(5) V § 259, odst. 5 se slova "úroky z prodlení" nahrazují slovy "poplatek z prodlení (§ 271)".

§ 128.

V § 260, odst. 2 se slova "všech jeho daní s přirážkami a příslušenstvím, vztahujících se na dobu do dne zrušení," nahrazují slovy "všech jeho daní s přirážkami, vyměřených z daňové jeho povinnosti za dobu do dne zrušení, a příslušenstvím,".

Čl. 129.

V § 261, odst. 1 slova "Náleží-li u výnosových daní výtěžek objektu několika osobám, vyměří se daň s přirážkami jednotně a přede-píše se" nahrazují se slovy "Náležel-li u výnosových daní výtěžek předmětu, tvořící základ daně, několika osobám, vyměří se daň s přirážkami jednotně a předepíše se".

Čl. 130.

V § 263, odst. 2 poslední věta bude zníti:

"Ustanovení § 330, odst. 8, první věty platí tu obdobně."

Čl. 131.

(1) § 264, odst. 1 bude zníti:

"(1) Za daň s přirážkami a příslušenstvím, kterou nezaplatil poplatník, ač byl upomenut, ručí osobně, a to:

1. společně a nerozdílně osobně ručící společníci za všeobecnou výdělkovou daň předepsanou společnosti,

2. dlužníci povinní srážkou daně rentové, společnosti povinné srážkou daně z tantiém a zaměstnavatelé povinní srážkou daně důchodové za provedení těchto srážek, správný jejich výpočet a včasné odvedení zadržených částek,

3. příslušníci rodiny za část daně důchodové, která poměrně připadá na jejich důchod zdaněný u hlavy rodiny,

4. korporace zmíněné v § 6 za částky daně důchodové, které připadají poměrně na dani podrobený podíl jejich členů na úhrnném důchodu,

5. manžel za daň důchodovou, všeobecnou daň výdělkovou, daň rentovou a z vyššího služného, předepsanou druhému manželovi z důchodu nebo výtěžku nebo požitku nabytého v době, v níž žil s ním ve společné domácnosti."

(2) V § 264 se za odst. 1 vkládá jako odstavec 2 toto ustanovení:

"(2) Nemohla-li býti daň důchodová, všeobecná daň výdělková, daň rentová a z vyššího služného vymožena řízením donucovacím na poplatníkovi, ručí osoby, které od poplatníka darem nebo jednáním darování zastírajícím nabyly majetkových předmětů, společně a nerozdílně za zaplacení daně s přirážkami předepsané z důchodu nebo výtěžku nebo požitku nabytého v roce darování a v letech předcházejících. Dary k účelům všeužitečným nezakládají povinnosti ručební."

(3) § 264, odst. 2 se označuje jako odstavec 3 a bude zníti:

"(3) Manžel v odst. 1, č. 5 dotčený neručí jměním, kterého prokazatelně nenabyl od druhého manžela. Osoby uvedené v odst. 2 ručí jen do výše ryzí prodejní ceny nabytých předmětů majetkových v době darování a ne déle tří let od darování; zaplatí-li podle tohoto závazku daň jeden z více obdarovaných, přísluší mu právo postihu proti ostatním obdarovaným co do poměrné části zaplacené daně."

(4) V § 264 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 4 a bude zníti:

"(4) Dlužník, vůči němuž bylo uplatněno věcné ručení za daň rentovou nebo daň důchodovou (§ 265, odst. 5 a 6) ručí za částky daně, jež opominul zadržeti."

(5) V § 264 se připojuje jako nový odstavec 5 toto ustanovení:

"(5) Pro okolnosti odůvodňující osobní ručení jest směrodatným kalendářní rok, v němž vznikl nárok státu na daň, které se ručení týká."

Čl. 132.

V § 265 se vkládá odstavec 6 tohoto znění: "(6) Pro daň důchodovou s příslušenstvím vázne přednostní zákonné zástavní právo na požitcích, vyplácených lékařům nositeli nemocenského pojištění na podkladě rámcových nebo jinakých je nahrazujících smluv. Vznik tohoto zákonného zástavního práva řídí se dnem, kdy bylo vůči nositeli nemocenského pojištění uplatněno věcné ručení."

Čl. 133.

(1) V § 266, odst. 1 se za slova "ze které lze se" vkládají slova "s odkládacím účinkem".

(2) v § 266, odst. 2 se připojuje toto ustanovení:

"Obdobné platí i o uplatnění věcného ručení pro daň důchodovou s příslušenstvím podle § 265, odst. 6 s tím rozdílem, že poplatníkův dlužník je tu povinen uhrazovati státní po-

kladně za lékaře dlužnou daň důchodovou v přednostním pořadí."

Čl. 134.

(1) V § 268, odst. 1 se slova "u osoby nebo objektu" nahrazují slovy "u podmětu nebo předmětu". Dále se v tomto odstavci připojuje tato věta:

"Zánik daňové povinnosti a daňového nároku nepřekáží tomu, aby byla vybrána daň na berní rok následující po roce, kdy daňová povinnost a daňový nárok zanikly."

(2) V § 268 se ruší odstavec 2.

(3) V § 268 se odstavec 3 označuje jako odstavec 2.

Čl. 135.

Záhlaví §§ 269 až 272 bude zníti: "Splatnost daně a poplatek z prodlení."

Čl. 136.

§ 269 bude zníti:

"(1) Pokud se daň nevybírá srážkou nebo pokud zákon jinak neustanovuje, jsou jednotlivé daně s přirážkami v každém berním roce splatný ve čtyřech rovných splátkách napřed, a to 1. ledna, 1. dubna, 1. července a 1. října.

(2) Dokud není daň s přirážkami na běžný berní rok ještě předepsána, řídí se výše čtvrtletních splátek (odst. 1) podle výše posledního ročního předpisu daně s přirážkami známého poplatníkovi počátkem berního roku (1. ledna).

(3) Pokud pak skutečný předpis daně s přirážkami je větší než poslední předpis, podle něhož byl poplatník povinen napřed platiti podle odst. 2, jest poplatník povinen doplatiti, nejde-li o případy uvedené v odst. 4 a 5, daňové splátky (odst. 2), které byly v době doručení skutečného předpisu daně s přirážkami již splatné, podle skutečného předpisu do 30 dnů po zpravení poplatníka o tomto předpisu.

(4) První předpis daně s přirážkami u poplatníka nově do daňové povinnosti vstoupivšího, jemuž nebyly uloženy daňové splátky podle odst. 5, jest - byl-li vydán až po uplynutí berního roku, na nějž zní - celý splatný do 30 dnů po zpravení poplatníka o předpisu. Takový poplatník je mimo to povinen, zaplatiti podle prvního předpisu daňové splátky za ostatní dobu minulou, na kterou mu daň s přirážkami nebyla v době vydání prvního předpisu dosud předepsána, a za uplynulou část běžného roku, a to najednou do 60 dnů

po zpravení o tomto předpisu. O daňových splátkách za zbývající čtvrtletí běžného roku platí tu ustanovení odst. 1 a 2. Obdobné platí i v případech, kdy poplatník byl dočasně od daně osvobozen.

(5) Od poplatníka všeobecné daně výdělkové, daně důchodové a rentové, který nově do daňové povinnosti vstoupil, může vyměřovací úřad požadovati na dobu od vzniku daňové povinnosti až do doby, dokud mu nebude doručen první předpis daně, přiměřené splátky na daň s přirážkami ve lhůtách splatnosti stanovených v odst. 1, přihlížeje k výtěžku, důchodu, požitku pro poplatníka pravděpodobně očekávatelnému a k ostatním pro vyměření daně rozhodným poměrům; okolnost, že první předpis daně s přirážkami bude zníti na nejblíže příští berní rok, nepřekáží tomuto oprávnění vyměřovacího úřadu. Od podniků podrobených zvláštní dani výdělkové - vyjímajíc výdělková a hospodářská společenstva (družstva), zdaňovaná podle § 83, odst. 2, záložny, vzájemné pojišťovny a spořitelny - může vyměřovací úřad za týchž okolností žádati v obdobných daňových splátkách částku stanovenou v § 83, odst. 16 s přirážkami. Proti výši požadovaných daňových splátek může se poplatník odvolati k finančnímu úřadu II. stolice, který rozhodne s konečnou platností. Tyto daňové splátky nahrazují až do doručení prvního předpisu daňové splátky podle ustanovení odst. 4, druhé věty. Ustanovení odst. 4, třetí věty platí tu obdobně.

(6) Předpisy daně důchodové podle § 37, odst. 1, platební vyzvání na daň rentovou nebo na daň z tantiém podle § 181, odst. 8 a § 183, odst. 5 a dodatečné předpisy daně s přirážkami podle § 190 nebo § 277 jsou splatný do 30 dnů, počítajíc ode dne, kdy byly osobě povinné doručeny.

(7) Předpis daně s přirážkami vydaný při zániku daňové povinnosti před začátkem berního roku (§ 24, odst. 1, 2. věta, § 61, 2. věta a § 93, odst. 2, 3. věta) jest splatný do 30 dnů po doručení platebního rozkazu."

Čl. 137.

§ 270 bude zníti:

"Počátkem každého roku budiž vyhlášeno v každé obci způsobem v místě obvyklým, ve kterých lhůtách se mají přímé daně s přirážkami platiti a jaké budou následky, ne-budou-li ve lhůtách zaplaceny."

Čl. 138.

§ 271 bude zníti:

"(1) Nebyly-li daňové splátky podle § 269, odst. 1 a 2, odst. 4, třetí věta a odst. 5 uhrazeny do 15. dne onoho měsíce, který následuje po dni jejich splatnosti, dále nebyly-li částky daní s přirážkami, splatné podle § 269, odst. 3, odst. 4, první a druhá věta a odst. 6 a 7 uhrazeny do konce lhůty jejich splatností, jsou vykonatelný a budou vymáhány i s příslušenstvím donucovacím řízením. Není-li jinak u daní s přirážkami stanoven určitý den splatnosti, nýbrž jen lhůta, do které daň s přirážkami má býti zaplacena, nastane vykonatelnost a vymáhání dlužné daně s přirážkami a příslušenstvím, jakmile projde lhůta.

(2) Mimo to jest daňový dlužník, kterému bylo na berní rok předepsáno na všech přímých daních s přirážkami a s příslušenstvím nebo na náhradách útrat podle § 338 v berní obci dohromady více než 500 Kč, nebo pouze 500 Kč či méně, avšak jehož dluh na přímých daních s přirážkami předepsaných i nepřede-psaných (na berní léta minulá) a na předepsaném příslušenství nebo na náhradách útrat podle § 338 přesahoval v berní obci na počátku berního roku (1. ledna) částku 1000 Kč, povinen platiti z dlužných částek poplatek z prodlení. Tento poplatek se mu předepíše z úhrnného jeho dluhu na přímých daních s přirážkami, předepsaných i nepředepsaných (na berní léta minulá a na běžný berní rok) a na předepsaném příslušenství nebo na náhradách útrat podle § 338 na jeho daňovém účtu, zjištěného vždy ke dnům 15. února, 15. května, 15. srpna a 15. listopadu každého berního roku. Ustanovení § 254, odst. 3 zde neplatí. Obdobné platí i pro obecní přirážky k přímým daním, které si obce vybírají vlastními orgány.

(3) Sazby poplatku z prodlení stanoví vláda s ohledem na poměry peněžního trhu a stav nedoplatků, a to pro všechna čtvrtletí (odst. 2) ve stejné výši, nepřekročujíc v ročním úhrnu těchto sazeb 10%.

(4) Platiti poplatek z prodlení jsou povinny také, a to nehledíc na výši roční srážky, osoby povinné srážeti daně (§ 28, odst. 1, § 180, odst. 2, § 183, odst. 5), jestliže neuhradí daně vybírané srážkou státní pokladně do lhůty pro to stanovené; poplatek z prodlení se tu vypočítá z úhrnu všech neuhrazených částek, zjištěného vždy ke dni lhůty stanovené k odvodu sražené daně. Ustanovení odst. 3 platí tu obdobně.

(5) Předpis poplatku z prodlení má pro výpočet tohoto poplatku nebo dobropisu účinnost 31. prosince berního roku, v němž státu vznikl naň nárok.

(6) úřad je povinen doručiti dlužníku předpis poplatku z prodlení nejdéle do 2 roků po uplynutí berního roku, ve kterém vznikl nárok státu na tento poplatek. Jinak zaniká nárok státu na poplatek z prodlení.

(7) Podrobnější úprava bude provedena vládním nařízením, kterým bude též stanoveno, který úřad poplatek z prodlení vypočte a předepíše a jak poplatník bude o jeho předpisu zpraven.

(8) Z předpisu poplatku z prodlení lze se odvolati k finančnímu úřadu II. stolice, z předpisu poplatku z prodlení, týkajícího se obecních přirážek k přímým daním, které si obec vybírá vlastními orgány, k politickému úřadu nadřízenému přímo obci. Odvolací úřad rozhodne s konečnou platností.

(9) Za den zapravení se pokládá při placení (§ 273), a to hotovými, den složení u úřadu k vybírání daní, pokud se týče přirážek, příslušného nebo u poštovního úřadu, při placení poštovní spořitelnou den složení peněz, při placení v odúčtovacím řízení u poštovní spořitelny den platného poukazu, při plnění na místě placení (§ 274) den složení pokladničních poukázek u příslušného úřadu a při odpočtu (§ 275) den, kdy odpočet byl proveden."

Čl. 139.

§ 272 bude zníti:

"Poplatek z prodlení připadá státu, z obecních přirážek k přímým daním, které si obce vybírají vlastními orgány, však těmto obcím."

Čl. 140.

(1) § 273, odst. 3 bude zníti:

"(3) Platby zúčtují se nejprve na předepsané příslušenství, pak na nedoplatky daní s přirážkami, přihlížejíc k jejich ohroženosti a stáří, a teprve po úplném vyrovnání nedoplatků na běžný dluh daňový; zúčtování na daň a přirážky děje se poměrně podle jejich úhrnných částek. Poplatníkovu přání, aby určitá platba nebo její část byla zúčtována na určitý druh daně s přirážkami, budiž vyhověno, má-li poplatník veškeré splatné daně s přirážkami a předepsané příslušenství uhrazeny, nebo dluží-li jen stejně staré nebo stejně zajištěné daně s přirážkami."

(2) § 273, odst. 4 bude zníti:

>(4) Vládní nařízení určí, kdy a jak bude poplatník zpraven o tom, mnoho-li měl v minulém berním roce na daních s přirážkami a předepsaným příslušenstvím zaplatiti, mnoho-li zaplatil, a kolik činí jeho daňový účet koncem tohoto roku."

(3) v § 273 se připojuje jako odstavec 5 toto ustanovení:

"(5) Reklamace týkající se zaúčtování plateb je finanční správa povinna vyřizovati jen, byly-li podány do dvou let ode dne, kdy bylo poplatníku doručeno zpravení podle odstavce 4. Reklamaci jest podati u výběrčího úřadu. Tento úřad je povinen o reklamaci rozhodnouti nejdéle do 1 roku od jejího podání. Ne-dojde-li do této lhůty rozhodnutí, jest reklamaci vyhověno. Z rozhodnutí výběrčího úřadu lze se, odvolati k finančnímu úřadu II. stolice, u obecních přirážek k přímým daním, které si obec vybírá vlastními orgány, k politickému úřadu nadřízenému přímo obci. Odvolací úřad rozhodne s konečnou platností."

Čl. 141.

(1) § 277, odst. 5 se ruší.

(2) V § 277 se odstavec 6 označuje jako odstavec 5.

(3) V § 277, odst. 7, který se označuje jako odstavec 6, vypouští se "20%".

(4) V § 277 se připojuje jako odstavec 7 toto ustanovení:

"(7) Právo státu předepsati příslušenství za určitý berní rok promlčuje se ve 3 letech vyjma § 271,, odst. 5. Promlčení se počíná, jakmile prošel berní rok, ve kterém vzniklo právo státu na předepsání příslušenství za tento rok."

Čl. 142.

V § 279 se připojuje jako odstavec 3 toto ustanovení:

"(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí o promlčení podle § 277, odst. 7."

Čl. 143.

§ 280 bude zníti:

"Promlčení vyměřovacího práva nastane každým způsobem, nebyl-li do 10 let po uplynutí berního roku, na který se daň má vyměřiti, proveden a poplatníkovi oznámen úřední úkon k vyměření daně směřující. Ustanovení § 277, odst. 5 a 6 a § 279, odst. 2 platí i zde."

Čl. 144.

§ 283 bude zníti:

"(1) Úřad může na žádost poplatníka částečně nebo úplně posečkati zaplacení dlužné daně s přirážkami a příslušenstvím, je-li její okamžité vybrání pro poplatníka spojeno s vážnou újmou nebo s vážnými obtížemi. Povolení příročí může býti učiněno závislým na podmínkách nebo výhradách.

(2) Přesahuje-li předpis jednotlivé daně s přirážkami alespoň o 30% předpis téže daně s přirážkami na nejblíže předcházející berní rok a požádá-li poplatník v odvolání z tohoto předpisu za posečkání, je úřad povinen posečkati část předpisu, proti níž směřuje odvolání, nejvýše však částku, o niž napadený předpis přesahuje předpis na nejblíže předcházející berní rok. Ustanovení toto neplatí u všeobecné a zvláštní daně výdělkové, pokud některá z těchto daní byla na nejblíže předcházející berní rok vyměřena podle § 57, odst. 7 nebo podle § 83, odst. 16.

(3) Na povinnosti platiti poplatek z prodlení z posečkané částky se povolením příročí nic nemění. Ministerstvo financí nebo úřad jím k tomu zmocněný může však tuto povinnost snížiti nebo zcela prominouti.

(4) Příslušnost úřadu určí vládní nařízení."

Čl. 145.

§ 284, odst. 2 bude zníti:

"(2) Ustanovení čl. XIII a § 269 zůstávají nedotčena."

Čl. 146.

V § 287 se za slovy "nebo průkazem, že dal určenou" nahrazuje slovo "část" slovem "částku".

Čl. 147.

Záhlaví §§ 291 až 297 bude zníti: "Vrácení daně a dobropis."

Čl. 148.

§ 291 bude zníti:

"(1) Částky přímých daní, pokud se týče přirážek, příslušenství nebo náhrad útrat podle § 338, které byly přeplaceny (§ 292), vrátí se straně hotově, pokud není dlužná touž či jinou daň s přirážkami a příslušenstvím, pokutu, poplatek nebo jinou státní dávku u téhož výběrčího úřadu, u něhož přeplatek vznikl, či u jiného výběrčího úřadu; jinak se přeplatek přeúčtuje na tento jiný dluh (§ 275). Přeplatek, který lze straně hotově vrátiti, vrátí se jí ihned z moci úřední, přestane-li býti poplatníkem, jinak jen na žádost do 6 měsíců od jejího podání. O možnosti podati žádost budiž poplatník poučen při sdělení o přeplatku.

(2) Ustanovení § 32, odst. 4 a § 35, odst. 1 zůstávají nedotčena."

Čl. 149.

§ 292 bude zníti:

"Přeplatek na přímých daních, pokud se týče přirážkách, příslušenství nebo na náhradách útrat podle § 338 vzniká:

a) byla-li daň s přirážkami zaplacena v daňových splátkách podle § 269 a je-li skutečný předpis daně s přirážkami později provedený menší než platba vykonaná podle § 269 nebo zanikl-li daňový nárok dočasně či trvale;

b) byl-li předpis daně (přirážek, příslušenství, náhrady útrat podle § 338) zcela nebo z části uhrazený rozhodnutím příslušného úřadu (komise) buď úplně zrušen nebo tak snížen, že platba převyšuje zbývající předpis;

e) bylo-li placeno nad povinnost."

Čl. 150.

§ 293 bude zníti:

"(1) Měl-li poplatník splatné daně s přirážkami a předepsaným příslušenstvím nebo náhradu útrat podle § 338 přeplaceny (§ 292), přizná se mu dobropis, pokud mu bylo na berní rok předepsáno na všech přímých daních s přirážkami a příslušenstvím nebo na náhradách útrat podle § 338 v berní obci dohromady více než 500 Kč nebo pouze 500 Kč či méně, avšak jeho přeplatek přesahoval na počátku berního roku (1. ledna) v berní obci částku 1000 Kč. Tento dobropis se vypočítá a úhrnného přeplatku na splatných přímých daních s přirážkami předepsaných i nepředepsaných (na berní léta minulá a na berní rok běžný) a na předepsaném příslušenství nebo na náhradách útrat podle § 338, na poplatníkově daňovém účtu zjištěného vždy ke dnům 15. února, 15. května, 15. srpna a 15. listopadu každého berního roku. Případné předpisy poplatku z prodlení a dobropisu se na daňovém účtu v ročním součtu vzájemně odpočtou. Ustanovení § 254, odst. 3, zde neplatí. Obdobné platí i pro obecní přirážky k přímým daním, které si obce vybírají samy vlastními orgány.

(2) Sazby dobropisu stanoví vláda ve stejné výši jako sazby poplatku z prodlení (§ 271, odst. 3).

(3) Nárok na dobropis mají také, a to nehledíc na výši roční srážky, osoby povinné srážeti daně (§ 28, odst. 1, § 180, odst. 2, § 183, odst. 5), jestliže tyto daně přeplatí státní pokladně. Dobropis se tu vypočítá z přeplatku na těchto daních a na předepsaném příslušenství, zjištěného vždy ke dni lhůty stanovené k odvodu sražené daně. Ustanovení odst. 2 platí tu obdobně. Přeplatek vzniklý na dani vybírané srážkou nezakládá u daňového podmětu nárok na dobropis.

(4) úřad je povinen doručiti osobě oprávněné rozhodnutí o přiznání dobropisu nejdéle do jednoho roku po uplynutí berního roku, ve kterém vznikl její nárok na tento dobropis.

(5) Byl-li základ pro výpočet poplatku z prodlení nebo dobropisu později změněn částečným nebo úplným odpisem předepsané daně (přirážek, příslušenství, náhrady útrat podle § 338) z rozhodnutí úřadu (komise) v řízení odvolacím nebo podle § 256, odst. 5 až 7 nebo podle § 256 a) nebo podle § 276, odst. 1, provede se oprava původně předepsaného poplatku z prodlení nebo původně přiznaného dobropisu (odst. 1) podle stavu změněného tímto odpisem. Obdobné platí, byl-li základ pro výpočet poplatku z prodlení nebo dobropisu později změněn skutečným předpisem, který jest menší než byla povinnost platiti splátky podle § 269, ovšem jen tehdy, byla-li při původním výpočtu poplatku z prodlení nebo dobropisu vzata, za základ tato povinnost podle § 269.

(6) Dobropis podle odst. 1 má pro výpočet poplatku z prodlení nebo dobropisu jako úhrada účinnost 31. prosince berního roku, v němž poplatníkovi vznikl naň nárok.

(7) Podrobnější úprava bude provedena vládním nařízením, kterým bude též stanoveno, který úřad dobropis vypočte a přizná a jak poplatník bude o jeho přiznání zpraven."

Čl. 151.

§ 294 bude zníti:

"Z rozhodnutí o přiznání dobropisu lze se odvolati k finančnímu úřadu II. stolice, z rozhodnutí o přiznání dobropisu, týkajícího se obecních přirážek k přímým daním, které si obec vybírá vlastními orgány, k politickému Úřadu nadřízenému přímo obci. Odvolací úřad rozhodne s konečnou platností."

Čl. 152.

§ 295 bude zníti:

"Dobropis jde na vrub státu, u obecních přirážek k přímým daním, které si obce vybírají vlastními orgány, na vrub těchto obcí."

Čl. 153.

§ 296 bude zníti:

"(1) O poplatníkově žádosti za hotovou výplatu přeplatku vratitelného podle § 291 s příslušným dobropisem nebo za jeho pře-účtování na daňový účet jiného poplatníka rozhoduje finanční úřad II. stolice. Proti jeho rozhodnutí lze se odvolati k ministerstvu financí. Týká-li se však žádost přeplatku na obecních přirážkách k přímým daním, které si obec vybírá vlastními orgány, rozhoduje o ní obec; z jejího rozhodnutí lze se odvolati k politickému úřadu nadřízenému přímo obci, který rozhodne s konečnou platností.

(2) Byl-li přeplatek hotově vrácen nebo přeúčtován na jiný dluh téhož poplatníka, ať u téhož nebo jiného výběrčího úřadu, nepřizná se dobropis příslušející z vráceného nebo pře-účtovaného přeplatku za poslední čtvrtletí, za něž by mu jinak nárok na dobropis z tohoto přeplatku příslušel.

(3) Dosáhl-li přeplatek poplatníkův v berní obci dvojnásobku úhrnného jeho posledního ročního předpisu všech přímých daní s přirážkami, může úřad poplatníka vyzvati, aby si podal žádost o jeho vrácení. Nevyhoví-li poplatník ve stanovené lhůtě této výzvě, ztrácí pro budoucnost nárok na přiznání dobropisu z přeplatku uvedeného ve výzvě bez ohledu na další jeho změny."

Čl. 154.

§ 297 bude zníti:

"Opominul-li finanční úřad, pokud se týče - co do obecních přirážek k přímým daním, které si obec vybírá vlastními orgány - obec, přiznati dobropis a neuplatní-li poplatník nároku na tento dobropis do 4 let po uplynutí kalendářního roku, ve kterém bylo poplatníkovi doručeno zpravení podle § 273, odst. 4, zanikne tento nárok."

Čl. 155.

(1) § 301, odst. 4, č. 4 bude zníti:

"4. veřejnými notáři, obhájci, advokáty, jejich zřízenci o tom, co jim bylo svěřeno při výkonu jejich povolání, revisními svazy (§ 263, odst. 3) a jejich revisory o tom, co seznali při vykonávaní své působnosti;"

(2) V § 301, odst. 6 se připojují tato ustanovení:

"Nejsou-li obchodní místnosti nebo poplatníkovo obydlí v obvodu vyměřovacího úřadu, který výpověď žádá, jest osoba výpovědí povinná oprávněna tyto doklady předložiti místo vyměřovacímu úřadu výpověď žádajícímu vyměřovacímu úřadu, v jehož obvodu jsou zmíněné místnosti nebo obydlí. Vyměřovací úřad jest povinen předložené doklady, není-li osoba podle zákona povinna mu je ponechati, vrátiti jí ihned, je-li pak osoba podle zákona povinna mu je ponechati, nejdéle do 2 měsíců ode dne předložení. Ustanovení § 315, odst. 2 platí tu obdobně."

Čl. 156.

V § 302, odst. 2, prvé větě za slova "; starostové obcí" vkládají se slova " v zemi Slovenské a Podkarpatoruské též obecní a obvodní notáři (městské notářské úřady)".

Čl. 157.

§ 304, odst. 1 bude zníti:

"(1) Držitelé obytných domů nebo jejich zástupci jsou povinni předložiti počátkem berního roku vyměřovacímu úřadu výkaz osob, které v domě bydlely v kalendářním roce."