Část všeobecná.

(Rozprava povšechná.)

Státní rozpočet na rok 1938 započal projednávati rozpočtový výbor senátu Národního shromáždění dne 6. prosince 1937. Povšechnou zprávu přednesl senátor Zeman, který úvodem se zmínil o tom, proč vláda tohoto roku podala návrh státního rozpočtu na rok 1938 poněkud později. Příčina tkví v tom, že sestavení státního rozpočtu vyžádalo si tentokráte mimořádných úvah a ohledů na základní poměry státního hospodaření. Kromě toho byla vládá postavena před mimořádně naléhavé a nezbytné potřeby pro obranu státu.

Přes to, že řádné hospodaření ve státních financích se vyvíjí uspokojivě, čehož nejlepším důkazem jsou větší příjmy daňové a výnosnější hospodaření ve státních podnicích, přece mimořádné a nezbytné potřeby pro obranu státu vyžadují též mimořádných výdajů. Mimo to zůstávají ještě stále nevyřešeny otázky hospodářství z dob krise, které značně zatěžují státní finance, jako zejména otázka nezaměstnanosti, naléhavá opatření k povznesení zemědělské výroby a konečně stoupající potřeby veřejné správy.

Všechny tyto potřeby značnou měrou zvýšily výdajovou stránku státního rozpočtu, takže nebylo je možno - měl-li rozpočet býti v rovnováze - všechny zahrnout do řádného rozpočtu; proto finanční zákon zavádí pro mimořádné nezbytné potřeby mimořádný rozpočet.

Řešení všech těchto těžkých problémů při předběžném jednání o sestavení státního rozpočtu vyžadovalo mimořádnou a pronikavou práci do všech podrobností zasahující, a to jak ve vládních poradách a v parlamentní úsporné a kontrolní komisi, tak i v poradách s přizvanými zástupci politických stran. Porady nesly se k tomu cíli, aby v prvé řadě byly provedeny úspory až na krajní mez nezbytnosti a tím aby dosaženo bylo rovnováhy řádného státního rozpočtu, v druhé řadě pak, jak opatřiti úhradu i pro mimořádné potřeby na obranu státu.

I při nejšetrnějším stanovení výdajů bylo nutno hledati úhradu pro 1.150 mil. Kč v nových pramenech příjmových, při čemž však bylo nutno nové daně řešiti tak, aby byly rozvrženy spravedlivě a aby byly snesitelné pro poplatníky.

Po té zpravodaj vylíčil změny navrženého rozpočtu po stránce formální, z nichž zejména zdůraznil rozdělení rozpočtu na řádný (příloha A.) a mimořádný (příloha B.).

1. Rozpočet řádný jest jako dosud rozdělen na čtyři skupiny.
2. Rozpočet mimořádný obsahuje mimořádné výdaje sloužící k zabezpečení obrany státu, jakož i některé investice státních podniků. Tyto výdaje není možno hraditi z běžného rozpočtu a proto musí býti opatřeny potřebným úvěrem.

 

Po uvedení ostatních formálních změn státního rozpočtu podrobil zpravodaj detailnímu rozboru finanční zákon, a to jak po stránce formální, tak i materielní, při čemž zejména, uvedl rozčlenění finančního zákona na tři části, kdež část prvá (čl. I. až XXVIII.) obsahuje předpisy týkající se řádného hospodaření a zahrnuje v sobě dosavadní 4 skupiny, t. j. skupinu I. Vlastní státní správa, skupinu II. Správa státních podniků, skupinu III. Podíly na státních daních, dávkách a poplatcích a skupinu IV. Správa státního dluhu; část druhá týká se rozpočtu mimořádného, který v čl. XXIX. stanoví se částkou 3.508,688.300 Kč a zmocňuje ministra financí, aby úvěrovými operacemi opatřil potřebnou úhradu. Část třetí obsahuje společná a závěrečná ustanovení.

Probrav podrobně všechny ostatní změny ve finančním zákoně, přikročil zpravodaj k vylíčení státního rozpočtu se zřetelem k vyčíslení výdajů a příjmů.

Zde uvedl, že potřeba řádného rozpočtu je stanovena finančním zákonem částkou 10.117,423.500 Kč a potřeba mimořádného rozpočtu částkou 3.508,688.300 Kč, při čemž podotkl, že podle slov pana ministra financí v jeho exposé z 9. listopadu 1937 vydala státní pokladna do dnešního dne na mimořádnou výstroj a technické vybavení armády, jakož i na opevnění hranic 5.830 mil. Kč, a to mimo položky z řádného rozpočtu ministerstva národní obrany, která činila v roce 1937 okrouhle 1.360 mil. Kč. V řádném rozpočtu na rok 1938 se tato částka zvyšuje na 2.098 mil. Kč a v mimořádném je pro účely obrany státu pamatováno částkou 2.360 mil. Kč. Aby tyto obnosy byly řádně upotřebeny k svému účelu, bude podle čl. XXIX. zřízena zvláštní kontrola.

Proti preliminovaným výdajům řádného rozpočtu ve výši 10.117,423.500 Kč stojí příjmy v preliminované výši 10.120,233.070 Kč, takže rozpočet je aktivní částkou 2,809.570 Kč. Ve srovnání s rokem 1937 jsou výdaje zvýšeny o částku 1.663,680.540 Kč a příjmy o částku 1.663,763.990 Kč.

Zpravodaj nastínil podrobné rozvržení preliminovaných výdajů, jak se zřetelem k rozdělení na výdaje osobní (zde opět na výdaje podle platových zákonů a nařízení a na ostatní osobní výdaje) a věcné, tak i na řádné a mimořádné, a to nejen v úhrnných cifrách a celého rozpočtu, nýbrž i podle jednotlivých kapitol, při čemž též uvedl případná odůvodnění a vysvětlení.

Tentýž postup zachoval zpravodaj i při rozboru státních příjmů; kdež zejména zdůraznil snahu vlády, aby daňová břemena nezvyšovala cenovou úroveň, nepodlomila výroby a nevyvolala těžkostí na poli hospodářském a sociálním.

Stejně podrobně rozvedl zpravodaj i ostatní skupiny státního rozpočtu.

V závěru zdůraznil snahu odpovědných činitelů, aby rozpočet i v době tak mimořádné a při mimořádných požadavcích byl v rovnováze, aby byl reální, střízlivý a úsporný. O pečlivé přípravě rozpočtu svědčí to, že od července na něm pracovaly nejen úřední orgány, nýbrž i vláda za součinnosti parlamentní úsporné a kontrolní komise a přizvaných parlamentních odborníků. Postup těchto prací byl bedlivě sledován veřejností, jež sama si uvědomovala těžkostí, s nimiž vláda musila zápasit, a chápala že v mimořádných dobách musí býti každý občan připraven přinésti požadované oběti.

Zpravodaj pak doporučil, aby po provedené debatě byl návrh státního rozpočtu přijat.

Po přednesu hlavního zpravodaje rozvinula se debata, jíž se účastnilo celkem 7 senátorů. V této debatě, jež byla vysoké úrovně, zabývali se řečníci otázkami finanční a hospodářské politiky státu a všeobecně uznávali nutnost zvýšených obětí v dobách mimořádné důležitosti pro bezpečnost státu.

Část zvláštní.

(Rozprava podrobná.)

Kapitola 1. President republiky a kancelář presidenta republiky.

Zpravodaj sen. Jos. Hubka.

Celkové výdaje této kapitoly preliminují se na rok 1938 částkou	17,952.100 Kč
to jest proti rozpočtu na rok 1937 ve výši	16,732.700 Kč
částkou vyšší o	1,219.400 Kč

Z tohoto zvýšení připadá částka 900.000 Kč na výdaje spojené s opatřením diplomů a řádových odznaků podle zákona ze dne 21. října 1936 č. 268 Sb. z. a nař. Zbývající částkou jest pamatováno na úpravu všeobecných srážek z platů zaměstnanců.

Na celkových příjmech preliminuje se částka........ 2,704.400 Kč.

Do konce roku 1937 bude provedena na hradě pražském větší část zednických a betonářských prací v t. zv. Tereziánském přístavku, jehož adaptace bude dokončena v r. 1938.

V jižním hradním traktu, v místě kde se k němu připojuje příčný hradní trakt, zřizuje se prostorná vstupní síň, která usnadní přístup z representačních místností v I. poschodí jižního traktu ke Španělskému sálu. Stavba tato bude dokončena v prvních měsících roku 1938.

V zámecké zahradě před letohrádkem královny Anny byla znovu zřízena renesanční zahrada, do jejíhož středu byla po opravě znovu postavena Jarošova "Zpívající fontána". Tyto práce budou dokončeny na jaře r.1938.

V oboře Hvězdě byla provedena úprava prostranství před letohrádkem; zároveň bylo přikročeno k rekonstrukci cesty vedoucí od letohrádku k bělohorské bráně.

V roce 1938 budou především dokončeny práce začaté v r. 1937. V programu počítá se s úpravou nové vstupní síně a schodiště ke Španělskému sálu.

Kapitola 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven.

Zpravodaj sen. Jos. Hubka.

Celková potřeba na rok 1938 je preliminována částkou	40,451.300 Kč
takže oproti rozpočtu na rok 1937	36,052.700 Kč
je vyšší o	4,398.600 Kč
Toto zvýšení je rozvrženo na výdaje osobní částkou	3,873.600 Kč
a na výdaje věcné částkou	525.000 Kč

Zvýšení osobních výdajů odůvodněno je jednak zákonem č. 150/1937 Sb. z. a n., dále tím, že zmenšeny byly úsporné srážky z diet členů N. S. a zaměstnancům sněmovním jakož i tím., že pro úspornou a kontrolní komisi zřízena byla 2 místa úřednická a konečně zákonnými postupy zaměstnanců.

Pokud se týče úvěrů věcných, odůvodňuje se zvýšení tím, že v roce 1938 je očekáván zájezd parlament. delegací jihoslovanských a rumunských do Československa, dále úpravou místností v senátě a zřízením nové telef. stanice v posl. sněmovně.

Položky příjmové byly zvýšeny o 30.000 Kč v důsledku stoupajícího zájmu o sněmovní tisky.

Kapitola 3. Předsednictvo ministerské rady

a ze skupiny II. § 13. Státní tiskárny a), § 14. Úřední noviny v Praze a Bratislavě a § 15. Československá tisková kancelář.

Zpravodaj sen. Dr. J. Karas.

Zpravodaj konstatoval vysokou úroveň iniciativní činnosti předsedy vlády ve všech oborech státní správy a podrobil velmi zevrubnému rozboru dílčí rozpočet projednávané kapitoly a to jak v jeho celku, tak v jeho jednotlivostech. Poté pojednal o různých otázkách, souvisejících s agendou předsednictva ministerské rady. Zejména dotkl se potřeby reformy veřejné správy ve směru decentralisace a různých otázek státně-zaměstnaneckých. Zmíniv se dále o úspěšné činnosti státního úřadu statistického, přešel k detailnímu a kritickému prozkoumání rozpočtových položek tiskového odboru a podniků jemu podléhajících.

V debatě vystřídalo se několik řečníků, kteří vesměs zabývali se otázkami hospodářskými, sociálními, kulturními a národnostními. Vysloven požadavek po zavedení kontroly disposičního fondu, po prohloubení a zintensivnění činnosti směřující k reformě veřejné správy, o sdělení dosavadního výsledku této činnosti a konečně učiněn dotaz o stavu organisačních prací, směřujících k oslavám dvacátého výročí trvání československého státu.

Po skončené debatě odpověděl předseda vlády na učiněné dotazy a náměty a pojednal o součinnosti vlády a parlamentní úsporné a kontrolní komise při přípravných pracích rozpočtových. Poté zabýval se velmi obšírně různými aktuelními otázkami státního života, zejména otázkami menšinovými ve všech jejich vztazích.

Kapitola 4: Ministerstvo zahraničních věcí.

Zpravodaj sen. Dr. J. Karas.

Rozpočet ministerstva zahraničních věcí na rok 1938 obsahuje ve výdajích celkovou potřebu 148,926.100 Kč. Na rok 1937 je preliminováno 131,918.100 Kč. Po vyloučení nákladu na ruskou pomocnou akci per 2,800.000 Kč, který byl na rok 1938 zařazen do rozpočtu ministerstva vnitra, vykazuje rozpočet ministerstva zahraničních věcí na rok 1938 zvýšení o 19,808.000 Kč.

Příjmy kap. 4. na rok 1938 jsou preliminovány celkovou částkou 7,951.000 Kč, což je o 850.000 Kč více než v roce 1937. Za základ pro tento odhad slouží skutečně dosažené příjmy v roce 1936, jakož i výtěžek z kurýrních poplatků, které byly dříve účtovány jako náhrady hotových výloh u příslušné položky výdajové.

Po stránce formální mění se rozpočet ministerstva zahraničních věcí tak, že se zařazuje do tit. 4 "Služba zpravodajská a propagační" § 1 "Činnost informační a vydavatelská" nově pol. 6. "Služební paušály propagační" a do téhož tit., § 2. "Kulturní a propagační styk s cizinou", nová položka 7. "Výroba a nákup propagačních filmů". Dosavadní tit. 5 "Podpory ruským a ukrajinským uprchlíkům" se vypouští a přechází do rozpočtu ministerstva vnitra.

Ve schůzi rozpočtového výboru konané dne 9. prosince 1937 odůvodnil zpravodaj zvýšení rozpočtu devalvací koruny československé, ježto většina platů ministerstva jde do ciziny.

Dotkl se otázky překládání diplomatických úředníků a poukázal na neutěšené postupové poměry úřednictva zahraniční služby. Práci zahraničních orgánů označil jako prvotřídní.

Zmínil se o významu zastupitelských úřadů pro čsl. obchod a schvaloval úmysl vlády rozšířit síť zastupitelských úřadů. Pojednal o zpravodajské činnosti a projevil uspokojení nad tím, že náš propagační systém vykonávaný ústředím a zastupitelskými úřady volí propagační cesty positivní. Náklad na propagaci, kterou u nás obstarává jedině stát pro nedostatek zámožných a způsobilých jednotlivců, musel stoupnout následkem devalvace koruny československé a dnešních napjatých poměrů politických a hospodářských. Zmínil se o směru naší zahraniční politiky, která je správně chápána všemi, kdo jsou dobré vůle a ocenil činnost ministerstva zahraničních věcí při provádění modu vivendi.

V podrobné rozpravě zabývala se většina řečníků - vedle dotazů konkretních - většinou otázkami politickými a hospodářskými.

Pan ministr zahraničních věcí probral ve své odpovědi návrhy jednotlivých řečníků a odpověděl na jejich dotazy v debatě pronesené.

Kapitola. 5. Ministerstvo národní obrany

a ze skupiny II. § 10. Vojenská továrna na letadla, § 11. Vojenské lesní podniky a § 13. Státní tiskárna b) v působnosti ministerstva národní obrany.

Zpravodaj sen. Dr. J. Karas.

Řádný rozpočet ministerstva národní obrany na rok 1938 preliminuje se ve výdajích částkou 2.098,024.000 Kč, a bude tedy v roce 1938 ciferně zvýšen o 738,567.000 Kč oproti roku předchozímu. Ve skutečnosti však je toto zvýšení značně nižší, neboť s částkami v rozpočtu na rok 1937 nebude lze vystačiti a kromě toho článkem XVII finančního zákona na rok 1937 byla povolena částka 438,000.000 Kč z půjčky na obranu státu, jež na rok 1938 již povolena není.

Naproti tomu na zvláštní potřeby obrany státu má býti povolena v rozpočtu mimořádném na rok 1938 částka 2.360,000.000 Kč.

Rozpočet řádný dělí se jako v letech předešlých na rozpočet ústřední správy (tit. 1), rozpočet národní obrany (tit. 2), rozpočet Francouzské vojenské mise (tit. 3) a rozpočet určený pro sociální péči o vojenské poškozence a legionáře, jejich rodiny a pozůstalé (tit. 4).

Do oboru působnosti ministerstva národní obrany náleží dále tři státní podniky, a to:

Vojenská továrna na letadla, Vojenské lesní podniky a Tiskárna ministerstva národní obrany.

Celkové výdaje titulu 1 na rok 1938 jsou rozpočteny částkou 73,030.000 Kč a jsou tudíž ciferně zvýšeny oproti rozpočtu na rok 1937 o 25,610.000 Kč.

Celkové výdaje titulu 2 určeného pro národní obranu jsou preliminovány částkou 2.013,334.000 Kč a jsou tudíž ciferně o 713,992.000 Kč větší než roku loňského.

Výdaje titulu 3 na Francouzskou vojenskou misi na rok 1938 preliminují se částkou 740.000 Kč a jsou tudíž o 75.000 Kč nižší než roku předchozího.

Výdaje titulu 4 určené na sociální péči o vojenské poškozence a legionáře, jakož i jejich rodiny a pozůstalé jsou stanoveny částkou 10,920.000 Kč a jsou tudíž o 960.000 Kč nižší než v roce minulém.

Rozpočet kap. 5 byl projednáván v rozpočtovém výboru senátu dne 9. prosince 1937.

O rozpočtu podal nejprve obsáhlý referát rozpočtový zpravodaj senátu dr Karas,

který pojednal zejména o následujících důležitých otázkách, týkajících se, jednotlivých rozpočtových položek i aktuelních problémů branné moci.

Nejprve poukázal na skutečnost, že zvýšení řádného rozpočtu kap. 5 je celkem malé - zejména srovnají-li se rozpočty ostatních resortů - a že toto zvýšení neodpovídá skutečným potřebám armády.

Rozpočet mimořádný je určen ke splnění zcela mimořádných úkolů, které nynější vážná doba přinesla. Je třeba, abychom urychleně dohnali vše, co bylo dříve zameškáno. Rozpočtový výbor nemůže zaujímati stanovisko k otázkám vojensko-odborným. Musí však žádati, aby armáda byla co nejdokonaleji vycvičena a vyzbrojena a aby mužstvo bylo dostatečně živeno, ubytováno a oblékáno.

Pokud se týče letectví, je třeba, aby armáda byla opatřena nejdokonalejšími stroji o rekordní rychlosti a velkém akčním radiu. V této souvislosti je třeba věnovati co největší pozornost důležité otázce prototypů.

Také otázkám protiplynové obrany je třeba věnovati větší pozornost než dosud, zejména urychliti stanovení prototypové masky.

Zpravodaj dále doporučil zvláštní obezřelost, pokud jde o zabezpečení a uskladnění vojenského proviantu a zřizování potřebných skladišť.

Pokud se týká mravní a náboženské výchovy, požadoval zpravodaj, aby vojínům bylo umožněno náležité plnění náboženských povinností.

S radostí uvítal uzákonění branné výchovy, k němuž konečně došlo.

Vřelá slova uznání vyslovil zpravodaj aktivním důstojníkům čs. vojska za jejich práci a lásku, se kterou se věnují svému povolání.

Pojednav pak ještě o nedostačujícím překládání branců do náhradní zálohy, o podnicích a smluvních zaměstnancích vojenské správy, o voj. zeměpisném ústavu a j. doporučil rozpočet kap. 5 ke schválení.

Nato byla zahájena rozprava, které se zúčastnilo 15 řečníků. Byly probrány četné otázky dotýkající se armády po stránce organisační, personální a hospodářské.

Po závěrečném projevu gen. rozpočtového zpravodaje, ujal se slova ministr národní obrany, který v obšírném projevu zaujal stanovisko téměř ke všem předneseným návrhům a námětům. Pravil zejména toto:

Ve věci motorisace čs. armády je vojenská správa rozhodnuta pokračovati s duchem času přihližejíc k našim teritoriálním poměrům. Dosavadní zkušenosti nás poučily, že naší armádě a našemu státu bude nejlépe vyhovovati účelná kombinace: motor a kůň.

V letectví i v ostatních zbraních snažíme se, abychom udrželi krok se všemi cizími armádami.

Ve věci řádného hospodaření státními penězi neuzavírá se voj. správa žádné kontrole.

Dosavadními kontrolními orgány jest dostatečně postaráno o řádnou kontrolu. Je to nejen nejvyšší účetní kontrolní úřad a parlamentní úsporná a kontrolní komise, nýbrž i zvláštní dozorčí orgán ministerstva financí, který má býti nově zřízen podle čl. XXIX. finančního zákona na rok 1938.

Pokud byly předneseny stížnosti na zacházení déle sloužících poddůstojníků s vojíny a aspiranty, požádal ministr o sdělení konkretních případů, aby mohla býti zjednána náprava. Paušální obviňování může jen poškoditi dobré jméno čs. armády. Vojenská správa má nejlepší snahu, aby s vojíny se zacházelo dobře, jak vyžaduje naše demokratická státní soustava. Chceme míti armádu nejen dobře vyzbrojenou, nýbrž též mravně hodnotnou.

Jest omylem domnívati se, že provádění zákona na obranu státu jest zahroceno proti příslušníkům menšinových národností. Zákon se provádí stejně v pohraničí jako ve vnitrozemí bez zřetele k národnostní příslušnosti. Je pravda, že zákon vyžaduje od občanstva četné oběti. Stojíme proto před těžkou povinností nahraditi postiženým všechnu škodu tak, aby nebyli na své existenci poškozováni. Vojenská správa podala již určité konkretní návrhy, aby některé tvrdosti zákona byly zmírněny. Novelisace zákona však třeba není.

Ke steskům na překládání branců do náhradní zálohy, pravil ministr, že je nutno uznati, že za nynějších poměrů nemůže se dostati do náhradní zálohy každý, kdo vyhovuje zákonným podmínkám. Příčiny pozůstávají hlavně v okolnosti, že důvody obrany státu vyžadují nezbytně náležité zesílení početního stavu vojska.

V této souvislosti pojednal ministr o stavbách pohraničních opevnění a prohlásil, že tyto stavby nám dávají naději, že můžeme slovo o náhlém přepadu vůbec vyškrtnouti z voj. slovníku.

Pokud se týká požadavků, aby některým kancelářským úředníkům byly prominuty předepsané zkoušky, sdělil ministr, že rozhodování v této věci by bylo velmi nesnadné, poněvadž nebylo by možno najíti přesné rozhraničení mezi těmi, kterým by zkoušky měly býti prominuty a kterým nikoliv. Proto ministerstvo národní obrany setrvalo na zásadě, že zkouškám podléhají všichni. Jinak ministr přislíbil veškerou podporu všem oprávněným požadavkům této kategorie zaměstnanců vojenské správy.

Kapitola 6. Ministerstvo vnitra.

Zpravodaj sen. Ferd. Foit.

Úhrn výdajů této kapitoly preliminuje se na rok 1938 podle vládního návrhu částkou	937,030.100 Kč
V ústavně schváleném státním rozpočtu na rok 1937 byl úhrn výdajů	773,719.000 Kč
takže celková potřeba je vyšší o	163,311.100 Kč
Tento rozdíl vyplývá jednak ze zvýšení osobních výdajů o	65,005.200 Kč
jednak ze zvýšení věcných výdajů o	98,305.900 Kč
Úhrn příjmů na rok 1938 preliminuje se částkou	10,506.000 Kč
t. j. proti roku 1937 více o	540.100 Kč

Po zevrubném referátu zpravodaje, který ocenil postup a výsledky činnosti ministerstva vnitra, zejména v oboru bezpečnostní služby, byla přednesená v rozpravě řada dotazů a námětů.

V zastoupení zaneprázdněného ministra vnitra Dra Josefa Černého učinil projev odborový přednosta a šéf presidia ministerstva vnitra Dr Zdeněk Ptáčník.

Projev vytýčil především hlavní směrnice resortních prací ministerstva vnitra v oboru činnosti legislativní, zejména co do unifikace obecního zřízení, svazků územní samosprávy a jejich hospodaření, reformy veřejné správy, organisace resortních úřadů, zřizování státních policejních úřadů za účelem bezvadného udržení klidu a pořádku na území celého státu.

Ve zvláštní části projevu zabýval se zástupce resortu ministerstva vnitra podrobně jednotlivými náměty a stížnostmi členů rozpočtového výboru, zejména:

1. senátora Foita o sjednocení obecních zřízení, úpravy domovského práva a chudinské péče, svolání poradního sboru pro úpravu finančního hospodářství svazků územní samosprávy, čištění chodníků, úhrady nákladů vzniklých samosprávě při civilní protiletecké ochraně, rozšíření působnosti policejních expositur, nákladů na újezdní školy měšťanské, stíhání neoprávněného provozu živností, pensijního pojištění pragmatikálních zaměstnanců obcí, rozmnožení četnických leteckých hlídek, služebních psů, výkonu četnické služby v občanském oděvu a písařských prací na četnických stanicích, jakož i o otázce zřízení vládních tajemníků pro výkon vojenských věcí a přenesené působnosti;

2. senátora Dra Polyáka o poradních sborech pro otázky cenové, o decentralisaci správy a snížení požárních prémií na Slovensku;

3. senátora Franka o zjišťování spolehlivosti podle zákona na obranu státu;

4. senátora Mikulíčka o shromažďovacím právu;

5. senátorky Plamínkové o úpravě služebního postavení provdaných státních zaměstnankyň, o požadavku urychleného předložení návrhu zákona na zřízení vládních tajemníků v obcích a nabytí volebního práva státních zaměstnanců při přeložení hned od doby přeložení;

6. senátora Nedvěda o některých konkretních administrativních případech, o potvrzování voleb starostů obcí a o jmenování členů zemských a okresních zastupitelstev;

7. senátora Krejčího o pověření četnictva vojenskou agendou v obcích a přijímání uchazečů k četnictvu;

8. senátora Hubky o požadavku brzkého zavedení vládních tajemníků pro věci vojenské v obcích, o protistátní propagaci a závadných cizozemských brožurách, doručovaných poštou, dále o dispensi uchazečům o službu četnickou od znalosti státního jazyka, jakož i o zabezpečení důstojných oslav 28. října;

9. senátora Enhubera o jednotlivých administrativních případech;

10. senátora Kříže o hmotných poměrech přeložených policejních zaměstnanců, o

divadelních koncesích, o výplatě vyživovacích příspěvků rodinám záložníků, o zákonné úpravě platů okresních cestářů, kinematografie a unifikace práva spolkového a shromažďovacího;

11. senátora Zimáka o postupu četnictva při šetření poměrů nezaměstnaných;

12. senátora Dra Karasa o zlepšení hmotných poměrů stráže bezpečnosti a o plynových maskách a

13. senátora Pfrognera o postupu bezpečnostních orgánů ve věcech shromažďovacích.

Svůj projev ukončil zástupce ministerstva vnitra poděkováním zpravodaji a všem členům rozpočtového výboru a požádal za schválení prelimináře kapitoly 6 ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou.