Aby mně nebylo špatně rozuměno: Nehájím centralismu a omezení pravomoci slovenských samosprávných orgánů. Chci jen, aby bylo jasno, že státní jednota československá musí být zachována, a abychom se skutečně nedostali k poměrům předmnichovským a pomnichovským. Myslím, že bychom si měli v Čechách i na Slovensku dobře všimnout toho, co president republiky řekl odstupujícímu zemskému národnímu výboru pro Čechy dne 6. listopadu. Cituji jenom několik slov z tohoto významného projevu: "Nemám nic proti tomu, jestliže se Slovenská národní rada bude jmenovat Slovenská národní rada a nikoli zemský výbor a když její kompetence nebude navlas stejná se zemským výborem v Praze a v Brně. Nejde o to, aby v Čechách, na Moravě i na Slovensku bylo všechno do detailů stejné. Věci mohou býti různě upraveny, ale o to jde, aby tu bylo vědomí řádné vlády jakožto celku a aby všichni činitelé nabyli opravdu vědomí jednoho celku". (Hlučný potlesk.) A k tomu dodejme další citát z poselství presidenta republiky k Prozatímnímu Národnímu shromáždění: "Decentralisace je přímý důsledek a doplněk demokracie. Nebudeme-li míti u nás Němce a Maďary, bude decentralisace nejen možná, ale všemu obyvatelstvu republiky naprosto nezbytná. Bude to decentralisace nejen legislativy, nýbrž i exekutivy. Decentralisace bude provedena shůry dolů, od parlamentu ústředního k sněmům zemským, výborům okresním a výborům místním, od vlády pražské k výkonným orgánům v jednotlivých zemích, okresech a obcích. Při tom bude možno respektovati zvláštní a speciální potřeby jednotlivých zemí".

Tu se nevychází ze stavu revolučně vytvořeného, ale ze skutečných potřeb jednotlivých částí a zemí republiky.

Věřím, že při dobré vůli a budeme-li míti před očima všichni blaho celku a jednotu republiky, najdeme ve všech těchto naléhavých úkolech řešení správné.

Jsem si vědom toho, že toto Prozatímní Národní shromáždění nebude řešiti ústavní uspořádání poměrů českých zemí a Slovenska ve společném státě, neboť tento úkol je vyhrazen teprve volenému shromáždění ústavodárnému. Ježto však i ono musí řešit tento životní pro nás problém shodnou vůlí zástupců českých a zástupců slovenských a ne principem majoritním, může Prozatímní Národní shromáždění svým průběhem připravovat tomuto konečnému řešení náladu a půdu. Jde o to, abychom se všichni včas zbavili všech předsudků a měli stále na paměti, že národní existence Čechů a Slováků a jejich plné uplatnění závisí na tom, aby ji mocensky představoval a hájil stát jediný a jednotný, a nikoli dvojstátí pod společným názvem. (Živý souhlas.)

Bratři Slováci porozumějí mým slovům, jejich upřímnosti a vážnosti, vezmou-li také v úvahu zejména některé dnešní zjevy na Slovensku, výhružné letáky proti Čechům a československé jednotě i proti všem Slovákům československé jednotě skutečně oddaným. Kdo si trest zasloužil, nesmí trestu ujíti. (Potlesk.) A kdo nechce pokojně žíti v jednotném československém státě, musí buď sám, nebo celek proti němu vyvoditi příslušné důsledky. Československá republika nesmí už nikdy hřát na svém srdci ani české, ani slovenské zmije. (Potlesk.)

Češi i Slováci, musíme hledat vždy a všude všechno, co nás sjednocuje, a vystříhat se všeho, co nás kdy dělilo a co by nás mohlo děliti napříště. (Výkřiky poslanců demokratické strany.) Košickou dohodou jsme překonali duch pražského centralismu, jak se na Slovensku říkávalo. Teď bude také nutno, aby byl definitivně vymýcen též duch slovenského autonomismu. Neváhám říci, že zachovávání jakýchkoliv zvlášních politických zřízení českých i slovenských, znění i duchu dohody košické neodpovídajících, je neodůvodněné a nebezpečné. Proto je naléhavá urychlená unifikace právního řádu v zemích českých i na Slovensku.

K dalšímu upevnění státní jednoty pokládáme také za nezbytné takové změny v dosavadní politické organisaci našeho stranického života, aby to tuto jednotu posilovalo a nezeslabovalo. Národní fronta může zdárně svůj společný program a svoji jednotu rozvíjet jen na základě parity všech stran, které ji tvoří. To znamená, že všechny tyto strany musejí míti stejná práva a stejné povinnosti. Bylo to už řečeno kol. Drtinou, že naše strana od slavného bansko-bystrického povstání za vývoj na Slovensku proti své vůli a proti svým intencím a přáním nenese žádné odpovědnosti. (Výkřiky poslanců demokratické strany.) Litujeme toho upřímně a litujeme, že jsme na Slovensku byli ze spolupráce vyloučeni - ač jsme se o ni hlásili - a prohlašujeme, že tento stav neuznáváme a nemůžeme s ním vyslovit svůj souhlas. Je to zřejmá diskriminace (Odpor poslanců demokratické strany.) jedněch proti druhým v rámci Národní fronty, a my jsme mohli tento stav dosud mlčky snášet jen pokud měl charakter revoluční a tedy dočasný. Dnes však tato mimořádná situace musí skončit, ježto přicházíme od prvního stadia revolučního k normálnímu ústavnímu životu. Naše strana se chce o této otázce dohodnout se všemi složkami Národní fronty, ale svoje právo na rovnost s druhými stranami bude hájit - jako na všech ostatních - též na tomto politickém poli. (Potlesk.)

Souhlasíme též s vládním programem, pokud jde o otázku bezprostřední pomoci východním krajům Slovenska válkou nejtíživěji postiženým, i se snahou, bez újmy průmyslového rozvoje zemí českých překlenouti dosavadní rozdíl mezi průmyslově pokročilejšími zeměmi českými a Slovenskem. Žádáme, aby ve všech hospodářských a finančních otázkách ve vztahu mezi zeměmi českými a Slovenskem bylo vždy přihlíženo též k onomu mimořádnému zatížení a vyčerpání, jemuž bylo obyvatelstvo Čech, Moravy a Slovenska vydáno za války, a to za strašlivého jeho strádání nejen hmotného, ale též mravního.

Tento sbor dostal již ve smyslu košického vládního programu do vínku označení Prozatímní Národní shromáždění. Přes to však působnost tohoto sboru není zvlášť omezena. Náleží mu tedy veškerá působnost bývalého Národního shromáždění, tedy i moc zákonodárná, kontrola vlády, ratifikace mezinárodních smluv, ba dokonce i volba presidenta republiky, kterou může provésti jak Prozatímní, tak i ústavodárné Národní shromáždění. Nejnaléhavějším úkolem je však příprava všeobecných, tajných a přímých voleb do ústavodárného shromáždění, které vypracuje novou ústavu republiky a položí její budoucnost na pevný ústavní základ.

Příprava voleb je tedy z nejaktuálnějších problémů a musí býti vážným úmyslem provésti volby skutečně co nejdříve, jak bylo proklamováno již v prvním článku košického vládního programu. (Potlesk.)

Jestliže jsme nemohli míti primát v provedení prvních poválečných svobodných a demokratických voleb v Evropě proto, poněvadž naše vlast byla osvobozena poslední, musíme se aspoň snažit, abychom nezůstali posledními v provedení voleb a abychom měli jedno z předních míst co do čistoty celého volebního řízení. (Hlučný potlesk.)

Není sporu o tom, že nové volby budou provedeny na základě rovného, všeobecného, přímého a tajného práva hlasovacího a na základě poměrného zastoupení, poněvadž tento princip volebního práva nejlépe odpovídá demokratickým zásadám, jakož i vůli našeho politicky vyspělého lidu. Budeme se usilovně snažiti o to, aby nové československé volební řády byly vypracovány v duchu skutečně demokratickém za přísného dodržení zásad výše již uvedených.

Zchudli jsme, jak již bylo několikrát odpovědnými činiteli našimi zdůrazněno a jak všichni cítíme a ucítíme, a proto musíme šetřit i časem, i prací. Řízení volební musí býti účelně organisováno, zejména v přípravném stadiu. Proto je nutno provésti racionalisaci celého předběžného řízení voleb, zejména řízení reklamačního a úpravy vykládání volebních seznamů.

Organisace vnitřní správy spočívá nyní na instituci národních výborů, které se ve své podstatě osvědčily a představují bezesporně vyšší stupeň demokracie. Sám princip decentralisace si tuto reformu vynucuje. Tam, kde jsou nebo byly ještě nějaké závady, nutno neúprosně bojovat za jejich očistu, a všeobecně nutno usilovat o to, aby národní výbory byly co nejdříve a řádně, t. j. podle zásady všeobecného, rovného, přímého a tajného práva hlasovacího a podle nových československých volebních řádů zvoleny a aby měly novou legislativní úpravou přesně vymezenou svou kompetenci, která by pak musila býti bezpodmínečně zachovávána, a to nejen zdola, nýbrž i shora, aby se už nikdy nestaly pokusy o okleštění stanovené pravomoci národních výborů.

S touto otázkou přesného zákonného vymezení působnosti souvisí také otázka nové organisace bezpečnostní služby, jejíž působnost zejména také vůči národním výborům musí býti zvlášť přesně vymezena. Máme eminentní zájem na tom, aby bezpečnostní služba, jak ve svém projevu uvedl pan ministerský předseda, požívala a byla hodna obecné důvěry, aby byla řízena jednotně a aby byla nedotčena jakýmikoliv vlivy stranickými. (Potlesk.)

Jistě s pocitem uspokojení vyslechli všichni slova pana předsedy vlády, že vláda považuje za svou povinnost užíti celé své autority a energie, aby přechodný kvas, který přirozeně a nezbytně vzdouvá a zpěňuje hladinu veřejného života v dobách velkých politických, hospodářských a společenských převratů, ustoupil tradiční úctě našeho lidu k platným zákonům. Je samozřejmé a nikdo o tom nepochybuje, že se revoluce nedá svázat právními předpisy, ale t. zv. právo revoluční nemá a v právním státě nemůže mít delšího trvání. Je proto nutno upevnit právní řád, aby každý měl pocit právní jistoty. Nechceme, aby právo bylo pouze světem představ, nýbrž chceme, aby právo bylo jasné a určité, a budeme dbát toho, aby se naše zákony vyznačovaly netoliko jasností pojmů, ale i úplností řešení té které otázky. Chceme-li pěstovat úctu k zákonům, musíme napravit chyby, kterých jsme se dopustili před r. 1939, a musíme zrušit zastaralé zákony a nahradit je novými, moderními a lidu vyhovujícími.

S tím souvisí také otázka legislativních úprav z doby nesvobody. Musíme vymýtit a odstranit tyto zákony a zároveň je nahradit novými a dbát jazykové čistoty zákonů.

Z důležitých úkolů zákonodárné činnosti bude řešení řady otázek spojených s výstavbou našich měst. Nové předpisy musí býti v plné shodě se všemi postuláty moderní urbanistiky. Stavební řády nutno novelisovat a přizpůsobit pokroku techniky. S tím souvisí také otázka stavební uzávěry, jejíž uskutečnění je nutné, aby byla dána možnost racionálně regulovat stavební ruch a aby ohromných investic, které se věnují na veřejná zařízení, bylo plně využito. Se stavebnictvím vůbec ruku v ruce jde i problém bytový, který musí býti vyřešen celostátně a spravedlivě, aby byla povznesena úroveň bydlení širokých vrstev. (Potlesk.)

Žádná veřejná správa se neobejde bez úředníků. Ovšem úřednictvo musí býti republikánské, lidové a musí úřadovati v duchu demokratickém. Výchova zaměstnanců a jejich odborné školení je jedním z nejdůležitějších úkolů budoucnosti. Dnešní doba žádá a bude žádat největší vypětí sil všech zaměstnanců, a je jen spravedlivé, abychom se také postarali o jejich spokojenost. S úpravou mezd nutno spojit i úpravu platů veřejných i soukromých zaměstnanců (Potlesk.) a zejména u veřejných zaměstnanců postaviti celý platový systém na zcena nové a spravedlivé základy. Dnešní platový systém je absolutně neudržitelný a nespravedlivý. Není větší nespravedlnosti než okolnost, že pro platový postup byly rozhodující náhody, zda ten který orgán veřejné správy má či nemá dobrou systemisaci, nebo zda dotyčný zaměstnanec nastoupil o několik týdnů nebo dokonce o několik dnů později. Při rozdělení veřejných břemen nesmí v budoucnu dosud vždycky, nespravedlivě. (Potlesk.) Při býti veřejným zaměstnancům měřeno, jako této příležitosti nelze přejíti mlčením, že zásada "za dobrou práci dobrý plat" platí mnohdy jen na papíře a ne ve skutečnosti. Je na příklad jistě ostudou kulturního státu honorování vědeckých a praktických suplentů na vysokých školách částkou 800 K za semestr při jedné hodině přednášek týdně.

Znárodněním těžkého a klíčového průmyslu, obchodních bank a pojišťoven uskutečňuje se akt hospodářské demokracie, bez které není plné svobody politické. Naše strana se plně postavila za tento veliký socialistický čin, protože jej uznává jako další vývojový systém k lepší národní pospolitosti. Jestliže se během jednání projevila různost názorů, pak to bylo ne v zásadě, nýbrž jen v tom, má-li býti tento čin proveden souborně nebo etapově. Bylo rozhodnuto, že souborně, a strana bere na sebe závazek znárodňovací proces podporovat ze všech sil a pomáhat při počátečních obtížích tak, aby se stal začátkem naší šťastnější budoucnosti. Očekáváme od tohoto aktu splnění ideálu všech socialisticky smýšlejících lidí. Vidíme v tomto aktu dovršení své národní samostatnosti a oproštění od vlivů, které na základě své hospodářské mocnosti zasahovaly mnohdy nešťastně do naší politiky. Všichni teď musíme míti jedinou touhu a jedinou snahu, aby se provedení znárodňovacích dekretů podařilo a aby se stalo požehnáním všeho lidu i naší republiky. (Potlesk.)

Znárodnění průmyslu zvyšuje nesmírně odpovědnost vlády, zejména proti době předválečné. Příslušný dekret ukládá vládě vydat podrobné předpisy o znárodnění a rozhodnout mnoho konkretních otázek, zejména také otázku náhrady. Vláda je také zmocněna ponechat některé znárodněné podniky jiným subjektům, zejména samosprávě a společenstvům. Doufáme, že se v tomto směru bude postupovat velkoryse. Zvláště důležité bude seskupení jednotlivých továren v nové národní podniky. Bude to důležitá organisační otázka, na níž bude do značné míry záviseti prosperita jednotlivých nových celků. Nesmí se při tom zapomínat ani na rozumnou restrikci v oněch odvětvích, kde bychom pravděpodobně nemohli veškeren průmysl zaměstnat. Pracující člověk očekává od znárodnění zvýšení svého sociálního zabezpečení, které se projeví především trvalostí zaměstnání. Jeho práce bude zbavena pocitu nesvobody a zneužití, protože její výtěžek přijde k dobru a prospěchu všech. Na druhé straně vzniká pracujícímu člověku veliká odpovědnost a závazek vůči národnímu celku, aby za toto sociální a hospodářské zabezpečení dal veškerou svou práci hlav i rukou národu k disposici, přejímá od tohoto okamžiku na sebe spoluodpovědnost za blahobyt národa. Musí si uvědomit, že je mu svěřena výroba, aby se spotřebiteli dostal do rukou levný a jakostní výrobek. Vidíme příští úkoly znárodňovacího procesu v dobré organisaci znárodněných podniků, hlavně jejich vedení a v postavení odborných sil v čelo.

Jsme přesvědčeni, že kapitalismus je vývojem překonán. Klademe základy k výstavbě socialismu. Musíme v něm najíti také formu, jak by se uplatnila osobnost. Potřebujeme dovedných rukou našich dělníků, potřebujeme však také dokonalého vedení technického a zkušeností komerčních. Lidí tohoto druhu neměli jsme nikdy nadbytek. Ježto pak v průmyslu a ve vývozu hráli u nás velmi důležitou úlohu také Němci, budeme mít nyní schopných lidí nedostatek. Odpovědnost celostátních podniků proto je ohromná. O tom, kdo bude povolán na místa rozhodující, musí rozhodovat jen a jen schopnost, a tu musí posoudit naši nejlepší znalci nejen teoretičtí, ale i praktičtí. Je dále důležité, aby to byli lidé pevného charakteru a lidé opravdu nezištní, jak bylo prohlášeno ve vládním programu.

Malý a střední průmysl, drobné podnikání a podnikání družstevní zůstaly znárodňovacím procesem nedotčeny. Jsou typickým znakem československého hospodářství. 92% ze 700.000 závodů na území naší republiky patřilo mezi závody s nejvyšším počtem činných osob 5. Proto je třeba, aby se nyní těmto podnikům dostalo podpory všeho druhu, aby nebylo žádného znevýhodňování znárodněné výroby, aby jim bylo pomáháno společným výzkumnictvím, zaopatřováním technické výstroje, sdružováním v nákupní a prodejní družstva.

Také odborné školství musí být vybudováno a vybaveno vším, čeho je zapotřebí k řádnému plnění jeho poslání.

Při osidlování pohraničí nutno míti náležitý zřetel na samostatné živnostenské podnikání. Tyto drobné formy podnikání zůstávají proto, aby plnily dál své hospodářské poslání, rozvíjely soukromou iniciativu pěstováním jakostní výroby jednotkové, zaučovaly průmyslový dorost a zakládáním nových výroben dávaly vznik novým průmyslovým odvětvím, roztroušeným po celé republice. Právě tomuto druhu podnikání vděčíme za to, že více než polovina našeho dělnictva je školena. Podpora tohoto podnikání je tedy v zájmu celého našeho hospodářství i našeho industrialismu.

Znárodněním se buduje nový řád, který musí být řízen jednotným hospodářským plánem, jehož účelem je dát blahobyt nejširším vrstvám národa při šetření národních sil. Tento plán musí zahrnovat hospodářství znárodněné i neznárodněné.

Jeho sestavení je zvlášť obtížné ve státě jako je náš, který je chudý na suroviny, ale je významným státem vývozním. Státem vývozním pak musíme zůstat, nechceme-li, aby životní míra našeho obyvatelstva poklesla. Půjde ovšem také o vhodnou formu parlamentní kontroly našeho plánování.

Pokud se týče výživy a zemědělské politiky, chtěl bych především zdůraznit, že situace zásobovací je obtížná nejen v mase a tucích, ale že není dostatečně zabezpečena ani v obilovinách, že tedy v tomto úseku našeho hospodářství je třeba hospodařit velmi rozumně a odpovědně. Stále si budeme musit být vědomi, že to budou ještě na delší dobu především naše domácí zdroje, ze kterých budeme čerpat výživu nás všech.

K našemu zemědělství ovšem musíme mít potřebný a ne jen na čas omezený zájem, a to nejen proto, že jde o výživu, nýbrž také z důvodů hlubších. Také zemědělci jsou rovnoprávnými představiteli naší národní tradice, tvůrci obrozujících sil národních a vůbec podstatnou součástí našeho hospodářství. Proto je třeba si spravedlivě uvědomit, že věc našeho zemědělství a jeho výkonnost není zejména dnes otázkou jen materialistickou, ale také psychologickou věcí našich zemědělců, kteří ve své ohromné většině, ať patří politicky kamkoli, jsou osobití a demokratičtí jako každý z nás.

Při posuzování průmyslu a zemědělství jakožto dvou nejvýraznějších složek našeho hospodářství nesmíme zapomínat, že zemědělství je jedním z největších odběratelů průmyslových výrobků, bez něhož by průmysl prostě nemohl existovat. Proto se již nesmí v našem státě objevit protiklad zemědělství - průmysl.

Je zájmem průmyslu, aby se zemědělství dostalo pevných a co nejvyšších cen za jeho výrobky, a naproti tomu aby průmyslové výrobky vykazovaly tendenci klesajících cen při zvyšované jakosti. Jen tak dosáhneme plynulé měny výrobků mezi zemědělstvím a průmyslem.