Podotýkám k tomu jen tolik, že pan Čurda
býval za první republiky funkcionářem
agrární odborové jednoty. (Potlesk. -
Různé výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. Fránek (pokračuje): Osazenstvo
vyšlo ven, ovšem ne všechno, a šetřením
bylo zjištěno, že členové závodní
milice chodili po dílnách, posílali osazenstvo
ven a hrozili pokutou těm, kteří nechtěli
jít demonstrovat, protože nevěděli proč.
(Slyšte!)
Dále se pozastavujeme nad tím, že při
osobní návštěvě p. ministra vnitra
v Brně dne 11. února 1946 byla osmičlenná
komise brněnského národního výboru,
která měla události vyšetřit,
prohlášena za nekompetentní.
Také nám není dosti jasné, proč
byly události komentovány nejen v tisku, nýbrž
i v rozhlase přesto, že rada brněnského
národního výboru požádala pana
ministra informací, aby události až do konečného
vyšetření nebyly veřejně komentovány.
Při projevu zástupců Národní
fronty, konaném na nádvoří Zbrojovky
dne 8. února 1946, jehož jsem se také osobně
zúčastnil jako řečník, poslanec
a bývalý zaměstnanec Zbrojovky, bylo patrno,
že určitá část osazenstva s postupem
demonstrujícího dělnictva nesouhlasila. Svědčí
o tom nejlépe zpráva koordinačního
výboru, který žádá, aby volby
do závodních odborových organisací
a závodních rad byly vypsány na 16. březen.
(Potlesk.)
My máme k této události jasné stanovisko.
Demonstrace jakéhokoliv druhu nemohou přispět
ke klidu a pořádku. Proto demonstrace z jakékoliv
strany odsuzujeme už z toho důvodu, že kdyby
si určitá vrstva národa přisvojila
právo své požadavky vyřizovat ulicí,
musilo by toto právo být přiznáno
všem vrstvám. (Potlesk.) Nelze takovéto
způsoby projevu veřejného mínění
schvalovati také z důvodů naší
dobré pověsti v zahraničí, ani v zájmu
klidu a pořádku ve státě, ať
už jde o mladistvé extravagance, nebo, abychom užili
slova pana ministerského předsedy Fierlingera
v dnešním Právu lidu, o jakobínskou
horlivost určitého politického směru.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní): Uděluji slovo
panu poslanci Šlingovi.
Posl. Šling: Vážená sněmovno!
K prohlášení pana poslance Langra,
pokud se zabývá politickými poměry
naší první republiky, chtěl bych učiniti
jen jednu poznámku. Byla to KSČ, která na
VII. sjezdu naší strany ústy soudr. Gottwalda
navrhovala utvoření jednoty pracujícího
lidu a národa, vytvoření vlády lidové
fronty, a to přibližně v takovém složení,
jako je dnešní vláda. Navrhovali jsme, aby
bylo skoncováno se spoluprací s agrární
stranou. A to bylo tím lehčeji proveditelné,
jelikož agrární strana v době volby
presidenta republiky byla odhalena jako partner Henleinovy. strany,
jako strana, která to nemínila dobře s republikou,
která nechtěla republiku bránit. Byla to
KSČ, která prováděla důslednou
politiku jednoty pracujícího lidu, boj za jednotu
národa k obraně republiky, k vypětí
všech sil, abychom odrazili německý útok.
(Potlesk.) Komunistická strana v boji za svobodu
českého národa důsledně pokračovala,
s Mnichovem nikdy nesouhlasila a po Mnichovu pokračovala
důsledně v boji o obranu českého národa
a za okupace v boji za dobytí svobody českého
národa. Tisíce obětí funkcionářů
komunistické strany byly toho důkazem.
Tolik jsem chtěl jen říci k prohlášení
poslance Langra, pokud se zabýval poměry
první republiky.
K řeči pana poslance Fránka chtěl
bych poznamenat, že jeho řeč neodpovídá
šetřením bezpečnostních orgánů,
že je podivné, jak před zakončením
tohoto šetření pan posl. Fránek
může zde přednášeti jako fakta
věci, které nejsou ještě doloženy.
Prohlásil o předsedovi odborové skupiny,
že byl členem agrární jednoty. My do
komunistické strany kompromitované funkcionáře
agrární strany nebereme, ale za osvědčené
bojovníky za svobodu českého národa,
kteří během okupace illegálně
v komunistické straně pracovali, kteří
ve zbrojovce illegálně komunistickou stranu budovali,
za tyto bojovníky se komunistická strana staví,
na ně je hrda. Ať žijí tito bojovníci!
(Potlesk.)
Dělnictvo Zbrojovky posoudí řeč pana
posl. Fránka a já jsem také toho názoru,
že není nutné, aby několik poznámek
rozrušovalo Národní frontu. My jsme si plně
vědomi, že jsme si těžce vybojovali poznání
o nutnosti jednoty národa a my tuto jednotu spolu s pracujícím
lidem, s celým národem obhájíme a
nedáme ji rozrušit nikým. (Potlesk.)
Nyní, vážená sněmovno, dovolte
mi několik poznámek k exposé ministra vnitra,
soudruha Noska. Často slyšíme otázku,
co je vzorem pro výstavbu naší lidové
veřejné správy. Od koho jsme převzali
národní výbory, koho kopírujeme. Myslím,
že je to československá forma lidové
správy, která vyplývá z tradic našich
národů. Tak na př. dne 10. dubna 1848 byl
pražským lidem zvolen první národní
výbor, jehož členy mezi jinými byli
Havlíček, Erben, Rieger, Šafařík
a j. Tomuto výboru se později vyčítalo,
že nedovedl svou činnost rozšířit
i na jiná místa. I v r. 1918 byly konstituovány
národní výbory, ale nebyla jim přiznána
žádná kompetence, byly více méně
symbolem. Na tyto tradice národních revolučních
snah navázali zahraniční činovníci
KSČ, když na jaře 1942 učinili provolání
z Moskvy k tvoření illegálních výborů
jako orgánů národní jednoty v boji
proti okupantům a zrádcům. Illegální
národní výbory staly se ve svém okruhu
organisátory podzemního hnutí za svobodu
českého národa. Byli to slavní předchůdci
dnešních národních výborů.
Mluvíme-li o úkolech národních výborů
dnes, musíme vzpomenout slavného odboje illegálních
národních výborů a vzpomenout těch
mnohých hrdinů, kteří při budování
a organisování národních výborů
byli gestapem dopadeni, mučeni a popraveni. Chtěl
bych při této příležitosti vzpomenout
revolučního národního výboru
velkého Meziříčí, jehož
členi byli zradou okupanty 2 dni před ukončením
války dopadeni a v počtu 70 členů
umučeni a popraveni. V těžkém zápase
s okupanty se tvořily základy naší lidové
veřejné správy. Z těchto illegálních
národních výborů vznikly po osvobození
revoluční národní výbory, které
však účinně dopomohly našemu národu
uniknout zmatkům a zavedly v brzké době právní
řád a pořádek.
Ve vývoji národních výborů
můžeme zaznamenat několik etap. V období
osvobozování republiky, kdy ještě fronta
probíhala naší republikou, Slovenskem a Moravou,
revoluční národní výbory vedly
válku proti okupantům. Zajišťovaly prací
v zázemí frontu, organisovaly okamžitou výstavbu
komunikací, organisovaly zásobování,
zdravotní službu, zajišťovaly Němce
a zrádce a jejich majetek, udržovaly pořádek.
Válka zničila na jižní Moravě
všechny mosty, všechny komunikace. Byl to první
čin národního výboru v Hodoníně,
mobilisovat lid na stavbu mostů, aby Rudé armádě
umožnil další postup. V úplné blízkosti
fronty postavil v nejkratší době všechny
nutné nouzové mosty. Mobilisace pracovních
sil na opravu komunikací a mostů ve frontovém
pásmu byla velmi úspěšná. S prapory
a zpěvem obyvatelstvo pochodovalo do práce. Při
tom zároveň národní výbory
zabezpečily všechny nutné polní práce;
i když fronta probíhala Moravou, přece byla
půda obdělána a tak zabezpečena výživa
obyvatelstva. Po skončení války národní
výbory zabezpečily opravu železnic a dovedly
do 14 dnů usilovnou prací ve dne v noci zabezpečiti
přímé vlakově spojení Brno
-Praha a později až do Bratislavy. V rozrušených
a bombardovaných městech musely budovat od základů
vše. Organisovaly nejnutnější opravy elektráren
a vodáren, takže na př. v Brně za několik
dnů elektrárna a vodárna, ačkoliv
poškozené, pracovaly. Započaly okamžitě
se stavbou zničených plynáren a za spolupráce
závodních rad daly do chodu nejnutnější
průmysl. Bez obětavé práce národních
výborů a samozřejmě bez účinné
pomoci Rudé armády maršála Koněva
by nebyla výživa velkých měst, jako
na př. Brna, zajištěna.
Národní výbory zachránily národu
ohromné hodnoty zajištěním majetku Němců
a zrádců. Takto nabyly revoluční národní
výbory veliké organisační zkušenosti
a daly pevný základ lidové veřejné
správě a dokázaly, že budou schopnými
administrátory, hospodáři a exekutivními
orgány vlády. Nediskutovaly mnoho o právním
řádu a pořádku, ale zaváděly
takový řád a pořádek, který
zabránil zmatkům a zabezpečil naši svobodu
a republiku. Mnozí z kritiků národních
výborů ještě se zdržovali v ústraní,
když členové revolučních národních
výborů již organisovali a zabezpečovali
nutné práce pro frontu, pro zásobování
a bezpečnost měst a vesnic.
Je velkou zásluhou komunistické strany Československa,
že okamžitě od prvých dnů promyšleně
a houževnatě pracovala na vybudování
nové veřejné lidové správy,
budované na podkladě národní jednoty,
že takovou velikou měrou přispěla k
zdolání všech začátečních
obtíží. Revoluční národní
výbory svou bohatou činností a houževnatou
prací se staly brzy výrazem jednoty tvůrčích
sil národa.
V čem tkví význam národních
výborů? Národní výbory postavily
celou státní administrativu na nový základ,
který odpovídá lidové demokratické
soustavě. Jako lidové orgány nahradily obecní,
okresní i zemská zastupitelstva. Převzaly
jejich funkce, ale staly se při osvobozování
republiky jedinou výkonnou mocí ve státě.
Tyto orgány lidové od prvého okamžiku
zabezpečily provádění košického
programu vlády Národní fronty. Svou činností
zabezpečily vládu lidu. V národních
výborech se lid učil vládnout za velmi těžkých
podmínek. Stará administrativa byla rozrušena,
úřady nepracovaly, na vedoucích místech
naší samosprávy seděli Němci
a často zrádci, takže národní
výbory mnohdy musely znovu vše vybudovat. Při
budování úřadů vycházely
národní výbory z principu, že národní
výbor jest politická hlava úřadu,
která se usnáší, nařizuje a kontroluje,
a úřad to provádí. Jedině národními
výbory může býti celá administrativa
zjednodušena. Po 9měsíční činnosti
můžeme říci, že se nejen národní
výbory osvědčily, ale že se staly spolehlivými
exekutivními orgány vlády. Národní
výbory, úzce spojeny s lidem, tvoří
dnes základnu státní administrativy, tvoří
novou lidovou správu a provádějí v
úzkém spojení s centrálními
úřady všechna vládní usnesení.
Národní výbory touto svou činností
dokázaly, že tak zvaná druhá kolej administrativy,
řízená ministerstvem vnitra, zemskými
a okresními úřady v minulosti, není
nutná a neodpovídala by principům veřejné
lidové správy. Tato druhá kolej administrativy
byla národními výbory zrušena, ale zcela
nevymizela. Při provádění různých
administrativních úkolů národní
výbory mnohdy narážejí na tuto starou
formu administrativy a bylo by záhodno, všechny pokusy
o vybudování zvláštní byrokratické
administrativy bez spojení a kontroly lidu všude potírat.
V našich úřadech sedí ještě
dnes lidé, kteří se nesmířili
se systémem veřejné lidové správy,
kteří se nesmířili s kontrolou lidu
nad všemi instancemi administrativy.
Za několik krátkých měsíců
vybudovaly si národní výbory řádné
úřady národních výborů.
Jaký obtížný úkol to byl, vidíme
z toho faktu, kolik nových úředníků
bylo nutno zapracovat až 70 %. Bylo nutno přivést
do souladu a k dobré spolupráci již zapracované
úřednictvo s novými silami a vychovat úřednictvo
národních výborů k pochopení
nového ducha košického programu. Byla nutná
důkladná převýchova úřednictva,
aby bylo zajištěno provádění
dekretů presidenta republiky. Zároveň se
děly veliké přesuny úřednictva
do pohraničí, kde, jak už ministr Nosek
poznamenal, celá administrativa byla v troskách.
Během 9 měsíců národní
výbory nejen vybudovaly svoje úřady, ale
lidová veřejná správa zabezpečila
administrativu pohraničí, zabezpečila administrativně
osidlování, a je-li dnes osidlování
pohraničí tak daleko, že už byla z větší
části provedena revise národních správců
nad německými usedlostmi, a může-li
ministr zemědělství v příštích
týdnech přikročit k definitivnímu
přídělu usedlostí v pohraničí,
je to veliký výkon lidově veřejné
správy a důkaz, že lid se velmi rychle učí
vládnout.
Uvážíme-li dále, že za pomoci národních
výborů byla a je budována nová organisace
průmyslu, že za pomoci národních výborů
byl dosazením národních správ dán
i když s velkými obtížemi průmysl
do chodu a tím zabezpečeno zestátnění
průmyslu, pak vidíme, jaké tvůrčí
síly lidu národní revoluce uvolnila. Vidíme-li
nadšení lidu při budování republiky,
tak jedna z příčin je. to, že náš
lid ví, že v národních výborech
je zakotvena vláda lidu, že prostřednictvím
národních výborů provádí
lid přímou kontrolu veřejného života
a že prostřednictvím národních
výborů je lid strůjcem svého osudu.
Jak dalece pokročil proces vybudování národních
výborů, o tom svědčí skutečnost,
že dnes téměř všechny národní
výbory na Moravě mají vypracovány
nebo pracují na řádném rozpočtu
a že na podkladě vypracovaných rozpočtů
mohou plánovitě pracovat. Národní
výbory mají velmi vážné hospodářské
starosti hlavně tam, kde spravují území
válkou velmi postižené. Prozatímní
deficit rozpočtů samosprávných svazků
na Moravě můžeme odhadnout minimálně
na 700 mil. Kčs. Při tom se jedná o rozpočty,
které zabezpečí jenom nutnou administrativu
a které neobsahují vydání na výstavbu
zničených měst a vesnic. Pro zabezpečení
hospodářství okresů a obcí
bude nutno, aby mohly samosprávně svazky, okresy
a obce, převzít podniky do vlastnictví. Bylo
by to umožněno podle dekretu č. 108 presidenta
republiky.
Je také nutno stanovit, v jaké formě může
převzít obec nemovitý majetek po Němcích
do vlastní správy. Je nutno také dbáti
sociálních požadavků úředníků
národních výborů, a to pokud jde o
platy nižších kategorií. Za protektorátu
byl úředníkům vyšších
kategorii zvýšen plat, ale obecním a okresním
zaměstnancům nižších kategorií
plat nebyl zvýšen. Nynější úprava
platů tento stav nemění a proto žádáme,
aby nižší kategorie úředníků
národních výborů dostaly větší
platy, aby tyto nesrovnalosti byly likvidovány.
Národní výbory se nyní vážně
zabývají plánem na výstavbu svých
obcí a měst. Je nutno, aby v tomto podnikání
obdržely veškerou pomoc. Zvlášť postižená
města, a to hlavně v pohraničí, vyžadují
si mimořádnou hospodářskou pomoc.
Situace těchto měst je povážlivá,
na př. město Znojmo, které bylo válkou
velmi poškozeno, musí co nejrychleji obdržeti
finanční výpomoc, aby zabezpečilo
řádný chod lidové veřejné
správy. Stejně tak jiná města, tak
na př. Moravský Krumlov, Miroslav atd.
Veřejná lidová správa si vytváří
nové methody práce. Na podkladě nových
organisačních a jednacích řádů
veřejné lidové správy pracují
některé národní výbory podle
zveřejněných pracovních programů.
Tyto pracovní programy jak místních, tak
okresních národních výborů
vycházejí ze všech potřeb okresu nebo
obce. K těmto pracovním programům má
lid zaujmout stanovisko, činit vlastní návrhy,
aby tím celá činnost národních
výborů co nejvíce odpovídala tužbám
a potřebám obyvatelstva a státu. Tyto pracovní
programy jsou vypracovány na podkladě vládního
programu. Zemský národní výbor na
Moravě pracuje podle přijatého pracovního
programu a dává tak příklad všem
okresním a místním národním
výborům. Národní výbory, které
pravidelně zveřejňovaly svoji činnost,
pravidelně referovaly lidu o své práci, poukazovaly
na všechny úkoly a vybízely občanstvo
k spolupráci, tyto národní výbory
nejlépe pracují a k nim má lid také
naprostou důvěru.
Nepřátelé veřejné lidové
správy rozšiřují o národních
výborech nejrůznější pomluvy.
Jestliže byly případy nečestných
funkcionářů národních výborů,
byly většinou veřejně před lidem
řešeny. V revolučních dobách
nelze zabránit, aby do některých národních
výborů nevnikl špatný, nečestný
člověk. Ve většině případů
byli takoví lidé brzy odhaleni a likvidováni.
Národní výbory nehodlají a nesmějí
nic skrývat před lidem, jak se to v minulosti při
různých korupčních aférách
naší administrativy stávalo. Bude nutno při
legislativě národních výborů
bráti zřetel na nové formy spolupráce
lidu s národními výbory. Při několika
místních národních výborech
byly založeny sbory pomocníků národních
výborů. Národní výbor, jehož
referenti pravidelně podávají zprávy
občanstvu o činnosti referátu a vyslechnou
návrhy a kritiku občanstva, mohou na zdolání
své práce vybídnout spoluobčany k
takové spolupráci, poznají požadavky
a bolesti každé čtvrti, téměř
každého občana a s pomocí spolupracovníků
z řad občanstva je dovedou řešit. Takovou
spoluprací národních výborů
s občany autorita národních výborů
jako skutečných orgánů lidu stoupá
a vyřizování všech záležitostí
je mnohem rychlejší. Zdokonalit národní
výbory znamená dbáti toho, aby mezi členem
národního výboru a občanem bylo co
nejtěsnější spojení a aby se
takto uplatňovala kontrola lidu ve všech instancích
veřejné lidové správy. Všeobecně
můžeme říci, že národní
výbory a jejich úřady jsou budovány
v novém duchu lidové demokracie. Nemůžeme
to však říci o centrálních úřadech.
Zde bude nutno úřady některých ministerstev
skutečně vyvětrat a očistit od neschopných
a reakčních vyšších úředníků.
Tak na př. ministerstvo vnitřního obchodu,
ačkoli by mělo pro skutečné potřeby
uhelných revírů, poškozených
průmyslových oblastí a pro zemědělce
dostatečné množství pracovních
obleků a obuvi, nerozděluje je správně,
poukazy nepřiděluje a přenechává
zboží jen na body. Bylo by zajímavé
dotázati se národních výborů
na jejich zkušenosti ve spolupráci s tímto
ministerstvem.
Máme zjištěno, že v naší republice
je přibližně 2000 velkoobchodníků
s textiliemi a přes 14.000 maloobchodníků,
kdežto v Anglii na 45 mil. obyvatel postačí
500 velkoobchodů a 10.000 maloobchodů. Připustíme-li
tento stav, musíme se ptát, jak může
ministerstvo vnitřního obchodu, resp. hospodářská
skupina velkoobchodu a maloobchodu spravedlivě rozdělovat.
Je v zájmu těchto obchodníků, než
dojde ke katastrofálním následkům
této obchodní politiky, aby tento stav viděli
a podle toho se zařídili. V postižených
městech musily národní výbory pohroziti
zabavením skladišť, aby pohnuly centrální
úřady k činnosti. To znamená, že
v těchto úřadech jsou na vedoucích
místech lidé, kteří nepřejí
naší veřejné lidové správě
úspěchu.
Zjišťujeme-li dobré výkony naší
lidové veřejné správy, pak je záhodno
poukázati také na jiné sektory, které
se až doposud vymykají kompetenci národních
výborů. Bylo by záhodno, aby naše soudnictví
bylo postaveno pod určitou kontrolu lidu. Bylo by jen správné
a posílilo by to organisaci našeho soudnictví,
kdyby soudce u okresního soudu byl volen lidem a mohl takto
vykonávat svůj zodpovědný úřad
s plnou důvěrou lidu a ve stálém spojení
s lidem. Národní revoluce dala naší
legislativě nový základ a zavedla nové
metody práce. Naše úřady místních
a okresních národních výborů
jsou úže spojeny s lidem. Bude nutné nalézti
formy užšího kontaktu lidu s vyššími
instancemi, aby byla provedena zásada, že úřady
jsou pro lid a ne lid pro úřady.