Podpredseda Gottier (zvoní):

Ke slovu nie je už nikto prihlásený, rozprava je skončená.

Dávam slovo k doslovu zpravodajovi za výbor zahraničný, p. posl. dr Múdremu-Šebíkovi.

Zpravodaj posl. dr. Múdry-Šebík: Vzdávam sa slova.

Podpredseda Gottier: Dávam slovo k doslovu zpravodajovi za výbor zemedelský, p. posl. inž. Jánovi Kopeckému.

Zpravodaj posl. inž. J. Kopecký: Vzdávám se slova.

Podpredseda Gottier: Dávam slovo k doslovu zpravodajovi za výbor rozpočtový, p. posl. inž. Blahovi.

Zpravodaj posl. inž. Blaho: Vzdávam sa slova.

Podpredseda Gottier: Pristúpime k hlasovaniu.

Schvalovacie usnesenie má jeden odstavec a dám o ňom hlasovať podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietky nie sú.

Kto tedy súhlasí s celým schvalovacím usnesením podľa zprávy výborovej, nech pozvedne ruku hore. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Dočasné Národné shromaždenie prijalo toto schvalovacie usnesenie podľa zprávy výborovej v čítaní prvom.

Predsedníctvo sa usnieslo podľa § 54, odst. 1 jedn. poriadku, aby o tomto schvaľovacom usnesení bolo prevedené čítanie druhé v tej istej schôdzi.

Vykonáme preto ihned druhé čítanie.

Ad. 2. Druhé čítanie schvalovacieho usnesenia, ktorým sa schvaľujú Stanovy Potravinovej a zemedelskej organizácie Spojených národov, schválené vládou dňa 25. septembra 1945 a podpísané na základe plnej moci pána prezidenta čs. delegátom v Quebecu dna 6. X. 1945 (tlač 134).

Sú nejaké návrhy opráv lebo zmen textových?

Zpravodaj posl. dr Múdry-Šebík: Nie sú.

Zpravodaj posl. inž. J. Kopecký: Nejsou.

Zpravodaj posl. inž. Blaho: Nie sú.

Podpredseda Gottier: Kdo v druhom čítaní súhlasí so schvalovacím usnesením tak, ako ho Dočasné Národné shromaždenie prijalo v čítaní prvom, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Dočasné Národné shromaždenie prijalo toto schvalovacie usnesenie tiež v čítaní druhom.

Tým je vybavený druhý odstavec poriadku.

Pristúpime k prejednávaniu tretieho odstavca poriadku, ktorým je

3. Zpráva výboru soc.-politického o vládnom návrhu zákona (tlač 117) o odčinení niektorých krívd, spôsobených českému pracujúcemu dorastu (tlač 137).

Zpravodajom je pán posl. Šmehlík. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Šmehlík: Paní a pánové!

V důsledné vyhlazovací válce, kterou nastoupili němečtí okupanti v našich zemích, nebyl ušetřen ani náš mladý občan. Touto politikou byl vedle našich studentů zvlášť těžce postižen český pracující dorost. Mladistvým českým občanům, kteří ukončili povinnou školní docházku, nebyla dána možnost a mnohdy ani svolení, aby mohli vstoupit do učebního poměru, pokračovat v odborném vzdělání, ba ani pokračovat v řemesle, voleném podle vlastní vůle. K tomu zásahu vedly okupanty na jedné straně poměry politické, národnostní a rasové a na straně druhé to byly hlavně potřeby německého válečného průmyslu. Důsledky této potřeby byly nejtíživější. Naše mládež byla vyvážena mimo území své vlasti hned po skončení povinné školní docházky anebo vytržena ze svého učebního místa a přikazována do jiných závodů. Pověstné pracovní úřady používaly velmi rády poznámky, že tito mladí lidé - ať dívky či jinoši - jdou na přeškolení, aby jich mohlo být v dané chvíli použito k různým úkolům. Chtěly dát každému takovému občanu devatero řemesel v domnění, že se jim podaří uvést ve skutek staré lidové pořekadlo "devatero řemesel, a desátá bída" a utrpení celého našeho národa na věčné časy. Avšak boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Naše mládež, vychovaná českou matkou, českým učitelem a vlasteneckým knězem, stála na svém místě. Jsouc podle rozkazů přikázána do válečného průmyslu, zúčastnila se ve velkém měřítku sabotáží a desercí od vnucené práce a v danou chvílí se ve velkém počtu hlásila do partyzánských odbojných skupin, aby se aktivně zúčastnila boje proti cizákům. Toto společné úsilí bylo korunováno úspěchem a my jsme dnes povinni odčinit křivdy napáchané na českém pracujícím dorostu, který se dočkal šťastných chvil naší svobody. Musíme odčinit křivdy a umožnit pracujícímu dorostu, aby v době co nejkratší dosáhl odborné kvalifikace ve zvoleném povolání, pro které má způsobilost.

Projednávaný návrh zákona pamatuje též na příslušníky zahraničního odboje, kteří v zahraničí vstoupili do učebního poměru a dnes v něm pokračují ve vlasti. Těmto lidem je vládním návrhem dána možnost, aby se přihlásili k závěrečným zkouškám učňovským, a nevykonají-li ji s úspěchem, mohou ji po třech měsících opakovat. K těmto závěrečným zkouškám budou připuštěni také učňové, kteří zameškali část učební doby v domácím aktivním odboji proti okupantům. Dále ti, kteří byli německými okupanty pro aktivní účast v odboji nebo z politických či rasových důvodů vězněni nebo jimž bylo z jiných důvodů znemožněno pokračovat v učení, t. j. když rodiče nebo příslušníci rodiny nebo osoby, které pečovaly o výživu osob v učebním poměru, byli okupanty pro aktivní odboj popraveni nebo persekucí se stali neschopnými výdělku a tak nemohlo být postaráno o výživu učňů.

Podle vládního návrhu zajišťuje se učňům české národnosti, kteří se školili mimo území Československé republiky podle cizích předpisů o výcviku v povolání a pokračují nyní v učení v zemi České a Moravskoslezské ve stejném nebo příbuzenském učebním oboru, započítání učební doby, kterou ztrávili v dřívějším učebním oboru, do učební doby platné pro nový učební poměr. Pokud se uvedené osoby vyučily některému učebnímu oboru, který není dosud uznán v zemích České a Moravskoslezské, bude jim umožněno získat odbornou kvalifikaci pro některý jiný příbuzný učební obor. Žádosti postižených osob o převedení učebního poměru nebo připuštění k závěrečným zkouškám se podají u obchodní a živnostenské komory, která se postará, aby byly zjištěny odborné schopnosti žadatele. Toto zjištění provedou odborníci z řad učitelů učňovských škol, členové zkušebních komisí pro učňovské zkoušky, po příp. odborní referenti příslušných ústavů pro zvelebování živností a odborníci ze stavu zaměstnanců okresních úřadů ochrany práce.

Projednávaný vládní návrh dává možnost všem postiženým osobám z pracujícího dorostu dosáhnout odborné kvalifikace. Je na nich, aby ve vlastním zájmu této možnosti náležitě využili. Já pak za sociálně-politický výbor doporučuji sněmovně, aby tento návrh na odčinění některých křivd způsobených českému pracujícímu dorostu za jeho velkou oběť, kterou tito mladí občané přinesli ve prospěch národa a státu, schválila. (Potlesk.)

Podpredseda Gottier (zvoní): K tejto veci sú prihlásení rečníci, zahájime preto rozpravu.

Prihlásení sú na strane "pro" pp. posl. Langr a Adam. Udeľujem slovo p. posl. Langrovi.

Posl. Langr: Slavná sněmovno!

Dovolte, abych použil této příležitosti k objasnění událostí, které minulého týdne značně rozrušily veřejnost. Ve středu 6. února došlo v Brně k tiché demonstraci malé části posluchačů na Vysoké škole technické před časopisem Rovnost pro nepřesné a nesprávně reprodukované výňatky z přednášky mjr. gen. št. Vladimíra Šoffra v kinu Metro na thema "Nauka o obraně státu". Tato část studentů v počtu 120 až 150 přešla v klidu kolem redakce zmíněného časopisu, až na hlouček asi 20, kteří zůstali stát před redakcí. Dle údajů svědků byli z tohoto hloučku dva studenti odvlečeni zaměstnanci Rovnosti do budovy, kde jim bylo spíláno fašistů, prchalovců a kolaborantů a bylo prý na nich spácháno i brachiální násilí. Na pokřik ostatních studentů "Bijí nám studenty!" vrátila se část těch, kdož již přešli kolem budovy Rovnosti. Tento shluk studentů se potom v klidu rozešel na výzvu přepadového oddílu stráže bezpečnosti, který se dostavil, a zdálo se, že tím bude celý incident zažehnán. (Výkřiky.) Mezitím však bylo dělnictvo brněnské Zbrojovky vyzváno závodním rozhlasem, aby ihned opustilo práci a aby se odebralo k Rovnosti, která je ohrožena fašisty a kolaboranty. Na dotaz některých dělníků, kdo dal rozkaz k opuštění práce a odchodu na ulici, bylo odpověděno předsedou odborové organisace p. Čurdou, že rozkaz dala krajská odborová rada, která však později prohlásila, že podobný rozkaz nedala. Na to opustilo zaměstnanectvo Zbrojovky v počtu 9.000 závod a odebralo se v sevřených řadách k redakci Rovnosti. Budiž po právu konstatováno, že velká většina dělníků, když se dověděla, oč vlastně jde, že žádné nebezpečí reakce nehrozí, odebrala se domů a že se pochodu k budově techniky zúčastnilo podle policejní relace asi 1.000 až 1.200 lidí. Nemíním se zabývat průběhem celé této demonstrace, ani se obírat všemi řečmi před technikou pronesenými, chtěl bych pouze, a to se vší rozhodnosti, odmítnout tvrzení, že brněnské vysokoškolské studentstvo je fašistické a že demonstrovalo proti dělnictvu. (Potlesk.) Česká mládež vysokoškolská v Brně je ve své ohromné většině pokroková, demokratická a socialisticky orientovaná. (Potlesk. - Výkřiky.) Naše akademická mládež prokázala svou naprostou spolehlivost již za protektorátu, zejména ve dnech listopadových r. 1939, kdy první zahájila odboj proti fašistickým vetřelcům. Česká studující mládež dovedla pro svobodu národa a státu umírat, a ani strašné útrapy vězení a koncentračních táborů ji nezlomily. (Potlesk.) Je tedy nespravedlivé obviňovat tuto mládež z fašismu a prchalovštiny. Je také nesprávné stavět záměrně umělé přehrady mezi naši mládež, na niž můžeme býti právem hrdi, a mezi dělnictvo. (Potlesk poslanců čs. strany nár. soc. a čs. strany lidové.) Studující mládež má nejkrásnější poměr k dělnictvu a také dělnictvo má naprosto přátelský a bratrský postoj ke studentstvu. (Tak jest! - Potlesk.)

Litujeme proto upřímně, že se pan ministr informací pod dojmem nepřesných zpráv odhodlal k výrokům, které těžce ublížily českému studentstvu. Není totiž správné, že ohrožovatelem klidu v republice, rozvratitelem národní jednoty a vskutku neštěstím národa se stává fašistická část studentstva. Tato fašistická část studentstva nebyla dosud nikde zjištěna. (Potlesk poslanců čs. strany nár. soc. a čs. strany lidové. - Výkřiky poslanců stran komunistických.) A studentstvo dosud nic pro rozvrácení národní fronty neučinilo. Česká studující mládež není také rozzuřena nad tím, že dělnictvo a pracující lid má v nové republice důstojné postavení, jak bylo panem ministrem informací řečeno, jelikož studenti jsou z 99% syny pracujícího lidu. (Potlesk poslanců čs. strany nár. soc. a čs. strany lidové. - Výkřiky poslanců stran komunistických.) Pánové, na to vy nejste zvyklí, slyšet pravdu, rád vám to věřím. České studentstvo se pilně studiem připravuje k tomu, aby také ono se co nejdříve a s láskou zapojilo do produktivní práce pro potřeby národa a státu. Jsem pevně přesvědčen, že by česká studující mládež sama zakročila a pořádek ve svých řadách zjednala, kdyby se mezi ní vyskytli jednotlivci s fašistickými sklony a chtěli mezi mládeží zaváděti fašistické metody. Takové živly by naše studující mládež sama bez nátlaku ze svého středu odstranila. Fašismus musí býti všude bez odkladu a nemilosrdně potřen také mezi studentstvem. (Potlesk poslanců všech stran.) I také mezi studentstvem, kdyby se tam objevil. (Výkřiky komunistických poslanců: Je tam!).

Přinesly-li některé časopisy zprávy o bouřlivých událostech v Brně, jak to pan ministr informací ve svém projevu uvedl, mohu prohlásiti, že k žádným bouřlivým událostem nedošlo, že byl v Brně naprostý klid, až na několik ojedinělých výkřiků ze řad studentstva, které byly provolávány patrně nějakými agenty-provokatéry, a ze řad dělnictva, (Výkřiky.) a na několik rozbitých oken průmyslové školy, což bylo patrně dílem živlů, které se k demonstrujícímu dělnictvu připojily. Pobouřena byla brněnská veřejnost pouze tím, že nějaký dosud nezjištěný člověk dal rozkaz k vyvedení dělnictva z největšího závodu v Brně bez jakékoli příčiny do ulic. Tuto nespokojenost brněnského obyvatelstva vyjádřil místní národní výbor města Brna jednomyslným usnesením, kterým se obrací na pana ministra informací a které zní:

"Pane ministře, národní výbor zemského hlavního města Brna projednává v zasedání rady události ze 6. února 1946 v Brně. Vzhledem k tomu, že důležité okolnosti těchto události nemohly býti do této chvíle v podrobnostech přesně zjištěny, prosíme, abyste svou mocí zabránil, aby tyto události byly veřejně komentovány, pokud nebude šetření skončeno. Zároveň konstatujeme, že informace, které vám byly dodány, nebyly zcela věcné. Během příštího týdne si vás zástupci národního výboru dovolí navštíviti." - Potud národní výbor města Brna.

Není také správné, že dělnictvo ze závodů spontánně odešlo, aby demonstrovalo proti reakci a fašismu. Jediným závodem, kde opustilo dělnictvo práci, byla brněnská Zbrojovka, a ani to se nestalo spontánně, jak je přesně zjištěno. Dělnictvo Zbrojovky bylo vyzváno k opuštění závodu závodním rozhlasem z příkazu předsedy odborové organisace s poukazem na to, že jde o přání krajské odborové rady. Dokonce bylo nařízeno předsedou odborové organisace panem Čurdou vedoucímu školení učňů ve Zbrojovce, aby se demonstrace zúčastnily také učňovské dílny a škola. (Výkřiky.) Po odchodu dělnictva ze závodů chodila po závodě závodní milice a sepisovala každého, kdo se demonstrace nezúčastnil.

Z průběhu událostí je nad slunce jasnější, že nebylo naprosto žádného důvodu voditi dělníky na ulici. Neschvalujeme my, ani vedení Svazu vysokoškolského studentstva, že část studentů neuposlechla dobře míněné rady a šla v uzavřených řadách kolem redakce časopisu Rovnost. To neschvalujeme. To však nebyl a nemohl býti důvod k výzvě dělníkům opustiti závod a k demostrační procházce po brněnských ulicích. (Hlas z lavic poslanců kom. strany Československa: Tak přece demonstrovali!) Račte laskavě poslouchat, mluvím o dělnících, že nebylo třeba, aby dělníci demonstrovali v ulicích Brna.

Veliká většina dělnictva to také odsoudila a koordinační výbor závodu se usnesl, že příště se nesmí podobný čin opakovat a že dělnictvo vyjde ze závodu pouze tehdy, kdyby bylo opravdu nebezpečí reakce (Potlesk.) a jen když se na tom usnese koordinační výbor závodu. Dělnictvo, zejména brněnské Zbrojovky, ví dobře, jak velká odpovědnost na něm spočívá. Ono ví, že stojíme před uskutečněním největšího socialistického díla naší revoluce. Zestátněný průmysl nesmí zůstat v ničem za průmyslem soukromokapitalistickým. Celá veřejnost s radostí přijala zprávu, že úsilí Zbrojováků přeměnit výrobu zbrojařskou ve výrobu potřeb mírových se potkává s plným úspěchem, že výroba psacích strojů, motorů, traktorů a j. důležitých výrobků je v plném proudu a že se stále pracuje na konstrukci dalších důležitých výrobků. (Potlesk.) Proto převážná část dělnictva tento nerozvážný čin odsoudila. Dělnictvo je si vědomo, že nesmí vyplýtvat svou velkou sílu, která tkví v jeho jednotě, na podobných případech. Dělnictvo musí svou velkou sílu fysickou i mravní vynaložit na výstavbu pevných a spolehlivých hospodářských i politických základů státu. (Potlesk.) Zdravý, dobře vedený průmysl je základem blahobytu našeho lidu a nejpevnější základnou našeho hospodářského života. Jen zdravý průmysl bude s to opatřiti lidu vše, co k slušnému životu potřebuje.