Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

5. zasedání.

Tisk 544.

Odpovědi:

1. ministra vnitra a ministra sociální péče na interpelaci sen. Franka stran porušení ustanovení jazykového zákona okresní ústřednou práce v Nýrsku (tisk 378/3).

2. předsedy vlády a ministra sociální péče na interpelaci sen. Záborce, Pauluse ve věci ustanovení a provádění zákona a vládního nařízení o gentském systému (tisk 43/1).

3. ministra vnitra na interpelaci sen. Bergmana v záležitosti bojkotu a nátlaku, jejž v pohraničních krajích provádí sudetsko-německá strana (tisk 432/4).

4. ministrů průmyslu, obchodu a živností, zemědělství a národní obrany na interpelaci sen. Inž. Arnošta Wintra ve věci vývozu kulatiny (tisk 432/5).

5. ministrů spravedlnosti, vnitra, financí a zemědělství na interpelaci sen. Nedvěda ohledně neslýchaného způsobu, jakým se provádí vyrovnací řízení zemědělské (tisk 432/6).

6. ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Pfrognera o tom, že orgánové poštovního úřadu ve Stříbře doručovali nefrankované pozvánky na ples "Národní jednoty pošumavské" a "Tělocvičné jednoty Sokol" ve Stříbře (tisk 444/7).

7. ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Bergmana ve věci zavádění telefonu do venkovských obcí (tisk 449/2).

8. ministra vnitra na interpelaci sen. Nedvěda ohledně domovní prohlídky, provedené okresním úřadem v Jičíně u umělecké skupiny dne 29. dubna 1937 (tisk 455/1).

9. ministra vnitra na interpelaci sen. Frant. Müllera v záležitosti neodůvodněné a provokativní asistence při veřejných projevech v Klatovech (tisk 455/2).

10. ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Franka o doručování nefrankovaných pozvánek Národní jednoty pošumavské listonošem poštovního úřadu ve Stráži, okres. Přimda (tisk 452/3).

11. ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Krommera stran poškození státního občana poštovní správou (tisk 458/2).

12. ministra vnitra na interpelaci. sen. Franka stran protizákonných konskripčních opatření státních policejních úřadů v Teplicích-Šanově, Duchcově, Litoměřicích, Mariánských Lázních, Kašperských Horách, Lázních Kynžvartu a j. (tisk 459/6).

13. ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Bergmana ve věci rozšiřování německého vyslání z rozhlasových stanic československých (tisk 497/3).

444/1 (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra a ministra sociální péče

interpelaci senátora L. Franka

stran porušení ustanovení jazykového zákona okresní ústřednou práce v Nýrsk (tisk 378/3).

František Hutter našel si místo sám, nikoli prostřednictvím okresního ústavu práce v Nýrsku, a žádal u tohoto ústavu pouze za poukázku na slevu jízdného do pracovního místa. Ústav mu při této příležitosti vydal také poukaz na zaměstnavatele k potvrzení, že místo skutečně nastoupil. Jednojazyčného tiskopisu použil pro okamžitý nedostatek poukázek dvoujazyčných, když pro nával práce nebylo času vyhotoviti ji rukopisně. Zaměstnavateli byla pak na jeho žádost ihned vydaná poukázka v náležité jazykové úpravě. Nyní má ústav dostatek příslušných tiskopisů.

V Praze dne 21. května 1937.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v. r.

Překlad ad 544/1.

Antwort

des Ministers des Innern und des Ministers für soziale Fürsorge

auf die Interpellation des Senators L. Frank

wegen Verletzung der Bestimmungen des Sprachengesetzes durch die Bezirksarbeitsvermittlungsanstalt in Neuern (Druck 378/3).

Franz Hutter fand sich eine Stelle selbst, nicht durch Vermittlung der Bezirksarbeitsvermittlungsstelle in Neuern, und ersuchte bei dieser Anstalt nur um die Anweisung auf Fahrgeldermäßigung in den Arbeitsort. Die Anstalt folgte ihm bei dieser Gelegenheit auch eine Anweisung für den Arbeitgeber behufs Bestätigung, daß er die Stelle tatsächlich angetreten hat, aus. Die einsprachige Drucksorte wurde wegen momentanen Mangels doppelsprachiger Anweisungen verwendet, nachdem im Drange der Geschäfte zur handschriftlichen Ausfertigung keine Zeit war Dem Arbeitgeber wurde dann über sein Ansuchen sofort eine Anweisung in gebührender sprachlicher Ausstattung ausgefolgt. Die Anstalt besitzt nun die entsprechenden Drucksorten in genügender Menge.

Prag, am 21. Mai 1937.

Der Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.

Der Minister für soziale Fürsorge:
Ing. Jaromír Nečas m. p.

544/2.

Odpověď

předsedy vlády a ministra sociální péče

na interpelaci senátorů C. Záborce, F. Pauluse

ve věci ustanovení a provádění zákona a vládního nařízení o gentském systému (tisk 423/1).

Při zavedení karenčního týdne byla uskutečněna taková opatření, která s hlediska sociálního byla nejméně tíživá. Jeho další trvání závisí na tom, zda vládní nařízení č. 161/1933 Sb. z. a n. o státním příplatku k podpoře nezaměstnaných bude i nadále zachováno. Dosavadní úprava terminována jest ku dni 31. prosince 1937.

Výnos ministerstva sociální péče ze dne 25. srpna 1933, čj. E-36.000 o zápovědi rozšiřování podpůrných nároků odborovými organisacemi v podpůrných pravidlech byl vydán na základě usnesení vlády ze dne 29. července 1933, které bylo důsledkem úsporných opatření, k nimž směřovalo vládní nař. č. 161/1933 Sb. z. a n. Jakmile vláda uzná, že není důvodu, aby toto vlád. nař. zůstalo dále v platnosti, pozbude účelu i cit. vládní usnesení.

Pokud jde o placení členských příspěvků podporovanými, nebyly při prováděni předpisů o státním příplatku v nezaměstnanosti seznány obtíže, neboť zásady podpůrných pravidel nezapovídají, aby nezaměstnaným, pokud se týče podporovaným osobám placení příspěvků bylo poshověno za obvyklých předpokladů, třeba na dobu delší 6 týdnů. Jde-li o případ členů v práci, zastává ministerstvo sociální péče názor, že není rozhodujícím, kdy příspěvky byly funkcionářem skupiny zúčtovány s ústředím, nýbrž, kdy byly zaplaceny ve skupině. Při tom jest ovšem třeba, aby z výkazů o zaplacených příspěvcích ve skupině zřizovaných, byl zřejmý den, kdy člen splnil svou povinnost k odborové organisaci.

Požadavek, aby veřejnoprávní orgány byly odpovědny za správnost údajů, které potvrdily na přihlášce o podporu, jest již zabezpečen v čl. VII. zákona č. 74/1930 ve znění vlád. nař. č. 161/1933 Sb. z. a n. Neplní-li veřejnoprávní orgány řádně povinnosti uložené zákonnými předpisy, dopouštějí se podle cit. ustanovení přestupku, který trestá okresní úřad podle § 4 zák. č. 95/1933, resp. jeho dalších novel, nejde-li o trestný čin podle všeobecného trestního zákona.

Stanovení příjmové hranice rozhodné pro přiznání státního příplatku v nezaměstnanosti u členů odborových organisací, kteří požívají menší invalidní nebo starobní důchod, nemělo by v zákonu o státním příplatku dostatečné opory. Podle § 5, č, 5 zák. č. 267/1921 Sb. z. a n. závisí přiznání státního příplatku v nezaměstnanosti na způsobilosti k pravidelnému zaměstnání. U osob, jimž byl přiznán invalidní nebo starobní důchod, není vždy jeho výší vyjádřen stupeň způsobilosti podle zákona o státním příplatku v nezaměstnanosti. Po soudu ministerstva sociální péče jest spíše ve shodě se zákonem dosavadní praxe, podle níž se uznává nárok na státní příplatek u těch důchodců, kteří po přiznání důchodu pravidelným pracovním poměrem osvědčili jednak svou způsobilost k pravidelnému zaměstnání, jednak podali průkaz, že si hodlají opatřovati životní prostředky i na dále převážně námezdní prací.

V Praze dne 20. srpna 1937.

Předeseda vlády:
Dr Hodža v. r.

Ministr sociální péče:
Ing. Jaromír Nečas v, r.

544/3.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci senátora R. Bergmana

v záležitosti bojkotu a nátlaku, jejž v pohraničních krajích provádí sudetskoněmecká strana, (tisk 432/4).

Úřady resortu ministerstva vnitra sledují pečlivě poměry v pohraničních krajích i v oněch směrech, jež interpelace vytýká; kdyby v interpelaci, jež uvádí jen povšechně ráz a účinky agitace strany sudetskoněmecké, byly uvedeny též případy konkretní, bylo by na nich možno prokázati, že úřady každé podezření trestných činů pečlivě vyšetřují a podle příslušných předpisů zakročují, ať jde o šíření zpráv, jež mohou vyvolávati v obyvatelstvu očekávání v interpelaci vylíčené, nebo o provádění útisku, či o jinou činnost trestnou dle zákona na ochranu republiky a zákonů a předpisů trestních vůbec. Provádění útisku čelí se dle možností i opatřeními preventivními. V případech, kdy příslušníci sudetskoněmecké strany z řad živnostníků označovali své obchody zvláštními znameními, aby stoupencům strany bylo naznačeno, že mají nakupovati jen v podnicích takto označených, bylo vždy úředně zakročeno. V některých místech vydali příslušníci této strany skutečně seznamy místních obchodníků a živnostníků, kteří jsou členy strany. V takových případech zastávaly bezpečnostní úřady stanovisko, že jest tu dána skutková podstata přestupku dle §u 1 zák. č. 309/1921 a proto tiskopis zabavily. Některé takovéto tiskopisy byly též zabaveny pro nesplnění formálních náležitostí, předepsaných v §u 9 tisk. zák. Úřady bezpečnostní jsou tu však odvislé od názoru úřadů soudních, kterým přísluší dodatečně přezkoumati, zda zabavení jest dle zákona důvodné. V některých městech pak tiskovou přehlídku provádějí státní zastupitelství.

V Praze dne 21. července 1937.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

544/4.

Odpověd'

ministrů průmyslu, obchodu a živností, zemědělství a národní obrany

na interpelaci senátora inž. Arnošta Wintra

ve věci vývozu kulatiny (tisk 432/5).

Usnesením vlády ze dne 23. dubna 1937 byla zřízena zvláštní užší komise, která byla pověřena vyřizováním žádostí o vývoz dříví, podléhajícího řízení povolovacímu. Tato komise dbá při svém rozhodování toho, aby vyjma závazky, plynoucí z mezistátních ujednání, byl povolován vývoz dříví teprve po uspokojení domácí potřeby, a dále aby dávána byla přednost vývozu dřeva již opracovaného před vývozem kulatiny Uvedená komise pečuje též o to, aby vývoz dříví byl placen hodnotnými devisami, pokud opak nevyplývá z mezistátních ujednání.

Ministerstvo zemědělství povoluje zvýšené i mimořádné těžby podle vlád. nařízení čís. 327/1936 Sb. z. a n., zejména jde-li o těžby pro domácí spotřebu, ve všech případech, kde o takovouto těžbu majitel lesa zažádá, pak-li provedení těžby neodporuje předpisům lesopolicejním.

V Praze dne 24. června 1937.

Ministr obchodu:
Najman v. r.

Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.

Ministr národní obrany:
Machník v. r.

544/5.

Odpověď

ministrů spravedlnosti, vnitra, financí a zemědělství

na interpelaci senátora Nedvěda

ohledně neslýchaného způsobu, jakým se provádí vyrovnací řízení zemědělské

(tisk 432/6).

Ministerstvo spravedlnosti dalo vyšetřiti stížnost na postup soudního znalce uvedeného v interpelaci.

Podle zprávy presidia svrchního soudu v Praze byli ustanoveni dva znalci ve vyrovnacím řízení, o něž jde, mezi nimi v interpelaci jmenovaný znalec. Na základě odhadu určil vyrovnací komisař podle § 9,.odst. 2 zem. vyr. ř. odhadní cenu včetně hospodářského příslušenství částkou 55.197 Kč. Do stanovené odhadní ceny podali dlužníci dne 26. března 1937 námitky, protože je nepřiměřeně vysoká. Kromě toho podala do odhadu a stanovení odhadní ceny námitky také jedna věřitelka. Šetření o námitkách není dosud skončeno a nebylo proto o nich dosud rozhodnuto. Nemá proto správné tvrzení interpelace, že v době interpelace byla žádost o vyrovnací řízení zamítnuta.

Pokud jde o postup znalce v interpelaci uvedeného není skončeno trestní řízení zahájené

státním zastupitelstvím pro podezření ze zločinu nabízení se k falešnému odhadu.

O to, aby jako soudní znalci byly přibírány jen osoby bezúhonné a charakterní, starají se zákonné předpisy (§ 1 vl. nař, č. 230/1938. Sb. z. a n., § 2 a § 8, odst. 1. odh. ř. ).

O trestním stíhání podobných případů platí prozatím všeobecné předpisy a osnova trestního zákona již připravované, pomýšlí na předpisy zvláštní.

O to, aby náklady odhadu nebyly vysoké, dbá ustanovení § 8 vl. nař. č. 230/1936 Sb. z, a n.

Ministerstvo spravedlností ani jiné ministerstvo nemůže působiti na rozhodování soudů (§§ 96 a 98 úst. list.) a proto nemůže učiniti opatření, aby žádostí za zemědělské vyrovnací řízení uvedené v interpelaci soud vyhověl.

V Praze dne 14. července 1937.

Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer v. r.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

Ministr financí:
Dr Franke v. r.

Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.

544/6 (původní znění).

Odpověd'

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci senátora A. Pfrognera o tom, že orgánové poštovního úřadu ve Stříbře doručovali nefrankované pozvánky na ples "Národní jednoty pošumavské" a

"Tělocvičné jednoty Sokol" ve Stříbře (tisk 444/7).

Jak bylo zevrubným šetřením zjištěno, obstaral doručení pozvánek na ples, pořádaný místném odborem Národní jednoty pošumavské ve Stříbře společně s místní tělocvičnou jednotou "Sokol" dne 20. února 1937, jak jest u spolků zvykem, osobně člen výboru Jednoty, učitel Václav Sommer. Při tom zbylo mu asi 12 pozvánek, které nemohl dodati, protože neznal bližší adresy pozvaných. Požádal proto poštovního pomocného zřízence Josefa Hynouše, aby mu zjistil adresy příjemců, po případě aby pozvánky ve volné chvíli roznesl. Hynouš doručil asi 5 kusů a ostatní pozvánky doručili pomocný zřízenec Jan Soukup a posel Josef Weschta. Část pozvánek byla doručena těmito zřízenci ve volném jejich čase, část

pak při služební pochůzce. To ovšem odporuje předpisu a tato, závada byla jim proto přísně vytknutá.

"Přednosta poštovního úřadu ve Stříbře nebyl o věci zpraven ani nevěděl o tom, že poštovní zaměstnanci některé pozvánky doručovali.

Poštovní regál porušen nebyl, protože šlo o místní zásilky, na jejichž dopravu se nevztahuje výhradní právo pošty, nebyl-li k jejich dopravě zřízen ústav.

Aby se podobný případ neopakoval, vydalo ředitelství pošt a telegrafů v Praze všem svým poštovním úřadům potřebné pokyny.

Jiného opatření není ve věci třeba.

V Praze dne 15. července 1937.

Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.

Překlad ad 544/6.

Antwort

des Ministers für Post- und Telegraphenwesen

auf die Interpellation des Senators A. Pfrogner

wegen Beförderung unfrankierter Einladungsbriefe für den Ball der "Národní jednota pošumavská" und der "Tělocvičná jednota Sokol", in Mies durch Organe des

Postamtes in Mies (Druck 444/7).

Wie durch eingehende Erhebungen sichergestellt wurde, besorgte die Zustellung der Einladungen zu dem am 20. Feber 1937 von, der Ortsgruppe der Národní Jednota pošumavská in Mies gemeinsam mit dem dortigen Turnverein "Sokol" veranstalteten Balle, wie dies bei Vereinen üblich, persönlich das Ausschußmitglied der Jednota, Lehrer Václav Sommer. Hiebei blieben ihm etwa 12 Einladungen übrig, welche er nicht zustellen konnte, da er die näheren Adressen der Eingeladenen nicht wußte. Er ersuchte daher den PostAushilfsangestellten Josef Hynouš, ihm die Adressen der Empfänger sicherzustellen, event. die Einladungen in freier Zeit auszutragen. Hynouš stellte etwa 5 Stück zu und die übrigen Einladungen haben der Aushilfsangestellte Johann Soukup und der Bete Josef Weschta zugestellt. Ein Teil der Einladungen wurde von diesen Angestellten in ihrer freien Zeit, ein Teil bei ihrem Dienstgang zugestellt. Dies verstößt allerdings gegen die Vorschriften und würde ihnen daher dieser Anstand streng ausgestellt.

Der Vorstand des Postamtes in Mies wurde von der Sache nicht verständigt und wußte nichts davon, daß die Postbediensteten einige Einladungen zugestellt haben.

Das Postregal wurde nicht verletzt, weil es sich um Sendungen im Orte selbst handelte, auf deren Beförderung sich das ausschließliche Recht der Post nicht bezieht, falls zur Beförderung derselben keine besondere Anstalt errichtet wurde.

Um einer Wiederholung ähnlicher Fälle vorzubeugen, erließ die Post- und Telegraphendirektion in Prag an alle ihre Postämter die erforderlichen Weisungen.

Andere Verfügungen in der Angelegenheit erscheinen nicht notwendig.

Prag, am 15. Juli 1937,

Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Tučný m. p.

544/7.

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci senátora R. Bergmana ve věci zavádění telefonu do venkovských obcí (tisk 449/2).

Úhrada investičních výdajů na telefonisaci venkova nemůže býti řešena určením některého nesourodého příjmového zdroje státního podniku Čs. pošta k tomuto účelu, a to tím méně, že provozní přebytky ze všech příjmových zdrojů podniku tvoří zisk podniku a jsou podle finančního zákona příjmovou náležitostí finanční správy státní. Zisk podniku Čs. pošta je také již od roku 1933 po úhradě splátek investičních dluhů podniku celý odváděn státní finanční správě. Ostatně, i kdyby rozhlas nějaké přebytky měl, nemohlo by jich býti použito k telefonním investicím, poněvadž prostředky investiční smějí býti podle článku II., odst. 5 finančního zákona na rok 1937 zásadně používány jen k účelům v investičním rozpočtu uvedeným a nejvýše částkami pro ten který účel stanovenými.

Pokud se týče rozhlasu a jeho domnělých přebytků nutno vůbec konstatovati, žé až dosud se jeví rozhlas pro Čs. poštu pasivním, neboť do konce r. 1936 veškeré příjmy rozhlasu činily 547 mil. Kč, výdaje však na investiční potřeby a nové úkoly rozhlasu, jakož i na jeho věcnou a personální, režii, vyžádaly si 555.6 mil. Kč. Rozhlasu nad to stále přibývají další nové úkoly. Dlužno připomenouti zejména krátkovlnné vysílání, mající význam pro naše krajany v daleké cizině a umožňující nám informování ciziny vůbec. Potřebné nemalé náklady nutno všechny krýti zase jen z rozhlasových příspěvků. Z dalších nových úkolů jest to pak ještě hlavně příprava televise, kterou se Čs. pošta musí zabývati i když z počátku pouze pokusně. Námět uvedený v interpelaci spočívá tedy na mylných předpokladech.

Čs. pošta, jsouc si vědoma důležitosti a významu telefonu pro stát a jeho národní hospodářství, vykonala v rámci finančních prostředků, povolovaných jí na telefonní investice státními rozpočty, všechno, co bylo rozsahem těchto prostředků umožněno. A že i po stránce telefonisace venkova bylo mnoho vykonáno nejlépe je patrno z toho, že od převratu, kdy bylo v celé republice pouze 887 hlavních telefonních ústředen, 313 vedlejších telefonních a 1496 veřejných telefonních hovoren, se tento počet do konce roku 1936 téměř ztrojnásobil, neboť koncem uvedeného roku v republice bylo již 2.110 hlavních telefonních ústředen, 846 vedlejších ústředen a 3.615 veřejných telefonních hovoren.