Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.
IV. volební období.
4. zasedání.
Tisk 418.
Interpelace:
1. sen. Schössera na vládu stran urychlení trestního řízení proti bernímu úředníku Františku Řihákovi ve Žluticích, který německého říšského kancléře veřejně obviňoval ze zločinu.
2. sen. Pfrognera na p. ministra vnitra stran bezdůvodného zákazu písně "Vohl auf Kameraden" okresním úřadem v Plané.
3. sen. Maixnera na p. ministra vnitra stran neustálých zákazů sbírek německých písní.
4. sen. Krczala na p. ministra spravedlnosti stran toho, že státní zastupitelství v Brně neustále nedbá jazykového zákona.
5. Sen. prof. dr Brasse na vládu stran poškozování Němců ve Státní tiskárně.
6. sen. Franka na p. ministra vnitra stran nepřípustného omezování svobody slova na schůzi v Mariánských Lázních.
7. sen. Franka na p. ministra vnitra stran bezdůvodného napomenutí senátora Franka na veřejné schůzi v Mariánských Lázních.
8. sen. Nedvěda p. ministru sociální péče ohledně zastavení továrny na obuv v Mnichově Hradišti.
Překlad ad 418/1.
Interpelace
senátora K. Schössera
na vládu
stran urychlení trestního řízení proti bernímu úředníku Františku Řihákovi ve Žluticích, který německého říšského kancléře veřejně obviňoval ze zločinu.
Senátor K. Schösser oznámil dne 20. srpna 1936 státnímu zastupitelství v Mostě, že berní úředník František Řihák od berního úřadu ve Žluticích obviňoval dne 15. června 1936 v obvodu státního zastupitelství mosteckého veřejně německého říšského kancléře Adolfa Hitlera ze zločinu a mimo to veřejně těžce potupil německý národ vůbec. Je zde tudíž naléhavé podezření skutkové povahy podle § 14 zákona na ochranu republiky a § 14, odst. 4 zákona na ochranu cti č. 108/33.
Otázka důkazu je vůbec jednoduchá, poněvadž je zde nezávadné svědectví člena Národního shromáždění, totiž senátora Schössera, a obviněný František Řihák se nad to před okresním hejtmanem Šerponem ve Žluticích přiznal.
Ve většině států se veškerou rozhodností a energií stíhají urážky hlav jiných států, obzvláště tehdy, když se s takovým státem udržují přátelské sousedské styky. Interpelanti musí bohužel konstatovati, že dodnes není známo, zdali proti bernímu úředníku Františku Řihákovi vznesena byla obžaloba a stanoveno hlavní přelíčení. Interpelanti musí spíše míti za to, že proti Františku Řihákovi dosud žaloba vznesena nebyla a hlavní přelíčení stanoveno nebylo. Je nejen úřední povinností pana ministra spravedlnosti, trestní řízení ve veřejném zájmu urychliti, je také úkolem pana ministra věcí zahraničních, aby v mezích svého resortu projevil a také ve vládě hájil svůj oprávněný zájem na vznesení žaloby.
Obvinění ze sprostého zločinu, jež proti německému říšskému kancléři Adolfu Hitlerovi veřejně pronesl československý státní úředník, je nejen trestuhodné, nýbrž ohrožuje také přátelské sousedské styky naší republiky s Německou říší. Jen vznesení obžaloby podle zákona a urychlení trestního řízení může vyloučiti ohrožení našich státních zájmů.
Tážeme se tudíž vlády:
1. Je vláda ochotna dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?
2. Je vláda ochotna prostřednictvím pana ministra spravedlnosti naříditi státnímu zastupitelství v Mostě, aby proti Františku Řihákovi co nejrychleji podalo žalobu, poněvadž přece vyšetřování musí býti zjevně skončeno?
3. Je vláda ochotna sděliti, proč v tak důležité trestní věci, ve které ohroženy jsou nejen státní zájmy samotné, nýbrž také právní statek cti hlavy spřáteleného státu, po uplynutí půl roku stále ještě nebyla podána žaloba a nebylo stanoveno hlavní přelíčení?
V Praze dne 2. března 1937.
Schösser,
Frank, Pfrogner, dr Tischer, Bock, Werner, Krommer, Fritsch, Stellwag, Liehm, Schrammel.
418/1 (původní znění).
Interpellation
des Senators Karl Schösser
an die Regierung
wegen Beschleunigung des Strafverfahrens gegen den Steuerbeamten Franz Řihak in Luditz, der den deutschen Reichskanzler öffentlich eines Verbrechens beschuldigt hat.
Senator Karl Schösser hat am 20. August 1936 der Staatsanwaltschaft in Brüx angezeigt, daß der Steuerbeamte Franz Řihak von der Steuerbehörde in Luditz den deutschen Reichskanzler Adolf Hitler am 15. Juni 1936 im Amtsbereiche der Staatsanwaltschaft Brüx öffentlich eines Verbrechens beschuldigt hat und überdies das deutsche Volk überhaupt öffentlich schwer beschimpft hat. Es liegt somit der dringende Verdacht des Tatbestandes nach § 14 des Ges. zum Schutze der Republik und des § 14 Abs. 4 des Gesetzes zum Schutze der Ehre, Nr. 108/33, vor.
Die Beweisfrage ist überaus einfach, weil die einwandfreie Zeugenschaft eines Mitgliedes der Nationalversammlung vorliegt, nämlich des Senators Schösser und überdies der Beschuldigte Franz Řihak vor dem Bezirkshauptmanne Šerpon in Luditz ein Geständnis abgelegt hat.
In den meisten Staaten werden Beleidigungen der Staatsoberhäupter anderer Staaten, besonders dann, wenn mit diesem Staate freundnachbarliche Beziehungen unterhalten werden, mit aller Entschiedenheit und Energie verfolgt. Die Interpellanten müssen leider feststellen, daß bis heute nicht bekannt ist, ob gegen den Steuerbeamten Franz Řihak eine Anklage erhoben und eine Hauptverhandlung anberaumt worden ist. Die Interpellanten müssen vielmehr annehmen, daß gegen Franz Řihak noch keine Anklage erhoben und keine Hauptverhandlung anberaumt worden ist. Es ist nicht nur die Amtspflicht des Herrn Justizministers, das Anklageverfahren im öffentlichen Interesse zu beschleunigen, es ist auch Aufgabe des Herrn Außenministers, sein berech -tigtes Interesse an der Anklageerhebung innerhalb der Grenzen seines Ressorts wahrzunehmen, als auch in der Regierung zu vertreten.
Die gegen den deutschen Reichskanzler Adolf Hitler von einem čechoslovakischen Staatsbeamten öffentlich vorgebrachte Beschuldigung eines gemeinen Verbrechens ist nicht nur strafwürdig, sondern gefährdet auch die freundnachbarlichen Beziehungen unserer Republik zum Deutschen Reiche. Nur die gesetzmäßige Anklageerhebung und die Beschleunigung des Anklageverfahrens kann die Gefährdung unserer staatlichen Interessen ausschließen.
Wir stellen daher an die Regierung die Anfrage:
1. Ist die Regierung bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?
2. Ist die Regierung bereit, durch den Herrn Justizminister die Staatsanwaltschaft in Brüx zu beauftragen, gegen Franz Řihak schleunigst die Anklage zu erheben, weil ja die Erhebungen offenbar abgeschlossen sein müssen?
3. Ist die Regierung bereit, bekanntzugeben, warum in einer derart wichtigen Strafsache, in der nicht nur allein die staatlichen Interessen, sondern auch das Rechtsgut der Ehre des Oberhauptes eines befreundeten Staates gefährdet ist, nach Ablauf von einem halben Jahre noch immer keine Anklage erhoben und keine Hauptverhandlung anberauint wurde?
Prag, am 2. März 1937.
Schösser,
Frank, Pfrogner, Dr. Tischer, Bock, Werner, Krommer, Fritsch, Stellwag, Liehm, Schrammel.
Překlad ad 418/2.
Interpelace
senátora A. Pfrognera
na pana ministra vnitra
stran bezdůvodného zákazu písně "Wohl auf Kameraden..." okresním úřadem v Plané.
Pan Alfréd Gibisch, Planá u Mariánských Lázní 214, zažádal u okresního úřadu v Plané za povolení k pořádání veřejné schůze lidu dne 8. listopadu 1936 ve 2 hodiny odpol. v hostinci "U černého medvěda" v Plané. Povolení bylo dne 5. 11. 1936 uděleno, však s omezením, že část programu schůze: "Zapění písně: Wohl auf Kameraden" nebyla schválena.
Odvolání podané proti tomuto zamítavému výměru k zemskému úřadu bylo zamítnuto s odůvodněním, že přednášení písní má povahu produkce upravené jinými zákonnými předpisy a že je nelze zahrnovati pod pojem veřejné schůze ve smyslu zákona o právu shromažďovacím. Odvolací výměr zemského úřadu ze dne 19. 12. 1936, č. 9108 ai 1936, odd. 19, neuvádí ovšem, pod jaká jiná zákonná ustanovení spadá zapění nějaké písně při veřejné schůzi lidu.
Nebylo nejmenšího důvodu zakazovati píseň "Wohl auf Kameraden...". Tato píseň, jejíž slova pocházejí od velikého německého básníka Friedricha Schillera, je cenným statkem německého kulturního společenství, kteráž nikdy není s to byť jen trochu rušiti nebo ohrožovati veřejný klid a pořádek.
Interpelanti táží se tudíž pana ministra:
1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?
2. Jaká opatřeni hodlá pan ministr provésti, aby politické okresní úřady byly poučeny v ten smysl, že zpívání písně "Wohl auf Kameraden..." neznamená žádné ohrožení veřejného klidu a pořádku, že tedy zde není příčiny zakazovati zpívání této písně při veřejných schůzích lidu?
V Praze dne 19. února 1937.
Pfrogner,
Keil, Frank, Schrammel, Patzak, Krommer, Garlik, Maixner, Enhuber, Bock, W. Müller, Schösser.
418/2 (původní znění).
Interpellation
des Senators Anton Pfrogner
an den Herrn Innenminister
wegen des grundlosen Verbotes des Liedes "Wohl auf Kameraden..." durch die Bezirksbehörde in Plan.
Herr Alfred Gibisch, Plan 214 bei Marienbad, hat bei der Bezirksbehörde in Plan um die Bewilligung einer öffentlichen Volksversammlung, abzuhalten am 8. 11. 1936 um 2 Uhr nachm. im Gasthause "Zum schwarzen Bären" in Plan, angesucht. Die Bewilligung wurde am 5. 11. 1936 gegeben, jedoch mit der Einschränkung, daß der Teil des Programmes der Versammlung: "Absingen des Liedes: Wohl auf Kameraden" nicht genehmigt wurde.
Die gegen diesen abschlägigen Bescheid eingebrachte Berufung an die Landesbehörde wurde abgewiesen, mit der Begründung, daß der Vortrag von Liedern den Charakter einer durch andere gesetzliche Vorschriften geregelten Produktion hat und daß derselbe unter dem Begriff einer öffentlIichen Versammlung im Sinne dest Gesetzes über das Versammlungsrecht nicht subsummiert werden kann. Der Berufungsbescheid der Landesbehörde vom 19. 12. 1936, Zahl 9.108 ai 1936, Abt. 19, führt allerdings nicht an, unter welche andere gesetzliche Bestimmungen das Absingen eines Liedes bei, einer öffentlichen Volksversammlung fällt.
Es bestand nicht der geringste Grund, das Lied Wohl auf Kameraden..." zu verbieten. Dieses Lied, dessen Worte von dem großen deutschen Dichter Friedrich Schiller stammen, ist ein wertvolles Gut der deutschen Kulturgemeinschaft, das nie und nimmermehr geeignet ist, die öffentliche Ruhe und Ordnung auch nur einigermaßen zu stören, bezw. zu gefährden.
Die Interpellanten richten daher an den Herrn Minister die Anfragen:
1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?
2. Welche Maßnahmen gedenkt der Herr Minister zu ergreifen, daß die politischen Bezirksbehörden dahingehend aufgeklärt werden, daß das Absingen des Liedes "Wohl auf Kameraden..." keinerlei Gefährdung der öffentlichen Ruhe und Ordnung darstellt, also kein Anlaß vorliegt, das Absingen diesel Liedes bei öffentlichen Volksversammlungen zu verbieten?
Prag, 19. Feber 1937.
Pfrogner,
Keil, Frank, Schrammel, Patzak, Krommer, Garlik, Maixner, Enhuber, Bock, W. Müller, Schösser.
Překlad ad 418/3.
Interpelace
senátora V. Maixnera
na pana ministra vnitra
stran neustálých zákazů sbírek německých písní.
V Úředním listě Československé republiky je vypočtena celá řada sbírek písní, které dosud propadly zabavení resp. zákazu. Při tom však jde, jak zmíněno, nikoli o jednotlivé písně, nýbrž o celé sbírky. Nejsou přitom započteny zákazy, které se vztahují na zpívání písní ve školách, spolcích a na schůzích.
Sdělujeme panu ministrovi z listiny zákazů následující sbírky písní:
"Völkishe Lieder", H. Sandkop, Krajský soud Litoměřice 31. 12. 32 5/33.
"Liederkarte", Krajský soud Litoměřice 3.7. 33 155/33.
"Liederkarte", Krajský soud Most 19.7. 33 167/33.
"In Böhmerwald marschieren wir", Krajský soud Most 25. 9. 33 225/33.
"Liederbuch des dtsch. Turnverbandes", Krajský soud Litoměřice 1. 2. 34 20/34.
"Liederweissen, zum Turnerlieder- u. Jungvolkliederbuch", Krajský soud Litoměřice 3. 2. 34 32/34.
"Jungvolkliederbuch für die deutsche Turnerjugend", Krajský soud Litoměřice 7. 3. 34 59/34.
"Liederbuch des deutschen Sängerbundes", Krajský soud Liberec 9. 5. 34 112/34.
"Probeseiten empfehlenswerter gemischter Chöre", Krajský soud Liberec 9. 5. 34 112/34.
"Bundesliederbuch", Krajský soud Litoměřice 6. 8. 34 182/34.
"Liederbuch des Turnermusikatnten", Ministerstvo vnitra 6. 1. 35 6/35.
"Lautenlieder der nationalen Erhebung", Krajský trestní soud Praha 12.1. 35 15/35.
"Taschenkommersbuch", Krajský soud Litoměřice 8.2. 35 37/35.
"Turnerleder", Krajský soud Cheb 10. 2. 35 41/35.
"Der deutschen Jugend Liedersehatz", Krajský soud Litoměřice 25. 4. 35 102/35.
"7 Kampflieder mit Klavierbegleitung aus dem Lederbuche der Sudetendeutschen Partei, Vors. Konrad Henlein, Wir marschieren", Okresní soud Cheb 5. 6. 35 137/35.
"Kampf und Spiel, des singeruden Quells II. Teil", Krajský soud Litoměřice 16. 8. 35 191/35.
"Alles singt mit", Krajský soud Liberec 10. 2. 36 3/36.
"Strampedemie, ein Liederbuch van Jungen Trutz und Art", Ministerstvo vnitra 3. 4. 36 80/36.
"Lieder", Krajský soud Litoměřice 11.4. 36 91/36.
"Wandervogelliederbuch", Krajský soud Liberec 9. 6. 36 141/36.
"Was unsere Soldaten singen u. sangen", Ministerstvo vnitra 12. 6. 36 136/36.
"Des Deutschen Sängers-Feierstunde, Ein Leben in Liedern", Ministerstvo vnitra 12. 6. 36 149/36.
"Liederbuch für Freuenchor", Krajský soud Litoměřice 23. 6. 36 149/36.
"Weg und Ziel, des singenden Quells III. Teil", Krajský soud Cheb 25. 7. 36 170/36.
Bylo směrodatnými místy zdůrazněno, že se považuje za věc samozřejmou dbáti kulturního spojení sudetských Němců s jejich mateřským národem uznávati je a nepodrobovati je žádnému omezování. Různé zákazy písní týkají se však většinou děl, která nikterak nezavdávají politickou příčinu k jejich zákazu.
Interpelanti táží se tudíž pana ministra:
1. Je pan ministr ochoten dát vytýkaný stav věci přezkoumati a zejména vyšetřiti, zdali četné zákazy písní jsou oprávněny?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby zrušil četné zákazy písní, které pro sudetskoněmeckou národní skupinu znamenají vědomé odloučení od kulturního života jejich mateřského národa?
V Praze dne 19. února 1937.
Maixner,
Pfrogner, dr Tischer, W. Müller, ing. Weller, dr. Brass, Keil, Liehm, Fritsch,-Werner, Stellwag.
418/3 (původní znění).
Interpellation
des Senators Wilhelm Maixner
an den Herrn Innenminister
wegen fortgesetzter Verbote deutscher
Liedersammlungen.
Im Amtsblatte der Čechoslovakischen Republik ist eine ganze Reihe von Liederssammlungen aufgezählt, die bisher der Beschlagnahme, bezw. dem Verbote anheim gefallen lind. Dabei handelt es sich aber, wie erwähnt, nicht um einzelne Lieder, sondern um ganze Sammlungen. Es sind dabei nicht ein gerechnet die Verbote, welche sich auf das Singen von Liedern in Schulen, Vereinen und Versammlungen beziehen.
Wir bringen dem Herrn Minister aus der Verbotsliste folgende Liedersammlungen zur Kenntnis:
"Völkische Lieder", H. Sandkop, Kreisgericht Leitmeritz, 31. 12. 3 5/33,
"Liederkarte", Kreisgericht Leitmeritz 3. 7. 33 155/33,
"Liederkarte", Kreisgericht Brüx, 19. 7. 33, 167/33,
"Im Böhmerwald marschieren wir", Kreisgerichot Brüx, 25. 9. 33 225/33,
"Liederbuch des duch Turnverbandes", Kreisgericht Leitmeritz, 1. 2. 34 20/34,
"Liederweisen zum Turnerlieder- u. Jungvolkliederbuch", Kreisgericht Leitmeritz 3. 2. 34 32/34,
"Jungvolkliederbuch für die deutsche Turnerjugend", Kreisgericht Leitmeritz 7. 3. 34 59/34,
"Liederbuch des deutschen Sängerbundes", Kreisgericht Reichenberg 9. 5. 34 112/34,
"Probeseiten empfehlenswerter gemischter Chöre", Kreisgericht Reichenberg, 9. 5. 34 112/34,
"Bundesliederbuch", Kreisgericht Leitmeritz, 6. 8. 34 182/34,
"Liederbuch des Turnermusikanten", Innenministerium, 6. 1. 35 6/35,
"Lautenlieder der nationalen Erhebung", Kreisstrafgericht Prag 12. 1. 35 15/35,
"Taschenkommersbuch", Kreisgericht Leitmeritz, 8. 2. 35 37/35,
"Turnerlieder", Kreisgericht Eger, 10. 2. 35 41/35,
"Der deutschen Jugend Liederschatz", Kreisgericht Leitmeritz, 25. 4. 35 102/35,
"7 Kampflieder mit Klavierbegleitung aus dem Liederbuche der Sudetendeutschen Partei, Vors. Konrad Henlein, Wir marschieren", Bezirksgericht Eger 5. 6. 35 137/35,
"Kampf und Spiel, des singenden Quells, II. Teil". Kreisgericht Leitmeritz 16. 8. 35 191/35,
"Alles singt mit", Kreisgericht Reichenberg, 10./2. 36 39/36,
"Strampedemie, ein Liederbuch von Jugend Trutz und Art", Innenministerium 3. 4. 36 80/36,
"Lieder", Kreisgericht Leitmeritz 11. 4. 36, 91/36,
"Wandervogelliederbuch", Kreisgericht Reichenberg, 9. 6. 36 141/36,
"Was unsere Soldaten singen u, sangen", Innenministerium, 12. 6. 36 136/36,
"Des Deutschen Sängers-Feierstunde, Ein Leben in Liedern", Innenministerium, 12. 6. 36 149/36,
"Liederbuch für Frauenchor", Kreisgericht Leitmeritz 23. 6. 36 149/36,
"Weg und Ziel, des singenden Quells, III. Teil", Kreisgericht Eger, 25. 7. 36 170/36.
Es wurde von maßgebenden Stellen betont, daß es als eine Selbstverständlichkeit betrachtet wird, die Kulturverbundenheit der Sudetendeutschemmit ihrem Muttervolke zu achten, anzuerkennen und keinerlei Beschräkungen zu unterwerfen. Die mannigfaltigen Liederverbote beziehen sich aber zum Großteile auf Werke, die in keiner Weise einen politischen Anlaß zu ihorem Verbote geben.
Die Interpellanten richten daher an den Herrn Minister die Anfragen:
1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachverhalt zu überprüfen und insbesondere erheben zu lassen, ob die zahlreichen Liederverbote berechtigt sind?
2. Welche Maßnahme gedenkt der Herr Minister zu ergreifen, um die zahlreichen Liederverbote aufzuheben, die für die sudetendeutsche Volksgruppe eine bewußte Abschnürung vom Kulturleben ihres Muttervolkes bedeuten?
Prag, 19. Feber 1937.
Maixner,
Pfrogner, Dr. Tischer, W. Müller, Ing. Weller, Dr. Brass, Keil, Liehm, Fritsch, Werner, Stellwag.
Překlad ad 418/4.
Interpelace
senátora G. Krczala
na pana ministra spravedlnosti
stran toho, že státní zastupitelství v Brně neustále nedbá jazykového zákona.
Interpelanti dostávají z voličských kruhů neustále přípisy o tom, že státní zastupitelství v Brně bojkotuje ustanovení jazykového zákona.
Tak mezi jiným vyhotovilo obžalobu ze dne 15. října 1936, č. St 4451/36-2 proti Edvardu Kletzanderovi v Hustopečích jednojazyčně česky, ačkoli se v udaném případě činnost státního zastupitelství vztahuje na soudní okres, který podle výsledku posledního sčítání lidu má více než 20% německých státních občanů a obžalovaný Edvard Kletzander je příslušníkem německé národnosti. O šovinistickém duchu, jakým obžaloba byla sepsána, svědčí dále následující věta v obžalobě: "Obviněný jest znám svým mstivým protičeským smýšlením, zatímco Michna jest menšinový pracovník český." Zdá se, že vylíčením podle této věty má se vykonávati vliv na výkon soudní pravomoci, což se nejhrubším způsobem příčí zásadám rovnosti před soudem, v ústavě výslovně stanoveným.