Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1936.

IV. volební období.

3. zasedání.

Tisk 262.

1. sen. Franka na p. ministra vnitra stran toho, že se někteří okresní hejtmani zpěčují odpovídati na zákonité dotazy zvolených zástupců okresů.

2. sen. Enhubera na p. ministra vnitra stran slavnosti slunovratu v Teplicích-Šanově.

3. sen. Garlika na p. ministra vnitra stran zákazu okresního úřadu v Kaplici prodávati dubové listy s žaludy a stran porušení jazykového zákona.

4. sen. dr Tischera na p. ministra spravedlnosti stran úřadování okresního soudu ve Vyšším Brodě, jež se příčí jazykovému zákonu.

5. sen. prof. dr Gregera na p. ministra školství a národní osvěty stran pokusů českého učitele o odnárodňování.

6. sen. ing. Mayra a Keila na p. předsedu vlády stran protizákonného postupu a trpění nezákonitostí policejním ředitelstvím, jakož i státním, zastupitelstvím v Moravské Ostravě

7. sen. Patzaka na p. ministra vnitra stran protizákonného postupu okresního úřadu ve Dvoře Králové n. l.

§ 46 jednacího řádu pro okresní zastupitelstva (vládní nařízení ze dne 29. listopadu 1928, č. 190 Sb. z. a n.) předpisuje toto:

"§ 46 (1) Členové okresního zastupitelstva mohou ve věcech týkajících se správních a hospodářských záležitostí okresu, a ve věcech obyvatelstva okresu s těmito záležitostmi souvisejících vznášeti dotazy a stížnosti na okresního hejtmana.

(2) Dotazy a stížnosti mohou býti podány písemně nebo ústně, musí však vždycky býti oznámeny před schůzí okresnímu hejtmanu, který určí, kdy budou ve schůzi okresního zastupitelstva zodpověděny.

Jednání a hlasování o dotazech a stížnostech nebo odpovědích k nim se nepřipouští."

§ 39 jednacího řádu pro okresní výbory (vládní nařízení ze dne 29. listopadu 1928, č. 190 Sb. z. a n.) obsahuje analogický předpis pro okresní výbory.

Musíme konstatovati, že někteří okresní hejtmani neplní zákonitý nárok na zodpovědění dotazů a stížností, jež přednesli členové okresního zastupitelstva, ani tehdy, když jsou sebe věcnější a žádají jen zaujetí stanoviska k některé skutečnosti, nýbrž odpírají odpověď, aniž pro to mohou uvésti zákonité důvody.

Abychom uvedli jen některé typické případy, uvádíme následující:

Okresní hejtman v Klatovech odepřel ve výměru ze dne 17. dubna 1936, č. 16.459/36/P.-10-1/45, doručeném členu okresního zastupitelstva Josefu Kufnerovi v Městysi Železné Rudě, zodpověděti dotaz o ryze hospodářské věci, která se týče státní vyživovací akce. Státní vyživovací akce je beze vší pochybnosti věcí, jejíž prováděním se zabývá správa okresu a k níž alespoň okresní hejtman vykonává své dozorčí právo. Poněvadž agendu státní vyživovací akce značnou měrou provádí okresní úřad, je tato věc beze vší pochybnosti věcí obyvatelstva, související se správní činností okresu.

Jen mimochodem budiž poznamenáno, že uvedený výměr nevyhovoval také jazykovým předpisům, poněvadž označení okresního úřadu, datum a označení "za okresního hejtmana", jakož i bydliště navrhovatelovo stalo se jen výhradně v jazyku státním, nikoli také v jazyku německém.

Okresní hejtman v Teplicích odepřel výměrem ze dne 19. března 1936, č. 10.936, členu okresního zastupitelstva dr Robertu Krutovi, advokátu v Teplicích-Šanově, Královská tř. 15, zodpověděti následující dotaz:

"Ve své vlastnosti jako člen okresního zastupitelstva podám v nejbližší schůzi podle § 46 vlád. nař. č. 190/1928 Sb. z. a n., následující dotaz:

Je panu okresnímu hejtmanovi známo, že zatčení vdovy po důstojníku M. Biermannové a bývalého soudního kancelářského úředníka Kabriela, provedené v pátek, dne 6. března 1936, uveřejněno bylo v čísle 56 sociálně-demokratického denníku "Freiheit", tištěném již ve čtvrtek a vyšlém v pátek dne 6. března 1936?

Co zamýšlí pan okresní hejtman učiniti, aby vysvětlil stav věci a zabránil tomu, aby zjevně předčasně předávány byly tisku zprávy četnictvem o jeho činnosti?"

Vysvětliti tento stav věci bylo bez jakékoli pochybnosti v zájmu veřejném a úzce souvisí se správou okresu, obzvláště s povinností dozoru nad četnickými orgány, jež jsou panu okresnímu hejtmanovi podřízeny.

Také okresní úřad v Děčíně zastává právní názor, že se dotazy a stížnosti podle § 46 vztahovali smějí pouze na věci autonomní správy okresu a obcí a obzvláště na otázky hospodářské. To však nikterak nevyplývá ze znění § 46 jednacího řádu; neboť podle tohoto předpisu přípustný jsou všechny dotazy a stížnosti, které se vůbec týkají správy a hospodářských věcí okresu a věcí s nimi souvisejících.

Zákon o organisaci politické správy přiznává okresnímu hejtmanovi mimořádná práva a dozorčí povinnosti. Není téměř oboru správy, nad který by okresní hejtman neměl dohlížeti a zaň také zodpovídati. Této totální právní sféře odpovídá také totální povinnost odpověděti na takové otázky, jež veřejné mínění, především však lidem zvolení zástupcové okresu okresnímu hejtmanovi předkládají. To a nic jiného obsahuje § 46 jednacího řádu, jenž zjevně přiznává a přiznal zvoleným zástupcům okresu právo politické kontroly nade vším, co se ve správním obvodě politického okresu děje pod dozorem a za odpovědnosti okresního hejtmana vůči obyvatelstvu okresu a tudíž voličstvu.

Interpelanti táží se tudíž pana ministra vnitra:

1. Je panu ministru vnitra známo, že okresní hejtmani proti duchu a proti zákonu mimořádně omezujícím způsobem vykládají předpis § 46?

2. Je pan ministr vnitra ochoten zaříditi, aby okresní hejtmani byli poukázáni odpovídati podle zákona na dotazy a stížnosti členů okresního zastupitelstva, pokud se nějak týkají správy okresu a s ní souvisejících věcí obyvatelstva?

3. Je pan ministr vnitra ochoten zaříditi, aby výměry netoliko ve svém hlavním znění, nýbrž co do celého obsahu vyhotovení, tedy také v označení data, bydliště stěžovatelova, záznamu o úředníku, ručícím za správnost anebo záznamu, jenž předchází před jednacím číslem, odpovídaly jazykovému zákonu, tedy ústavnímu zákonu?

V Praze dne 23. června 1938.

§ 46 der Geschäftsordnung für die Bezirksvertretungen (Regierungsverordnung vom 29. November 1928, Nr. 190 S. d. G. u. V.) schreibt folgendes vor:

"§ 46 0) Die Mitglieder der Bezirksvertretung können in Sachen, betreffend die Verwaltungsund wirtschaftlichen Angelegenheiten des Bezirkes und in mit diesen Angelegenheiten zusammenhängenden Sachen der Bevölkerung des Bezirkes an den Bezirkshauptmann Anfragen und Beschwerden richten,

(2) Die Anfragen und Beschwerden können schriftlich oder mündlich eingebracht werden, müssen aber stets vor der Sitzung dem Bezirks-hauptmanne bekanntgegeben werden, welcher bestimmt, wann sie in der Sitzung der Bezirksvertretung beantwortet werden.

(3) Eine Verhandlung und Abstimmung über Anfragen und Beschwerden oder über die hierauf erteilten Antworten ist nicht zulässig."

§ 39 der Geschäftsordnung für die Bezirksausschüsse (Regierungsverordnung vom 29. November 1928, Nr. 190 S. d. G. tu V.) enthält die analoge Vorschrift für die Bezirksausschüsse.

Wir müssen feststellen, daß einzelne Bezirks-hauptleute den gesetzmäßigen Anspruch auf Beantwortung der von den Bezirksvertretem eingebrachten Anfragen und Beschwerden auch dann, wenn diese noch so sachlich gehalteil sind und bloß die Stellungnahme zu einem Tatbestand verlangen, nicht erfüllen, sondern die Antwort verweigern, ohne hiefür gesetzmäßige Gründe anführen zu können.

Um nur einige typische Fälle herauszugreifen, bringen wir folgendes vor:

Der Bezirkshauptmann von Klattau hat in einem dem Bezirksvertreter Josef Kufner in Markt-Eisenstein augestellten Bescheide vom 17. April 1936, Zahl 16.459/36/P.-10-1/45, die Beantwortung einer Anfrage über eine rein wirtschaft-liche Angelegenheit, die die staatliche Ernährungsaktion betrifft, verweigert. Die staatliche Ernährungsaktion ist zweifellos eine Angelegenheit, mit deren Durchführung sich die Verwaltung des Bezirkes befaßt und über die zumindest der Bezirkshauptmann sein Aufsichtsrecht ausübt. Da die Agenda der staatlichen Ernährungsaktion in erheblichen Masse von der Bezirksbehörde durchgeführt wird, ist diese Angelegenheit zweifellos eine Sache der Bevölkerung, die mit der Verwaltungstätigkeit des Bezirkes zusammenhängt.

Nur nebenbei sei bemerkt, daß der genannte Bescheid auch den sprachenrechtlichen Vorschriften nicht entsprochen hat, weil er die Angabe der Bezirksbehörde, des Datums- und die Bezeichnung "Za okresního hejtmana", sowie den Wohnort des Antragstellers ausschließlich nur in der Staatssprache, keineswegs auch in deutscher Sprache anführte. >

Der Bezirkshauptmann von Teplitz hat mit Bescheid vom 19. März 1936, Zahl 10.936, dem Be-zirksvertretungsmitgliede Dr. Robert Kruta, Advokaten in Teplitz Schönau, Königsstraße 15, die Beantwortung folgender Anfrage abgelehnt:

"In meiner Eigenschaft als Mitglied der Bezirksvertretung werde ich bei der nächsten Sitzung gemäß § 46 der Reg. Ver. Nr. 190/28 S. d. G. u. V. nachstehende Anfrage stellen:

Ist dem Herrn Bezirkshauptmanne bekannt, daß die am Freitag, den 6. März 1936 erfolgte Verhaftung der Offizierswitwe M. Biermann und des ehemaligen Gerichtskanzleibeamten Kabriel in der bereits Donnerstag gedruckten und Freitag den 6. März 1936 erschienenen Nr. 56 des sozialdemokratischen Tagblattes "Freiheit" veröffentlicht worden ist?

Was gedenkt der Herr Bezirkshauptmann zu tun, um den Sachveirhalt aufzuklären und zu verhindern, daß von der Gendarmerie offenbar vorzeitig über ihre Tätigkeit Nachrichten der Presse übergeben werden?"

Die Aufklärung dieses Sachverhaltes lag zweifellos im öffentlichen Interesse und hängt mit der Verwaltung des Bezirkes, insbesondere mit der Aufsichtspflicht über die dem Herrn Bezirkshaupt-mamne unterstellten Gendarmerieorgane innig zusammen.

Auch das Bezirksamt in Tetschen vertritt die Rechtsansicht, daß Anfragen und Beschwerden nach § 46 sich lediglich auf Sachen der autonomen Verwaltung das Bezirkes und der Gemeinden und insbesonders auf wirtschaftliche Fragen beziehen dürfen. Dies geht jedoch aus dem Wortlaute des § 46 der Geschäftsordnung keineswegs hervor; denn nach dieser Vorschrift sind alle Anfragen und Beschwerden zugelassen, die überhaupt die Verwaltung und die wirtschaftlichen Angelegenheiten des Bezirkeis und die mit diesen Angelegenheiten zusammenhängenden. Sachen der Bevölkerung betreffen.

Das Gesetz über die Organisation der politischen Verwaltung räumt dem Bezirkshauptmann außerordentliche Rechte und Aufsichtstpflichten ein. Es gibt nahezu kein Gebiet der Verwaltung, das der Bezirkshauptmann nicht zu beaufsichtigen und auch nicht zu verantworten hätte. Dieser totalen Rechtssphäre entspricht auch eine totale Pflicht zur Beantwortung derjenigen Fragen, die die öffentliche Meinung, vor allem aber die vom Volke gewählten Bezirksvertretber dem Bezirkshauptmanne vorlegen. Dieses und nichts anderes beinhaltet der § 46 der Geschäftsordnung, der offenbar den erwählten Bezirksvertretern das Recht zur politischen Kontrolle alles dessen, was im Verwaltungssprengel eines politischen Bezirkes unter der Aufsicht und unter der Verantwortung des Bezirkshauptmannes gegenüber der Bevölkerung des Bezirkes und somit der Wählerschaft geschieht, einräumt und eingeräumt hat.

Die Interpellanten stellen daher an den Herrn Minister des Innern die Anfrage:

1. Ist dem Hewn Innenminister bekannt, daß die Bezirkshauptleute die Vorschrift des § 46 entgegen dem Geiste und dem Gesetze außerordentlich einschränkend interpretieren?

2. Ist der Herr Innenminister bereit zu veranlassen, daß die Bezirkshauptleute angeweisen werden, die Anfragen und Besehwerden der Bezirksvertreter, soweit sich diese irgendwie auf die Verwaltung des Bezirkes und die damit zusammenhängenden Sachen der Bevölkerung beziehen, dem Gesetze gemäß zu beantworten?

3. Ist der Herr Innenminister bereit zu veranlassen, daß die Bescheide nicht nur in ihrem Haupttext, sondern dem ganzen Inhalte der Ausfertigung, also auch in der Bezeichnung des Datums, des Wohnortes des Einschreiters, des Vermerkes über den für die Richtigkeit haftenden Beamten oder des der Geschäftszahl vorangehenden Vermerkes dem Sprachengesetz, also dem Verfassungsgesetze, entsprechen?

Prag, am 23. Juni 1936.

Dne 21. června 1936 konala se v Teplicích-Šanově jako obvykle slavnost slunovratu. Program byl příslušným policejním ředitelstvím písemně schválen, v tom také vystoupení t. zv. "sboru hudců tělocvičného spolku" (t. j. skupiny pištců a bubeníků). Takovéto sbory hudců se při slavnostních průvodech již od delší doby zařazují a slouží praktickému účelu udržeti krok a tím také umožniti a zachovati přiměřený pořádek v průvodech samotných. Budiž zvláště poznamenáno, že toto zařízení zavedli nejprve sociální demokraté a že je dodnes horlivě zachovávají.

Přes výslovné písemné povolení k vystoupení takovéhoto sboru hudců v průvodu k slavnosti slunovratu zakázala policie těsně před odchodem použití dvou větších bubnů s poukazem, že působí příliš hluku. Je nápadné, že policie téhož jitra při průvodu sociálních demokratů těchto pochybností naprosto neměla.

Ústní odůvodnění policejního ředitelství, že má rozkaz zabrániti všemu, co budí jaksi dojem pruského zařízení, jest o sobě neudržitelné a absurdní.

Podepsaní se tudíž táži:

1. zdali pan ministr ví o takovémto postupu teplické policie, který pociťuje německé obyvatelstvo jako šikanu,

2. zdali pan ministr jest ochoten všeobecným pokynem zabrániti takovémuto šikanujícímu postupu.

V Praze dne 24. června 1936.

Am 21. Juni 1936 fand in Teplitz-Schönau, wie üblich, die Sonnwendfeier statt. Das Programm war von der zuständigen Polizeidirektion schriftlich genehmigt worden, darunter auch das Auftreten eines sogenannten "Spielmannzuges des Turnvereines" (d. h. einer Gruppe von Pfeifern und Trommlern). Derartige Spielmannzüge werden bei festlichen Umzügen schon seit langer Zeit eingeschaltet und dienen dem praktischen Zwecke, das Schritthalten und hiemit auch eine entsprechende Ordnung in den Zügen selbst zu ermöglichen und aufrecht zu erhalten. Besonders vermerkt sei, daß diese Einrichtung zuerst von den Sozialdemokraten eingeführt wurde und auch von diesen bis heute eifrig gehandhabt wird.

Trotz der ausdrücklichen schriftlichen Bewilligung des Auftretens eines solchen Spielmannzuges im Pestzuge zur Sonnwendfeier, untersagte die Polizei knapp vor dem Abmärsche die Verwendung zweier größerer Trommeln, mit dem Hinweise, daß diese zu viel Lärm erregen. Auffallenderweise hat die Polizei an demselben Morgen bei einem Umzüge der Sozialdemokraten diese Bedenken durchaus nicht gehabt.

Die mündliche Begründung der Polizeidirektion, daß sie Auftrag habe, alles zu verhindern, was gewissermaßen den Eindruck einer preussischen Einrichtung erwecke, ist an sich haltlos und absurd.

Die Unterzeichneten fragen daher an,

1. ob der Herr Minister von einem derartigen, von der deutschen Bevölkerung als Schikane empfundenen Vorgehen der Teplitzer Polizei Kenntnis hat,

2. ob der Herr Minister bereit ist, dieses schikanöse Vorgehen durch eine generelle Weisung abzustellen.

Prag, am 24. Juni 1936.

Okresní úřad v Kaplici vydal následující výměr:

"Okresní úřad v Kaplici.

Bezirksbehorde in Kaplitz.

Číslo:

Zahl: 13953/10/3/1225.

V Kaplici, dne 29. dubna 1936.

Kaplitz, am 29. April 1936.

Prodej odznaků.

Sudetendeutsche Partei.

K rukám p. J. Guschlbauera v Kaplici.

Zu Handen d. H. J. Guschlbauer in Kaplitz.

Vaší žádosti ze dne 17./IV. 1936 o povolení k prodeji dubových listů s duběnkami na 1. května 1936 nevyhovuji vzhledem k tomu, že hromadné nošení těchto odznaků by bylo považovati za demonstrativní, což by mohlo míti za následek pohoršení veřejného klidu a pořádku.

Z tohoto výměru lze se odvolati do 15 dnů od doručení u okresního úřadu v Kaplici k zemskému úřadu v Praze. Odvolání nemá odkladného účinku.

Ihrem Ansuchen vom 17./IV. 1936 um die Bewilligung des Verkaufes von Eichenblättern mit Eicheln am 1. Mai 1936 wird im Hinblicke darauf, daß das massenhafte Tragen dieses Abzeichens als Demonstration zu betrachten wäre, was zur Störung der öffentlichen Kühe und Ordnung Anlaß geben könnte, keine Folge gegeben.

Gegen diesen Bescheid kann binnen 15 Tagen nach der Zustellung bei der Bezirksbehorde in Kaplitz ein Rekurs an die Landesbehörde in Prag eingebracht werden. Ein allfälliger Rekurs hat aber keine auf schiebende Wirkung.

Okresní hejtman-rada pol. správy:

Der Bezirkshauptmann-Kat der pol. Verwaltung:

Dr Mareš v. r.

Za správnost vyhotovení:
Schmied."

Je naprosto nepochopitelné, z jakých důvodů okresní úřad v Kaplici dospěl k zvláštnímu názoru, že dubové listy s žaludy, jež se nosí jako odznak, ohrožují veřejný klid a pořádek. Takovýto názor musí hluboce uraziti všechno německé obyvatelstvo. Je všeobecně známo, že dubové listy platí za symbol německé národnosti, stejně jako český lid považuje lipový list za známku své národnosti. Je tedy pro sudetské Němce nesnesitelné, činí-li podřízený úřad opatření, která by nutně musela míti za následek hluboké příkoří německého lidu a nikterak by nebylo lze omluviti nebo dokonce ospravedlniti péčí o veřejný klid a pořádek. Uvedený výměr je tedy protizákonný, poněvadž není odůvodněn, neboť uvedené odůvodnění v pravdě odůvodněním není.

Tážeme se tudíž pana ministra vnitra:

1. Je pan ministr vnitra ochoten dát vyšetřiti stav věci, v interpelaci vytýkaný?

2. Je pan ministr ochoten postarati se o to, aby podřízené úřady napříště neurážely sudetské Němce zákazem jejich národnostních symbolů?

3. Je pan ministr vnitra ochoten přikázati všem. podřízeným úřadům, aby nikdy nezakročovaly proti nošení takových symbolů, které jen označují příslušnost k německé národnosti, tedy především dubových listů a chrp, ježto zakročovati proti symbolům slovanské národní příslušnosti, tedy na příklad lipovým listům, v zákoně rovněž není odůvodněno a bylo by tudíž nepřípustným?

4. Je pan ministr vnitra ochoten pana okresního hejtmana v Kaplici pro uvedený výměr, který znamená příkoří pro všechny sudetské Němce a německý lid vůbec, poučiti o protizákonnosti takovýchto zákazů?

V Praze dne 23. června 1936.

Die Bezirksbehörde in Kaplitz hat folgenden Bescheid herausgegeben:

"Okresní úřad v Kaplici.
Bezirksbehördo in Kaplitz.

Číslo: 13.953/10/3/1225.

Zahl:

V Kaplici, dne 29. dubna 1936.

Kaplitz, am 29. April 1936.

Prodej odznaků.

Sudetendeutsche Partei (k rukám p. J. Guschlbauera - zu Händen d. H. J. Guschlbauer) v Kaplici. in Kaplitz.

Vaší žádosti ze dne 17. IV. 1936 o povolení k prodeji dubovych listů s dubenkami na 1. kvetna 1936 nevyhovuji, vzhledem k tomu, že hromadné nošení těchto odznaků by bylo považovati za de-monstrativní, což by mohlo míti za následek po-horšení veřejného klidu a pořádku.

Z tohoto výměru lze se odvolati do 15 dnů od doručení u okresního úřadu v Kaplici k zemskému úřadu v Praze. Odvolání nemá odkladného účinku.

Ihrem Ansuchen vom 17. IV. 1936 um die Bewilligung des Verkaufes von Eichenblättern mit Eicheln am 1. Mai 1936 wird im Hinblicke darauf, daß das massenhafte Tragen dieses Abzeichens als Demonstration zu betrachten wäre, was zur Störung der öffentlichen Buhe und Ordnung Anlaß geben könnte, keine Folge gegeben.

Gegen diesen Bescheid kann binnen 15 Tagen nach der Zustellung bei der Bezirksbehörde in Kaplitz ein Rekurs an die Landesbehörde in Prag eingebracht werden. Ein allfälliger Rekurs hat aber keine aufschiebene Wirkung.

Okresní hejtman-rada pol. správy:

Der Bezirkshauptmann-Rat der pol. Verwaltung:

Dr Mareš v. r.

Za správnost vyhotovení:
Schmied."

Es ist absolut unerfindlich, aus welchen Gründen die Bezirksbehörde in Kaplitz zu der eigenartigen Ansicht gelangt, daß Eichenblätter mit Eicheln, die als Abzeichen getragen werden, die öffentliche Ruhe und Ordnung gefährden. Eine derartige Auffassung muß die gesamte deutsche Bevölkerung tief verletzen. Es ist allgemein bekannt, daß Eichenblätter als Symbol deutscher Volkszugehörigkeit aufgefaßt werden, ebenso wie das Lindenblatt vom tschechischen Volke als Ehrenzeichen der Volkszugehörigkeit angesehen wird. Es ist daher für das Sudetendeuschtum untragbar, wenn eine Unterbehörde Verfügungen trifft, die notwendigerweise eine tiefe Kränkung des deutschen Volkstums zur Folge haben müßten und keineswegs mit der Sorge um die öffentliche Ruhe und Orndnug entschuldigt oder gar gerechtfertigt werden könnte. Der genannte Bescheid ist also gesetzwidrig, weil er nicht begründet ist, denn die angeführte Begründung ist in Wahrheit keine Begründung.

Wir stellen daher an den Herrn Minister des Innern die Anfragen:

1. Ist der Herr Innenminister bereit, dem in der Interpellation gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Ist der Herr Innenminister bereit, dafür zu sargen, daß das Sudetendeutschtum künftighin von Unterbehörden nicht mehr durch Verbote seiner völkischen Symbole gekränkt wird?

S. Ist der Herr Innenminister bereit, alle Unterbehörden anzuweisen, niemals gegen das Tragen solcher Symbole, die lediglich die Zugehörigkeit zum deutschen Volkstume anzeigen, also vor allem Eichenblätter und Kornblumen einzuschreiten, da ein Einschreiten gegen Symbole slawischer Volkszugehörigkeit, also z. B. Lindenblätter, im Gesetze ebensowenig begründet ist und daher unzulässig wäre?

4. Ist der Herr Innenminister bereit, den Herrn Bezirkshauptmann von Kaplitz wegen des genannten Bescheides, der eine Kränkung des gesamten Sudetendeutschtums und des deutschen Volkes überhaupt darstellt, über die Gesetzwidrigkeit solcher Verbote aufzuklären?

Prag, am 23. Juni 1936.

Skromná jsou jazyková práva, která se přiznávají třem a půl milionu, německého obyvatelstva tohoto státu v jazykovém zákoně a jazykovém nařízení. Oficielní místa tohoto státu neopomíjejí při všech možných slavnostech, především však při takových, při nichž zastoupena je také cizina, velikými slovy poukazovati na práva, přiznaná menšinám v československé republice. Střízlivá skutečnost stojí však velmi často ve význačném rozpočtu s emfatickým prohlašováním státníků. Skutečností jest, že německé obyvatelstvo tohoto státu musí pro uskutečnění svých jazykových práv, která mu podle ústavy příslušejí, bojovati boj, který již proto přímo hraničí na gigantický, ježto skoro všechny úřady tohoto státu zameškávají učiniti zadost do posledního ustanovením jazykového zákona a jazykového nařízení.