Slávne Národné shromaždenie! Zmienil som sa už, že uzákonením národných výborov bola odstránená dvojitá koľaj, a to koľaj samosprávy a koľaj štátnej správy. Presne rečeno, táto dvojitá koľaj zmizla len v odbore verejnej správy vnútornej, lebo však v ostatných odboroch, napríklad finančnom, štátnu správu naďalej budú vykonávať úradníci, t. j. byrokratické orgány. Samospráva platnou úpravou bola prenesená do rúk ľudom volených, odvolávaných a kontrolovaných národných výborov, ktoré vedľa samosprávnych úloh vykonávajú i úlohy štátnej správy, ktoré predtým vykonávaly obce, okresy a krajiny v prenesenej pôsobnosti.

Je výrazom a postulátom demokratickej myšlienky, aby občiansky živeľ, t. j. ľud, vykonával v práve vlastné záležitosti, a to nielen súkromoprávneho významu, ale i záležitosti verejnoprávneho významu, štátom do správy prikázané. Samospráva má u nás veľmi dobrý zvuk a krásnu tradíciu. Najmä v českých zemiach v dobe absolutistického režimu bola samospráva najsilnejšou oporou pre uplatňovanie národných práv a šírenie národného povedomia. Na Slovensku pri vzniku Československej republiky v r. 1918 bola samospráva veľmi chatrná. Príčinou toho bolo jednak, že uhorská samospráva nebola demokratická, keďže ju mala v moci privilegovaná vrstva, z ktorej Slováci boli vytlačení, jednak nemala ani hmotných prostriedkov, aby sa úspešne rozvinula, lebo za Uhorska bolo neznámou vecou finančne podporovať samosprávu. Samosprávny život na Slovensku začal sa rozvíjať za Československej republiky a urobil ohromné pokroky pri všetkých druhoch územnej samosprávy, t. j. tak pri samospráve obecnej ako aj okresnej a krajinskej. Výsledky územnej samosprávy, produkované na poli zdravotnom, kultúrnom, hospodárskom a dopravnom, sú dôkazom vysokej tvorivej schopnosti slovenského národa.

Je len vítané, že novou úpravou o národných výboroch bol daný nový a podstatne i pojmove širší právny základ pre netušený rozvoj samosprávy, ktorá bola úplne udusená za fašistického režimu. Jednako však k rozprúdeniu samosprávneho života nestačí len legislatívna úprava, ale je tu treba troch faktorov, ktorými je podmienený úspešný rozvoj samosprávy. Prvým a základným faktorom sú poctiví a korektní ľudia, ktorí ako členovia národných výborov budú účastní na výkone samosprávy. O týchto som už hovoril v rámci zmienky o národných výboroch. Tu len chcem ešte to poznamenať, že pre členstvo v národnom výbore nemá postačovať iba legitimácia určitej politickej strany, ale že hlavnou legitimáciou, ktorá povoláva k tejto funkcii, má byť mravná kvalita a charakter dotyčného. Druhým dôležitým činiteľom pri samospráve sú finančné a hospodárske predpoklady pre činnosť samosprávy celkov. Ako je známo, Československá republika do r. 1938 výdatnými podporami zaisťovala predpoklady samosprávy. Túto starostlivosť štátu treba stupňovať zvlášť dnes, kedy územná samospráva je veľmi zadĺžená. Pokiaľ ide o Slovensko, doplňujem údaje pána ministra vnútra o zadĺžení obecnej a okresnej samosprávy na Slovensku, ktoré zadĺženie robilo do r. 1939 1 miliardu a dnes robí 1 ³/₄ miliardy, pri čom zadĺženie bývalej Slovenskej krajiny bolo prevzaté štátom. Táto finančná situácia samosprávy vyžaduje naliehavo sanácie, ktorú si predstavujeme tak, aby štát prevzal dlh samosprávy a tým samosprávu odbremenil, aby samospráva, ktorá má tiež vzhľadom na vojnové škody zvýšené úlohy, nebola vyčerpávaná výlučne starosťami o umorenie dlhu, ale aby sa mohla venovať skutočne svojej samosprávnej činnosti. Bolo by žiadúce zrevidovať zákony o finančnom hospodárení samosprávy a nájsť nové príjmové zdroje pre predĺžené sväzky územnej samosprávy. Bez zvýšenia finančnej podpory so strany štátu nemožno očakávať od samosprávy nijakých pozoruhodných výsledkov.

Tretím faktorom úspešnej činnosti samosprávy je, aby kontrolná činnosť dozorných orgánov nad hospodárením samosprávy bola zintenzívnená a aby touto kontrolou vštepoval sa samosprávnym orgánom pocit zodpovednosti. Mnohé kritiky proti národným výborom dnes pramenia práve v tom, že hospodárenie samosprávy je nezodpovedné, nekontrolované a neviazané. Občianstvo a ľud veľmi citlivo reaguje práve na pokračovanie pri hospodárení samosprávy.

I pri samospráve treba zdôrazniť, že veľmi vďačnú úlohu by vykonal zákonodarca, keby novou zákonnou úpravou nahradil roztrieštenú a pomerami prekonanú platnú právnu úpravu o matérii, týkajúcej sa územnej samosprávy, v duchu jej nového pojatia v smysle ľudovodemokratických zásad, kde samospráva je zároveň jedinou formou decentralizovanej správy štátnej.

Slávne Národné shromaždenie! Za fašistického režimu brachiálnymi zásahmi bola spolková činnosť úplne ochrnutá, potlačená a znemožnená. Prvou úlohou Tisovho režimu bolo zrušiť a rozpustiť spolky a organizácie, ktoré stály na idei jednotnej a nedeliteľnej Československej republiky. Majetok týchto spolkov bol rozkradnutý a zašantročený. Zásadou demokracie je, aby spolky, pokiaľ vyvíjajú činnosť v rámci zákonov, neboly hatené vo svojej činnosti verejnou správou. Verejná správa má sa obmedzovať len na vrchný dozor a naopak má spolkovú činnosť napomáhať, lebo sa ukázalo, že spolky produkovaly nezištnou a idealistickou činnosťou na poli hospodárskom, kultúrnom, sociálne-humanitnom a zdravotnom veľmi cenné a pozoruhodné výsledky, národnému celku prospešné. Na Slovensku v oblasti spolkového práva bolo vydané nariadenie SNR č. 51/1945 Sb., ktorým sa rozpúšťajú všetky spolky a sdruženia, organizované fašistickou ideologiou, a ponechávajú sa len spolky, uvedené v prílohe k tomuto nariadeniu. Lež táto úprava nevyhovuje, lebo medzi ponechanými spolkami chýbajú mnohé spolky, ktoré boly rozpustené v dobe okupácie pre ich československé stanovisko. Stačí sa zmieniť o telovýchovnej organizácii Sokol. Mnohí z nás nemôžu pochopiť, prečo táto organizácia nie je uvedená medzi ponechanými spolkami na Slovensku, keď predsa je známa jeho národná minulosť, jeho jasný a nekompromisný postoj k československej štátnosti a jeho húževnatý boj za slobodu našich národov. (Potlesk.) Domnievam sa, že odporuje zásadám demokracie, nepovolovať spolky, ktoré majú československú minulosť, ktoré vykonaly svoje národné povinnosti v odboji a ktoré vždy utužovaly a prehlbovaly československú štátnu myšlienku. Je len samozrejmé, že musíme pri takýchto spolkoch, menovite v prípade Sokola na Slovensku, pokladať za oprávnené volanie činiteľov týchto spolkov po obnovení práce v spolkovom živote v obnovenej republike. (Potlesk.)

I v oblasti práva spolkového, ktoré sa na Slovensku datuje z rokov 1873 a 1875, má unifikácia vďačné a široké pole pôsobnosti.

Slávne Národné shromaždenie! To sú problémy, ktorých som sa chcel dotknúť v súvise s debatou o otázkach našej vnútornej správy a objasniť ich menovite so stanoviska slovenského. Vychádzam pri tom z toho, že keď po dlhom utrpení národa v naplnení Komenského proroctva vrátila sa správa našich vecí do našich rúk, že je našou povinnosťou, aby sme túto správu vlastných vecí robili dobre, poctive a slušne pri prísnom rešpektovaní práva a všeobecných zásad spravodlivosti v duchu tých ideálov, v mene ktorých sme viedli boj za oslobodenie a v mene ktorých sme zvíťazili. (Potlesk.) Je to predovšetkým sama demokracia, ktorá musí preniknúť život každého jednotlivca, rodiny, obce i národa. Táto demokracia, ktorá podľa slov prezidenta Osloboditeľa je víťazstvom práce, a to práce fyzickej i duševnej nad ideálom nepráce, musí byť základnou smernicou pri organizovaní jednotlivých úsekov našej štátnej správy v tom zameraní, že všetko, čo robíme, robíme preto, aby to povznieslo blaho nášho československého ľudu a republiky. (Potlesk.)

Podpredseda Cvinček: Za ďalšieho rečníka sa prihlásil pán posl. Maleček. Udeľujem mu slovo.

Posl. Maleček: Slavná sněmovno, dámy a pánové! Pan ministr vnitra přednesl zde obsáhlý referát, který v hrubých rysech nastínil, jakým způsobem je organisována vnitřní státní správa a jakým způsobem mají proběhnout nastávající volby do ústavodárného shromáždění. Dovolte mi proto, abych jménem té generace, která se narodila ve svobodné republice a která je dnes hybnou silou všech myšlenek opravdové lidové demokracie, zaujal k jeho vývodům své stanovisko. To, že po prvé v dějinách našeho parlamentu je možno mluviti představitelům celostátní organisace mládeže, není dílem náhody. Vláda Československé republiky ocenila zásluhy československé mládeže v boji proti okupantům a politické strany, jmenovitě ty, které nepovažují květnovou revoluci za maximum dosažitelných věcí, nýbrž za východisko k novému spravedlivějšímu řádu, daly svou důvěru velké massové organisaci české mládeže, jež nevznikla proto, že si to vedoucí politikové přáli, nýbrž jako výraz živelné touhy mladých, zůstat v jednom šiku, tak jako tomu bylo v dobách konce prvé republiky a v dobách illegality.

Konstatuji se zadostiučiněním a jménem šestisettisíc mladých Čechů a Slováků, že pan ministr vnitra a jeho úředníci poskytli tomuto hnutí plnou podporu. Aparát, který tu ve vnitřní správě vyrůstal, se v celku ukázal jako aparát, který má opravdovou snahu odrakouštit, odbyrokratisovat a zbavit se policajtských manýr. Proto se tisíce členů Svazu české mládeže přihlásilo ke službě ve Sboru národní bezpečnosti. Je samozřejmé, že tato obroda správního aparátu není dosud úplná. Právě tak, jako se dnes najdou exponenti politických stran, kteří ještě na schůzích svobodné republiky prohlašují Sbor národní bezpečnosti za organisaci illegální, jsou dosud ve správním aparátu úředníci, kteří si představují život jako sborník paragrafů, nařízení, povolení a zákazů. (Výborně!)

Podle slov pana ministra bude napříště pasivní volební právo od 21 let a aktivní volební právo od 18 let. Věřím, že toto pravidlo bude vtěleno v zákon beze změny. Je to veliké poučení a výsledek květnové revoluce, kdy se ukázalo, že nejen v nadšení pro boj, ale i v pochopení doby stojí mládež na místě neposledním. Dnes půjdou tito mladí lidé k volebním urnám. Jsou mnozí, kteří tvrdí, že svým hlasováním, které nebude podloženo politickým přesvědčením, mohou neodpovědně zkreslit výsledek voleb. Dovolím si optati se těchto kritiků: Mají nebo nemají právo spolurozhodovati o svých představitelích ti, kteří obnovovali svobodu národa (Výborně!), kteří tvořili jádro partyzánských čet (Potlesk.), kteří tvořili jádro bojovníků na barikádách, kteří tvořili jádro slovenského povstání? Kolik tisíc 16 - 20letých kamarádů prošlo peklem Dachau, Belsenu, Osvěčimi, Oranienburgu a Mauthausenu! Katovská sekera Němců se neptala tak úzkostlivě po stáří, jako dnes někteří páni. Ještě 28. dubna 1945 byla terezínskými vrahy narychlo vybrána z vězení skupina mých kamarádů, sabotérů, kteří nebyli starší 21 let a kteří byli popraveni jako zvlášť nebezpeční. Proto nemá ani republika, jež také z této krve vzešla, právo oddalovat racionalistickou problematikou politické vyspělosti mladou generaci od státního života. V době po květnové revoluci slíbili představitelé stran i vlády, že mládež bude zastoupena v samosprávných institucích. O tom, že se v nich osvědčila, svědčí fakt - a tento fakt můžeme kdykoliv a kterékoliv straně doložit - že zástupce mládeže byl často jediným zastáncem jednoty národa, že zástupce mládeže v národních výborech jediný proti všem stranám hájil myšlenku Národní fronty. Dnes se zdá, že tento slib některé činitele mrzí. 5. května, kdy se národní výbory tvořily, bylo v nich místa dost. Máme po ruce důkazy, že v některých místech představitelé illegálního hnutí mládeže, a to nejen v Čechách, nýbrž i na Slovensku - je mým potěšením, že mohu jako člen Ústředí československé mládeže zdůraznit, že politický náhled obou národů musí vycházet ze stejných zásad a stejné problematiky - musili vybízet zástupce politických stran, aby se vřadili do revoluční práce. Tenkrát, když nešlo o úřad, když šlo o krk, tenkrát bylo v národních výborech místa dost. Je na představitelích Národní fronty, aby si uvědomili, že když 5. května mohla mládež - a prosím, mohu říci, že i já osobně - chodit od jednoho představitele strany ke druhému, aby už přišli do národního výboru, že je dnes na čase, aby tuto snahu mladé generace potvrdili a přiznali jí právo rozhodovat o sobě samé. (Potlesk.) Svaz české mládeže věří, že na řešení této otázky nebude zapomenuto a že politické strany se samy dobrovolně nebudou zříkat těch, kteří byli jejich oporou, jen proto, že se bojí snad o ztrátu větší nebo menší funkce. Dnes je tato otázka aktuálnější než jindy. Právě minulá neděle jasně ukázala, že Svaz české mládeže roste a mohutní a stává se mluvčím vší pokrokové mládeže a zdrcující většiny mládeže vůbec.

Valný sněm organisace Junák a celostátní konference středoškolských samospráv v Brně potvrdily svoje spojení s jednotným velikým hnutím Svazu české mládeže a potvrdili tím věrnost myšlenkám květnové revoluce.

Pan ministr vnitra se dále zmínil o tom, že zrádci a kolaboranti nebudou míti volebního práva; zdá se však, že to mají býti jen ti, kteří byli lidovými soudy nebo soudy o národní cti odsouzeni. Mladá generace se proto právem ptá, zda zároveň s ní půjdou k tomuto nejčestnějšímu aktu veřejného života kolaboranti Burian, Ludikar a další houf prominentů protektorátní éry, nad nimiž byly příslušnými očistnými komisemi vyřčeny rozsudky při nejmenším problematické. Ještě dnes je pronásledováno mnoho lidí, kteří se ukázali v době okupace nepříliš stateční ve svém bydlišti nebo pracovišti a jejichž provinění není zvlášť závažné. Ptám se slavné sněmovny: Mají býti tito celkem neškodní přisluhovači potrestáni, a ti, kteří jim dávali příklad, mají vyváznout bez škrábnutí? Půjde k volební urně pan Jiří Dohnal, který procítěným hlasem interpretoval v Táboře myšlenky nebožtíka Háchy? Již v prvých dnech revoluce bylo řečeno: Svedeným bude dána možnost vrátit se do řad národa, ti však, kteří dávali vzor, budou pykat. Žádám jménem mladé generace, aby toto pravidlo bylo dodržováno. (Výborně! - Potlesk.)

Považuji proto za nutné, aby aparát ministerstva vnitra učinil konec šikanám těch, kteří jsou vyloženě a prokazatelně pronásledováni z osobních důvodů. Buďme přísní, ale nebuďme malicherní. Tvrdíme dosud, že T. G. Masaryk je naším vzorem. Buďme dědici jeho mravních zásad. V lidové demokracii jsou orgány státní orgány lidu, ten je má právo odvolat; neodvolá-li je však, musí jim celý národ věřit.

Pan ministr mluvil o duchu nové lidové správy a státního aparátu. Chci zdůraznit, že na duchu a uvědomění těch, kteří tento aparát tvoří, závisí jeho úspěch. Co nám budou platné zásady a zřízení snad nejpokrokovější, když nebudou ti, kteří je provádějí, prodchnuti jejich duchem. Nestačí proto jen odstranit ze správy ty, kteří se provinili. Je nutno ostatní vychovávat, to znamená starat se, v jakých poměrech žijí, co je zajímá, a přetvořit mechanická kolečka státního aparátu v nositele velkých myšlenek, jimiž má býti práce tohoto aparátu naplněna.

Sociální demokracie, jejímž jménem zde mluvím, uvědomuje si závažnost rozhodování o volebních aktech. Moji kolegové objasnili nebo objasní stanovisko k ostatním otázkám. Já chci jenom zdůraznit, že strana, která vyslala avantgardu svého hnutí mládeže do parlamentu, zůstane mládeži věrna i při tomto rozhodování. Jako mladý sociální demokrat věřím, že i ostatní strany dodrží slib mladé generaci daný a že i ostatní ministerstva budou tak, jako je tomu u ministerstva vnitra, jednotné hnutí mládeže respektovat a počítat s ním.