§ 12.
(1) Veřejný notář, který poruší předpisy o ukládání deposit tím, že nezapíše depositum do knihy úschov, že neodevzdá depositum podle předpisu do úschovy peněžního ústavu na jméno strany s označením "veřejnonotářské depositum", že nevydá straně stvrzenku o příjmu, nebo že neuloží hodnoty přijaté podle ustanovení §§ 6 a 7, může býti po slyšení komorního výboru stíhán kárně a může býti ihned prozatímně zbaven výkonu notářství.
(2) Kandidát veřejného notářství, který sezná, že veřejný notář se provinil trestným činem při správě deposit, a neoznámí to bez zbytečného odkladu presidentu komory, budiž stíhán kárně.
Čl. IV.
Ručení některých osob za škody z neoprávněného nakládání veřejného notáře s depositem.
§ 13.
(1) Za úhradu škody, která by vznikla z neoprávněného nakládání veřejného notáře s depositem, ručí záručnímu fondu (čl. V) osoby blízké veřejnému notáři, uvedené v § 5, odst. 1 odpůrčího řádu, vydaného zákonem ze dne 27. března 1931, č. 64 Sb. z. a n., veškerým. svým jměním, o němž neprokáží, že ho nabyly jinak než od veřejného notáře, nebo že ho nabyly od veřejného notáře za plnohodnotnou úplatu, jiné však osoby veškerým svým jměním, kterého nabyly od veřejného notáře bezúplatným jednáním, ačli v obou případech nejde ani o splnění závazku ze zákona nebo o přiměřenou odměnu za konané služby nebo práce, ani o obvyklé příležitostné dary přiměřené výše. Ručení to trvá ještě po dobu 10 let potom, kdy veřejný notář pozbyl úřadu.
(2) Této ručební povinnosti není, jestliže ten, kdo svěřil veřejnému notáři depositum nebo nakládání s ním, hrubou nedbalostí škodu z neoprávněného nakládání veřejného notáře depositem umožnil nebo jsou-li předmětem trestných činů veřejného notáře takové hodnoty, které strana veřejnému notáři svěřila, aby unikla svým právním závazkům, které má, ať podle veřejného, ať podle soukromého práva.
Čl. V.
Společný záruční fond za veřejnonotářská deposita.
§ 14.
Komory v obvodu každé země zřídí pro zajištění náhrady škody způsobené při správě deposit (čl. III) trestným činem veřejného notáře společný záruční fond; pro země Slovenskou a Podkarpatoruskou Rus tvoří se takto jediný společný fond.
§ 15.
(1) Tyto fondy jsou právnickými osobami.a spravují je správní výbory volené na dobu tří let delegáty komor nacházejících se v obvodu fondu (§ 14). Správní výbor se skládá z 5 členů a ze stejného počtu náhradníků.
(2) Za účelem volby vyšle každá komora do společné schůze tolik delegátů a jejich náhradníků, kolik je v jejím obvodu krajských soudů. Schůzi svolá a jí předsedá president komory v sídle vrchního soudu. O volbě platí obdobně ustanovení notářského řádu o volbě členů notářských komor.
(3) K platnému usnášení stačí přítomnost polovice delegátů oprávněných k volbě.
(4) Pětičlenný správní výbor může si přibrati další dva členy a stejný počet náhradníků.
(5) Jednací řád fondů vydá vláda nařízením. Jednacím řádem bude upraveno zvláště sídlo fondu a usnášení se správních výborů, ukládání příspěvků členům komor, ukládání a spravování jmění fondu.
§ 16.
(1) Příspěvky do fondu placené veřejnými notáři obvodu fondu (§ 14) musí býti stanoveny v takové výši, aby do doby pěti let činil fond tolik, kolik činí jedna pětina záruk podle § 2, a to podle počtu veřejných notářů v obvodu fondu v den účinnosti tohoto zákona.
(2) Klíč pro určení výše ročního příspěvku členů komory stanoví ministerstvo spravedlnosti po slyšení správních výborů fondu.
(3) Výkazy nedoplatků na příspěvcích členů komor (odstavec 1), vystavené předsedou správního výboru a jím co do vykonatelnosti potvrzené, jsou vykonatelné soudní exekucí.
Proti vyměření příspěvku lze podati odvolání k ministerstvu spravedlnosti.
§ 17.
(1) Je-li veřejný notář prozatímně zbaven notářství pro podezření, že se při správě deposit dopustil trestného činu, a je-li mu proto ustanoven náměstek, bude náměstek povinen odváděti čistý výnos notářství fondu. Z tohoto závazku je vyňata peněžitá částka určená jemu komorou za odměnu jeho činností. Složený čistý výnos budiž veřejnému notáři vydán, je-li zrušeno prozatímní zbavení jeho notářství.
(2) Ustanovení odstavce 1, věty prvé a druhé, platí obdobně, je-li jmenován náměstek na místo veřejného notáře, jenž byl zbaven úřadu proto, že se dopustil. trestného činu při správě deposit.
(3) Konkurs na místo takto uprázdněné může býti vypsán podle rozhodnutí ministerstva spravedlnosti po slyšení správního výboru a příslušné komory s podmínkou, že nově jmenovaný veřejný notář bude přispívati do fondu poměrnou částkou čistého výtěžku v konkursu ustanovenou.
(4) Správní výbor je oprávněn ve prospěch fondu žádati soud, aby učinil takové opatření o jmění veřejného notáře, jenž byl prozatímně zbaven úřadu (odstavec 1), kterým by se zajišťovalo ve prospěch fondu; soudem příslušným povoliti takové opatření je okresní soud v sídle veřejného notáře.
§ 18.
(1) Nárok na náhradu z fondu mají ti, kdož mají nárok na vydání deposita a nedosáhli ani jeho uspokojení, ani náhrady ze jmění veřejného notáře nebo z jeho záruky, a to ani po zakročení komorního výboru; rovněž tak má nárok na náhradu stát, pokud ručí za veřejného notáře jako soudního komisaře.
(2) Nárok na náhradu z fondu nemá ten, kdo, svěřiv veřejnému notáři depositum nebo nakládání s ním, hrubou nedbalostí umožnil škodu z neoprávněného nakládání veřejného notáře depositem; rovněž pak nemá nároku ten, kdo svěřil veřejnému notáři depositum, aby unikl svým právním závazkům, které má, ať podle veřejného, ať podle soukromého práva.
(3) O žádosti za náhradu z fondu rozhoduje po slyšení veřejného notáře (jeho právního nástupce) správní výbor. Rozhodnutí, jímž se žádosti vyhovuje, budiž doručeno také veřejnému notáři (jeho právnímu nástupci).
(4) Jestliže správní výbor nároku na náhradu zcela nebo zčásti neuzná, musí se ho oprávněný domáhati ve lhůtě šesti měsíců pořadem práva. Jestliže správní výbor nárok zcela nebo zčásti uzná, může veřejný notář (jeho právní nástupce) ve lhůtě jednoho měsíce od doručení rozhodnuti podati žalobu proti tomu, kdo nárok činí, o zjištění, že nárok po právu nepozůstává. Do pravoplatného rozhodnutí soudu za podmínky, že se ve sporu řádně pokračuje, lze rozhodnutí správního výboru vykonati jen v rozsahu, jenž není žalobou (věty 1 a 2) dotčen.
(5) Nárok na náhradu z fondu zaniká, nebyl-li uplatněn u správního výboru (odstavec 4) v době pěti let ode dne, kdy poškozený zvěděl o škodě.
§ 19.
(1) Správní výbor uloží veřejnému notáři, aby nahradil fondu částku za něho zaplacenou, Usnesení o tom je vykonatelné soudní exekucí.
(2) Osoby uvedené v § 13 jsou v mezích tohoto ustanovení povinny nahraditi fondu to, co bylo za veřejného notáře oprávněným zaplaceno z fondu.
(3) O tom, kdy je fond oprávněn odporovati právním jednáním, která se týkají jmění veřejného notáře povinného náhradou podle odstavce 1 a osob za něho ručících podle § 13, platí ustanovení odpůrčího řádu.
§ 20.
Správní výbor je oprávněn uzavříti za fond pojistnou smlouvu proti škodám, způsobeným trestnými činy veřejných notářů při správě deposit. Smlouva ta musí býti schválena ministerstvem spravedlnosti. Pojistné prémie rozvrhne správní výbor podle zásad, které budou stanoveny podle § 15, odst. 5. Po dobu účinnosti takové smlouvy nejsou veřejní notáři povinni platiti příspěvky do fondu (§ 16 ).
§ 21.
(1) Veřejný notář není povinen platiti do fondu další příspěvky, jakmile na nich zaplatil tolik, kolik činí jedna pětina jeho notářské záruky, leč by jmění fondu nestačilo k úhradě nastalých škod.
(2) Jakmile pak fond dosáhne výše jedné čtvrtiny notářských záruk všech notářů z příslušného obvodu a dokud neklesne pod tuto výši, buďtež na žádost vráceny příspěvky zaplacené nad jednu pětinu notářské záruky těm, kteří je zaplatili, nebo jejich dědicům; po uspokojení nároků těchto oprávněných buďtež bývalým veřejným notářům anebo jejich dědicům na žádost vráceny příspěvky, pokud přebytek stačí a pokud pro svoji nemajetnost toho potřebují. Přednostní nárok při tom mají v prvém případě ti, kdož příspěvky dříve zaplatili; je-li v druhém případě několik stejně oprávněných, přebytek se mezi ně rozdělí. Z rozhodnutí správního výboru lze se odvolati k ministerstvu spravedlnosti. Příspěvky se vrátí bezúročně.
(3) Jestliže bude fond po splnění závazků podle odstavce 2 převyšovati jednu čtvrtinu všech veřejnonotářských záruk, může správní výbor upotřebiti přebytků pro podporu bývalých veřejných notářů a kandidátů veřejného.notářství, nemajetných a výdělku neschopných vdov a sirotků po veřejných notářích a kandidátech veřejného notářství.
§ 22.
Na žádost fondu může ministerstvo spravedlnosti uložiti jinému fondu, aby poskytl žádajícímu fondu zápůjčku; při tom ustanoví podmínky splatnosti a zúročení.
§ 23.
Dohled na plnění závazků fondu a na řádné uložení a užití jeho jmění náleží ministerstvu spravedlnosti.
§ 24.
Vládním nařízením budou po slyšení komor vydána podrobná ustanovení o zřízení, správě a kontrole fondu.
Čl. VI.
O zastupování veřejných notářů kandidáty veřejného notářství.
§ 25.
(1) Veřejný notář může svěřiti kandidátu, konajícímu u něho praksi, přípravu svých prací a je-li kandidát znalý státního jazyka, i úmrtní zápisy, inventování a zapečetění pozůstalosti, jakož i dražbu věcí movitých a.zastupování stran před soudy a úřady, nikoli však sepisování veřejnonotářských listin, projednávání pozůstalostí, odhady a dražby nemovitostí.
(2) Kandidát, který má již dvouletou veřejnonotářskou praksi nebo vykonal praktickou zkoušku potřebnou k ustanovení veřejným notářem, může býti na žádost veřejného notáře, u kterého koná přípravnou praksi, komorou zmocněn, aby zastupoval veřejného notáře, je-li tento zaneprázdněn, i při ověřování podpisů, vidimacích, protestacích, projednávání pozůstalostí, odhadech, dražbách nemovitostí a osvědčování usnesení valných hromad. O tomto zmocnění vydá komora kandidátovi listinu a uvede v ní dobu, po kterou je zmocnění dáno. Zmocnění to oznámí komora presidiu příslušného krajského soudu a všem okresním soudům jeho obvodu.
(3) Protokoly a jiné spisy sepsané podle odstavců 1 a 2 a osvědčení podepíše kandidát s dodatkem poukazujícím na jeho zmocnění.
(4) Veřejný notář jest v těchto případech povinen úkon provedený kandidátem pokud možno přezkoumati a protokol a jiné spisy jím sepsané, pokud zůstanou v úřední úschově veřejného notáře, spolu podepsati. Veřejný notář odpovídá vždy za škodu vzešlou jednáním kandidáta (odstavce 1, 2).
Čl. VII.
Jiná doplnění notářských řádů.
§ 26.
(1) Sbory veřejných notářů (valné hromady) jsou oprávněny usnášeti se o zaopatření veřejných notářů a kandidátů v invaliditě a stáří, jakož i vdov a sirotků po veřejných notářích a kandidátech a založiti za tím účelem za souhlasu ministerstva spravedlnosti invalidní a starobní zaopatření způsobem donucovacím, a to zřízením ústavu vlastního jedné nebo několika komorám anebo hromadným přistoupením ke zřízenému již ústavu pojišťovacímu, čímž však nebudou dotčeny povinnosti, vyplývající ze zákona ze dne 10. června 1925, č. 148 Sb. z. a n., o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří, a ze zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, ve znění novel.
(2) Veřejný notář, který byl jmenován správcem konkursní podstaty nebo vyrovnacím správcem, jest povinen zaplatiti dávku ve výši 5 % částky, která mu bude zaplacena. jako přiznaná úhrnná odměna, ve prospěch té komory, jejímž je členem. Tato dávka budiž skládána u soudu. Komory j sou povinny použíti částek těch ve prospěch příslušného zaopatřovacího ústavu notářů a kandidátů notářství (odstavec 1). Ustanovení čl. XIII zákona ze dne 27. března 1931, č. 64 Šb. z. a n., kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnací a odpůrčí, není dotčeno.
(3) Výkazy nedoplatků na pojistných příspěvcích a o dávce podle odstavce 2, vystavené předsedou komory a opatřené jím doložkou vykonatelnosti, jsou vykonatelné soudní exekucí.
§ 27.
(1) řad veřejného notáře zaniká, dosáhne-li veřejný notář věku 65 let. Komorní výbor tři měsíce před tím, než tento zánik nastane, vyslechna veřejného notáře učiní presidentu vrchního soudu oznámení o tom, kterého dne úřad veřejného notáře zanikne. Vrchní soud vysloví pak usnesením, kterým dnem úřad veřejného notáře zaniká, doručí usnesení veřejnému notáři a sdělí je současně komoře a všem soudům v obvodu krajského soudu toho místa, v němž veřejný notář koná svůj úřad.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, jestliže ministr spravedlnosti na žádost veřejného notáře, doloženou potvrzením příslušné berní správy, po slyšení komory povolí mu další vykonávání úřadu proto, že veřejný notář nemá ani dostatečného jmění ani příjmu k výživě své a své rodiny, a to ani podle § 26.
Čl. VIII.
Ustanovení společná, a závěrečná.
§ 28.
(1) Ustanovení zákona ze dne 25. července 1871, č. 75 ř. z., kterým se zavádí nový notářský řád, a zák. čl. XXXV/1874, o veřejných notářích, ve znění zák. čl. VII/1886, pokud odporují ustanovením tohoto zákona, pozbývají platnosti. Zejména pozbývají platnosti ustanovení hlavy III notářského řádu č. 75/1871 ř. z., dále §§ 9 až 11, 173 a 174 zák. čl. XXXV/ 1874 ve znění zák. čl. VIZ/1886, a pokud odporuje ustanovením tohoto zákona, i § 8 zák. čl. XXXV/1874, a vládního nařízení ze dne 14. září 192&, č. 160 Sb. z. a n., o úschově peněz a jiných cenných hodnot veřejnými notáři.
(2) Ustanovení § 5 zák. čl. VII/1886 zůstává nedotčeno.
§ 29.
Není-li v tomto zákoně ustanoveno jinak, platí o řízení podle tohoto zákona, pokud nejde o řízení soudní, přiměřeně předpisy platné pro řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů.
§ 30.
(1) Úřední pečeť a zevní označení kanceláře veřejných notářů a komor buďtež upraveny do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona podle jeho ustanovení.
(2) Záruky dané veřejnými notáři (§ 2, odst. 2) podle dosavadních zákonů buďtež jimi doplněny do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona tak, aby vyhovovaly jeho ustanovením. Z důležitých důvodů může president vrchního soudu (§ 2, odst. 3) lhůtu na žádost prodloužiti nejdéle na jeden rok. Jestliže veřejný notář v určené lhůtě záruku nedoplní, má se za to, že se zříká úřadu.
(3) Veřejní notáři jsou povinni s deposity dříve převzatými od účinnosti tohoto zákona nakládati podle jeho ustanovení.
(4) Ustanovení § 18 se nevztahují na škody, o nichž poškozený nabyl vědomosti nebo vědomosti nabýti musil před 1. lednem 1935; na škody, o nichž nabyl vědomosti později, ale do účinnosti zákona, se vztahují jenom potud, pokud nebyly jinak vyrovnány.
§ 31.
Až do sjednocení notářských řádů příslušejí veřejní notáři v zemi Podkarpatoruské k veřejnonotářské komoře sloučené podle § 1 zákona ze dne 16. března 1920, č. 167 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě činnosti advokátních a notářských komor na Slovensku.
§ 32.
(1) Tento zákon nabývá účinnosti prvým dnem třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl vyhlášen, s výjimkou ustanovení § 27, odst. 1, věta 1, které nabývá účinnosti prvým dnem šestého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl vyhlášen. Počátek účinnosti čl. V pro země Slovenskou a Podkarpatoruskou bude ustanoven vládním nařízením.
(2) Tento zákon provede ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.