V ČSR je podle stavu z 1. března 1937 15.795 místních obcí. Koncem roku 1936 byly již ve více než 3.660 obcích telefonní ústředny nebo veřejné telefonní hovorny, což je tedy asi 22 % všech obcí. Mimo to asi 4.000 obcí nebo osad má již telefonní spojení pomocí telefonních stanic umístěných buď na obecním úřadě nebo u soukromníků, takže celkově má v ČSR telefonní spojení již asi 7.640 venkovských místních obcí a osad.

Při telefonisaci venkova postupuje poštovní správa podle platných předpisů telefonního řádu, který umožňuje zřizování nových telefonních ústředen nebo veřejných telefonních hovoren již při zaplacení příspěvku ve výši pouhých 30 % nákladu na stavbu potřebného meziměstského vedení, takže poštovní správa sama hradí zbývajících 70 % nákladu na toto vedení, a mimo to i vnitřní zařízení nové služebny, včetně přepojovače a telefonní cely; při telefonisaci venkova nese tedy poštovní správa přibližně téměř ⁴/₅ nákladu. Postup této telefonisace je však odvislý v neposlední řadě i od zájmu veřejnosti, jak se projeví ochotou obce nebo zájemnických kruhů uhraditi aspoň onu kvotu zřizovacího nákladu, která na ně připadá, ač tímto příspěvkem ani zdaleka není ještě zajištěna rentabilita nových telefonních služeben, které v prvních letech vykazuji téměř pravidelně provozní schodky. A tu dlužno konstatovati, že pozvolné tempo telefonisace venkova u nás je zaviněno nedostatkem zájmu příslušných činitelů v obcích, čehož konečně důkazem je i to, že ani subvencemi udělovanými od roku 1930 postupně obcím, jež mají zájem o telefon, zemským fondem v Čechách a Baťovým fondem na Moravě, nebylo docíleno pronikavějšího urychlení telefonisace. Teprve v posledních dvou letech došlo k značnějšímu zřizování nových telefonních služeben, a to jen dík zájmu četnictva a finanční pohraniční stráže o zřizování telefonu. Příslušné resorty splnily při tom ovšem také všeobecně platné podmínky pokud jde o zaplacení příspěvků, stanovených na zřizování telefonních stanic nebo nových přípojných telefonních ústředen, takže došlo k zřízení telefonu i v krajích dosti odlehlých. V rámci této akce dojde také pravděpodobně do konce tohoto roku k opatření všech četnických stanic telefonním spojením.

V Praze dne 3. srpna 1937.

Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.

544/8.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci senátora Nedvěda

ohledně domovní prohlídky, provedené okresním úřadem v Jičíně u umělecké skupiny dne 29. dubna 1937 (tisk 455/1).

Dne 29. dubna 1937 přijeli do Jičína dva neznámí cizinci a ubytovali se s objemnými zavazadly v soukromém bytě. Poněvadž stali se důvodně podezřelými, byla u nich provedena ještě téhož dne večer prohlídka. Stalo se tak v rámci platných předpisů. Písemný, řádně odůvodněný rozkaz k jejímu provedení byl oběma cizincům předložen a když zjištěno, že jde o nezávadné osoby, členy umělecké skupiny, jež měla druhého dne v Jičíně veřejné vystoupiti, byla prohlídka skončena a od dalších zákroků upuštěno.

Tvrzení, že četníci, provádějící prohlídku, pronesli při tom poznámku v interpelaci uvedenou, neodpovídá skutečnosti.

O tom, že by v Jičíně byly obchody označovány Nálepkami s nápisem "Koupil od Vás člen Mladého národního sjednocení, jelikož nejste židovská firma", okresnímu úřadu v Jičíně žádné stížnosti nedošly a ani četnictvo, ani městská policie vylepování podobných nálepek nezjistila, ačkoliv koná v městě i noční hlídky.

V Praze dne 12. srpna 1937.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

544/9.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci senátora Františka Müllera v záležitosti neodůvodněné a provokativní asistence při veřejných projevech v Klatovech (tisk 455/2).

Na průvod čs. strany sociálně demokratické, uspořádaný 1. května t. r. byla vyslána pouze dvoučlenná četnická hlídka, aby tam udržovala veřejný pořádek, zajistila veřejnou bezpečnost a byla pohotově pro případnou ochranu průvodu a táboru lidu.

Z týchž důvodů byla vyslána dvoučlenná četnická hlídka i na průvod čs. strany národně-socialistické a pětičlenná hlídka na průvod strany komunistické.

Tvrzení, že na shromaždišti strany čs. sociálně demokratické asistovalo značné množství četnictva a že v Lidovém domě v kuželníku byli četníci skryti po celou dobu průvodu, neodpovídá skutečnosti.

Na staveniště kasáren byl vyslán zástupce okresního úřadu se třemi četníky, aby zabránili zamýšlenému nepovolenému projevu jistého příslušníka strany komunistické.

Zmíněným úředním opatřením nelze ničeho vytýkati.

V Praze dne 14. srpna 1937.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

544/10 (původní znění).

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci senátora L. Franka

o doručování nefrankovaných pozvánek Národní jednoty pošumavské listonošem poštovního úřadu ve Stráži, okres Přimda (tisk 452/3).

Místní odbor Národní jednoty pošumavské ve Stráži u Tachova uspořádal 6. března 1937 slavnost na počest 87. narozenin pana presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka, na niž byly pozvány také místní německé spolky.

Pozvánky v počtu asi 8 kusů pro tyto spolky převzal k doručení neplně zaměstnaný poštovní posel Josef Kastner.

Ve Stráži u Tachova konají se dvě doručovati pochůzky denně, a to v 8 a 16:50 hodin. Kastner, který jest jen neplně zaměstnaným poslem, skončil první doručovací pochůzku krátce po 10. hodině. Tím skončila i jeho dopolední služba, po niž se rozhodl, že ve volném čase pozvánky doručí. Při té příležitosti vzal s sebou také noviny pro funkcionáře spolků, kterým chtěl pozvánky dodati. Učinil tak z ochoty, jelikož tyto noviny přicházejí vlakovou poštou Domažlice-Planá 401 po 10. hodině a doručují se normálně teprve při druhé pochůzce v 16.50 hodin.

Že posel doručil pozvánky ve svém volném čase a nikoliv při služební pochůzce, jest zřejmo z výpovědi předsedy místní odbočky Bund der Deutschen Antonína Walterse, že mu byly s pozvánkou doručeny zároveň i noviny Brüixer Zeitung, které přicházejí na poštovní úřad až po 10. hodině. Posel mohl proto k němu přijíti až asi v 10.30 hodin, tedy po skončení své služby.

Poštovní regál nebyl v daném případě porušen, protože šlo o místní zásilky, na jejichž dopravu se nevztahuje výhradní právo pošty, nebyl-li k jejich dopravě zřízen ústav.

Za těchto okolností nebylo třeba činiti ve věci nějaké opatření.

V Praze dne 15, července 1937.

Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.

Překlad ad 544/10

Antwort

des Ministers für Post- und Telegraphenwesen

auf die Interpellation, des Senators L. Frank

wegen portofreier Zustellung von, Einlalungen der "Národní Jednota Pošumavská" durch den Briefträger des Postamtes Neustadtl, Bezirk Pfraumberg (Druck 452/3).

Die Ortsgruppe der Národní Jednota Pošumavská, in Neustadtl bei Tachau veranstaltete am 6. März 1937 ein Fest.zu Ehren, des 87. Geburtstages des Herrn Präsidenten Befreier T. G. Masaryk, zu welchem auch die deutschen Vereine im Orte eingeladen wurden.

Die etwa 8 Stück betragenden Einladungen für diese Vereine übernahm der nicht vollbeschäftigte Postbote Josef Kastner zur Zustellung.

In Neusstadtl bei Tachau finden täglich zwei Zustellgänge, und zwar um 8 und um 16.50 Uhr statt Kastner, welcher nur nicht vollbeschäftigter Bote ist, beendete den ersten Zustellgang kurz nach 10 Uhr. Hiemit war auch sein Vormittagsdienst beendet, nach welchem er sich entschloß, in freier Zeit die Einladungen zuzustellen. Bei dieser Gelegenheit nahm er auch die Zeitungen für die Funktionäre der Vereine mit, welchen er die Einladungen zustellen wollte. Er tat dies aus Gefälligkeit, da diese Zeitungen mit der Bahnpost Domažlice - Plan 401 nach 10 Uhr eintreffen und regelrecht erst beim zweiten Zustellgang um 16.50 Uhr zugestellt werden.

Daß der Bote die Einladungen in seiner freien Zeit und keineswegs bei seinem Dienstgang zugestellt hat, geht aus der Aussage des Vorsitzenden der Ortsgruppe des Bund der Deutschen Anton Walters, hervor, daß ihm mit der Einladung zugleich auch die Zeitschrift Brüxer Zeitung zugesteIlt wurde, welche beim Postamt erst nach 10 Uhr einlangen. Der Bote konnte erst etwa um 10.30, somit nach Beendigung seines Dienstes, zu ihm gekommen sein.

Das Postregal wurde im gegebenen Falle nicht verletzt, weil es sich um Sendungen im Orte selbst handelte, aus deren Beförderung sich das ausschließliche Recht der Post nicht bezieht, falls zur Beförderung derselben keine besondere. Anstalt errichtet wurde.

Unter diesen Verhältnissen entfiel die Notwen digkeit in der Angelegenheit irgendwelche Ver fügungen zu treffen.

Prag, am 15. Juli 1937.

Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Tučný m. p.

544/11 (původní znění).

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci sen. O. Krommera stran poškození státního občana poštovní správou (tisk 458/2).

Z balíku pana A. Kappela z Hrabyně, obsahujícího zajíce, odpadla během poštovní dopravy adresa. Poštovní správě nebylo možno zjistiti, do kterého místa byl balík určen. Poštovní, průvodky nemohou býti z technických příčin dopravovány spolu s balíky, nýbrž jsou dopravovány odděleně přímo do místa určení. Tímto opatřením si pošta umožňuje kontrolu, došly-li místa určení balíky ke všem průvodkám a naopak, jsou-li po ruce průvodky ke všem došlým balíkům.

Poštovní správa podnikla všemožné pátrání po adresátu zásilky, pokud to jen bylo v krátkém čase možno. Když však pátrání nevědělo ani v několika dnech k cíli, musela být zásilka prodána, ježto šlo o obsah podléhající rychlé zkáze. Vše to se stala přesně podle platných předpisů poštovního řádu. Předpisy tu hájí zájem zákazníků pošty. Kdyby nebyla zásilka včas prodána, zkazila by se úplně a odesílatel by utrpěl ještě značnější škodu, aniž by za ní mohl činiti zodpovědnou poštu, kterou nestíhá žádné zavinění. Tím méně může pošta býti zodpovědnou za výši v dražbě docílené částky. Orgány poštovní správy jednaly v daném případě přesně podle platných předpisů a v dobré vůli vyhověti zákazníkům pošty co nejlépe. Není tedy důvodů k nějakému opatření.

V Praze dne 16. července 1937.

Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.

Překlad ad 544/11.

Antwort

des Ministers für Post- Bund Telegraphenwesen

auf die Interpellation des Senators O. Krommer

wegen Schädigung eines Staatsbürgers durch die Postverwaltung (Druck 458/2).

Vom Paket des Herrn A. Kappel aus Hrabyně, welches einen Hasen enthielt, hatte sich während der Postbeförderung die Adresse losgelöst. Der Postverwaltung war es nicht möglich den Bestimmungsort des Pakets sicherzustellen. Die Postbegleitadressen können aus technischen Gründen nicht gemeinsam mit den Paketen befördert werden, sondern werden abgesondert direkt in den Bestimmungsort befördert. Durch diese Verfügung ermöglicht sich die Post die Kontrolle, ob die Pakete zu allen Postbegleitadressen am Bestimmungsort angelangt sind und umgekehrt, ob die Postbegleitadressen zu allen eingelangten Paketen vorhanden sind.

Die Postverwaltung unternahm alle möglichen Nachforschungen nach dem Adressaten der Sendung, soferne dies in der kurzen Zeit nur möglich war. Als jedoch die Nachforschungen auch durch einige Tage erfolglos blieben, mußte die Sendung veräußert werden, da es sich um eine dem raschen Verderben unterliegende Sendung handelte. Dies alles erfolgte genau nach den bestehenden Vorschriften der Postordnung. Die Vorschriften wahren hier das Interesse der Postkundschaft. Wäre die Sendung nicht rechtzeitig veräußert worden, so wäre sie gänzlich verdorben und der Absender hätte noch bedeutenderen Schaden erlitten, ohne hiefür die Post verantwortlich machen zu können, welche kein Verschulden trifft. Um so weniger kann die Post für die Höhe des in der Versteigerung erzielten Betrages verantwortlich handelten werden. Die Organe der Postverwaltung handelten im gegebenen Falle genau nach den bestehenden Vorschriften und in der guten Absicht der Postkundschaft bestmöglichst zu entsprechen. Es besteht somit keine Veranlassung zu irgendwelchen Verfügungen.

Prag, am 15. Juli 1937.

Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Tučný m. p.

544/12 (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci senátora L. Franka stran protizákonných konskripčních opatření státních policejních úřadů v Teplicích-Šanově, Duchcově, Litoměřicích, Mariánských Lázních, Kašperských Horách, Lázních Kynžvartu a j. (tisk 459/6).

V zájmu řádného výkonu policejní služby, a to nejen pro obstarávání všeobecných úkolů policejních, nýbrž především pro potřebu policie kriminální, je nutno, aby státní policejní úřady měly v náležité evidenci veškeré obyvatelstvo a cizince.

Tyto úkoly jsou uvedeným úřadům výslovně uloženy ustanovením § 1 vládního nařízení ze dne 6. března 1936, č. 51 Sb. z. a n., jakož i příslušnými vyhláškami, jimiž bylo uveřejněno zřízení těchto úřadů. Nově zřízené státní policejní úřady, zahrnujíc v to i úřady a expositury, jež interpelace výslovně uvádí, jsou nuceny si zjednati předpoklady pro splnění této zákonné povinnosti. Poněvadž za daného stavu, jaký jest u mnohých obcí, nemohou zpravidla užíti pro tyto účely dosavadních obecních záznamů a evidenčních pomůcek, je třeba, aby znova nařídily přihlášení veškerého obyvatelstva v jejich obvodech se nalézajícího. Ve skutečnosti jde tedy toliko o hlášeni pobytu, jež podle platných předpisů již bylo, resp. mělo býti provedeno u dosavadních orgánů k tomu povolaných.

Je přirozené, že jinak by nebylo možno, aby tyto úřady mohly na př. vyhovovati dotazům po pobytu hledané osoby nebo přijímati ohlášky o změnách k pobytu, kdyby neměly k disposici souhrnnou základní evidenci o pobytu veškerého obyvatelstva.

Dosavadní platné předpisy neobsahují sice výslovného předpisu o všeobecném soupisu obyvatelstva k účelům policejně evidenčním, ale tím, že předpisují povinnost k hlášení změn v pobytu, předpokládají již existenci základní evidence. Neměly-li, jak již výše uvedeno, nové státní policejní úřady možnost získati si takovouto evidenci převzetím pomůcek obecních úřadů, pak bylo nutno přikročiti k opatření, jež se v daných případech stalo.

Takovéto opatření, jehož nutnost pro zájem veřejný je nesporná, bylo možno učiniti na podkladě článku 3 org. zákona č. 125/1927 Sb. z. a n.

Vzhledem k těmto okolnostem neshledal jsem důvodů k nějakému opatření ve vytýkané věci.

V Praze dne 1. července 1937.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

Překlad ad 544/12.

Antwort

des Ministers, des Innern

auf die Interpellation des Senators L. Frank

wegen gesetzwidriger Konskriptionsmaßnahmen durch die staatliche Polizeibehörde in Teplitz-Schönau, Dux, Leitmeritz, Marienbad, Bergreichenstein, Bad

Königswart u. a. (Druck 459/6).

Im Interesse der ordnungsmäßigen Ausübung des Polizeidienstes, und zwar nicht nur für die Besorgung der allgemeinen Aufgaben der Polizei, wurden vor allem für die Bedürfnisse der kriminalpolizei, ist es erforderlich, daß die staatlichen Behörden die gesamte Bevölkerung und die Fremden in gebührender Evidenz führen. Diese Aufgaben sind den erwähnten Behörden durch die Bestinnmung des § 1 der Regierungsverordnung vom 6. März 1936, S. d. G. u. V. Nr. 51, sowie durch die bezüglichen Kundmachungen, mit welchen die Errichtung dieser Behörden verlautbart wurde, ausdrücklich auferlegt. Die neu errichteten staatlichen Polizeibehörden einschließlich der Behörden und Exposituren, welche die Interpellation ausdrücklich anführt, sind gezwungen, sich die Voraussetzungen für die Erfüllung dieser gesetzlichen Verpflichtung zu beschaffen. Nachdem sie unter den bei vielen Gemeinden bestehenden Verhältnissen die bisherigen gemeindeämtliche Vormerke und Evidenzbehelfe für diese Zwecke in der Regel nicht verwenden können, erscheint es notwendig, eine neuerliche Anmeldung der gesamten in ihrem Sprengel sich befindenden Bevölkerung anzuordnen. Tatsächlich handelt es sich daher nur um die Meldung des Aufenthaltes, welche nach, den bestehenden Vorschriften bei den Mezu beruenen bisherigen Organen bereits erfolgte resp. erfolgen sollte.

Es wäre natürlich sonst nicht möglich, daß diese Behörden z. B. den Anfragen nach dem Aufenthalt einer gesuchten Person entsprechen oder Meldungen über Aufenthaltsänderungen entgegennehmen können, wenn ihnen nicht eine summarische grundlegende Evidenz über den Aufenthalt der gesamten Bevölkerung zur Verfügung stehen würde.

Die bisherigen geltenden Vorschriften enthalten zwar keine ausdrückliche Vorschrift über eine allgemeine Konskription der Bevölkerung für Zwecke der Polizeievidenz. aber dadurch, daß sie die Verpflichtung zur Meldung von Aufenthaltsänderungen statuieren, setzen sie schon die Existenz einer grundlegenden Evidenz voraus. Wenn daher, wie bereits oben erwähnt, für die neuen staatlichen Polizeibehörden keine Möglichkeit bestand, sich eine solche Evidenz durch, Übernahme der gemeindeämtlichen 'Behelfe zu beschaffen, dann war es notwendig, an die Verfügung zu schreiten, welche in den gegebenen Fällen erfolgte. Eine derartige Verfügung, deren Notwendigkeit für das öffentliche Interesse nicht bestritten werden kann, konnte auf Grund des Art. 3 des Org. Ges. S. d. G. u. V. Nr. 125/1927 erfolgen.

Im Hinblick auf diese Umstände fand, ich keinen Grund zu irgendwelchen Verfügungen in der gerügten Angelegenheit.

Prag, am 1. Juli 1937.

Der Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.

544/13.

Odpověď

ministra pošt a telegrafů

na interpelaci senátora R. Bergmana

ve věci rozšiřování německého vysílání z rozhlasových stanic československých (tisk 497/3).

O rozšíření německého vysílání, k němuž došlo dnem 20. června 1937 při příležitosti nové úpravy rozvrhu vysílacích hodin na letní období v pořadech rozhlasové stanice Praha I, nebylo mne třeba napřed uvědomovati a nebylo k němu také třeba mého předcházejícího souhlasu, poněvadž programovou stránku československého rozhlasu obstarává rozhlasová společnost Radiojournal samostatně, řídíc se při tom po případě podněty, které docházejí ze směrodatných kruhů vnějších.

Na stanovení délky té nebo oné relace nemám při zmíněné samostatnosti rozhlasové společnosti v otázkách programových rovněž rozhodujícího přímého vlivu. Tu nutno ostatně mít na zřeteli nejen účel rozhlasového vysílání vůbec, ale i úkoly československého rozhlasu jako mluvčího orgánu demokratického státu, v jehož nájmu jest, aby také německým občanům naší republiky se dostalo správných informací a aby poslouchali vysílací stanice svého vlastního státu, tedy stanice československé.

Z tohoto důvodu - nehledě k tomu, že procentuální poměr menšin v Německu a v Rakousku je jiný než u nás - nelze také porovnávati situaci těchto menšin s menšinami v naší republice. Kromě toho nutno přihlížeti i k tomu, že německým radiovým vysíláním postihujeme také velmi rozlehlé oblasti za hranicemi našeho státu, na jejichž správném informování máme rovněž zájem.

V Praze dne 8. září 1937.

Ministr pošt a telegrafů:
Tučný v. r.