444/6 (původní znění).
Interpellation
der Senatoren Ludwig Frank und Anton Pfrogner
an die Regierung
wegen der Benachteiligung der Deutschen bei der Anstellung von Ärzten, Beamten und Bediensteten in der Landesanstalt für Geisteskranke in Dobrzan, sowie Vernachlässigung der deutschen Sprache im Wirkungsbereiche der Anstalt.
Die Landesanstalt für Geisteskranke in. Dobrzan wurde im Jahre 1880 mit dem Wirkungsbereiche für Westböhmen gegründet. Sie umfaßt außer den čechischen Bezirken folgende deutsche Bezirke:
Asch, Bergreichenstein, Bischofteinitz, Buchau, Eger, Elbogen, Dobrzany, Duppau, Falkenau, Graslitz, Gratzen, Hartmanitz, Hohenfurth, Joachimsthal, Kaaden, Kalsching, Karlsbad, Königswarth, Krumau, Luditz, Manetin, Marienbad, Mies, Neudek, Neuern, Pfraumbergr, Plan, Platten, Prachatitz, Pressnitz, Ronsperg, Staab, Tachau, Tepl, Tuschkau, Wallern, Weipert, Weseritz, Winterberg.
In der Anstalt befinden sich zur Zeit ungefähr 2200 Patienten, davon sind cca 55 % Deutsche. Die Patienten werden betreut von 10 čechischen Ärzten und ungefähr 400 Wärtern und Wärterinnen. Von diesen sind ungefähr 20 Deutsche, d. s. ungefähr 5%. Vom čechischen Wärterpersonal ist nur ein Teil der deutschen Sprache mächtig, daß er sich mit den Kranken verständigen kann. Ein Teil, besonders die seit dem Jahre 1918 angestellten Wärter und Wärterinnen können überhaupt nicht deutsch. Es ist daher eine wirksame Behandlung der Kranken unmöglich, da dazu ungef. 75% der Wärter und Wärterinnen aus sprachlichen Gründen unfähig sind.
Auch die Vertragsärztin ist der deutschen Sprache nicht mächtig. In der nationalen Zusammensetzung der Beamten- und Bedienstetenschaft an der genannten Anstalt ergibt sich folgendes Verhältnis zwischen Deutschen und čechen:
Von 17 Beamten sind 14 Čechen, 3 Deutsche, von 6 Maschinisten 6 Čechen, O Deutsche, von 7 Heizern 5 Čechen, 2 Deutsche, von 42 Handwerkern 40 Čechen, 2 Deutsche, von 3 Gärtnern 3 Čechen, a Deutsche, von 5 Oberwärtern Čechen, O Deutsche, von 8 sonstigen Angestellten 8 Čechen, O Deutsche, von 8 weiblichen Angestellten 8 Čechen, O Deutsche, von 20 Wäscherinnen 16 Čechen, 4 Deutsche, von 16 Küchendienstmädchen 15 Čechen, l Deutsche. Insgesamt 120 Čechen, 12 Deutsche, d. i. 91:9 Prozent. In der Landwirtschaft der Anstalt sind nur čechische Bedienstete beschäftigt.
Die Orientierungstafeln, selbst die für die Parteien bestimmten, sind einsprachig čechisch. Schon die Tafeln außerhalb der Anstalt, gegenüber dem Gasthaus Sladek, sind nur čechisch. Die große Orientierungstafel in der Halle des Verwaltungsgebäudes, welche die Zeiten zum Besuche der Kranken und die Namen der diensthabenden Ärzte, Beamten und Oberwärter enthält, war bis 1933 doppelsprachig und wurde dann durch eine einsprachig čechische Tafel ersetzt.
Mit Bezug auf den Wirkungsbereich und die Anzahl der deutschen Patienten in der Landesanstalt für Geisteskranke in Dobrzan wäre es Pflicht der Anstaltsleitung, für eine genügende Berücksichtigung des deutschen Elementes bei der Ärzteschaft, den Beamten und Bediensteten der Anstalt zu sorgen, das umsomehr, als es der Heilungsprozeß der Patienten dringend erfordert, daß das Personal mit den Patienten in deren eigenen Muttersprache verkehren kann. Darüber hinaus bedeutet die Anbringung der einsprachig čechischen Aufschriften eine Zurücksetzung der deutschen Patienten und deren Angehörige, die zu Besuchsund Nachfragezwecken in die Anstalt kommen, sowie der deutschen Sprache überhaupt.
Die Interpellanten richten an die Regierung daher die Anfrage:
l. Ist der Regierung. die Benachteiligung der Deutschen bei Aufnahme in den Dienst der Landesanstalt für Geisteskranke in Dobrzan und die Benachteiligung der deutschen Sprache im Wirkungsbereich derselben bekannt?
2. Welche Maßnahmen gedenkt die Regierung zu ergreifen, um eine wirksame Änderung der gerügten Zustände herbeizuführen?
Prag, am 15. April 1937.
Frank, Pfrogner,
Krommer, Werner, Keil, Fritsch, Bock, Enhuber, Ing. Weller, Tschakert, Stellwag.
Překlad ad 444/7.
Interpelace
sen. A. Pfrognera
na pana ministra pošt a telegrafů
o tom, že orgánové poštovního úřadu ve Stříbře doručovali nefrankované pozvánky na ples "Národní jednoty pošumavské" a "Tělocvičné jednoty Sokol" ve Stříbře.
Dne 20. února 1937 konal se ve Stříbře ples "Národní jednoty pošumavské" a "Tělocvičné jednoty" ve Stříbře.
Bylo zjištěno, že listonoši poštovního úřadu ve Stříbře, totiž Soukup, Hinausch a Weschta, s poštou, kterou měli ve službě adresátům doručovati, zároveň také roznášeli pozvánky k této zábavě, aniž by pozvánky byly frankovány. Interpelanti mohou uvésti velký počet občanů ve Stříbře, kterým zároveň s denní listovní poštou shora jmenovaní úředníci poštovního úřadu ve Stříbře doručovali nefrankované pozvánky k zábavě Národní jednoty pošumavské" a Tělocvičné jednoty Sokol".
Uvedení poštovní úředníci, porušujíce služební předpisy, propůjčili se k tomu, že v době svého úřadování konali práci pro jmenované spolky. Dále byl nejen porušen služební předpis, nýbrž obcházen také poštovní regál.
Interpelanti sdělují panu ministru pošt a telegrafů vytýkaný stav věci a táží se ho:
1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?
2. Je pan ministr ochoten dát ihned proti třeni úředníkům poštovního úřadu ve Stříbře Soukupovi, Hinauschovi a Weschtovi, zavésti disciplinární řízení?
3. Jaká opatření zamýšlí pan ministr učiniti, aby správce poštovního úřadu ve Stříbře a všechny ostatní správce poštovních úřadů ve státě upozornil na to, že je nepřípustno a hrubým porušením služebních předpisů a zákonů, jestliže poštovní poslové po dobu své úřední činnosti přejí-' mají k dodání nefrankované dopisy?
V Praze dne 15. dubna 1937.
Pfrogner,
Schösser, Krczal, dr Brass, Enhuber, Keil, Frank, Liehm, Schmidt, Stellwag, Patzak.
444/7 (původní znění).
Interpellation
des Senators Anton Pfrogner
an den Herrn Minister für Post-, Telegrafen- u. Telefonverwaltung
wegen Beförderung unfrankierter Einladungsbriefe für den Ball der "Národní jednota pošumavská" und der "Tělocvičná jednota Sokol" in Mies durch Organe des Postamtes in Mies.
Am 20. Feber 1937 fand in Mies ein Ball der "Národní jednota pošumavská" und ťTělocvičná jednota" in Mies statt.
Es wurde festgestellt, daß durch die Briefträger des Postamtes Mies, nämlich Soukup, Hinausch und Weschta, zusammen mit Poststücken, die sie im Dienste den Adressaten zuzustellen hatten, gleichzeitig die Einladungen zu dieser Veranstaltung ausgetragen wurden, ohne daß die Einladungen frankiert worden waren. Die Interpellanten sind in der Lage eine große Anzahl von Bürgern in Mies anzuführen, welchen gleichzeitig mit der täglichen Briefpost, durch die obgenannten Beamten des Postamtes in Mies, die unfrankierten Einladungen zu der Veranstaltung der "Národní jednota pošumavská." und "Tělocvičná jednota Sokol" zugestellt wurde.
Die angeführten Postbeamten haben sich in Verletzung der Dienstvorschriften dazu hergegeben, während ihrer Amtszeit Arbeiten für die obgenannten Vereine zu leisten. Es wurde ferner nicht nur die Dienstvorschrift verletzt und vernachlässigt, sondern auch das Postregal umgangen.
Die Interpellanten bringen dem Herrn Minister für Post-, Telegrafen- und Telefonverwaltung den gerügten Sachverhalt zur Kenntnis und richten an ihm folgende Anfrage:
1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit, gegen die drei Beamten Soukup, Hinausch und Weschta vom Postamte in Mies sofort das Disziplinarverfahren einleiten zu lassen?
3. Welche Maßnahmen gedenkt der Herr Minister zu ergreifen, um den Leiter des Postamtes in Mies und alle übrigen Leiter der Postämter im Staate darauf aufmerksam zu machen, daß es unstatthaft ist und eine gröbliche Verletzung der Dienstvorschriften und der Gesetze darstellt, wenn Postboten während ihrer Amtszeit unfrankierte Briefe zur Beförderung übernehmen?
Prag, am 15. April 1937.
Pfrogner,
Schösser, Krczal, Dr. Brass, Enhuber, Keil, Frank, Liehm, Schmidt, Stellwag, Patzak.
Překlad ad 444/8.
Interpelácia
senátora Hokkyho
celej vláde
o naliehavej výstavbe budov okresného súdu a finančných úradov v Sevluši.
Už ako poslanec som niekoľkokrát prehovoril o nemožných a nesnesiteľných pomeroch, ktoré zavládly okolo umiestenia okresného súdu a finančných úradov v Sevluši.
Podobne i v senáte som sa domáhal súrneho vybudovania týchto dvoch úradných budov. Plány na budovu okresného súdu boly hotové už v dobách mierových. Obec Sevluš dala už i stavebný pozemok k tomu účelu. Od tých čias sa ovšem pomery značne zhoršily.
Stav a umiestenie úradných miestností - a to môžem kľudne tvrdiť - robia ostudu vládnej správe a všetkým tým, ktorí sú za to odpovední.
Okresný súd je umiestený v päť rozličných budovách:
a) pozemkové knihy, dve oddelenia civilné, jedno oddelenie trestné a vložkárska komisia,
b) druhé trestné oddelenie,
c) oddelenie exekučné, oddelenie pre vykonávanie exekúcií a kancelária pre prijímanie podaní,
d) sirotská stolica (veci poručnícke),
e) exekučný referent, a okrem toho zvlášte ešte jedna časť archívu.
Jednotlivé oddelenia okresného súdu sú umiestené v miestnostiach, kde v jednej malej izbe 4 úradníci, a v inej ešte menšej izbe, kde je najväčšia frekvencia, 7 úradníkov konajú svoje vážne povinnosti.
Pre advokátov a strany vôbec niet čakálne. Túto nahradzujú dve úzke chodby, ale tak malé a tmavé, že je pobyt v nich veľmi nepríjemný a v najlepšom prípade zmestí sa v nich asi 10-12 ľudí. A preto dostavia-li sa strany vo väčšom počte, musia i v zimnom období čakať vonku celé hodiny, ba i pol dňa. Sudcovia, ktorí opravdu presne rozvrhujú vybavovanie vecí, nemôžu tomu odpomôcť. Veci vybavujú. Ale vo veľa prípadoch nemožno vypočítať, ako dlho potrvá pojednávanie. Veľakrát v lijavci, snehu, blate a mrazu trasú sa strany od zimy vonku, vydávajúc v nebezpečenstvo svoje zdravie pod širým nebom, Človek by sa ani nečudoval a bolo by to ľudsky pochopiteľné, keby strany vzhľadom na tieto okolnosti nečakaly na pojednávanie, resp. z tohoto dôvodu omluvily svoju neprítomnosť. Radšie prehrať spor, než privodiť si zápal pľúc alebo ťažkú chrípavicu.
Vo väznici, pred ktorou sa musia schovať i väznice stredoveké, sú tmavé, vlhké a nezdravé kobky, takže proti nej sú väznice v Užhorode a inde opravdové moderné sanatória. Vôbec s hľadiska všeobecne zdravotného sú miestnosti súdu i finančných úradov pod všetku kritiku. Sú vlhké, tmavé, nízke, preplnené a vôbec tak staré, že nemôžu byť ani riadne čistené. Ani hromadne prichádzajúce strany, ani sudcovia, ani pomocný personál nemôže sa rád v týchto miestnostiach zdržovať a neprispievajú ony u nikoho ku zvýšeniu chuti k práci, ba ju len snižujú. Ani riadny nábytok a zariadenie nemožno v týchto izbách umiestiť, a veru bolo by to už dávno žiaducné.
Miestnosti okresného súdu i finančných úradov sú tmavé, vlhké a plesnivé, a zvlášte zdraviu personálu, ktorý v nich pracuje, rozhodne škodlivé.
Tieto tmavé, nízke, vlhké diery, opravdové brlohy, sú vôbec i s hľadiska zimného vykurovania a osvetľovania drahé.
I s hľadiska požiarovej bezpečnosti podliehajú ťažkým výtkam. Konštrukcia striech všetkých budov je stará a stropy niektorých úradných miestností sú srubované. Strechy sú kryté šindelom a niektoré ich časti, - na pr. nad väznicou, - sú deravé ako huba. Pod takouto strechou je umiestená tiež istá časť súdneho archívu. V dobe, keď požiary v Sevluši boly tak časté, každý súdny zamestnanec s trasúcim hlasom sa dotazoval: Kdeže horí? Blízko súdu? S hľadiska bezpečnosti pôsobí priamo komicky, že pri jednom vlúpaní do okresného súdu lupiči hravo a snadno mohli pracovať po celú noc, vylámať malú pokladnicu a nezanechali po sebe ani jedinú stopu.
Dnešné umiestenie okresného súdu a finančných úradov v dôsledku zmienených už prekážok činí nemožným rýchle vybavovanie vecí strán, keďže jednotlivé oddelenia sú od seba veľmi vzdialené.
V rozpočte na r. 1937 už je pre okresný súd ja finančné úrady v Sevluši odhlasované 400.000 Kč. Obec odhlasovala príspevok I00.000 Kč a stavebný pozemok, a teraz by bolo už len žiaducné, aby bola zahájená práca, lebo už i plány sú značnú dobu hotové.
S úctou tážem sa celej vlády:
Či je ochotná učiniť súrne opatrenia, aby stavba budov okresného súdu a finančných úradov bola čo najskôr zahájená, aby shora vylíčené nesnesiteľné pomery boly zažehnané, pomery, ktoré žiadnym pádom neslúžia ku cti vláde, ale, odvažujem sa to tvrdiť, sú jej len na ostudu.
V Prahe dňa 15. apríla 1937.
Hokky,
dr Turchányi, dr Szilassy, dr Pajor, Füssy, Bock, dr Brass, Krczal, Enhuber, inž. Weller, Garlik.
444/8 (původní znění).
Interpelláció
az összkormányhoz a szöllösi járásbíróság és pénzügyi hivatalok sürgős felépítése tárgyában.
Beadják: Hokky Károly
szenátor és társai.
Már, mint képviselő több Ízben szóvá tettem azokat a lehetetlen és tarthatatlan állapotokat, amelyek a szöllösi járásbíróság és pénzügyi hatóságok elhelyezése körül -uralkodnak.
A szenátusban hasonlóképp Sürgettem a két hivatali épület mielőbbi felépítését. A járásbíróság felépítésének terve már a békeidőkben meg volt. Szöllös község már telket is adott e célra. Ez idő óta a viszonyok természetesen jelentékenyen rosszabbodtak.
A hivatalos helyiségek állapota és elhelyezése, nyugodtan állíthatom, szégyenére válik a kormányzatnak s mindazoknak, akik ezért felelősek.
A járásbíróság ót külön épületben van elhelyezve.
a) telekkönyv, két polgári osztály, egy büntető osztály és betétszerkesztési bizottság,
b) második büntető osztály,
c) végrehajtási ügyosztály, végrehajtást foganatosító osztály és beadványokat elfogadó iroda,
d.) árvaszék, (gyámügy)
e) végrehajtási referens és ezenkívül külön az irattár egy része.
Az egyes járásbirósági ügyosztályok olyan helyiségekben vannak elhelyezve, ahol egy Ms szobában 4, s egy másik még kisebb szobában - ahol a legforgalmasabb az agenda, 7 hivatalnok telje-siti fontos kötelességét.
A felek s ügyvédek részére nincs egyáltalán váróterem. Két szűk folyosó helyettesíti ezt, de ez oly kicsi és sötét, hogy a tartózkodás kellemetlen ott s legjobb esetben lő-12 ember fér el. E miatt a nagyobb számban megjelenő felek - tél idején is a szabadban kénytelenek órák hosszat, sőt néha fél napig is várakozni. Ezen nem tudnak a bírák sem segíteni, akik igazán pontosan osztják be az ügyeket. Jel is tárgyalják. De sok esetben kiszá-mithatlan, hogy mennyi ideig tart egy tárgyalás.
Sokszor szakadó esőben, hóban, sárban, fagyban kinn dideregnek a felek, - egészségüket kockáztatva, a szabadban. Szinte nem csodálkoznék az ember - emberileg legalább érthető volna, ha erre való tekintettel nem várnák be a tárgyalást, illetve ezen a címen kimentenék távolmaradásukat. Inkább egy pert elveszteni, mint egy tüdőgyulladást vagy súlyos influenzát szerezni.
A fogház a középkori fogházakat megszégyenítő, sötét, nedves, egészségtelen cellákból áll, ehhez képest az ungvári és más fogházak valósággal modern szanatóriumok. Általában egészségi okokból ügy a bírósági, mint a pénzügyi hivatalok kritikán aluliak. Nedvesek, sötétek, alacsonyak, túlzsúfoltak. Általában oly öregek, hogy rendesen tisztán sem tarthatók. Sem a tömegesen érkező ügyfelek, sem a birák, sem a segédszemélyzet nem időzhet e helyiségekben szívesen és senkinek nems emeli, sőt csökkenti a munkakedvét. Rendes bútorok és felszerelések sem tehetők e helyiségekbe, holott ez már rég kívánatos volna.
Ügy a járásbíróság, mint a pénzügyi hatóságok helyiségei sötétek, piszkosak, nedvesek, penészesek, különösen az ott dolgozó személyzet egészségére határozottan ártalmasak. Általában e sötét, alacsony, nedves lyukak, valóságos öreg odúk, a téli fűtés és világítás szempontjából is csak költségtöbbletet jelentenek.
Tűzbiztonsági szempontból is súlyosan kifogásolhatók. Az összes épületek tetőszerkezete öreg s egyes hivatali helyiségek menyezete is fagerendázat. A tető zsindely, amelynek különösen egyes részei - így a fogház! - annyira lyukacsos, mint a szivacs.. Ilyen tető alatt van a bíróság irattárának egy része is. Abban az időben, amikor Szöllö-sön oly gyakoriak voltak a tüzek, minden bírósági alkalmazott remegve kérdezte: Hol ég? Közel a bíróság? Biztonsági szempontból egyenesen komikus az, hogy egy a. járásbíróságon történt betörés alkalmával a betörök játszvaskönnyentudtak egész éjjel dolgozni s egy kis kasszát feltörni s még a bűnjeleket is eltüntetni.
A járásbírósági, de a pénzügyi hivatalok jelenlegi elhelyezése is lehetetlenné teszi a már említett akadályok miatt, a felek ügyeinek gyors elintézést, mert oly távol vannak az egyes ügyosztályok.
Az 1937 évi költségvetésben már meg van szavazva a szöllösi járásbíróság és pénzügyi hivatalok részére 400.ezer Kč. A község megszavazott 100 ezer Kč hozzájárulást és telket, s most már csak a munka megkezdése volna kívánatos, mert a tervek már szintén jó ideje készen vannak. Tisztelettel kérdem az összkormányt: hajlandó-e sürgősen intézkedni, hogy a szöllösi járásbíróság és pénzügyi hivatalok építése mielőbb megkezdődjék, hogy a fent vázolt tarthatatlan állapotok megszűnjenek, amelyek semmi esetre sem válnak a ťkormányzat dicséretére, sőt merem állítani, szégyenére.
Praha, 1937. április hó 15.
Hokky,
Br. Turchányi, Br. Szilassy, Br. Pajor, Füssy, Bock, Br. Brass, Krczal, Enhuber, Ing. Weller, Garlik.
444/9.
interpelace
sen. J. Kvasničky, dra J. Matouška, inž. J. Havlína
na pana předsedu vlády
ve věci poškozování českých smluvních zaměstnanců Stát. úřadu statistického ve prospěch Němců.
Ministerská rada povolila zvýšiti počet zaměstnanců II. kategorie Stát. statistického úřadu o nových 38 systemisovaných míst, t. j. přijmouti nových 38 elévů.
Dosud ustáleným zvykem bylo, že na místa elévů statistické služby přicházeli v úvahu v prvé řadě absolventi středních škol ve Stát. statistickém úřadě již zaměstnaní jako kancelářské výpomocné síly, či jako kancelářští pomocníci a oficianti.
Stát. statistický úřad má těchto smluvních zaměstnanců 90 - 46 mužů a 44 žen. Z toho je 14 kancel. oficiantů, 29 kancel. pomocníků, 41 kancel. výpomoc. sil, 4 akordantky, 1 oficiál a. 1 kanc. oficiant, kteří nedávno se podrobili zkoušce dospělosti. Těchto 90 sil je zaměstnáno ve Stát. statistickém úřadě buď od r. 1930, 1931, 1932, 1935 nebo již od r. 1929 i 1928. Do návrhu na jmenování elévy dostali se tedy výpomocní zaměstnanci z r. 1928-1931.
Pojednou. však se objevilo v návrhu na jmenování elévy 8 Němců, kteří ve službách Stát. úřadu statistického dosud nebylí.
Tato skutečnost, doprovázená dokonce upozorněním Němcům v Prager Tagblattu" a "Bohemii" (ze dne 17./III. 37), aby se hlásili o místa elévů ve St. úřadě statistickém, je zřejmým nepochopitelným nadprávím - poškozujícím velmi citelně české zaměstnance, kteří ve službách Státního statistického úřadu čekají na místa elévů až 8 let, aniž by jim po jmenování elévy byla tato doba zaměstnání započítána do postupu.
Podepsaní táží se proto pana předsedy vlády:
1. Jsou mu známy tyto případy neodůvodněného protěžování Němců v neprospěch dlouholetých zaměstnanců Státního statistického úřadu?
2. Je pan předseda vlády ochoten působiti k tomu, aby při jmenování elévů ve Státním statistickém úřadě bylo dbáno přednostního práva smluvních zaměstnanců?
3. Je pan předseda vlády ochoten působiti k tomu, aby poškozeným českým zaměstnancům ve Státním statistickém úřadě dostalo se náležitého odškodnění?
V Praze dne 16. dubna 1937.
Kvasnička, dr Matoušek, ínž. Havlín,
dr Rehák, Trnobranský, Paulus, Záborec, Bergman, dr Krčméry, Vetterová-Bečvářová, dr Buday.
444/10.
Interpelace
senátora R. Bergmana na pana ministra financí
ve věci výmazů slevených daňových pohledávek z knih pozemkových.
Loňského roku byla z rozhodnutí ministerstva financí prováděna tak zv. depurační akce, jejímž účelem bylo dosíci vyrovnání dlužníků daní s berními úřady. V některých případech byly staré daňové nedoplatky vůbec prominuty, v jiných byly sníženy a poplatníci se zavázali, že snížený daňový dluh v určitých splátkách a do určité doby splatí.
U prvních poplatníků nebylo nic na závadu tomu, aby berní úřady ihned přikročily k výmazu své pohledávky z knih pozemkových. U druhých poplatníků mělo by dojíti k výmazu ihned, jakmile poslední splátka byla bernímu úřadu zaslána. Bohužel ani v prvním " ani v druhém případě k výmazu daňových pohledávek nedochází.
Nelze pochybovati o tom, že to citelně poškozuje dotyčné poplatníky, zvláště takové, kteří pracují s úvěrem. Jim je namnoze těžko opatřit si úvěr, když v knihách pozemkových vázne na jejich nemovitosti pohledávka berního úřadu, třebaže tato pohledávka byla již dávno prominuta, nebo vyrovnána.
Z toho důvodu táží se podepsaní:
Jsou tyto poměry panu ministrovi financí známy? Je ochoten dáti berním, úřadům pokyn, aby neprodleně přikročily k výmazu svých pohledávek, byly-li tyto prominuty nebo již zaplaceny?
V Praze dne 20. dubna 1937.
Bergman,
inž. Havlín, dr Rehák, dr Matoušek, Kvasnička, Záborec, Trnobranský, Vetterová-Bečvářová, dr Buday, Paulus, dr Krčméry.
444/11.
Interpelace
senátora R. Bergmana na pana ministra vnitra
ve věci umísťování českých lidí ve veřejných úřadech a podnicích v pohraničním území.
V důsledku dohody mezi vládou čsl. republiky a německými aktivistickými stranami přijímají se nyní ve větší míře němečtí uchazeči do státních služeb. Naproti tomu jeví se zcela spravedlivým, aby zase do služeb úřadů a podniků, jsoucích v rukou našich německých spoluobčanů, byli přijímáni čeští lidé. To se však, bohužel, neděje, takže se vzmáhá všeobecné přesvědčení, že dohoda vlády s německými aktivisty přináší prospěch jen jednostranný.
Hraničářské časopisy uvádějí příklad, jaké jsou národnostní poměry, pokud jde o zaměstnance ve veřejných úřadech a podnicích v pohraničních oblastech. Tak ve Vrchlabí je v městských úřadech a podnicích zaměstnáno 80 osob, ale z nich pouze jeden je cech a ten je - metař. V okresní nemocenské pojišťovně ve Vrchlabí je 27 zaměstnanců, z nichž jen jeden je Čech. V okresní zprostředkovatelně práce, v okr. veřejné nemocnici a v okr. chorobinci v témže městě není ani jediný Čech.
V jiných okresích v pohraničí nejsou poměry o mnoho lepší. Stejně je tomu v okresech Teplice, Duchcov, Bílina, Most, Chomutov, Karlovy Vary atd. To divně kontrastuje s faktem, že do státních služeb i na místa nejvýznačnější se přijímají podle vládní dohody o národnostním vyrovnání Němci.
Z toho důvodu se podepsaní táží:
Jsou tyto poměry panu ministru vnitra známy? Jest pan ministr vnitra ochoten působiti k tomu, aby v duchu vládní dohody o národnostním vyrovnání byly také městské úřady a veřejné ústavy a podniky, ovládané dosud Němci, povinny přijímati do svých služeb i úměrný počet českých uchazečů? Jest pan ministr ochoten předložiti výkaz o tom, kolik německých a kolik českých lidí je zaměstnáno u městských úřadů a městských podniků těch obcí, které mají německou převahu?
V Praze dne 20. dubna 1937.
Bergman,
Kvasnička, Trnobranský, dr Rehák, inž. Havlín, dr Matoušek, Záborec, Vetterová-Bečvářová, Paulus, dr Buday, dr Krčméry.