IV. volební období.

1. sen. Franka na p. ministra spravedlnosti stran nedostatečného povyšování německých soudců.

2. sen. Fritsche na p. ministra vnitra stran zákazu schůze v Butovicích a nedbalého pátrání po neznámých komunistických tiskařích illegálních letáků.

3. sen. Stellwaga na p. ministra vnitra stran nezákonitého příkazu okresního úřadu v Německém Jablonném.

4. sen. Franka na p. ministra vnitra, stran omezování svobody shromažďovací příslušníkům sudetskoněmecké strany okresním úřadem v Horšovském Týně.

5. sen. Garlika na p. ministra vnitra o tom, že orgánové státní policie v Českých Budějovicích hrubě porušili služební předpisy.

6. sen. Franka na p. ministra vnitra stran protizákonných konskripčních opatření státních policejních úřadů v Teplicích-Šanově, Duchcově, Litoměřicích, Mariánských Lázních, Kašperských Horách, Lázních Kynžvartu a j.

Němečtí soudcové plní vzorným způsobem svou povinnost. To také opětovně uznalo ministerstvo spravedlnosti a vláda. Přes to jsou poměry povyšování velice špatné. Interpelantům docházejí od denního tisku opětovně žádosti za sdělení výsledků povyšování. Aby bylo možno na tyto dotazy konkretně odpověděti, táží se pana ministra spravedlnosti:

1. Kolik Němců a kolik Čechů bylo v letech 1936 a 1937 jmenováno soudci, okresními soudci, přednosty soudů, soudními rady, vrchními soudními rady, presidenty krajských soudů, vicepresidetnty krajských soudů, rady u nejvyššího soudu, presidenty a vicepresidenty vrchních soudů a nejvyššího soudu, státními zástupci, prokurátory, vrchními státními zástupci a ke službě u generální prokuratury?

2. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby při aktech jmenování dbáno bylo mezinárodně a ústavou zaručené zásady národnostní rovnoprávnosti?

Die deutschen Richter erfüllen in vorbildlicher Weise ihre Pflicht. Dies wurde auch vom Justizministerium und von der Regierung wiederholt anerkannt. Trotzdem sind die Beförderungsverhältnisse sehr schlecht. Die Interpellanten werden von der Tagespresse wiederholt um Bekanntgabe der Beförderungsergebnisse ersucht. Um diese Anfragen konkret beantworten zu können, stellen sie an den Herrn Justizminister die Anfragen:

1. Wieviele Deutsche und wieviele Tschechen wurden in den Jahren 1936 und 1937 zu Richtern, Bezirksrichtern, Gerichtsvorständen, Gerichtsräten, Obergerichtsräten, Kreisgerichtspräsidenten, Kreisgerichtsvizepräsidenten, zu Räten beim Obersten Gericht, zu Präsidenten und Vizepräsidenten der Obergerichte und des Obersten Gerichtes, zu Staatsanwälten, Prokuratoren, Oberstaatsanwälten und zum Dienst bei der Generalprokuratur ernannt?

2. Ist der Herr Minister bereit zu veranlassen, daß bei den Ernennungsakten der international und verfassungsmäßig garantierte Grundsatz der nationalen Gleichberechtigung beachtet wird?

Prag, am 14. Mai 1937.

Okresní úřad v Novém Jičíně zakázal výměrem ze dne 12. dubna 1937, č. 3461/IV-37 veřejnou schůzi, svolanou na den 18. dubna 1937 do obecního hostince v Butovicích. Na této schůzi měl člen Národního shromáždění posl. František Hollube podávati zprávu na thema "Od komunisty k poslanci sudetskoněmecké strany". Pro zákaz této schůze není zde dostatečných důvodů, neboť zpráva člena Národního shromáždění o vývoji jeho politického přesvědčení nesmí se voličům v žádném případě zamlčovati.

Jak nerovná je míra administrativy v krajině butovické, vyplývá z toho, že bezpečnostní orgánové při pátrání po illegální činnosti bolševiků jsou krajně nedbalými. Tak na příklad nezavedli bezpečnostní orgánové dostatečného šetření k vypátrání illegálních bolševických tiskařů. V poslední době množí se vůbec případy, že pátrání bezpečnostních orgánů zůstává bez výsledku. Připomínáme jen žižkovské bankovní lupiče a beztrestně uprchlé pachatele atentátu, kteří stříleli na posl. Františka Maye. Právě v takovýchto illegálních tiskovinách se takovéto trestné činy připravují, neboť v nich se otevřeně štve k vraždám a občanské válce. Jen když se včas učiní přítrž činnosti těchto lidí, možno zabrániti horšímu. K tomu však patří ovšem nestranná iniciativa našich bezpečnostních orgánů. Bylo by tudíž na místě, aby bezpečnostní orgánové věnovali více času vyšetřování proti illegální činnosti bolševiků nežli rozhovorům s denuncianty a špehy.

Leták bolševiků, policií nepozastavený, zní: "Sudetskoněmecká strana provokuje! Dělníci, pracující lide, poctiví přívrženci sudetskoněmecké strany! Hollube, renegát, chce ve veřejné schůzi v Butovicích, která se bude konati v neděli, spustiti pustou štvanici proti marxistům, komunistům atd. Chce do naší obce vnésti nesvár mezi bratry, rozkol, štvaní.Toho nepřipustíme! Nepřipustíme, aby do naší krajiny, do naší obce vneseny byly svár a vražda. Tak, jak to již máme v celé řadě německých obcí. Obzvláště nyní, kdy začíná široké hnutí pro pomoc německému lidu, kdy se pracující lid začíná svorně brániti proti drahotě, kdy nastává nutnost zvýšiti mzdy, tu nemůžeme počínání Hollubeovo nazvati jinak, nežli zločinem spáchaným na dělnících a všem německém pracujícím lidu.

Přijdeme tedy a zúčtujeme s panem Hollubem, renegátem!

Tážeme se pana ministra:

1. Je pan ministr ochoten dát vyšetřiti vytýkaný stav věci?

2. Co zamýšlí pan ministr v této věci zaříditi?

V Praze dne 10. května 1937.

Die Bezirksbehörde in Neutitschein hat mit Bescheid vom 12. Apríl 1937, Z. 3461/IV-37, eine für den 18. April 1937 in das Gemeindegasthaus in Botenwald einberufene öffentliche Versammlung verboten. In dieser Versammlung sollte das Mitglied der Nationalversammlung Abg. Franz Hollube über das Thema "Vom Kommunisten zum SdP-Abgeordneten" Bericht erstatten. Für dieses Versammlungsverbot liegen keine genügenden Gründe vor, denn der Bericht eines Mitgliedes der Nationalversammlung über die Schaffung seiner politischen Überzeugung darf auf keinen Fall den Wählern vorenthalten werden.

Wie ungleich das Maß der Administrative in der Gegend von Botenwald ist, geht daraus hervor, daß die Sicherheitsorgane bei der Fahndung nach illegaler Tätigkeit der Bolschewiken äußerst lässig sind. So haben z. B. die Sicherheitsorgane zur Ergreifung illegaler bolschewistischer Drucker keine hinreichenden Erhebungen angestellt. In letzter Zeit häufen sich überhaupt die Fälle, daß Erhebungen der Sicherheitsorgane erfolglos bleiben. Wir erinnern nur an die Žižkover Bankräuber und die straflos entlaufenen Attentäter, die auf Abg. Franz May geschossen haben. Gerade in diesen illegalen Druckwerken werden solche Straftaten vorbereitet, denn in ihnen wird offen zum Mord und Bürgerkrieg gehetzt. Nur wenn man diesen Leuten rechtzeitig das Handwerk legt, kann Schlimmeres verhütet werden. Dazu gehört aber freilich eine unparteiische Initiative unserer Sicherheitsorgane. Es wäre daher angezeigt, daß die Sicherheitsorgane mehr Zeit für Erhebungen gegen die illegale Tätigkeit der Bolschewiken als für die Gespräche mit Denunzianten und Spitzeln verwenden.

Das von der Polizei nicht beanständete Flugblatt der Bolschewiken lautet: "SdP provoziert! Arbeiter, Werktätige, ehrliche SdP-Anhänger! Hollube, der Renegat, wih in der am Sonntag stattfindenden öffentlichen Versammlung in Botenwald eine wüste Hetze gegen die Marxisten, Kommunisten usw. loslassen. Er will in unserem Orte Bruderstreit, Zwist, Verhetzung hereintragen. Das werden wir nicht zulassen! Wir werden nicht zugeben, daß in unserem Gebiete, in unserem Orte Zwist und Mord hereingetragen wird. So wie wir es schon in einer Reihe von deutschen Orten haben. Besonders jetzt, wo eine breite Bewegung für die Hilfe des deutschen Volkes einsetzt, wo sich Werktätige beginnen einheitlich gegen die Teuerung zu wehren, wo Lohnerhöhungen notwendig werden, da können wir das Beginnen des Hollube nicht anders benennen als ein Verbrechen an den Arbeitern und allen deutschen Werktätigen.

Wir kommen daher und werden mit Herrn Hollube, dem Renegaten, abrechnen! Ortsansässige von Botenwald."

Wir stellen an den Herrn Minister die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten Sachverhalt erheben zu lassen?

2. Was gedenkt der Herr Minister in dieser Angelegenheit zu veranlassen?

Prag, am 10. Mai 1937.

Okresní úřad v Německém Jablonném zaslal přípisem ze dne 3. listopadu 1936 č. 18.657 všem hostinským následující vyzvání:

"Na základě zákona ze dne 21. října 1936, č. 269 Sb. z. a n., o státní vlajce atd. smějí býti městské anebo jiné vlajky vyvěšovány jen tehdy, byla-li zároveň vyvěšena vlajka státní.

Zdejší úřad jako živnostenský úřad upozorňuje co nejdůrazněji pány hostinské na tuto skutečnost a vybízí je, aby si vzhledem k povaze svého podniku opatřili státní vlajku. Zprávy o opatření buďtež zdejšímu úřadu podány nejpozději do 1. ledna 1937.

Státní vlajky musí samozřejmě míti velikost a formu zákonu odpovídající, aby zdůrazněna byla důležitost a vážnost tohoto státního symbolu.

Upozorňuji na trestní následky shora citovaného zákona."

Zákon 269/36 zmocňuje sice okresní úřad vyžaduje-li toho veřejný zájem, přikázati jak ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro jednotlivé případy, aby státní vlajky, státních znaků nebo jejich částí bylo přechodně veřejně užito, a zmocňuje okresní úřady stanoviti způsob, jakým se má tak státi.

Zmocnění však nelze nikterak vykládati tak široce, aby se mohlo nařizovati určitému stavu povolání "opatřiti si vzhledem k povaze podniku státní vlajku". Takovýmto nařízením ukládají se tomuto stavu finanční břemena, která v žádném zákonu nenalézají odůvodnění. Neboť zákon 269/36 poukazuje v § 5 výslovně jen na to, že okresní úřad může vykonávati vliv jen na užívání a nikterak na opatření státní vlajky.

Interpelanti sdělují panu ministrovi zjevně protizákonný výnos okresního úřadu v Německém Jablonném na vědomí a táží se ho:

1. Je pan ministr ochoten dát si předložiti vytýkaný výnos?

2. Je pan ministr ochoten upozorniti okresní úřad v Německém Jablonném s největším důrazem na protizákonnost tohoto výnosu?

3. Jaká disciplinární opatření učinil pan ministr pro vytýkaný případ?

V Praze dne 10. května 1937.

Die Bezirlisbehörde in Deutsch-Gabel hat mit Auftragschreiben vom 3. November 1936, Z. 18657, folgende Aufforderung an alle Gastwirte gerichtet:

"Auf Grund des Gesetzes vom 21. Oktober 1936, Z. 269, Slg. d. G. u. V., über die Staatsflagge usw. dürfen die städtischen oder anderen Flaggen nur dann ausgehängt werden, wenn gleichzeitig die Staatsflagge ausgehängt wurde.

Von der hiesigen als gewerblichen Behörde werden die Herren Gastwirte auf diese Tatsache nachdrücklichst aufmerksam gemacht und aufgefordert, sich mit Rücksicht auf den Charakter ihres Unternehmens eine Staatsflagge anzüschaffen. Die Berichte über die Anschaffung sind der hiesigen Behörde spätestens bis 1. Jänner 1937 zu erstatten.

Die Staatsflaggen müssen selbstverständlich eine dem Gesetze entsprechende Größe und Form haben, damit die Wiehtiglceit und Würdigkeit dieses Staatssymboles betont werde.

Ich mache auf die Straffolgen des obzitierten Gesetzes aufmerksam."

Das Gesetz 269/36 ermächtigt zwar die Bezirksbehörde, wenn es das öffentliahe Interesse erheischt, sowohl infolge allgemeiner Anordnurg als auch für einzelne Fälle die Weigung zü erteilen, daß die Staatsflagge, die Staatswappen und deren Bestandteile vorübergeheyd öffentlich gebraucht werden, und ermächtigt die Bezirksbehörde, die Art, wie dies zu geschehen hat, festzusetzen.

Die Ermächtigung kann aber auf keinen Fall derart weit ausgelegt vaerden, daß einem gewissen Berufsstande "mit Rücksicht auf den Charakter des Unternehmens eine Staatsflagge anzuschaffen" befohlen werden kann. Durch eine solche Anordnung werden diesem Stande finanzielle Lasten auferlegt, die in keinem Gesetze eine Begründung finden. Denn das Gesetz 269/36 weist im § 5 ausdrücklich nur darauf hin, daß die Bezirksbehörde lediglich auf den Gebrauch und keinesfalls auf die Anschaffung der Staatsflagge einen Einfluß nehmen kann.

Die Interpellanten bringen dem Herrn Minister den offenbar gesetzwidrigen Erlaß der Bezirksbehörde Deutsch-Gabel zur Kenntnis und richten an ihn die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, sich den gerügten Erlaß vorlegen zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, die Bezirksbehörde Deutsch-Gabel auf die Gesetzwidrigkeit dieses Erlasses nachdrücklichst aufmerksam zu machen?

3. Welche disziplinären Maßnahmen hat der Herr Minister wegen des gerügten Sachverhaltes ergriffen?

Prag, am 10. Mai 1937.

Mezi okresní úřady, které vydávají zákazy veřejných schůzí sudetskoněmecké strany na běžícím pásu, patří také okresní úřad v Horšovském Týně. Jak lehko se tento úřad přenáší přes ústavou zaručené právo, dokazuje okolnost, že při svých zákazech, které platí pro různé krajiny, mechanicky uplatňuje tytéž důvody zákazu a že si nevezme ani práci sdělovati tyto zákazy schůzí zvláštním přípisem, nýbrž že pro několik zákazů schůzí používá průklepů vepsáním případných různých dat.

Tak byla Františku Eiblovi v Mutěníně č. 171 výměrem okresního úřadu v Horšovském Týně ze dne 1. dubna 1937, č. 10.520/19/3/443 jeho žádost ze dne 27. března 1937, aby bylo vzato na vědomí pořádání všeobecně veřejně přístupné schůze v Bezděkově, zamítnuta a to se zvláštním odůvodněním, že pro týž den byly již dříve vzaty na vědomí veřejné schůze sudetskoněmecké strany v Semněvicích a Bukovci a měsíční schůze sudetskoněmecké strany v Poběžovicích. Jako odůvodnění uvádí se možnost porušení veřejného klidu a pořádku. Vzhledem k tomu, že bdíti nad zachováním veřejného klidu a pořádku náleží okresnímu úřadu a že pro povolené již schůze učiněna byla zvláštní bezpečnostní opatření a okresní úřad nemá po ruce dostatečných prostředků moci, bylo konání schůze zakázáno.

Doslova stejné odůvodnění jest uvedeno ve výměru okresního úřadu v Horšovském Týně ze dne 1. dubna 1937, č. 10.521/19/14/78. Jde při tom o proklep, ve kterém jen označení míst a žadatele, totiž František Pechtl z Hostouně č. 75, oproti shora uvedenému výměru bylo pozměněno.

§ 11 shromažďovacího zákona 135/67 stanoví výslovně, že o udržení pořádku na schůzi má pečovati ten, kdo ji řídí a pořadatelé. Vysoký stav členstva sudetskoněmecké strany umožňuje jí, aby určila dostatečný počet pořadatelů, kteří zaručují klid a pořádek. Mají-li státní okresní úřady za to, že nemají po ruce dostatečných prostředků moci pro plnění svých úkolů, pak dlužno to sice litovati, ale není to důvodem bráti zkrátka státním občanům ústavou zaručená práva.

Musí dále politickým stranám resp. jich vedením býti ponecháno rozhodovati o tom, zdali v určité krajině je zde potřeba poučovati lid či nikoli. Sudetskoněmecká strana klade největší váhu na dohovor se svým voličstvem a nevzdá se nikdy tohoto demokratického práva. Konstatování příslušných okresních úřadů, že se v téže krajině již konají schůze nižších složek sudetskoněmecké strany, je tedy úplně zbytečné. Přibírati to však jako odůvodnění k zákazu dalších schůzí je nedemokratické a protizákonné.

Interpelanti se tudíž táží:

Jaká opatření zamýšlí pan ministr učiniti pro vytýkaný případ?

Unter die Bezirksbehörden, die Verbote, von öffentlichen Versammlungen der Sudetendeutschen Partei am laufenden Band herausgeben, gehört auch die Bezirksbehörde in Bischofteinitz. Wie leicht sich diese über ein verfassungsmäßig gewährleistetes Recht hinwegsetzt, beweist der Umstand, daß sie bei ihren Verboten, die für verschiedene Gegenden gelten, mechanisch dieselben Verbotsgründe geltend macht und sich nicht einmal die Mühe nimmt, in einem Sonderschreiben diese Versammlungsverbote mitzuteilen, sondern für mehrere Versammlungsverbote durch Einsetzung der jeweils verschiedenen Daten Durchschläge benützt.

So wurde dem Franz Eibl in Muttersdorf 171 mit Bescheid der Bezirksbehörde in Bischofteinitz vom 1. April 1937, Z. 10.520/19/3/443, sein Ansuchen vom 27. März 1937 um Kenntnisnahme einer allgemein öffentlich zugänglichen Versammlung in Pössigkau abgewiesen, u. zw. mit der eigenartigen Begründung, daß für denselben Tag bereits früher öffentliche Versammlungen der Sudetendeutschen Partei in Hochsemlowitz und Mogolzen und eine Monatsversammlung der Sudetendeutschen Partei in Ronsperg zur Kenntnis genommen worden seien. Als Begründung wird die Möglichkeit der Störung der öffentlichen Ruhe und Ordnung angeführt. Mit Rüksicht darauf, daß die Aufrechterhaltung der öffentlichen Ruhe und Ordnung der Bezirksbehörde obliege uzd für die schon bewilligten Versammlungen besondere Sicherheitsmaßnahmen getroffen worden seien und der Bezirksbehörde rücht genügend Machtmittel zur Verfügung ständen, wurde die Abha1tung der Versammlung verboten.