Podpredseda Gottier (zvoní):
Ke slovu nie je už nikto prihlásený,
rozprava je skončená.
Dávam slovo k doslovu zpravodajovi
za výbor zahraničný, p. posl. dr Múdremu-Šebíkovi.
Zpravodaj posl. dr. Múdry-Šebík:
Vzdávam sa slova.
Podpredseda Gottier: Dávam
slovo k doslovu zpravodajovi za výbor zemedelský,
p. posl. inž. Jánovi Kopeckému.
Zpravodaj posl. inž. J. Kopecký:
Vzdávám se slova.
Podpredseda Gottier: Dávam
slovo k doslovu zpravodajovi za výbor rozpočtový,
p. posl. inž. Blahovi.
Zpravodaj posl. inž. Blaho: Vzdávam
sa slova.
Podpredseda Gottier: Pristúpime
k hlasovaniu.
Schvalovacie usnesenie má jeden odstavec
a dám o ňom hlasovať podľa zprávy
výborovej. (Námietky neboly.)
Námietky nie sú.
Kto tedy súhlasí s celým
schvalovacím usnesením podľa zprávy
výborovej, nech pozvedne ruku hore. (Deje sa.)
To je väčšina. Tým
Dočasné Národné shromaždenie
prijalo toto schvalovacie usnesenie podľa zprávy
výborovej v čítaní prvom.
Predsedníctvo sa usnieslo podľa
§ 54, odst. 1 jedn. poriadku, aby o tomto schvaľovacom
usnesení bolo prevedené čítanie druhé
v tej istej schôdzi.
Vykonáme preto ihned druhé
čítanie.
Ad. 2. Druhé čítanie
schvalovacieho usnesenia, ktorým sa schvaľujú
Stanovy Potravinovej a zemedelskej organizácie Spojených
národov, schválené vládou dňa
25. septembra 1945 a podpísané na základe
plnej moci pána prezidenta čs. delegátom
v Quebecu dna 6. X. 1945 (tlač 134).
Sú nejaké návrhy opráv
lebo zmen textových?
Zpravodaj posl. dr Múdry-Šebík:
Nie sú.
Zpravodaj posl. inž. J. Kopecký:
Nejsou.
Zpravodaj posl. inž. Blaho: Nie
sú.
Podpredseda Gottier: Kdo v druhom
čítaní súhlasí so schvalovacím
usnesením tak, ako ho Dočasné Národné
shromaždenie prijalo v čítaní prvom,
nech zdvihne ruku. (Deje sa.)
To je väčšina. Tým
Dočasné Národné shromaždenie
prijalo toto schvalovacie usnesenie tiež v čítaní
druhom.
Tým je vybavený druhý
odstavec poriadku.
Pristúpime k prejednávaniu
tretieho odstavca poriadku, ktorým je
3. Zpráva výboru soc.-politického
o vládnom návrhu zákona (tlač 117)
o odčinení niektorých krívd, spôsobených
českému pracujúcemu dorastu (tlač
137).
Zpravodajom je pán posl. Šmehlík.
Dávam mu slovo.
Zpravodaj posl. Šmehlík:
Paní a pánové!
V důsledné vyhlazovací
válce, kterou nastoupili němečtí okupanti
v našich zemích, nebyl ušetřen ani náš
mladý občan. Touto politikou byl vedle našich
studentů zvlášť těžce postižen
český pracující dorost. Mladistvým
českým občanům, kteří
ukončili povinnou školní docházku, nebyla
dána možnost a mnohdy ani svolení, aby mohli
vstoupit do učebního poměru, pokračovat
v odborném vzdělání, ba ani pokračovat
v řemesle, voleném podle vlastní vůle.
K tomu zásahu vedly okupanty na jedné straně
poměry politické, národnostní a rasové
a na straně druhé to byly hlavně potřeby
německého válečného průmyslu.
Důsledky této potřeby byly nejtíživější.
Naše mládež byla vyvážena mimo území
své vlasti hned po skončení povinné
školní docházky anebo vytržena ze svého
učebního místa a přikazována
do jiných závodů. Pověstné
pracovní úřady používaly velmi
rády poznámky, že tito mladí lidé
- ať dívky či jinoši - jdou na přeškolení,
aby jich mohlo být v dané chvíli použito
k různým úkolům. Chtěly dát
každému takovému občanu devatero řemesel
v domnění, že se jim podaří uvést
ve skutek staré lidové pořekadlo "devatero
řemesel, a desátá bída" a utrpení
celého našeho národa na věčné
časy. Avšak boží mlýny melou pomalu,
ale jistě. Naše mládež, vychovaná
českou matkou, českým učitelem a vlasteneckým
knězem, stála na svém místě.
Jsouc podle rozkazů přikázána do válečného
průmyslu, zúčastnila se ve velkém
měřítku sabotáží a desercí
od vnucené práce a v danou chvílí
se ve velkém počtu hlásila do partyzánských
odbojných skupin, aby se aktivně zúčastnila
boje proti cizákům. Toto společné
úsilí bylo korunováno úspěchem
a my jsme dnes povinni odčinit křivdy napáchané
na českém pracujícím dorostu, který
se dočkal šťastných chvil naší
svobody. Musíme odčinit křivdy a umožnit
pracujícímu dorostu, aby v době co nejkratší
dosáhl odborné kvalifikace ve zvoleném povolání,
pro které má způsobilost.
Projednávaný návrh
zákona pamatuje též na příslušníky
zahraničního odboje, kteří v zahraničí
vstoupili do učebního poměru a dnes v něm
pokračují ve vlasti. Těmto lidem je vládním
návrhem dána možnost, aby se přihlásili
k závěrečným zkouškám
učňovským, a nevykonají-li ji s úspěchem,
mohou ji po třech měsících opakovat.
K těmto závěrečným zkouškám
budou připuštěni také učňové,
kteří zameškali část učební
doby v domácím aktivním odboji proti okupantům.
Dále ti, kteří byli německými
okupanty pro aktivní účast v odboji nebo
z politických či rasových důvodů
vězněni nebo jimž bylo z jiných důvodů
znemožněno pokračovat v učení,
t. j. když rodiče nebo příslušníci
rodiny nebo osoby, které pečovaly o výživu
osob v učebním poměru, byli okupanty pro
aktivní odboj popraveni nebo persekucí se stali
neschopnými výdělku a tak nemohlo být
postaráno o výživu učňů.
Podle vládního návrhu
zajišťuje se učňům české
národnosti, kteří se školili mimo území
Československé republiky podle cizích předpisů
o výcviku v povolání a pokračují
nyní v učení v zemi České a
Moravskoslezské ve stejném nebo příbuzenském
učebním oboru, započítání
učební doby, kterou ztrávili v dřívějším
učebním oboru, do učební doby platné
pro nový učební poměr. Pokud se uvedené
osoby vyučily některému učebnímu
oboru, který není dosud uznán v zemích
České a Moravskoslezské, bude jim umožněno
získat odbornou kvalifikaci pro některý jiný
příbuzný učební obor. Žádosti
postižených osob o převedení učebního
poměru nebo připuštění k závěrečným
zkouškám se podají u obchodní a živnostenské
komory, která se postará, aby byly zjištěny
odborné schopnosti žadatele. Toto zjištění
provedou odborníci z řad učitelů učňovských
škol, členové zkušebních komisí
pro učňovské zkoušky, po příp.
odborní referenti příslušných
ústavů pro zvelebování živností
a odborníci ze stavu zaměstnanců okresních
úřadů ochrany práce.
Projednávaný vládní
návrh dává možnost všem postiženým
osobám z pracujícího dorostu dosáhnout
odborné kvalifikace. Je na nich, aby ve vlastním
zájmu této možnosti náležitě
využili. Já pak za sociálně-politický
výbor doporučuji sněmovně, aby tento
návrh na odčinění některých
křivd způsobených českému pracujícímu
dorostu za jeho velkou oběť, kterou tito mladí
občané přinesli ve prospěch národa
a státu, schválila. (Potlesk.)
Podpredseda Gottier (zvoní):
K tejto veci sú prihlásení rečníci,
zahájime preto rozpravu.
Prihlásení sú na strane
"pro" pp. posl. Langr a Adam. Udeľujem
slovo p. posl. Langrovi.
Posl. Langr: Slavná sněmovno!
Dovolte, abych použil této příležitosti
k objasnění událostí, které
minulého týdne značně rozrušily
veřejnost. Ve středu 6. února došlo
v Brně k tiché demonstraci malé části
posluchačů na Vysoké škole technické
před časopisem Rovnost pro nepřesné
a nesprávně reprodukované výňatky
z přednášky mjr. gen. št. Vladimíra
Šoffra v kinu Metro na thema "Nauka o obraně
státu". Tato část studentů v
počtu 120 až 150 přešla v klidu kolem
redakce zmíněného časopisu, až
na hlouček asi 20, kteří zůstali stát
před redakcí. Dle údajů svědků
byli z tohoto hloučku dva studenti odvlečeni zaměstnanci
Rovnosti do budovy, kde jim bylo spíláno fašistů,
prchalovců a kolaborantů a bylo prý na nich
spácháno i brachiální násilí.
Na pokřik ostatních studentů "Bijí
nám studenty!" vrátila se část
těch, kdož již přešli kolem budovy
Rovnosti. Tento shluk studentů se potom v klidu rozešel
na výzvu přepadového oddílu stráže
bezpečnosti, který se dostavil, a zdálo se,
že tím bude celý incident zažehnán.
(Výkřiky.) Mezitím však bylo
dělnictvo brněnské Zbrojovky vyzváno
závodním rozhlasem, aby ihned opustilo práci
a aby se odebralo k Rovnosti, která je ohrožena fašisty
a kolaboranty. Na dotaz některých dělníků,
kdo dal rozkaz k opuštění práce a odchodu
na ulici, bylo odpověděno předsedou odborové
organisace p. Čurdou, že rozkaz dala krajská
odborová rada, která však později prohlásila,
že podobný rozkaz nedala. Na to opustilo zaměstnanectvo
Zbrojovky v počtu 9.000 závod a odebralo se v sevřených
řadách k redakci Rovnosti. Budiž po právu
konstatováno, že velká většina
dělníků, když se dověděla,
oč vlastně jde, že žádné
nebezpečí reakce nehrozí, odebrala se domů
a že se pochodu k budově techniky zúčastnilo
podle policejní relace asi 1.000 až 1.200 lidí.
Nemíním se zabývat průběhem
celé této demonstrace, ani se obírat všemi
řečmi před technikou pronesenými,
chtěl bych pouze, a to se vší rozhodnosti,
odmítnout tvrzení, že brněnské
vysokoškolské studentstvo je fašistické
a že demonstrovalo proti dělnictvu. (Potlesk.)
Česká mládež vysokoškolská
v Brně je ve své ohromné většině
pokroková, demokratická a socialisticky orientovaná.
(Potlesk. - Výkřiky.) Naše akademická
mládež prokázala svou naprostou spolehlivost
již za protektorátu, zejména ve dnech listopadových
r. 1939, kdy první zahájila odboj proti fašistickým
vetřelcům. Česká studující
mládež dovedla pro svobodu národa a státu
umírat, a ani strašné útrapy vězení
a koncentračních táborů ji nezlomily.
(Potlesk.) Je tedy nespravedlivé obviňovat
tuto mládež z fašismu a prchalovštiny. Je
také nesprávné stavět záměrně
umělé přehrady mezi naši mládež,
na niž můžeme býti právem hrdi,
a mezi dělnictvo. (Potlesk poslanců čs.
strany nár. soc. a čs. strany lidové.) Studující
mládež má nejkrásnější
poměr k dělnictvu a také dělnictvo
má naprosto přátelský a bratrský
postoj ke studentstvu. (Tak jest! - Potlesk.)
Litujeme proto upřímně,
že se pan ministr informací pod dojmem nepřesných
zpráv odhodlal k výrokům, které těžce
ublížily českému studentstvu. Není
totiž správné, že ohrožovatelem klidu
v republice, rozvratitelem národní jednoty a vskutku
neštěstím národa se stává
fašistická část studentstva. Tato fašistická
část studentstva nebyla dosud nikde zjištěna.
(Potlesk poslanců čs. strany nár. soc.
a čs. strany lidové. - Výkřiky poslanců
stran komunistických.) A studentstvo dosud nic pro
rozvrácení národní fronty neučinilo.
Česká studující mládež
není také rozzuřena nad tím, že
dělnictvo a pracující lid má v nové
republice důstojné postavení, jak bylo panem
ministrem informací řečeno, jelikož
studenti jsou z 99% syny pracujícího lidu. (Potlesk
poslanců čs. strany nár. soc. a čs.
strany lidové. - Výkřiky poslanců
stran komunistických.) Pánové, na to
vy nejste zvyklí, slyšet pravdu, rád vám
to věřím. České studentstvo
se pilně studiem připravuje k tomu, aby také
ono se co nejdříve a s láskou zapojilo do
produktivní práce pro potřeby národa
a státu. Jsem pevně přesvědčen,
že by česká studující mládež
sama zakročila a pořádek ve svých
řadách zjednala, kdyby se mezi ní vyskytli
jednotlivci s fašistickými sklony a chtěli
mezi mládeží zaváděti fašistické
metody. Takové živly by naše studující
mládež sama bez nátlaku ze svého středu
odstranila. Fašismus musí býti všude bez
odkladu a nemilosrdně potřen také mezi studentstvem.
(Potlesk poslanců všech stran.) I také
mezi studentstvem, kdyby se tam objevil. (Výkřiky
komunistických poslanců: Je tam!).
Přinesly-li některé
časopisy zprávy o bouřlivých událostech
v Brně, jak to pan ministr informací ve svém
projevu uvedl, mohu prohlásiti, že k žádným
bouřlivým událostem nedošlo, že
byl v Brně naprostý klid, až na několik
ojedinělých výkřiků ze řad
studentstva, které byly provolávány patrně
nějakými agenty-provokatéry, a ze řad
dělnictva, (Výkřiky.) a na několik
rozbitých oken průmyslové školy, což
bylo patrně dílem živlů, které
se k demonstrujícímu dělnictvu připojily.
Pobouřena byla brněnská veřejnost
pouze tím, že nějaký dosud nezjištěný
člověk dal rozkaz k vyvedení dělnictva
z největšího závodu v Brně bez
jakékoli příčiny do ulic. Tuto nespokojenost
brněnského obyvatelstva vyjádřil místní
národní výbor města Brna jednomyslným
usnesením, kterým se obrací na pana ministra
informací a které zní:
"Pane ministře, národní
výbor zemského hlavního města Brna
projednává v zasedání rady události
ze 6. února 1946 v Brně. Vzhledem k tomu, že
důležité okolnosti těchto události
nemohly býti do této chvíle v podrobnostech
přesně zjištěny, prosíme, abyste
svou mocí zabránil, aby tyto události byly
veřejně komentovány, pokud nebude šetření
skončeno. Zároveň konstatujeme, že informace,
které vám byly dodány, nebyly zcela věcné.
Během příštího týdne si
vás zástupci národního výboru
dovolí navštíviti." - Potud národní
výbor města Brna.
Není také správné,
že dělnictvo ze závodů spontánně
odešlo, aby demonstrovalo proti reakci a fašismu. Jediným
závodem, kde opustilo dělnictvo práci, byla
brněnská Zbrojovka, a ani to se nestalo spontánně,
jak je přesně zjištěno. Dělnictvo
Zbrojovky bylo vyzváno k opuštění závodu
závodním rozhlasem z příkazu předsedy
odborové organisace s poukazem na to, že jde o přání
krajské odborové rady. Dokonce bylo nařízeno
předsedou odborové organisace panem Čurdou
vedoucímu školení učňů
ve Zbrojovce, aby se demonstrace zúčastnily také
učňovské dílny a škola. (Výkřiky.)
Po odchodu dělnictva ze závodů chodila po
závodě závodní milice a sepisovala
každého, kdo se demonstrace nezúčastnil.
Z průběhu událostí
je nad slunce jasnější, že nebylo naprosto
žádného důvodu voditi dělníky
na ulici. Neschvalujeme my, ani vedení Svazu vysokoškolského
studentstva, že část studentů neuposlechla
dobře míněné rady a šla v uzavřených
řadách kolem redakce časopisu Rovnost. To
neschvalujeme. To však nebyl a nemohl býti důvod
k výzvě dělníkům opustiti závod
a k demostrační procházce po brněnských
ulicích. (Hlas z lavic poslanců kom. strany Československa:
Tak přece demonstrovali!) Račte laskavě
poslouchat, mluvím o dělnících, že
nebylo třeba, aby dělníci demonstrovali v
ulicích Brna.
Veliká většina dělnictva
to také odsoudila a koordinační výbor
závodu se usnesl, že příště
se nesmí podobný čin opakovat a že dělnictvo
vyjde ze závodu pouze tehdy, kdyby bylo opravdu nebezpečí
reakce (Potlesk.) a jen když se na tom usnese koordinační
výbor závodu. Dělnictvo, zejména brněnské
Zbrojovky, ví dobře, jak velká odpovědnost
na něm spočívá. Ono ví, že
stojíme před uskutečněním největšího
socialistického díla naší revoluce.
Zestátněný průmysl nesmí zůstat
v ničem za průmyslem soukromokapitalistickým.
Celá veřejnost s radostí přijala zprávu,
že úsilí Zbrojováků přeměnit
výrobu zbrojařskou ve výrobu potřeb
mírových se potkává s plným
úspěchem, že výroba psacích strojů,
motorů, traktorů a j. důležitých
výrobků je v plném proudu a že se stále
pracuje na konstrukci dalších důležitých
výrobků. (Potlesk.) Proto převážná
část dělnictva tento nerozvážný
čin odsoudila. Dělnictvo je si vědomo, že
nesmí vyplýtvat svou velkou sílu, která
tkví v jeho jednotě, na podobných případech.
Dělnictvo musí svou velkou sílu fysickou
i mravní vynaložit na výstavbu pevných
a spolehlivých hospodářských i politických
základů státu. (Potlesk.) Zdravý,
dobře vedený průmysl je základem blahobytu
našeho lidu a nejpevnější základnou
našeho hospodářského života. Jen
zdravý průmysl bude s to opatřiti lidu vše,
co k slušnému životu potřebuje.