Úterý 13. listopadu 1945

V rámci měnových opatření připravuje vláda, jak vyplývá z vládního prohlášení, zavedení mimořádných dávek, kterými by byly zachyceny válečné zisky a přírůstky na majetku z doby válečné. Nemáme doposud po ruce podrobných zpráv o prostředcích, kterých chce vláda k tomuto zdanění použíti. Zdůrazňuji však, že je nutno klásti hlavní váhu na pronikavé zdanění opravdových zisků válečných, zisků skutečných šmelinářů. Na druhé straně však musí býti chráněny zájmy drobných střádalů. Berní orgány se musí soustřediti především na náležité a hlavně také včasné zdanění velkých poplatníků a vyvarovat se toho, aby se utápěly v neplodné práci s vyměřováním daní nebo dávek drobných poplatníků. Ve všech daňových předpisech budiž pamatováno na daně prosté minimum, odpovídající současným cenovým poměrům. Ze zdanění mimořádnými dávkami z přírůstku majetku měla by býti vyňata ta část přírůstku majetku, jíž by použily osoby, dosud nepodléhající sociálnímu pojištění, k dodatečnému zákupu příspěvkových let v národním pojištění, které bude rozšířeno o pojištění osob samostatně výdělečně činných.

Jedním z nejobtížnějších problémů, kterými se v brzku budeme zabývati, budou bezpochyby státní výdaje a příjmy. Nová organisace státního aparátu bude nutně vyžadovati řadu mimořádných výdajů a vítáme proto ujištění vlády, že bude usilovat o úsporné hospodaření v ústředních úřadech i v nové politické správě. Nutnost nejvyšší hospodárnosti ve veřejné správě musíme zdůrazňovat tak jako v podnicích a všude jinde. Hospodárnost však je nutno chápati hlouběji, než se obvykle činí. Účelnost nebo oprávněnost jednotlivých výdajů je nutno posuzovati v jejich plném hospodářském dosahu. Proto každá výdajová položka musí býti posuzována pod zorným úhlem prospěchu, který má z jejího použití vzejíti pro celek. Nelze proto operovati toliko prostými absolutními čísly, udávajícími jednotlivé výdaje, aniž bychom přihlédli k jejich vzdálenějším hospodářským a sociálním důsledkům. Jinými slovy: Musíme usilovat o pravou hospodárnost s hlediska celého národního hospodářství a vyhnouti se mechanickému šetřilství. (Potlesk.) Proto se nesmíme lekati prostých číslic, i když budou jistě na prvý pohled vypadati pesimisticky. Přechod k normálním poměrům vyžaduje mimořádných nákladů a normální zdroje veřejné správy nebudou míti v prvních měsících svou plnou vydatnost. Se vzrůstem výroby a se zlepšováním zásobování bude však sílit příjmová stránka státního hospodářství a budou se zmenšovat schodky, které se dnes objevují.

Měnová opatření umožňují, aby bylo již přikročeno nejen k vyrovnání cenové hladiny v zemích českých a na Slovensku, ale také k vyrovnání hladiny mzdové a cenové. Je nutno vyvinouti všechno úsilí, abychom rychle přešli do období pevných hospodářských čísel, neboť stálost je nezbytným předpokladem řádného hospodaření státu, podniků, i v domácnostech. Při úpravě mzdové a cenové hladiny musí však býti naší snahou, aby reálná hodnota mezd byla pokud možno zvýšena, aby při nejmenším nikde nedošlo k jejímu snížení. Má-li se však snaha o stabilisování našich hospodářských poměrů setkati s úspěchem, musí býti všechna uvedená opatření provedena pokud možno rychle a v nejmenším časovém odstupu. Provádění musí býti důsledné, aby bylo zabráněno porušování jednou stanovených mezd a cen.

V sociální politice vůbec stojíme před řešením řady naléhavých problémů. Zdůrazňujeme ovšem předem, že při uskutečňování sociálně-politických požadavků pracujícího lidu zastáváme zásadu únosnosti našeho hospodářského života. Jsme si vědomi, že dokonalé vybudování sociálně ochranných opatření úzce souvisí s tím, do jaké míry se nám podaří zvládnouti všechny obtíže a úkoly v celém našem hospodářství, aby se mohlo státi zdrojem blahobytu celého národa.

Dekretem o závodním zastupitelstvu zaměstnanců dostalo se závodním radám pevného právního podkladu a byly vytvořeny všechny předpoklady, nutné jak pro řádnou ochranu všech práv zaměstnanců, pokud jde o jejich sociální, kulturní a hospodářské zájmy, tak pro spolupůsobení při vedení podniku. Je však naléhavě nutné, aby s urychlením byl vydán volební řád do závodních rad, který teprve umožní, aby došlo k řádným volbám těchto orgánů. Považujeme to za samozřejmý předpoklad demokratického uplatnění vůle pracujících.

Dále je nutno uvažovat o náležité zákonné sociální ochraně osob, konajících vojenskou službu. Vojenská služba nesmí nadále býti pro žádného občana újmou, kterou by trpěl ještě dále potom, kdy splnil svoji nejdůležitější občanskou povinnost. Vojenská služba nemůže býti u zaměstnanců považována za přerušení pracovního poměru, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance ve službách veřejných nebo soukromých. Doba ztrávená výkonem vojenské služby musí býti vojenským příslušníkům zhodnocena ve všech nárocích, vyplývajících ze všech sociálních ochranných opatření. Tato zásada nemůže platiti ovšem pouze do budoucnosti, nýbrž má se vztahovati na vojenskou službu, vykonanou kdykoliv, ať v prvé republice, v legiích za hranicemi, nebo v dobrovolnických sborech. Naprosto neodkladatelný je pak požadavek, aby byly řádně zabezpečeny rodiny těch, kteří konají vojenskou službu nebo vojenskou službu mimořádnou.

Prozatímnímu Národnímu shromáždění bude také předložen návrh zákona o národním pojištění, který má býti jedním ze základních kamenů nové výstavby sociální ochrany zaměstnanců. Má se státi pevnou záštitou všem těm, kteří pro nemoc, úraz, invaliditu nebo stáří potřebují pomoci a musí zabezpečiti své rodiny pro případ úmrtí živitele. Veliký důraz je při tom třeba klásti na zdokonalenou léčebnou péči, neboť tento problém stal se aktuální v dnešní době, kdy důsledky válečných útrap začnou se projevovati na zdravotním stavu širokých vrstev pracujícího lidu. Jde tu o veliký úkol a jeho řešení musí býti náležitě promyšleno a dokonale připraveno. Již samo rozšíření pojištění na zemědělce, živnostníky, obchodníky a svobodná povolání přináší s sebou řadu obtíží, které bude nutno řešit.

Zvláštní kapitolou, které však musí býti okamžitě věnována pozornost, je úprava důchodů všeobecného pensijního ústavu a Ústřední sociální pojišťovny. Zde jde o desetitisíce občanů, kteří by mohli býti nejtíživěji postiženi novou cenovou úpravou, kdyby nedošlo k okamžitému zvýšení jejich důchodů. Paní a pánové, uvažte, že u Všeobecného pensijního ústavu činí průměrný měsíční důchod 880 K a u Ústřední sociální pojišťovny 370 K měsíčně. I když tato otázka bude definitivně řešena snad v rámci národního pojištění, je nutno učinit bezodkladná, alespoň prozatímní opatření.

Košický vládní program přinesl také jasnou formulaci významu a funkci kultury v našem státě. Cílem má býti nejen všeobecný pokrok a zvýšení produktivity tvůrčích jednotlivců, ale hlavně zespolečenštění kulturních statků. To se týká dvou oborů, které ostatně spolu těsně souvisí. Prvním je obor školský, druhým oblast kulturní péče o dospělé. Tento druhý obor byl vlastně až dosud značně zanedbáván. Všechny obory kulturní práce, ať jde o vědu, umění nebo technologii, musí proniknout do nejširších vrstev pracujícího lidu, aby kultura nezůstala luxusní výsadou vybraných jednotlivců. Tímto způsobem bude umožněn výběr schopných jednotlivců pro další kulturní tvorbu a každý občan státu nabude jasného přesvědčení, že kultura je také jeho záležitostí.

Za velmi naléhavý požadavek pokládám postátnění všeho školství. Teprve tím může býti zajištěna ve všech školách výchova mládeže v jednotném duchu a umožní se účelné a plánovité rozložení škol ve státě. Pak může býti dosavadní zastaralá, neúčelná, třídní, nejednotná a mezerovitá školská soustava nahrazena novou soustavou jednotného školství, v níž by všechny školní stupně na sebe organicky navazovaly a pružnou organisací umožňovaly každému dosažení nejvyššího stupně vzdělání podle jeho schopností.

Problémům našeho zemědělství věnuje československá sociální demokracie zvláštní zřetel a s naší strany mohou zemědělci vždy očekávati plnou podporu při řešení všech svých svízelných otázek. Jsme vzdáleni toho, ponechávati vývoj poměrů v zemědělství náhodě, nebo hledati řešení případ od případu. Doufáme také, že nedostatek jasného plánu v naší zemědělské politice bude brzy odstraněn. Je nutno rozlišovat problémy, které musí být řešeny ihned pro svou bezprostřednost, od úkolů, které pro svůj rozsah a dosah mohou býti prováděny postupně podle přesně vyznačeného plánu.

Naše zemědělství stojí však dnes před některými problémy, které zemědělci nemohou vyřešiti sami a kterým musí býti věnován náležitý zřetel celou veřejností a zejména pak ovšem veřejnými úřady. Všeobecně je dnes zaznamenáván v zemědělství krajní nedostatek pracovních sil. Zde je nutno, aby úřady ochrany práce, zejména tam, kde je situace skutečně kritická, opatřily za každou cenu potřebný počet pracovních sil. Ovšem je na bílední, že tímto způsobem nelze natrvalo odstranit nedostatek pracovních sil v zemědělství a že jediným východiskem pro budoucnost zde bude úsilí o nejrozsáhlejší mechanisaci zemědělské práce na podkladě družstevním. Nejtíživěji však právě na zemědělce doléhá v této době naprostý nedostatek pracovního šatstva a obuvi a v některých oblastech jsou v tomto směru poměry přímo zoufalé. Důrazně upozorňujeme na nutnost rychlých opatření v tomto směru. Škody, které vznikly válečnými událostmi a za doby okupace v zemědělství, jsou rozsáhlé, v některých oblastech pak skoro ochromují další zemědělské podnikání. Očekáváme, že ministerstvo zemědělství a vnitra připraví a předloží návrhy o náhradě způsobených škod, které si poškození zemědělci nemohou sami uhradit a jejichž úhrada je předpokladem jejich dalšího podnikání. Nemovitý majetek mnohých zemědělců, který z politických důvodů pro hospodářskou sabotáž byl nacistickými okupanty zabaven, je takto v pozemkových knihách okresních soudů stále ještě označen. Ačkoliv dekretem presidenta republiky bylo takové zabavení majetku prohlášeno neplatným, poznámka o zabavení v knihách stále ještě vázne. I v tomto směru je třeba, aby ministerstvo spravedlnosti s urychlením zjednalo nápravu, aby postižení zemědělci stali se opět faktickými vlastníky svých usedlostí.

Budeme vládu plnou měrou podporovati v tom, aby bylo dosaženo plynulého a řádného dodávání živočišných i rostlinných produktů našeho zemědělství. Jsme přesvědčeni o tom, že se strany zemědělců je potřeba správného odvádění produktů k zajištění výživy celého národa chápána poctivě. Tam, kde by se projevily rušivé zjevy z důvodů zištnosti nebo z nedostatku morální odpovědnosti, trváme na zásadě přísného potrestání. Nepochybujeme však, že po provedených úpravách cen zemědělských výrobků a po úpravě měnové bude odstraněna poslední nejistota mezi zemědělci a poslední obtíže, které se objevily při odvádění jejich produktů.

Paní a pánové, vláda, která se Prozatímnímu Národnímu shromáždění představila, nepotřebuje jistě žádného doporučování. Svojí dosavadní činností dokázala, že je schopna zdolati nejobtížnější úkoly, před jaké kdy v naší minulosti byla některá vláda postavena. Ale myslím, že právě proto je nutno, abychom již při této příležitosti si znovu uvědomili, že ještě žádná naše vláda nebyla postavena před tak obtížné úkoly, které ještě tuto vládu očekávají. Nezastírejme si, že v příštích měsících stále ještě budeme zápasiti s důsledky války a okupace a že zejména v zimních měsících budou kladeny velké požadavky na trpělivost a obětavost našeho občanstva. Možná, že také budou zkouškou pevnosti jednoty Národní fronty.

Jsme však přesvědčeni, že tvořivým silám našeho národa, uvolněným naší národní revolucí, podaří se s úspěchem překonati i všechny tyto obtíže. Čs. sociální demokracie hlásí se k plné podpoře nové vlády Národní fronty. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo p. posl. Slánskému.

Posl. Slánský: Vážené shromáždění! Je projevem velké konsolidace politických poměru u nás, jestliže při jmenování nové vlády nedošlo v podstatě k žádným změnám, jestliže vláda jmenovaná 4. dubna 1945 v Košicích, tedy před více než 7 měsíci, je pověřena, aby dále pokračovala ve svém úřadě. Právem se můžeme před světovou veřejností pochlubiti tím, že za tak složité situace, jako je dnešní, budujeme nový stát bez vnitřních otřesů a krisí.

Chci při tom vzpomenouti našich rozhovorů, které jsme měli v prosinci r. 1943 v Moskvě s p. presidentem, kde jsme mu již tehdy nastínili základní body pozdějšího košického vládního programu a prohlásili, že právě rychlé provádění hlubokých změn v našem státním ústrojí a hospodářství, budování osvobozeného státu na nových základech umožní vyhnouti se všem elementům občanské války. Zdůraznili jsme tehdy, že chceme, aby se tohoto budování zúčastnili představitelé všech složek našeho národa, aby byla vytvořena pevná Národní fronta 4 politických stran a všem těmto stranám dány stejné podmínky a tím i stejné šance pro uplatnění jejich vlivu a vzájemného volného soutěžení. (Předsednictví převzal místopředseda Petr.)

Dnes po několikaměsíčním odstupu můžeme konstatovati, že provádění těchto principů přineslo veliký prospěch našemu lidu i státu a vedlo k poměrně rychlé konsolidaci našich poměrů. To musí doznati každý, kdo srovná poměry u nás s poměry v řadě jiných států, na př. v Řecku, Francii, Belgii a jinde, nebo kdo jen srovná, jaký je rozdíl mezi tím, co je dnes a co bylo u nás po převratu r. 1918, kdy jsme museli procházeti těžkými vnitropolitickými obtížemi a krisemi.

Třeba dále konstatovat, že nebylo ještě u nás vlády, která by tak důsledně plnila to, co ohlásila a slíbila ve svém programu. (Potlesk.) Vzpomeňme jen na vládní prohlášení všech těch různých vlád, které jsme měli za 20 let republiky před Mnichovem. Musíme přiznat, že se ani nemůžeme upamatovat, co v těch programech jednotlivých vlád bylo, protože tyto programy byly většinou bezvýrazně a obsahovaly řadu líbivých slibů, velmi povšechně a neurčitě formulovaných. A sliby ty se obyčejně neplnily.

Naproti tomu znají dnes miliony našich občanů košický vládní program, který byl tak široce popularisován slovem i tiskem. A tento program nezůstal na papíře, ale řada základních jeho článků byla již uskutečněna a provedeny dalekosáhlé zásahy do veřejné správy, do hospodářství i celého veřejného života.

Jmenování nové vlády znamená přechod od prvního období naší národní revoluce do druhého. První období je charakterisováno tím, že v něm byly uskutečněny takové zásahy, jako zlidovění naši správy na podkladě národních výborů, konfiskace nepřátelského a zrádcovského majetku, spravedlivé řešení slovenské otázky, zbavení státního občanství Němců a Maďarů a nakonec zestátnění peněžnictví a velkého průmyslu. (Potlesk.)

Vcházíme nyní do druhého období naší revoluce. Jde nyní o to, abychom jako představitelé lidu a politických stran vyjádřili zde svůj názor na to, jakým dalším směrem vývoje máme jít, zda máme pokračovat v rozvíjení naši národní revoluce, či zda máme jíti jinou cestou. Náš názor je, že máme upevňovat a stabilisovat vymoženosti národní revoluce, upevňovat a zlepšovat nově zavedené instituce, pokračovat v dalším demokratisování naší správy, našeho hospodářského a kulturního života, rozvíjet tak a dovršovat naši národní revoluci. (Potlesk.)

Když nová vláda v poslední schůzi sněmovní prohlásila, že košický vládní program bude dále rozvíjen a doplňován úkoly vyplývajícími z jeho provádění, mohla tak prohlásiti u vědomí, že s košickým programem souhlasí nejširší vrstvy našeho národa. Důkazem toho byly i nedávné manifestace provedené u příležitosti vyhlášení zestátňovacích dekretů, manifestace nebývalé ještě u nás síly a mohutnosti.

Proti nově zavedeným institucím a reformám, proti novému pojetí demokracie, kterou nazýváme lidovou demokracií a která je hlubší a opravdovější, než byla demokracie předmnichovská, se ozývají jen jednotlivci. Jen jednotlivci volají po návratu ke starému, k tomu, co jsme odvrhli, co se neosvědčilo, co se ukázalo škodlivým. (Potlesk.) Mezi tyto ojedinělé hlasy patří i hlas, který se nedávno ozval ve sloupcích "Svobodného Slova". (Potlesk komunistických poslanců.) V článku, v němž jsou srovnávány poměry u nás po roce 1918 s dnešními poměry, se píše:

"Tenkrát se národ vrhl do práce s lví silou, ne do denního schůzování a každodenních manifestací. Nebylo uštvaných duší a tisíců rozvrácených rodin a nebylo v národě člověka, který by mohl říci: Mně se stala křivda. Měli jsme plnou demokracii politickou, žádnou meltu. Směle jsme uskutečnili 8 hodin práce a vykonalo se při tom více, než s hesly o brigádách a kolektivech. Vlaky jezdily normálně a přesně, neztrácely se nám vagony a lokomotivy. Měli jsme důvěru ciziny. Pojem kolaborantů, udavačů a patolízalů byl neznámý. Nikdo se neopovážil sáhnout na cizí majetek."

To je citát ze "Svobodného Slova" z 28. října t. r. Nechci se zde zabývat všemi těmi nepravdami a urážkami, obsaženými v citovaných větách. Nechci zde ani podrobně rozvádět, jakou nepravdou je tvrzení, že po roce 1918 se bez hesel o brigádách a kolektivech vykonalo více práce nežli dnes. Uvádím jenom, že tehdy, ačkoliv jsme neměli rozrušeny válkou závody, tratě, mosty a obce, ačkoliv problém pracovních sil nebyl komplikován odsunem Němců, dosáhli jsme předválečné těžby uhlí teprve v roce 1924, po 6 letech. (Potlesk.)

Horníci byli nespokojeni, volali po socialisaci dolů, stávkovali, nechtěli pracovat pro Petschky, Rothschildy, Viltschky a Preisse. (Potlesk.) Naproti tomu dnes, půl roku po osvobození, dosáhli jsme u hnědého uhlí 96 % předválečné těžby (Potlesk.) a u kamenného uhlí 71 %. (Potlesk.) A kdyby na Ostravsku bylo více pracovních sil, byla by i těžba kamenného uhlí daleko větší. Dosáhli jsme těchto úspěchů právě proto, že horníci, kteří nepracují již pro staré kapitalistické majitele, tvoří pracovní brigády, závodí v ušlechtilém soutěžení a zvyšují rychle výkonnost. (Potlesk.) Taková je skutečnost.

Podrobněji se chci zabývati jiným tvrzením tohoto článku, a to tvrzením o naší demokracii. "Svobodné Slovo" nazývá demokracii, kterou jsme zavedli po roce 1918, plnou politickou demokracií, kdežto dnešní demokracii označuje hanlivým názvem "melta", t. j. náhražka. Srovnejme tedy oba druhy demokracií a posuďme, který z nich je lepší a který horší.

Vezměme předmnichovskou demokracii. Vidíme velké vady v její veřejné správě. Souhlasíme s panem presidentem, který ve svém proslovu k tomuto Národnímu shromáždění 28. října t. r. pravil, že jsme po roce 1918 přejali v podstatě starou byrokraticko-policejní správu rakouskou. (Potlesk.) Vidíme další vady předmnichovské demokracie také v tom, že to byl režim, který na př. dovoloval, aby henleinovci mohli u nás svobodně rozvíjet svoji velezrádnou činnost, volně budovat své ozbrojeně organisace, že nebyli stíháni, ačkoliv byli placeni Berlínem, ačkoliv si chodili na německé vyslanectví pro peníze a dodávali za tyto peníze špionské zprávy. A při tom agrární ministerstvo vnitra proti nim nezakročovalo, dávalo okresním hejtmanům, četníkům a policii pokyny, aby slušně zacházeli s henleinovskými velezrádci, aby je neprovokovali. A předseda agrární strany Rudolf Beran, který se také tajně stýkal s německým velvyslancem, zval veřejně henleinovské velezrádce k vstupu do vlády. Za předmnichovské demokracie byli do žalářů posíláni takoví důslední demokraté jako komunisté, ale s henleinovskými velezrádci, maďarskými iredentisty, ľuďáckými separatisty, s vlajkaři, gajdovci a stříbrňáky se jednalo v rukavičkách. (Potlesk.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP