3. V § 28 snížena dolní hranice sazby
daně z uhlí ze 7% na 5%.
Provedené snížení bylo uznáno
za potřebné vzhledem na mimořádné
provozní poměry některých dolů,
těžících za zvlášť
nepříznivých provozních podmínek.
4. V § 29 bylo novelisované znění §
3, odst. 2 zák. č. 1/1924 Sb. upraveno takto:
"(2) Jde-li o použití uhlí
pro vlastní spotřebu nebo pro jiný odbyt
než na prodej, může ministr financí v
dohodě s ministrem průmyslu, na Slovensku pověřenec
financí v dohodě s pověřencem, do
jehož působnosti patří báňská
administrativa, stanoviti jako základ pro výpočet
daně i jinou než úředně stanovenou
cenu uhlí."
Změna byla potřebná z toho důvodu,
aby bylo jasně stanoveno, ve kterých případech
má býti vzhledem k ustanovení § 28,
odst. 2 a § 29, odst. 1 vzata za základ pro výpočet
daně i jiná než úředně
stanovená cena uhlí.
5. V § 35 byly sazby daně pro zapalovače vyjádřeny
místo slovy číslicemi.
6. V § 38, odst. 3 byla snížena sazba daně
z elektrických zdrojů záření
u elektronových lamp z 30 Kčs na 20 Kčs za
kus a to z důvodů úměrného
daňového zatížení v porovnání
s daňovým zatížením a obchodními
cenami u ostatních zdrojů záření.
7. V § 41, odst. 5 byla poskytnuta výhoda paušalování
daně z masa též pro zemědělské
dělníky sezonně zaměstnané,
takže nebude již třeba stanoviti to teprve vládním
nařízením, jak bylo zamýšleno.
8. § 61, odst. 1, písm. a) obdržel toto nové
znění:
"a) v případě § 58, č. 1
u všech nápojů nejpozději do posledního
dne kalendářního měsíce následujícího
po měsíci, v němž byl nápoj z
výrobny vyskladněn. Nebyla-li však daň
u nápojů z hroznů zaplacena již dříve,
platí se ve třech stejných splátkách
vždy k 1. lednu, k 1. květnu a k 1. září
následujících po dni, v němž
byla výroba moštu ukončena. Prokáže-li
výrobce vína, že mu zůstalo v den poslední
splátky, t. j. ke dni 1. září na skladě
neprodané víno, pocházející
z bezprostředně předcházející
sklizně, povolí mu okresní finanční
ředitelství k jeho žádosti, aby dotyčné
víno zdanil až při vyskladnění
z výrobny, nejpozději však do konce běžného
roku. Odkladem placení daně nesmí býti
řádné zaplacení daně ohroženo."
Rozpočtový výbor přišel po podrobné
debatě o námitkách výrobců
vína k závěru, že je třeba proti
vládnímu návrhu ulehčiti vinařům
snadnější plnění daňové
povinnosti poskytnutím výhodnějších
platebních lhůt.
Současně byla škrtnuta z důvodů
administrativní jednotnosti poslední věta
§ 61, odst. 2.
9. V § 63, odst. 1, písm. b) a odst. 2 zvýšeno
množství vína od daně osvobozeného
pro spotřebu ve vlastní domácnosti ze 200
litrů na 300 litrů, čímž poskytnuta
výrobcům další výhoda proti znění
vládního návrhu.
10. V § 97 byl druhý odstavec upraven takto:
"(2) Vrchní vedení československého
monopolu lihového vykonává ministerstvo financí
v dohodě s ministerstvem výživy a za účasti
správního sboru."
Podobně byly upraveny § 97, odst. 5 a 7. § 101,
odst. 6, § 103, odst. 2, 3, 4 a 7.
Po podrobné debatě rozpočtový výbor
uznal jednomyslně z důvodů ústavně
právních, jakož i z důvodů správného,
praktického a zodpovědného hospodářského
vedení nového státního podniku, t.
j. československého lihového monopolu, že
jeho vedení má býti svěřeno
jedinému resortu a to poněvadž jde o typicky
státní finanční monopol, ministerstvu
financí, které však je vázáno
dohodovati se s druhým zúčastněným
ministerstvem.
11. § 110 doplněn druhým odstavcem tohoto znění:
"(2) Ustanovení o válečných
a samosprávných přirážkách,
které byly dosud na Slovensku vybírány s
nepřímými daněmi v tomto zákoně
uvedenými, jsou použivatelná do účinnosti
tohoto zákona."
Tím se tato ustanovení konvalidují.
12. V § 112 byl stanoven počátek účinnosti
tohoto zákona na 1. března 1946 na místě
navrženého 1. ledna 1946 a to z důvodů
zásadních, obdobně jako u vládního
návrhu zákona o dani z obratu.
Po formální a textové stránce byly
upraveny tyto paragrafy:
§ 1, odst. 4, § 5, § 7, odst. 1 a 3, § 10,
§ 12, § 18, odst. 2, § 19, odst. 3, § 24,
odst. 4, § 28, odst. 2, čl. IX, §§ 34-37,
§ 43, odst. 2, § 44, odst. 1, čís. 4,
odst. 2, čís. 3, § 45, § 51, odst. 1,
čís. 2, § 60, písm. a) a b), §
64, odst. 3, § 74 odst. 4, § 77, odst. 1, § 79,
odst. 3, § 84, odst.3, § 85, odst. 3, § 90, §
95, § 97, odst. 2, 5, 6 a 7, § 100, odst. 2, čís.
1, odst. 3, 4, 5 a 6, § 101, odst. 1, 2, 3, 4, 5 a 6, §
103, odst. 1, 2, 3, 4 a 7, § 106, § 109, § 11o,
§ 111, § 112, čís. 1.
Dámy a pánovia, práve prejednávaná
osnova zákona o novej úprave československého
práva v obore nepriamych daní a štátnych
finančných monopolov je svojím rozpočtovým
významom najdôležitejšou finančnou
osnovou, ktorá doteraz Dočasnému Národnému
shromaždeniu bola predložená.
Vyrovnaný štátny rozpočet je finančným
a hospodárskym ideálom každého usporiadaného
štátu. Vyrovnaný štátny rozpočet
je kategorickým predpokladom pre trvalú menovú
štabilitu, pre hospodársky poriadok a rozvoj, pre
sociálnu spravedlivosť a politickú slobodu
a nezávislosť.
Nepriame dane a štátne finančné monopoly
patria vo všetkých štátoch sveta k najdôležitejším
zdrojom štátnych príjmov jak v dobe hlbokého
mieru, tak zvlášť v dobách povojnových,
keď prestáva inflačný príliv
peňazí a v dôsledku toho i pokles príjmov
a priamych daní. Význam spotrebných daní
a štátnych finančných monopolov v Československej
republike je zrejmý z faktu, že v predmníchovskej
Československej republike činil príjem štátnej
pokladnici z tohoto titulu viac ako tretinu štátnych
príjmov. Pre najbližšiu dobu môžeme
očakávať len zvýšený význam
nepriamych daní pre štátne príjmy, nebo
reálne musíme počítať aspoň
s relatívnym poklesom príjmov z priamych daní
a cla.
Predmetná osnova je dôležitá ešte
i preto, že obnovuje československé právo
v obore nepriamych daní a štátnych finančných
monopolov na celom území štátu a prevádza
zjednodušenie jak systému, tak i hlavných technických
ustanovení u jednotlivých daní. Celý
systém je vybudovaný s hľadiska prísnej
úspornosti a rigorózneho preskúšania
a zjednodušenia štruktúry i kontrolných
opatrení všetkých daní.
V roku 1938 pozostávalo československé právo
v obore nepriamych daní a štátnych finančných
monopolov z 18 daní a 4 monopolov. Navrhovaný systém
bude pozostávať zo 14 daní a 5 monopolov. Zo
starého systému boly vylúčené:
Daň z limonád, sodových a minerálnych
vôd z dôvodov sociálnych a úsporných,
daň z vodnej sily z dôvodov národohospodárskych,
daň z prípravkov ku kypreniu cesta z dôvodov
úsporných, a potravná daň na čiare
pre zaostalosť a úspornosť. Ďalej bola daň
z liehu premenená na monopol a až na ďalšie,
do vyjasnenia hospodárskej situácie, sa nevyberá
daň z motorových vozidiel. Ako nová daň
sa zavádza daň z cigaretového papieru.
V celkosti k československému daňovému
systému v obore nepriamych daní treba poznamenať,
že je z existujúcich systémov jeden z najmodernejších,
nakoľko 70% jeho výnosu pochádza zo zdanenia
zbytných potrieb a len 30% výnosu pripadá
na zdanenie nezbytných potrieb. Pritom nie je od veci zdôrazniť,
že žiadon štát sa doteraz nebol v stave
zriecť príjmov z nepriamych daní; aj najmodernejšie
štáty neodmietajú zdaňovanie nepriamymi
daňami, ba naopak, ťažište daňových
príjmov sa u nich posunuje do oboru nepriamych daní.
Národohospodárske vývody o nesociálnosti
nepriamych daní tiež nie sú dnes už celkom
na mieste, keďže dôchodková daň
svojou strohou progresivitou je vlastne korektorom nesociálnosti
nepriamych daní.
Po stránke sadzbovej zachováva osnova zásadne
pomer 1:3 v porovnaní so sadzbami, platnými dňa
29. IX. 1938, a je automatickým následkom rovnakého
zvýšenia cenovej i mzdovej hladiny. V dôsledku
toho neznamená ani po stránke vecnej alebo osobnej
únosnosti väčšie zaťaženie,
ba naopak, u osobnej únosnosti nastáva oproti roku
1938 mierne sníženie.
Konštruktívne privádza osnova oproti československému
právu, platnému v obore nepriamych daní v
roku 1938, tieto zmeny: u dávky zo šumivého
vína, kde sa daň pásková premeňuje
na daň výrobnú, odstraňuje delenie
dávkových sadzieb podľa ceny a stanoví
sa jednotná sadzba za jeden liter. U dane z mäsa sa
podstatne snižuje počet daňových subjektov
v zemiach českých tým, že celé
daňové riadenie bolo pripäté na normy
riadeného hospodárstva.
Na Slovensku toto usporiadanie toho času nie je možné
a boly len sadzby dane valorizované a zrušené
zdanenie kôz, mulíc a oslov.
U daní z vína bol zamenený zastaralý
systém konzumnej dani vyberanej v maloobchode na daň
výrobnú, čím sa dosiahne podstatnej
úspory v nákladoch na vyberanie daní, prestane
dvoje až troje zdanenie a nepotrebné molestovanie
poplatníctva výkonnými orgánmi finančnej
správy.
U dani z liehu, ktorá bola premenená na monopol
zo všeobecne známych hospodárskych dôvodov,
bude daná lepšia možnosť zvládnuť,
usporiadať a uspokojive riadiť spletité problémy
tohoto sektoru nášho hospodárskeho života.
Rozpočtový výbor Dočasného
Národného shromaždenia vo svojej schôdzke
dňa 14. februára 1946 pri prejednávaní
vládneho návrhu zákona o novej úprave
československého práva v obore nepriamych
daní a štátnych finančných monopolov
usniesol sa na tejto rezolúcii:
Rozpočtový výbor PNS víta ujištění
ministerstva financí v důvodové zprávě
k osnově zákona o nové úpravě
československého práva v oboru nepřímých
daní a státních finančních
monopolů, že předmětná osnova
zákona jest jen pouhým provisoriem k překlenutí
údobí potřebného k úplné
reorganisaci oboru nepřímých daní
od základů a ve všech směrech. Rozpočtový
výbor PNS vyslovuje naléhavé přání,
aby k této reorganisaci bylo přikročeno neprodleně
a aby při ní bylo dbáno moderních
method zdaňovací techniky. Při tom by bylo
uvážiti, zdali šťávy z ovoce a jedlých
bobulí tuzemské výroby, pokud neobsahují
alkohol a obsahují alespoň 60% plně zdaněného
řepového cukru, nemají býti od daně
osvobozeny. Rovněž považuje za účelné
zvážiti, zda by neměly býti pro futuro
rozšířeny nepřímé daně
také na zbytné kosmetické předměty,
jako pudry, tyčinky, atd.
Rozpočtový výbor doporučuje Dočasnému
Národnému shromaždeniu, aby prijalo osnovu
zákona so zmenami a doplňky a rezulúciu tak,
ako sa na nich rozpočtový výbor usniesol.
(Súhlas a potlesk.)
Podpredseda Gottier: Pristúpime teraz k spoločnej
rozprave. Ako rečník je prihlásená
pani posl. Žáčková-Batková,
ktorej udeľujem slovo.
Posl. Žáčková-Batková:
Slavná sněmovno, pánové a paní!
Vládní návrh zákona o nové
úpravě československého práva
v oboru daní nepřímých a státních
finančních monopolů je výmluvným
dokladem, jak nesmírně důležitým
zdrojem příjmů pro státní pokladnu
jsou daně nepřímé a výnos státních
finančních monopolů. Všechny daně
tímto návrhem zákona poplatnictvu ukládané
jsou daně spotřební, které postihují
bez výjimky každého spotřebitele. Vítáme,
že finanční správa staví tyto
daně na novou základnu tím, že snížením
počtu daní dosahuje značného snížení
daňové režie, snížením počtu
potřebných dozorčích orgánů
snížení práce jak jejich, tak i poplatníků.
Také pronikavé zjednodušení daňové
techniky s výběrem daně od poplatníka
spojené považujeme za klad navrhovaného zákona.
Po zjednodušení celého našeho daňového
systému je z řad poplatníků stále
naléhavěji voláno. Je nezbytně nutná
rychlá příprava zákona o paušalování
daně z obratu a nového systému nepřímých
daní. Reorganisace celého daňového
systému, tedy i daní nepřímých,
je nezbytně nutná pro lepší orientaci
poplatníka, který se bezmocně zmítá
ve spleti daňových předpisů. Ulehčení
a zjednodušení práce finančních
úřadů bude každým občanem
velmi srdečně vítáno. Bereme proto
s uspokojením na vědomí, že navrhovaný
zákon je pouhým provisoriem, majícím
za účel překlenouti údobí,
jehož finanční správa nezbytně
potřebuje k reorganisaci v oboru daní nepřímých
od základu a ve všech směrech.
V popředí našeho zájmu jsou však
spotřební daně a poplatky ze státních
monopolů, jichž předpokládaný
výnos ve finančním roce 1946 je 9.716,947.500
Kčs. I s předpokládaným výnosem
čtyř miliard daně obratové, kterou
v ceně výrobků zaplatí zase jen spotřebitel,
je to 14 miliard, kterou českoslovenští spotřebitelé
odvedou státu ročně.
Byly to právě daně nepřímé,
daně spotřební, které již v dobách
poměrného hospodářského blahobytu
byly označovány za daně nesociální,
protože doléhaly nejtíživěji na
vrstvy sociálně nejslabší a počtem
členů rodiny, zejména počtem dětí
nejbohatší. Již v dobách předválečných
jsme dokazovali, že je trvale nemožné, aby státní
pokladna ve své snaze získati co největší
zdroj příjmů ubírala se vždycky
směrem nejmenšího odporu a zatěžovala
poplatníky daněmi nepřímými
tak tíživě, že je nepřímo
nutila ke spotřebě potravinových náhražek,
dani málo podrobených. Vzpomínám,
že před válkou právě s tohoto
místa jsem se domáhala, aby snížením
daně z cukru a umožněním nákupu
většího množství cukru bylo zabráněno
křivici a podvýživě dětí
v rodinách v chudých horských krajích,
ve kterých místo cukru sladilo se mnohem levnějším
cukerinem a sacharinem jen proto, že cena cukru 7,60 Kč
byla mnohým lidem nedostupná. Charakter daní
nepřímých, zejména u nezbytných
potřeb, se nezměnil, zůstávají
dále daněmi nesociálními, protože
postihují nejtíživěji vrstvy sociálně
slabé.
Víme, že nemůžeme dnes proti daním
spotřebním revoltovati a domáhati se jejich
snížení. Uznáváme, že náš
stát musí mít určitý zdroj
příjmů z výnosných a lehce
vybíratelných daní, kterými jsou nesporně
daně nepřímé a daň obratová.
Víme také, že nejsme jediným státem,
který v daních nepřímých hledá
vydatný zdroj příjmů. Máme
svůj stát rádi a proto máme také
naprostý zájem na tom, aby jeho rozpočet
byl vyrovnán tak, aby měnová stabilita, podmíněná
vyrovnaným státním rozpočtem, zaručovala
nám pevné mzdy i ceny a zabránila inflaci.
(Potlesk.) Jsme si vědomi, že inflaci musíme
zabránit stůj co stůj, nechceme-li vydati
spotřebitele, naše občany nové vlně
lichvářského černého obchodu,
který tak tíživě podlamuje hospodářskou
sílu lidových vrstev národa. (Potlesk.)
Pátý díl důvodové zprávy
projednávaného zákona vypočítává,
že úhrnné zatížení nepřímými
daněmi u pětičlenné dělnické
rodiny v Praze činilo podle šetření
Státního úřadu statistického
za rok 1938 879,26 Kčs. Zatížení téže
rodiny, sestávající z muže, ženy
a tří dětí, daněmi nepřímými
v jednom přídělovém období
činí 144,78 Kčs a za rok dosahuje toto zatížení
slušné částky 1.737,42 Kčs, při
odběru zbytných i nezbytných potřeb
jen na přídělové lístky. Tyto
peníze utrhnou si spotřebitelé takřka
od úst. Musí si odepřít i nejmenší
zábavu, na kterou byli zvyklí a na kterou mají
také právo, jen proto, aby pomohli svému
státu překonati těžkou finanční
situaci. Každý spotřebitel však očekává,
že stát bude šetřiti ve svých vydáních,
že nebude žít rozmařile nad své
poměry a že své výdaje přizpůsobí
opravdu jen nezbytným státním spotřebám
tak, jak to dnes musí dělat každý jeho
občan. (Potlesk.) Proto budou naši spotřebitelé
žárlivě střežiti, aby ve státním
rozpočtu nebyly výdaje, které by byly pro
náš stát válkou ochuzený a prodlužený
národohospodářsky neodůvodněným
luxusem.
Vítáme proto zřízení úsporné
parlamentní komise, která bude pověřena
těžkým úkolem nemilosrdně seškrtat
státní výdaje tak, aby bylo dosaženo
vyrovnaného státního rozpočtu, který
je nezbytnou nutností každého spořádaného
státu. (Potlesk.)
Když mluvíme o daních spotřebních,
bude jistě záslužné zmínit se
o těch, kdo jsou subjektem daně nepřímé,
t. j. o spotřebitelích. Ze zpráv ministerstva
výživy známe, že v českých
zemích je 8,092.453 spotřebitelů české
a na Slovensku asi 3,100.000 spotřebitelů slovenské
národnosti.
Všichni spotřebitelé, od kterých stát
placením daní žádá velké
oběti, žádají od státu určitou
protislužbu. Žádají od státu to,
co jim v socialistickém hospodářském
řádu patří a čeho se jim doposud,
bohužel, dostalo jen v malé míře, žádají
ochranu svých spotřebitelských zájmů
(Potlesk), zejména při tvoření
cen výrobků a při dodržování
stanovené jejich jakosti.
Státní cenová politika, která je dnes
rozhodujícím činitelem při určování
stupně životní úrovně všeho
obyvatelstva, neměla by ani na chvíli pustit se
zřetele, že je možno zvyšováním
cen účinněji snižovati životní
úroveň než záměrným snižováním
mezd a platů. Státní cenová politika
neměla by ani na chvíli zapomenout, že jejím
úkolem je tvořiti ceny všech výrobků
a zejména výrobků sloužících
k ukojení nezbytných lidských potřeb
tak, aby odpovídaly skutečným cenám
materiálu, mzdy, režie, nákladů a přiměřeného
zisku, aby cena odpovídala skutečné a ne
jen předpokládané hodnotě výrobku.
(Potlesk.)