Vážená sněmovno! Dovolte mi několik poznámek k závodním strážím. Při ústupu Němců chránili dělníci závody, skrývali stroje, zabraňovali Němcům vyhození továren do vzduchu, chránili závody, protože si byli jisti, že národní revoluce bude znamenat zřízení spravedlivějšího řádu, a chtějí nyní střežit závody, protože na základě zkušeností přišli k poznání, že nepřítel lidu, naše reakce, se nevzdal bez boje svých výsad a že usiluje o to, aby ničil náš znárodněný majetek pomocí nejpodlejších sabotáží, že usiluje o to, aby mařil organisaci zestátněného průmyslu. Z těchto důvodů se organisují závodní stráže. Závodní stráže nezatěžují továrny finančně, jsou to jen minimální výdaje, daleko větší ztráty by znamenalo, kdyby se sabotérům podařilo poškodit továrnu. Závodní stráže jsou až na několik členů organisovány na dobrovolném bezplatném podkladu, jsou budovány jednotně, a musíme tedy odmítnout výtky stranického ovlivňování závodních stráží. Nikde nepoklesla výroba, kde jsou ustanoveny závodní stráže.

Někteří páni namítají, že tuto službu může obstarat armáda anebo SNB. Při dnešním svém budování má armáda určitě zájem o zvýšení brannosti lidu. Bylo by jen správné, kdyby závodní stráže byly organisovány za úzké spolupráce se Svazem brannosti. Čím lépe dovede dělník zacházeti se zbraněmi, tím pevnější bude republika. Má-li SNB splniti dokonale všechny služby jak v pohraničí, tak v zázemí, určitě jen uvítá tuto pomoc závodních stráží. Jak důležité jsou závodní stráže, jsme mohli zjistit z různých požárů, které byly založeny v našich podnicích. Kde se tak stalo, tam závodní stráže nebyly.

Závodní stráže jsou některými pány srovnávány s hitlerovským werkschutzem. Je to nehorázná urážka zaměstnanců našich podniků. Závodní stráže jsou organisovány na dobrovolném podkladě z řad zaměstnanců, chrání národní majetek, aby výroba byla zajištěna. Jen ten, kdo má špatný úmysl nebo špatné svědomí, se bojí ozbrojených dělníků, závodních stráží. Jinak by musel míti radost, jak se bdělost a brannost lidu zvyšuje. Těm pánům, kteří jsou proti závodním strážím, přeji, aby šli své argumenty přednášet do kteréhokoliv závodu nebo revíru; přesvědčili by se tam o stanovisku našeho pracujícího lidu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Slovo si vyžádal pan ministr vnitra V. Nosek. Uděluji mu slovo.

Ministr vnitra V. Nosek: Pane předsedo! Paní a pánové!

Debata, ke které došlo po mém výkladu, předneseném v plenu Prozatímního Národního shromáždění dne 31. ledna 1946, jasně prokázala, že obor vnitřní správy těší se velmi živému zájmu členů této sněmovny.

Prosím, aby mi bylo dovoleno ve vší stručnosti reagovati na řadu podnětů, jež se v debatě vyskytly. Přidržel bych se při tom schematu, jehož jsem užil ve svém exposé.

Většina pánů řečníků věnovala pozornost otázce voleb do ústavodárného Národního shromáždění a zaujala kladné stanovisko k řešení, které vláda, pokud se týče resort, jejž spravuji, připravuje. S potěšením konstatuji zejména, že všichni páni řečníci uznali také nezbytnost účasti mládeže na nejdůležitějších právech občanských, t. j. účasti mládeže ve volbách, a s druhé strany že uznali nutnost vyloučení všech těch, kteří v kritických okamžicích selhali nebo dokonce národ zradili. (Potlesk.)

O otázce, kteří občané budou vyloučeni ze zápisu do stálých voličských seznamů a tím i z práva volebního, bylo již v podstatě dosaženo dohody a podle ní se právě formulují příslušná ustanovení zákona o stálých voličských seznamech; tento zákon se právě projednává v ústavně-právním výboru Prozatímního Národního shromáždění. Připravovaným zákonem mají býti zároveň odstraněny některé různosti, k nimž došlo při přípravách k sestavení stálých voličských seznamů v zemích českých a na Slovensku.

V oboru základních ústavních otázek docházejí v poslední době stále častěji se slovenské strany podněty, které se vyskytly i v debatě o mém exposé, aby byl sjednocen právní řád a aby i další státní instituce byly společnými pro země české a pro Slovensko. Vítám tyto podněty zejména proto, že přicházejí se slovenské strany, a učiním vše, aby se jim pokud spadají do mého resortu vyšlo všemožně vstříc, poněvadž je nám všem jasně, že sjednocení právního řádu bude dalším posílením jednotnosti našeho státu. (Potlesk.)

Instituce národních výborů svou dosavadní budovatelskou činností i výkonem běžné správy dokázala, že je schopna plniti své úkoly, a došla porozumění v širokých kruzích veřejnosti, jak dokazují zejména i projevy pánů poslanců v této rozpravě. Je z nich viděti, že tato instituce již pevně zakotvila v našem právním řádě, a vyskytují-li se tu a tam některé námitky, nejsou namířeny proti instituci národních výborů samé, nýbrž směřují proti některým jejich členům. Kdekoli zjistilo ministerstvo vnitra závady tohoto druhu, neváhalo bezodkladně zjednati nápravu odstraněním nehodných nebo nezpůsobilých osob a bude tak činit i v budoucnosti. Řádné fungování národních výborů umožní, aby jejich pravomoc byla postupně rozšiřována decentralisací veřejné správy, jíž se. někteří z pánů řečníků dožadovali. S agendou národních výborů souvisí též činnost naší samosprávy a zejména i otázka úpravy finančního hospodářství svazků územní samosprávy, jehož sanace je ovšem závislá na celkové hospodářské situaci státu.

Pokud jde o válečně škody, bylo poukazováno hlavně na rozsah válečných škod způsobených na Slovensku. K tomu mohu s radostí konstatovati, že podle výsledků meziministerských porad, které byly skončeny v minulých dnech, připravuje se jednotná celostátní úprava poskytování záloh na válečné a j. škody způsobené za okupace. Znamená to vydatnou pomoc obnově hospodářského života na Slovensku.

Odsun Němců není, jak patrno z rozpravy, pro nás problémem. Zbývá vyřešiti jenom ještě některé otázky jeho provádění, zejména otázku smíšených manželství, otázku zachování některých nenahraditelných pracovních sil pro náš průmysl, na Slovensku pak otázku pomaďarštělých Slováků. Jisté však je, že ani Němci ze smíšených manželství, pokud se proti republice provinili, nebudou moci mezi námi zůstati.

Pokud jde o očistu veřejného života, jsou její zásady, jak byly vyjádřeny v dekretu o ochraně národní cti a ve směrnicích, které byly k tomuto dekretu vydány, obecně uznávány za správné.

Požadavek, aby platová úprava veřejných zaměstnanců byla budována na principu automatického postupu, kombinovaného s individuálním hodnocením pracovního výkonu, je v souhlase se zásadami, které uplatňuji ve svém resortu a které, jak doufám, dojdou též výrazu ve všeobecně zákonné úpravě, která se v této věci připravuje.

Ve svém exposé jsem se nezmínil o otázkách vnitřní bezpečnosti a vyhradil jsem si promluviti o této věci při jiné vhodné příležitosti. Vzhledem k zájmu, který byl o tyto otázky projeven, chtěl bych se přece jen několika slovy tohoto úseku svého resortu dotknouti.

Paní a pánové! Z bezpečnostní organisace předmnichovské zůstaly nám zde pouhé zbytky. Počet příslušníků bezpečnostních sborů byl velmi snížen a autorita bývalých bezpečnostních orgánů jako celku byla silně otřesena. Bylo tudíž nutno postaviti bezpečnostní organisaci na nový, lepší a změněným poměrům odpovídající základ a očistiti ji od kolaborantů a nespolehlivých živlů. Ještě v Košicích jsme projednávali otázku organisace nového bezpečnostního sboru a zde bylo dohodnuto, že z dosavadního četnictva a policie má býti vytvořen jednotný sbor pod názvem"Sbor národní bezpečnosti".

Sbor národní bezpečnosti, vybudovaný na těchto základech, který nastoupil na místo četnictva, státní policie a obecní výkonné policie, má za účel udržovati jako výkonný orgán nositelů veřejné správy, t. j. ministerstva vnitra a národních výborů, veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost v republice. Sjednocení všech složek v jednotný sbor vyžaduje velké námahy a práce, zejména též se zřetelem na to, že je nutno vybudovati jednotný sbor pro celou republiku Nemůže proto překvapit, že se porůznu vyskytují některé závady a nedostatky.

Paní a pánové! Chtěl bych vám docela otevřeně a upřímně říci, že od prvního okamžiku našeho osvobození je mou hlavní starostí zabezpečit v osvobozeném státě klid a demokratický pořádek (Potlesk.), zabezpečit tak těžce nabytou svobodu a zabezpečit výsledky naší národní revoluce. (Potlesk.) Bez těchto předpokladů těžko bychom mohli přistoupit k rychlé a zdárné rekonstrukci našeho státu, neboť bez vnitřního zajištění byla by ostatní naše práce marná.

Sbor národní bezpečnosti vykonal dosud nedocenitelnou službu státu a jeho lidu. Jeho zásluhou je, že jsou tak důrazně potírány německé bandy Werwolfů na našem území; na něm leží valná část práce, spojená s odsunem Němců s našeho území. On čistí naše pohraničí tak, že je tam nastolen - v celku mohu říci - klid. Sbor národní bezpečnosti likviduje úspěšně také loupežné bandy, které nám zůstaly na našem území On to je, který odkrývá a znemožňuje činnost prchalovců a ostatní naší vlastní a zahraniční reakce. (Potlesk.) SNB pracuje s vypětím všech svých sil a jeho prací musím i zde, v naší slavné sněmovně, ocenit a za dosavadní práci mu poděkovat. (Potlesk.)

Jsou-li nějaké stížnosti nebo vidíte-li, paní a pánové, nedostatky ve Sboru národní bezpečnosti, máte-li stížnosti do chování se třeba i jednotlivců Sboru národní bezpečnosti, prosím vás, odevzdejte mně je a věřte, že všecky stížnosti budou vyšetřeny a náprava zjednána. (Potlesk.)

Nezapomeňte, paní a pánové, že celý náš bezpečnostní aparát je teprve ve svém zrodu, a proto může tu i tam k nějaké nepřístojnosti dojíti. Mou snahou však je, aby se náš nový Sbor národní bezpečnosti stal pýchou všech demokratických občanů našeho státu a na straně druhé postrachem pro reakci, zrádce a rozvratníky. (Potlesk.)

Usiluji o to, aby náš Sbor národní bezpečnosti byl naplněn duchem demokracie a myšlenkami naší národní revoluce a aby stál mravně vždy co nejvýše, neboť jeho nejvyšším a jediným úkolem je střežiti a ochraňovati bezpečnost občanů i jejich majetku. (Potlesk.) Věřím, že za pomoci vás všech dosáhnu, že náš Sbor národní bezpečnosti, opřen jsa o důvěru širokých mas lidových a všech ústavních i úředních činitelů, potře každý pokus a počin proti naší drahé a nesmírnými obětmi znovu vzkříšené republice a každý pokus, jenž by směřoval k ohrožení svobody a lidové demokracie v našem státě.

Pokud jde o studentské demonstrace v Brně, není ještě vyšetřování ukončeno, a proto mně, paní a pánové, odpusťte. že nemohu ještě učiniti úřední sdělení. Není mně také nic známo o vyšetřující komisi. Nařídil jsem ovšem přísné vyšetřování příslušným našim úředním orgánům. Závěrem děkuji všem pánům řečníkům za podněty, které byly způsobem tak věcným v debatě tlumočeny a přispěly k její vysoké úrovni, a prosím, aby slavná sněmovna moji zprávu schválila. (Hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Podle § 65 jedn. řádu je rozpravu o vládním prohlášení zakončiti hlasováním, zda Prozatímní Národní shromáždění prohlášení schvaluje.

Budeme tudíž hlasovati.

Žádám pí. a pp. poslance, aby zůstali na svých místech.

Prozatímní Národní shromáždění je způsobilé se usnášeti.

Kdo souhlasí s tím, aby Prozatímní Národní shromáždění schválilo prohlášení pana ministra vnitra, učiněné v 27. schůzi dne 31. ledna 1946, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Prohlášení pana ministra vnitra je schváleno jednomyslně. (Potlesk.)

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výborů branného a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 118), kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 31. května 1932, č. 83 Sb., o úpravě náležitostí vojenských osob z počtu mužstva v činné službě a některých jiných osob jim co do náležitostí na roveň postavených, jakož i o zaopatření déle sloužících, a kterým se stanoví zvláštní přídavek déle sloužícím (tisk 156).

Zpravodajem za výbor branný jest pan posl. Vaverka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vaverka: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Jestliže naše nová demokracie přistupuje s novým, spravedlivým zaměřením k řešení všech problémů, které vyrůstají ze sociálních a hospodářských zájmů našeho lidu a státu, je nutno s tohoto hlediska dáti nový, spravedlivý sociální výraz též hodnocení tak velké občanské povinnosti, jako je vojenská služba, a hlavně dáti tento výraz úpravě sociálních základů této služby u těch, kdož představují nejsilnější složku v armádě.

Problém vyřešiti předpoklady a podmínky natolik, aby se branná povinnost neprojevovala jako tíživé břemeno a aby branec konající vojenskou službu existenčně sám nic neztrácel a netrpěla ani jeho rodina, není problémem jednoduchým. Oč tu v podstatě jde? Aby branec nastupující vojenskou povinnost měl chráněn pracovní poměr, který opustil a do něhož se bude vracet, aby, pokud byl živitelem rodiny, bylo o jeho rodinu postaráno dostatečnými vyživovacími příspěvky, aby byly uspokojivě upraveny vojenské požitky brancovy po dobu jeho služby a konečně aby v těch povoláních, kde na tom závisí další postup, dostalo se mu po hmotné stránce plného započtení vojenské služby.

S uspokojením si můžeme říci, že Prozatímní Národní shromáždění splnilo svůj úkol - a splnilo jej poctivě - zatím ve dvou směrech: projednáním a schválením zákonů o ochraně právních poměrů osob konajících vojenskou presenční službu a o zvýšení vyživovacích příspěvků rodinám narukovaných. Dnes přistupujeme k dalšímu úkolu, dát zákonný podklad nové úpravě peněžních náležitostí vojáků presenčně sloužících a záložních. A je naším vřelým přáním, aby, než se Prozatímní Národní shromáždění rozejde, vyřídilo ještě také problém započtení vojenské presenční služby veřejným a soukromým zaměstnancům.

Návrh zákona, který máme před sebou a jenž byl vládou předložen jako novelisace zákona č. 83 z r. 1932, řeší jednu z nejdůležitějších otázek branné služby a nejzákladnější sociální problém armády, otázku vojenského žoldu a zároveň s vojenským žoldem úpravu peněžních náležitostí déle sloužících. Není jistě třeba dokazovat, že jako se musíme starati o to, aby byl důstojník a rotmistr náležitě placen, chceme-li od nich žádat dobrou práci, musí i žold vojáka z počtu mužstva odpovídat úměrně požadavkům jeho vojenského života, aby branec konal svůj závazek s pocity jistoty, s uspokojením a s radostí. (Předsednictví převzal místopředseda Petr.)

Ceníme si vyspělosti našeho vojáka, vyplývající z celkové kulturní vyspělosti lidu. Nemůžeme proto nedostatečným systémem odměňování za jeho službu jej v této úrovni poškozovati. Občan naší lidové demokracie má právo, aby na vojně pokračoval ve svém dřívějším kulturním a společenském životě s nárokem na slušnou existenční úroveň a aby měl prostředky k účasti na politické činnosti mimo. svou službu. Dosavadní žold dával mu k tomu všemu velmi chatrný podklad. Žold činil denně u prostého vojáka 1.50 Kčs, k tomu náležel drahotní přídavek 3 Kčs, zavedený po revoluci z osvobozeného Slovenska, dohromady mu tedy příslušelo denně 4.50 Kčs. Co se z toho dalo pořídit kromě předepsaných propriet a jiných nezbytných denních potřeb, aby dbal osobní hygieny, chodil čistý a uspořádaný, na to nemusíme hledat odpověď výpočty. Kolik mohl z toho malého příjmu věnovat na ukojení svých stejně nezbytných kulturních a společenských zájmů, nehledě ani k tomu, co mu zbylo na nepostradatelná přilepšení a na řadu jiných výdajů?

Pravda, do 31. prosince 1945 dostával k žoldu ještě pohotovostní přídavek 5 Kčs, ale i s tímto přídavkem sotva vystačil na rozpočet, v němž mohl pamatovat jen asi na 50 % běžných občanských potřeb. Při vší šetrnosti nezbývalo jiné východisko, než aby sáhl na své úspory a vyčerpával je, nebo aby se spoléhal na podporu své rodiny, a to všechno za to, že splnil nejvyšší občanskou povinnost státem mu ukládanou. Návrh zákona, o němž budeme rozhodovat, chce tento nedostatek napravit. Je nepochybné, že zvýšením žoldu se vykoná mnoho pro uspokojení presenčně sloužícího vojáka a záložníka a že se tím značně přispěje k zlepšení výkonu jeho služby. Bude to mít i dobrou odezvu v širokých vrstvách lidových ve prospěch armády.

Z uvedených důvodů považuji předloženou osnovu zákona za čin mimořádného významu. Proti dosavadní výměře žoldu, která vojákovi z počtu mužstva příslušela, přináší nová úprava, jak ji stanovila již sama vládní osnova, podstatné zlepšení. Branný výbor však uznal za nutné přispět ještě k jejímu dalšímu zlepšení a zvýšil především navrhované sazby nemocničního žoldu. Z původně navrhovaných 2 Kčs u vojína uznal za vhodné zvýšit žold na 5 Kčs, u svobodníka a desátníka ze 3 Kčs na 6 Kčs, u četaře a rotného ze 4 Kčs na 8 Kčs. Toto zvýšení je odůvodněno jednak širším hlediskem na potřeby vojáka, jimž má žold sloužit a které musejí býti respektovány už v době léčebného ošetření, a pak správným názorem, že voják nemá a nemůže býti příliš nízkým žoldem trestán za nezaviněné onemocnění nebo zranění a že je třeba mu ponechat žold odpovídající.