Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1938.
IV. volební období.
7. zasedání.
Tisk 690.
Interpelace
1. sen. dr Szilassyho ministrovi pošt a telegrafov o užívaní názvov mest v rádiovom vysielaní maďarskom v Bratislave.
2. sen. dr. Szilassyho celej vláde o užívaní maďarskej trikolory.
3. sen. Fidlíka ministrovi vnútra o stranickom postupe okresného úradu vo Vranove nad Topľou.
4. sen. Nedvěda ministrům obchodu, průmyslu a živností a vnitra ohledně nepořádků ve Společenstvu smíšených živností v Karvinné a nesprávného zákroku živnostenského úřadu I. stolice.
5. sen. Pfrognera na p. ministra zemědělství stran nedodržování ustanovení vládního nařízení č. 167/25 Sb. z. a n. a vysvětlení o nově zřízené "Evidenční kanceláři".
6. sen. Ing. Wellera na p. ministra národní obrany stran nepřístojného chování a vyhrožování použitím zbraní dvou důstojníku pěšího pluku č. 22 v Jičíně.
7 . sen. Maixnera na p. ministra pošt stran bezdůvodného odstrčení vysoce
kvalifikovaného německého uchazeče o místo listonoše v Úvalnu, okres Krnov.
8. sen. Bartla na p. ministra vnitra stran zbytečných, nákladných a mnoho času zabírajících opatření policejního úřadu v Chebu v oboru prodeje novin a časopisů.
Překlad ad 690 /1.
Interpelácia
senátora dr Szilassyho
ministrovi pošt a telegrafov
o užívaní názvov mest v rádiovom vysielaní
maďarskom v Bratislave.
Rádiová vysielacia stanica československá v Bratislave vo svojich maďarských zprávach hlási iba v jazyku štátnom i názvy mest, ktoré majú úradné názvy maďarské, takže mnohokrát slyšíme v maďarskom vysielaní názvy mest v jazyku českom a maďarské názvy ani omylom sa nevysielajú. Povinnosťou by bolo, aby v maďarskom vysielaní rozhlasu československého bolo používané maďarských názvov mest i vtedy, keď to ktoré mesto ani nemá úradného názvu maďarského, aby poslucháči vedeli, o ktoré mesto ide; je tedy oprávnená naša požiadavka, aby v maďarskom vysielaní rozhlasu československého na miesto názvov: Užhorod, Lučenec, Košice, Bratislava, Levice, Nové Zámky atď. užívalo sa názvov: Ungvár, Losonc, Kassa, Pozsony, Léva Érsekujvár atď. Dnešný stav je neudržiteľný, nevyhovuje duchu pokojného spolunažívania rôznych národov a odpovednosť za to spadá na ministerstvo pošt a telegrafov, ktoré poverilo správou maďarského vysielania rozhlasu československého osoby, ktoré nemajú pochopenie pre oprávnené požiadavky Maďarov a vysielanie maďarské nevedú v duchu maďarskom.
Kedže nemôžeme strpieť bezo slova, aby sa týmto používaním miestnych názvov poškoďovala čistota nášho jazyka, tážeme sa pána ministra pošt a telegrafov:
l. Či ste ochotný uložiť maďarskému vysielačovi československého rozhlasu, aby nabudúce sdeľoval názvy všetkých mest iba maďarsky?
2. Či ste ochotný zaviesť stihacie pokračovanie proti osobám, ktoré sú odpovedné za dnešný stav?
3. Či hodláte postúpiť maďarské vysielanie prednostenstvu maďarského kultúrneho spolku na Slovensku, aby vedenie bolo v roduverných rukách a prestalo nemaďarské vysielanie rozhlasové?
V Prahe dňa 29. marca 1938.
Dr Szilassy ,
Hokky, dr Pajor, Füssy, dr Turchányi, Schmidt, Krczal, Pfrogner, Keil, Liehm, Patzak, Bartl, Garlik.
690/1 (původní znění).
Interpelláció
Benyujtják: Szilassy Béla dr. szenátor
és társai
a póstaügyi miniszter úrhoz
a pozsonyi magyar rádió leadás városnév
használata miatt.
Pozsonyban a csehszlovák rádió magyar nyelvü közleményeiben még azokat a városneveket is, amelyeknek hivatalos magyar nevük van, csak az államnyelyen, adja le és gyakran halljuk a magyar nyelvü leadásokban a városneveket cseh nyelven és még tévedésből sem adja le magyarul a városneveket. A magyar nyelvü csehszlovák leadásnak kötelessége volna a magyar városneveket használnia még olyan esetben is, ahol az illető városnévnek nincs is hivatalos magyar elnevezése, hogy a hallgatóság tudja, hogy mely városról van szó és így jogos követelésünk, hogy a magyar nyelvü csehsrzlovák rádió Uzhorod helyett Ungvárt, Lučenec helyett Losoncot, Košice helyett Kassát, Bratislava helyett Pozsonyt, Levice helyett Lévát, Nové Zámky helyett Érsekujvárt stb. használjon, mert a mai állapot tarthatatlan, nem felel meg a különböző nemzetek békés együttélésének szellemének és ezért a felelőég elsősorban a póstaügyi minisztériumot terheli, mely a magyar nyelvű csehszlovák rádió vezetését olyan személyeknek adta át, akik a magyarság jogos kivánalmait nem értik meg és a rádió leadásokat nem magyar szellemben vezetik.
Minthogy a nyelvünk tisztaságát sértő városnév használatot tovább szó nélkül nem türhetjük, kérdjük a póstaügyi miniszter urat:
1. Hajlandó-e a magyar nyelvű csehszlovák rádió leadót utasítani, hogy a jövőben minden városnevet csak magyarul közöljön;
2. Hajlandó-e az eddigi állapotért felelős személyekkel szemben a megtorló eljárást folyamatba tenni és végül;
3. Hajlandó-e a magyar nyelvű leadást a Szlovenszkói magyar közművelődési egyesület vezetőségének átadni, hogy így a vezetés nemzethű kezekben legyeri és megszünjék a rádió leadás magyartalan vezetése.
Prága, 1938 március 29.
Dr. Szilassy,
Hokky, Dr. Pajor, Füssy, Dr. Turchányi, Schmidt, Krczal, Pfrogner, Keil, Liehm, Patzak, Bartl,
Garlik.
Překlad ad 690/2.
Interpelácia
senátora dr Szilassyho
celej vláde
o užívaní maďarskej trikolory.
Vláda podľa novinárskych zpráv práve teraz prevádza revíziu úradných nariadení, vydaných ministrom s plnou mocou pre Slovensko.
Ministerstvo s plnou mocou pre Slovensko v dobe priamo po prevrate nasledujúcej vydalo z nesprávne chápaného nacionalizmu nariadenie zo dňa 18 februára 1919, č. 39/1919, ktorým zakázalo nosenie práporov, kokárd, odznakov a stuh v maďarských národných barvách.
Vláda podľa novinárskych zpráv chce vraj v ceste zákona i naďalej ponechať v platnosti toto nariadenie.
Dnes, kedy vláda v tuzemsku i v zahraničí rovnako hlása, že chce vytvoriť pokojné spolunažívanie medzi národami v Československu a že trvá na základe zásady rovnoprávnosti, nemožno naďalej udržovať v platnosti nariadenie, ktorým sa i naďalej zakazuje maďarskému obyvateľstvu v Československu užívanie jeho národnej barvy červeno-bielo-zelenej, a keby sa ponechalo v platnosti uvedené nariadenie slovenského ministerstva, neposlúžilo by to uspokojeniu duší a vyvolalo by to iba ďalšiu nespokojenosť. A preto tážeme sa celej vlády:
1. Či je vláda ochotná pozbaviť platnosti nariadenie ministerstva pre Slovenslco č. 39/1919?
2. Či je ochotná úradne povoliť maďarskému obyvateľstvu v Československu vo všetkých vzťahoch užívanie maďarskej národnej trikolory červeno-bielo-zelenej?
V Prahe dňa 29. marca 1938.
Dr Szilassy,
dr Turchányi, Füssy, Hokky, dr Pajor, Schmidt, Krczal, Keil, Garlik, Pfrogner, Liehm, Patzak,
Bartl.
690/2 (původní znění).
Interpelláció
Benyujtják: Szilassy Béla dr. szenátor
és társai
az összkormányhoz
a magyar szinek használata, tárgyában.
Lapjelentések szerint a kormány most végzi a szlovenszkói teljhatalmú minisztérium által kiadott hivatalos rendeletek felülvizsgálását.
Annakidején a szlovenszkói teljhatalmú minisztérium még a prevrat utáni küzvetlen időben helytelenül értelmezett nacionalizmusból 1919 február 18.-án 39/1919 szám alatt rendeletet adott ki, mellyel eltiltotta a magyar nemzeti szinű zászlók, kokárdák, jelvények és szallagok viselését.
A lapjelentések szerint az összkormány törvényi úton ezt a rendelkezést állitólag továbbra is fenn akarja tartani.
Ma, amikor a kormány bel- és külföldön egyaránt azt hangoztatja, hogy a Csehszlovákiában élö nemzetek között a békés együttélést meg akarja teremteni és hogy az egyenlöség elve alapján áll, nem lehet tovább fentartani azt a rendelkezést, amely a Csehszlovákiában élő magyar lakósságnak továbbra is megtiltja nemzeti szinének a piros-fehér-zöld szinnek használatát és a szlovenskói minisztérium idézett rendeletének hatályba maradása nem volna alkalmas a lelkek megnyugtatására és csak további elégületlenséget okozna és ezért kérdjük az összkormányt:
1. Hajlandó-e a szlovenszkói teljhatalmú minisztérium 39/1919 számú rendeletét hatályon kivül helyezni és
2. hajlandó-e, a csehszlovákiai magyar lakósság részére ujból a piros-fehér-zöld nemzeti szinének használatát minden vonatkozásban hivatalosan is megengedni.
Praga, 1938 március 29.
Dr. Szilassy,
Dr. Turchányi, Füssy, Hokky, Dr. Pajor, Schmidt, Krczal, Keil, Garlik, Pfrogner, Liehm, Patzak,
Bartl.
690/3.
Interpelácia
senátora Fidlíka
ministrovi vnútra
o stranickom postupe okresného úradu
vo Vranove n. Toplou.
Zástupci Komunistickej strany Československa, miestna organizácia vo Vranove n. Toplou zahlásili na deň 27. marca 1938 konanie verejnej schôdze vo Vranove n. T. pred hotelom Tatra na l0. hodinu dopoludnia.
Oznámenie bolo podané dňa 21. III. 1938. Podľa shromažďovacieho zákona resp. nariadenia musí byť odpoveď úradu na také oznámenie sdelené v prvej polovici lehoty medzi oznámením a dňom schôdze, to jest v konkretnom prípade najpozdejšie dňa 24. marca. Napriek tomu, že podpísaný senátor Fidlík viackrát urgoval osobne u okresného náčelníka ako aj u príslušného referenta komisára politickej správy Štefana Gregušku vybavenie predmetného oznámenia, dostalo sa mi ako aj oznamovateľom schôdze vyhýbavej odpovede, vzniesli bezdôvodné námitky, ktoré na konci museli uznať ako bezdôvodné. Tak až deň pred konaním schôdze bolo vydané usnesenie, ktorým sa povoluje verejný prejav, ale i to povolenia, ktoré má číslo 4327/1938 a je datované zo dňa 26. marca 1938 odporuje duchu shromažďvacích predpisov, lebo podľa jedného odstavca výmeru "povoluje sa pod tou podmienkou, že na schôdzi nebudú pretrasané a vôbec spomínané otázky Nemecka a Rakúska." Ako je všeobecne známo, nemá práva okresný úrad klásť ku konaniu verejnej schôdze takéto podmienky.
Na samotnom prejave referoval som ja podpísaný Štefan Fidlík. Keď som spomenul odkaz p. prezidenta Masaryka a parlamentný prejav ministerského predsedu dra Hodžu, napomínal mňa vyslaný komisár politickej správy Štefan Greguška a volal mňa k poriadku. Keď potom som ďalej hovoril o bloku Henlein-Hlinka-Estérházy, dal komisár politickej správy četníkom povel k rozohnaniu schôdze.
Ku charakteristike menovaného komisára politickej správy nech je uvedený ešte ten prípad: Dňa 21. marca 1938 konali vo Vranove n. Toplou prejav národní sjednocení, kde ako asistujúci zástupca okresného úradu bol prítomný p. Greguška. Rečník na tomto tábore štval a pomlúval proti našim spojencom Francii a Sovjetskému Svazu a štval i proti spojeneckému sväzku. Komisár politickej správy nielen že neupomenul rečníka, ale jeho vývody sa sotkaly s jeho zrejmým súhlasom.
Treba totiž spatrovať v postupu komisara politickej správy Greguška zlý úmysel protirepublikánský a protidemokratický.
Protidemokratický postoj, naprostá ignorácia zákonov komisára politickej správy Greguška musí mať podľa platných predpisov svoje disciplinárne následky.
Preto pýtame sa pána ministra vnútra:
1. Súhlasí s postupom menovaného úradníka?
2. Je ochotný zaviesť disciplinárne šetrenie proti menovanému?
3. Je ochotný odstraniť Štefana Gregušku z jeho dosavadnej funkcie a nahradiť ho úradníkom, verným demokratickým zásadám?
V Prahe dňa 21. 1938.
Fidlík,
Králka, Nedvěd, Pfeiferová, Zmrhal, Kreibich, Steiner, Mikulíček, Dresl, Popovič, Malík.
690/4.
Interpelace
senátora Nedvěda
ministrům obchodu, průmyslu a živností
a vnitra
ohledně nepořádků ve Společenstvu
smíšených živností v Karvinné a nesprávného
zákroku živnostenského úřadu I. stolice.
Dne 14. února 1937 konala se ve Společenstvu smíšených živností v Karvinné volba 15 členů představenstva a 15 náhradníků.
Při volbách byly podány 3 kandidátní listiny. Kandidátka číslo 1 dostala 4 mandáty a 4 náhradníky, kandidátka č. 2, dostala 2 mandáty a 2 náhradníky a kandidátka číslo 3 9 mandátů a 9 náhradníků. Starostou zvolen byl pan E. Galuschka za kandidátku číslo 3 kandidátka číslo 1 dostala prvního náměstka a kandidátka číslo 2 druhého náměstka.
Po volbách vznikly ve Společenstvu spory. Členové představenstva zvolení na kandidátky číslo 1 a 2 měli oprávněný názor, že ve Společenstvu se špatně hospodaří a zahájili proti starostovi Galuschkovi a jeho stoupencům boj. Z boje řečnického, tiskového došlo k soudům a stoupenci kandidátky číslo 3, obvinili v letácích, které byly rozšiřovány náměstka starosty Antonína Krále, že se soudil na vysvědčení nemajetnosti a připravil společenstevní pokladnu o tisícové obnosy. Jest pravda, že náměstek Antonín Král byl jednou ze sporných stran, avšak spor vyhrál a výbor Společenstva se starostou p. Galuschkou byl odsouzen k peněžitému trestu 100 Kč podmínečně a k náhradě veškerých soudních útrat v obnosu přes 3.000 Kč z vlastních prostředků. Bývalý starosta Společenstva B. M. vzal však peníze z pokladny Společenstva a soudní útraty za všechny odsouzené členy zaplatil. Proti tomu podal náměstek Společenstva Antonín Král trestní oznámení a soudní znalec krajského soudu v Moravské Ostravě zjistil zpronevěru 13.305 Kč a předseda B. M. byl odsouzen na 6 týdnů podmínečně. Jako důkaz uvádějí podepsaní rozsudek krajského soudu v Mor. Ostravě č. j. Tk V. 2804/3 č. č. 508/34 a TO VII 153/28.
Volební skupiny 1 a 2 podaly 6. VIII. 1926 stížnost zemskému úřadu v Brně, aby rozhodl, kdo má obnos 13.305 Kč Společenstvu nahradit, ale dodnes tato stížnost vyřízena není. Členové Společenstva odpírají platit členské příspěvky z důvodů, že na úhrady zdefraudovaných peněz nejsou povinni platit příspěvky.
Přes to, že starostovi Galuschkovi a bývalému starostovi B. M. byly soudně prokázány trestné činy za vinu jim kladené, starosta Galuschka na valné hromadě i ve výborové schůzi obvinil náměstka Společenstva Antonína Krále, že zavinil tisícové škody Společenstvu. Napadený žaloval u okresního soudu ve Fryštátě a nactiutrhači byli povinni podle soudního smíru okresního soudu č. j. T IX. 1.210/37 odvolati veškeré urážlivé výroky.
Na to se starosta E. Galuschka a všichni členové představenstva zvolení na kandidátku číslo 3. vzdali svých funkcí.
Resignaci oznámili okresnímu úřadu ve Fryštátě dne 3. I. 1938 č. j. 270/37 a okresní úřad ve Fryštátě resignaci vzal na vědomí a pověřil resignujícího předsedu E. Galuschku vedením společenstevní agendy, kdežto náměstka Antonína Krále a 5 členů představenstva a 6 náhradníků, zvolené na kandidátní listiny č. 1 a 2 zbavil funkcí s odůvodněním, že zbytek členů výboru není schopen usnášení, ježto prý jest třeba k platnému usnášení starosty, nebo náměstka a nejméně 6 členů výboru.
Tento výměr okresního úřadu ve Fryštátě odporuje společenstevním stanovám a oficielní příručce k živnostenskému řádu a zákonům s tím souvisejícím, vydané dr. E. Soukupem, ředitelem Zemského úřadu pro zvelebování živnosti v Brně.
Společenstevní stanovy, par. 24 a souhlasně citovaná příručka dr E. Soukupa na straně 156. praví toto:
"Aby platné usnesení se stalo k tomu třeba, aby poradě přítomni byli starosta, neb jeho náměstek a nejméně jedna třetina všech členů výboru, v každém případě však aspoň 3 členové. Usnáší se jednoduchou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne hlas předsedajícího. O výsledcích porad budiž sepsán stručný protokol, jejž předsedající podepíše."
Okresní úřad ve Fryštátě měl se říditi tímto předpisem par. 24 stanov a citovanou příručkou oficielního odborníka, státního úředníka a když volební skupina číslo 3 resignovala, měl vyzvati volební skupiny č. 1 a 2, aby doplnily výbor 6 náhradníky, takže po doplnění by měl výbor 12 členů a byl by podle citovaného předpisu par. 24 společen. stanov a cit. příručky dr E. Soukupa usnášení schopný a měl zákonné právo záležitosti Společenstva řídit a vykonávat.
Podepsaní táží se pánů ministrů obchodu, průmyslu a živností a vnitra:
1. Jest pánům ministrům tento případ znám?
2. Souhlasí páni ministři s tímto protizákonným postupem, okresního úřadu ve Fryštátě?
3. Jsou páni ministři ochotní ihned naříditi okresnímu úřadu ve Fryštátě, aby designovaného správce Společenstva smíšených živností v Karvinné pana E. Galuschku ihned sesadil a povolal ke správě Společenstva právoplatně zvolené členy představenstva na kandidátce číslo 1 a 2 a vyzval je, aby, výbor doplnili 6 náhradníky?
4. Jak jest možno, že okresní úřad ve Fryštátě mohl jmenovati správou Společenstva pana E. Galuschku, když okresnímu úřadu ve Fryštátě bylo jistě známo, že pan E. Galuschka byl účasten na nepořádcích v uvedeném Společenstvu, byl odsouzen k peněžitému trestu a náhradě soudních útrat?
V Praze dne 22. dubna 1938.
Nedvěd,
Pfeiferová, Zmrhal, Popovič, Králka, Steiner, Kreibich, Mikulíček, Dresl, Fidlík, Malík.