Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.
IV. volební období.
6. zasedání.
Tisk 565.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne..............................................
o civilních inženýrech.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Hlava I.
A. Pojem.
§ 1.
Civilní inženýři jsou osoby, které vykonávají činnost a mají oprávnění podle tohoto zákona.
B. Roztřídění a titul.
§ 2.
(1) Kategorie civilních inženýrů jsou
1. civilní inženýři stavební;
2. civilní inženýři konstruktivní a dopravní;
3. civilní inženýři kulturní;
4. civilní inženýři vodohospodářští a kulturní;
5. civilní inženýři pro architekturu a pozemní stavitelství;
6. civilní inženýři strojní;
7. civilní inženýři elektrotechničtí;
8. civilní inženýři pro stavbu lodí a lodních strojů;
9. civilní.inženýři lesničtí;
10. civilní inženýři chemičtí;
11. civilní inženýři zeměměřičtí;
12. civilní inženýři zemědělští.
(2) Civilní inženýři mají právo a při výkonu svého oprávnění i povinnost užívati příslušného titulu ve znění uvedeném v předchozím odstavci.
(3) Bude-li toho třeba, jmenovitě při dalším vývoji studijní organisace vysokých škol technického směru, mohou býti po slyšení inženýrské komory změněny vládním nařízením dosavadní kategorie, po případě jejich označení, nebo mohou býti zavedeny nové kategorie civilních inženýrů.
(4) Rovněž může vládní nařízení po slyšení inženýrské komory stanoviti nebo měniti předepsanou odbornou způsobilost a rozsah oprávnění civilních inženýrů, jakož i podrobněji vymeziti jejich povinnosti (§§ 19 až 23).
C. Rozsah oprávnění.
§ 3.
(1) Civilní inženýři kategorií uvedených v § 2, odst. 1, č. 1 až 9 jsou oprávněni vykonávati příslušné práce pouze ve svých oborech, pokud § 4 nestanoví jinak.
(2) Oborem civilních inženýrů
1. stavebních jsou stavby silniční, vodní, mastní, železniční, a příbuzné stavby;
2. konstruktivních a dopravních jsou specielní stavební konstrukce, jež vyžadují složitých statických výpočtů, z každého materiálu a všech systémů, i pokud jde o stavby vodní a práce vodohospodářské; veškeré stavby a práce - i s jejich zakládáním silniční, mostní, železniční, včetně lanové dráhy, stavby tunelové, práce hlubinné s výjimkou prací vodohospodářských a hornických, t. j. veškeré dopravní úpravy, a příbuzné stavby;
3. kulturních jsou meliorace půdy, vodní a silniční stavby;
4. vodohospodářských a kulturních jsou veškeré stavby vodní a práce vodohospodářské a vodoprávní, stavby a práce vodárenské, stohovací, zřídelní a lázeňské práce vodohospodářské, veškeré stavby, práce a úpravy technického a hospodářského zvelebování půdy, zvláště meliorace všeho druhu i zcelování pozemků, vyjímajíc zeměměřické práce, kterých jest zvláště třeba využíti pro sestavení nového nebo pro úpravu dosavadního katastrálního operátu při zcelování pozemků nebo jiných všeobecných úpravách pozemkové držby, dále stavby silniční, tunelové, hlubinné s výjimkou prací hornických, a příbuzné stavby.
(3) Obory civilních inženýrů uvedených v § 2, odst. 1, č. 5 až 9 jsou stanoveny jejich tituly (§ 2).
(4) V těchto svých oborech jsou civilní inženýři oprávněni
1. sdělávati plány a všeliké technické návrhy, technické zprávy, výpočty, výkazy hmot a prací, jakož i rozpočty předběžné i podrobné;
2. říditi provádění technických prací, spadajících do jejich oboru, převzíti provádění těchto prací, jakož i přejímati (kolaudovati) práce jinými provedené;
3. konati měření (zaměřování, zápisy, výpočty, plány), pokud souvisí s navrhováním a prováděním technických prací - vyjma ony zeměměřické práce, které jsou potřebny pro sestavení nového nebo pro úpravu dosavadního katastrálního operátu - zhotovovati příslušné plány polohy a svahoměrné, pak jiné práce přípravné, zjišťovací a vyměřovací, zkušební a kontrolní, pokud souvisí s jejich poradní a znaleckou činnosti nebo s navrhováním a prováděním technických prací, a to v mezích svých oprávnění.
§ 4.
Oprávnění uvedená v § 3, odst. 4, č. 1 až 3 příslušejí mimo to:
1. civilním inženýrům stavebním, pokud jde o pozemní stavby a jednoduchá zařízení strojní a elektrotechnická, souvisí-li tyto stavby a zařízení přímo se stavbami a pracemi uvedenými v § 3, odst. 2, č. 1 a jsou-li jejich doplňkem;
2. civilním inženýrům konstruktivním a dopravním, pokud jde o jednoduchá strojní a elektrotechnická zařízení, o stavby pozemní a vodní (s vyloučením úprav melioračních), souvisí-li tyto stavby a zařízení přímo se stavbami a pracemi inženýrskými uvedenými v § 3, odst. 2, č. 2 a jsou-li jejich doplňkem;
3. civilním inženýrům kulturním, pokud jde o dráhy pro neveřejnou přepravu, pozemní stavby, jednoduchá strojní a elektrotechnická zařízení, souvisí-li tyto stavby a zařízení se stavbami a pracemi uvedenými v § 3, odst. 2,č. 3, dále pokud jde o stavby mostní, jsou-li v bezprostředním spojení s meliorací půdy;
4. civilním inženýrům vodohospodářským a kulturním, pokud jde o lanové dráhy a dráhy pro neveřejnou přepravu, o stavby pozemní a mostní, o stavební konstrukce, jež vyžadují složitých statických výpočtů, z každého materiálu a všech systémů, jednoduchá zařízení strojní a elektrotechnická, souvisí-li přímo se stavbami a pracemi inženýrskými uvedenými v § 3, odst. 2, č. 4 a jsou-li jejich doplňkem;
5. civilním inženýrům pro architekturu a pozemní stavitelství, pokud jde o jiná stavební zařízení a jednoduchá strojní a elektrotechnická zařízení, souvisí-li, tato zařízení přímo s pozemními stavbami a jsou-li jejich doplňkem;
6. civilním inženýrům strojním, pokud jde o jiná stavební zařízení, čítajíc v to jednoduché pozemní stavby a jednoduchá elektrotechnická zařízení, souvisí-li tyto stavby a zařízení přímo se stavbami a pracemi strojními a jsou-li jejich doplňkem;
7. civilním inženýrům elektrotechnickým, pokud jde o jiná stavební zařízení, čítajíc v to jednoduché pozemní stavby a jednoduchá strojní zařízení, souvisí-li tyto stavby a zařízení přímo se stavbami a pracemi elektrotechnickými a jsou-li jejich doplňkem;
8. civilním inženýrům pro stavbu lodí a lodních strojů, pokud jde o jiná stavební a jednoduchá elektrotechnická zařízení, souvisící přímo se stavbou a úpravou lodi a se stavbou a vestavbou lodních strojů, jsou-li jejich doplňkem;
9. civilním inženýrům lesnickým, pokud jde o jednoduché stavby pozemní, silniční, vodní, mostní, stavby lesních dopravních prostředků, jako smyků, lanových a lesních drah pro neveřejnou přepravu, a jednoduchá zařízení strojní a elektrotechnická, pokud tyto stavby a zařízení souvisí přímo s provozovacím zařízením a hospodářstvím lesním a jsou jeho doplňkem, dále pokud jde o lesnicko-technické hrazení bystřin.
§5.
Civilní inženýři chemičtí jsou oprávněni sdělávati projekty a návrhy pro chemickotechnické závody - počítajíc v to menší práce stavební, strojní a elektrotechnické s nimi přímo souvisící - zařizovati chemicko-technické postupy, vykonávati výrobní, pracovní, technickou, hospodářskou a bezpečnostní kontrolu v chemicko-technických závodech, konati chemické rozbory, podávati chemickotechnické a technologické posudky.
§6.
Civilní inženýři zeměměřičtí jsou oprávněni sdělávati a prováděti veškeré zeměměřické práce spojené s úpravou pozemkové držby, veškeré práce při scelování pozemků, které jim podle platných předpisů příslušejí, všeliké projektování a vyměřování ve vodorovném a svislém směru ve vyměřovacím oboru, zejména: plány polohy a svahoměrné, plány na rozdělení a ohraničení pozemků, plány segregační, proporciační a arondační s výjimkou plánů bonitačních, vytyčení, upravení a omezníkování hranic, měření výšek a všechny kartografické a fotogrametrické práce a plány.
§ 7.
Civilní inženýři zemědělští jsou oprávněni sdělávati a prováděti návrhy, projekty a rozpočty pro zemědělskou výrobu (počítajíc v to zemědělské družstevnictví), prováděti pro ni výzkumnictví, pokusnictví, rozbory a zkoušení výrobních prostředků zemědělských (vyjímaje paliva, svítiva a mazadla), dále rozbory a zkoušení zemědělských a zemědělsko-průmyslových výrobků, pokud se dále technologicky nezpracují a nepoužívají, podávati dobrá zdání a posudky, prováděti bonitace a odhady zemědělských podniků a pozemků, počítajíc v to odhady škod živelních na nich způsobených, - kalkulace a statistiky, přezkoušeti vyjmenované činnosti a vydávati o tom ověření, organisovati a říditi zemědělské podniky a zemědělsko-průmyslové závody, vyjma cukrovary, sdělávati hospodářské disposice a rozpočty pro jich zřízení a zařízení a prováděti výrobní, účetní a obchodní revisi provozu; projektovati a prováděti jednoduchá zařízení odvodňovací a zavodňovací pro jednotlivé zemědělské podniky, a to jen v souvislosti s hospodářskou meliorací, v téže souvislosti úpravy pastvin, rekultivace pozemků, vyjma zalesňování, a to bez jakýchkoliv úprav toků a větších zařízení stavebních, a pokud souvisí s provozem a zařízením zemědělských závodů; projektovati disposičně zemědělské stavby pozemní a jednoduchá zařízení strojní i elektrotechnická, pokud souvisí s provozem a zařízením zemědělských a zemědělsko-průmyslových podniků.
§ 8.
Civilní inženýři jsou oprávněni ve věcech svého povolání a vylučujíc porady právní raditi stranám a v mezích příslušných zákonných ustanovení zastupovati je před úřady, dále vykonávati znaleckou činnost pro soudy, úřady, korporace a strany, podávati posudky, prováděti výpočty, odhady, kalkulace, kontrolu provozu a revise ve všech odvětvích svého oboru, přezkušovati a ověřovati příslušné listiny, projekty, plány, návrhy, výkresy, výpočty a postupy nebo jejich kopie.
§ 9.
(1) Ustanovení o oprávněních civilních inženýrů nevztahují se na práce konané zaměstnanci státu nebo státních podniků.
(2) Nedotčeny zůstávají předpisy, jimiž je nebo bude stanoveno, že jiné osoby (neoprávněné) jsou vyloučeny z úkonů spadajících do oprávnění civilních inženýrů.
(3) Vznikne-li spor nebo pochybnost o rozsahu oprávnění jednotlivých kategorií civilních inženýrů, rozhodne po slyšení inženýrské komory zemský úřad, v další stolici pak ministerstvo veřejných prací. Jde-li o oprávnění civilního inženýra kulturního, civilního inženýra vodohospodářského a kulturního, civilního inženýra lesnického nebo civilního inženýra zemědělského, rozhodne ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem zemědělství, o odvolání uchazečů o oprávnění civilního inženýra zeměměřického v dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství, jde-li pak o průkaz o vykonaných odborných studiích nebo o praktické zaměstnání podle § 15, odst. 3 nebo o prominutí zkoušky podle § 16, odst. 4, písm. a), v dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty.
§ 10.
(1) Listiny, vysvědčení, výkresy, výpočty, posudky a pod., které civilní inženýři vyhotovili ve svém oboru předepsaným způsobem, mají před úřady platnost, jako by byly vydány státním úřadem.
(2) Zejména může býti uděleno stavební, vodoprávní, živnostenské a jiné povolení podle plánů, vyhotovených neb ověřených civilními inženýry.
D. Odborný a pomocný personál.
§ 11.
(1) Civilní inženýři mohou zaměstnávati odborný i pomocný personál, kterého potřebují ku provádění prací jim příslušejících.
(2) Jsou povinni vzhledem k svému personálu, pokud nejde o zaměstnance, jejichž pracovní poměry jsou upraveny zvláštními předpisy, zachovávati předpisy o přijímání, zaměstnávání, propouštění, jakož i ochraně života a zdraví živnostenských pomocných dělníků v tom rozsahu, ve kterém tyto předpisy platí pro obdobné podniky podrobené živnostenskému řádu.
(3) V tomto směru jsou civilní inženýři podrobeni dohledu živnostenských inspektorů.
E. Provozovny.
§ 12.
Civilní inženýři jsou povinni vyžádati si živnostenské úřední povolení ke zřízení provozoven, v nichž používají zvláštních topenišť, parních strojů, motorů nebo vodních děl, nebo ohrožují-li tyto provozovny okolí nebezpečným způsobem výroby, zápachem nebo neobyčejným hlukem.
F. Nabývání oprávnění.
§ 13.
(1) Oprávnění civilního inženýra může obdržeti bezúhonný, svéprávný československý státní občan, jenž prokáže jazykovou znalost podle předpisů platných pro orgány republiky, jestliže
a) vykonal příslušná odborná studia (§ 14),
b) byl prakticky zaměstnán po předepsanou dobu a stanoveným způsobem (§ 15) a
c) vykonal zkoušku, není-li od ní osvobozen (§ 16).
(2) Oprávnění nemůže dosíci:
a) placený státní úředník a úředník státních podniků v činné službě nebo na odpočinku, vyjma osoby uvedené v § 19, věta druhá; výjimku povoluje po slyšení inženýrské komory v případech zcela mimořádných ministerstvo veřejných prací se souhlasem ministerstva financí;
b) kdo byl pravoplatným rozsudkem trestního soudu odsouzen pro čin, pro který nastává podle platných ustanovení ztráta volebního práva do obcí, po dobu této ztráty, při odsouzení podmínečném však teprve ode dne, kdy byl pravoplatně nařízen výkon trestu;
c) kdo provozuje zaměstnání, které se nesrovnává s povahou a výkonem povolání civilního inženýra, anebo se stal svým jednáním nehodným důvěry;
d) kdo ve veřejné službě byl kárným (disciplinárním) nálezem dán do výslužby nebo kárným (disciplinárním) nálezem z této služby propuštěn.
§ 14.
Odborná studia.
(1) Studijní průkaz se podává vysvědčením tuzemské vysoké školy technického směru o složení závěrečné (odborné) státní zkoušky nebo dosažení doktorátu příslušného odboru, a to
a) pro civilní inženýry stavební, civilní inženýry konstruktivní a dopravní, civilní inženýry kulturní, civilní inženýry vodohospodářské a kulturní, civilní inženýry pro architekturu a pozemní stavitelství, civilní inženýry strojní, civilní inženýry elektrotechnické, civilní inženýry pro stavbu lodí a lodních strojů a civilní inženýry chemické na příslušném studijním oddělení nebo směru patřičného odboru některé vysoké technické školy;
b) pro civilní inženýry lesnické na oddělení lesního inženýrství vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Praze nebo lesnickém oddělení vysoké školy zemědělské v Brně;
c) pro civilní inženýry zeměměřické na oddělení zeměměřického inženýrství některé vysoké školy technického směru nebo na býv. geodetickém běhu některé vysoké školy technické, dále do 1. března 1934 na některém jiném odboru některé vysoké školy technického směru, jehož státní zkoušky obsahují také zkoušku z vyšší geodesie;
d) pro civilní inženýry zemědělské na oddělení zemědělského inženýrství vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Praze nebo na zemědělském odboru pražské německé vysoké školy technické v Děčíně-Libverdě, nebo na hospodářském odboru vysoké školy zemědělské v Brně.
(2) Studijní průkaz k dosažení oprávnění civilního inženýra elektrotechnického a civilního inženýra pro stavbu lodí a lodních strojů jest podán také vysvědčením o složení II. státní zkoušky z odboru pro stavbu strojů, když v čase, kdy byla zkouška ta složena, nebylo ještě na té které vysoké technické škole zvláštní oddělení pro elektrotechniku nebo pro stavbu lodí a lodních strojů.
(3) Pokud jde o obdobné vzdělání na některé cizozemské vysoké škole stejné úrovně, má závěrečný cizozemský studijní průkaz stejnou platnost podle odstavců 1 neb 2 jen tehdy, byl-li podle platných předpisů nostrifikován ministerstvem školství a národní osvěty pro československou republiku.
§ 15.
Praktické zaměstnání.
(1) Praktické zaměstnání třeba prokázati uspokojivým a hodnověrným vysvědčením o tom, že uchazeč vykonal po ukončení předepsaných studií odbornou praxi v trvání nejméně pěti let, a uchazeč, který z příslušného odboru nabyl doktorské hodnosti, odbornou praxi v trvání nejméně čtyř let.
(2) Odborná praxe musí býti vykonána buď u civilního inženýra příslušného odboru nebo za vedení odborníka ve veřejné nebo soukromé službě nebo závodu nebo ve státním podniku, které jsou způsobilé zprostředkovati praktické vědomosti potřebné pro příslušný odbor.
(3) Za stejnou praxi pokládá se zejména také odborná činnost toho druhu na vysokých školách technického směru.
(4) O započitatelnosti odborné praxe budiž slyšena inženýrská komora a ve sporných případech podle odstavce 3 jest směrodatným vyžádané stanovisko ministerstva školství a národní osvěty.
§ 16.
Zkouška.
(1) Zkoušce možno se podrobiti po skončení předepsaných studií a po uplynutí tří let předepsané praxe. Ke zkoušce mohou býti připuštěni jen uchazeči, kteří jsou československými státními občany.
(2) Předměty zkoušky jsou:
a) národní hospodářství,
b) základy ústavního a správního práva,
c) zákony a nařízení odborné i stavovské vztahující se na povolání civilního inženýra příslušné kategorie.
(3) Zkouška z národního hospodářství a ústavního a správního práva se promine uchazečům, kteří se vykáží vysokoškolskými vysvědčeními o zkoušce z těchto předmětů, nebo kteří při některé státní zkoušce podle zkušebních předpisů platných pro jejich obor museli prokázati vědomosti z těchto předmětů, dále uchazečům, kteří již nabyli oprávnění civilního inženýra některé kategorie.
(4) Od zkoušky jsou zcela osvobozeni:
a) profesoři a docenti na vysokých školách technického směru, kteří učí praktickým oborům;
b) uchazeči o oprávnění pro kategorie uvedené v § 2, odst. 1, č. 1 až 7, složili-li ustanovovací zkoušku administrativně-technickou pro státní stavební službu u politických úřadů nebo složili-li příslušné ustanovovací a povyšovací zkoušky V oboru státní poštovní a telegrafní správy;
c) uchazeči o oprávnění pro kategorie uvedené v § 2, odst. 1, č. 3 a 4, složili-li ustanovovací zkoušku pro státní službu zemědělskotechnickou;
d) uchazeči o oprávnění civilního inženýra lesnického, složili-li zkoušku pro kterýkoliv z oborů státní lesnicko-technické služby, t. j. zkoušku pro lesní technickou službu státní, ustanovovací zkoušku pro zemědělsko technickou lesní službu dohlédací u politických úřadů (zkoušku pro lesní technickou službu politické správy) nebo ustanovovací zkoušku pro lesnicko-technickou službu hrazení bystřin;
e) uchazeči o oprávnění civilního inženýra zemědělského, složili-li ustanovovací zkoušku pro hospodářsko-technickou službu u politických úřadů;
f ) uchazeči o oprávnění civilního inženýra zeměměřického, složili-li ustanovovací nebo povyšovací zkoušku měřickou ve státní službě, nebo vykonali-li v § 15 uvedené praktické zaměstnání ve státní službě měřické, civilní nebo vojenské, nebo v měřické službě ve službě u státních drah a jestliže obdrželi své služební místo na základě svého odborného vzdělání;
g) uchazeči, kteří, dříve než tento zákon nabyl platnosti, složili zkoušku pro příslušný obor podle § 4 nařízení ministerstva vnitra ze dne 8. listopadu 1886, č. 8152, nebo podle § 12 nařízení ze dne 7. května 1913, č. 77 ř. z., o civilních technicích (civilních inženýrech a civilních geometrech);
h) uchazeči o opětné propůjčení oprávnění, jichž dřívější oprávnění zaniklo podle § 25, písm. b), c), d), f).
(5) Zkouška uchazečů o oprávnění civilního inženýra lesnického, složená podle tohoto zákona, nahrazuje státní zkoušku pro lesní hospodáře.
Podrobnější ustanovení o zkoušce budou vydána po slyšení inženýrské komory vládním nařízením.
§ 17.
(1) Oprávnění civilního inženýra uděluje na žádost zemský úřad, v jehož správním obvodu se chce civilní inženýr usaditi. Oprávnění to platí pro celou Československou republiku.
(2) Civilní inženýr může začíti s výkonem svého oprávnění, složil-li u okresního úřadu svého sídla přísahu, že bude pilně a svědomitě vykonávati práce jemu kýmkoliv svěřené.
(3) Zemský úřad vyhlásí v úředním listě republiky Československé den složení přísahy a sídlo civilního inženýra.
§ 18.
(1) O odvolání z rozhodnutí zemského úřadu podle § 17, odst. 1 rozhoduje ministerstvo veřejných prací.
(2) O odvolání uchazečů o oprávnění civilního inženýra kulturního, civilního inženýra vodohospodářského a kulturního, civilního inženýra lesnického nebo civilního inženýra zemědělského rozhodne ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem zemědělství, o odvolání uchazečů o oprávnění civilního inženýra zeměměřického v dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství, jde-li pak o průkaz o vykonaných odborných studiích nebo o praktické zaměstnání podle § 15, odst. 3 nebo o prominuti zkoušky podle § 16, odst. 4, písm. a), v dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty.
G. Povinnosti.
§ 19.
Civilní inženýr nemůže býti zároveň placeným státním úředníkem nebo úředníkem státního podniku. To se nevztahuje na profesory a docenty ustanovené na vysokých školách technického směru, kteří přednášejí praktické předměty, ani na jejich vědecké pomocné učitelské síly, pokud nejsou ustanoveni v jiné státní službě.
§ 20.
(1) Civilní inženýr jest povinen přispěti za odměnu státním úřadům a státním podnikům na každé vyzvání žádanou pomocí v technických věcech svého oboru na místě státních technických orgánů.
(2) Zraněná pomoc může záležeti v tom, že se mu svěří provedení jednotlivých výkonů, trvalý dohled na stavbu, řízení stavby atd.
(3) Civilního inženýra nelze bez jeho souhlasu zaměstnávati úředními pracemi ani mimo obvod okresního úřadu, v němž má své sídlo, ani po delší dobu než 30 dní v roce.
§ 21.
(1) Civilní inženýři jsou povinni pro výkon svého povolání zříditi ve svém sídle řádnou úřední místnost a tuto jako orgány republiky zevně označiti svým jménem a titulem. Svoji kancelář je civilní inženýr povinen vésti osobně.
(2) Civilní inženýr nesmí bydleti od své úřední
místnosti tak daleko, aby nemohl vykonávati
svou činnost pod osobní zodpovědností a vlastním řízením.
(3) Civilní inženýři mohou přijímati do praxe tuzemské kandidáty civilního inženýrství, které musí zaměstnávati jen pod vlastním řízením a osobní zodpovědností.
(4) Civilní inženýři jsou povinni vydávati těmto kandidátům o jejich praxi vysvědčení.
(5) Civilní inženýři jsou povinní říditi se při výkonu svého povolání ustanoveními sazebníku, který čas od času vydá ministerstvo veřejných prací po slyšení zemských úřadů a inženýrské komory. V tomto sazebníku budou stanoveny i odměny za úkony civilních inženýrů uvedené v § 20.
§ 22.
(1) Přesídlí-li civilní inženýr v obvodu okresního úřadu, jest povinen oznámiti to do 15 dnů tomuto okresnímu úřadu, přesídlil-li do obvodu jiného okresního úřadu, ohlásí změnu okresním úřadům dosavadního i nového sídla, přesídlil-li do jiné země, ohlásí to příslušným okresním i zemským úřadům.
(2) O každém svém přesídlení uvědomí civilní inženýr také inženýrskou komoru.
§ 23.
Každý civilní inženýr jest povinen vésti časový záznam s postupnými čísly o všech úkonech, jež sám vyřídil nebo dal svým jménem vykonati.
H. Zápověď pobočných závodů.
§ 24.
(1) Civilním inženýrům není dovoleno mimo svou řádnou kancelář zřizovati pobočné závody, v nichž by přijímali nebo prováděli příkazy.
(2) Kanceláře, které byly přechodně zřízeny k obstarávání jednotlivých již převzatých prací, nepokládají se za pobočné závody a musí býci po skončení převzatých prací ihned zrušeny.
J. Zánik oprávnění.
§ 25.
(1) Oprávnění civilního inženýra zaniká
a) úmrtím,
b) neužívá-li svého oprávnění po celý rok, aniž udal důvody, jež by ho omlouvaly, nebo vzdal-li se oprávnění,
c) přijetím placeného státního úřadu [§ 13, odst. 2, písm. a) a § 19],
d) byl-li zbaven svéprávnosti,
e) byl-li pravoplatným rozsudkem trestního soudu odsouzen pro čin, pro který nastává podle platných ustanovení ztráta volebního práva do obcí, při odsouzení podmínečném však teprve ode dne, kdy byl pravoplatně nařízen výkon trestu,
f) pozbude-li československého státního občanství,
g) nálezem podle §§ 26 a 27 vyslovujícím ztrátu oprávnění.
(2) V případech uvedených v odstavci 1, písm. b) a c) vysloví zánik oprávnění příslušný zemský úřad.
K. Jak se stíhá porušení povinností.
§ 26.
(1) Civilní inženýři podléhají disciplinární moci inženýrské komory (§ 19 zákona ze dne 18. března 1920, č. 185 Sb. z. a n., jímž se zřizuje inženýrská komora pro Československou republiku), zanedbávají-li své povinnosti ke komoře, poškozují-li vážnost a důstojnost stavu civilních inženýrů, dopouštějí-li se "krytí" (odstavec 2) a porušují-li povinnosti uložené jim tímto zákonem.
(2) Za krytí jest pokládati každé jednání civilního inženýra, kterým může býti způsoben nebo podporován výkon oprávnění civilního inženýra osobami k tomu neoprávněnými.
(3) Představenstvo inženýrské komory může kromě toho navrhnouti zemskému úřadu, aby vyřkl ztrátu oprávnění civilního inženýra na čas nebo na vždy:
a) dopustil-li se civilní inženýr při vedení nebo provádění prací do jeho oboru spadajících těžkých nebo opětovných přečinů ohrožujících a poškozujících veřejné zájmy, nebo vědomých nesprávnosti, nebo zavinil-li vady, které zřejmě dokazují, že jeho činnost neodpovídá podmínkám potřebné způsobilosti,
b) provozuje-li zaměstnání, které se nesrovnává s povahou a výkonem povolání civilního inženýra, neb stal-li se nehodným důvěry.
(4) Z nálezů inženýrské komory podle odstavce 1 lze se odvolati k zemskému úřadu. Odvolání jest podati u inženýrské komory do 15 dnů od doručení nálezu.
(5) Ztrátu oprávnění oznámí inženýrská komora zemskému úřadu, který ji veřejně vyhlásí v úředním listě republiky Československé.
§ 27.
(1) Zemský úřad může po slyšení inženýrské komory civilního inženýra suspendovati, byl-li tento zatčen během trestního řízení nebo dán v obžalobu pro zločin nebo uzná li zemský úřad důvodným, aby se zřetelem na průběh trestního nebo disciplinárního řízení nepokračoval civilní inženýr ve své činnosti.
(2) Dále může zemský úřad k návrhu inženýrské komory odejmouti oprávnění civilnímu inženýru z důvodů uvedených v § 26, odst. 3 nebo po slyšení inženýrské komory z důvodů zvláště závažných.
(3) Z rozhodnutí zemského úřadu podle odstavců 1 a 2 lze se odvolati k ministerstvu veřejných prací.
L. Trestní ustanovení.
§ 28.
Kdo užívá neoprávněně názvu, označení neb pečetí stanovených pro civilní inženýry, kdo užívá označení, jímž může býti veřejnost uvedena v omyl, jako by šlo o civilního inženýra, dále kdo se dal "krýti" oprávněním civilního inženýra, bude potrestán okresním úřadem, nejde-li o čin trestný soudně, pro přestupek pokutou od 200 Kč do 10.000 Kč. Za okolností zvláště přitěžujících může býti uložen mimo to trest vězení (uzamčení) až do tří měsíců. Pro případ nedobytnosti pokuty buď uložen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění, nejvýše však v trvání 1 měsíce.
Hlava II.
Ustanovení přechodná.
§ 29.
(1) Studijním vysvědčením uvedeným v § 14 rovnají se obdobná vysvědčení některé vysoké školy technické nebo jí na roveň postavené odborné školy v bývalém Rakousko-Uhersku, získaná včetně do 28. října 1918.
(2) Studijním vysvědčením uvedeným v § 14 rovná se dále průkaz, že žadatel obdržel na některém odboru vysoké školy technické v Budapešti diplom inženýra nebo že nabyl oprávnění k užívání titulu inženýra bez přídomku diplomovaný podle nařízení č. 22.578/ 1890 V. K. M. (uh. m. kultu a vyučování) ve věci užívání titulu inženýra, a to v obou případech včetně do 28. října 1918.
§ 30.
(1) Diplomovaní inženýři, inženýři bez přídomku diplomovaný a oprávnění zeměměřiči, kteří vykonávají oprávnění uvedená v § 31, odst. 3 a 4 podléhají obdobně ustanovením tohoto zákona.
(2) Jejich práva, nabytá za platnosti dosavadních předpisů, zůstávají nedotčena.