c) není-li žadatel osoba fysická, též jméno osoby odpovědné za plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona.

(4) K žádosti jest též připojiti doklad o koncesi podle odstavce 1, pokud se týče, podle odstavce 2 a v případě odstavce 3, písm. c) též doklady o osobní způsobilosti osoby odpovědné. Za způsobilou může býti uznána, jde-li o udělení zvláštního povolení podle odstavce 1, pokud se týče, podle odstavce 2, jen osoba, která vyhovuje předpisům o průkazu způsobilosti pro udělení koncese dotčené v odstavci 1, pokud se týče, v odstavci 2, po případě ještě dalším ustanovením, která mohou býti vydána vládním nařízením.

(5) Zemře-li odpovědná osoba, vystoupí-li ze služeb majitele zvláštního povolení (oprávněného), byl-li jí zakázán výkon její funkce (§ 24, odst. 2) nebo nemůže-li z jakýchkoliv jiných důvodů vykonávati svoji funkci, jest oprávněný povinen do tří dnů ohlásiti ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ke schválení jinou způsobilou odpovědnou osobu. Nebude-li tato osoba schválena, musí oprávněný do tří dnů po doručení příslušného výměru ohlásiti odpovědnou osobu novou. Nebude-li ani tato osoba schválena, odejme jmenované ministerstvo oprávněnému udělené zvláštní povolení.

(6) Nemůže-li osoba fysická, která má zvláštní povolení, z jakýchkoliv důvodů vykonávati toto své oprávnění, je povinna do tří dnů ohlásiti ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy způsobilou odpovědnou osobu. Ustanovení druhé a třetí věty odstavce 5 platí i tu.

(7) Převod zvláštního povolení na jinou osobu, propachtování a provozování náměstkem jsou zakázány.

§ 11.

(1) úřad může zvláštní povolení podmíniti složením záruky do výše 20.000 Kč k úhradě případně uložených pokut (§ 18). Záruku nutno složiti:

a) v hotových penězích nebo

b) ve státních cenných papírech republiky Československé, počítajíc v to i státní železniční dluhopisy, nebo

c) v jiných cenných papírech domácích, t. j. vydaných a splatných na území republiky Československé, které jsou znamenány v Úředním kursovním listu Pražské peněžní bursy a jsou podle zákona způsobilé k ukládání sirotčích peněz, nebo

d) ve vkladních knížkách (listech) peněžních ústavů vyjmenovaných v § 2 zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ú stavů, ve znění čl. XIV zákona ze dne 21. dubna 1932., č. 54 Sb. z. a n., které jsou oprávněny vydávati vkladní knížky (listy,). Ústavy, vyznačené v § 2, odst. 1, písm. b) uvedeného zákona, připojí osvědčení svého revisního ústředí, že jsou oprávněny vydávati vkladní knížky (listy), a že, jejich finanční stav poskytuje dostatečnou jistotu, že splní své závazky.

(2) Vzdá-li se oprávněný zvláštního povolení, musí to ohlásiti povolujícímu úřadu, který zásoby "látek" přidělí jinému oprávněnému, ačli tu není soukromé dohody mezi odstupujícím a jiným majitelem zvláštního povolení o převzetí zásob, schválené ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Totéž platí, bylo-li zvláštní povolení odňato podle ustanovení § 10, odst. 5 a 6, § 12, odst. 2, § 24, pokud se týče, nebylo-li podle § 17 zvláštní povolení uděleno nebo zaniklo-li dosavadní oprávnění proto, že žádost o zvláštní povolení podle § 17 nebyla podána ve lhůtě tam stanovené. Není-li při úředním přikázání zásob dohody o ceně přejímací, ustanoví tuto cenu povolující úřad na podkladě odhadu dvou znalců, z nichž po jednom jmenuje každá strana na své útraty.

(3) Samostatní obchodní jednatelé zprostředkující obchod s "látkami" ve velkém podléhají týmž předpisům jako obchodníci s "látkami" ve velkém.

(4) Seznam majitelů zvláštního povolení s údajem, k jakému podnikání bylo povolení uděleno, uveřejňuje se v Zemských věstnících.

Stejným způsobem se uveřejní odnětí zvláštního povolení.

(5) Ustanoveni §§ 10 a 11 nedotýkají se oprávnění lékáren nakupovati, míti na skladě a vydávati "látky" na lékařský (veterinářský) předpis.

(6) Majitelé zvláštního povolení smějí "látky" prodávati, pokud se týče dodávati nebo jinak postupovati jen lékárnám sobě navzájem a vojenské správě, případně veřejným vědeckým ústavům (§ 13), dovážeti a vyvážeti pak jen podle ustanovení § 8.

§ 12.

(1) Ten, komu bylo uděleno zvláštní povolení podle ustanovení § 10, smí zahájiti provoz teprve, až k jeho žádosti okresní úřad zjistí, že provozovací místnosti vyhovují též účelu podle tohoto zákona. Ustanovení o zjištění podle předchozí věty platí i pro případ přeložení provozovny do jiných místností. Majitel živnostenského oprávnění, na nějž se vztahují ustanovení § 17, je povinen opatřiti si zjištění o vhodnosti provozovacích místností podle věty prvé, dříve než podle § 17 obdrží zvláštní povolení.

(2) Okresní úřad, zemský úřad i ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy mohou kdykoliv podrobiti prohlídce provozovací místnosti a při tom nahlížeti do obchodních knih a jiných listin obchodních, zachovávajíce obchodní tajemství. Znemožňuje-li oprávněný úmyslně úředním orgánům řádné provedení prohlídky, odejme povolující úřad po zjištění této skutečnosti zvláštní povolení.

§ 13.

(1) Veřejným vědeckým ústavům může ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy uděliti povolení, aby směly nakupovati a na skladě chovati "látky", a to výhradně ke svým účelům vědeckým.

(2) Podrobnosti stanoví vládní nařízení.

§ 14.

(1) Majitelé zvláštního povolení dotčeného v § 10 jsou povinni vésti záznamy o "látkách" a předkládati ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy pravidelné výkazy o jejich výrobě, přípravě, zpracování (přepracování), rozdělování, obchodu, dovozu a vývozu.

(2) Mimo pravidelné výkazy podle odstavce 1 je majitel zvláštního povolení povinen podati takový výkaz, po případě i další vysvětlení kdykoliv na požádání úřadu.

(3) Oprávnění lékárníci a odpovědní správcové lékáren veřejných a ústavních (domácích) jsou povinni vésti záznamy a k vyzvání úřadu podati výkazy a vysvětlení o koupeném a na lékařský (veterinářský) předpis vydaném nebo lékaři (veterináři) majícímu lékařskou (veterinářskou) domácí (příruční) lékárnu prodaném množství "látek". Lékaři a veterináři mající lékařskou (veterinářskou) domácí (příruční) lékárnu jsou povinni vésti záznamy a k vyzvání úřadu podati výkazy a vysvětlení o koupeném a na lékařský (veterinářský) předpis vydaném množství "látek".

(4) Majitelé zvláštního povolení dotčeného v § 10 jsou povinni po dobu 5 let uchovati doklady o přijatých a vydaných "látkách". Dokladem pro výdej "látek" v lékárnách jest lékařský (veterinářský) předpis, v kterémžto případě lékárna, z níž se lék vydává; jest oprávněna předpis si ponechati. Jde-li však o lék obsahující "látku" předepsaný na účet stran úlev požívajících, jest lékárník oprávněn ponechati si jako doklad pouze propis předpisu pořízený ordinujícím lékařem, originál musí býti odevzdán v každém případě při předkládání účtu straně, která lék platí. Lékaři ordinující na účet stran úlev požívajících jsou povinni propisovati recepty na léky obsahující "látky".

(5) Vládní nařízení stanoví podrobný způsob vedení záznamů, úpravu výkazu podle odstavců 1 až 3, lhůty pro předkládání pravidelných výkazů podle odstavce 1, podrobnosti o dodávání "látek" v obchodu ve velkém, jakož i podrobnosti o pořizování propisů předpisů ordinujícím lékařem podle odstavce 4.

§ 15.

(1) Na "látky", které jsou nebo mohou býti zařazeny do § 1, odst. 1, skupina III nevztahuje se ustanovení § 14, odst. 3.

(2) Směsi obsahující jednu z "látek" dotčených v odstavci předchozím, jichž se používá k pravidelným účelům lékařským, nejsou podrobeny předpisům § 8, a rovněž se na ně nevztahuje ustanovení § 14, odst. 3.

§ 16.

Majitelé zvláštního povolení dotčeného y § 10 jsou povinni každoročně předkládá ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy odhady své potřeby "látek" na příští kalendářní rok. Odhady musí býti provedeny podle pokynů tohoto ministerstva a předloženy nejpozději do 1. června roku, který předchází roku, pro nějž se odhady provádějí.

§ 17.

(1) Kdo před účinností tohoto zákona "látky" již oprávněně vyráběl, pokud se týče, je připravoval, zpracovával (přepracovával) nebo s nimi oprávněně ve velkém obchodoval, je povinen nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona požádati o zvláštní povolení podle § 10. Až do vyřízení včas podané žádosti může takový žadatel své dosavadní oprávnění dále vykonávati.

(2) Nepodal-li majitel živnostenského oprávnění dotčený v odstavci předchozím včas žádost o zvláštní povolení podle § 10, nebo podal-li sice žádost v ustanovené lhůtě, avšak nebylo-li mu zvláštní povolení uděleno, naloží úřad s "látkami", které tento majitel má na skladě, podle § 11, odst. 2.

§ 18.

(1) Přestupky tohoto zákona a vládních nařízení vydaných k jeho provedení trestají, nejde-li o čin soudně trestný, okresní úřady pokutou od 500 do 50.000 Kč nebo vězením (uzamčením) od 24 hodin do pěti měsíců. Pro případ nedobytnosti pokuty bude uložen podle míry zavinění náhradní trest vězení (uzamčení) do pěti měsíců.

(2) "Látku", která je předmětem přestupku, může okresní úřad prohlásiti propadlou, nehledě k tomu, komu náleží.

§ 19.

(1) Kdo, nejsa k tomu oprávněn, úmyslně "látku" vyrobí, připraví, zpracuje, přepracuje, přechovává, má na prodej, uvede do oběhu, nabídne, doveze, vyveze nebo proveze nebo zprostředkuje obchod s ní, bude potrestán soudem pro přečin tuhým vězením od tří měsíců do tří let a trestem na penězích od 5.000 Kč do 50.000 Kč; spáchal-li však čin ve velikém rozsahu nebo po živnostenskou nebo za takových okolností, že z toho vzešlo těžké poškození těla nebo smrt člověka nebo nebezpečí pro život nebo zdraví lidí ve větším rozsahu, bude potrestán pro zločin žalářem od jednoho roku do pěti let a trestem na penězích od 10.000 Kč do 100.000 Kč.

(2) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přenechá nebo přechovává nástroj nebo předmět, který je nepochybně určen k neoprávněné výrobě nebo k přípravě nebo k neoprávněnému zpracování nebo přepracování "látky", kdo se s někým spolčí k spáchání nebo páchání činů uvedených v odstavci 1, bude potrestán soudem pro přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku a trestem na penězích do 5.000 Kč.

(3) Byly-li činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 spáchány v různých státech, pokládá se, každá z nich za samostatný trestný čin.

(4) Pokus přečinů uvedených v odstavcích 1 a 2 je trestný i v zemích Slovenské a Podkarpatoruské.

§ 20.

(1) Podle § 19 bude potrestán také československý státní občan, který se dopustil trestného činu tam uvedeného v cizině. Bylo-li však v cizině trestní řízení proti němu pravoplatně zastaveno, byl-li v cizině obžaloby pravoplatně zproštěn, odbyl-li si v cizině trest nebo byl-li mu trest v cizině prominut, nebo je-li podmínečně odložen, může býti pro týž čin znova stíhán jen, nařídí-li to ministerstvo spravedlnosti.

(2) Podle § 19 bude potrestán také cizinec, který se dopustil trestného činu tam uvedeného v cizině, bude-li postižen v Československé republice a nedojde-li k jeho vydání. V případech uvedených v odstavci 1, věta druhá je stíhání cizince vyloučeno.

§ 21.

Odsuzuje-li soud pro trestný čin uvedený v § 19, vysloví, že lze odsouzeného dáti pod policejní dohled, a je-li odsouzený cizincem, že se vypovídá z území republiky.

§ 22.

Předměty, které jsou zřejmě vrčeny ke spáchání trestného činu uvedeného v § 19, kterými byl trestný čin podniknut - nebo které byly trestným činem vyrobeny nebo získány, prohlásí soud propadlými, nehledě k výsledku trestního řízení. Nenáležejí-li tyto předměty obviněnému, rozhodne o propadnutí krajský soud, u něhož trestní řízení se vede, nebo v jehož obvodě se předměty nalézají, ve shromáždění tří soudců v neveřejném sedění po slyšení veřejného žalobce a zúčastněné strany; na toto rozhodnutí mohou obě strany podati do tří dnů stížnost, o níž rozhodne vrchní soud.

§ 23.

Peněžité tresty uložené podle § 19 a výtěžek předmětů prohlášených propadlými podle § 22 připadají státu.

§ 24.

(1) Osobě, která byla odsouzena pro přestupek podle § 18 nebo pro přečin nebo pro zločin podle § 19, může úřad odníti na určitý čas nebo na vždy zvláštní povolení udělené podle § 10 po případě též příslušnou koncesi živnostenskou.

(2) Byla-li odsouzena pro některý z trestných činů uvedených v odstavci 1 osoba odpovědná [§ 10, odst. 3, písm. c), odst. 5 a 6], může jí úřad zakázati na určitý čas nebo na vždy další výkon její funkce a odejmouti majiteli zvláštního povolení v jehož službách tato odpovědná osoba byla, na určitý čas nebo na vždy toto zvláštní povolení po případě též příslušnou koncesi živnostenskou.

(3) Příslušným k odnětí zvláštního povolení, pokud se týče, příslušné koncese živnostenské jest úřad, který oprávnění udělil; příslušným zakázati odpovědné osobě (odstavec 2) další výkon její funkce jest úřad, který ji schválil.

§ 25.

(1) Ustanovení § 7, dále § 10, odst. 1, pokud se netýká uvádění "látek" do obchodu ve velkém, a ustanovení § 14, odst. 3 se nevztahují na vojenskou správu.

Vykonávati dozor nad "látkami", které pro svoje účely vyrábí, zpracovává nebo na skladě chová vojenská správa, náleží ministerstvu národní obrany.

§ 26.

(1) Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti zákon ze dne 29. května 1923, č. 128 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 13. července 1928, č. 135 Sb. z. a n., o provádění

Mezinárodních opiových úmluv z roku 1912 a 1925, a předpisy na podkladě tohoto zákona vydané.

(2) Ustanovení zákona o obraně státu a předpisů jej provádějících zůstávají nedotčena.

(3) Zákon provedou ministři veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, zahraničních věcí, národní obrany, spravedlnosti a průmyslu, obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými ministry.