Čl. 158.
(1) § 307, odst. 1 bude zníti:
"(1) Nehledíc k ustanovení odst. 5, jest každý, kdo jest povinen platiti přímo vybíranou daň - vyjímajíc všeobecnou výdělkovou daň pro podomní a kočovní živnosti, daň pozemkovou a domovní daň třídní - povinen podati každoročně u příslušného vyměřovacího úřadu písemně řádně vyplněné přiznání o dani podrobeném důchodu, výtěžku nebo požitku, dosaženém v kalendářním roce (obchodním období) na běžný berní rok podle vzoru vydaného ministerstvem financí a to:
1. u zvláštní daně výdělkové do 15 dnů po předepsaném schválení účetní závěrky, nejdéle však do 6 měsíců po obchodním období,
2. u činžovní daně do 31. prosince kalendářního roku,
3. u ostatních sem spadajících daní do 14. února berního roku."
(2) V § 307, odst. 5 bude druhá věta zníti: "Ustanovení § 310, odst. 3, první tři věty platí v posléze zmíněném případě obdobně."
Čl. 159.
(1) V § 309, odst. 1 se za slovy "které má úřad po ruce;" nahrazuje středník tečkou. Dále věta "lhůty vyměřovacím, úřadem stanovené nebuďtež kratší 8 dnů." se nahrazuje tímto ustanovením: "Lhůty vyměřovacím úřadem musí býti stanoveny tak, aby poplatník mohl výzvu splniti, při čemž úřad jest povinen přihlížeti k povaze výzvy a k množství práce, kterou si při rozsahu podniku její zodpovědění vyžádá. Lhůta nesmí býti kratší 15 dnů; pouze v (případech jednoduchých může se stanoviti lhůta kratší než 15 dnů, ale nikoliv kratší než 8 dnů."
(2) V § 309, odst. 3 se slova "avšak alespoň 15denní" nahrazují slovy "avšak alespoň takové, aby poplatník mohl výzvu splniti, nejméně však 15denní".
(3) § 309, odst. 4 bude zníti:
"(4) Následky v odst. 1 a 2 zmíněné pominou, prokáže-li poplatník okolnosti, které zmeškání dostatečně omlouvají."
Čl. 160.
(1) V § 310, odst. 2, č. 3 se slova "obchodních a hospodářských knih" nahrazují slovy "obchodních nebo hospodářských knih".
(2) v § 310, odst. 3 se slova "do stanovené, avšak alespoň 8denní lhůty vyhověno." nahrazují slovy "do stanovené lhůty vyhověno." Za těmito slovy se pak připojují tato ustanovení: "Výzvou musí býti stanovena lhůta taková, aby poplatník ji mohl splniti, při čemž jest úřad povinen přihlížeti k povaze výzvy a jednotlivých otázek a k množství práce, kterou si při rozsahu podniku jejich zodpovědění vyžádá. Lhůta nesmí býti kratší 15 dnů; pouze v případech jednoduchých může se stanoviti lhůta kratší než 15 dnů, ale nikoliv kratší než 8 dnů".
(3) V § 310, odst. 4 se připojuje toto ustanovení:
"Vyměřovací úřad jest povinen předložené doklady, není-li osoba podle zákona, povinna mu je ponechati, vrátiti jí ihned, je-li pak osoba podle zákona povinna mu je ponechati, nejdéle do 2 měsíců ode dne předložení."
(4) V § 310 se připojují nové odstavce 5 až 8 tohoto znění:
"(5) K výzvě, aby podrobně rozvedl své příjmy a vydání, může poplatník vedoucí obchodní nebo hospodářské knihy místo odpovědi nabídnouti důkaz těmito knihami, žádá-li úřad od poplatníka, který vede obchodní nebo hospodářské knihy, ve výzvě podle odst. 2, č. 2 taková podrobná vysvětlení nebo průkazy, které by vyžadovaly příliš obsáhlé výpisy z těchto knih, vyhoví poplatník takovéto výzvě, nabídne-li úřadu, aby si sám žádaná data opatřil nahlédnutím do těchto knih.
(6) Poplatník, který nevede obchodních nebo hospodářských knih, vyhoví výzvě, aby podrobně rozvedl nebo prokázal své příjmy a výdaje anebo aby připustil nahlédnouti do svých obchodních nebo hospodářských knih, uvede-li v odpovědi na tuto výzvu, že nevede těchto knih, a nabídne-li, aby jeho přiznání bylo prozkoumáno znalcem.
(7) Lékaři, veřejní notáři, obhájci a advokáti, kteří vedou obchodní nebo hospodářské knihy, nejsou povinni předložiti vyměřovacímu úřadu spisy nebo listiny, které obsahují důvěrná sdělení stran, nebo jiné spisy a listiny, jež jsou povinni podle zákona zachovati v tajnosti, nabídnou-li v odpovědi na výzvu, aby úřad nahlédl do jejich knih. Ustanovení odst. 4 platí i zde.
(8) Formu a obsah hospodářských knih může stanoviti vládní nařízení."
Čl. 161.
§ 312, odst. 3 bude zníti:
"(3) Ustanovení § 310, odst. 3 platí tu obdobně."
Čl. 162.
(1) V § 313, odst. 2, první větě se slovo "může" nahrazuje slovy "má právo".
(2) V § 313, odst. 2, č. 1 se slova "obchodními a hospodářskými knihami" nahrazují slovy "obchodními nebo hospodářskými knihami."
Čl. 163.
(1) V § 315, odst. 2 se slova "může býti" nahrazují slovem "budiž".
(2) V § 315 se připojuje jako nový odstavec 5 ustanovení tohoto znění:
"(5) Jedná-li se o případy závažné a významné po finanční stránce nebo je-li odůvodněné podezření, že by poplatník mohl knihy (doklady) zavléci či zápisy knih změniti, může úřední orgán provádějící nahlédnutí do knih tyto knihy (doklady) na místě u poplatníka zajistiti. Při tomto opatření jest však úřední orgán povinen poplatníku umožniti, aby do zajištěných knih kdykoliv nahlédl, jak toho vyžaduje nerušený chod jeho podnikání."
Čl. 164.
V § 319 se připojuje nový odstavec 7 tohoto znění:
" (7) Ustanovení § 314, odst. 3 a 4 platí tu obdobně."
Čl. 165.
(1) V § 324 se vkládá jako odstavec 3 nové ustanovení tohoto znění:
"(3) Vyměřovací úřad (daňová komise) může se odchýliti od knihovních zápisů jinak formálně správných v těch případech, kde se používá spojů se zahraničními nebo s tuzemskými osobami (podniky) ke zkrácení daňové základny."
(2) V § 324, odst. 3, který se označuje jako odst. 4, se vypouštějí slova "podle obchodního zákona".
(3) V § 324 se připojuje nový odstavec 5 tohoto znění:
"(5) Zjistí-li se při nahlédnutí do knih a zápisů menší závady, není tím dotčena jejich průkazní moc."
Čl. 166.
(1) V § 325, odst. 1 se slova "může býti daň vyměřena bez dalšího účastenství poplatníkova z moci úřední podle pomůcek, jež má úřad po ruce." nahrazují tímto ustanovením: "může býti daň vyměřena bez dalšího účastenství poplatníkova z moci úřední podle pomůcek, jež má úřad po ruce, v mezích stanovených v odst. 2; úřad jest při tom povinen přihlížeti ke všem pomůckám, jež má po ruce. Ustanovení § 310, odst. 5, 6 a 7 nejsou tím dotčena."
(2) V § 325, odst. 3 se připojuje toto ustanovení:
"Domnívá-li se úřad, že některá z připomínek pochybností nebo otázek daných poplatníkovi byla jím nezodpověděna, vyzve poplatníka, aby ve lhůtě nejméně 8 dnů dodatečně tak učinil."
Čl. 167.
(1) V § 327, odst. 1 se připojuje tato věta:
,,Nelze-li zdanitelný důchod z pozemku stanoviti výpočtem, budiž pro odhad použito průměrů, které po dohodě s ministrem zemědělství vydá ministr financí."
(2) V § 327 se vkládá jako nový odstavec 3 toto ustanovení:
" (3) Stanovení vyměřovacího základu odhadem není přípustno, nebyl-li předtím proveden důkaz obchodními nebo hospodářskými knihami a není-li zákonného důvodu odchýliti se od těchto obchodních nebo hospodářských knih."
(3) Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6.
(4) V § 327 se vkládá jako nový odstavec 4 toto ustanovení:
"(4) Vyměřovací úřad přihlíží z úřední povinnosti při stanovení vyměřovacího základu ke srážkovým položkám a výhodám, pro poplatníka ze zákona vyplývajícím, které jsou ze spisů patrný, i když jich poplatník výslovně neuplatnil, v případě, že stanoví daňový základ v jiných položkách oproti jeho přiznání v neprospěch poplatníka."
Čl. 168.
(1) V § 328 se dosavadní ustanovení označuje jako odstavec 1.
(2) V § 328 se připojuje jako odstavec 2 toto ustanovení:
"(2) Jestliže poplatník vyhověl ve lhůtách mu daných po případě prodloužených všem výzvám vyměřovacího úřadu, směřujícím k řádnému zjištění vyměřovacího základu, jest vyměřovací úřad povinen poplatníkovi doručiti platební rozkaz do jednoho roku po podání přiznání k dani. Jde-li o složité případy, jest lhůta dvouletá, o čemž budiž poplatník před uplynutím jednoroční lhůty zpraven. Nedodrží-li úřad lhůty, má se za to, že daň jest předepsána ve výši přiznání poplatníkova. Ustanovení hlavy VIII., § 313, odst. 2, č. 1, čtvrté věty, § 277, odst. 3 a 4, § 330, odst. 2 zůstávají tím nedotčena."
Čl. 169.
Za § 328 vkládá se jako § 328a nové ustanovení tohoto znění:
"§ 328 a.
(1) U fysických osob podrobených dani důchodové vyměřené podle §§ 18 až 22, po případě § 34, nebo všeobecné dani výdělkové anebo oběma těmto daním, u nichž ani zdanitelný důchod ani zdanitelný výtěžek nepřesahoval v lichém kalendářním roce 15.000 Kč, bude daň na příslušný sudý berní rok vyměřená platiti nenaříkatelně bez nového vyměření a bez vydání nového platebního rozkazu i pro nejblíže příští lichý berní rok. Pro tento rok není s výhradou odstavce 2, písm. a) a b) u zmíněných osob povinnosti ku podání přiznání ke zmíněným daním.
(2) V odstavci 1 uvedený způsob zdanění nenastane u poplatníků, kteří
a) v přiznání výslovně požádají za řádné vyměření daně a vydání platebního rozkazu na zmíněný příští lichý berní rok v neprodlužitelné lhůtě do 14. února tohoto lichého berního roku;
b) podle názoru vyměřovacího úřadu mají býti na zmíněný lichý berní rok podrobeni novému vyměření, poněvadž jejich zdanitelný příjem nebo výtěžek přesahoval v předcházejícím sudém kalendářním roce 15.000 Kč; v tomto případě budou, nepodali-li sami snad již přiznání, vyměřovacím úřadem vyzváni do dvou let po uplynutí zmíněného sudého kalendářního roku ku podání přiznání do 30 dnů za účelem vyměření daně;
e) byli zdaněni daní důchodovou vyměřenou podle § 32, odst. 5 nebo § 35, odst. 2, poslední věty;
d) vedou řádné obchodní knihy (§ 10, odst. 2);
e) jsou společníky společenského podniku.
(3) Při vyměřování daně poplatníkům v odstavci 1 uvedeným není vyměřovací úřad (daňová komise) povinen prováděti doplňovací a vytýkací řízení (§§ 310 až 313), leč by poplatník o jeho provedení v přiznání požádal; jinak bude řízení to provedeno při projednávání odvolání."
Čl. 170.
(1) V § 330, odst. 8 se připojuje nové ustanovení tohoto znění:
"Odpírá-li však úřad podnikům uvedeným v § 75, odst. 1 nárok na zdanění podle § 83, odst. 2, může o tom vydati samostatné rozhodnutí, z něhož se lze zvláště odvolati. V tomto případě se daň vyměří až po pravoplatnosti rozhodnutí."
(2) V § 330, odst. 9 se slova "subjektu nebo objektu" nahrazují slovy "podmětu nebo předmětu".
Čl. 171.
(1) V § 331, odst. 1 se připojuje toto ustanovení:
"Vyměřovací úřad jest zejména povinen sděliti na žádost poplatníkovi vyměřovací základ daně, jakož i v kterých příjmových a výdajových (srážkových) položkách se při stanovení tohoto základu odchýlil od přiznání a z jakých důvodů."
(2) V § 331, odst. 3, poslední větě se vypouštějí slova "- vyjímajíc podpisy -".
Čl. 172.
V § 334 se připojují jako odstavce 5 až 7 tato ustanovení:
"(5) Jestliže poplatník vyhověl ve lhůtách mu daných po případě prodloužených všem výzvám směřujícím k řádnému vyřízení stížných bodů odvolání, jest odvolací stolice povinna rozhodnouti o odvolání do jednoho roku. Jde-li o složité případy, jest lhůta dvouletá, o čemž budiž poplatník před uplynutím jednoroční lhůty zpraven. Nedodrží-li úřad lhůty, má se za to, že jest odvolání plně vyhověno. Ustanovení hlavy VIII, § 313, odst. 2, č. 1, čtvrté věty a § 277, odst. 3 a 4 a § 337, odst. 2 zůstávají tím nedotčena.
(6) Ustanovení odst. 5 platí obdobně, bylo-li rozhodnutí o odvolání později změněno nebo zrušeno rozhodnutím úřadu nebo soudu.
(7) Odvolací stolice jest také oprávněna vyříditi odvolání narovnáním s poplatníkem. Narovnáním jest konečně a neodvolatelně vyřízeno uložení daně ohledně těch částí vyměřovacího základu, které byly narovnáním upraveny."
Čl. 173.
V § 338 se připojuje jako nový odstavec 4 toto ustanovení:
"(4) Předepsaná náhrada útrat jest splatná a vykonatelná do 30 dnů po doručení předpisu."
Čl. 174.
§ 340 bude zníti:
"(1) Poplatník má právo na navrácení do předešlého stavu, bylo-li mu živelní nebo jinakou událostí, které nebylo lze předvídati nebo odvrátiti, zabráněno dodržeti lhůtu k podání opravného prostředku v řízení vyměřovacím, trestním nebo odvolacím, nebo nedověděl-li se on nebo jeho zástupce (§ 262) nebo jeho zmocněnec nezaviněně o takové lhůtě. Tyto události a skutkové okolnosti je poplatník povinen dokázati.
(2) Návrh na navrácení do předešlého stavu se nemůže opírati o okolnosti, o nichž se již dříve uznalo, že nestačí k tomu, aby se povolilo poplatníkovi prodloužení zmeškané lhůty.
(3) Navrácení do předešlého stavu může poplatník navrhnouti do 15 dnů, počínajíc ode dne, kdy byla překážka odstraněna nebo kdy se dověděl o lhůtě. Návrh budiž učiněn u vyměřovacího úřadu, který je příslušný přijmouti odvolání nebo který vyměřil dotyčnou daň. V návrhu dlužno uvésti skutečnosti odůvodňující navrácení do předešlého stavu jakož i příslušné průvody a zároveň s ním podati zmeškané odvolání.
(4) Návrh na navrácení do předešlého stavu je nepřípustný, když prošlo 6 měsíců ode dne, kdy zmeškaná lhůta prošla.
(5) O návrhu rozhoduje finanční úřad II. stolice; proti jeho rozhodnutí lze se odvolati k ministerstvu financí."
Čl. 175.
§ 341 se doplňuje tímto ustanovením: "Ustanovení § 17, č. 6 a § 78, písm. e) zůstávají nedotčena."
Čl. 176.
V § 344 se připojuje jako nový odstavec 8 toto ustanovení:
"(8) Nepřesahuje-li celkový vymahatelný nedoplatek částku 5 Kč, nevymáhá se samostatnou exekucí."
Čl. 177.
V § 350, odst. 1 se vkládá za druhou větu Ustanovení tohoto znění: "Nejsou vsak oprávnění zabaviti jiných předmětů, než takových, jichž zpeněžením může býti daňový dluh zcela nebo z části uspokojen." Dále se za citací "č. 293" vypouští slovo "ve".
Čl. 178.
V § 378, odst. 1 se slova "třetina" a "více než třetinu" nahrazují slovy "polovina" a "více než polovinu".
Část druhá.
Přechodná ustanovení.
Čl. 1.
(1) Z důchodů, výtěžků nebo požitků v kalendářním roce 1936 (v obchodním období končícím v kalendářním roce 1936) skutečně dosažených budou - pokud zákon jinak nestanoví - poplatníkům přímé daně vyměřeny jednak na berní rok 1936, jednak - a to bez provedení samostatného vyměřovacího řízení - i na berní rok 1937 podle zákona o přímých daních pozměněného tímto zákonem.
(2) Pokud nebyl poplatníkovi podle ustanovení tohoto zákona doručen platební rozkaz na berní rok 1936 (1937), jest povinen v roce 1936 (1937) po případě i později platiti daňové splátky podle § 269, odst. 2 podle výše posledního ročního předpisu daně s přirážkami za rok 1934 (1935) nebo za některý rok nejblíže předcházející, který byl poplatníkovi znám počátkem (1. ledna) berního roku 1936 (1937).
(3) Poplatníkům, jimž na základě kalendářního roku 1936 byla daň vyměřena jak na berní rok 1936, tak i na berní rok 1937, bude při zániku jejich daňové povinnosti z daně předepsané na berní rok, v němž jejich daňová povinnost zanikla, odepsáno tolik dvanáctin, kolik celých měsíců chybí ode dne zániku do konce tohoto roku. Daň na berní rok následující po roce zániku daňové povinnosti se nevyměří. Tato ustanovení neplatí pro zvláštní daň výdělkovou (hlava III).
(4) Daň důchodová podle § 13, odst. 2, § 30 a § 36 v roce 1936 sražená bude započtena též na úhradu daně důchodové při zdanění služebních (funkčních) požitků na berní rok 1937, nejvýše však částkou odpovídající dani důchodové (bez přechodné přirážky) na rok 1987 připadající.
(5) Poplatníkům, jichž základ pro zdanění v roce 1936 dosažený převyšoval o více než čtvrtinu průměr tří let 1933, 1934 a 1935, pří-
pádně nebyli-li zdaněni, průměr jejich, důchodů, výtěžků nebo požitků v těchto letech, vyměří se na jejich žádost daň na berní rok 1937 na základě tohoto průměru. Toto ustanovení neplatí pro zvláštní daň výdělkovou (hlava III).
Čl. 2.
(1) Prvním daňovým předpisem, který bude ve smyslu § 328a), odst. 1 (čl. 169 části první) platiti pro nejblíže příští lichý berní rok, jest předpis na berní rok 1938.
(2) Vládní nařízení ze dne 24. ledna 1936, č. 10 Sb. z. a n. pozbývá účinnosti počínajíc berním rokem 1936.
Čl. 3.
U úvěrních společenstev jakož i záložen a fondů, uvedených v § 75, odst. 1, č. 1 a 2, kterým se na berní rok 1935 neb léta předcházející vyměřovala daň podle § 83, odst. 2 dosavadního zákona z 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., a kterým bude počínajíc berním rokem 1936 vyměřována daň podle § 83, odst. 5, nesmí daň za berní rok 1936 činiti více než 50% daně podle § 83, odst. 5 tohoto zákona na ně připadající, avšak s tím, že vyměřená daň nesmí činiti méně než šest tisícin základního kapitálu (§ 83, odst. 17).
Čl. 4.
Pro investice podle § 10, odst. 2, věty druhé a podle § 79, písm. f), odst. 3 a 4 započaté nebo provedené před 1. lednem 1936 je přípustný mimořádný odpis ve výši 20% v dosavadním rozsahu. Při tom nesmí tento odpis při změně berního roku (čl. 4 části první) činiti úhrnem více než 20%.
Čl. 5.
Čtyřletá lhůta stanovená v § 80, odst. 3 prodlužuje se, pokud jde o úložky nashromážděné v obchodních obdobích 1930 (1930/ 1931) až 1933 (1933/1934) do konce obchodního období 1938 (1938/1939).
Čl. 6.
Pro vyměření činžovní daně na berní léta 1936 a 1937 zvyšuje se srážka uvedená v § 150, odst. 6 na 70%. U daňových předmětů tamtéž uvedených činí všeobecná daň výdělková, dojde-li k jejímu vyměření podle § 57, odst. 7, na zmíněná dvě berní léta 1/2% kapitálu v podniku trvale na zisk uloženého, převyšujícího 100.000 Kč, bez ohledu na jeho výši.
Čl. 7.
Daňové přiznání za berní rok 1936 jest základem pro zjištění dani podrobeného důchodu, výtěžku nebo požitku za minulý rok 1936 a na berní rok 1937.
Čl. 8.
Byla-li poplatníkovi k dani za berní rok 1936 předepsána přirážka podle § 309, odst. 3, předepíše se tato přirážka k dani předpisované ze stejného základu na berní rok 1937.
Čl. 9.
Nárok na nahrazovací úroky co do přímých daní s přirážkami za berní roky 1936 a předcházející posuzuje se i po dni účinnosti tohoto zákona podle ustanovení před tímto dnem platných, avšak s omezením, že nahrazovací úroky podle ustanovení platných před 1. lednem 1937 lze přiznati pouze za dobu, rozhodnou pro nárok na tyto úroky, do 31. prosince 1936; místo nahrazovacích úroků za dobu po 31. prosinci 1936 provede se za tuto dobu oprava poplatku z prodlení nebo dobropisu podle § 293, odst. 3.
Čl. 10.
Pokud zákon odvolání připouští, lze z předpisů daně za berní rok 1936 a na berní rok 1937, spočívající na stejném vyměřovacím základě, podati společné odvolání.
Čl. 11.
K dani předepsané na berní rok 1937, pokud se k ní vybírají přirážky, předepíší se a vyberou přirážky svazků územní samosprávy, na kterých se tyto usnesly pro rozpočtový rok 1937.
Čl. 12.
Ministr financí se zmocňuje, aby vydal případná další přechodná ustanovení.
Část třetí.
Čl. 1.
(1) Zemská zastupitelstva mohou pro obce svého obvodu stanoviti, že a jakým způsobem si mohou obstarávati vlastními orgány výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek ke všem přímým daním, a to od počátku správního roku, který následuje po roce, ve kterém došlo k usnesení zemského zastupitelstva. Toto své usnesení je zemské zastupitelstvo povinno oznámiti do 30 dnů příslušnému finančnímu úřadu II. stolice.
(2) Usnesení obecního zastupitelstva o přirážkách podle odst. 1 podléhá schválení zemského výboru. Schválí-li zemský výbor toto usnesení obecního zastupitelstva, oznámí to do 30 dnů příslušnému finančnímu úřadu II. stolice. Toto usnesení nabývá účinnosti od 1. ledna roku následujícího po roce, ve kterém byl finanční úřad II. stolice o něm zemským výborem zpraven.
(3) Tímto usnesením obecního zastupitelstva pozbývá ode dne uvedeného v odst. 2, třetí věta platnosti usnesení obecního zastupitelstva, jímž obec podle § 5, odst. 5 zákona ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n. o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy přenesla výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek k dani pozemkové na činitele státní.
(4) Zálohy, které obec obdržela na obecní přirážky k přímým daním od finanční správy, jakož i přeplatky na těchto přirážkách je obec povinna v případech odst. 1 a 2 vrátiti finanční správě v přiměřené lhůtě, kterou určí finanční úřad II. stolice. Rozhodnutí tohoto úřadu je proti obci vykonatelným.
Čl. 2.
(1) Pokud jiné zákony se dovolávají výše úroků z prodlení stanovené pro přímé daně, platí příště roční sazba poplatku z prodlení, stanovená podle § 271, odst. 3.
(2) Na místo dosavadních ustanovení zákona o přímých daních o úrocích z prodlení a náhradních (nahrazovacích) z obecních přirážek, které si vybírají obce svými vlastními orgány, platí od 1. ledna 1937 ustanovení tohoto zákona o poplatku z prodlení a dobropisu z těchto přirážek.
Část čtvrtá.
Přirážka podle zákona ze dne 28. listopadu 1931, č. 177 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 15. července 1932, č. 120 Sb. z. a n., prodlouženého zákonem ze dne 22. prosince 1933, č. 246 Sb. z. a n. a zákonem ze dne 21. prosince 1935, č. 257 Sb. z. a n., vybere se též k dani důchodové na berní rok 1937 a k dani z tantiém sražené v roce 1937.
Část pátá.
Čl. 1.
(1) Ustanovení tohoto zákona nabývají účinnosti počínajíc 1. ledna 1937 s výhradou ustanovení uvedených v části druhé a s výjimkami v odst. 2 a 3 uvedenými a vztahují se i na trestné činy spáchané před tímto dnem. Ustanovení § 213, odst. 2 platí však pouze pro trestní řízení zahájené po účinnosti tohoto zákona.
(2) Ustanovení čl. 2, 91, 92 a 95 části první nabývají účinnosti prvním dnem měsíce, nejblíže následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona.
(3) Ustanovení druhé věty § 219, odst. 1 u trestních řízení zavedených před vyhlášením tohoto zákona, jakož i ustanovení § 328, odst. 2 (čl. 168, odst. 2) a § 334, odst. 5 a 6 (čl. 172) části první nabudou účinnosti počínajíc 1. lednem 1938.
(4) Pro všechny ostatní daňové věci, které se týkají kalendářních (berních) let 1935 a předchozích, platí kromě ustanovení o řízení dosavadní ustanovení zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n. o přímých daních ve znění zákonů ze dne 17. prosince 1927, č. 180 Sb. z. a n. a ze dne 27. listopadu 1930, č. 167 Sb. z. a n.
(5) Tento zákon provede ministr financí v dohodě se súčastněnými ministry.
Čl. 2.
Ministr financí se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil úplné znění zákona o přímých daních č. 76/1927 Sb. z. a n., jak vyplývá ze změn provedených pozdějšími zákony.
J. Malypetr v. r.,
předseda.
Dr Říha v. r.,
sněm. tajemník.
J. Dubický v. r.,
zapisovatel.