Ad 10., 11. A gyümölcsbor és "brandy" előállítására vonatkozó rendelkezésekről a borról és a bortermelőkről szóló uj törvényjavaslat irányelveiben történik gondoskodás.

Ad 12. A beregszászi és szerednyei állami borpincék kiépítéséről éveken át tetemes költséggel gondoskodtatott; ezen állami borpincék további fejlesztése a jövő állami költségvetésekben e célra előirányzandó pénzeszközök összegétől függ. Megjegyzendő azonban, hogy a nagyobb bortermelőknek maguknak is törekednnök kell arra, hogy a többi csszl. borvidéki és külföldi bortermelők min ájára saját, célszerüen berendezett borpincékre tegyenek szert.

Az államkormányzat el van tökélve arra, hogy a. megkezdett fejlesztési és segélyakciókat a pénzügyi lehetőségek határain belül lefolytatja s hogy az egyes csszl. bortermelő vidékek elkerülhetetlen szükségcinez képest s így különös tekintettel Podharpatszka Rusz viszorsyaira is újabb akciókat is indít.

Praha 1937. október 25.

A kormány elnöke:

Dr. Hodža s. k.

A. Státní silnice Košice-Jablonice v úseku mezi Užhorodem a Jasinou byla v minulých letech soustavně upravena středními a těžkými vozovkami až na několik úseků, kde jsou dosud vozovky štěrkované. Letošního roku se provádí na zmíněném silničním úseku dlažba v délce 2900 m nákladem asi 1,532.000 Kč.

S přestavbou mostu přes Gašparku a Malé Kopaně bylo již započato. Rekonstrukce poškozeného mostu přes Tereblu a Buštiny bude ještě letošního roku zadána.

Obce Dercen a Fornoš spojuje obecní polní cesta, jejíž udržování spadá do péče obou obcí, a to podle katastrálních území, jimiž cesta probíhá. Tato cesta slouží jen místní potřebě a pro dálkovou dopravu nemá významu. Obě obce jsou poměrně zámožné, takže své obecní cesty mohou vybudovati a udržovati z vlastních prostředků, jak jest také jejich povinností.Obě obce mají dobré spojení s Mukačevem a s vybudovanou sítí státních a zemských silnic, a to po vicinální silnici Fornoš-Mukačevo a po vicinální silnici Dercen-Hať. Uvedené vicinální silnice jsou vybudovány a dobře udržovány příslušnými vicinálními silničními komisemi.B. Zřízení poštovní služebny v Dercenu pro obce Dercen, Fornoš a Pusta Koropec musilo by býti odůvodněno dostatečným poštovním ruchem těchto obcí.Poněvadž o zřízení této služebny místní zájemníci dosud nežádali, bylo nutno provésti příslušné šetření, které ještě není skončeno.

Bude-li jeho výsledek příznivý, bude poštovní služebna v Dercenu zřízena.

C. Obec Dercen s osadou Pusta Koropec a obec Fornoš patří do zdravotního obvodu Mukačevo, který zaujímá 12 obcí na rozloze 111 km² s 11.100 obyvateli. Od Mukačeva je Dercen vzdálen asi 14 km a Fornoš asi 9 km. Obce zdravotního obvodu jsou komunikačně poměrně dobře spojené a mají přirozený spád do Mukačeva.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy zahájilo již v r. 1936 akci za účelem revise dosavadního uspořádání zdravotních obcí a obvodů, jakož i stanovení a nového zařazení služebních míst státních, obecních a obvodních lékařů do platového systému. Jakmile zemský úřad v Užhorodě předloží příslušné návrhy, bude v případě povolení nových míst a v případě dostatečné finanční úhrady i uvažováno o zřízení nového zdravotního obvodu v Dercenu.

Na podání žádosti o zřízení lékárny nemá žádný státní úřad vlivu, neboť podle § 134 zák. o čl. XIV/1876 může o zřízení lékárny v nějakém místě žádati jenom obec nebo diplomovaný lékárník.

V případě podání žádosti o zřízení nové lékárny obcí udělí koncesi k jejímu provozování podle vládního nařízení č. 187/1929 Sb. z. a n. příslušný zemský úřad po vypsané soutěži a vyslechnutí obce způsobilému lékárníkovi, budou-li splněny podmínky nař. uh. 22.370/1883 vn. ve spojení s § 27 nař. uh. č. 105.598/1919 kult. a vyuč.

V Praze dne 18. října 1937.

Předseda vlády:

Dr. M. Hodža v. r.

Válasz

A. A Kassa-Jablonicei állami út - egynéhány szakasz kivételével, ahol ezideig kavicsos utak vannak, - Užhorod-Kőrösmezei szakaszán közép- és nehéz szekérúttá alakíttatott át. Ezidén az érintett országúti szakaszon 2900 m hosszúságban és mintegy 1,530.000 Kč költségen kikövezési munkák vannak folyamatban.

A Malá Kapaňánál levős Gašparkán át vezető híd átépítése már megkezdetett. A Buština mel- letti Tereblán át vezető híd újjáalakítása még ezidén adatik ki munkába.Dercen és Fornoš községeket községi dűlőút köti össze, amelynek karbantartásáról mindkét község ama katasztrális terület szerint, amelyen át az út vezet, tartozik gondoskodni. Mindkét község aránylag vagyonos, úgyhogy községi útjaikat saját pénzeszközeikből kiépíthetik és fentarthatják, amint az kötelességük is.

Mindkét községnek Mukačevóval s a kiépített állami és országos utak hálózatával a Fornoš-Mukačevói és Dercen-Hať-i szomszédos forgalmú utakon jó összekötetése van. A nevezett szomszédos forgalmú utak az illetékes útbizottságok által felépíttettek és jó karban tartatnak.

B. Dercen, Fornoš és Pusta Koropec számára postaszolgálati állomásnak Dercenben leendő létesítése ezen községek megfelelő postaforgalmával volna megokolható.Minthogy a helybeli érdekeltek ezideig ilyen postaszolgálati állomás felállítása iránt nem folyamodtak, eziránt vizsgálat tétettett folyamatba, amely még nincs befejezve.

Ha a vizsgálat kedvező eredménnyel végződik, ez esetben Dercenben postaszolgálati állomás fog létesíttetni.C. Dercén község Pusta Koropec teleppel és Fornoš köszég a mukačevói közegészségügyi körzethez tartoznak, amely 111 km² területen fekvő s 11.100 lakost számláló 12 községre terjed ki. Dercén körülbelül 14 km-re és Fornoš mintegy 9 km-re fekszik Mukačevótól. A közegészségügyi körzet községeinek a közforgalom szempontjából jó összeköttetéseik vannak s természetszerűleg Mukačevo felé gravitálnak.A közegészségügyi és testnevelésügyi minisztérium a közegészségügyi községek és körzetek berendezésének felülvizsgálata, valamint az állami, községi és körzeti orvosoks zolgálati helyeinek megállapítása s a fizetési rendszerbe való új beosztása céljából már az 1936. év folyamán indított akciót. Mihelyt az užhorodi országos hivatal a megfelelő indítványokat beterjeszti, akkor új állások engedélyezése esetén s a kellő pénzügyi fedezet mellett Dercen székhellyel új közegészségügyi körzet létesítése fog számbajönni.

Gyógyszertár létesítése iránti kérvény benyujtására semmiféle állami hivatalnak befolyása nincsen, mert az 1876:XIV. T.-c. 134. §-a értelmében gyógyszertárnak valamely községben szándékolt nyitása iránt csupán a község vagy okleveles gyógyszerész folyamodhat.

Ha a gyógyszertár létesítése iránt maga a község folyamodik, ez esetben a gyógyszertár üzembentartósára szóló engedélyt a 187/1929. Tgysz. kormányrendelet értelmében az illetékes országos hivatala pályázat kihirdetése s a község meghallgatása után képesített gyógyszerésznek adja ki, ha a volt magy. Belügyminiszter 22.370/1883. sz. rendeletének s a volt magy. vallás- és közoktatásügyi miniszter 105.598/1919. sz. rendelete 27. §-ának feltételei teljesültek.

Praha, 1937. október 18.

A kormány elnöke:

Dr. Hodža s. k.

Odpověď

Ministerstvo železnic provedlo ve své funkci dozorčí na místě samém bezodkladné šetření. Rovněž policejní orgány provedly včas potřebná opatření a obsáhlé vyšetřování, aby byly příčiny neštěstí zjištěny.

Podle výsledku šetření byla učiněna všechna technická opatření, jichž okolnosti vyžadovaly zejména při nepříznivých sklonových a směrových poměrech na trati.

Aby bylo zmenšeno nebezpečí vykolejení motorového vlaku v těchto místech, bylo stanoveno, že všechny motorové vlaky, jedoucí Fochovou třídou do Prahy, musí vjížděti do oblouku před stanicí "Museum" se sníženou rychlostí a se zvláštní opatrností. Proto bylo uloženo zříditi v traťovém úseku Balbínova ulice-Museum v km 0.132 mimořádné zastavovací místo s obligatorním přerušením jízdy. Dosavadní stanice "Balbínova ulice" a "v Pštrosce", v nichž dosud zastavovaly elektrické vlaky jen na znamení podle potřeby, byly pro směr jízdy do Prahy změněny na stanice stálé. Tato opatření byla již provedena.

Zvýšená péče o bezpečnost dopravy byla uložena zvláštním dozorčím orgánům pro kontrolu vozební služby na tratích elektrických podniků hlavního města Prahy, k jichž zřízení byla jejich správa vyzvána.

Také orgány dopravní policie dozírají v mezích zákonné příslušnosti stále na dopravní poměry v hlavním městě Praze a usilují všemožně o zvýšení bezpečnosti dopravy.

Ministr železnic:

Rud. Bechyně v. r.

Ministr vnitra:

Dr. Černý v. r.

Budování československého státního pavilonu na výstavě "Umění a technika v moderním životě" v Paříži v roce 1937 setkalo se s velkými potížemi technického rázu, které se nedaly předvídati, na př. zaplavení staveniště při rozvodnění Seiny. Potíže ty způsobily zdržení prací, které bylo naší veřejnosti namnoze nesprávně vykládáno.Přes to náš pavilon i instalace byly dohotoveny v době, kdy bylo hotových jen málo pavilonů z celé výstavy. Naše účastenství pak svou hodnotou upozorňuje na sebe v mnohém ohledu velmi příznivě a svérázně a projevuje se jak podle zpráv tisku, zejména i zahraničního, tak i podle názoru odborníků jako úspěch velmi významný.

V Praze dne 14. října 1937.

Předseda vlády:

Dr. M. Hodža v. r.

Osevní plocha ozimého i jarního žita

pro sklizeň 1936 činila........... 1,015.794 ha

pro sklizeň 1937........................ 976.456 ha,

tudíž jest osevní plocha žita ozimého i jarního pro sklizeň 1937 menší o necelých 3,9 %. K tomuto snížení osevní plochy nedošlo v důsledku vládního nařízení ze dne 9. července 1936, č. 221 Sb. z. a n., o úpravě osevu pšenice, žita, ječmene a ovsa v hospodářském roce 1936/37, nýbrž hlavně v důsledku nepříznivých povětrnostních poměrů, ať již na podzim nebo na jaře, v některých oblastech, zejména na východním Slovensku, v Podkarpatské Rusi a v zemi Moravskoslezské.Shora zmíněný úbytek osevní plochy žita jest jen výsledkem kolísání této plochy, které můžeme pozorovati i v dřívějších letech, tedy v době, kdy nebylo regulace osevní plochy obilnin. Sklizňová plocha žita ozimého i jarního činila

v roce 1929........... 1,084.190 ha

v roce 1930........... 1,046.335 ha

v roce 1931...............999.647 ha

v roce 1932........... 1,039.615 ha

v roce 1933........... 1,045.658 ha

v roce 1934.............. 998.101 ha

v roce 1935........... 1,008.851 ha

v roce 1936........... 1,009,216 ha.

Výsledek sklizně při těchto poměrně nepatrných rozdílech sklizňové plochy závisí daleko více od hektarového výnosu, který se v letech 1929 až 1936 pohybuje u ozimého žita od 14 q do 21,1 q, u jarního žita od 10,8 q do 14 q po 1 ha.Poněvadž letošní průměrný celostátní výnos žita ozimého i jarního po 1 ha jest 14,7 q, kdežto v roce 1936 činil 14,2 q, odhaduje Státní úřad statistický letošní sklizeň žita ozimého i jarního na 14,472.309 q, kdežto definitivní odhad Státního úřadu statistického pro sklizeň 1936 činil 14,364.064 q; letošní sklizeň se odhaduje proto o 108.245 q výše než sklizeň v roce 1936.Podle shora citovaného vládního nařízení č. 221/36 Sb. z. a n. ve znění § 1 vládního nařízení č. 254/1936 Sb. z. a n., právě tak jako podle vládního nařízení ze dne 30. června 1937, č. 157 Sb. z. a n. o úpravě osevu pšenice, žita, ječmene a ovsa v hospodářském roce 1937/1988, netýká se úprava osevu pšenice, žita, ječmene a ovsa zemědělských závodů, jejichž výměra orné půdy nepřesahuje 5 ha. Zemědělci, jejichž výměra orné půdy přesahuje 5 ha, jsou sice omezováni co do osevu pšenice, žita, ječmene a ovsa procentem stanoveným pro tu kterou politickou obec, v níž závod leží, záleží však na jejich rozhodnutí, povaze a poloze jejich půdy, jakou plochu věnují v rámci povolené celkové plochy pro osev žita, ječmene a ovsa, tomu kterému z právě jmenovaných druhů obilí.

Lze očekávati, že na podzim letošního roku i na jaře roku 1938, bude žitem oseta větší plocha nežli tomu bylo na podzim roku 1936 a na jaře 1937, a to z důvodu zvýšení výkupní ceny žita, jež platí pro hospodářský rok 1937/38, v předpokladu, že povětrnostní poměry budou normální v době osevu žita. Bylo by nebezpečné ponechati osev obilí bez jakékoliv regulace, peněvadž by osev ten při zvýšené výkupní ceně, zejména u žita, mohl značně stoupnouti. Jestliže při zvýšené osevní ploše by hektarový výnos v roce 1938 byl normálně vysoký, měli bychom opět neúnosné přebytky žita, jehož skladování a udržování v bezvadné jakosti jest mnohem obtížnější než u ostatních druhů obilí. Jak jest patrno ze shora uvedených nejnižších a nejvyšších průměrných hektarových výnosů v letech 1929 až 1936, může býti hektarový, a tudíž i celkový výnos sklizně žita až o 50 %vyšší nežli minimální průměrný hektarový výnos, který se liší od průměrného celostátního hektarového výnosu v posledních osmi letech o 2,9 q.

Regulace osevní plochy žita v dosavadní formě neomezuje ani podstatně zemědělce v jeho rozhodování ohledně osevu žita, ani nemůže zaručiti, že nebude žita nadbytek, nebo že ho bude dostatek, poněvadž u žita zvláště rozhoduje hektarový výnos.

Vzhledem ke zvýšeným výkupním cenám žita lze očekávati, že Československá obilní společnost vykoupí žita poněkud větší množství, nežli bylo vykoupeno v hospodářském roce 1936/37. Žito, jehož by se nedostávalo, ať již k ukojení potřeby v hospodářském roce 1937/38, ať již k utvoření potřebné reservy, bude nutno dovézti z ciziny. Z těchto důvodů zakoupila již Československá obilní společnost v Rumunsku cca 4000 vagonů žita, které se již dováží, zejména do země Moravskoslezské, na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

V Praze dne 30. září 1937.

Ministr zemědělství:

Dr. Zadina v. r.