s kupony 1.,/1., 1./7.,

4¹/₂ % prémiová půjčka s kupony 1./2., 1.,/8.;

b) v poměru 100 Kč dosavadní jmenovité hodnoty za 101 Kč jmenovité hodnoty unifikační půjčky

6 % investiční půjčka z roku 1921 s kupony 1./3., 1./9.,

6 % elektrisační půjčka z roku 1921 s kupony 1./6., 1./12.,

6 % investiční půjčka z roku 1923 s kupony 1./4., 1./10.,

6 % konversní půjčka z roku 1923 s kupony 1./4., 1./10.,

6 % půjčka konsolidační s kupony 1./4., 1./10.;

c) v poměru 100 Kč dosavadní jmenovité hodnoty za 110 Kč jmenovité hodnoty unifikační půjčky:

5 % půjčka práce z roku 1933 s kupony 1./6., 1./12.

B. Výměna za 3³/₄ % umořitelnou půjčku.

§ 6.

Za 3³/₄ % unifikační půjčku umořitelnou budou vyměněny

a) v poměru 100 za 100 jmenovité hodnoty

5 % (původně 5¹/₂ % ) IV. státní půjčka s kupony 1./1., 1./7.,

5 % konversní půjčka dráhy Ústí-Teplice s kupony 30./6., 31./12.,

5 % investiční půjčka dráhy Ústí-Teplice s kupony 30./6. a 31./12.;

b) v poměru 100 Kč dosavadní jmenovité hodnoty za 101 Kč jmenovité hodnoty unifikační půjčky:

5 % investiční půjčka z roku 1931 s kupony 1./2., 1./8. ;

c) v poměru 100 Kč dosavadní jmenovité hodnoty za 104 Kč jmenovité hodnoty unifikační půjčky:

5 % půjčka z roku 1928 s kupon.y 1./4., 1./10.;

d) v poměru 100 Kč dosavadní jmenovité hodnoty za 105 Kč jmenovité hodnoty unifikační půjčky:

5 % železniční náhradní dluhopisy lit. E s kupony 1./5. a 1./11.,

5¹/₄ % železniční náhradní dluhopisy lit. F s kupony 1.,/5. a 1./11.

C. Výměna za 3 % umořitelnou půjčku.

§ 7.

Za 3 % unifikační půjčku umořitelnou budou vyměněny

a) v poměru 100 za 100 jmenovité hodnoty:

4 % (původně 5 %) IV. státní půjčka s kupony 1./1., 1./7.,

4 % půjčka k nabytí akcií dráhy Košice-Bohumín s kupony 1./1., 1./7.,

4 % železniční náhradní dluhopisy lit. C a náhradní dluhopisy lit. D s kupony 1./5., 1./11.,

4 % umořitelná náhradní renta s kupony 1./5., 1./11.,

4 % priority dráhy Libere-Jablonec-Tanvald, I., II. a III. emise s kupony 1./1., 1./7., 4 % priority Společnosti moravských místních drah z roku 1900 (Mutěnice-Kyjov) s kupony 2./1., 1./7.,

4 % prioritní obligace místních drah, převzaté státem k placení podle zákona ze dne 25. června 1925, č. 156 Sb. z. a n., podle kterého nabývá stát drah zaručených státem nebo zemí Českou:

Mariánské Lázně-Karlovy Vary z roku 1907 s kup. 1./1., 1./7.,

Domažlice-Tachov z roku 1909 s kup. 2./1., 1./7.,

Německý Brod-Žďár-Tišnov z roku 1902 s kup. 1./2., 1./8.,

Kostelec-Telč z roku 1897 a z roku 1900 s kup. 1./2., 1./8.,

Německý Brod-Humpolec z roku 1894 s kup. 2./1., 1./7.,

Vsetín-Velké Karlovice z roku 1908 s kup. 2./1., 1./7.,

Moravské Budějovice-Jemnice z roku 1896 s kup. 1./2., 1./8.,

Strakonice-Vimperk z r. 1893 a z roku 1899 s kup. 2./1., 1/7.,

Vodňany-Prachatice z r. 1893 a z roku 1899 s kup. 2./1., 1./7.,

Sdružené pošumavské místní dráhy z r. 1908 s kup. 2./1., 1./7.,

4 % prioritní akcie místních drah, převzaté státem k úrokování a umořování podle zákona č. 156/1925 Sb, z. a n.:

Sdružené pošumavské dráhy, I. a II. emise, s kuponem 1./7.,

Německý Brod-Humpolec, s kup. 1./7.;

b) v poměru 100 Kč dosavadní jmenovité hodnoty za 102 Kč jmenovité hodnoty unifikační půjčky: 4 % půjčka Buštěhradské železnice s kupony 1./4., 1./10.;

c) v poměru 100 Kč dosavadní jmenovité hodnoty za 110 Kč jmenovité hodnoty unifikační půjčky: 4¹/₂ % umořitelná náhradní renta s kupony 1./5., 1./11.

D. Výměna za 3 % neumořitelnou rentu.

§ 8.

Za 3 % unifikační rentu budou vyměněny

a) v poměru 100 Kč dosavadní jmenovité hodnoty za 90 Kč jmenovité hodnoty unifikační renty: 4 % prioritní akcie místních drah, převzaté státem k dočasnému úrokování podle zákona č. 156/1925 Sb. z. a n.: Chrudim-Holice, Strakonice-Březnice, Kolín-Kácov, Rakovník-Mladotice, Zadní Třebáň-Lochovice, Světlá-Ledeč-Kácov, vesměs s kuponem 1./7.;

b) v poměru 100 za 100 jmenovité hodnoty: 4 % náhradní renta neumořitelná s kupony 1./5., 1./11;

c) v poměru 100 Kč dosavadní jmenovité hodnoty za 105 Kč jmenovité hodnoty unifikační renty: 42 % náhradní renta neumořitelná s kupony 1./5., 1./11.;

d) v poměru 100 Kč dosavadní jmenovité hodnoty za 112 50 Kč jmenovité hodnoty unifikační renty: 4¹/₂ % náhradní renta neumořitelná s kupony 1./5., 1./11.

E. Společná ustanovení o výměně:

§ 9.

(1) K výměně dlužno dluhopisy dosavadních státních půjček předložiti se všemi kupony dospívajícími po dni, od kterého běží úrok z unifikační půjčky druhu přicházejícího v úvahu. Výplatní hodnotu kuponů scházejících dlužno při výměně doplatiti.

(2) Nevyplacené úroky z dosavadních dluhopisů až do dne, kdy počíná zúrokování nových dluhopisů, budou vyúčtovány a vyplaceny hotově při výměně.

§ 10.

(1) Přejímací hodnotu dluhopisů složených k výměně dlužno vždy zaokrouhliti nahoru nebo dolů na částku dělitelnou padesáti.

Zbytky:

a) nepřesahující 25 Kč zaokrouhlí se dolů a přebytek se vyplatí hotově v kursu, který stanoví čas od času ministr financí;

b) zbytky přesahující 25 Kč zaokrouhlí se nahoru. Nedostávající se částku jest předkladatel povinen hotově doplatiti v kursu stanoveném ministrem financí, leč by se vzdal nároku na náhradu celého přebytku.

(2) Na zaokrouhlenou takto přejímací hodnotu bude vydána jmenovitá hodnota unifikační půjčky druhu přicházejícího v úvahu v pravidelných kusech, po případě i v kusech zlomkových.

(3) Prostředky na výplaty v hotovosti [odstavec 1. písm. a),] mohou býti opatřeny vydáním unifikační půjčky.

§ 11.

(1) Ode dne, kterého započne úrokování unifikační půjčky, mohou býti vyhláškou ministra financí, uveřejněnou ve Sbírce zákonů a nařízení, zastaveny veškeré platy na dluhopisy a kupony půjček podléhajících výměně, pokud jejich majitelé neprohlásí ve stanovené lhůtě a předepsaným způsobem (§ 13), že výměny si nepřejí.

(2) S výjimkou právě zmíněných dluhopisů propadnou dluhopisy půjček podléhajících výměně (§§ 5 až 8) bez náhrady, nebudou-li předloženy k výměně do konce 15. roku po uplynutí roku, ve kterém bylo počato s výměnou.

§ 12.

Dluhopisy náležející ku jmění, které podléhá veřejnému dozoru, mohou býti vyměněny za unifikační půjčku bez zvláštního schválení dozorčích orgánů, jehož bylo by jinak za potřebí.

HLAVA TŘETÍ.

Ustanovení o dluhopisech nevyměněných.

A. Půjčky podléhající výměně.

§ 13.

(1) Majitelé dluhopisů půjček, podléhajících výměně za unifikační půjčku, jsou povinni, nepřejí-li si výměny, složiti dluhopisy ve lhůtě stanovené ministrem financí pod vlastním jménem do úschovy u poštovní spořitelny v Praze, jinak se předpokládá souhlas s výměnou.

(2) Ze složených dluhopisů bude poštovní spořitelna poukazovati ukladatelům úroky podle dosavadních sazeb po srážce svých obvyklých poplatků.

(3) Kdy budou složené dluhopisy vráceny a jak bude konečně upraven způsob výplaty úroků a umořovací služba, stanoví zvláštní zákon.

§ 14.

Dluhopisů půjček podléhajících výměně, avšak nevyměněných nelze použíti k ukládání jmění sirotčího a jmění postaveného mu na roveň, ani ke skládání kaucí a jistot veřejným úřadům a státním podnikům.

§ 15.

Ode dne, kdy uplyne lhůta ke složení dluhopisů půjčky práce do úschovy u poštovní spořitelny (§ 13, odst. 1), lze použíti k placení pozůstalostních dávek (§ 12 zákona ze dne 21. března 1933, č. 48 Sb. z. a n., o půjčce práce) jen takto složených dluhopisů této půjčky, a to jen k placení dávek, které byly nebo budou předepsány původním ukladatelům nebo jejich dědicům jako osobám k placení povinným.

B. Dluhy nepodléhající výměně.

§ 16.

(1) Umořovací tahy stavebních losů, zastavené podle zákona č. 48/1933 Sb. z. a n. a podle finančních zákonů na rok 1935 a 1936, budou obnoveny dnem 1. února 1937.

(2) Celková umořovací doba prodlouží se o odložených sedm umořovacích tahů (1./8. 1933 až 1./8. 1936). Ministr financí jest však zmocněn, aby odložené tahy umořovací vykonal i vedle některých tahů běžných, tak aby úmor byl ukončen v době původně stanovené. Bude-li celková umořovací doba prodloužena, bude 2 % úroková prémie placená i za dobu prodloužení (se srážkou podle zákona ze dne 21. března 1933, č. 47 Sb. z. a n., o dani kuponové a o snížení úroků z některých cenných papírů pevně zúročitelných, a srážkou podle vládního nařízení ze dne 21. prosince 1935, č. 239 Sb. z. a n., o snížení úroků vnitřního státního dluhu).

(3) Potřebu na úmor stavebních losů včetně úrokové prémie jest ministr financí oprávněn uhraditi emisemi unifikační půjčky kteréhokoli typu.

§ 17.

(1) pokud jde o

3 % odškodňovací dluhopisy za válečné půjčky s kupony 1./1., 1./7.,

3 % odškodňovací dluhopisy za válečné dodávky s kupony 1.,/4., 1./10.,

3 % náhradní železniční dluhopisy lit. A s kupony 1./5., 1./11.,

3¹/₂ % náhradní železniční dluhopisy lit. B s kupeny 1./5., 1./11.,

3¹/₂ % náhradní rentu neumořitelnou s kupony 1./5., 1./11.,

3¹/₂ % IV. státní půjčku s kupony 1./1., 1./7.,

neemisní zápůjčku u Zemské banky z r. 1928,

zápůjčku u pojišťoven z r. 1932,

zmocňuje se ministr financí, aby za podmínek, které stanoví, nabídl věřitelům výměnu za unifikační půjčku-některého ze 4 druhů.

(2) Umořování půjček uvedených v odstavci 1, pokud nebudou vyměněny, bude konáno, počínajíc nejpozději od roku 1938, podle původních umořovacích plánů, prodloužených o dobu, po kterou bylo umořování zastaveno. Náklad na úmor může býti uhrazen emisemi unifikační půjčky kteréhokoli druhu.

(3) Ministr financí jest zmocněn, aby

a) prohlásil dluhopisy půjček uvedených v odstavci 1, pokud jejich jmenovitá hodnota nedosahuje 500 Kč, za zlomkové dluhopisy ve smyslu § 3 tohoto zákona;

b) aby k dluhopisům zbylým v oběhu vydal nové kuponové archy a zastavil výplaty na staré kupony.

HLAVA ČTVRTÁ.

Ustanovení závěrečná.

§ 18.

Ministr financí jest zmocněn, aby za podmínek, které stanoví,

a) nabídnul majitelům neumořitelných rent přeměnu na půjčku umořitelnou;

b) nabídnul majitelům půjček, vyměňovaných za 3 % a 3³/₄ % unifikační půjčku umořitelnou (§§ 6 až 7), výměnu za 4¹/₂ % unifikační půjčku umořitelnou;

c) bral z oběhu níže zúročitelné druhy unifikační půjčky a místo nich vydával druhy výše zúročitelné.

§ 19.

Pokud by podle platných předpisů měly býti po účinnosti tohoto zákona vydány dluhopisy státních půjček, které podléhají výměně podle hlavy druhé (jako náhradní renty podle zákona ze dne 22. června 1928, č. 104 Sb. z. a n., o převzetí státního předválečného dluhu nezajištěného), budou místo nich vydávány přímo dluhopisy unifikační půjčky v poměru, stanoveném tímto zákonem.

§ 20.

Pro počítání ohlašovací lhůty v umořovacím řízení podle zákona ze dne 11. prosince 1934, č. 250 Sb. z, a n., o umořování listin, platí den, kterým byly zastaveny veškeré platy na dluhopisy a kupony půjček podléhajících výměně (§ 11), za den splatnosti pohledávky z těchto dluhopisů.

§ 21.

Náklady spojené s prováděním tohoto zákona, pokud nebude lze uhraditi je z příslušných rozpočtových položek, mohou býti uhrazeny z částky 150,000.000 Kč, kterou jest v rozpočtu na rok 1936 pamatováno na úmor státních půjček odkupem jich z trhu pod jmenovitou hodnotou (čl. VII. finančního zákona a položka 24 rozpočtu skupiny IV., tit. 1, § 1).

§ 22.

(1) Státní fondy a svazky územní samosprávy, kterým byly státem poskytnuty z výtěžku 5 % investiční půjčky z roku 1931 a 5 půjčky práce z roku 1933 zápůjčky (zálohy), budou je zúrokovati a umořovati za těchže podmínek, za jakých stát bude zúrokovati a umořovati unifikační půjčku, vydanou k výměně uvedených dosavadních půjček, a to počínajíc ode dne, kterého započne zúrokování unifikační půjčky.

(2) Až do tohoto dne platí o zúrokování a umořování zápůjček, poskytnutých státním fondům a svazkům územní samosprávy z výtěžku 5 % investiční půjčky z roku 1931 a 5 % půjčky práce z roku 1933, ustanovení § 6, odst. 2 zákona ze dne 11. března 1931, č. 35 Sb. z. a n., o státní zápůjčce investiční, a § 5 zák. č. 48/1933 Sb. z. a n. se změnami vyplývajícími z vládního nařízení č. 239/1935 Sb. z. a n. Ustanovení vládního nařízení ze dne 21. prosince 1935, č. 249 Sb. z. a n., o úlevách při splácení některých dlouhodobých pohledávek, nevztahují se na tyto zápůjčky.

§ 23.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr financí.

Důvodová zpráva.

I. část všeobecná.

Když na podzim minulého roku bylo rozhodnuto snížiti v rámci úrokových úprav i úroky vnitřního státního dluhu, nebylo pochyby o tom, že dozrávají k řešení také dva další problémy, vlastní státnímu dluhu, jež třeba řešiti, má-li býti dluh upraven definitivně, totiž otázka jeho konsolidace a unifikace.

V roce 1933 bylo nutno zastaviti pravidelné umořování vnitřního státního dluhu založeného a není pravděpodobno, že by bylo lze obnoviti je v dohledné době v plném rozsahu. Zdá se býti vyloučeno, že by bylo lže v nejbližších letech věnovati k tomuto účelu 700,000.000 Kč, což jest přibližně částka, které by nyní vyžadoval úmor podle dosavadních umořovacích plánů ročně. Pro přechodnou dobu bylo sice lze vypomoci si provisoriem (úmor půjček složených na daňové nedoplatky podle zákona o půjčce práce, úmor volným nákupem z paušální částky 150,000.000 Kč, vložené do rozpočtu na rok 1935 a 1936). Konečné řešení nemůže však býti jiné, než úplně nové uspořádání umořovací služby, tak aby úmor byl rozvržen na delší dobu a stejnoměrněji než dosud. Již s ohledem na přechodný dluh vzrostlý značně v posledních letech jest především třeba konsolidovati vnitřní dluh založený, jehož značná část pro svoji blízkou splatnost patřila by spíše mezi dluhy přechodné (na př. 6 % půjčky původně 20leté, jichž úmor končí v letech 1944-1946).

Snížení úroků přiblížilo k řešení také otázku unifikace vnitřního státního dluhu založeného. Skládá se dnes z velikého počtu půjček, které se liší dobou oběhu, způsobem umořování, úrokovou mírou (11 různých stupnic od 2 % do 6 % ) , zajištěním, výplatními termíny, kusy (37.50 Kč až 50.000 Kč v 23 různých hodnotách).

Unifikací zjednodušila by se a zlevnila, přes počátečný vyšší náklad jednou pro vždy, služba státního dluhu a získali by také věřitelé. Unifikaci odstraněny byly by i nepříznivé důsledky daně kuponové, t. j. výplata kuponů jinými částkami, než jest uvedeno v textu, což způsobuje někdy nedorozumění.

Proto také již v důvodové zprávě k vládnímu nařízení z 21. prosince 1935, č. 239 Sb. z. a n., a snížení úroků vnitřního státního dluhu, bylo řečeno, že finanční správa nepovažuje další oběh dosavadních titrů dlouhodobých půjček, nezúročených a neumořovaných podle původních podmínek uvedených v textu titru, za vhodný a vidí svůj nejbližší úkol ve výměně dosavadních titrů za titry nové unifikační půjčky, řádně umořované. Tuto formální konversi, kterou byly by dosavadní různorodé půjčky sjednoceny bez jakékoliv újmy věřitelů, nebylo však lze, jak z důvodů legislativních, tak i časových, provésti v rámci úrokové úpravy a bylo nutno ponechati ji zvláštnímu pozdějšímu opatření. Tím právě jest tato osnova, upravující výměnu dosavadních státních půjček za novou unifikační půjčku.

Výměna bude se říditi těmito zásadami:

1. Výměna bude dobrovolná. Majitelům dosavadních státních půjček bude ponecháno na vybranou, aby si je buď ponechali anebo si je vyměnili za unifikační půjčku. Lze očekávati, že valná část se rozhodne pro výměnu již pro její výhodnost, neboť nová půjčka bude řádně umořována, kdežto umořování dosavadních půjček, které vyměněny nebudou, zůstane prozatím otevřenou otázkou. Avšak účel sledovaný výměnou, t. j. unifikace a zjednodušení státního dluhu a ovšem také hladký průběh výměny vyžaduje, aby výhodnost výměny resp. nevýhodnost podržení dosavadních státních půjček byla ještě zdůrazněna některými opatřeními zvláštními. V souhlasu s praxí při konversích obvyklou bude požadováno, aby se do určité lhůty přihlásili ti, kdož s výměnou nesouhlasí, a nepřihlášení se bude pokládáno za souhlas. Přihlášku bude nutno učiniti u poštovní spořitelny a zároveň s ní složiti pod vlastním jménem i dluhopisy, které zůstanou ve vázané úschově pro ukladatele až do konečné úpravy pozdějším zákonem.

2. Výměna bude provedena za unifikační půjčku, vydanou ve 4 různých typech: 4¹/₂ %, 3³/₄ %, 3 % půjčka umořitelná a 3 % renta. Vůdčí zásadou jest, aby při výměně nedošlo ke zkrácení jmenovitého kapitálu. Vyměňovány budou tudíž dosavadní půjčky za unifikační půjčky typu stejně zúročitelného, při čemž ovšem rozhodujícím jest dosavadní ryzí úrok (po odečtení srážek); úroky nové půjčky budou vypláceny beze všech srážek. Výměně nepodléhají půjčky, jichž dosavadní čisté zúročení činí méně než 3 % (celkem 6 emisí, nehledíc ke stavebním losům), a bude jejich majitelům pouze nabídnuta výměna za některý z uvedených 4 typů, aniž by však byli nuceni v případě nepřijetí této nabídky uložiti své titry do nucené úschovy u poštovní spořitelny. Toto řešení ukázalo se nejschůdnější cestou, neboť pro přílišnou rozdílnost těchto půjček nebylo by lze sjednotiti je bez obtíží ani v jednom, ani ve dvou dalších typech, nehledíc k tomu, že vydání nové půjčky s nominálním 2¹/₄ % zúročením sotva lze považovati za účelné.

3. Unifikační půjčka bude umořitelna, vyjímajíc typ rentavý, v 50 letech podle soustavy anuitní, tak aby náklad na úrok i úmor byl po celou dobu stejný. Tím docílí se větší stability rozpočtu státního dluhu. Proti dosavadním umořovacím plánům znamená to značné odlehčení nejbližších let, ovšem i zvolnění umořovacího tempa. To jest však za dnešní situace státních financí a dnešního stavu přechodného dluhu nevyhnutelné. Za značnější prodloužení dosavadní umořovací doby dostane se majitelům náhrady v titrech unifikační půjčky. Kdežto na příklad 6 % půjčka moučná, umořitelná podle původního plánu do roku 1976, bude vyměňována za novou 50letou půjčku v poměru 100 za 100, bude přejímací kurs 6 % půjčky konsolidační, umořitelné původně do roku 1945, činiti 101-. Stejným způsobem budou odškodněni majitelé dosavadních státních půjček i za jiné jejich výhody, na př. za prémie vyplácené zároveň s kapitálem při splatnosti. Stanovením přejímacích kursů dosavadních státních půjček nad 100 zvýší se ovšem dlužný kapitál a také náklad na službu.

II. část zvláštní.

K hlavě první (§§ 1 až 4).

Hlava prvá upravuje vydávání a podmínky nové půjčky.

K § 1.

Výše, do které smí býti unifikační půjčka vydána, jest určena potřebou na výměnu dosavadních půjček, při čemž kromě řádné výměny podle pevných přejímacích kursů, stanovených přímo v zákoně (§§ 5 až 10), pamatováno jest i na možnost mimořádné výměny dosavadních půjček za jinak zúročitelné typy unifikační půjčky [§ 18b)], na výměnu rent za typy umořitelné [§ 18a)], na dodatečnou výměnu různých typů unifikační půjčky navzájem [§ 18c)] a na výměnu půjček nepojatých do unifikace (§ 17). Kromě toho unifikační půjčka může býti vydávána i ke splacení nebo výkupu nevyměněných dluhopisů vnitřního státního dluhu, ať jde o úhradu hotových výplat při řádné výměně (§ 10, odst. 3) nebo o splácení a výkup půjček do unifikace nepojatých (§§ 16 a 17) . Není také vyloučena hraditi budoucně emisemi unifikační půjčky potřebu na splácení pokladničních poukázek nebo jiných státních dluhů nebo vydávati unifikační půjčku výměnou za tyto dluhy, aniž by bylo možno již nyní stanoviti podmínky, za kterých by taková výměna byla nabídnuta.

K § 2.

Co se týče kusů, ve kterých bude unifikační půjčka vydána, jest přání, aby nová půjčka byla v tomto směru počátkem určité normalisace. Doposud panuje zde nemalá pestrost, vysvětlitelná z části tím, že některé emise československé navazovaly podle zákonných ustanovení na emise předpřevratové a musely proto vycházeti z jednotlivých jmenovitých hodnot starých emisí. Vyskytují se kusy po 37.50, 50-, 75, 100, 150, 200, 300, 400, 500, 750, 1.000, 1.500, 2.000, 3.000, 3.750, 4.000, 5.000, 7.500, 10.000, 15.000, 20.000, 37.500 a 50.000 Kč, z nichž kusy po 37.50 Kč a jejich násobcích i jiné malé kusy jsou obtíží. Doporučovalo by se, aby příště státní půjčky byly vydávány vždy ve stejných kusech a aby také jejich zevní úprava (formát, barvy, kuponové archy a pod.) byla jednotná. To jest i přání peněžních kruhů.

Nahoru  Další