Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1937.

IV. volební období.

6. zasedání.

Tisk 601.

Poslanecká sněmovna Národního shromáždění republiky Československé schválila ve 128. schůzi dne 17. prosince 1937 tuto osnovu zákona:

ze dne........................................................................1937

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vlastníci domů, na které byla udělena podpora podle zákona ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n., o státní podpoře stavebního ruchu, nebo podle zákona ze dne 6. února 1920, č. 92 Sb. z. a n., kterým se povoluje další státní podpora stavebního ruchu, nebo podle zákonů o stavebním ruchu ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., ze dne 27. ledna 1922, č. 45 Sb. z. a n., ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., a ze dne 7. března 1924, č. 58 Sb. z. a n., jsou povinni k náhradě podle ustanovení tohoto zákona (v dalším stručně náhrada).

§ 2.

(1) Předmětem náhrady podle tohoto oddílu jsou platy, které stát učinil nebo jest povinen učiniti z důvodu převzaté záruky. Pro její rozsah je rozhodný výměr o převzetí záruky.

(2) Předmětem náhrady nejsou platy z části zaručené zápůjčky, o kterou byla zaručená zápůjčka zvýšena proto, že obytná plocha domu činí více než 60% plochy zastavěné (§ 33, odst. 6 zák. č. 100/1921 Sb. z. a n., § 28, odst. 6 zák. č. 45/1922 Sb. z. a n. a § 28, odst. 3 zák. č. 35/1923. Sb. z. a n. ).

§ 3.

(1) Při určení náhrady podle tohoto oddílu odpočítávají se od stavebního nákladu, z něhož byla podpora vyměřena, částky, které jsou předmětem již předepsaných náhrad podle § 58, odst. 2 vládního nařízení ze dne 21. května 1921, č. 191 Sb. z. a n., nebo podle § 51, odst. 2 vládního nařízení ze dne 19. července 1923, č. 160 Sb. z. a n.; zaručenou zápůjčkou rozumí se pak zaručená zápůjčka snížená o částky, z nichž jsou již předepsány náhrady.

(2) Na náhradu určenou podle tohoto oddílu započte se jen náhrada z vyššího nájemného podle § 58, odst. 3 vl. nař. č. 191/1921 Sb. z. a n. Jiné již předepsané náhrady zůstávají ustanoveními tohoto oddílu nedotčeny.

§ 4.

(1) Náhrada se určí částkou, o kterou jest zaručená zápůjčka větší, než kolik činí dole uvedené procento stavebního nákladu, z něhož byla podpora vyměřena, a to

I. u staveb vystavěných jinými osobami, než které jsou uvedeny pod II,

1. jde-li o nájemní dům, svobodárnu nebo noclehárnu vystavěné s podporou podle zákona

1. č. 100/1921 a č. 45/1922 Sb. z. a n., 35 %
2. č. 35/1923 Sb. z. a n.,.... 30%
3. č. 58/1924 Sb. z. a n. v případech uvedených v právě jmenovaném zákoně v § 4, písm.

má-li stavba 1 až 4 byty... 20 %
má-li stavba 5 a více bytů,.. 22,5 %
v § 4, písm. b) a d)..... 17,5%
v § 4, písm. c)....... 30 %;

2. jde-li o rodinný domek vystavěný s podporou podle zákona

a) č. 100/1921 a č. 45/1922 Sb. z. an., 51 %
b) č. 35/1923 Sb. z. a n.,.... 41 %
c) č. 58/1924 Sb. z. a n. v případech uvedených v právě jmenovaném zákoně
v § 4, písm. a)........ 26%
v § 4, písm. b) a d)...... 22%

v § 4, písm. c)........ 41%;

II. u staveb vystavěných obcemi, okresy, zeměmi, obecně prospěšnými stavebními sdruženími a sociálně pojišťovacími ústavy,

1. jde-li o nájemní dům, svobodárnu nebo noclehárnu vystavěné s podporou podle zákona

a) č. 281/1919, č. 92/1920, č. 100/ 1921 a č. 45/1922 Sb. z. a n.,.... 62 %

a, jen v případech uvedených v § 76, odst. 4 vl. nař.. č. 191/1921 Sb. z. a n. 51%
b) č. 35/1923 Sb. z. a n.,.... 48%
c) č. 58/1924 Sb. z. a n. v případech uvedených v právě jmenovaném zákoně

v § 4, písm. a)........ 39 %
v § 4, písm. b) a d)...... 33%
v § 4, písm. c)........ 48%;

2. jde-li o rodinný domek vystavěný s podporou podle zákona

a) č. 281/1919 č. 92/1920, č. 100/1921 a č. 45/1922 Sb. z. a n.,.... 68%
a jen v případech uvedených v § 76, odst. 4 vl. nař. č. 191/1921 Sb. z. a n. 59%
b) č. 35/1923 Sb. z. a n.,..... 58% c) č. 58/1924 Sb. z. a n. v případech uvedených v právě jmenovaném zákoně

v § 4, písm. a)........ 39 %
v § 4, písm. b) a d)...... 33%
v § 4, písm. c)........ 58%.

(2) Určení náhrady u nájemních domů obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení podle odstavce 1, II, č. 1 jest závislé na tom, že tito vlastníci domů vyrovnali nebo vyrovnají podle ustanovení § 1 vládního nařízení ze dne 13. července 1934, č. 160 Sb. z. a n., o bytovém hospodářství obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení, nájemné ve svých nájemních domech. Nebude-li splněna tato podmínka, určí se náhrada podle odstavce 1, I, č. 1.

(3) U rodinných domků vystavěných obcemi a obecně prospěšnými stavebními sdruženími, jejichž vlastníky nebo čekatele nelze považovati za nezámožné osoby, určí se náhrada podle odstavce 1, I, č. 2, při čemž procento stavebního nákladu, uvedené v odstavci 1, I, č. 2, písm. a), jest rozhodné též pro určení náhrady u staveb vystavěných s podporou podle zákonů č. 281/1919 a č. 92/1920 Sb. z.. a n.

(4) U domů vystavěných jinými osobami, než které jsou uvedeny v odstavci 1, II, jestliže průměr důchodů, z nichž byla jejich vlastníkům jako hlavě rodiny podle § 5, odst. 1 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, ve znění zákona ze dne 2. července 1936, č. 226 Sb. z. a n., (v dalším stručně zákon o přímých daních) pravoplatně předepsána za berní leta 1934 až 1936 důchodová daň, přesahuje 75.000 Kč, zvýší se náhrada o 20 % nebo, činí-li tento průměr více než 100.000 Kč, o 30%. Není-li vlastník domu hlavou rodiny, jest pro zvýšení náhrady rozhodný průměr důchodů domácnosti (§ 5, odst. 2 zákona o přímých daních), k níž vlastník domu náleží jako příslušník rodiny ve smyslu § 5, odst. 4 zákona o přímých daních. Je-li dům ve vlastnictví více osob, které nejsou příslušníky téže rodiny podle § 5, odst. 4.zákona o přímých daních, vypočte se u každého ze spoluvlastníků rozhodný průměr důchodů samostatně. Je-li vlastníkem domu osoba, podrobená zvláštní dani výdělkové, jsou pro zvýšení náhrady rozhodné částky 75.000 Kč nebo 100.000 Kč průměrů ryzích výtěžků, ze kterých jí byla pravoplatně předepsána za berní leta 1934 až 1936 zvláštní daň výdělková. Náhrada se nezvýší nebo zvýší místo o 30% jen o 20%, prokáže-li vlastník domu před vyměřením náhrady skutečnosti, ze kterých lze důvodně usuzovati, že jeho důchod (ryzí výtěžek) klesl v kalendářním roce 1937 nebo pozdějším pod uvedený průměr.

(5) Za domy vystavěné osobami, uvedenými v odstavci 1, II, považují se nejen domy, které jsou v době vyměření náhrady ve vlastnictví těchto osob, nýbrž i rodinné domky, které již byly převedeny do vlastnictví čekatelů.

§ 5.

(1) Vlastník domu může žádati, aby náhrada byla určena podle nynější hodnoty nákladu na stavbu zjištěné odhadem.

(2) Náhrada podle odstavce 1 určí se částkou, o kterou jest zaručená zápůjčka větší než rozdíl mezi stavebním nákladem, z něhož byla podpora vyměřena, a nižší hodnotou tohoto nákladu vyplývající z odhadu podle odstavce 1.

§ 6.

Ministerstvo sociální péče může v dohodě s ministerstvy financí a veřejných prací naříditi odhad domu a určiti náhradu podle nynější hodnoty nákladu na stavbu. Výše náhrady se určí podle ustanovení § 5, odst. 2.

§ 7.

(1) Od náhrady jsou osvobozeni vlastníci rodinných domků o jednom bytě; nepřesahuje-li podlahová plocha obytných místností a kuchyně 40 m².

(2) Náhrada bude určena částkou o 50% nižší, než stanoví §§ 4 až 6,

1. u rodinných domků o dvou bytech, nepřesahuje-li u žádného bytu podlahová plocha obytných místností a kuchyně 40 m²;

2. u rodinných domků o jednom bytě, nepřesahuje-li podlahová plocha obytných místností a kuchyně 60 m².

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na rodinné domky,

1. které mají povahu přepychového majetku;
2. kterých se užívá jen přechodně k bydlení;

3. jestliže průměr důchodů, z nichž byla jejich vlastníkům nebo čekatelům jako hlavě rodiny podle § 5, odst. 1 zákona o přímých daních pravoplatně předepsána za berní leta 1934 až 1936 důchodová daň, přesahuje 36.000 Kč. O zjištění rozhodného průměru důchodů, není-li vlastník domu nebo čekatel hlavou rodiny a o jeho samostatném výpočtu u spoluvlastníků, kteří nejsou příslušníky téže rodiny, jakož i o účincích poklesu důchodu, platí obdobně ustanovení § 4, odst. 4.

§ 8.

(1) U nájemních domů obcí, okresů, zemí a obecně prospěšných stavebních sdružení určí se náhrada částkou o 50% nižší, než stanoví §§ 4 až 6, obsahuje-li dům byty nejvýše o jedné obytné místnosti a kuchyni s příslušenstvím, a o 25% nižší, obsahuje-li dům byty o kuchyni a dvou obytných místnostech s příslušenstvím. U domů obsahujících oba druhy bytů vypočte se snížení náhrady podle poměru podlahové plochy obytných místností obou druhů bytů v domě. Malé provozovny kladou se na roveň bytům nejvýše o jedné obytné místnosti a kuchyni s příslušenstvím. Nejsou-li všechny byty v domě pronajaty nemajetným osobám, počítá se snížení 50% nebo 25% z části náhrady, připadající na byty pronajaté nemajetným osobám, podle poměru podlahové plochy obytných místností těchto bytů k podlahové ploše obytných místností bytů pronajatých osobám, které nelze považovati za nemajetné; toto snížení náhrady platí pouze pro domy, u nichž činí podlahová plocha obytných místností bytů pronajatých nemajetným osobám aspoň polovinu podlahové plochy obytných místností všech bytů v domě.

(2) Ustanovení odstavce 1 lze užíti obdobně též na domy s malými byty, v nichž jsou i byty obsahující mimo kuchyni a příslušenství více než dvě obytné místnosti, nečiní-li podlahová plocha obytných místností těchto bytů více než 25% podlahové plochy obytných místností všech bytů v domě. Malé byty obsahující mimo kuchyni a příslušenství více než dvě obytné místnosti a pronajaté nemajetným osobám kladou se na roveň bytům o dvou obytných místnostech a kuchyni s příslušenstvím.

(3) U svobodáren a nocleháren obcí, okresů, zemí a obecně prospěšných stavebních sdružení určí se náhrada částkou o 50% nižší, než stanoví §§ 4 až 6.

(4) Na nájemní domy obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení vztahují se ustanovení odstavců 1 a 2 pouze tenkráte, splnili-li jejich vlastníci podmínku § 4, odst. 2. Při vyrovnání nájemného musí snížení náhrady podle odstavců 1 a 2 přijíti k dobru toliko bytům a malým provozovnám, pro které bylo přiznáno.

§ 9.

Ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvy financí a veřejných prací může vyměřiti náhradu podle ustanovení § 4, odst. 1, II, č. 1 a § 8 též pro nájemní domy, svobodárny a noclehárny jiných právnických osob, než které jsou uvedeny v § 4, odst. 1, II, u nichž převládá veřejný zájem nad zájmem výdělečným a které napomáhají veřejným, dobročinným nebo obecně užitečným účelům. V případech zvláštního zřetele hodných může ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvy financí a veřejných prací náhradu u domů vystavěných obcemi nebo obecně prospěšnými stavebními sdruženími snížiti pod míru stanovenou podle §§ 4 až 8 a u svobodáren a nocleháren těchto osob, pokud slouží dobročinným účelům, od vyměření náhrady upustiti.

§ 10.

(1) Vlastníkům domů s malými byty, kteří provedli na domě podstatnou změnu, kterou dům ztratil povahu domu s malými byty, nebo užívají-li ho tak, že dům pozbyl této své povahy, určí se náhrada podle §§ 4 až 6 a zvýší se o 50%.

(2) Byly-li na domě provedeny podstatné změny, takže dům nemá povahy domu obytného, nebo užívá-li se ho tak, že pozbyl této své povahy, anebo- užívá-li se ho jen přechodně k bydlení, určí se náhrada plnou částkou zaručené zápůjčky. Za obytný dům považuje se dům, u kterého z podlahové plochy všech místností připadají aspoň dvě třetiny na byty.

(3) Zmenšil-li vlastník domu, jemuž byla udělena podpora na přístavbu nebo nástavbu obytného domu, počet bytů nebo výměru obytných místností ve staré části domu, určí se náhrada podle §§ 4 až 6 a zvýší se o tolik procent, kolik procent činí podlahová plocha obytných místností, odňatých svému účelu, z podlahové plochy obytných místností v přístavbě nebo nástavbě.

§ 11.

Náhrada nebude vyměřena do konce roku 1940

1. u nájemních domů obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení, vyrovnají-li podle ustanovení § 4, odst. 2 tito vlastníci domů do 6 měsíců po vyhlášení tohoto zákona nájemné ve svých nájemních domech, a u nájemních domů okresů a zemí;

2. u svobodáren a nocleháren osob uvedených pod č. 1;

3. u rodinných domků uvedených v § 7, odst. 2 s výjimkou domků uvedených v § 7, odst. 3, leč by vlastník o vyměření náhrady požádal.

§ 12.

(1) Před vyměřením náhrady sdělí ministerstvo sociální péče vlastníku domu její výpočet podle § 4, odst. 1 a zatímní výši splátek podle § 13, odst. 1. Současně vyzve vlastníka domu, aby do lhůty, stanovené nejméně na měsíc od doručení výměru, se vyjádřil o výpočtu náhrady a uplatnil nárok na osvobození od náhrady nebo na její snížení anebo nárok, aby náhrada byla určena podle § 5, a aby sdělil, jak hodlá náhradu zapraviti; zmešká-li vlastník domu stanovenou lhůtu, ztrácí právo odporovati výpočtu náhrady a uplatniti řečené nároky. Také pouze v této lhůtě může vlastník domu požádati za vyměření náhrady podle § 9 nebo za její snížení anebo aby podle téhož ustanovení bylo od vyměření náhrady upuštěno.

(2) Až do vyměření náhrady zůstává ministerstvu sociální péče (§ 33, odst. 1) vyhrazeno právo, aby po zjištění rozhodných skutečností určilo v případech uvedených v § 4, odst. 2 a 3 náhradu podle § 4, odst. 1, I nebo náhradu zvýšilo podle § 4, odst. 4 nebo § 10 anebo aby určilo náhradu podle § 6 nebo plnou částkou zaručené zápůjčky podle § 10. Vlastník domu je za tím účelem povinen předložiti do stanovené lhůty ministerstvu sociální péče vyžádané doklady; neučiní-li tak, může mu býti náhrada vyměřena podle pomůcek, které má úřad po ruce.

§ 13.

(1) Vlastník domu je povinen umořovati náhradu pravidelnými ročními splátkami (anuitami) o 1% vyššími nad 5% úrok z počáteční jistiny náhrady a splátky takto vypočtené odváděti státní pokladně v pololetních lhůtách, splatných předem vždy dne 1. dubna a 1. října každého roku.

(2) U nájemních domů obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení, které vyrovnaly nájemné podle § 4, odst. 2, snižuje se úhrn ročních splátek na náhradu z nájemních domů tak, aby úhrn nájemného z těchto domů nebyl vyšší než úhrn nájemného zvýšeného toliko z důvodu náhrady. Placením splátek takto snížených splní obce a obecně prospěšná stavební sdružení povinnost ustanovenou v odstavci 1.

(3) Povinnost ke splátkám počíná dnem, kterého jest po doručení výměru podle § 12, odst. 1 poprvé splatná anuita z náhrady podle ustanovení odstavce 1. Částky takto zaplacené vyúčtují se po vyměření náhrady; přeplatky se vrátí bez úroků a z nedoplatků se nečítají úroky z prodlení.

(4) Náhrada může býti se souhlasem ministerstva sociální péče (§ 33, odst. 1) zapravena též jiným způsobem, neprodlouží-li se tím umořovací doba.

§ 14.

(1) Umořování náhrady podle § 13 bude na žádost vlastníka rodinného domku na určitou dobu odloženo, osvědčí-li žadatel ministerstvu sociální péče, že pro úplnou nezaměstnanost není s to, aby umořoval náhradu bez újmy slušné výživy své a příslušníků své rodiny.

(2) Na žádost vlastníka rodinného domku může ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí umořování náhrady podle § 13 zcela nebo zčásti na určitou dobu odložiti, pokud je to odůvodněno hospodářskými a rodinnými poměry vlastníka domku. Při tom budiž brán zřetel zejména na částečnou nezaměstnanost, na zadlužení, na zdroje a výši důchodu vlastníka domku a příslušníků jeho rodiny, na počet členů jeho domácnosti, na nákladnou nebo trvalou nemoc a jiné podobné skutečnosti, které zeslabují jeho platební schopnost.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí též o čekatelích rodinných domků. Žádost za odklad umořování náhrady podle § 13 musí však býti podána prostřednictvím knihovních vlastníků domků.