Soudní okres Vyšší Brod vykazuje podle posledního sčítání lidu 16.848 německých a 962 českých obyvatelů. Soudní okres je tedy více než z 94% německý. Jazykový zákon a jazykové nařízení ukládají okresnímu soudu ve Vyšším Brodě prováděti doručení německým stranám v německém jazyce.

Sedlák Rudolf Woisetschläger z Vyššího Brodu obdržel před nedávném od okresního soudu ve Vyšším Brodě spis, který byl od prvního do posledního slova sepsán v jazyce českém. Poněvadž Rudolf Woisetschläger český jazyk neovládá, musel si doručení dát přeložiti. Dozvěděl se teprve při této příležitosti, že ve své vlastnosti jako zemědělský znalec byl zván k jednání před okresním soudem ve Vyšším Brodě, které se konalo dne 5. května 1936.

Rudolf Woisetschläger stěžoval si u přednosty okresního soudu ve Vyšším Brodě do protizákonného postupu soudní kanceláře. Stěžoval si obzvláště do toho, že nezákonitým úřadováním soudních úředníků je nucen dáti si nesrozumitelné jemu soudní spisy pracně překládati. To všechno v okrese, kde sídlí více než 94% Němců.

Přednosta okresního soudu ve Vyšším Brodě prohlásil na stížnost Rudolfa Woisetschlägera, že je mu líto, že však závadu odstraniti nemůže, poněvadž nemá personálu, který by ovládal německý jazyk.

Skutečně nalézal se až do 1. května 1936 ve Vyšším Brodě ještě vrchní oficiál německé národnosti. Dnem 1. května 1936 byl tento vrchní oficiál dán do výslužby. Jeho místa bylo obsazeno dvěma českými úředníky, kteří německému jazyku nerozumějí a nedovedou sepsati německý spis.

Nechceme vznášeti výtky proti přednostovi okresního soudu ve Vyšším Brodě, neboť není to on, jenž má opatřiti okresnímu soudu ve Vyšším Brodě potřebný personál a dbáti toho, aby ustanoveni byli také takoví úředníci, kteří v okrese více než z 94 % německém dovedou úřadovati v německém jazyce. Bdíti nad tím je povinností nadřízeného krajského soudu a vrchního soudu.

Personální referenti nadřízeného krajského soudu složili stejně tak Jako každý Jiný úředník tohoto státu svou přísahu na ústavu. Jazykový zákon je součástí naší ústavy, přísahali tudíž odpovědní soudcové krajského soudu také, že dbáti budou menšinových práv německého obyvatelstva, přiznaných v jazykovém zákoně. Tyto soudce samy postihuje odpovědnost, jestliže okresní soud ve Vyšším Brodě je nucen denně nedbáti ústavou zaručených jazykových práv německého obyvatelstva. Co pomohou sudetskému němectvu zvučná prohlášení, jež političtí nositelé moci tohoto státu každé neděle hlásají, když praxe všedního dne jim příkře odporuje.

Tento jeden příklad protizákonného úřadování okresního soudu ve Vyšším Brodě mluví za nesčetné události podobného druhu. Sudetské němectvo je znenáhla již unaveno z toho, že musí za svá skrovná práva den ze dne podnikati nový rozhořčený boj. Jestliže sudetskoněmečtí státní občané v nesčíslných případech přijímali porušování svých jazykových práv od státních úřadů s resignací, pak to neznamená, že takovýto protiústavní postup státních úřadů také nadále může beztrestně trvati.

Tážeme se tudíž pana ministra spravedlnosti:

1. Jste ochoten učiniti konec protiústavnímu úřadování okresního soudu ve Vyšším Brodě?

2. Jste ochoten vzíti k odpovědnosti odpovědného referenta krajského soudu v českých Budějovicích pro přidělování nekvalifikovaných soudních úředníků okresnímu soudu ve Vyšším Brodě?

3. Jste ochoten postarati se o to, aby okresnímu soudu ve Vyšším Brodě přidělen byl ihned potřebný počet německých soudních úředníků?

4. Jste ochoten všem okresním soudům s kvalifikovanou německou menšinou co nejdůrazněji připomenouti, aby do posledního dbaly ústavou zaručených jazykových práv německého obyvatelstva?

V Praze dne 22. června 1936.

Bescheiden sind die Sprachenrechte, die der dreieinhalb Millionen starken deutschen Bevölkerung dieses Staates im Sprachengesetze und in der Sprachenverordnung eingeräumt werden. Die offiziellen Stellen dieses Staates versäumen es nicht, bei allen möglichen Feierlichkeiten, vor allem aber bei solchen, bei denen auch das Ausland vertreten ist, auf die den Minderheiten in der Čechoslovakischen Republik eingeräumten Rechte mit hohen Worten hinzuweisen. Die nüchterne Wirklichkeit steht aber sehr häufig zu den emphatischen Erklärungen der Staatsmänner in einem vielsagenden Widerspruche. Es ist Tatsache, daß die deutsche Bevölkerung dieses Staates einen. Kampf um die Verwirklichung der ihr verfassungsmäßig zustehenden Sprachenrechte auskämpfen muß, der schon deswegen nahezu ans Gigantische grenzt, weil nahezu alle Behörden dieses Staates es verabsäumen, den Bestimmungen des Sprachengesetzes und der Sprachenverordnung bis ins Letzte gerecht zu werden.

Der Geriehtsbezirk Hohenfurth weist nach der letzten Volkszählung 16.848 deutsche und 962 čechische Bewohner auf. Der Gerichtsbezirk ist also zu mehr als 94% deutsch. Das Sprachengesetz und die Sprachenverordnung legen dem Bezirksgerichte Hohenfurth auf, Zustellungen an deutsche Parteien in deutscher Sprache vorzunehmen.

Der Bauer Rudolf Woisetschläger aus Hohenfurth erhielt vor kurzem vom Bezirksgerichte Hohenfurth ein Schriftstück, das vom ersten bis zum letzten Worte in čechischer Sprache gehalten war. Da Rudolf Woisetschläger die čechische Sprache nicht beherrscht, mußte er sich die Zustellung übersetzen lassen. Er erfuhr erst bei dieser Gelegenheit, daß er in seiner Eigenschaft als landwirtschaftlicher Sachverständiger zu einer Verhandlung vor das Bezirksgericht Hohenfurth geladen wurde, die am 5. Mai 1936 stattfand.

Rudolf Woisetschläger beschwerte sich beim Vorstande des Bezirksgerichtes Hohenfurth über das gesetzwidrige Vorgehen der Gerichtskanzlei. Er beschwerte sich insbesondere darüber, daß er durch das ungesetzliche Amtieren der Gerichtsbeamten gezwungen sei, sich die ihm unverständlichen Gerichtsstücke mühselig übersetzen zu lassen. Dies alles in einem Bezirke, wo mehr als 94% Deutsche ansässig sind.

Der Gerichtsvorstand des Bezirksgerichtes Hohenfurth erklärte auf die Vorhaltungen des Rudolf Woisetschläger, es tue ihm leid, er könne aber den Übelstand nicht abstellen, da er kein Personal habe, welches die deutsche Sprache beherrsche.

Tatsächlich befand sich bis zum 1. Mai 1936 in Hohenfurth noch ein Oberoffizial deutscher Nationalität. Mit 1. Mai 1936 wurde dieser Oberoffizial pensioniert. Seine Stelle wurde mit zwei čechischen Beamten besetzt, die die deutsche Sprache nicht verstehen und außerstande sind, deutsche Schriftstücke abzufassen.

Wir wollen keinen Vorwurf gegen den Gerichtsvorstand des Bezirksgerichtes Hohenfurth erheben, denn er ist es nicht, der das Bezirksgericht Hohenfurth mit dem erforderlichen Personal zu versehen und darauf zu achten hat, daß auch solche Beamte eingestellt werden, die in einem zu mehr als 94% deutschem Bezirke in deutscher Sprache zu amtieren vermögen. Darüber zu wachen ist Pflicht des übergeordneten Kreisgerichtes und des Obergerichtes.

Die Personalreferenten des vorgesetzten Kreisgerichtes haben ebenso wie jeder andere Beamte dieses Staates ihren Eid auf die Verfassung dieses Staates abgelegt. Das Sprachengesetz ist Bestandteil unserer Verfassung, also haben die verantwortlichen Richter des Kreisgerichtes auch beschworen, die im Sprachengesetze eingeräumten Minderheitenrechte der deutschen Bevölkerung zu achten. Diese Richter allein trifft die Verantwortung, wenn das Bezirksgericht Hohenfurth gezwungen ist, die verfassungsmäßig gewährleisteten Sprachenrechte der deutschen Bevölkerung täglich zu mißachten. Was nützen dem Sudetendeutschtum die hochtönenden Erklärungen, die die politischen Machtträger dieses Staates jeden Sonntag verkünden, wenn die Praxis des Alltages im krassen Gegensatze zu ihnen steht.

Das eine Beispiel der gesetzwidrigen Amtierung des Bezirksgerichtes Hohenfurth spricht für unzählige Vorkommnisse ähnlicher Art. Das Sude-tendeutschtum ist es allgemach schon müde geworden, um seine spärlichen Rechte Tag für Tag einen neuen erbitterten Kampf beginnen zu müssen. Wenn die sudetendeutschen Staatsbürger in ungezählten Fällen die Verletzung der ihnen gebührenden Sprachenrechte seitens staatlicher Organe resigniert hingenommen haben, so bedeutet dies nicht, daß dieses verfassungswidrige Vorgehen staatlicher Behörden auch weiterhin ungestraft bleiben kann.

Wir richten dalier an den Herrn Justizminister nachstehende Airfragen:

1. Sind Sie bereit, der verfassungswidrigen Amtierung des Bezirksgerichtes Hohenfurth ein Ende zu bereiten?

2. Sind Sie bereit, den verantwortlichen Referenten des Kreisgerichtes Böhmisch Budweis wegen der Zuteilung von unqualifizierten Gerichtsbeamten an das Bezirksgericht Hohenfurth zur Verantwortung zu ziehen?

3. Sind Sie bereit, dafür zu sorgen, daß dem Bezirksgerichte Hohenfurth sofort die notwendige Anzahl deutscher Gerichtsbeamten zugeteilt wird?

4. Sind Sie bereit, allen Bezirksgerichten mit qualifizierter deutscher Mehrheit nachdrücklichst einzuschärfen, die verfassungsmäßig gewährleisteten Sprachenrechte der deutschen Bevölkerung bis ins Letzte einzuhalten?

Prag, am 22. Juni 1936.

František Han, malířský pomocník v Šláglesu č. 17, pošta Dobrá Voda (politický okres Kaplice) je synem zemědělce v Šláglesu u Dobré Vody. Jeho rodičové jsou německé národnosti a nejsou mocni českého jazyka. František Plan má ještě jedenáct sourozenců. Pro velkou nouzi, která panovala v rodině Pianově, byl otec Františka Plana nucen posílati jedenáct dětí do české Školy.

Asi před půl rokem přistoupil František Plam za člena k sudetoněmecké straně. Když se to jeho otec dozvěděl, došlo mezi ním a Františkem Planem k ostrým rozmíškám.

Ve středu, dne 22. dubna 1936 přišel učitel Vokurka z české školy ve Stropnici k rodině Pianově a domlouval Františku Pianoví, proč přistoupil k sudetoněmecké straně. Vysvětloval Františku Planovi, že je nevděčný, protože svého času se mu dostalo darů také od Čechů. že jest jeho povinností, aby členskou knížku sudetoněmecké strany vrátil. že je hanba, když právě nyní vstupuje do sudetoněmecké strany, když přece po 4 roky byl v Praze v místě. Ať třeba jde ke komunistům, k rudým anebo ke všem jiným stranám, jen ne k Henlei-novcům. Konečně prohlásil učitel Vokurka, že je vůbec jeho povinností přistoupiti k některé české straně, protože mluví česky. Češi že jsou pány v republice a mohou sudetoněmeckou stranu kdykoli rozpustiti. Pravděpodobně že budou také všichni funkcionáři četnictvem odvedeni a místní vedoucí sudetoněmecké strany v Dobré Vodě, jménem Alfons Umlauf, že bude první na řadě.

Na tyto vývody učitele Vokurky prohlásil František Pian, že je rodem Němec a že jeho rodičové ani česky nerozumějí, dále že jest jeho jedinou povinností zůstati ničím jiným nežli Němcem. To že však je nejlépe možno, zůstane-li u sudetoněmecké strany.

Když učitel Vokurka viděl, že Františka Plana nemůže pohnouti k tomu, aby vystoupil ze sudetoněmecké strany, vyhrožoval mu, že bude psáti společenstvu malířů, takže jako přívrženec sudetoněmecké strany jistě nedostane více žádnou práci.

Když se otec Františka Plana dozvěděl o pevném rozhodnutí Františka Plama setrvati u sudetoněmecké strany, zakázal mu vkročiti do domu.

Tato skutečnost, kterou kdykoli možno potvrditi výslechem Františka Plana, je ve svém způsobu přímo typickou pro obrovský nátlak na smýšlení, jemuž je vydáno chudé německé obyvatelstvo na Šumavě. Jen využitím strašlivé nouze nezaměstnaných německých rodin anebo opatřeními nejvýš zavržení hodného politického teroru bylo možno české menšinové školy naplniti německými dětmi a jim tímto způsobem dáti zdání o jejich oprávněnosti. Tento případ, který ostatně dlužno ceniti jen symptomaticky, ukazuje jasně, že i státní úředníci, kteří složili svou přísahu na ústavu, nezalekají se toho, aby prostředky, jež se příčí trestnímu zákonu, násilně prováděli odnárodňování německého menšinového obyvatelstva.

Tážeme se tudíž pana ministra školství a národní osvěty:

1. Jste ochoten zahájiti ihned disciplinární vyšetřování proti učiteli Vokurkovi ze Stropnice a vzíti ho pro jeho jednání, příčící se trestnímu zákonu a ústavě, k odpovědnosti?

2. Jste ochoten zjednati záruky toho, že děti chudých nezaměstnaných německých rodičů nebudou více za účelem odnárodnění násilnými prostředky nuceny do českých škol?

3. Jste ochoten přikázati všem českým učitelům menšinových škol, aby se pod přísným trestem zdrželi každé činnosti, která využívá nouze a nezaměstnanosti německých rodičů k počeštění jejich dětí?

V Praze dne 23. června 1936.

Franz Plan, Malergehilfe in Schlagles Nr. 17, Post Brünnl (politischer Bezirk Kaplitz), ist der Sohn eines Landwirtes in Sehlagles bei Brünnl. Seine Eltern sind deutscher Nationalität und der tschechischen Sprache nicht mächtig. Franz Plan hat noch elf Geschwister. Infolge der großen Not, die bei der Familie Plan herrschte, war der Vater des Franz Plan gezwungen, elf Kinder in die tschechische Schule zu schicken.

Vor ungefähr einem halben Jahre trat Franz Plan der Sudetendeutschen Partei als Mitglied bei. Als dies sein Vater erfuhr, kam es zwischen ihm und Franz Plan zu scharfen Auseinandersetzungen.

Am Mittwoch, den 22. April 1936 kam der Lehrer Vokurka von der tschechischen Schule in Strobnitz zur Familie Plan und stellte Franz Plan zur Eede, warum er der Sudetendeutschen Partei beigetreten sei. Er erklärte Franz Plan, er sei undankbar, da er seinerzeit auch von den Tschechen mit Geschenken beteilt worden sei. Es sei seine Pflicht, das Parteibuch der Sudetendeutschen Partei zurückzugeben. Es sei eine Schande, daß er gerade jetzt zur Sudetendeutschen Partei gehe, wo er doch vier Jahre hindurch in Prag in Stellung gewesen sei. Er möge zu den Kommunisten, zu den Roten oder zu allen anderen Parteien gehen, nur nicht zu den Henleinleuten. Schließlich erklärte der Lehrer Vokurka, es sei überhaupt seine Pflicht, einer tschechischen Partei beizutreten, da er tschechisch spreche. Die Tschechen seien die Herren in der Republik und können die Sudetendeutsche Partei jederzeit auflösen. Wahrscheinlich werden auch sämtliche Funktionäre von der Gendarmerie abgeführt werden und der Ortsleiter der Sudetendeutschen Partei in Brünnl, namens Alfons Umlauf, werde der erste sein, der daran komme.

Auf diese Ausführungen des Lehrers Vokurka hin erklärte Franz Plan, daß er ein geborener Deutscher sei und daß seine Eltern nicht einmal tschechisch verstünden, weiters, daß es seine einzige Pflicht sei, nicht anders als deutsch zu bleiben. Dies sei aber am besten möglich, wenn er bei der Sudetendeutschen Partei bleibe.

Als der Lehrer Vokurka sah, daß er Franz Plan nicht zum Austritte aus der Sudetendeutschen Partei bewegen könne, drohte er ihm damit, daß er an die Genossenschaft der Maler schreiben werde, sodaß er als Anhänger der Sudetendeutschen Partei sicher keine Arbeit mehr bekommen wird.

Als der Vater des Franz Plan von dem festen Entschlüsse des Franz Plan, bei der Sudetendeutschen Partei zu bleiben, erfuhr, verbot er ihm das Haus.

Dieser Tatbestand, der durch die Einvernahme des Franz Plan jederzeit bestätigt werden kann, ist in seiner Art geradezu typisch für den ungeheueren Gesinnungsdruck, dem die arme deutsche Bevölkerung des Böhmerwaldes ausgesetzt ist. Nur durch die Ausnützung der entsetzlichen Not arbeitsloser deutscher Familien oder durch Maßnahmen verwerflichsten politischen Terrors war es möglich, tschechische Minderheitsschulen mit deutschen Kindern zu füllen und ihnen dadurch einen Schein von Daseinsberechtigung zu verleihen. Dieser Vorfall, der übrigens nur symptomatisch zu werten ist, beweist deutlich, daß sogar Staatsbeamte, die ihren Eid auf die Verfassung abgelegt haben, nicht davor zurückschrecken, mit strafgesetzwidrigen Mitteln die Entnationalisierung der deutschen Minderheitsbevölkerung gewaltsam durchzuführen.

Wir richten daher an den Herrn Minister für Schulwesen und Volkskultur die nachstehenden Anfragen:

1. Sind Sie bereit, gegen den Lehrer Vokurka aus Strobnitz sofort ein Disziplinarverfahren einleiten und ihn wegen seines Strafgesetz- und verfassungswidrigen Vorgehens zur Rechenschaft ziehen zu lassen?

2. Sind Sie bereit, Garantien dafür zu schaffen, daß die Kinder armer arbeitsloser deutscher Eltern nicht mehr zum Zwecke der Entnationalisierung mit Gewaltmitteln in tschechische Schulen gezwungen werden?

3. Sind Sie bereit, an alle tschechischen Lehrer der Minderheitsschulen den Auftrag herauszugeben, sich bei strenger Strafe jedweder Tätigkeit zu enthalten, durch welche die Not und Arbeitslosigkeit deutscher Eltern zur Tsehechisierung ihrer Kinder ausgenützt wird?

Prag, den 23. Juni 1936.

Česká národně-sociální strana dala v obvodu města Velká Moravská Ostrava na všech vyvěsních tabulích, vylepiti plakáty, které ve velkých literách vykazovaly toto znění:

"Nár. socialisté v boji s nepřáteli republiky.

Rozpusťte protistátní stranu Konráda Henleina. Na toto téma promluví br. poslanec Fr. Uhlíř, čeští lidé, přijďte v masách na tento protestní a současně manifestační projev. Přijďte poslechnout svého poslance, který za silný stát, národ a lepší život pracujícího člověka opravdově pracuje a bojuje. Ve Vítkovicích v českém domě ve čtvrtek 21. května o půl 16. hod.

Melantrich a. s.,
Mor. Ostrava, Národní tř. 9."

Plakáty vzbudily na ulicích města obrovské vzrušení. Obyvatelstvo kupilo se před nimi. Všude pronášelo české obyvatelstvo kletby proti sudet-skoněmecké straně.

Za tohoto stavu věcí odebrala se deputace su-detskoněmecké strany, v níž byli senátor inž. Gustav Mayr, předseda frakce v městském zastupitelstvu inž. Karel Pusch, jakož i místní vedoucí sudetskoněmecké strany Bobert Eeh, k přednostovi moravsko-ostravského policejního ředitelství, panu vládnímu radovi Bačovi. Deputace poukázala na štvavé a zákonu na ochranu republiky se příčící znění těchto plakátů a upozornila pana vládního radu Baču na zneklidnění, jež plakát svým pobuřujícím obsahem a svou demagogickou výpravou vzbudil mezi obyvatelstvem Moravské Ostravy.

Vládní rada Bača prohlásil na tyto výtky deputaci, že v této věci nemůže zakročiti, že jde jen o názor jednotlivé politické strany, jak se také častěji projevuje v parlamentě. Následkem toho že odpírá jakkoli zakročiti.

Deputace upozornila nyní vládního radu Baču, že plakáty nevyhovují ani ustanovením tiskového zákona. Plakáty nevykazovaly totiž ani podle tiskového zákona nutné údaje o nakladateli a tiskaři. Pod zněním plakátů nalézala se jen bez jakéhokoli dodatku tato poznámka: "Melantrich, a. s., Mor. Ostrava, Národní tř. 9."

Také to považoval vládní rada Bača za bezpodstatné.

Je-li třeba ještě nějakého příkladu, aby se prokázal povážlivý stupeň, jehož dosáhlo zpolitisování našich správních úřadů, pak je to právě vylíčený případ. Je zjevno, že česká národně-sociální strana v uvedeném plakátu veřejně vybízela k nenávisti a k boji proti němectví v Moravské Ostravě, jež representuje sudetskoněmecká strana. Následky tohoto štvaní se projevily, když si skupiny českého obyvatelstva před těmito plakáty ulevo-valy svému protiněmeckému smýšlení rozčilenými kletbami. Znění těchto plakátů představuje přímo ideální případ rušení obecného míru. Tato porušení zákona na ochranu republiky křičí přímo po státním zástupci. Nezakročil však ani státní zástupce, ani policejní ředitel. Zdá se skoro, jakoby německé obyvatelstvo tohoto státu a s ním strana, k níž se přiznává více nežli 70% německého obyvatelstva, stály mimo zákon, tedy byly zbaveny všech práv. Jsme přesvědčeni, že policejní ředitel a státní zástupce v Moravské Ostravě velmi dobře poznali, že se plakát české strany národně-sociální příčí trestnímu zákonu, že se však žádný z obou nemohl odhodlati k tomu, aby učinil konec řádění funkcionářů politické strany, které otravuje veřejné mínění a nedbá trestního zákona. Zpolitisování naší státní správy pokročilo tak daleko, že každé opatření, jež by byl učinil státní zástupce nebo policejní ředitel v Moravské Ostravě na ochranu zákona a veřejného míru, bylo by dopadlo v jeho vlastní neprospěch. Oba úředníci byli by se museli obávati při takovémto opatření, jež by byli učinili přece jen, aby nabylo vrchu právo, nejen o svou kvalifikaci, nýbrž dokonce o své služební místo. To jest jediná příčina, která oba úředníky zdržovala od zakročení.

Vypadá to špatně s vážností státu a ještě hůře s blahem jeho obyvatelstva, když se státní úředníci z obavy o svou existenci skloniti musí diktátu strany, jejíž zástupcové sedí ve vládě.

Nejen německé obyvatelstvo, nýbrž také české obyvatelstvo bude na konec muset pozbýti jakékoli důvěry, kterou dosud mělo v nestranné vedení státních věcí. Nejdůležitějším úkolem státu s mnoha národy, jakým je československá republika, je zaručiti nerušené a klidné spolužití národů tohoto státu státní správou, která myšlenku nejvyšší spravedlnosti způsobem co nejširším uskutečňuje. Skutečností jest, že správa tohoto státu pro své zpolitisování také den ze dne pozbývá více schopnosti zaručiti klidné a spravedlivé spolužití národů tohoto státu a řešiti tím problémy, které československému státu pří jeho vzniku vloženy byly do kolébky. Jednání policejního ředitele a státního zástupce v Moravské Ostravě je symptomatické pro poměry československé státní správy. Jest úkolem vlády, aby státním úředníkům, stojícím pod diktaturou politických stran, vrátila zase volnost jednání.

Tážeme se tudíž pana předsedy vlády:

1. Jste ochoten zahájiti ihned vyšetřování proti odpovědným správcům policejního ředitelství jakož i státního zastupitelství v Moravské Ostravě a zjistiti důvody, proč v této věci nezakročili?

2. Jste ochoten pečovati o to, aby funkcionáři české strany národně-sociální nesměli dále před celou veřejností beztrestně prováděti své bezměrné štvaní a paušální podezřívání proti německému obyvatelstvu tohoto státu jakož i proti sudetskoněmecké straně?

3. Jste ochoten pečovati o to, aby zpolitisování veřejné správy bylo odstraněno a státní úředníci vysvobozeni z diktátu politických stran?

V Praze dne 23. června 1936.

Die Čechische Nationalsozialistische Partei hat im Stadtgebiete von Groß-Mährisch-Ostrau an sämtlichen Anschlagetafeln Plakate anbringen lassen, die in mächtigen Lettern folgenden Wortlaut aufwiesen:

"Nár. socialisté v boji s nepřáteli republiky.

Rozpusťte protistátní stranu Konráda Henleina. Na toto téma promluví br. poslanec Fr. Uhlíř, čeští lidé, přijďte v masách na tento protestní a současně manifestační projev. Přijďte poslechnout svého poslance, který za silný stát, národ a lepší život pracujícího člověka opravdově pracuje a bojuje. Ve Vítkovicích v českém domě ve čtvrtek 21. května o půl 16. hod.

Melantrich a. s.,
Mor. Ostrava, Národní tř. 9."

Die Plakate erregten in den Straßen der Stadt ungeheueres Aufsehen. Die Bevölkerung staute sich vor ihnen. Allenthalben wurden von der čechischen Bevölkerung Verwünschungen gegen die Sudetendeutsche Partei ausgestoßen.