Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

5. zasedání.

Tisk 479.

Zpráva

I. sociálně-politického výboru

II. zahraničního výboru

o vládním návrhu zákona (tisk 466),

kterým se provádějí Mezinárodní opiová úmluva ze dne 23. ledna 1912, vyhlášená pod č. 159/1922 Sb. z. a n., Mezinárodní opiová úmluva ze dne 19. února 1925, vyhlášená pod č. 147/1927 Sb. z. a n., a Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek ze dne 13. července 1931, vyhlášená pod č. 173/1933 Sb. z. a n. (opiový zákon).

I.

Sociálně politický výbor jednal ve schůzi konané 8. června 1937 o předloženém vládním návrhu, kterým se provádějí mezinárodní opiové úmluvy z r. 1912, 1925 a 1931, které naše republika ratifikovala vyhláškami č. 159/1922, 12/1927 a 173/1933 Sb. z. a n.

Předložený vládní návrh upravený ve smyslu ustanovení ženevské úmluvy z r. 1931, přebírá také ustanovení obou dosavadních zákonů a to zákona č. 128/1923 a č. 135/1928. Tak dochází k účelnému zjednodušení.

Vládní návrh je jasný a přehledný; vedle předpisů o výrobě, zpracování, vývozu, dovozu a uskladnění omamných látek, stanoví také předpisy o úředním dozoru, a obsahuje

ustanovení o přísných trestech pro ty, kteří budou přistiženi, že přestupují předpisy tohoto zákona. Touha po zisku v tomto případě rovná se zločinu, uvážíme-li jaké strašné důsledky vyvolává neblahá vášeň u těch, kdož propadli opiové, morfiové a kokainové neřesti.

Československá republika jako kulturní stát staví se do jedné fronty s těmi, kdož mají dobrou vůli bojovati proti zlu a nebezpečí, které hrozí celému světu ze zneužívání omamných látek.

Sociálně-politický výbor doporučuje, aby vládní návrh zákona byl plenem senátu schválen beze změny ve znění níže otištěném.

V Praze dne 8. června 1937.

Karel Riedl v. r.,
místopředseda.

Rušavý v. r.,
zpravodaj.

 

II.

Zneužívání omamných látek: opia, kokové listy, indické konopí a z nich vyrobené přípravky a alkaloidy ohrožovalo zdraví lidské a lidskou společnost celého světa. Odtud zabývaly se jich výrobou, prodejem a kontrolou mezinárodní konference států od r. 1912 až do dnešní doby.

Na první konferenci v Haagu r. 1912 sjednána úmluva o kontrole výroby a prodeje omamných látek, morfia, heroinu a kokainu a jejich solí jen pro účely lékařské a vědecké.

Státy se zavázaly, že si budou navzájem sdělovati statistická data o obchodu a zákonných opatřeních v tom aneb onom státě ve smyslu haagské úmluvy.

Tato úmluva byla pojata do mírové smlouvy versaillské a ČSR. ji ratifikovalo spolu s mírovou versaillskou smlouvou dne 10. ledna 1920. (Vyhlášeno pod č. 159/22 Sb. z. a n.)

V mírové smlouvě versaillské v čl. 295 zavázali se všichni signatáři uvésti haagskou úmluvu v platnost do jednoho roku.

Společnost národů stala se podle tohoto článku prostředníkem ku provedení této úmluvy a r. 1920 ustavila se k tomu účelu "Poradní komise o opiu a ostatních látkách škodlivých."

Společnost národů docílila, že do r. 1924 ratifikovalo úmluvu haagskou přes 40 států, a zaveden byl systém mezinárodních dovozních a vývozních povolení, takže obchody děly se od té doby jen se svolením států a jejich vlád.

Než přes to šířil se podloudný obchod povážlivě nebezpečně společnosti lidské; mnohé totiž státy neratifikovaly úmluvy haagské, jíž mimo to chyběly přísné sankce.

Proto byla svolána r. 1925 druhá konference do Ženevy. Konferenci ženevské nepodařilo se však pro hospodářské a politické potíže omezená produkce látek k výrobě potřebných, a tím méně omezení výroby samé. Pouze zostřila zásady úmluvy haagské z r. 1912, rozšířila kontrolu i na obchod omamnými léky v lékárnách a zreorganisovala systém dovozních a vývozních povolení.

Vše to bylo pojato v úmluvu ženevskou a k jejímu provádění ustaven "Stálý ústřední výbor opiový". Tato úmluva byla ČSR. ratifikována dne 5. března, 1927 a vyhlášena č. 147/27 Sb. z. a n.

Než ani tím nebyl podloudný obchod omamnými látkami a výrobky znemožněn, ba na vzdor úmluvám obchod tento dle statistiky zabavených věcí vzrůstal, zvláště když nalezl podporu u zemědělských producentů opia a později u továrních výrobců. Mimo to pokrok v chemické vědě byl také podporou tomuto podloudnému obchodu výrobou solí alkaloidových, jichž výrobu a prodej čl. 10 úmluvy z r. 1925 nezachytil.

Proto při nové mezinárodní konferenci v Ženevě r. 1931 předložil "Stálý ústřední výbor opiový" návrh nové úmluvy, dle níž omezena byla výroba cestou přímou, t. j. na základě zjištěné světové spotřeby má býti omezena výroba omamných látek výhradně pro účely vědecké a lékařské. Touto úmluvou byly úmluvy: haagská z r. 1912 a ženevská z r. 1925 doplněny a zostřeny. I státy, které úmluvy z r. 1912 a 1925 neratifikovaly byly cestou nepřímou podrobeny ustanovení o odhadu spotřeby a tím donuceny používati omamných látek jen pro účely vědecké a lékařské.

I třetí úmluva byla ČSR. ratifikována dne 2. dubna 1933 a vyhlášena pod č. 173/ 1933 Sb. z. a n. Ze všech tří úmluv vyplývají pro ČSR. Určité povinnosti a bylo třeba je schváliti zákonem. Úmluva haagská byla provedena zákonem ze dne 29. května 1923, č. 228 Sb. z. a n., úmluva ženevská dne 13. července 1928, č. 135 Sb. z. a n. Zbývá ke schválení II. úmluva ženevská ze dne 13. července 1931. úmluva o omezení výroby a úpravě omamných látek" ze dne 13. července 1931, vyhlášená pod č. 173/1933 Sb. z. a n. (opiový zákon). Zahraniční výbor projednal vládní návrh zákona tisk sen. č. 466 ve schůzi dne 9. června 1937, připojil se k usnesení sociálně-politického výboru senátu N. S. ze dne 8. června 1937 a navrhuje plenu senátu osnovu zákona ke schválení ve znění níže uvedeném.

V Praze dne 9. června 1937.

Donát v. r.,
předseda.

Jan Rýpar v. r.,
zpravodaj.

 

Zákon

ze dne............................1937,

kterým se provádějí Mezinárodní opiová úmluva ze dne 23. ledna 1912, vyhlášená pod č. 159/1922 Sb. z. a n., Mezinárodní opiová úmluva ze dne 19. února 1925, vyhlášená pod č. 147/1927 Sb. z. a n., a Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek ze dne 13. července 1931, vyhlášená pod č. 17311933 Sb. z. a n. (opiový zákon).

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Úřednímu dozoru podrobují se výroba, zpracování (přepracování), příprava, rozdělování, obchod, dovoz, průvoz a vývoz dále uvedených látek, ať již byly z části vyrobeny nebo zcela rafinovány, a to i když vzniknou cestou synthetickou.

Skupina I.

Surové opium, zpracované opium, opium lékařské, indické konopí, listy kokové, surový kokain.

Skupina II.

Podskupina a):

Morfin a jeho soli, čítajíc v to přípravky vyrobené přímo ze surového nebo lékařského opia a obsahující více než 20% morfinu;

diacetylmorfin a ostatní estery (estery soli) morfinu a jejich soli;

kokain a jeho soli, čítajíc v to přípravky vyrobené přímo z listu koka a obsahující více než 0,1 % kokainu, všecky estery ekgoninu a jejich soli;

dihydrooxykodeinon a jeho soli eukodal a dinarkon, názvy to chráněné, dihydrokodeinon a jeho sůl aikodid, název to chráněný, dihydromorfinon a jeho sůl dilaudid, název to chráněný;

acetyldihydrokodeinon nebo acetylodemethylodihydrothebain a jejich sůl acedikon, název to chráněný, dihydromorfin a jeho sůl paramorfan, název to chráněný, jejich estery a soli kterékoliv z těchto látek a jejich esterů, N-oxymorfin (genomorfin, název to chráněný), sloučeniny N-oxymorfinové, jakož i ostatní sloučeniny morfinu o dusíku pětimocném.

Podskupina b):

Ekgonin, thebain a jejich soli, ethery morfinu, jako benzylmorfin a jejich soli, vyjímajíc methylmorfin (kodein), ethylmorfin a jejich soli.

Skupina III.

Methylmorfin (kodein), ethylmorfin a jejich soli.

Skupina IV.

Všechny přípravky (oficinální nebo neoficinální, zahrnujíc v to i prostředky zvané antiopium), obsahující aspoň 0,2 % morfinu nebo více než 0,1 % kokainu, jakož i roztoky nebo jich zředění, ať jsou ve hmotě beztvárné, tekuté nebo tuhé, a přípravky obsahující více než 0,1 % diacetylmorfinu; každý nový derivát morfinu, kokainu nebo jejich solí nebo každý jiný alkaloid opia nebo vůbec kterýkoliv jiný přípravek vyhlášený ve Sbírce zákonů a nařízení ministerstvem veřejného zdravotnictví a, tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, který by mohl podle všeobecně uznaných vědeckých výzkumů sloužiti k obdobnému zneužívání a míti za následek tytéž škodné účinky.

Všechny látky výše uvedené, dále prostě "látky" zvané, jsou definovány Mezinárodními opiovými úmluvami, které se tímto zákonem provádějí.

§ 2.

(1) Výrobou (vlastní výrobou) "látek" rozumí se výroba nebo rafinování alkaloidů nebo jejich směsí včetně výroby jejich solí ze surovin (opia, surového kokainu a pod.) či syntheticky.

(2) Přípravnu rozumí se každá výroba z hotových "látek" nebo jejich směsí, při čemž chemické složení "látek" se v základě nemění.

(3) opracováním (přepracováním) rozumí se zpracování "látek" cestou chemickou, při čemž se chemické složení látky v základě mění. Je-li některá z "látek" zpracována na jiné "látky", je tento postup považován za zpracování vůči "látce" první a za výrobu vůči "látce" druhé.

§ 3.

"Látka" uváděná do oběhu i každý přípravek obsahující "látku" musí býti označeny kromě případným chráněným jménem "látky" též běžným vědeckým pojmenováním "látky" s udáním procenta "látky". Toto ustanovení nevztahuje se na léky připravené v lékárně na lékařský (veterinářský) předpis.

§ 4.

Výroba, dovoz, průvoz, vývoz, prodej, rozdělování a požívání "zpracovaného opia", jakož i škvárů a veškerých zbytků opia vykouřeného jsou zakázány.

§ 5.

(1) Jakýkoliv výrobek pocházející z některého fenanthrenového alkaloidu opia nebo ekgoninových alkaloidů listů koka, pokud takový výrobek nebyl do dne účinnosti tohoto zákona využit k potřebám lékařským nebo vědeckým, smí býti uváděn do obchodu, vyráběn, připravován a zpracováván pro obchod jen po předchozím svolení ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

(2) Udělené svolení nenahrazuje povolení potřebná jinak podle tohoto zákona nebo podle jiných platných předpisů.

§ 6.

Výoz diacetylmorfinu a jeho solí, jakož i přípravků obsahujících diacetylmorfin a jeho soli se zakazuje; výjimečně, žádá-li o dovoz vláda země, v níž není diacetylmorfin vyráběn, může ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem národní obrany dovoliti vývoz ve množství, jehož je potřebí k lékařským a vědeckým potřebám této země.

§ 7.

(1) "Látky" smějí býti vyráběny, připravovány, zpracovány, jakož i na skladě chovány u výrobce, po případě u toho, kdo je připravuje či zpracuje, nebo ve velkoobchodu nebo v lékárně pouze v takovém rozsahu, jak to připustí ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy vzhledem k ustanovením Mezinárodních opiových úmluv.

(2) Vládní nařízení stanoví, jak "látky" a přípravky je obsahující mají býti chovány na skladě.

§ 8.

(1) Dovoz, průvoz a vývoz "látek", pokud podle ustanovení Mezinárodních opiových úmluv a tohoto zákona je přípustný, je dovolen pouze na dovozní, průvozní, pokud se týče, vývozní osvědčení, které vydává ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, a jde-li o vývoz, též v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(2) Vývoz "látek" do zemí, držav, osad a území najatých ostatních smluvních Mocností může býti připuštěn pouze s určením pro osoby, které obdržely oprávnění nebo dovolení podle zákonů a nařízení země dovozní.

(3) Podrobnosti stanoví vládní nařízení.

§ 9.

Způsob dozoru (§ 1), dále způsob označení surového opia a listů kokových určených k vývozu a určení míst, jimiž dovoz, průvoz a vývoz surového opia a listů kokových, jakož i surového kokainu je dovolen, stanoví vládní nařízení.

§ 10.

(1) "Látky" uvedené v § 1, s výjimkou "zpracovaného opia" (§ 4), smí ve velkém vyráběti, připravovati a zpracovávati (přepracovávati) jen, kdo má koncesi podle předpisů živnostenského řádu (živnostenského zákona) k výrobě jedů a látek a přípravků určených k léčebným účelům, pokud to není vyhrazeno lékárnám, a komu mimo to bylo uděleno ještě zvláštní povolení podle odstavce 3. Toto zvláštní povolení obsahuje, není-li v něm jinak stanoveno, též oprávnění "látky" k účelům, pro které bylo zvláštní povolení uděleno ve velkém nakupovati, jakož i "látky" míti na skladě a je ve velkém do obchodu uváděti.

(2) S "látkami" uvedenými v § 1, s výjimkou, "zpracovaného opia" (§ 4), smí ve velkém obchodovati (nakupovati, míti na skladě, prodávati, dovážeti, vyvážeti) jen, kdo má koncesi podle předpisů' živnostenského řádu (živnostenského zákona) k prodeji jedů a látek a přípravků určených k léčebným účelům, pokud to není vyhrazeno lékárnám, a komu mimo to bylo uděleno ještě zvláštní povolení podle odstavce 3.

(3) Zvláštní povolení podle odstavců 1 a 2 na žádost uděluje a v případě písm. c) též osobu odpovědnou schvaluje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v dohodě s ministerstvem národní obrany podle volného uvážení. Na udělení zvláštního povolení ani na schválení odpovědné osoby není právního nároku. V žádosti jest uvésti zejména:

a) jméno žadatelovo a stanoviště podniku,

b) přesně předmět podnikání, o jehož povolení se žádá, tedy údaj, kterých "látek" se povolení týká, dále zda jde o vlastní výrobu, přípravu či zpracování (přepracování) podle odstavce 1 nebo výlučně o obchod ve velkém podle odstavce 2,