Nelze ovšem zastírat skutečnost, že takováto opatření znamenají určité omezení volné disposice vlastní pracovní silou. Avšak nynější doba nezbytně vyžaduje, aby stát řídil veškerý hospodářský život a aby sledoval s největší pečlivostí plnou zaměstnanost ve všech oborech a odvětvích a také jejich výkonnost. Z toho důvodu musí stát míti také možnost, aby organisoval a řídil pracovní trh. Pracovní průkazy budou míti však také jiný velmi důležitý úkol. Umožní všeobecnou evidenci osob práce schopných a tím podchycení všech těch, kteří se až dosud práci vyhýbali. Dělníci a zaměstnanci, kteří rádi pracují a rádi rozmnožují statky svou prací, uvítají toto opatření a nebudou v něm cítit nějaký hrot proti sobě. Ze všech těchto důvodů doporučuji, aby slavná sněmovna předložený návrh zákona schválila. (Souhlas.)

Předseda: K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Přihlášeni jsou tito řečníci na straně "pro": posl. B. Procházka a posl. Bělíková.

Uděluji slovo p. posl. B. Procházkovi.

Posl. B. Procházka: Pane předsedo, vážená sněmovno, paní a pánové!

Vládní návrh zákona, kterým se zavádějí pracovní průkazy, zdá se býti málo významný. Ale když se nad touto předlohou zákona zamyslíme a uvědomíme si, co sleduje, vidíme, že se jí zamezí ulejváctví zvláště těm lidem, kteří si ještě dnes myslí, že nemusí pomáhat na výstavbě našeho státu. Nechceme starý způsob pracovních knížek, které mnohdy sloužily k tomu, aby zaměstnavatel persekvoval a diskvalifikoval dělníka po dlouhá desetiletí. Mnohdy stačila sebemenší poznámka v pracovní knížce a dělník v celém kraji nedostal zaměstnání. A tak desítky poctivých dělníků, hlasatelů socialismu, musily hledati zaměstnání za hranicemi.

K tomu účelu nemají pracovní průkazy sloužit. Je ctí pracujících, že mohou účinně pomáhati na budování našeho státu přesto, že náš průmysl ještě není tam, kde by měl býti. Přesto musíme zdůraznit, že se překonala řada nedostatků a těžkostí zaviněných nacismem a okupací. Šest let se agitovalo v zahraničním rozhlase mezi dělnictvem, aby nepracovalo, sabotovalo a brzdilo výrobu, a tím se brzdil válečně-hospodářský život nacistického Německa. Tato šestiletá propaganda, která v době okupace byla správná, má své nevýhody v tom, že těm mladým, kteří neprošli školou života a nezúčastnili se dříve odborového života, nebylo možno řádně vysvětlit, co znamená práce v socialistickém zřízení, že tito mladí v dnešní době nechápou zaváděnou pracovní disciplinu a zvýšení pracovní morálky. Byly to závodní rady a výbory, které dovedly přesvědčit větší část dělníků o nutnosti kladného a přímo stachanovského zapojení do práce. Ano, na všech úsecích práce máme co do pracovního výkonu vzorné dělníky, kteří účinně pomáhají nejen v práci, ale i v uvědomování mezi dělnictvem. Takovýto průkaz bude nejen řádnou kontrolou, ale v pozdějších dobách i čestnou legitimací pro toho, kdo v nejtěžších dobách budování pevných základů naší republiky dovedl bez výhrad přiložiti ruku k tomuto historickému dílu našeho demokratického státu. Tak jako voják na frontě dostane za své hrdinné činy před nepřítelem vyznamenání za svoji oddanost věci národa a státu, takovým vyznamenáním bude pracovní průkaz na frontě práce tomu, kdo bude účinně pomáhati.

V mnohých závodech a továrnách, tam, kde pomáhají dobrovolné pracovní skupiny, zavádějí se zvláštní potvrzení nebo legitimace, ve kterých je uvedeno, kdo a kolik hodin pracoval jako brigádník. I takovéto místní průkazy budou později ctí pro každého, kdo tak pracoval na upevnění našeho státu.

Pracující pochopili již v prvopočátku, že jenom prací mohou udržeti to, co bylo velkými obětmi vybojováno. Již 12. srpna m. r. na celozávodní schůzi Poldiny huti v Kladně po skončení dobrovolné směny pro výzbroj Rudé armády bylo usneseno rozvinouti pracovní soutěž, sloužící k vyzbrojení naší československé armády a k hospodářské výstavbě naší republiky. Toto usnesení bylo provedeno na počest našeho osvobození na prahu ukončení druhé světové války a nastávající doby světového míru. Byla vyhlášena soutěž na nejlepší pracovní výkon ve výrobě pro naši československou armádu a republiku. A hned potom vyzval kladenský revír největší uhelný revír v naší republice, revír moravsko-ostravský, do soutěže, kdo dá více uhlí do hospodářských základů naší republiky. Již 12. srpna dali kováci Poldiny huti základ k soutěži a tato soutěž se rozvinula v národní soutěž, v níž miliony rukou se zvýšeným úsilím i s velkými obětmi budují další základy našeho státu. Dobrovolné pracovní skupiny, které jsou organisovány na různé práce, jak toho vyžaduje naše hospodářství, splnily svou povinnost. Tak hned v měsíci květnu, kdy volala řepná pole po okopání a jednocení, byly organisovány skupiny dělníků a dělnic ze závodů na záchranu řepy. Tak dělníci Poldiny huti odpracovali 17.168 hodin při okopávání a jednocení řepy. Při žňových pracích odpracovali dělníci Poldiny huti 86.610 hodin. Při lesních pracích odpracovali 2.226 hodin. Celkem jeden závod na těchto polních pracích odpracoval 106.004 hodin. To je ukázka, co udělal jeden závod v zemědělské práci. Ale i ženy, jejichž muži pracují v průmyslu, splnily v polních pracích svoje povinnosti k národu a státu. Tak v Rozdělově se všechny ženy usnesly, že budou pracovat o řepě i o žních, a odpracovaly celkem 8.300 hodin. Není v obci jedné ženy, která by byla neodpracovala určitý počet hodin ve prospěch národa a státu při polních pracích. Těchto prací se zúčastnily i 76leté stařeny, a věřte, že tyto mohou být v jednotlivých případech vzorem pracovitosti a obětavosti.

Také teď, kdy se řeší uhelná krise, kdy se všude stále volá po uhlí, opětně se organisují z řad dělníků pracovní skupiny, aby se mohla vyřešit uhelná kalamita. Opět jsou to dělníci z Poldiny huti, jejichž závod ještě není převeden na mírovou výrobu, kteří si na svých dílenských schůzích dali otázku nutnosti pomoci v dolech a přihlásili se téměř všichni, že odpracují přiměřený počet hodin v dolech, aby kladenští havíři mohli splnit svůj úkol, zvýšit těžbu na předválečnou úroveň. Tak na 300 dělníků celý měsíc pracuje v dolech, a ještě každý týden v neděli 150 dělníků chodí pracovat do šachet. Když byla organisována akce kladenských horníků dát Praze a veřejným úřadům uhlí, zúčastnilo se této akce 699 dobrovolníků, z nichž bylo 153 žen. Ve druhém případě, kdy opět kladenští horníci těžili pro Brno, zúčastnilo se této práce 1.020 dobrovolníků, a z toho bylo 350 žen. Ještě několik desítek dobrovolných pracovníků bylo posláno zpět, jelikož jich při tomto pracovním nasazení nebylo možno využít. V pracovních skupinách nastupují při národních směnách do dolů všechny vrstvy národa: lékař, učitel, úředník, rolník, dělník, muž nebo žena. Všichni svorně jdou pomáhat tam, kde je potřeba. Na dole Anna pracují již po měsíc pravidelně každou neděli úředníci kanceláře presidenta republiky. Pravidelně chodí na důl Prago rolníci z Buštěhradu těžit s havíři uhlí pro republiku. Do dolu sfáral i malíř prof. Drahoňovský, který pak své zážitky z krásy práce havířů přenesl na plátno, a tak byla z těchto prací uspořádána umělecká výstava "Opuštěné chodby", první kulturní akce v republice, pořádaná našimi horníky. Horníci dávají uhlí universitám, nemocnicím, všem, kteří ho nejvíce potřebují.

Tento případ ukazuje, že práce může sdružit, stmelit a zpevnit všechny poctivé Čechy k usilovné práci, k vytvoření pevných základů naší republiky. Práce rozbíjí staré přehrady mezi rolníkem, dělníkem, malířem, inteligentem, básníkem, mužem i ženou. Práce je všechny spojuje k úsilí o rozkvět blahobytu nás všech.

Byl jsem v družstevním podniku VDP v Nelahozevsi, kde se vyrábí margarin a mýdlo. Jsou to radostné okamžiky být mezi dělníky i techniky, kteří dosáhli první ceny za to, že první dali továrnu do chodu, a další první ceny v soutěži o dosažení předválečné výroby. Všichni z toho mají velikou radost. Dnes však mají obavy, že nebudou mít dostatek surovin a že proto budou muset omezit výrobu. Je nutno, aby vláda takovýmto továrnám pomohla, aby nemusely výrobu omezovat a zastavovat.

Celkem se již 8.200 dobrovolných pracovníků zúčastnilo prací v dolech a odpracovali již 65.600 hodin. Z tohoto počtu nejméně 22.000 hodin odpracovaly ženy. Ženy nastupují do dolů s muži a jsou kladnými činiteli na výstavbě naší republiky. Ženy Mandíková a Kučerová každou neděli sjíždějí se svými muži do dolu Ronna, do hlubin země, aby tam s nimi kopaly uhlí. Jejich výkon na osobu a směnu je 10 vozů a jeden pár, výkon, za který se nehanbí žádný havíř. Čest všem těmto ženám, které pracují s našimi havíři na tom nejtěžším pracovním úseku, který zajišťuje pevné základy našeho hospodářského života.

Podívejme se blíže, jak takováto pracovní skupina vypadá. Na dole Ronna pracovalo několik brigád Svazu české mládeže o počtu 29 mužů a 3 žen; naložili 21 vozů uhlí, t. j. 3,90 q na hlavu. Dobrovolníci ze Žižkova, 31 mužů a 1 žena, naložili 24 ¹/₂ vozu uhlí, t. j. 4 q 50 kg na hlavu. Pracovníci Pražské železářské v počtu 23 mužů a 2 žen naložili 24 vozů, t. j. 6 q 50 kg na hlavu. Brigáda z Jemník, 20 mužů a 4 ženy, naložila 37 vozů, t. j. 9 q 25 kg na hlavu. První brigáda 19 žen na dole Mayrau, která nastoupila minulého roku v srpnu, t. j. tři měsíce po osvobození, naložila 54 vozů, připadá tedy na jednu ženu 19 q uhlí za směnu. V této skupině byla osmnáctiletá a devatenáctiletá děvčata, která dokázala, že dovedou svou prací být příslušnicemi hodnými nově se rodící dělnické třídy. Tuto zásobu uhlí jim nakopal jeden havíř-stachanovec, František Foubík. Výkony takovýchto havířů, jichž je v našem kladenském revíru několik stovek, plně zaručují, že kladenští horníci splní své povinnosti k našemu obrozenému hospodářství.

Takovéto výsledky pracovních brigád máme na všech úsecích práce. A je mnoho těch - mnohdy i vlivných činitelů - kteří říkají: Ony se ty brigády všude neuplatnily. Jak je to možné, paní a pánové, aby se práce při budování naší republiky neuplatnila? Myslí snad tito činitelé, když budou mít dělníci ruce v kapsách, když teď při nedostatku uhlí půjdou místo do pracovních brigád na procházku, že bude více uhlí v rodinách, že bude více uhlí dáno do hospodářského života? Ne ruce v kapsách chodit na procházky a mít pětidenní pracovní týden, ale každé sebemenší pracovní síly je nutno všude využít! Všude je tolik práce velmi nutné k tomu, aby se náš hospodářský život dostal na mírový stav a byl tak zajištěn blahobyt našeho národa.

Při cukerní kampani odpověděl ředitel cukrovaru, když byla kampaň skončena, na otázku o průběhu celé akce takto: "Byla to úmorná práce, ale nebýt závodní rady, nikdy bychom nemohli tak úspěšně skončit. Ať si nikdo nedovolí zlehčovat práci závodní rady a pracovních skupin!" A na druhé straně se podívejme, jak také pracují jednotliví členové našeho národa. V neděli dne 30. prosince v kostele v Hnidousích byly rozdávány tyto letáky (ukazuje), že prý se má šest dní pracovat a sedmý den odpočívat. A za to, že se tento zákon boží nedodržuje, prý se příroda mstí tím, že byli havíři a brigádníci na dole Šeler zavaleni. Kde byli tito pánové, když v době okupace celá Hitlerova mašina posílala inteligenty, úředníky a učitele do dolů, kde se pracovalo všechny neděle. Tenkrát tito pánové nerozdávali takovéto letáky, neorganisovali akci proti práci v neděli. Tenkrát organisovat, aby se v neděli nepracovalo, byla práce ve prospěch národa, a tenkrát tito pánové mlčeli, ba ještě se modlili, aby dělníci, úřednici, inteligenti do šachet šli. Dnes, když máme stát, svoji republiku, jsou první, kteří zrazují, aby dělníci nepracovali. To znamená, že dnes provádějí práci proti našemu národu, proti našemu hospodářskému životu. (Výkřiky.) Pánové, tady je leták, můžete si jej prohlédnout. (Výkřiky.) Kdyby to byli učinili v době okupace, byl by jim hrozil koncentrák, možná i smrt. Tvrdí, že bez božího požehnání je marné lidské namáhání. (Tak jest!) My tvrdíme, že nemůže býti většího požehnání než obětavá a nezištná práce ve prospěch bližních. (Potlesk.) Proto odsuzujeme takovouto agitaci, která se provádí v některých kostelích a je namířena proti našemu státu.

Závodní rady, národní výbory, odborové organisace společně s komunistickou stranou Československa, která jest důležitým činitelem v organisování těchto pracovních skupin, se však nedají zastrašiti takovými letáky, ale ještě s větším úsilím budou pracovat, aby celý náš hospodářský život pokud možno nejdříve dosáhl průměrného výkonu z předválečných let a aby tak byly dány základy k rentabilitě našich závodů. (Výkřiky.)

A právě tento vládní návrh zákona, kterým se zavádějí pracovní průkazy, musí sloužiti k tomu, aby se práce stala věcí cti, věcí hrdinnosti každého člena národa. Průkazy musí sloužit k tomu, abychom se přiblížili době, kdy budeme důsledně uplatňovat heslo: Kdo nepracuje, ať nejí, nevládne a nerozhoduje! (Bouřlivý potlesk.) Pracovní průkazy budou historickým dokumentem pro příští naše pokolení, kdo a jak v dobách pro republiku nejkritičtějších se osvědčil a bez výhrad dal svůj volný čas, své neděle k tomu, aby to, co na bojištích, v koncentrácích a ve vězeních velkými obětmi bylo vybojováno, bylo také prací udrženo. Pracovní průkazy nám pomohou přinutit k práci živly práce se štítící a opravdu vážně provést dekret o pracovní povinnosti. Pomohou nám dát průmyslu a ostatním pracovním odvětvím pro produktivní práci zaměstnance, kteří jsou dosud zaměstnáni na pracích neproduktivních. Pracovní průkazy pomohou k tomu, aby se všem lidem poctivé a užitečné práce dostalo plného uznání, které jim náleží. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo pí. posl. Bělíkové.

Posl. Bělíková (uvítána potleskem): Vážená sněmovno, paní a pánové!

K vládnímu návrhu čís. 106 o zavedení pracovních průkazů jménem čs. sociální demokracie prohlašuji, že se zavedením těchto průkazů - či lépe osvědčení - plně souhlasíme.

Jako mluvčí pracujících žen mám k těmto osvědčením několik připomínek.

Především je třeba, aby úřady ochrany práce za pomoci všeho občanstva zachytily všechny příslušníky národa schopné práce, tedy i ty, kteří se z jakýchkoliv důvodů doposud práci vyhýbají. (Potlesk.) Rozhodně si nepřejeme, aby se pracovní průkazy podobaly dosavadním protektorátním pracovním knížkám, z nichž se opravdu těžko dovídáme, jaké zaměstnání jednotlivec zastává, o pracovních schopnostech vůbec nemluvě. Trváme na tom, aby se pracovní osvědčení stalo skutečným osvědčením pracovníka či pracovnice, aby bylo věrným obrazem jeho pracovních schopností, jeho pracovních výkonů, aby se stalo každému z nás, kdož se podílíme na výstavbě našeho státu, chloubou. Majitel pracovního průkazu musí prokázat při změně zaměstnavatele nebo při prvním nástupu do zaměstnání, co umí, jak se osvědčil, jaký měl poměr k práci tělesné či duševní. Majitelům pracovních průkazů nechť je přidělováno takové zaměstnání, které jim přísluší podle vzdělání, vyučení nebo vynikajících schopností a výkonu. Nejsme proti výjimkám jako odměně za statečnost a pomoc při národním osvobození, za válečné zásluhy, nebo proti ulehčení těm, jejichž zdraví je ohroženo útrapami z koncentračních táborů nebo káznic, ale i zde je nutno se řídit schopnostmi. Odmítám však, aby mnohým mladým dělníkům nebo dělnicím byla přidělována zaměstnání lehčího rázu, aby byli přidělováni do kanceláří a úřadoven, kde máme celé stovky přebytečných sil, zatím co v továrnách, na stavbách silnic a mostů máme nedostatek pracovníků. Dnes, kdy pracovní kapacita mnohých závodů je dočasně ochromena nedostatkem uhlí, ale v jarních měsících se rozjede naplno, bude se nám nedostávati pracovních sil.