A proto na všech těchto věcech má nemalou zásluhu ministerstvo vnitra, proto je zejména jeho ministr solí v očích naší reakce, která by ráda viděla, aby se režim lidové demokracie zvrátil v předválečné poměry.

A toto úsilí reakce nachází nejen objektivní, ale i zcela subjektivní podporu v některých kruzích národně socialistické strany, které jsou zejména nyní před volbami toho mínění, že volební hlasy reakce nesmrdí a že ve volbách stejně platí hlas zakukleného reakcionáře, skrytého kolaboranta, velkošmelináře a rozvratníka, jako hlas příslušníka zahraničního vojska, partyzána, bojovníka z barikád, bývalého politického vězně nebo poctivého demokrata. (Potlesk poslanců stran komunistických a čs. soc. dem.) I z těchto určitých kruhů národně socialistické strany se šíří propaganda, že předmnichovský režim byl lepší nežli dnešní lidová demokracie. I tyto kruhy by rády viděly, kdyby se vrátily staré předmnichovské poměry. Proto dávají na jevo takovou útlocitnost, když ministerstvo vnitra přiskřípne někde nějakého Němce, zrádce, kolaboranta, šmelináře nebo rozvratníka. (Potlesk poslanců stran komunistických a čs. soc. dem.)

Tyto kruhy v národně socialistické straně to jsou, které tlačí celou stranu k dobrodružné a osudné politice dvojího želízka: k politice vládní strany a současně oposice; k politice košického programu a současně nadbíhání reakci; k politice Národní fronty a zároveň rozbíjení jednoty národa. Výrazem těchto tendencí byl i včerejší projev pana docenta Krajiny, který s největší rozhodností odmítáme jako nedůstojný politický manévr, neslučitelný s politickými metodami Národní fronty a s posicí národně socialistické strany jako strany vládní. (Výborně! - Potlesk poslanců stran komunistických a čs. soc. dem. - Posl. Kliment: Odkud má pan docent Krajina mravní mandát, aby zde takovým způsobem mluvil?)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Dolanský (pokračuje): My komunisté neodmítáme positivní kritiku vlády a tím méně positivní kritiku na půdě parlamentní. Nedáme se však politickými manévry zatlačit od politiky důsledného hájení vymožeností naší národní a demokratické revoluce, lidově demokratického režimu a zájmů lidu. Budeme nadále neústupně potírat všechny pikle a intriky reakce, ať se to zjevným neb zakukleným reakcionářům, kolaborantům a rozvratníkům nebo panu docentu Krajinovi líbí nebo nelíbí. (Potlesk poslanců stran komunistických a čs. soc. dem.) Poučeni zkušenostmi z doby předmnichovské, které draze vykoupil celý národ a z nichž se ničemu nechtějí naučit určité kruhy v národně socialistické straně, zdvojnásobíme ještě ostražitost a bdělost vůči reakci a zdesateronásobíme úsilí lidu o udržení jednoty národa, kterou pokládáme za nejjistější záruku klidného a zdárného vývoje republiky. (Hlučný potlesk poslanců stran komunistických a čs. soc. dem.)

Předseda (zvoní): K věcné poznámce se přihlásil p. posl. Valo. Uděluji mu slovo.

Posl. Valo: Slávna snemovňa!

Nech mi je dovolené vzniesť s tohoto miesta čo najostrejší protest proti hrubej urážke tohoto sboru a všetkých jeho členov včerajším vystúpením pána docenta dr Krajinu. Poslanecká snemovňa je zákonodarným a kontrolným sborom. Pred tvárou tohoto sboru nemá byť tajené nič žiadnym jeho príslušníkom. Včera však pán docent Krajina otvorene prehlásil, že on a jeho kolegovia majú politický materiál vo veciach ministerstva vnútra, ktorý nechce poslaneckej snemovne prednášať, s odôvodnením, aby nebol zneužitý. To znamená, že pán docent nepovažuje parlament a jeho členov za dosť vážnych, aby sdelil a predostrel parlamentu údajný materiál.

Takáto hrubá urážka a podcenenie československého parlamentu a jeho príslušníkov nestala sa v tomto dome za celé 20ročné trvanie Československej republiky.

Je hrubým nesmyslom a demagogickou frázou obava zo zneužitia politického materiálu. Zneužiť sa dá práve to, keď sa prehlási verejne existencia nejakého politického materiálu a nesdelí sa akého a nechá sa tým bujnieť široká fantázia a tvorenie domienok. Keď pán docent Krajina a jeho kolegovia chceli ozaj dôverne niečo sdeliť tomuto sboru, mali možnosť žiadať, aby schôdza parlamentu bola prehlásená za dôvernú.

Prosím všetkých členov tohto slávneho sboru, aby čo najrozhodnejšie protestovali proti tejto hrubej urážke. Nech pán docent Krajina a jeho kolegovia predložia parlamentu materiál, ktorý majú. Prosím pána predsedu snemovne, aby urobil opatrenie, aby sa členom tohto sboru dostalo zadosťučinenie. (Búrlivý potlesk.)

Zároveň žiadam ctené predsedníctvo poslaneckej snemovne, aby v budúcnosti zamedzilo a znemožnilo urážky podobného druhu, lebo týmto spôsobom je znevažovaný československý parlament a jeho členovia. (Búrlivý potlesk.)

Předseda: Uděluji slovo panu posl. dr Bunžovi.

Posl. dr Bunža: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Pan ministr vnitra shrnul ve svém exposé nejpodstatnější úkoly, které ministerstvo vnitra po osvobození ve svém oboru vykonalo nebo vykonati hodlá, a mezi jiným rozvedl a odůvodnil vznik a právní charakter instituce národních výborů. Uvedl potíže, s nimiž započaly národní výbory svoji práci, a zhodnotil vše, co lze národním výborům přičísti k dobru.

Jak plyne však ze samého exposé pana ministra, otázka lidové administrativy není dosud daleko vyřešena. Je ohlášena řada osnov o organisaci a jednacích řádech národních výborů místních, okresních a zemských. Vedle otázek však, které naznačil pan ministr, bylo by se zabývati u tohoto správního útvaru ještě těmito dalšími otázkami:

Je nutno za prvé velmi bedlivě míti na mysli při konečném legalisování instituce národních výborů, jak zabrániti tomu, aby lidová administrativa nebyla administrativou zpolitisovanou. Lidová administrativa musí sloužiti všemu lidu a každý občan, i když patří k jiné politické straně než pan referent, anebo který není v žádné politické straně, musí se dovolati svého práva a ochrany stejně jako straník a musí míti dojem, že referent není jen zástupcem své strany, ale lidu, a že je tedy i jeho zástupcem.

Za druhé je nutno zabránit tomu, aby lidová administrativa nebyla složitějším a dražším aparátem neb administrativa byrokratická. Zástupci lidu ve správních úřadech musí také sami pracovat a vyřizovat a nejen nařizovat a dát se obsluhovat štábem placených úředníků. Při konečné organisaci národních výborů bude nutno také vyřešit kompetenční poměr lidových zástupců ve veřejné správě a úředníků k této správě přidělených. Správně vyzvedá pan ministr ve svém exposé, že je nutná úzká positivní spolupráce mezi zástupcem lidu a úředníkem, neboť při dnešních složitých poměrech se ani lidová správa neobejde bez úřednického aparátu z řad odborníků právních, hospodářských a technických. Je však nutno stanovit, co smí nebo nesmí dělat zástupce lidu a co úředník, aby se předešla nedorozumění mezi nimi a tím se předešly škody, které z toho nakonec vzejdou jen občanům.

Za třetí je nutno vybudovat náležitě poměr hierarchické podřízenosti nižších orgánů správních k vyšším, jak již zdůraznil pan president republiky ve svém poselství v parlamentě dne 28. října minulého roku. I v lidové správě veřejné musí být zachován instanční a dozorčí systém, nemá-li se veřejná správa vyšinout z kolejí právního řádu. Z exposé pana ministra není však patrno, jak vláda hodlá tento choulostivý problém vyřešit. (Předsednictví převzal místopředseda Tymeš.) Pan ministr naznačil, že nižší orgány lidové správy budou moci podrobovat příkazy vyšších orgánů a ústředních úřadů kritice. To je prohlášení velmi závažné a bude nutno se tímto problémem brzo blíže zabývati. Zejména bude nutno jasně rozhodnout, zda a koho má v takových případech správní úředník národního výboru poslechnout, zda svého nadřízeného úřadu, či svého představeného politického hodnostáře národního výboru. V praxi jde o to, kdy se úředník dopustí disciplinárně trestného odepření poslušnosti, zda tehdy, když neuposlechne politického referenta, nebo písemného příkazu, případně ústředního úřadu.

Pan ministr se v exposé také zmínil, že národní výbory byly podrobeny kritice veřejnosti, že tato kritika byla částečně oprávněna, neboť průběhem revoluce dostali se do národních výborů živlové, kteří neměli dostatečných mravních kvalit, že však národní výbory byly od těchto živlů již očištěny. K tomu nutno jen konstatovat, že si národní výbory nejlépe a nejdříve získají plnou důvěru lidu, až budou složeny ze skutečných zástupců lidu, vzešlých z přímých a tajných demokratických voleb. (Potlesk.)

Při otázce našeho úřednického sboru si musíme konečně říci upřímné slovo o tom, kolik dobrých a minulostí nezatížených úředníků jsme převzali a kolik nových jich bylo od května 1945 nově přijato. Tento úřednický živel nemůžeme většinou počítat mezi zapracované a zkušené odborníky. Přičteme-li k tomu zjevu ještě tu okolnost, že v důsledku revolučních přesunů v úřadech sedí množství našich úředníků u práce, kterou nikdy nedělali, není divu, že byrokratická složka naší administrativy nepracuje právě ekonomicky. Máme zprávy, že veřejných placených zaměstnanců je dvakrát tolik, než jich bylo v r. 1938, a přece nebude nikdo tvrdit, že je dvakrát tolik práce. Ale zjevy, o nichž jsem se zmínil, a řada nových úřadů a institucí, které stále vznikají, spolu s armádou činovníků stranicko-politických, kteří byli přijati do veřejných služeb, nám to vysvětlují. Bylo by záhodno, aby vláda, po případě nejvyšší kontrolní úřad, předložily jednou parlamentu číselné údaje o počtu a platech veřejných zaměstnanců všech úřadů podle nynějšího stavu se srovnáním se stavem z roku 1938.

Stojíme před onou chvílí, kdy nám pan ministr financí předloží státní rozpočet spolu s příkazem, jako se to stalo nedávno ve Francii: šetřit, neúprosně šetřit. A tu budeme musit již skončit ono revoluční období, kdy nikdo nemyslel na to, co ten nebo onen nově zřízený úřad nebo instituce bude stát. Musí bezpodmínečně ustati ono překotné přijímání do veřejných služeb a nutně se budeme muset zabývat nepopulární, ale nezbytnou otázkou, co s onou armádou nově přijatých a přespočetných zaměstnanců.

Do řad veřejných zaměstnanců musí být vnesen pořádek a klid, a k tomu přispěje úprava služebních poměrů veřejných zaměstnanců, rychlá reaktivace předčasně propuštěných a pensionovaných a skončení očisty veřejných zaměstnanců. Při konečné úpravě služebních poměrů veřejných zaměstnanců bude nutno dbát, aby zákon o služebních a platových poměrech byl krátký, jednoduchý a jasný, aby postup v platových stupnicích byl automatický, aby svěřené funkce byly zvláště honorovány a pamatováno na rodinu veřejného zaměstnance. Nutno konečně také plně zhodnotiti a započíst vojenskou službu.

To jsou jen heslovitě uvedené požadavky nejnaléhavější, které si vyžadují - a to právem - státní a jim na roveň postavení zaměstnanci samosprávy. Tyto požadavky nutno splnit, má-li mít veřejný zaměstnanec pocit, že je hospodářsky zajištěn stejně jako soukromý zaměstnanec nebo dělník. Náš nový lidově-demokratický stát jako zaměstnavatel nesmí tvořit ze svých zaměstnanců úřednickou chudinu. (Potlesk.) Musí pozvednout životní úroveň všech, ale zejména těch nižších kategorií, aby si veřejní zaměstnanci, poněvadž jiného majetku obyčejně nemají, nemuseli shánět na doplnění svého živobytí ještě jiný výdělek.

Reaktivace veřejných zaměstnanců předčasně z důvodů politických propuštěných a pensionovaných budiž provedena ve všech oborech veřejné správy v plném rozsahu a ihned. Jen tak se zamezí pocitu trpkosti, který se zakořenil u postižených, jimž dosud v tomto nejprimitivnějším požadavku nebylo vyhověno.

Dalším úkolem, který bude nutno rázně a konečně vyřešit, je očista sboru veřejných zaměstnanců od provinilců na národní cti, od zrádců a kolaborantů. Všichni ti, kteří byli uznáni vinnými, musí podle závažnosti svého provinění buď ze sboru veřejných zaměstnanců ven nebo sestoupit na místa podřadnější. Nepřispívá však ke klidu a vzájemné důvěře v řadách veřejných zaměstnanců a tím i k výkonnosti veřejné správy, když na podkladě udání byl zaměstnanec ze svého postavení přeložen na místo podřadné nebo suspendován a na jeho místo povolán zaměstnanec s nižší hodností a služebním stářím mnohem mladší. Tento stav stále trvá. (Potlesk.) Je nutno co nejrychleji podle výsledků šetření takovéto rozhodnutí buď potvrdit nebo odvolat, aby ti, kteří nebudou shledáni vinnými, neměli pocit, že řízení je protahováno jen proto, aby při očekávaném jmenování mohli být z něho vyloučeni a zaměstnanec na jejich místo povolaný mohl být na to místo jmenován. Očista je nutná, ale musí být rychlá a spravedlivá. Je naprosto nutno v zájmu spravedlnosti i v zájmu řádného fungování našeho úřednického sboru, aby ti, kteří budou shledáni nevinnými, byli plně rehabilitováni, a to i vrácením na svá služební místa, z nichž byli dočasně odvoláni. (Potlesk.)

Podaří-li se všechny problémy, které jsem naznačil, šťastně vyřešit, nepochybuji, že se tím nejlépe přispěje ke konsolidaci našich vnitřních poměrů. Srovnáme-li však naše vnitřní poměry s poměry ve většině evropských států, nemusíme se věru dívat na náš stát a jeho administrativu pesimisticky. Na druhé straně však se neodříkejme positivní kritiky, neboť jen ona může přispět k postupnému zlepšování a ke konsolidaci našeho veřejného života. Jistě každý z nás má přímo zbožné přání, aby naše republika byla domovem šťastných, svůj stát nade vše milujících občanů. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Dalším řečníkem je pan posl. dr John. Uděluji mu slovo.

Posl. dr John: Paní a pánové!

Rozsáhlá řeč pana ministra Noska, zahrnující přirozeně jen část výseku našeho státního života svěřeného jeho péči, potvrzuje znovu, jak nesmírné jsou úkoly, které musí býti zvládnuty námi, vládou, národními výbory a konečně především také celým naším národem. Nejde pouze o to, abychom obnovili náš svět z rozvalin a zpustošení,které u nás nadělala válka a dosud až do svých nejposlednějších záhybů zdaleka ještě neproniknutá hrůza a nestvůrnost německé okupace. Vytváříme nebo aspoň chceme zároveň vytvořit na těchto troskách, mnohdy bohužel nikoliv jen hmotných, nový život, lepší a spravedlnější, osvobozený od krutostí a pakostnicovitých pokřivenin dožívajícího liberalismu.

Tato vůle k lepšímu se nemohla prodírat zatarasenými a příliš křivolakými cestami pomalého vývoje, nýbrž musela vyrazit vpřed revolucí, souzvučným výkřikem osvobození národního i sociálního. Její dialektická nutnost, násobená u nás ve své dravosti rudou i červenomodro-bílou, byla, je a vždycky bude u jiných národů vykupována potoky krve a těžkými škodami majetkovými.

Jsme již nyní v onom údobí odstupu a vyrovnanosti, jež nám umožňuje, abychom se klidně a kriticky podívali zpět ke květnovým dnům a ke všem těm, které potom následovaly. Jejich nezvládnutelný chvat i vypětí jsou vystřídány stejně nutným pořádáním, tvořivostí a budováním. Tato cesta povede ovšem k cílům, které tehdy byly před námi odhaleny jako politická nutnost, jen tehdy, bude-li určována oněmi mravními hodnotami, jež byly vlastním smyslem a významem těch květnových dnů. Máme tedy již potřebný klid, máme také svá měřítka, daná celou naší historií až k dnešku, a máme nad to možnost srovnání s jinými národy a státy.

Je jisté, že nebylo u nás mrtvých, nebo lépe řečeno, nebylo u nás mrtvých, kteří by nevinně padli v oběť revolučnímu přívalu. Až téměř úzkostlivě jsme chránili hodnoty patřící národu. Nedali jsme se strhnout vášní, nebořili jsme a neničili jsme. A jestliže svoboda národní hospodářská a politická, jestliže štěstí a blahobyt všeho pracujícího lidu v Československu byly skutečnou hnací silou našich revolucí a jestliže ve své plnosti prostupují také nynější náš život, potom kritické zhodnocení těch několika měsíců nás naplňuje oprávněnou hrdostí a pýchou.

Vím, že zanaříkáme nad nějakým zlatokopem, vím, že nás bolí rána pěstí, která zasáhla spravedlivého, vím konečně, že nás uráží gangster. který se vloudil mezi nás a provádí dosud ještě beztrestně své hamižné a denunciantské rejdy.

Ale to všechno je detail, to všechno je bolest, která nezabíjí, nad tím vším zůstává široký obraz celku vedeného a ovládaného onou mravní náplní, která je příznačná pro celou naši národní minulost a také v plném slova smyslu pro náš dnešek.