|
Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937. |
|
|
IV. volební období. |
5. zasedání. |
Tisk 432.
Interpelace:
1. sen. Bergmana na p. ministra zemědělství v záležitosti změny prakse provádění sociální péče o zemědělce
2. sen. Bergmana na p. ministra veřejných prací v záležitosti stavby silnic ve venkovských obcích
3. sen. Bergmana, dra Matouška na p. ministra spravedlnosti v záležitosti stavby nové soudní budovy pro okresní soud a věznici v Bílině
4. sen. Bergmana na p. ministra vnitra v záležitosti bojkotu a. nátlaku, jejž v pohraničních krajích provádí sudetskoněmecká strana
5. sen. ing. Wintra na pp. ministra zemědělství, obchodu a národní obrany ve věci vývozu kulatiny
6. sen. Nedvěda ministrům vnitra, financí, spravedlnosti a zemědělství ohledně neslýchaného způsobu, jakým se provádí vyrovnací řízení zemědělské
7. sen. Hancku na vládu Čs. republiky vo veci vyplácania vkladov bývalej uhorskej poštovej sporitelne
8. sen. dra Matouška, ing. Havlína na p. ministra spravedlnosti ve věci nešetření zákonných ustanovení o státním jazyce okresním soudem v Nových Hradech
9. sen. Hokkyho ministrovi financií o zdanení množstva vína pod 200 litrov
10. sen. ing. Havlína, dra Matouška, Bergmana na p. ministra školství a národní osvěty týkající se školních map vůbec a národnostních map ve školních atlasech zvláště
432/1.
Interpelace
senátora R. Bergmana
na pana ministra zemědělství
v záležitosti změny praxe provádění sociální péče o zemědělce.
V rozpočtu ministerstva zemědělství na rok 1937, titul 2, přímá péče o zemědělství, jest pamatováno také na sociální péči o zemědělce úhrnným obnosem 10,056.300 Kč. Z tohoto obnosu na položku 3 "Zemědělské dělnictvo a malozemědělci, zprostředkování práce, odměňování dlouholeté služby a podpory" připadá 2,400.000 Kč.
Části uvedeného obnosu používá se k poskytování podpor malozemědělcům v případě uhynutí hovězího dobytka. Je to opatření správné a nutno souhlasiti s tím, když ministerstvo zemědělství poskytne podporu 150-200 Kč malozemědělci, který přišel o krávu, která je častokráte jediným jeho tažným zvířetem. Zemědělci mající větší výměru pozemků (chalupníci a rolníci) jsou z této péče vyloučeni, poněvadž se předpokládá, že ztráta kusu nebo několika kusů dobytka je nemůže existenčně ohroziti.
Tento výklad nemožná považovati za spravedlivý, protože samotná výměra není přesným ukazovatelem majetnosti zemědělce a to proto, že daleko větší význam. má celkové zadlužení dotyčného podniku. Může proto čisté jmění malozemědělce s 5 ha býti větší než jmění rolníka, který má 15 ha, ale je téměř do plné hodnoty svého majetku zadlužen, ano někdy i předlužen.
Podepsaní se proto pana ministra zemědělství
táží:
1. Jest pan ministr ochoten uznati, že jediný údaj výměry pozemků nevystihuje spravedlivě sociální potřebnost?
2. Jest pan ministr ochoten zaříditi, aby nárok na sociální péči, zejména nárok na podporu při uhynutí dobytka měli také rolníci, pokud jsou zadluženi takovým způsobem, že jejich hospodářské postavení nutno klásti na roven malozemědělcům?
V Praze dne 31. března 1937.
Bergman,
Kvasnička, Záborec, Vetterová-Bečvářová, dr Matoušek, Trnobranský, Paulus, dr Řehák, mg. Havlin, dr Fritz, dr Mederly, Hancko, Pázmán.
432/2.
Interpelace
senátora R. Bergmana
na pana ministra veřejných prací
v záležitosti stavby silnic ve venkovských obcích.
Je nepopiratelnou skutečností, že řádně silnice mají veliký význam nejen hospodářský, ale i strategický. Co znamenají silnice pro vzdálený venkov, co znamenají pro obchod i kulturu, umožňujíce bližší styk zapadlých dědin s městy, je na bíle dni.
Státní správa před lety podjala se úkolu vybudovati řádnou a dostatečnou silniční síť. Náklad s tím spojený hradí se ze zvláštní silniční daně. Budiž konstatováno, že opravdu se mnoho nových silnic postavilo a mnoho silnic nevyhovujících se náležitě opravilo.
Ale v době rozvíjejícího se motorismu to nikterak nestačí. Podle nedávného prohlášení pana ministra zemědělství máme ještě jen v samotné zemi České asi 1200 otočí bez silničního spojení vůbec. Jde tu hlavně o oblasti zemědělské, postrádající silničního spojení. Jeví se prostou nezbytností, aby i tyto obce podle možnosti připojeny byly na stávající silniční síť a aby tak i zapadlým dědinám umožněn byl styk s městy, jakožto středisky obchodu a kultury. Co by výstavba silnic znamenala po stránce sociální, respektive po stránce zmírnění nezaměstnanosti na venkově, netřeba ani zvlášť odůvodňovat.
Z toho důvodu táží se podepsaní:
Jest panu ministrovi veřejných prací známo, kolik obcí v republice jest ještě bez řádného silničního spojení?
Jest ochoten působiti k tomu, aby ze silničního fondu byla podporována také stavba silnic v zanedbaných oblastech zemědělských?
Kolik kilometrů nových silnic bylo až dosud postaveno a mnoho-li jich bylo opraveno za přispění silničního fondu?
V Praze dne 31. března 1937.
Bergman,
dr Matoušek, Vetterová-Bečvářová, Paulus, Trnobranský, dr Řehák, Záborec, mg. Havlín, Kvasnička, dr Fritz, dr Mederly, Hancico, Pázmán.
432/3.
Interpelace
senátorů R. Bergmana, dr J. Matouška
na pana ministra spravedlnosti
v záležitosti stavby nové soudní budovy pro okresní soud a věznici v Bílině.
Již několikráte bylo i nejvyššími činiteli ústavními zdůrazněno, že jsou kladeny vyšší požadavky na službu soudcovskou, ježto počet projednávaných případů neustále stoupá. Jedním z předpokladů tohoto urychlení jest dostatečný počet soudců jakož i dostatečný počet vyhovujících místností. V Bílině jest stav naprosto neudržitelný, protože soud nalézá se v budově staré přes tři sta let, naprosto zchátralé, v míz není přiléhajících oken ani dveří, takže v období zimním není možno úřední místnosti ani dostatečně vytopiti, zejména když všechna kamna jsou nezpůsobilá. Nedostatek místností jest takový, že pro strany není vůbec čekáren, ano i soudci trpí nedostatkem místa.
Město Bílina jest městem lázeňským s čilým turistickým i cizineckým ruchem a tu nepřispívá k vážnosti státní autority, je-li soud umístěn v naprosto nevyhovující staré a otlučené budově.
Jeví se proto nutností, aby pro okresní soud a věznici byla postavena budova nová, kterémužto požadavku vychází samo město vstříc tím, že nabízí zdarma vhodný pozemek.
Podepsaní se proto táží pana ministra spravedlnosti:
Jest panu ministru známo, že okresní soud v Bílině úřaduje v naprosto nevyhovující budově?
Jest pan ministr ochoten působiti k tomu, aby v době co nejkratší byla pro okresní soud a věznici v Bílině postavena nová, vyhovující budova?
V Praze dne 31. března 1937.
Bergman, dr Matoušek,
Záborec, dr Řehák, Trnobranský, Kvasnička, Vetterová-Bečvářová, Paulus, ing. Havlin, dr Fritz, dr, Mederly, Hancko, Pázmán.
432/4.
Interpelace
senátora R. Bergmana
na pana ministra vnitra
v záležitosti bojkotu a nátlaku, jejž v pohraničních krajích provádí sudetskoněmecká
strana.
Není žádným tajemstvím, že v pohraničních krajích sudetskoněmecká strana Henleinova provádí agitaci, jejímž účelem je jednak terorisovati odpůrce této strany, jednak v příslušnících strany vyvolávat očekávání, že přijde doba, kdy pohraniční kraje budou odtrženy od území Čsl. republiky. Stoupenci Henleinova hnutí se zdraví navzájem slovy "Es kommt der Tag", čímž se naznačuje, že přijde den, na nějž stoupenci sudetskoněmečtí čekají a jenž znamená přivtělení k německé říši. Příslušníci sudetskoněmecké strany z řad obchodníků a živnostníků zvláštními znameními označují své obchody, aby tak stoupencům hnutí byl dán pokyn, že mají nakupovat a obstarávat své potřeby jen v podnicích takto označených a že se mají vyhýbat podnikům českým a z německých těm, které takového označení nemají. V poslední době vydali henleinovci v městech seznamy živnostníků, nadepsané "Unsere Kameraden" a jejich účel je příliš jasný, ba přímo okatý, aby si totiž stoupenci sudetskoněmecké strany nevšímali těch živnostníků, kteří v seznamu uvedeni nejsou.
Nelze ani v nejmenším pochybovati, že toto počínání příčí se zákonu o útisku i zákonu na ochranu republiky. Je také důvodné domnění, že své nezákonné počínání bude sudetskoněmecká strana stupňovat tím více, čím více se blížíme k ohlášeným obecním volbám.
Z toho důvodu táží se podepsaní:
Jsou panu ministrovi vnitra tyto okolnosti známy? Jakým způsobem zakročují úřady podřízené ministerstvu vnitra proti nezákonné agitaci a teroru sudetskoněmecké strany? Jest pan ministr vnitra ochoten jíti až do nejkrajnějších důsledků proti straně, která celým svým postupem naznačuje, že má úmysly a cíle, které se zcela rozcházejí s předpisy o udržování klidu a pořádku v republice a které jsou i samotné existenci našeho státu zřejmě nepřátelské?
V Praze dne 31. března 1937.
Bergman,
dr Matoušek, Záborec, dr Řehák, Triiobranský, Pauius, Vetterová-Bečvářová, ing. Havlín, Kvasnička, dr Fritz, dr Mederly, Haneko, Pázmán,
432/5.
Interpelace
senátora ing. Arnošta Wintra
na pány ministry zemědělství, obchodu a národní obrany
ve věci vývozu kulatiny.
Od listopadu minulého roku stoupají v celém státě do značné výšky ceny všech druhů dřeva.
l prostorný metr palivového dřeva, který stál na Šumavě 30 Kč v lese, stojí nyní 50 Kč, a kromě toho není ještě ani vůbec k dostání,
Veškeré zásoby palivového dříví z celých lesů šumavských jsou skupovány pro vývoz za hranice v první řadě do Německa.
Jsou případy, že nabízejí nakupovači pro vývoz do Německa až 80 Kč za 1 m prostorný palivového dříví, toto oloupají a prodávají pak na hranicích v Železné Rudě za 116 Kč.
Následkem toho jest veškeré dříví vyváženo a pro místní potřebu šumavského kraje není vůbec k dostání. Ceny, za které se kupuje dříví pro vývoz, jsou pro šumavský chudý lid, ponejvíce dělníky a chudé domkáře, nedostupné. Průmyslové podniky v celém širokém okolí, hlavně sklárny, které jsou nařízeny jedině má, palivové dříví, zastavují výrobu, ježto nemají potřebného paliva a za těchto cen paliva nemohli by podnikatelé ani svůj podnik udržet, neboť by nebyli schopni konkurence s podniky vedle uhelných středisk aneb blízko dráhy.
Venkovské cihelny šumavské, které jsou v celém kraji zařízeny pouze na dříví, nebudou moci vypálit ani jednu cihlu a provoz jejich bude rovněž zastaven. Následkem toho pozbude značná část dělnictva, jež by jinak mohla pracovati, svého zaměstnání.
Tímto nijak neodůvodněným stoupáním cen bude trpět většina obyvatelstva kromě vlastníků lesního majetku a vývozců dřeva.
Nedostatek dřeva jeví se také v provozu pil, v živnosti stavební, v provozu důlním a výrobě papíru a celulosy. Ceny dřeva stoupají nepřiměřeným tempem, dokonce je třeba pro nedostatek důlního dřeva omezovati provoz dolů, což se nestalo od války, a zastavovati papírny a celulosky.
Při tom stoupá vývoz kulatiny tak, že se naše republika dostala na první místo ve světovém vývozu. Podle zprávy "Prager Presse" ze 14. března činí podíl Československa na vývozu nezpracovaného dřeva 83%. Vývoz Sovětského Ruska činí 51.5%, Rakouska 48%, Lotyšska 46%, Estonska 44.5%, Finska 39.5%, Litvy 39%, Polska 29%, Norska 26%, Rumunska 18%, Jugoslávie 13%. Československý podíl na vývozu dřeva pro výroby celulosy činí 40.5% proti 32% z roku 1935, kdežto vývoz všech ostatních evropských států včetně Ruska poklesl. Všechny ostatní státy brzdily vývoz suroviny ve prospěch vývozu hotového výrobku.
Poloúřední "Prager Presse" ke svému konstatování nepřičiňuje žádných poznámek. Není jich také třeba. Z uvedených dat je patrno, že je to jediné Československo, které dodává cizině surovinu, jíž se potom nedostává, takže průmyslové závody jsou nuceny zastavovati výrobu, a lid v pohorských vesnicích nemá čím by si zatopil. Taková obchodní politika ohrožuje hospodářské, sociální i politické zájmy republiky.
Proto se táží podepsaní:
1. Jsou tyto poměry známy pánům ministrům zemědělství, obchodu a národní obrany?
2. Je pan ministr zemědělství ochoten naříditi, aby byla zvýšena těžba dřeva?
3. Je pan ministr obchodu ochoten naříditi, aby bylo vyváženo jenom přebytečné dřevo po uspokojení všech potřeb domácích, a to nikoliv jako kulatina, nýbrž při nejmenším jako polotovar?
4. Je pan ministr obchodu ochoten zaříditi, aby dřevo nebylo vyváženo na clearing, nýbrž za hodnotné devisy?
V Praze dne 31. března 1937.
Ing. Winter,
Macek, Chalupník, Němeček, Havlík, Korvas, Pocisk, Časný, Modráček, Koutková, Kříž, Brodecký, Nentvich.
432/6.
Interpelace
senátora Nedvěda
ministrům vnitra, financí, spravedlnosti a zemědělství
ohledně neslýchaného způsobu, jakým se provádí vyrovnací řízení zemědělské.
Vláda československé republiky vydala 31. března 1936 vládní nařízení o zemědělském vyrovnacím řízení č. 76 Sb. z. a n. Podle tohoto nařízení a podle zákona č. 64 ze dne 27. března 1931 může býti rolníkům, kteří o vyrovnací řízení zažádají a vyhovují podmínkám uvedeným v cit. zákoně a vládním nařízení povoleno vyrovnací řízení a tím pomoženo v hospodářské tísni.
Následující konkrétní případ ukazuje, jak se vyrovnací řízení prováděti nemá.
Ladislav Břeský koupil v r. 1927 ve Vitiněvsi, okres Jičín, malé hospodářství s výměrou 7 korců polí. Domovní stavení je dřevěné, chlévy jsou při domovním stavení, vše bylo na spadnutí a stodola taktéž chatrná. Pole vesměs III., IV. a V. třída. Trhová cena byla smluvena na 56.000 Kč. 16.000 Kč složil hotově a 40.000 Kč zůstalo jako hypotékami dluh. Ladislav Břeský připachtoval si ještě 10 korců polí a počal hospodařiti. Ale stíhalo ho neštěstí za neštěstím. Přišel o 3 svině při vrhu prasátek a o 3 prasata, takže utrpěl škodu několik tisíc Kč. Pak mu vyhořela stodola a v ní veškeré nářadí a krmení, pojištěn byl nízko a tak dluhy stále stoupaly. Stavba nové stodoly vyžádala si opět velkého nákladu, na to přišlo několik roků sucho, kroupy a myši. Při všech těchto neštěstích Lad. Břeský pachtovné a úroky platil, ač velice těžko. Když se dozvěděl o vládním nařízení o zemědělském vyrovnání, domníval se, že bude ze své těžké situace zachráněn, jelikož dluhy stouply již na 58.000 Kč.
Zažádal u soudu v Jičíně o vyrovnací řízení, za vypracování žádosti zaplatil 500 Kč, jako zálohu na soudní útraty složil 665 Kč, dále kolky, takže předběžné výlohy obnášely 1200 Kč. Vyrovnací řízení bylo zahájeno a soud v Jičíně vyslal k Lad. Břeskému soudního znalce Josefa Nechanického z Holína, okr. Jičín, aby provedl odhad jeho hospodářství pro soud. Josef Nechanický odhadl 7 korců polí ve III., IV. a V. třídě v ceně 21.000 Kč, ačkoliv pole nejsou meliorovaná a pole I. třídy meliorovaná v tamním kraji se odhadují korec na 3100 Kč. Ladislav Břeský upozornil znalce, že odhaduje pozemky vysoko a dostal za odpověď, že ten odhad může být změněn, když něco zaplatí. Nabídl znalci 50 Kč, ale ten rozhořčeně odmítl, že za 50 Kč nic neudělá a prohlásil, že odhad sníží o 10.000 Kč, když Břeský pořádně zaplatí, ale předem, dříve než to znalec půjde k soudu podepsat. Břeský neměl peníze a tu si vzpomněl, že by prodal 2 prasata a co za ně strží, že by dal znalci. Ale když se radil se ženou, ta to odmítla a řekla mu, že přece nebude dávat úplatky, když má na vyrovnání nárok podle zákona. Břeský nechtěl však znalce otevřeně odmítnout a jednal s ním dále. Znalec Josef Nechanický udržuje známost s jednou ženou v Bílsku u Kopidlna, která je známá pode jménem paní Boženka, u které se často zdržuje. Břeský došel k paní Božence, ale znalec Nechanický tam nebyl a jmenovaná paní přišla na to ke Břeskému a domlouvala mu, aby byl rozumný a když nemá, aby si vypůjčil a že bude pro něho velice dobře, když dá víc, peníze že ovšem musí složit předem.
Lad. Břeský odebral se do Jičína k jednomu svému známému, stěžoval si mu a ten šel k soudu do Jičína, kde vytýkal, jakého má soud znalce, který si z vyrovnávacího řízení dělá zvláštní živnost, při které bere úplatky. U soudu mu bylo řečeno, že tyto věci se dají těžko dokazovat, protože se to odehrálo všechno beze svědků. Na to obdržel Lad. Břeský zamítnutí své žádosti o vyrovnací řízení, protože také obytné stavení a hospodářské budovy byly odhadnuty vysoko a sice budovy obnosem 24.327 Kč, ačkoliv obytné stavení a chlévy jsou dřevěné, dřevo shnilé a potřebuje to být jen strženo a nově postaveno. Lad. Břeský byl odmítnut se žádostí o vyrovnací řízení, ale žádost ho stála celkem 1200 Kč, takže místo, aby mu bylo pomoženo, octl se ještě v horší situaci nežli dříve.
Jest více než pravděpodobné, že podobné trestné činy se provádějí také v jiných podobných případech při vyrovnacím řízení, které snad bylo dobře myšleno a mělo zemědělcům pomoci, jim ale způsobuje ještě horší situaci.
Podepsaní táží se pánů ministrů financí, vnitra, spravedlnosti a zemědělství:
1. Jest pánům ministrům tento případ znám?
2. Jsou páni ministři ochotni, dáti tento případ přísně vyšetřit?
3. Jsou páni ministři ochotni učiniti opatření, aby soudní znalec Josef Nechanický z Holina okr. Jičín, byl ihned suspendován a nebyl nikdy více jako soudní znalec vysílán?
4. Jsou páni ministři ochotni učiniti opatření, aby jako soudní znalci při vyrovnacím řízení fungovali pouze osoby bezúhonné a charakterní, aby bylo vyloučeno a znemožněno okrádání rolníků, kteří žádají o vyrovnání?
5. Jsou páni ministři ochotni zavésti přísné trestní sankce na podobné vydírání chudých zemědělců?
6. Jsou páni ministři ochotni učiniti opatření, aby zemědělcům žádajícím o vyrovnací řízení nebyly působeny vysoké útraty, když jejich žádosti o vyrovnací řízení není vyhověno?
7. Jsou páni ministři ochotni učiniti opatření, aby žádosti Lad. Břeského o vyrovnací řízení bylo vyhověno?
V Praze dne 24. března 1937.
Nedvěd,
Popovič, Svoboda, Steiner, Pfeiferová, Wenderlich, Kreibich, Malík, Fidlík, Králka, Juran.