Sme si plne vedomí, že v týchto povojnových časoch hlavná váha v opatrovaní štátnych príjmov bude spočívať práve na nepriamych daniach. Súhlasíme s tým, aby v obore týchto daní bol kladený hlavný dôraz na zdanenie obytných potrieb. Po stránke vecnej únosnosti nové daňové zaťaženie sa v relácii k cenám v podstate nemení proti r. 1938, ako je vidieť z prehľadov uvedených v dôvodovej zpráve k tomuto návrhu zákona. Predsa však do očú bije silné zaťaženie cukru, kde navrhovaná daňová sadzba činí 5 Kčs oproti 1.84 Kčs v r. 1938, tak isto tomu jeju hovädzieho mäsa, kde zvýšenie daňovej sadzby je väčšie ako trojnásobok oproti roku 1938.

Vzhľadom k tomu, že tento návrh a toto riešenie boly povahy provizórnej, nebolo možné sa proti nim stavať, najmä so zreteľom na hore spomenuté fiškálne záujmy, ale je isté, že i v budúcnosti v týchto prípadoch bude treba hľadať iné riešenia.

Plne sme súhlasili so zariadením liehového hospodárstva do štátnych monopolov.

Rovnako treba súhlasiť so zásadou mála daní, ale výnosných, jednak preto, že pri takom riešení sa dosiahne väčšej ekonomičnosti pri realizovaní daňových noriem, jednak preto, že len takým spôsobom zjednodušíme daňový systém do tej miery, aby bol prístupný každému normálnemu občanovi.

V dnešnej neblahej finančnej situácii ponechávame našej finančnej správe potrebnú voľnosť jednania, aby ťažké finančné úkoly boly úspešne zvládnuté, ale už dnes upozorňujeme túto správu, že starostlivo budeme dbať, aby všetky dane boly únosné jak s hľadiska dane, tak aj s hľadiska ich spravodlivosti. Tak ako včera u osnov poplatkových a nepriamych daní, tak aj dnes budú komunistickí poslanci Slovenska hlasovať za navrhovanú osnovu zákona o obratovej dani. (Potlesk.)

Místopředseda Petr (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Zeman. Dávám mu slovo.

Posl. Zeman: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Používám této příležitosti, abych zde promluvil nejen k osnově zákona o dani obratové, ale i o potřebách našich řemesel. Řemeslo jako hospodářská forma podnikání je částí celkového státního hospodářství. Těsně souvisí s podnikáním průmyslovým a družstevním, i když se výrobní metody od sebe liší. Řemeslo pracuje pro individuelní potřebu obyvatelstva, což vyvolalo výchovu pracovních sil v řemesle universální činností, přestože specialisace v některých oborech řemesla značně pokročila. Řemesla jsou reservoárem, z něhož ostatní hospodářské celky čerpají kvalifikované síly. Svou řemeslnou kvalitní výrobou budou vždy mít přednost před výrobou zmechanisovanou. Musí jim být proto poskytnuta ochrana a podpora i v obnoveném státě v zájmu celkového státního hospodářství. Dnes více než jindy je zvláště velká potřeba kvalitních řemeslných výrobků nejen pro potřebu domácí, ale hlavně pro vývoz. Žel, že význam a úloha řemesla v hospodářském životě státu nejsou plně chápány a oceňovány nejen ve veřejnosti, ale i u příslušných veřejných činitelů. Na řemeslo se pohlíží jako na samozřejmou denní skutečnost, ale nikdo si neuvědomí, za jakých podmínek musí řemeslník zvláště nyní vyrábět.

Doba okupace těžce dolehla na všechna odvětví řemesla, a zvláště řemesla stavební to nejvíce ucítila. Z moci úřední byly pracovní síly dány do válečného průmyslu a materiálu bylo čím dále tím méně. Podniky byly uzavírány a živnostníci museli rovněž do továren. Přes všechny potíže řemesla vcelku po dobu války konala svoji vlasteneckou povinnost do krajnosti.

Hned po revoluci byla to naše řemesla, která prvá začala i při všech nedostatcích výrobu a konala tím platné služby svému národu. Řemeslníci rádi by zapojili svou výrobu na plno, leč schází dostatek pracovních sil, ač mnohde, třeba i v zestátněném podniku, zbytečně překážejí. Rovněž potřebných surovin je stálý nedostatek. Zde jest velice nutné spravedlivé rozdělení a dozor nad distribučním řízením státním. Naši řemeslníci a zaměstnanci všech druhů trpce nesou, že se jim stále nedostává dostatečného přídělu pracovních šatů a bot. Do každého podnikání musí však býti především dostatek peněz. Měnová úprava těžce poškodila řemeslné podniky jak ve vnitrozemí, tak i v pohraničí. Začíná se omezovati výroba, neboť není peněz ani na mzdy. Zákazník objednané zboží odmítá přijmout, že nemá peněz, a korporace i úřady platí za dlouhou řadu měsíců. Směnečné zápůjčky nestačí v povolené výši.

V zájmu udržení mnoha našich živností v provozu, dnes tak potřebného, žádám vládní činitele, hlavně pak pana ministra financí, o povolení krátkodobého a opravdu levného úvěru na zadané práce řemeslné, potvrzené příslušným společenstvem, a nezatěžování zbytečným šikanováním. Rovněž nechť s urychlením jsou vyměněna marková platidla v pohraničí. Umožníte tím všem poctivým pracovníkům tvoření hodnot, tak důležitých pro celek. Hlavně stavební řemesla jsou úplně vyčerpána po zimní přestávce. Není myslitelno, aby nadále byl brzděn stavební ruch. Chystané plánování trvá trochu dlouho a různí činitelé zapomínají na pravdivé rčení: Nepracuje-li zedník, hladoví s nim i sto jiných. Je zapotřebí výstavby tisíce bytů, leč přípravy pro to jsou nedostatečné. Předem jest nutné dáti pražské rozvaliny do pořádku. Jest nehospodárné, když se dům opraví do určité výše, přikryje se střechou, vedle se však válí spousta materiálu, který se odváží jinam, ač by stačil na dostavění aspoň toho jednoho domu. Při novostavbách budiž pamatováno na výstavbu řádných, vzdušných a světlých provozoven pro naše řemeslníky. Není možné, aby bylo používáno nadále sklepních mokrých dílen, různých kůlen, které po stránce hygieny a účelnosti naprosto řemeslu jen škodí. Ke všemu je však potřeba více pracovní morálky. Chlapsky si to musíme říci do očí. Každý si musí býti vědom, že jen produktivní práci poctivě konanou se dostaneme z toho začarovaného kruhu. V tom směru může nám býti i Rusko příkladem.

Naše dělnictvo dosáhlo zvýšení mezd, které rád každý platí, leč dle toho nechť stoupne i pracovní výkon. Jinak se stává výrobek dražším, což zejména při exportu dnes citelně náš stát poškozuje. Cizina potřebuje našich kvalitních výrobků, a my zase suroviny od ní. Musí přestat zvyšování cen, ba i placení větších mezd, než jsou stanoveny. Pracovní hodiny musí býti již konečně dodržovány a musí jich býti náležitě využito. Volám po poctivém chápání daného stavu, po jehož zlepšení všichni toužíme v zájmu svých rodin i drahého státu. Chceme konečnou úpravu svátků a všech dalších výhod včas, aby byly stanoveny předem, aby mohl podnikatel vše započísti do kalkulací výroby.

Žádáme rovněž, aby distribuční aparát byl co nejjednodušší a aby nezatěžoval výrobu. Dovolte, abych vzal v ochranu všechny poctivé národní správce v pohraničí. Nemile nesou, že jsou házeni do jednoho pytle se všemi těmi špatnými, kteří po většině tam již nejsou. Mnoho je těch, kteří opravdu z vlasteneckých důvodů tam šli a poctivě pracovali na svěřených místech a právem očekávají, že obdrží podniky co nejdříve do svého vlastnictví po právě prováděných revisích. Chtějí se státi novými Chody na našem pohraničí.

Všichni živnostníci se dožadují spravedlivého řešení všech otázek hospodářských. V době, kdy ceny, mzdy a platy jsou řízeny a určovány zásahem státní moci, nemohou býti dávány úlevy jakéhokoli druhu žádnému odvětví našeho podnikání. Dožadujeme se plným právem paušalisování daně obratové u prvovýroby. Jsme toho názoru, že vývoj daně z obratu jde a musí jíti k jejímu přetvoření ve všeobecnou daň spotřební. Tato úprava by měla veliké výhody jak pro finanční správu, tak i pro poplatníky. Znamenalo by to značné úspory práce na obou stranách. Všeobecná paušalisace vyloučí také nežádoucí spory o výhody mezi jednotlivými druhy podnikání, t. j. mezi podnikáním znárodněným, družstevním a soukromým. Stavíme se za rovnoměrné daňově právní posuzování všech těchto hospodářských složek, neboť jedině tak se může vykázat, zdali pracují výkonně a plní-li svou službu veřejnosti bez skrytých podpor, které by pak šly k tíži ostatních sektorů. Jestliže sjednocující osnova nedává žádných výhod znárodněnému podnikání, nesmí je dávati také podnikání družstevnímu. Jsme pro to, aby družstva byla co do daňového zatížení postavena úplně na roveň soukromému podnikání, což je konec konců v zájmu družstev, neboť pak se jim nebude moci vytýkat, že se prosazují, poněvadž dostávají v daňových výhodách kryté subvence, které občanstvo musí tak jako tak zaplatiti.

Námitka, že to vlastně znamená zhoršení daňově právního posuzování proti době první republiky, to jest době kapitalisticko-liberalistického hospodářství, neobstojí. Tehdy totiž byla družstva něčím cizorodým v hospodářské soustavě liberalistické republiky a byla instrumentem, jehož některé politické strany z politických důvodů používaly k zvětšování své hospodářské moci: Tato doba dávno minula. Dnes jsme v lidově demokratické republice, směřující k demokracii hospodářské. Proto není také možno jakkoliv široký úsek daňově zvýhodňovati, neboť by to znamenalo nejen nežádoucí soutěžní nerovnoměrnost, ale také značný úbytek pro státní pokladnu, jehož stát v mimořádné době budování v žádném případě nemůže postrádat.

Věříme v příslib daný nám panem předsedou vlády, že při nové daňové úpravě bude zavedena jednotná progresivní daň důchodová, podle příjmů každého občana našeho státu. Při sdělávání státního rozpočtu budiž pamatováno na zestátnění našeho odborného školství pro řemeslný dorost, jakož i na výstavbu učňovských domovů. K úpravě učební osnovy a docházky do odborných škol buďtež zavoláni zástupci řemesla, čímž se předejdou mnohé hořkosti. S díkem kvitujeme připravovaný zákon o sociálním zabezpečení pro případ nemoci a stáří všech pracujících lidí našeho národa, leč i k tomuto mělo by živnostnictvo své připomínky, které nutno slyšeti včas od našich odborných svazů.

Věřím, že jen poctivým úsilím všech pracujících vrstev národa dobudeme si opět lepších, spokojených dnů pro nás i naše budoucí. (Potlesk.)

Místopředseda Petr (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Janouš. Dávám mu slovo.

Posl. Janouš: Vážená sněmovno! Paní a pánové!

Zkoumáme-li předložené osnovy daňové, které jsme dostali včera a dnes, vzbudí naši velkou pozornost. Tato pozornost je oprávněna, jestliže daňová soustava je dělána tak, aby přinášela státu ty největší finanční výnosy. Vidíme, že duch, podle kterého jsou tyto osnovy dělány, neodpovídá dnešním poměrům, neodpovídá zájmům, podle kterých se má budovat lidová demokratická republika, poněvadž osnovy postihují široké vrstvy spotřebitelů, zdražují životní potřeby. Ale mluvím-li jménem komunistických poslanců, musím říci, že budeme pro ně hlasovat z toho důvodu, že státní pokladna potřebuje takové zdroje příjmů, abychom se mohli rychle vyhojit z následků okupačního fašistického režimu.

Ale nemůžeme se na tyto osnovy dívat pouze očima poplatníka. Musíme se na ně dívat i tak, že je třeba, abychom zladili zájmy státní pokladny a sloučili je se zájmy národohospodářskými; to znamená, abychom dělali daňové osnovy jako hospodáři, to jest s tužkou v ruce. Díváme-li se na předlohy takto, nemůžeme býti spokojeni, poněvadž předlohy nevystihují správně náš hospodářský život a stávají se mu brzdou.

Dovolte, abych nyní přešel k několika podrobnostem projednávané daňové osnovy. Domnívám se, že dnešní řeč, která zde byla pronesena panem kol. posl. Fuskem, i když mluvil o upřímnosti a zejména o tom, že je třeba si pohovořit od srdce, nebyla skutečně upřímně myšlena, poněvadž se nenesla duchem sjednocení národa, nýbrž byla nesena duchem rozeštvat a rozdvojit národ; na jednu stranu postaviti soukromý sektor, a na druhou stranu družstva. S tohoto hlediska ji musíme odmítnout, poněvadž zájem státu nám velí, abychom nerozdvojovali národ, když potřebujeme právě jeho největší jednotu.

Dříve než se dostanu k podrobnostem daně obratové, chtěl bych zdůraznit, že její prvé zhoršení - máme-li na mysli daň obratovou z doby předmnichovské - přišlo v době, kdy u nás byla konjunktura a kdy právě proto, že byla konjunktura, nebylo nutné daňové břemeno zvyšovat. Tehdy nikdo nevystoupil, aby hájil zájmy živnostníků, řemeslníků, drobných poplatníků, tehdy to byli pouze komunisté, kteří proti zvýšení daně zvedli svůj hlas. A dnes, když stát potřebuje peníze více než tehdy, když buduje na nových podkladech, dnes se přichází s tím, aby se dělala propast mezi dvěma složkami v národě. Oč konkrétně jde? O zemědělská družstva, o strojní družstva, o družstva pro využití elektrické energie, o družstva pro stavbu vodovodů a pod. Osnova navrhovala pro tato družstva hranici 150.000 Kčs. Překročí-li se tato hranice, mají býti družstva zdaněna. Poslanci soc. demokratické strany, členové rozpočtového výboru, společně s námi hlasovali pro to, aby tato hranice byla zvýšena na 250.000 Kčs. Bylo to předmětem bojovného hlasování, jak už bylo řečeno, a přijal se kompromisní návrh na 200.000 Kčs.

Máme dnes před sebou osidlování pohraničí. Chceme-li je provést, musíme se podívat na těžkosti, s nimiž tam zápasí právě naši zemědělci, kteří pohraničí osidlují: a tu vidíme, že bez pomoci družstevního podnikání nemohou osidlování provést. Máme úbytek pracovních sil. Chceme-li, aby v zájmu zásobování národa bylo pohraničí osídleno, aby tam byla přidělená půda obdělána, pak zbývá jen jediná cesta, cesta družstevní. Každé družstvo, které bude mít jenom jeden traktor, bude mít denní režie nejméně 1.200 Kčs. Počítáme-li se 100 pracovními dny, tu pouze režie jednoho traktoru činí 120.000 Kčs za 100 pracovních dnů; kde však je režie ostatního strojního zařízení a kde je režie ostatních potřeb, které bude družstvo pro zemědělce opatřovat družstevně? Tu je vidět ilusornost této, "výhody". Zde je třeba zájem národohospodářský zladit se zájmem státním, a právě z toho důvodu jsme navrhovali, aby ona hranice byla vyšší. Přichází-li se dnes do sněmovny s tím, aby se družstva této hranice vzdala, pak musíme nechat družstvům možnost, aby se toho dobrovolně vzdala v případech, kdy toho nebudou potřebovat, ale nemůžeme je zákonem zbavit této výhody, protože musíme mít na zřeteli možnost obdělávání půdy v pohraničí.

Divím se, že se pan posl. Fusek, který mluvil jménem malých řemeslníků, nepodíval na druhý fakt této osnovy, totiž na to, že osnova přiznává výhody i podnikům soukromým. A právě my komunisté jsme pro malé zemědělce, malé živnostníky a řemeslníky navrhovali další zlepšení, když jsme doporučovali, aby ministerstvo financí ihned připravilo osnovy tak, aby daň z obratu byla pro malé živnostníky a řemeslníky, u nichž nedosahuje obrat 80.000 Kčs, též paušalována. To se nám bohužel nepodařilo prosadit, ačkoli to bylo právě v zájmu těch drobných živnostníků, o kterých se dnes tak široce mluví.

Ještě, vážená sněmovno, bych chtěl zdůraznit, že právě družstevní hnutí tím, že dalo republice dar 80 milionů Kčs, udělalo to nejlepší gesto, a to ne gesto demagogické, ale takové, jež dokazuje, že to myslí s republikou poctivě. Není už ta doba, kdy byl pánem v Kooperativě agrárník Feierabend. Není už doba, kdy tato Kooperativa dávala milionové dary ve prospěch různých politických stran. Tato doba je pryč a proto se nemusíme obávat, že by se přebytky, které družstva získají, obrátily ve prospěch několika jednotlivců, jako to bylo dříve.

Potom zde byla nadhozena otázka distribuce. Zase musím konstatovat, že to byli právě komunisté, kteří ústy posl. soudr. Zmrhala přišli první s otázkou distribuce a že také právě soudr. Zmrhal to byl, jenž ukázal na to, jak nesprávným způsobem se tvoří u nás ceny. Je potom divné, že pan kolega Fusek, když mluvil o tvoření cen másla, ještě do toho výrobního procesu nezapočítal dojičku se stolnickou, aby podal ten výrobní obrázek másla úplný. Měl poukázat jasně na ten nešvar, na který poukázal již posl. Zápotocký, zase komunista, že část velkoobchodu se zbytečně podílí ohromným procentem na distribuci a že je nutno jej vyřadit.

Příklad družstva, "Bratrství", které právě nyní snížilo ceny uzenin, je markantním důkazem toho, že není možno stavět jednu výrobní složku proti druhé, že družstva jsou činitelem, který může pro spotřebitele nejvíce udělat. (Potlesk.) Mluví-li se o tom, že je nutno hájit zájmy spotřebitelů, pak je to právě cesta družstevní, pak jsou to družstva, která po boku těch potřebných malořemeslníků a maloobchodníků musí být tím činitelem, který se musí víc a více v naší distribuci uplatňovat.

Vážená sněmovno! Chtěl bych zde ventilovat ještě jenom jednu otázku. Jak se dělají naše zákonné osnovy, srovnáme-li to s duchem lidově demokratické republiky? Tu musím říci, že máme-li ke každé dani jiné daňové nařízení, platí-li u nás daňový pořádek ještě z doby Marie Terezie, je to zjev, se kterým nemůžeme souhlasit, a že jsme to byli právě my komunisté, kteří po této stránce podali resoluční návrh, aby ministerstvo financí přikročilo neprodleně k vypracování takového daňového zákona, který by sjednotil pro všechny přímé i nepřímé daně trestní ustanovení tak, abychom odstranili ta ustanovení, která umožňovala pánům Kumperům a ostatním utéci s milionovými defraudacemi, a abychom vnesli pořádek a právní jistotu do daňového resortu. (Potlesk.)

Jestliže dříve živnostník, obchodník a řemeslník žil v obavách, kdy k němu přijde exekutor a bude na něm vymáhat daňové nedoplatky, kdežto na druhé straně velkým podnikům stamilionové částky se odepisovaly, pak dnes v lidově demokratické republice se musí osnovy dělat tak, aby drobní podnikatelé měli pocit plné právní jistoty a abychom také znemožnili zbytkům velkoobchodníků, velkokapitalistického soukromého podnikání nové daňové defraudace.