Podotýkám k tomu jen tolik, že pan Čurda býval za první republiky funkcionářem agrární odborové jednoty. (Potlesk. - Různé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Fránek (pokračuje): Osazenstvo vyšlo ven, ovšem ne všechno, a šetřením bylo zjištěno, že členové závodní milice chodili po dílnách, posílali osazenstvo ven a hrozili pokutou těm, kteří nechtěli jít demonstrovat, protože nevěděli proč. (Slyšte!)

Dále se pozastavujeme nad tím, že při osobní návštěvě p. ministra vnitra v Brně dne 11. února 1946 byla osmičlenná komise brněnského národního výboru, která měla události vyšetřit, prohlášena za nekompetentní.

Také nám není dosti jasné, proč byly události komentovány nejen v tisku, nýbrž i v rozhlase přesto, že rada brněnského národního výboru požádala pana ministra informací, aby události až do konečného vyšetření nebyly veřejně komentovány.

Při projevu zástupců Národní fronty, konaném na nádvoří Zbrojovky dne 8. února 1946, jehož jsem se také osobně zúčastnil jako řečník, poslanec a bývalý zaměstnanec Zbrojovky, bylo patrno, že určitá část osazenstva s postupem demonstrujícího dělnictva nesouhlasila. Svědčí o tom nejlépe zpráva koordinačního výboru, který žádá, aby volby do závodních odborových organisací a závodních rad byly vypsány na 16. březen. (Potlesk.)

My máme k této události jasné stanovisko. Demonstrace jakéhokoliv druhu nemohou přispět ke klidu a pořádku. Proto demonstrace z jakékoliv strany odsuzujeme už z toho důvodu, že kdyby si určitá vrstva národa přisvojila právo své požadavky vyřizovat ulicí, musilo by toto právo být přiznáno všem vrstvám. (Potlesk.) Nelze takovéto způsoby projevu veřejného mínění schvalovati také z důvodů naší dobré pověsti v zahraničí, ani v zájmu klidu a pořádku ve státě, ať už jde o mladistvé extravagance, nebo, abychom užili slova pana ministerského předsedy Fierlingera v dnešním Právu lidu, o jakobínskou horlivost určitého politického směru. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu poslanci Šlingovi.

Posl. Šling: Vážená sněmovno!

K prohlášení pana poslance Langra, pokud se zabývá politickými poměry naší první republiky, chtěl bych učiniti jen jednu poznámku. Byla to KSČ, která na VII. sjezdu naší strany ústy soudr. Gottwalda navrhovala utvoření jednoty pracujícího lidu a národa, vytvoření vlády lidové fronty, a to přibližně v takovém složení, jako je dnešní vláda. Navrhovali jsme, aby bylo skoncováno se spoluprací s agrární stranou. A to bylo tím lehčeji proveditelné, jelikož agrární strana v době volby presidenta republiky byla odhalena jako partner Henleinovy. strany, jako strana, která to nemínila dobře s republikou, která nechtěla republiku bránit. Byla to KSČ, která prováděla důslednou politiku jednoty pracujícího lidu, boj za jednotu národa k obraně republiky, k vypětí všech sil, abychom odrazili německý útok. (Potlesk.) Komunistická strana v boji za svobodu českého národa důsledně pokračovala, s Mnichovem nikdy nesouhlasila a po Mnichovu pokračovala důsledně v boji o obranu českého národa a za okupace v boji za dobytí svobody českého národa. Tisíce obětí funkcionářů komunistické strany byly toho důkazem.

Tolik jsem chtěl jen říci k prohlášení poslance Langra, pokud se zabýval poměry první republiky.

K řeči pana poslance Fránka chtěl bych poznamenat, že jeho řeč neodpovídá šetřením bezpečnostních orgánů, že je podivné, jak před zakončením tohoto šetření pan posl. Fránek může zde přednášeti jako fakta věci, které nejsou ještě doloženy. Prohlásil o předsedovi odborové skupiny, že byl členem agrární jednoty. My do komunistické strany kompromitované funkcionáře agrární strany nebereme, ale za osvědčené bojovníky za svobodu českého národa, kteří během okupace illegálně v komunistické straně pracovali, kteří ve zbrojovce illegálně komunistickou stranu budovali, za tyto bojovníky se komunistická strana staví, na ně je hrda. Ať žijí tito bojovníci! (Potlesk.)

Dělnictvo Zbrojovky posoudí řeč pana posl. Fránka a já jsem také toho názoru, že není nutné, aby několik poznámek rozrušovalo Národní frontu. My jsme si plně vědomi, že jsme si těžce vybojovali poznání o nutnosti jednoty národa a my tuto jednotu spolu s pracujícím lidem, s celým národem obhájíme a nedáme ji rozrušit nikým. (Potlesk.)

Nyní, vážená sněmovno, dovolte mi několik poznámek k exposé ministra vnitra, soudruha Noska. Často slyšíme otázku, co je vzorem pro výstavbu naší lidové veřejné správy. Od koho jsme převzali národní výbory, koho kopírujeme. Myslím, že je to československá forma lidové správy, která vyplývá z tradic našich národů. Tak na př. dne 10. dubna 1848 byl pražským lidem zvolen první národní výbor, jehož členy mezi jinými byli Havlíček, Erben, Rieger, Šafařík a j. Tomuto výboru se později vyčítalo, že nedovedl svou činnost rozšířit i na jiná místa. I v r. 1918 byly konstituovány národní výbory, ale nebyla jim přiznána žádná kompetence, byly více méně symbolem. Na tyto tradice národních revolučních snah navázali zahraniční činovníci KSČ, když na jaře 1942 učinili provolání z Moskvy k tvoření illegálních výborů jako orgánů národní jednoty v boji proti okupantům a zrádcům. Illegální národní výbory staly se ve svém okruhu organisátory podzemního hnutí za svobodu českého národa. Byli to slavní předchůdci dnešních národních výborů. Mluvíme-li o úkolech národních výborů dnes, musíme vzpomenout slavného odboje illegálních národních výborů a vzpomenout těch mnohých hrdinů, kteří při budování a organisování národních výborů byli gestapem dopadeni, mučeni a popraveni. Chtěl bych při této příležitosti vzpomenout revolučního národního výboru velkého Meziříčí, jehož členi byli zradou okupanty 2 dni před ukončením války dopadeni a v počtu 70 členů umučeni a popraveni. V těžkém zápase s okupanty se tvořily základy naší lidové veřejné správy. Z těchto illegálních národních výborů vznikly po osvobození revoluční národní výbory, které však účinně dopomohly našemu národu uniknout zmatkům a zavedly v brzké době právní řád a pořádek.

Ve vývoji národních výborů můžeme zaznamenat několik etap. V období osvobozování republiky, kdy ještě fronta probíhala naší republikou, Slovenskem a Moravou, revoluční národní výbory vedly válku proti okupantům. Zajišťovaly prací v zázemí frontu, organisovaly okamžitou výstavbu komunikací, organisovaly zásobování, zdravotní službu, zajišťovaly Němce a zrádce a jejich majetek, udržovaly pořádek. Válka zničila na jižní Moravě všechny mosty, všechny komunikace. Byl to první čin národního výboru v Hodoníně, mobilisovat lid na stavbu mostů, aby Rudé armádě umožnil další postup. V úplné blízkosti fronty postavil v nejkratší době všechny nutné nouzové mosty. Mobilisace pracovních sil na opravu komunikací a mostů ve frontovém pásmu byla velmi úspěšná. S prapory a zpěvem obyvatelstvo pochodovalo do práce. Při tom zároveň národní výbory zabezpečily všechny nutné polní práce; i když fronta probíhala Moravou, přece byla půda obdělána a tak zabezpečena výživa obyvatelstva. Po skončení války národní výbory zabezpečily opravu železnic a dovedly do 14 dnů usilovnou prací ve dne v noci zabezpečiti přímé vlakově spojení Brno -Praha a později až do Bratislavy. V rozrušených a bombardovaných městech musely budovat od základů vše. Organisovaly nejnutnější opravy elektráren a vodáren, takže na př. v Brně za několik dnů elektrárna a vodárna, ačkoliv poškozené, pracovaly. Započaly okamžitě se stavbou zničených plynáren a za spolupráce závodních rad daly do chodu nejnutnější průmysl. Bez obětavé práce národních výborů a samozřejmě bez účinné pomoci Rudé armády maršála Koněva by nebyla výživa velkých měst, jako na př. Brna, zajištěna.

Národní výbory zachránily národu ohromné hodnoty zajištěním majetku Němců a zrádců. Takto nabyly revoluční národní výbory veliké organisační zkušenosti a daly pevný základ lidové veřejné správě a dokázaly, že budou schopnými administrátory, hospodáři a exekutivními orgány vlády. Nediskutovaly mnoho o právním řádu a pořádku, ale zaváděly takový řád a pořádek, který zabránil zmatkům a zabezpečil naši svobodu a republiku. Mnozí z kritiků národních výborů ještě se zdržovali v ústraní, když členové revolučních národních výborů již organisovali a zabezpečovali nutné práce pro frontu, pro zásobování a bezpečnost měst a vesnic.

Je velkou zásluhou komunistické strany Československa, že okamžitě od prvých dnů promyšleně a houževnatě pracovala na vybudování nové veřejné lidové správy, budované na podkladě národní jednoty, že takovou velikou měrou přispěla k zdolání všech začátečních obtíží. Revoluční národní výbory svou bohatou činností a houževnatou prací se staly brzy výrazem jednoty tvůrčích sil národa.

V čem tkví význam národních výborů? Národní výbory postavily celou státní administrativu na nový základ, který odpovídá lidové demokratické soustavě. Jako lidové orgány nahradily obecní, okresní i zemská zastupitelstva. Převzaly jejich funkce, ale staly se při osvobozování republiky jedinou výkonnou mocí ve státě. Tyto orgány lidové od prvého okamžiku zabezpečily provádění košického programu vlády Národní fronty. Svou činností zabezpečily vládu lidu. V národních výborech se lid učil vládnout za velmi těžkých podmínek. Stará administrativa byla rozrušena, úřady nepracovaly, na vedoucích místech naší samosprávy seděli Němci a často zrádci, takže národní výbory mnohdy musely znovu vše vybudovat. Při budování úřadů vycházely národní výbory z principu, že národní výbor jest politická hlava úřadu, která se usnáší, nařizuje a kontroluje, a úřad to provádí. Jedině národními výbory může býti celá administrativa zjednodušena. Po 9měsíční činnosti můžeme říci, že se nejen národní výbory osvědčily, ale že se staly spolehlivými exekutivními orgány vlády. Národní výbory, úzce spojeny s lidem, tvoří dnes základnu státní administrativy, tvoří novou lidovou správu a provádějí v úzkém spojení s centrálními úřady všechna vládní usnesení. Národní výbory touto svou činností dokázaly, že tak zvaná druhá kolej administrativy, řízená ministerstvem vnitra, zemskými a okresními úřady v minulosti, není nutná a neodpovídala by principům veřejné lidové správy. Tato druhá kolej administrativy byla národními výbory zrušena, ale zcela nevymizela. Při provádění různých administrativních úkolů národní výbory mnohdy narážejí na tuto starou formu administrativy a bylo by záhodno, všechny pokusy o vybudování zvláštní byrokratické administrativy bez spojení a kontroly lidu všude potírat. V našich úřadech sedí ještě dnes lidé, kteří se nesmířili se systémem veřejné lidové správy, kteří se nesmířili s kontrolou lidu nad všemi instancemi administrativy.

Za několik krátkých měsíců vybudovaly si národní výbory řádné úřady národních výborů. Jaký obtížný úkol to byl, vidíme z toho faktu, kolik nových úředníků bylo nutno zapracovat až 70 %. Bylo nutno přivést do souladu a k dobré spolupráci již zapracované úřednictvo s novými silami a vychovat úřednictvo národních výborů k pochopení nového ducha košického programu. Byla nutná důkladná převýchova úřednictva, aby bylo zajištěno provádění dekretů presidenta republiky. Zároveň se děly veliké přesuny úřednictva do pohraničí, kde, jak už ministr Nosek poznamenal, celá administrativa byla v troskách. Během 9 měsíců národní výbory nejen vybudovaly svoje úřady, ale lidová veřejná správa zabezpečila administrativu pohraničí, zabezpečila administrativně osidlování, a je-li dnes osidlování pohraničí tak daleko, že už byla z větší části provedena revise národních správců nad německými usedlostmi, a může-li ministr zemědělství v příštích týdnech přikročit k definitivnímu přídělu usedlostí v pohraničí, je to veliký výkon lidově veřejné správy a důkaz, že lid se velmi rychle učí vládnout.

Uvážíme-li dále, že za pomoci národních výborů byla a je budována nová organisace průmyslu, že za pomoci národních výborů byl dosazením národních správ dán i když s velkými obtížemi průmysl do chodu a tím zabezpečeno zestátnění průmyslu, pak vidíme, jaké tvůrčí síly lidu národní revoluce uvolnila. Vidíme-li nadšení lidu při budování republiky, tak jedna z příčin je. to, že náš lid ví, že v národních výborech je zakotvena vláda lidu, že prostřednictvím národních výborů provádí lid přímou kontrolu veřejného života a že prostřednictvím národních výborů je lid strůjcem svého osudu. Jak dalece pokročil proces vybudování národních výborů, o tom svědčí skutečnost, že dnes téměř všechny národní výbory na Moravě mají vypracovány nebo pracují na řádném rozpočtu a že na podkladě vypracovaných rozpočtů mohou plánovitě pracovat. Národní výbory mají velmi vážné hospodářské starosti hlavně tam, kde spravují území válkou velmi postižené. Prozatímní deficit rozpočtů samosprávných svazků na Moravě můžeme odhadnout minimálně na 700 mil. Kčs. Při tom se jedná o rozpočty, které zabezpečí jenom nutnou administrativu a které neobsahují vydání na výstavbu zničených měst a vesnic. Pro zabezpečení hospodářství okresů a obcí bude nutno, aby mohly samosprávně svazky, okresy a obce, převzít podniky do vlastnictví. Bylo by to umožněno podle dekretu č. 108 presidenta republiky.

Je také nutno stanovit, v jaké formě může převzít obec nemovitý majetek po Němcích do vlastní správy. Je nutno také dbáti sociálních požadavků úředníků národních výborů, a to pokud jde o platy nižších kategorií. Za protektorátu byl úředníkům vyšších kategorii zvýšen plat, ale obecním a okresním zaměstnancům nižších kategorií plat nebyl zvýšen. Nynější úprava platů tento stav nemění a proto žádáme, aby nižší kategorie úředníků národních výborů dostaly větší platy, aby tyto nesrovnalosti byly likvidovány.

Národní výbory se nyní vážně zabývají plánem na výstavbu svých obcí a měst. Je nutno, aby v tomto podnikání obdržely veškerou pomoc. Zvlášť postižená města, a to hlavně v pohraničí, vyžadují si mimořádnou hospodářskou pomoc. Situace těchto měst je povážlivá, na př. město Znojmo, které bylo válkou velmi poškozeno, musí co nejrychleji obdržeti finanční výpomoc, aby zabezpečilo řádný chod lidové veřejné správy. Stejně tak jiná města, tak na př. Moravský Krumlov, Miroslav atd.

Veřejná lidová správa si vytváří nové methody práce. Na podkladě nových organisačních a jednacích řádů veřejné lidové správy pracují některé národní výbory podle zveřejněných pracovních programů. Tyto pracovní programy jak místních, tak okresních národních výborů vycházejí ze všech potřeb okresu nebo obce. K těmto pracovním programům má lid zaujmout stanovisko, činit vlastní návrhy, aby tím celá činnost národních výborů co nejvíce odpovídala tužbám a potřebám obyvatelstva a státu. Tyto pracovní programy jsou vypracovány na podkladě vládního programu. Zemský národní výbor na Moravě pracuje podle přijatého pracovního programu a dává tak příklad všem okresním a místním národním výborům. Národní výbory, které pravidelně zveřejňovaly svoji činnost, pravidelně referovaly lidu o své práci, poukazovaly na všechny úkoly a vybízely občanstvo k spolupráci, tyto národní výbory nejlépe pracují a k nim má lid také naprostou důvěru.

Nepřátelé veřejné lidové správy rozšiřují o národních výborech nejrůznější pomluvy. Jestliže byly případy nečestných funkcionářů národních výborů, byly většinou veřejně před lidem řešeny. V revolučních dobách nelze zabránit, aby do některých národních výborů nevnikl špatný, nečestný člověk. Ve většině případů byli takoví lidé brzy odhaleni a likvidováni. Národní výbory nehodlají a nesmějí nic skrývat před lidem, jak se to v minulosti při různých korupčních aférách naší administrativy stávalo. Bude nutno při legislativě národních výborů bráti zřetel na nové formy spolupráce lidu s národními výbory. Při několika místních národních výborech byly založeny sbory pomocníků národních výborů. Národní výbor, jehož referenti pravidelně podávají zprávy občanstvu o činnosti referátu a vyslechnou návrhy a kritiku občanstva, mohou na zdolání své práce vybídnout spoluobčany k takové spolupráci, poznají požadavky a bolesti každé čtvrti, téměř každého občana a s pomocí spolupracovníků z řad občanstva je dovedou řešit. Takovou spoluprací národních výborů s občany autorita národních výborů jako skutečných orgánů lidu stoupá a vyřizování všech záležitostí je mnohem rychlejší. Zdokonalit národní výbory znamená dbáti toho, aby mezi členem národního výboru a občanem bylo co nejtěsnější spojení a aby se takto uplatňovala kontrola lidu ve všech instancích veřejné lidové správy. Všeobecně můžeme říci, že národní výbory a jejich úřady jsou budovány v novém duchu lidové demokracie. Nemůžeme to však říci o centrálních úřadech. Zde bude nutno úřady některých ministerstev skutečně vyvětrat a očistit od neschopných a reakčních vyšších úředníků.

Tak na př. ministerstvo vnitřního obchodu, ačkoli by mělo pro skutečné potřeby uhelných revírů, poškozených průmyslových oblastí a pro zemědělce dostatečné množství pracovních obleků a obuvi, nerozděluje je správně, poukazy nepřiděluje a přenechává zboží jen na body. Bylo by zajímavé dotázati se národních výborů na jejich zkušenosti ve spolupráci s tímto ministerstvem.

Máme zjištěno, že v naší republice je přibližně 2000 velkoobchodníků s textiliemi a přes 14.000 maloobchodníků, kdežto v Anglii na 45 mil. obyvatel postačí 500 velkoobchodů a 10.000 maloobchodů. Připustíme-li tento stav, musíme se ptát, jak může ministerstvo vnitřního obchodu, resp. hospodářská skupina velkoobchodu a maloobchodu spravedlivě rozdělovat. Je v zájmu těchto obchodníků, než dojde ke katastrofálním následkům této obchodní politiky, aby tento stav viděli a podle toho se zařídili. V postižených městech musily národní výbory pohroziti zabavením skladišť, aby pohnuly centrální úřady k činnosti. To znamená, že v těchto úřadech jsou na vedoucích místech lidé, kteří nepřejí naší veřejné lidové správě úspěchu.

Zjišťujeme-li dobré výkony naší lidové veřejné správy, pak je záhodno poukázati také na jiné sektory, které se až doposud vymykají kompetenci národních výborů. Bylo by záhodno, aby naše soudnictví bylo postaveno pod určitou kontrolu lidu. Bylo by jen správné a posílilo by to organisaci našeho soudnictví, kdyby soudce u okresního soudu byl volen lidem a mohl takto vykonávat svůj zodpovědný úřad s plnou důvěrou lidu a ve stálém spojení s lidem. Národní revoluce dala naší legislativě nový základ a zavedla nové metody práce. Naše úřady místních a okresních národních výborů jsou úže spojeny s lidem. Bude nutné nalézti formy užšího kontaktu lidu s vyššími instancemi, aby byla provedena zásada, že úřady jsou pro lid a ne lid pro úřady.