3. V § 28 snížena dolní hranice sazby daně z uhlí ze 7% na 5%.

Provedené snížení bylo uznáno za potřebné vzhledem na mimořádné provozní poměry některých dolů, těžících za zvlášť nepříznivých provozních podmínek.

4. V § 29 bylo novelisované znění § 3, odst. 2 zák. č. 1/1924 Sb. upraveno takto:

"(²) Jde-li o použití uhlí pro vlastní spotřebu nebo pro jiný odbyt než na prodej, může ministr financí v dohodě s ministrem průmyslu, na Slovensku pověřenec financí v dohodě s pověřencem, do jehož působnosti patří báňská administrativa, stanoviti jako základ pro výpočet daně i jinou než úředně stanovenou cenu uhlí."

Změna byla potřebná z toho důvodu, aby bylo jasně stanoveno, ve kterých případech má býti vzhledem k ustanovení § 28, odst. 2 a § 29, odst. 1 vzata za základ pro výpočet daně i jiná než úředně stanovená cena uhlí.

5. V § 35 byly sazby daně pro zapalovače vyjádřeny místo slovy číslicemi.

6. V § 38, odst. 3 byla snížena sazba daně z elektrických zdrojů záření u elektronových lamp z 30 Kčs na 20 Kčs za kus a to z důvodů úměrného daňového zatížení v porovnání s daňovým zatížením a obchodními cenami u ostatních zdrojů záření.

7. V § 41, odst. 5 byla poskytnuta výhoda paušalování daně z masa též pro zemědělské dělníky sezonně zaměstnané, takže nebude již třeba stanoviti to teprve vládním nařízením, jak bylo zamýšleno.

8. § 61, odst. 1, písm. a) obdržel toto nové znění:

"a) v případě § 58, č. 1 u všech nápojů nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nápoj z výrobny vyskladněn. Nebyla-li však daň u nápojů z hroznů zaplacena již dříve, platí se ve třech stejných splátkách vždy k 1. lednu, k 1. květnu a k 1. září následujících po dni, v němž byla výroba moštu ukončena. Prokáže-li výrobce vína, že mu zůstalo v den poslední splátky, t. j. ke dni 1. září na skladě neprodané víno, pocházející z bezprostředně předcházející sklizně, povolí mu okresní finanční ředitelství k jeho žádosti, aby dotyčné víno zdanil až při vyskladnění z výrobny, nejpozději však do konce běžného roku. Odkladem placení daně nesmí býti řádné zaplacení daně ohroženo."

Rozpočtový výbor přišel po podrobné debatě o námitkách výrobců vína k závěru, že je třeba proti vládnímu návrhu ulehčiti vinařům snadnější plnění daňové povinnosti poskytnutím výhodnějších platebních lhůt.

Současně byla škrtnuta z důvodů administrativní jednotnosti poslední věta § 61, odst. 2.

9. V § 63, odst. 1, písm. b) a odst. 2 zvýšeno množství vína od daně osvobozeného pro spotřebu ve vlastní domácnosti ze 200 litrů na 300 litrů, čímž poskytnuta výrobcům další výhoda proti znění vládního návrhu.

10. V § 97 byl druhý odstavec upraven takto:

"(²) Vrchní vedení československého monopolu lihového vykonává ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem výživy a za účasti správního sboru."

Podobně byly upraveny § 97, odst. 5 a 7. § 101, odst. 6, § 103, odst. 2, 3, 4 a 7.

Po podrobné debatě rozpočtový výbor uznal jednomyslně z důvodů ústavně právních, jakož i z důvodů správného, praktického a zodpovědného hospodářského vedení nového státního podniku, t. j. československého lihového monopolu, že jeho vedení má býti svěřeno jedinému resortu a to poněvadž jde o typicky státní finanční monopol, ministerstvu financí, které však je vázáno dohodovati se s druhým zúčastněným ministerstvem.

11. § 110 doplněn druhým odstavcem tohoto znění:

"(²) Ustanovení o válečných a samosprávných přirážkách, které byly dosud na Slovensku vybírány s nepřímými daněmi v tomto zákoně uvedenými, jsou použivatelná do účinnosti tohoto zákona."

Tím se tato ustanovení konvalidují.

12. V § 112 byl stanoven počátek účinnosti tohoto zákona na 1. března 1946 na místě navrženého 1. ledna 1946 a to z důvodů zásadních, obdobně jako u vládního návrhu zákona o dani z obratu.

Po formální a textové stránce byly upraveny tyto paragrafy:

§ 1, odst. 4, § 5, § 7, odst. 1 a 3, § 10, § 12, § 18, odst. 2, § 19, odst. 3, § 24, odst. 4, § 28, odst. 2, čl. IX, §§ 34-37, § 43, odst. 2, § 44, odst. 1, čís. 4, odst. 2, čís. 3, § 45, § 51, odst. 1, čís. 2, § 60, písm. a) a b), § 64, odst. 3, § 74 odst. 4, § 77, odst. 1, § 79, odst. 3, § 84, odst.3, § 85, odst. 3, § 90, § 95, § 97, odst. 2, 5, 6 a 7, § 100, odst. 2, čís. 1, odst. 3, 4, 5 a 6, § 101, odst. 1, 2, 3, 4, 5 a 6, § 103, odst. 1, 2, 3, 4 a 7, § 106, § 109, § 11o, § 111, § 112, čís. 1.

Dámy a pánovia, práve prejednávaná osnova zákona o novej úprave československého práva v obore nepriamych daní a štátnych finančných monopolov je svojím rozpočtovým významom najdôležitejšou finančnou osnovou, ktorá doteraz Dočasnému Národnému shromaždeniu bola predložená.

Vyrovnaný štátny rozpočet je finančným a hospodárskym ideálom každého usporiadaného štátu. Vyrovnaný štátny rozpočet je kategorickým predpokladom pre trvalú menovú štabilitu, pre hospodársky poriadok a rozvoj, pre sociálnu spravedlivosť a politickú slobodu a nezávislosť.

Nepriame dane a štátne finančné monopoly patria vo všetkých štátoch sveta k najdôležitejším zdrojom štátnych príjmov jak v dobe hlbokého mieru, tak zvlášť v dobách povojnových, keď prestáva inflačný príliv peňazí a v dôsledku toho i pokles príjmov a priamych daní. Význam spotrebných daní a štátnych finančných monopolov v Československej republike je zrejmý z faktu, že v predmníchovskej Československej republike činil príjem štátnej pokladnici z tohoto titulu viac ako tretinu štátnych príjmov. Pre najbližšiu dobu môžeme očakávať len zvýšený význam nepriamych daní pre štátne príjmy, nebo reálne musíme počítať aspoň s relatívnym poklesom príjmov z priamych daní a cla.

Predmetná osnova je dôležitá ešte i preto, že obnovuje československé právo v obore nepriamych daní a štátnych finančných monopolov na celom území štátu a prevádza zjednodušenie jak systému, tak i hlavných technických ustanovení u jednotlivých daní. Celý systém je vybudovaný s hľadiska prísnej úspornosti a rigorózneho preskúšania a zjednodušenia štruktúry i kontrolných opatrení všetkých daní.

V roku 1938 pozostávalo československé právo v obore nepriamych daní a štátnych finančných monopolov z 18 daní a 4 monopolov. Navrhovaný systém bude pozostávať zo 14 daní a 5 monopolov. Zo starého systému boly vylúčené: Daň z limonád, sodových a minerálnych vôd z dôvodov sociálnych a úsporných, daň z vodnej sily z dôvodov národohospodárskych, daň z prípravkov ku kypreniu cesta z dôvodov úsporných, a potravná daň na čiare pre zaostalosť a úspornosť. Ďalej bola daň z liehu premenená na monopol a až na ďalšie, do vyjasnenia hospodárskej situácie, sa nevyberá daň z motorových vozidiel. Ako nová daň sa zavádza daň z cigaretového papieru.

V celkosti k československému daňovému systému v obore nepriamych daní treba poznamenať, že je z existujúcich systémov jeden z najmodernejších, nakoľko 70% jeho výnosu pochádza zo zdanenia zbytných potrieb a len 30% výnosu pripadá na zdanenie nezbytných potrieb. Pritom nie je od veci zdôrazniť, že žiadon štát sa doteraz nebol v stave zriecť príjmov z nepriamych daní; aj najmodernejšie štáty neodmietajú zdaňovanie nepriamymi daňami, ba naopak, ťažište daňových príjmov sa u nich posunuje do oboru nepriamych daní. Národohospodárske vývody o nesociálnosti nepriamych daní tiež nie sú dnes už celkom na mieste, keďže dôchodková daň svojou strohou progresivitou je vlastne korektorom nesociálnosti nepriamych daní.

Po stránke sadzbovej zachováva osnova zásadne pomer 1:3 v porovnaní so sadzbami, platnými dňa 29. IX. 1938, a je automatickým následkom rovnakého zvýšenia cenovej i mzdovej hladiny. V dôsledku toho neznamená ani po stránke vecnej alebo osobnej únosnosti väčšie zaťaženie, ba naopak, u osobnej únosnosti nastáva oproti roku 1938 mierne sníženie.

Konštruktívne privádza osnova oproti československému právu, platnému v obore nepriamych daní v roku 1938, tieto zmeny: u dávky zo šumivého vína, kde sa daň pásková premeňuje na daň výrobnú, odstraňuje delenie dávkových sadzieb podľa ceny a stanoví sa jednotná sadzba za jeden liter. U dane z mäsa sa podstatne snižuje počet daňových subjektov v zemiach českých tým, že celé daňové riadenie bolo pripäté na normy riadeného hospodárstva.

Na Slovensku toto usporiadanie toho času nie je možné a boly len sadzby dane valorizované a zrušené zdanenie kôz, mulíc a oslov.

U daní z vína bol zamenený zastaralý systém konzumnej dani vyberanej v maloobchode na daň výrobnú, čím sa dosiahne podstatnej úspory v nákladoch na vyberanie daní, prestane dvoje až troje zdanenie a nepotrebné molestovanie poplatníctva výkonnými orgánmi finančnej správy.

U dani z liehu, ktorá bola premenená na monopol zo všeobecne známych hospodárskych dôvodov, bude daná lepšia možnosť zvládnuť, usporiadať a uspokojive riadiť spletité problémy tohoto sektoru nášho hospodárskeho života.

Rozpočtový výbor Dočasného Národného shromaždenia vo svojej schôdzke dňa 14. februára 1946 pri prejednávaní vládneho návrhu zákona o novej úprave československého práva v obore nepriamych daní a štátnych finančných monopolov usniesol sa na tejto rezolúcii:

Rozpočtový výbor PNS víta ujištění ministerstva financí v důvodové zprávě k osnově zákona o nové úpravě československého práva v oboru nepřímých daní a státních finančních monopolů, že předmětná osnova zákona jest jen pouhým provisoriem k překlenutí údobí potřebného k úplné reorganisaci oboru nepřímých daní od základů a ve všech směrech. Rozpočtový výbor PNS vyslovuje naléhavé přání, aby k této reorganisaci bylo přikročeno neprodleně a aby při ní bylo dbáno moderních method zdaňovací techniky. Při tom by bylo uvážiti, zdali šťávy z ovoce a jedlých bobulí tuzemské výroby, pokud neobsahují alkohol a obsahují alespoň 60% plně zdaněného řepového cukru, nemají býti od daně osvobozeny. Rovněž považuje za účelné zvážiti, zda by neměly býti pro futuro rozšířeny nepřímé daně také na zbytné kosmetické předměty, jako pudry, tyčinky, atd.

Rozpočtový výbor doporučuje Dočasnému Národnému shromaždeniu, aby prijalo osnovu zákona so zmenami a doplňky a rezulúciu tak, ako sa na nich rozpočtový výbor usniesol. (Súhlas a potlesk.)

Podpredseda Gottier: Pristúpime teraz k spoločnej rozprave. Ako rečník je prihlásená pani posl. Žáčková-Batková, ktorej udeľujem slovo.

Posl. Žáčková-Batková: Slavná sněmovno, pánové a paní!

Vládní návrh zákona o nové úpravě československého práva v oboru daní nepřímých a státních finančních monopolů je výmluvným dokladem, jak nesmírně důležitým zdrojem příjmů pro státní pokladnu jsou daně nepřímé a výnos státních finančních monopolů. Všechny daně tímto návrhem zákona poplatnictvu ukládané jsou daně spotřební, které postihují bez výjimky každého spotřebitele. Vítáme, že finanční správa staví tyto daně na novou základnu tím, že snížením počtu daní dosahuje značného snížení daňové režie, snížením počtu potřebných dozorčích orgánů snížení práce jak jejich, tak i poplatníků. Také pronikavé zjednodušení daňové techniky s výběrem daně od poplatníka spojené považujeme za klad navrhovaného zákona.

Po zjednodušení celého našeho daňového systému je z řad poplatníků stále naléhavěji voláno. Je nezbytně nutná rychlá příprava zákona o paušalování daně z obratu a nového systému nepřímých daní. Reorganisace celého daňového systému, tedy i daní nepřímých, je nezbytně nutná pro lepší orientaci poplatníka, který se bezmocně zmítá ve spleti daňových předpisů. Ulehčení a zjednodušení práce finančních úřadů bude každým občanem velmi srdečně vítáno. Bereme proto s uspokojením na vědomí, že navrhovaný zákon je pouhým provisoriem, majícím za účel překlenouti údobí, jehož finanční správa nezbytně potřebuje k reorganisaci v oboru daní nepřímých od základu a ve všech směrech.

V popředí našeho zájmu jsou však spotřební daně a poplatky ze státních monopolů, jichž předpokládaný výnos ve finančním roce 1946 je 9.716,947.500 Kčs. I s předpokládaným výnosem čtyř miliard daně obratové, kterou v ceně výrobků zaplatí zase jen spotřebitel, je to 14 miliard, kterou českoslovenští spotřebitelé odvedou státu ročně.

Byly to právě daně nepřímé, daně spotřební, které již v dobách poměrného hospodářského blahobytu byly označovány za daně nesociální, protože doléhaly nejtíživěji na vrstvy sociálně nejslabší a počtem členů rodiny, zejména počtem dětí nejbohatší. Již v dobách předválečných jsme dokazovali, že je trvale nemožné, aby státní pokladna ve své snaze získati co největší zdroj příjmů ubírala se vždycky směrem nejmenšího odporu a zatěžovala poplatníky daněmi nepřímými tak tíživě, že je nepřímo nutila ke spotřebě potravinových náhražek, dani málo podrobených. Vzpomínám, že před válkou právě s tohoto místa jsem se domáhala, aby snížením daně z cukru a umožněním nákupu většího množství cukru bylo zabráněno křivici a podvýživě dětí v rodinách v chudých horských krajích, ve kterých místo cukru sladilo se mnohem levnějším cukerinem a sacharinem jen proto, že cena cukru 7,60 Kč byla mnohým lidem nedostupná. Charakter daní nepřímých, zejména u nezbytných potřeb, se nezměnil, zůstávají dále daněmi nesociálními, protože postihují nejtíživěji vrstvy sociálně slabé.

Víme, že nemůžeme dnes proti daním spotřebním revoltovati a domáhati se jejich snížení. Uznáváme, že náš stát musí mít určitý zdroj příjmů z výnosných a lehce vybíratelných daní, kterými jsou nesporně daně nepřímé a daň obratová. Víme také, že nejsme jediným státem, který v daních nepřímých hledá vydatný zdroj příjmů. Máme svůj stát rádi a proto máme také naprostý zájem na tom, aby jeho rozpočet byl vyrovnán tak, aby měnová stabilita, podmíněná vyrovnaným státním rozpočtem, zaručovala nám pevné mzdy i ceny a zabránila inflaci. (Potlesk.) Jsme si vědomi, že inflaci musíme zabránit stůj co stůj, nechceme-li vydati spotřebitele, naše občany nové vlně lichvářského černého obchodu, který tak tíživě podlamuje hospodářskou sílu lidových vrstev národa. (Potlesk.)

Pátý díl důvodové zprávy projednávaného zákona vypočítává, že úhrnné zatížení nepřímými daněmi u pětičlenné dělnické rodiny v Praze činilo podle šetření Státního úřadu statistického za rok 1938 879,26 Kčs. Zatížení téže rodiny, sestávající z muže, ženy a tří dětí, daněmi nepřímými v jednom přídělovém období činí 144,78 Kčs a za rok dosahuje toto zatížení slušné částky 1.737,42 Kčs, při odběru zbytných i nezbytných potřeb jen na přídělové lístky. Tyto peníze utrhnou si spotřebitelé takřka od úst. Musí si odepřít i nejmenší zábavu, na kterou byli zvyklí a na kterou mají také právo, jen proto, aby pomohli svému státu překonati těžkou finanční situaci. Každý spotřebitel však očekává, že stát bude šetřiti ve svých vydáních, že nebude žít rozmařile nad své poměry a že své výdaje přizpůsobí opravdu jen nezbytným státním spotřebám tak, jak to dnes musí dělat každý jeho občan. (Potlesk.) Proto budou naši spotřebitelé žárlivě střežiti, aby ve státním rozpočtu nebyly výdaje, které by byly pro náš stát válkou ochuzený a prodlužený národohospodářsky neodůvodněným luxusem.

Vítáme proto zřízení úsporné parlamentní komise, která bude pověřena těžkým úkolem nemilosrdně seškrtat státní výdaje tak, aby bylo dosaženo vyrovnaného státního rozpočtu, který je nezbytnou nutností každého spořádaného státu. (Potlesk.)

Když mluvíme o daních spotřebních, bude jistě záslužné zmínit se o těch, kdo jsou subjektem daně nepřímé, t. j. o spotřebitelích. Ze zpráv ministerstva výživy známe, že v českých zemích je 8,092.453 spotřebitelů české a na Slovensku asi 3,100.000 spotřebitelů slovenské národnosti.

Všichni spotřebitelé, od kterých stát placením daní žádá velké oběti, žádají od státu určitou protislužbu. Žádají od státu to, co jim v socialistickém hospodářském řádu patří a čeho se jim doposud, bohužel, dostalo jen v malé míře, žádají ochranu svých spotřebitelských zájmů (Potlesk), zejména při tvoření cen výrobků a při dodržování stanovené jejich jakosti.

Státní cenová politika, která je dnes rozhodujícím činitelem při určování stupně životní úrovně všeho obyvatelstva, neměla by ani na chvíli pustit se zřetele, že je možno zvyšováním cen účinněji snižovati životní úroveň než záměrným snižováním mezd a platů. Státní cenová politika neměla by ani na chvíli zapomenout, že jejím úkolem je tvořiti ceny všech výrobků a zejména výrobků sloužících k ukojení nezbytných lidských potřeb tak, aby odpovídaly skutečným cenám materiálu, mzdy, režie, nákladů a přiměřeného zisku, aby cena odpovídala skutečné a ne jen předpokládané hodnotě výrobku. (Potlesk.)