432/7.
Interpelácia
senátora Antona Hancku
na vládu Čsl. republiky
vo veci vyplácania vkladov bývalej uhorskej poštovej sporiteľne.
Mnohí ľudia ukladali si pred vojnou svoje úspory v bývalej uhorskej poštovej sporiteľni, lebo si mysleli, že peniaze sú tam najistejšie uložené. Prišiel však prevrat, vklady poštovej sporiteľne zostaly v Budapešti a naši št. občania nemôžu ani po devätnástich rokoch dostať ani len čiastku svojich ťažko nastrádaných úspor,
Mnohí už aj pomreli, u mnohých nastaly dedičské spory, mnohí trpia nedostatkom, lebo nepodarilo sa im vymôcť uvoľnenie vkladov z bývalej uhorskej poštovej sporiteľne.
Poštová sporiteľňa našej republiky týchto ukrivdených vkladateľov ešte v novembri minulého roku ubezpečovala, že sa modality vyplácania vkladov s Uhorskom už dojednávajú a že poštové vklady bývalej uhorskej poštovej sporiteľne budú sa vyplácať už v najbližších mesiacoch.
Keďže od tých čias už zas uplynulý celé 4 mesiace a do výhľadu dané vyplácanie poštových vkladov sa ani podnes neprevádza, pýtame sa slávnej vlády našej republiky,
1. prečo neboly tieto vklady posiaľ vyplatené?
2. čo mieni vláda podniknúť, aby vkladatelia bývalej uhorskej sporiteľne boli konečne uspokojení?
V Prahe dňa 31. marca 1937.
Hancko,
dr Matoušek, Trnobranský, aulus, dr Fritz, dr Buday, Pázmán, Janček, dr Krčméry, dr Labaj, dr Polyák, dr Mederly.
432/8.
Interpelace
Sen. Dra J. Matouška a ing. Havlína
na pana ministra spravedlnosti
ve věci nešetření zákonných ustanovení o státním jazyce okresním soudem v
Nových Hradech.
Okresní soud v Nových Hradech poslal koncem února t. r. v poručenské věci nezletilého Waltra Chlebečka pěstounce české státní mateřské školy v Něm. Benešově obsílku k výslechu, která měla tuto adresu: Frau Josefa Wagenknecht, Deutsch Beneschau. Poněvadž adresa byla německá, a slečna Josefa Wagenknechtová, učitelka mateřské školy, jest Češka, vrátila obsílku nepřijavši ji. Nepřijetí odůvodnila poznámkou na druhé stránce obsílky, že neovládá němčiny a žádá za obsílku v státním jazyku, který jest jejím jazykem mateřským. Nová obsílka jí však poslána nebyla, avšak 2. března 1937 v úřední den okresního soudu novohradského v Něm. Benešově dostavil se k ní strážník městský se vzkazem okresního soudce z Nových Hradů Augustina Hilleho, že se k němu má dostaviti.
Když k němu přišla, vytýkal jí okresní soudce vrácení obsílky, své výtky pak spojil s jinými, podle nichž prý inteligentní učitelka nemá takto jednati. Když se mu dostalo vysvětlení, že svědkyně má právo na českou obsílku, vykračoval se tím, že prý mínil, že podle jména je německé národnosti.
Tudíž okresní soudce Augustin Hille nejen neposlal českou obsílku, ale ještě svědkyni vytýkal nesprávný postup. Tvrzení, že neznal národnosti svědkyně není odůvodněno, poněvadž matka uvedeného Waltra Chlebečka ve svém rekursu uváděla plné jméno i zaměstnání slečny Wagenknechtové, dožadujíc se, aby byla předvolána za svědkyni.
Soudce tedy měl povinnost vystaviti českou obsílku a ne posílati pro svědkyni strážníka a ještě jí činiti výtky.
Podepsaní táži se proto pana ministra spravedlnosti:
1. Je panu ministru spravedlnosti tato věc známa?
2. Je pan ministr spravedlnosti ochoten případ řádně vyšetřiti a zjednati nápravu u novohradského soudu?
S. Je pan ministr spravedlnosti ochoten působiti k tomu, aby podobné případy nešetření zákonných ustanovení jazykových se napříště neopakovaly?
V Praze dne 31. března 1937.
Dr Matoušek, ing. Havlín,
dr Fritz, dr Mederly, Hancko, Pázmán, Trnobranský, Paulus, Berginan, Vetterová-Bečvářová, Kvasnička, dr Řehák, Záborec.
Překlad ad 432/9.
Interpelácia
senátora Hokkyho
ministrovi financií
o zdanení množstva vína pod 200 litrov.
Pane minister!
Generálne finančné riaditeľstvo v Užhorode zdaňuje proti zákonu spotrebnou daňou nielen tých majiteľov viníc, ktorí produkujú víno nad 200 litrov alebo mušt nad 219 litrov. Ačkoľvek i to sa deje neprávom, lebo množstvo 200 litrov vína je pre každú domácnosť dane prosté, nehľadiac na to, aké je množstvo úrody, a každý iný výklad odporuje litere a duchu zákona.
Ale zdaňuje i malých gazdov, ktorí majú menej než 200 litrov vína alebo menej než 219 litrov muštu.
Zdaňuje z nich tých,
1. ktorí v nedostatku vlastnej lisovne vylisujú svoje víno v lisovni svojho suseda. Je nemožné, aby malý gazda, ktorý má vinicu vo výmere iba niekoľko štvoročných siahov, vystaval si lisovňu, lebo to by bola polievka drahšia než mäso. Keby si ju sám vystaval a sám si zbil strechu nad ňou, i to by stálo niekoľkonásobok ceny, ktorú má jeho vinica. Avšak okrem lisovne potrebuje i lis a lisovacích nádob;
2. ktorí lisujú víno na spoločnom lise. Malý gazda nemôže si kúpiť lis, lebo ten stojí mnoho peňazí. Od iného si ho nemôže požičať, lebo nikto mu ho nepožičá; lis stojí niekedy viac, než koľko činí celý majetok malého vinára. Ale ani ho nemôže dopraviť na svoju vinicu, lebo táto leží na najvyššej etáži vinohradu, niekde i vo výške 400 až 450 metrov, kde ten, kto sa chce dostať na vinicu, musí prekonať i 300 metrov relatívnej výšky.
Avšak vo veľa prípadoch nemožno lis ani na l meter. s miesta odsunúť. V istej obci všetci obyvatelia lisujú víno na jedinom ťažkom dubovom lise asi 200-300 rokov starom, ktorý váži 30-40 metrických centov;
3. ktorí neuskladňujú víno vo svojom vlastnom byte, ale túto okolnosť ohlásili podľa predpisu dôchodkovej kontrole;
4. ak má otec niekoľko ženatých synov alebo. vydatých dcier, ktorí žijú vo zvláštnych domácnostiach, bydlia vo zvláštnych bytoch. Zdedených viníc užívajú zvlášte. Vinica ešte nie je na ich meno intabulovaná, ale dedičské pokračovanie je už dokončené. Ich žiadosť o pozemnoknižný prepis leží už celé roky u pozemnoknižného úradu. Ale môžu čakať i 3 roky, než bude vinica na ich meno zapísaná. Fakticky patrí vinica im, len nie na papieri. Odvolania takýchto ľudí sú zamietané;
5. jestliže otec so synom alebo dvaja bratia v jednom dome, čiže pod jednou strechou bývajú. Avšak i víno uskladňujú zvlášte v oddelených častiach domových a v oddelených domácnostiach. A preca ich zdaňujú. Dôvod: keďže bývajú pod jednou strechou, môžu byť len vo spoločnej domácnosti;
6. ak má otec na jednom dvore 2 domy so zvláštnymi domovými číslami, a iba dvor je spoločný, i vtedy ich zdaňujú. Dôvod: bývajú na spoločnom dvore.
Páni z generálneho finančného riaditeľstva neznajú pomery. Uviedol som dve deputácie na generálne finančné riaditeľstvo. Snažil som sa podať vysvetlenie príslušným činiteľom. Bohužiaľ, nepodarilo sa to.
Medzi maloroľníkmi je neuveriteľné roztrpčenie. Títo ľudia sú z prevážnej časti tovarychári, ktorí len tak pokradomky obrábajú svoje vinice, keď totiž z nejakej príčiny nemôžu ísť na tovarych. Pre takéhoto človeka je 200-300 Kč priveľká suma, takže niektorí ani na celú zimu nemajú toľko peňazí. Mnohí z nich ani nepožívajú víno ako nápoj, lež ako potravu, keď nemajú chleba. Ale nenájde sa v dome ani pohár mlieka; Vypijú pohár vína, ktoré nahradí kus chleba.
Vo svojom roztrpčení vyhlasujú, že veď je toľko financov, ktorí majú vysoké platy, prečo títo nekontrolujú presne tých, ktorí páchajú protizákonné činy. Povedajú, že žobrákovi berú torbu. Keby radšie trestali tých padelateľov vína, ktorí odpredajú o veľa viac nezdaneného vína než oni, ktorí žijú z trpkého tovarychu a ešte i túto trošku vína musia tak draho zaplatiť.
Ja predpovedám pánu ministrovi, že od týchto malých existencií nevybere nabudúce na spotrebnej dani z vína ani 1/10 toho, čo výbere snáď dnes, lebo títo radšie vinice vyklčujú, než by ešte raz museli platiť z každého litru vína 1.60-1.80 Kč, koľko ani za mušt neutržia.
Z hromadných sťažností, ktoré podávajú títo úbohí ľudia - pokiaľ totiž budú mať na kolky a advokáta - uvidíte, pane minister, za aké nespravodlivé sú tieto daňové vyrubenia pokladané. Ale viac bude medzi týmito roztrpčenými ľuďmi takých, ktorí nebudú mať ani na kolky, ale sotva budú platiť, a budú mať s nimi nepríjemnosti exekútori a naopak.
S úctou tážem sa pána ministra:
l. Či ste ochotný učiniť súrne opatrenie, aby títo chudobní malí ľudia nemuseli zaplatiť spotrebnú daň z vína im proti zákonu vyrubenú?
2. či hodláte vymazať dane všetkým, ktorí majú úrodu vína 200 l menšiu, ako to i príslušné zákony predpisujú?
V Prahe v marci 1937.
Hokky,
dr Pajor, JFíissy, Liehm, Patzak, ing. Weller, dr Tur., chányi, dr Szilassy, Pfrogner, Maixner, idr Tischer.
432/9 (původní znění).
Interpelláció
a pénzügyminiszter úrhoz
a 200 literen aluli bortermések megadóztatása tárgyában.
Beadják: Hokky Károly szenátor és társai.
Miniszter Úr!
Az užhorodi vezérpénzügyigazgatóság a törvény világos rendelkezései ellenére nemcsak azokat a szollöbirtokosokat rója meg fogyasztási adóval, akiknek 200 liternél több bor, illetve 219 liternél több must termésük van. Bár ez is jogtalan, mert 200 liter bor minden háztartás részére adómentes, tekintet nélkül a termés mennyiségére s minden más értelmezés a törvény betűjével és szellemével ellenkezik.
De megadóztatja azokat a kisgazdákat, akiknek 200 liternél" kevesebb a boruk, illetve 219 liternél kevesebb a mustjuk.
Megadóztatja nevezetteket,
1. ha valaki présház hiányában a szomszéd présházában szűri ki a mustját. Lehetetlen dolog az, hogy egy oly kisgazda, akinek csak néhány négyszögöl szölleje van, azért egy présházat építsen, mert akkor többe kerül a leves, mint a hús. Ha maga építi fel a présházát, s maga ácsolja a tetőt, akkor is többszörösébe kerül annak az összegnek, amely szöllökertjének értéke: De a présházon kívül sajtoló szüretelő adények is kellenek!
2. Ha valaki közös sajtón sajtolja ki a termését. Képtelen egy kisgazda egy sajtolót venni, mert asz oly sokba kerül. Mástól kölcsön nem kérhet, mert senki sem ad nekik kölcsön, sokszor többe kerül a sajtoló, mint amennyi a kis szöllösgazdának egész. vagyona. De el sem viheti a saját szöllejébe, mert a szöllöhegy legmagasabb lábjaiban van. Néha 400-450 méter magasságban, ahol néha 300 méter relatív magasságot kell mászni annak, aki fel akar jutni a szöllökbe.
De sok esetben nem is lehet még egy méternyire sem elmozdítani a prést. Az egyik községben az egész falu 200-800 éves nehéz tölgyfából készített présen szűri a borát, amely 30-40 q-t nyom.
3. Ha valaki nem a saját lakásán tartja a termését, de viszont ezt előírás szerint a duchodkovi kontrolnak bejelentette.
4. Ha egy apának több férjes, illetve házas gyermeke van, kik mind külön háztartásban vannak. Külön lakásokban élnek. Az örökölt szőllöt külön használják, A szöllö még nincs a nevükön, de az örökösödési eljárást már lefolytatták. A telekkönyvi átírás iránti kérvényük már esztendők óta benn van a telekkönyvi hatóságnál. De elvárhatnak néha 3 évig is, amíg a szöllö a nevükre kerül. A szöllö de facto az övék, csak papíron nem. Az ilyenek fellebbezését is elutasították.
5. Ha az apa a fiával vagy két testvér egy házban, illetve egy fedél alatt laknak. De külön házrészekben és külön háztartásban a bort is külön tartják: Mégis megadóztatják. Indokolás: Mivel egy fedél alatt laknak, akkor csak közös háztartásban lehetnek.
6. Ha egy apának egy udvaron két háza van, különböző házszámokkal ellátva, de csak az udvar közös, akkor is megadóztatják. Indokolás: hogy közös udvaron laknak.
A vezérpénzügyigazgatóság urai nem ismerik a viszonyokat. Két küldöttséget vezettem a vezérpénzügyigazgatósághoz. Igyekeztem felvilágosítani az illetékeseket. Sajnos, nem sikerült.
A kisgazdák között hihetetlen az elkeseredés. Ezek az emberek túlnyomó részben napszámosok, akik csak ügy lopva dolgozzák a szöllejüket, ha napszámba valamely ok miatt nem mehetnek. Neki 200-300 korona ily nagy öszszeg, hogy némelyiknek egész télen. át nincs ennyi pénze. Sokan közülök nem, mint italt élvezik a bort, hanem mint táplálékot, ha már nincs kenyerük. De egy pohár tej sem akad a háznál. Egy pohár bort isznak meg, amely a darab kenyeret pótolja.
Elkeseredésükben azt hangoztatják, hogy oly sok finánc van, akiknek oly magas fizetésük van, miért nem ellenőrzik azokat pontosan, akik törvényellenes dolgot cselekszenek. Azt hangoztatják, hogy már a koldustól veszik el a tarisznyát. Inkább azt a sok borhamisítót büntetnék, akik sokkal több bort adnak el adózatlanul, mint ok, akik keservesen, napszámból élnek s még ezt a kis bort is ily drágán fizetettig meg velük.
Én előre megjósolom miniszter urnák, hogy ezektől a kisemeberektöl borfogyasztási adó címen nem fognak a jövőben 1/10 annyi összeget behajtani, mint amennyit esetleg most behajtanak, mert ezek inkább kiirtják a szőllöt, semhogy még egyszer fizessenek, minden liter bor után 1.60-1.80 Kč-t, amennyit a mustőrt sem kapnak.
A tömeges panaszokból, amelyeket ezek a szegény emberek, akiknek meg lesz a bélyeg s az ügyvédi költségük - fogja látni a miniszter úr, mennyire igazságtalannak tartják e kivetéseket. De még többen lesznek ez elkeseredett emberek között olyanok, akiknek bélyegre sem lesz pénzük, de fizetni aligha fognak, s csak a végrehajtóknak lesz velük nagyon kellemetlen dolguk s nekik a végrehajtókkal.
Tisztelettel kérdem a Miniszter Urat:
l. hajlandó-e sürgősen intézkedni, hogy e szegény kis emeberek ne legyenek kénytelenek a rájuk - törvényellenesen - kivetett borfogyasztási adót megfizetni.
2. Hajlandó-e a jövőre mindazoknak adóját törölni, akiknek 200 literen aluli bortermésük van, mint azt az idevágó törvények előírják.
Praha, 1937. március hó.
Hokky,
Dr. Pajor, Füssy, Liehm, Patzak, Ing. Weller, Dr, Turchányi, Dr. Szilassy, Pfrogner, Maixner, Dr. Tischer.
432/10.
Interpelace
senátorů ing. Havlína, dra Matouška, R. Bergmana
na pana ministra školství a národní osvěty
týkající se školních map vůbec a národnostních map ve školních atlasech zvláště.
Po více než 18ti letech naší státní samostatnosti a svrchovanosti nejsou ještě všechny československé školy vybaveny mapami, odpovídajícími změněným územním poměrům světovým. Je to zaviněno u škol vydržovaných státem poskytováním zcela nedostatečných dotací, u škol vydržovaných svazky samosprávnými svízelnou finanční situací samosprávy. Tento trapný stav je nutno odstraniti v zájmu veřejném i s hlediska výchovného, aby ze škol zmizely pomůcky, připomínající starý nepřátelský režim.
Stejně nutno jest naříditi novou úpravu národnostních map ve školních atlasech se zřetelem k našim poměrům státním vůbec a národnostním zvláště. V národnostních mapách ve školních atlasech - uvádíme na př. Brunclík-Machát "Zeměpisný atlas pro školy střední, ústavy učitelské a školy obchodní", V. vydání, schválené výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 22. července 1930 Z. j. 103.714/30/II., národnostní mapa 38a - užívá se trvale nesprávného barevného označování národnostních oblastí, jež odporuje a zkresluje obraz národnostních poměrů v republice. Národnostně smíšená oblast československo-německá je označena toutéž růžovou barvou, jakou jest vyznačena německá říše, národnostně smíšená oblast československo-maďarská je provedena toutéž žlutou barvou, jako sousední Maďarsko, temně žlutá barva značící republiku polskou přechází i na naše území a podobně je tomu u světle zeleného označení Rumunska. Legenda na této národnostní mapě praví, že plochy růžové obývají Němci, žluté Maďaři, temně žluté Poláci a světle zelené Rumuni. Při pohledu na takto upravenou mapu ztrácí se úplně typický tvar našeho státního území a vzbuzuje se domnění o jakýchsi přesně ohraničených národnostních oblastech, jichž ve skutečnosti není. Na území naší republiky není oblastí národnostně přesně ohraničených, zvláště ne čistě německých, maďarských, polských, nebo rumunských, jak vyplývá z podrobného studia výsledků posledního sčítání lidu. Jsou tu pouze oblasti národnostně smíšené. Ve velkém kompaktním celku sídlí v republice pouze národ státní, národ československý, který však proniká významnou měrou všude do pohraničních oblastí mezi národnostní menšiny a vtiskl těmto krajům charakter území národnostně smíšeného. Je tedy naprosto nesprávno označovati v národnostní mapě republiky československé tyto smíšené národnostní oblasti těmitéž barvami, jimiž se označují sousedící státy německý, maďarský, rumunský a polsky, neboť se tak hrubě zkresluje skutečný stav národnostních poměrů v našem státě. Území tato musejí býti vyznačena zvláštní, od sousedících států odlišnou barvou, aby již pouhým pohledem viděl žák, že jsou to území, kde vedle národnostních menšin obývá také všude národ státní a v legendě mělo by býti označení: národnostní oblast československo-německá, československo-maďarská atd. Naprosto nelze souhlasiti se sporadickým zakreslováním několika ostrůvků národa československého do těchto ploch, jako je tomu ve zmíněné mapě. Rovněž ani zvětšený detail v rohu.mapy neposkytuje názorného poučení žákům o tom, že ve všech soudních okresích v pohraničním pásmu, zvláště na severu republiky, žijí také příslušníci národa státního.
Aby se zabránilo mimořádnému finančnímu zatížení rodičů, neboť zeměpisné atlasy jsou nadměrně drahé, jest třeba naříditi vydání nové národnostní mapy jako samostatného doplňujícího listu, který by se prodával žákům jen za režijní náklady. Úpravu národnostní mapy republiky československé v duchu naší národní a státní samostatnosti a svrchovanosti je neodkladná v zájmu veřejném i z důvodů výchovných a proto se podepsaní táží:
Jsou shora uvedené okolnosti panu ministru školství a národní osvěty známy?
Co hodlá pan ministr školství a národní osvěty podniknouti, aby všechny školy byly vybaveny závěsnými mapami, odpovídajícími územním změnám po světové válce?
Je ochoten pan ministr školství a národní osvěty naříditi vhodnou úpravu národnostních map ve školních atlasech tak, aby československý žák již pohledem na tyto mapy byl poučen, že v pohraničních krajích jsou pouze oblasti národnostně smíšené, v nichž národnostní menšiny všude jsou prostoupeny národem státním?
V Praze dne 2. dubna 1937.
Ing. Havlín, dr Matoušek, Bergman,
Vetterová-Bečvářová, Záborec, dr Rehák, Kvasnička, Trnobranský, Paulus, dr Fritz, Hancko.