Podpredseda Cvinček (zvoní): Ďalším rečníkom je pán posl. Fusek.

Posl. Fusek (uvítán potleskem): Paní a pánové! Ujímám-li se po prvé v tomto shromáždění slova, činím tak zajisté s pocitem hluboké vděčnosti ke všem těm, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli k tomu, že jsme se mohli na této půdě shromáždit po letech utrpení a nesvobody, abychom položili základy k našemu novému politickému a hospodářskému řádu.

Těžiskem úkolů vlády a tím celé naší národní a státní politiky se stávají otázky hospodářské a sociální. Je to zjevno z prohlášení pana předsedy vlády a z projevů jednotlivých řečníků k tomuto prohlášení. Mám za to, že naše hospodářská a sociální politika musí míti ve své výchozí základně na zřeteli, že národ jako celek sestává vedle inteligence hlavně ze tří složek, dělnictva, rolnictva a živnostnictva. Živnostnictvem míním onu massu našich drobných a středních samostatných podnikatelů a příslušníků svobodných povolání, kteří tvoří sociálně-hospodářský střed národa. Tato složka je v naší národní skladbě typickým zjevem, určujícím netoliko její sociologický charakter, ale umožňující též správné východisko a zaměření naší sociální a hospodářské politiky.

Máme-li dnes vyspělý průmysl, vyspělejší než mnohé jiné země, děkujeme za to především podnikavým a pracovitým generacím českých řemeslníků s jejich spolupracovníky, kteří k němu položili již před mnoha desetiletími solidní základ. Vytvořili jsme svůj průmysl sami ze začátků poctivé a důmyslné rukodílné práce, která byla vždy chloubou a ozdobou podnikavosti našich řemeslných živností. Z tradice jejich odborné dovednosti a důmyslu vznikal postupně český průmysl, který byl tvořen povětšině z malých prostředků, bez cizí pomoci. Některé národy nebyly tak šťastné, aby u nich řemesla dosáhla tak vysokého vývojového stupně, a proto byly při vzniku a budování průmyslového podnikání odkázány začasté na cizí pomoc.

Avšak rozmach a vyspělost řemeslných živností u nás nemá jen význam hospodářský. Ohlédněme se, jak to u nás vyhlíželo před více než 100 lety, na úsvitu myšlenky naší národní a politické svobody, která se ponenáhlu rodila z rostoucího kulturního uvědomění. Byli to z větší části příslušníci našich živnostenských stavů, obchodníci a řemeslníci, kteří byli podporovateli, šiřiteli a udržovateli prvního českého národního školství, literatury, časopisectví a všestranného umění. (Potlesk.) A ovšem byli také prvními průkopníky snah za naši hospodářskou a finanční nezávislost. Zakládali ryze národní, svépomocné peněžní organisace, úvěrové spolky, záložny a pojišťovny. Historie českých živností obchodních i řemeslných je nerozlučně spjata s naším národním a politickým probuzením. Bez prvních mecenášů z řad českého kupectva by nebyli mohli nikdy vyrůst znamenití vědci, spisovatelé a umělci. Vždyť obchodníci, řemeslníci a živnostníci vůbec byli po drahnou dobu značnými podporovateli, ale i uživateli prvních kulturních výtěžků vedle stavu duchovního a učitelského. Byli odedávna hospodářskou a sociální páteří národa a zůstali do dneška v jeho skladbě skutečným středem.

Po stránce poplatnosti tvoří naše malé a střední podnikání složku nejvýraznější a nejstabilnější. Opatřování a zajišťování příjmových zdrojů daňových a poplatkových je u této soukromopodnikatelské složky bez odporu nejvydatnější a nejspolehlivější, neboť na rozdíl od průmyslu, který podléhá vždy výkyvům konjunktury a krisí, jsou vůči nim menší živnosti odolnější a stabilnější, ježto se malý podnikatel probíjí všemi nesnázemi houževnatěji než zmechanisovaný útvar velkého podniku, který po každém prudkém nárazu vykazuje bilanční ztráty a daňovou pasivitu.

Naši fiskalisté mají již staré zkušenosti v tom, jak často selhávají daňové prognosy u velkých podniků a jak nelze bezpečně stavět úhradový plán na předběžných rozpočtech, protože i v národním hospodářství platí poznatek, že hrom bije nejčastěji do vysokých stromů. Malé a střední podnikání tvoří u porovnání s velkými podniky v určitých až několikaletých údobích neměnnou výnosovou základnu daňovou a je takto nesmírně významným činitelem pro stát.

Prosím, aby tyto skutečnosti byly uváženy všemi zákonodárnými činiteli zejména dnes, kdy jsme jistou důležitou část našeho průmyslového podnikání převedli na kolej státního hospodaření.

Nemůžeme ještě zcela bezpečně předvídat, jaká výnosnost bude z této změny pro stát vyplývat, avšak v každém případě je nutno pozastavit se nad názory, jež se občas projevují v tisku a ve veřejných projevech, jako by postátněné podniky nemusily vydělávat. Je nutno zdůraznit, že tyto podniky musí vydělávat na sebe a na daně, aby stát nebyl nucen dobírat daňové manko u ostatních podnikatelů.

Daňová únosnost této vrstvy, která musí zůstat trvalou základnou našeho finančního, resp. daňového hospodářství, je pochopitelně omezena a dlouholetou válkou silně oslabena. Kdybychom ji přetížili břemeny, bude ochromena a podlomena tak, že nebude moci splnit úkol daňového pilíře, jakým ve skutečnosti je a musí zůstati.

Program vlády vyhlášený v Košicích slibuje našemu soukromému podnikání, zejména však také obchodu, podporu v jeho oživení a rozmachu. Veškeré obchodnictvo uvítalo tento závazný slib vlády s povděkem jako příznak lepšího chápání významu soukromého podnikání. Obchodnictvo a s ním i živnosti řemeslné pociťují dnes velmi naléhavě potřebu právní jistoty a bezpečnosti ve svém podnikání, a dostane-li se jim v tom směru opravdu dostatečného pochopení, bude to nejcennější podpora, jakou může vláda pro oživení a rozmach jejich podniků poskytnout. (Potlesk.)

Je svrchovaně nutné, aby malé a střední živnosti jak obchodní, tak řemeslné znaly onu demarkační čáru, která má oddělovat vyvlastňovací snahy v soukromém podnikání od neměnného stavu vlastnického. (Potlesk.)

Revoluční zásahy v našem hospodářství přivodily na některých stranách přechodně pochopitelný neklid, ale české obchodnictvo a řemeslnictvo, které bylo vždy sociálně pokrokovým živlem, vzalo změněný stav na vědomí s upřímným přáním, aby se dílo věkovitého významu podařilo a stalo se pracujícímu lidu v celé republice požehnáním. (Potlesk.)

Je nezbytně nutné, aby vláda jasně prohlásila své stanovisko k poměru mezi podnikáním soukromým a družstevním. I zde se dá z košického programu beze všech pochyb vyčíst, že pro tento poměr má platit zásada naprosté rovnoprávnosti (Potlesk.), to je nefavorisování (Potlesk.) jedné z obou forem podnikání ve prospěch druhé.

Praxe nám však ukazuje docela jiný postup jednotlivých vládních činitelů. Jestliže se celé obory obchodnického podnikání vyřizují z přídělů obhospodařovaného zboží, které se pak přiděluje jiným formám podnikání, jako je tomu u dobytka, semene, nástrojů pro zemědělce, znamená to, že se dnešní vázanosti a obhospodařovacích předpisů využívá mocensky a jednostranně proti jedné podnikatelské formě a činí se pokus ji hospodářsky zlikvidovat dříve, než nastanou poměry, kdy bude moci svou soutěživostí, iniciativou a podnikavostí dokázat znovu své existenční oprávnění. (Potlesk.)

Přestavba určitých odvětví průmyslového a finančního podnikání na státní základnu může být proto úspěšně prováděna jen za předpokladu, že ostatní obory soukromého podnikání budou míti možnosti se klidně vyvíjet, že nebudou zneklidňovány právní a existenční nejistotou. Komu záleží na rozmachu malých a středních živností, neměl by nikdy a nikde činit veřejných projevů, které jsou v rozporu s duchem a směrnicemi košického vládního programu. (Potlesk.) Jako celá Evropa, budeme i my po válce vystaveni ještě nejedné těžké hospodářské zkoušce. Neoslabujme proto naše lidové soukromopodnikatelské vrstvy nervově a hospodářsky, neberme jim chuť k práci a životu, neboť v případě krajní nouze budou významným zdrojem a prostředkem naší podnikatelské schopnosti.

Při budování nové republiky a organisace její správy vyslovují obchodníci a všichni živnostníci přání, aby státní administrativa fungovala co nejjednodušeji a nejrychleji. Složité řízení, nerozhodnost a přesunování odpovědnosti s činitele na činitele působí v hospodářském životě nesmírné škody. Chceme-li dosíci rychle hospodářské obnovy, chceme-li rychle vyrábět, dovážet a vyvážet, pak musíme nejprve rychle, spravedlivě a demokraticky úřadovat a rozhodovat. (Potlesk.) Tady by mělo úřadování předstihnout v tempu podnikatelství. Pružnost a podnětlivost se musí projevovat ve veřejné správě právě tak jako v soukromých dílnách a kancelářích obchodníků. Bylo by také chybou, kdybychom, jako tomu bývalo dříve, práci a povinnosti veřejné správy, hlavně v oboru daňovém a sociálně-poplatkovém, přesunovali na podnikatele a zatěžovali tak jejich čas a režii. Vždyť většina podnikatelů, i poměrně malých, je nucena si vydržovati z důvodu složitosti různých předpisů a nařízení zvláštní odborné síly právní a účetní, čímž je silně zvýšena jejich režie o náklady neproduktivní. Je nutno respektovat zásadu, že času podnikatelova má být využito produktivně, užitečně a nemá být stravován formulářovými rebusy a předpisovými záhadami. (Potlesk.)

Tento stav je v zásadním rozporu s předpokladem rychlého a levného podnikání, a již z toho důvodu by měl býti odstraněn. V souvislosti s výstavbou našeho hospodářství považuji za užitečné dotknouti se funkce našeho zahraničního obchodu. Jsme teprve v nástupu na zahraničním trhu. Začínáme kupovat a prodávat, a tu je velmi důležitě, abychom napřed poznali změněný poválečný svět a volili takové cesty a prostředky k organisaci obchodních styků, abychom mohli obchody co nejrychleji realisovat. Zde mohou vykonávat velmi platné služby naši spolehliví a zkušení dovozci z řad soukromých podnikatelů-obchodníků, kteří se této činnosti věnovali úspěšně již za prvé republiky, jejíž zahraniční obchodní styk vlastně ve skutečnosti vybudovali.

Pohříchu slyšíme mnoho stížností na odstrkování a podceňování těchto obchodníků, na jejichž místa jsou dirigováni dosud nevyzkoušení zástupci různých útvarů podnikání, kteří zdaleka nemohou míti zkušenosti jako osvědčení dovozci a vývozci z povolání. Mám zde doklady na př. ze Švýcar, že si tamní vývozní kruhy na tento způsob obnovování obchodních styků stěžují a podivují se, proč se tam nemohou více uplatnit jednotliví odborní obchodníci z Československa, kteří byli ve Švýcarsku zavedeni a známi. Nesmíme přehlížet skutečnost, že soukromý obchod u nás a na celém světě tvoří mohutnou hospodářskou složku, strukturálně spojenou a prolnutou vzájemnou důvěrou. Bylo by proto našim hospodářským poměrům jen na škodu, kdybychom nepočítali s mezinárodní psychologií soukromého podnikání a nepodporovali především při obnovování styků na zahraničních trzích naše vývozní a dovozní podniky soukromoobchodní. Vždyť mnohé z nich udržují obchodní spojení s cizinou již druhé století. Je tudíž nepochopitelné, když odvážní a podnikaví jednotlivci, kteří dnes chtějí zužitkovat staré styky a realisovat v cizině spojení pro republiku, jsou v této snaze uplatniti se sráženi a znechucováni různými administrativními potížemi a překážkami.

Místa - nejsou to jen činitelé úřední, s nimiž musí každý průkopník zahraničního obchodního podnikání přijít do styku - bývají nezřídka a priori nedůvěřivá a nevlídná a dávají najevo zaujatost vůči soukromému podnikání. Výběr a schvalování osob, které mají realisovat obchodní spojení ve světě, se má díti jen se stanoviska odborné mravní kvalifikace. (Potlesk.) Nezáleží tolik na tom, je-li navazovatel těchto styků družstevník nebo soukromý obchodník, důležité je však, aby to byl člověk zkušený a všeobecně spolehlivý, který by nám neudělal v cizině škodu a ostudu. Provedli jsme přestavbu průmyslového i peněžního podnikání, která obrací nebývalou měrou pozornost zahraničních kruhů na naše poměry. Naši obchodní zástupci se budou muset jistě probíjet mnoha předsudky a zaujatostí, ježto mnohým zahraničním hospodářským a finančním činitelům není lhostejno, jakými cestami se naše hospodářství ubírá. Za této situace je samozřejmé, že nemůžeme vypínati z obchodní aktivity v cizině žádný osvědčený článek, neboť zahraniční obchod je citlivější než vnitřní a také mu nelze spojení vnucovat. Forum tohoto zákonodárného sboru nám poskytne v dobách budoucích příležitost, abychom probrali celý veliký problém aktuálních otázek živnostensko-obchodnických, jimiž se jednotlivě pro omezenost řečnické lhůty nemohu zabývati. Ale bedlivě sledujeme a budeme sledovat především otázku osidlování našeho pohraničí, otázku uskutečnění starobního, pensijního a úrazového pojištění pro podnikatele, obchodníky a živnostníky, otázku daňových reforem, všeobecné paušalisace obratové daně, rekonstrukce veškerých odborových svazů vybudovaných v době okupace a všech ostatních problémů, které budeme míti příležitost zde řešit a k nimž se budu moci vyjadřovat případ od případu.

Uzavírám, že je přáním československé lidové strany, abychom zůstali, jako v jiných oborech politického a sociálního života, také v hospodářské politice věrni demokracii. (Potlesk.) Ta je nedělitelným pojmem, a kdybychom prolomili tuto zásadu a trpěli, aby se v oblasti hospodářského dění postupovalo cestou nejslabšího odporu, nedemokraticky na úkor sociálně slabých, drobných a středních soukromých podnikatelů, pak bychom oslabovali onen národní živel, který je doposud spolehlivou klenbou naší národní, hospodářské a sociální stavby. (Potlesk.) Tvůrcové košického programu první československé vlády si toho jsou dobře vědomi a proto pamatovali na jeho podporu a ochranu. Nyní záleží na všech odpovědných zákonodárných činitelích, aby nepřipouštěli žádné úchylky od těchto zásad, protože se soukromé podnikání všech odvětví může zdárně vyvíjet jen v ovzduší důvěry a právní jistoty. (Potlesk).