Jsou zde ještě hlubší příčiny naší hospodářské desorganisace. Chybí zde celkový hospodářský plán. Potřebujeme plán, který by byl znám celé veřejnosti, nejen podnikatelům, ale všem, kteří jsou závislí na hospodářském plánování a podnikání v našem státě. Podal jsem sám na vládu interpelaci, tisk čís. 111. Vláda odpověděla, že pracuje na generelním hospodářském plánu pro celou oblast naší republiky a že k tomuto účelu je zřízen Státní úřad statistický, Hospodářská rada, nejvyšší úřad cenový, jakož i státní úřad plánovací. Vím, že podrobný hospodářský plán nelze vypracovati v krátkém termínu, ale předpokládám, že by zde měl býti sdělen aspoň rámcový plán, aby každý věděl, jakým směrem se bude ubírat naše celkové plánování a hospodářství v příštích letech. Přispělo by to velmi značně k uklidnění a ke zvýšení našeho podnikání. Nutno urychliti rovněž provedení reorganisace všech hospodářských svazů a obchodních a živnostenských komor. Nutno decentralisovati a demokratisovati celou naši hospodářskou činnost. Nutno všude již jedenkrát opustit vůdcovský jmenovací systém a ve všech institucích dávati do čela funkcionáře řádně demokratickou cestou volené členstvem.

Je bezpodmínečně nutné věnovati zvláštní pozornost celé naší výrobě. Výroba musí býti rentabilní a nesmí vykazovati více hodin neproduktivních než produktivních. To musí platit i o všech zestátněných podnicích. Nutno pracovati tak, aby cena právě u výroby byla co nejnižší. Musíme se dostati rychle na zahraniční trhy, než nás druzí předejdou. Již i poražené Německo zvedá v mnohých průmyslových odvětvích hlavu. Máme svrchovaný čas, aby náš zahraniční obchod byl podpořen vývozem dobrých a levných výrobků, abychom mohli z ciziny dovésti ty suroviny a polotovary, kterých nutně pro plnou zaměstnanost našich závodů potřebujeme, i kdybychom se při tom musili uskrovnit na domácím trhu.

Byli jsme svědky toho, že i zde v této budově muselo býti mluveno o tom, že naše veletrhy, jako přední průkopník, nám musí býti zachovány. Byla to posl. Zeminová a posl. Přeučil, kteří volali, že naše veletrhy jako největší průkopník našeho zahraničního obchodu, které nám přinášejí miliardové přínosy, musí býti konány a veletržní palác zachován.

Slavná sněmovno, paní a pánové! Zase jsme svědky toho, že naše veletrhy, které by měly být zahájeny 8. září, asi zahájeny nebudou, neboť úřady, které jsou v budově veletrhů, nebudou vystěhovány. Byl zde termín do konce června, tento termín musil býti již prodlužován do konce července, a ještě jsou velké pochybnosti, zda-li tyto úřady veletržní palác do konce července opustí. Dnes jsem informován, že i ty dřevěné budovy pro tyto úřady nemohou býti postaveny, protože vysoké školy, za kterými se mají stavěti, nedávají souhlas, aby tam jako provisorium byly postaveny.

Volám k slavné sněmovně, aby si uvědomila, že náš podzimní veletrh v r. 1946 musí položiti základ k veškerému našemu hospodářskému životu ne jen na roky, ale na desetiletí. Myslím, že již to je skvrna, že musíme volati s řečnické tribuny parlamentu ve věcech, které jsou pro každého samozřejmé. (Předsednictví převzal místopředseda Petr.)

Doufám, že všichni úřední činitelé, vláda i parlament, se přičiní, aby naše veletrhy byly konány dříve než veletrhy druhých evropských států, ať lipský, vídeňský, budapeštský nebo jiný. V tabulkách veletrhů nesmíme se dostat letos na poslední místo, neboť bychom v příštích letech dostali také vždy místo poslední. Musíme za každých okolností podzimní veletrhy konat včas, neboť oddálení by způsobilo, že bychom přišli o celý předvánoční trh. (Potlesk.)

Slavná sněmovno, ke konci svého projevu bych chtěl říci, že i když se smiřujeme s daní z obratu ve formě, jak dnes má být uzákoněna, počítáme naprosto určitě, že je to provisorní a že k paušalisaci u prvovýroby dojde, jak už jsem dříve uvedl, nejpozději do jednoho roku.

Potřebujeme dnes úsilí celého národa, všech hospodářských činitelů a tedy i živnostníků a obchodníků, kteří vždy prokázali, že jsou elementem živým, věrným a pracovitým, který dává státu a národnímu hospodářství velmi značné přínosy. Proto je na nás, abychom ve shodě a v skutečné jednotě pracovali k obnově našeho hospodářství. Není proto třeba, aby jedna složka útočila proti druhé, aby družstva útočila na obchod a obchod na družstva. Musíme shodně ruku v ruce jít po jedné koleji. Počítáme s tím, že jako lidé, kteří si uvědomují závažnost dnešní doby, závažnost našeho hospodářství a těžkosti doby, půjdeme v díle obnovy hospodářské tak, abychom si právě v zahraničí udrželi dobrý zvuk našeho průmyslu, vývozu, výroby a obchodu. Pevně věřím, že tato naše jednota bude skutečně pevná a že napříště budou k veškerým jednáním přizváni i soukromí podnikatelé, i živnostníci a obchodníci, a že zde bude jen jeden směr, a to směr k obnově čs. hospodářství, které má vždy prospívat konsumentu a které má být vždy naším zdravým a jediným podkladem blahobytu, který občanům připravujeme. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Dalším řečníkem je p. posl. Zmrhal. Dávám mu slovo.

Posl. Zmrhal: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Neměl jsem původně úmysl ujmout se slova, a to z toho důvodu, aby projednávaná předloha o dani z obratu nebyla zdržována, avšak vývody některých řečníků vyžadují, abych učinil některé připomínky.

Především bych chtěl odpovědět předešlému řečníku, který zde mluvil o útočení jedné složky proti druhé. Chtěl bych konstatovat, že to nebyla družstva, která rozvířila otázky, jež vyvrcholily při projednávání daně z obratu, nýbrž že to byli jiní činitelé. Družstva se od naší národní revoluce zdržovala všeho, co by mohlo zavdat podnět k výtkám, že chtějí zneužívat svého postavení, své ohromné důvěry, kterou získala u milionů jak zemědělských výrobců, spotřebitelů, tak i v kruzích živnostenských, pokud jsou v družstvech organisováni. Jestliže chtějí páni hledat původ, kdo začal rozeštvávat jednu složku proti druhé, ať si vezmou Lidovou demokracii z 29. července, ve které sekční šéf ministerstva pro vnitřní obchod první zvedl válečnou sekeru proti družstvům a několik dní na to tyto argumenty opakoval sám pan ministr vnitřního obchodu. Nechť si pánové prohlédnou časopisy jednotlivých politických stran od té doby a pak ať teprve apelují, aby se neštvalo. Tuto výzvu musejí obrátit do vlastních řad a ne na adresu družstev. (Potlesk.)

Bylo zde řečeno, že zisky velkoobchodníků jsou poměrně nižší než před válkou. Tomu může uvěřit jen ten, kdo není zasvěcen. My jsme měli příležitost v zásobovacím výboru při zprávě Svazu pro brambory konstatovat, že podíl na spotřebitelské ceně u brambor činil pro zemědělce letos v lednu proti loňskému lednu o 8 % méně, zatím co u velkoobchodu činil o 6 % více a u výkupce o 1¹/₂ % více, neboli podíl zemědělce na zemědělské plodině byl snížen, a to získali velkoobchodníci. Konstatuji s tohoto místa, že jak výkupci brambor, tak velkoobchodníci s nimi - uvedu příklad - mají proti předválečné době nepoměrně, řekl bych, několikanásobně větší cenové rozpětí. Mluví-li někdo o přednostním zásobování družstev, promiňte mi, pak o tom není informován, nebo chce s této tribuny namluvit veřejnosti, že tomu tak skutečně je. Naopak, téměř všechny předměty denní spotřeby jsou přidělovány velkorozdělovačům, kteří jsou skoro vesměs obchodníky, a už tím je také řečeno, že oni jistě družstva nijak neprotežují.

Někteří páni poslanci projevovali lítost nad tím, že články této předlohy, pojednávající o t. zv. zvýhodněném zdaňování družstev, znamenají pro stát určitou újmu. Naproti tomu bylo projednávání předlohy zbytečně protahováno a oddalováno. Docela dobře mohla býti uzákoněna před 15. únorem. Ztráty za těchto 14 dní jsou větší než to, co družstva, jak se páni kolegové domnívají, získají.

Chci konstatovat, že odstavce, kterým chtějí tito páni oponovat, byly v rozpočtovém výboru projednány v tomto pořadí: Při § 4, čís. 15a) až c), kde se mluví o osvobození od daně z obratu u pěstitelských a jiných zemědělských sdružení a družstev, po př. u živnostenského podnikání do výše 200.000 Kčs, hlasovaly pro tento odstavec téměř dvě třetiny poslanců přítomných v rozpočtovém výboru. K usnesení došlo zejména s ohledem na nutnost osídlení a k podpoře těch, kteří v pohraničí na sebe přejímají vůči národu a státu těžkou povinnost.

I § 4, odst.2, písm. e), podle něhož může vláda osvobodit od daně nebo snížit daň pro dodávky, které provádějí svazy družstev pro přičleněná družstva a tato družstva pro svazy, vyžadují-li toho hospodářské poměry a situace - byl v tomto znění schválen rozpočtovým výborem jednomyslně. Musí proto dnes vyvolat veliký podiv, že dodatečně po hlasování, které vyznělo jednomyslným usnesením, titíž páni, kteří před několika dny hlasovali pro tento odstavec, mu nyní v plenu sněmovny oponují. U § 10, odst. 5, čís. 2, který jedná o t. zv. filiálkové dani z obratu, došlo skutečně k bojovnému hlasování, ale i tento odstavec byl většinou schválen tak jak byl uveden v osnově.

K tomu si dovoluji podotknouti: Nelze přirovnávat výdejny spotřebních a zemědělských družstev k filiálkám továrním nebo velkoobchodů. V těchto případech skutečně jde o filiálky, které dostávají zboží od svých centrál buď za výrobní nebo za velkoobchodní ceny. U družstva nejde o samostatné filiálky vůbec, nýbrž o pouhé výdejny pro členy. Ale i naše největší spotřební družstvo Bratrství v Praze, čítající přes 100.000 členů a zásobující přes 300.000 osob, je zařazeno do skupiny maloobchod a musí nakupovat při stejném cenovém rozpětí jako každý malý obchodník. To všechno ví pan kol. Fusek, který je předsedou hospodářské skupiny maloobchod, i pan kol. Křepela., ale přesto prosazují vyšší zdanění družstev. Bylo by krajně nespravedlivé a neodpovědné, aby družstva, hospodářské organisace nejchudších vrstev, byla postižena vyšším zdaněním. Pánové mluví o spravedlnosti, a tu nezbývá než říci s básníkem: Slyším slova, ale schází víra. Tím spíš, když mám zprávu o tom, jak někteří páni poslanci a jejich kolegové mluví na schůzích živnostníků, jejichž hlavním účelem snad je získávat živnostníky jako voliče, o čemž si dovolím učinit ještě další zmínku. Podotýkám, že jde v tomto případě i o skladištní družstva, mlékařská družstva, neboť i mnohá tato družstva mají více než tři filiálky. V odstavci, podle kterého může vláda osvoboditi svaz, resp. družstva od daně nebo ji snížit, nejde tolik o spotřební družstva. V tomto případě jde hlavně o zemědělská družstva a jejich obchodní centrály. Poněvadž cenové rozpětí stanovené pro družstva a jejich obchodní ústředny je velmi nepatrné - na př. u umělých hnojiv, obilí - mohlo by každé další zatížení na tato družstva skutečně těžce dolehnout. Vzhledem k tomu, že tento odstavec byl v rozpočtovém výboru jednomyslně schválen a nyní se proti němu oponuje, považujeme to za neupřímnost a za útok na zemědělská družstva, resp. útok na několik set tisíc jejich členů. Pánové si netroufali před Mnichovem bojovati proti stejnému ustanovení, poněvadž by jim to byla agrární reakce nedovolila. Vždyť ustanovení předlohy týkající se družstev nemění nic na stavu, jaký byl před Mnichovem u daně z obratu. Žádný živnostník tímto ustanovením není a nebyl postižen. Naopak se ukázalo, že kdyby měla býti předloha změněna ve smyslu přání p. posl. Fuska a spol., byla by to těžká křivda, které by se Prozatímní Národní shromáždění dopustilo na více než půl druhém milionu členů družstev. Pánové stále házejí družstevní podnikání do jednoho pytle se soukromým podnikáním, a přece je zde veliký rozdíl. Družstva mají nejen hospodářský účel, který již sám o sobě zasluhuje podpory - družstva pomáhají a podporují své členy v jejich hospodářství, společným nákupem a prodejem dosažené úspory přicházejí k dobru všem členům a neplynou do kapsy jednotlivce, ušetřených peněz se nepoužije k vykořisťování lidské práce, ani tu není nebezpečí spekulace nebo šmelinaření - velký význam však mají družstva také po stránce výchovy k hospodárnosti, organisovanosti a hospodářské disciplině. Naše kampeličky, které osvobodily zemědělce od peněžní lichvy, vykonaly za 40-50 let na venkově dosud nedoceněnou velikou práci. Vychovaly nám miliony lidi ke spořivosti a měly blahodárný vliv na selské hospodářství. Družstva vychovala desetitisíce čestných, svědomitých činovníků, kteří dnes zastávají veřejné, i ty nejdůležitější funkce ve státě. Mluví-li se o plynulém zásobování obilím a zemědělskými plodinami, nutno největší zásluhu o to přičísti zemědělským družstvům a samým zemědělcům, kteří plnili svou povinnost i při nízkých cenách, nepředkládali každý den směnky košického programu, jak se s tím agituje na některých schůzích živnostníků. Družstva poskytla svým členům desetimilionové podpory. Pražské Bratrství jen v r. 1945 poskytlo přes 3 mil. podpor jak svým členům, tak i zaměstnancům, kteří byli vybombardováni, nebo rodinám těch, kteří úpěli v koncentračních táborech. Že naše družstva vychovávala lidi k uvědomělosti, k boji za svobodu, o tom nejlépe svědčí fakt, že ku př. ve spotřebních družstvech nebyl zjištěn ani jeden kolaborant a že členstvo i činovníci a zaměstnanci přinesli těžké oběti v boji za svobodu. Z jediného Bratrství úpělo v koncentračních táborech přes 400 zaměstnanců, z nichž 100, ne-li více, bylo nacistickými zvrhlíky popraveno nebo umučeno.

Pan kol. Fusek ve své řeči nám předvedl kalkulaci výrobních cen másla. Není mým úkolem, abych zde prováděl důkaz, že ti, kteří pana posl. Fuska informovali, se dopustili nesvědomomité mystifikace. Na to odpovědí povolanější činitelé. Divím se jen, proč při anketě, která se konala nedávno při kalkulování cen másla u nejvyššího cenového úřadu, ačkoliv tam byli zavoláni také zástupci organisace obchodníků, tato kalkulace tam předložena nebyla, ale presentuje se až nyní ve sněmovně. Mám obavu, že po objevu pana posl. Fuska se nahrnou Tukosvazu tisíce přihlášek různých spekulantů o povolení mlékáren.

Dále zde bylo tvrzeno, že výrobní cena másla činí 31 Kčs, to znamená, že mlékárny - to jest družstevní mlékárny zemědělské - vydělávají na 1 kg másla 57 Kčs a tedy pracují s lichvářskými cenami a zisky. Z historie víme, že mnoho neodborníků učinilo dalekosáhlé objevy. Tento objev pana kol. Fuska se stane slavným jen proto, že bude pro každého odstrašujícím příkladem. Předpokládám, že pan kol. Fusek sám kalkulace nedělal, nýbrž že se stal obětí mystifikace lidí, kteří mu tuto kalkulaci dodali. Jinak bych musil prohlásiti, že je to útok na zemědělské družstevní mlékárny a na statisíce jejich členů, kteří berou neoprávněné zisky z příliš vysokých cen. Já mám také kalkulaci z několika mlékáren, a kdybych vzal nejvýhodnější mlékárnu, mohla by se cena másla snížiti snad asi o 5 %. Ať porovná kol. Fusek sám, co zde včera přednesl a co tvrdím já o výrobní ceně másla, a doufám, že příště bude při přijímání takovýchto informací opatrnější.

Pan kol. Fusek vzdal čest družstevníkům za skvělý dar, který družstva odevzdala panu presidentovi. Vyzval při tom zástupce družstev, aby se vzdali výhod, o kterých my ovšem nevíme. Jestliže pan posl. Fusek považuje náš dar za skvělý čin, který vyjadřuje bezvýhradný positivní poměr družstevníků ke státu, co bránilo obchodníkům, aby učinili totéž? Při podílu na celkovém obchodním obratu soukromého obchodu a družstev byla by to částka několikanásobná. K opakovanému tvrzení pana kol. Fuska, že není žádného rozdílu mezi podnikáním soukromým a družstevním - při čemž pan kol. Fusek používal velmi přátelských slov - chci j enom konstatovat: Nedivíme se tomu, neboť pan posl. Fusek se teprve nedávno přiženil do družstevní rodiny, jak se o tom ještě zmíním. (Veselost.)

Žel, že nemůžeme souditi pouze podle slov pana kolegy. Máme v ruce protokol o schůzi živnostníků a obchodníků, svolané lidovou stranou na den 17. února do Národního domu na Smíchově. Ani referát v Lidové demokracii o této schůzi neodpovídá zdaleka tomu, o čem mluvil pan náměstek předsedy Ústředního svazu československého řemesla Sedláček a člen zemského národního výboru Pexa, a mohl bych vám zde vyjmout některé ukázky: "Výhody družstev jsou nemravné." "Bude nutno přivésti k platnosti spravedlnost." "Co tomu říkáte, že vláda při prodělkovém průmyslu může ještě poskytovat dary?" "Nechtěl jsem věřit, že družstva budou žádati podpory." A pan kol. Fusek zde včera musel konstatovat, že družstva odevzdala na daru republice panu presidentovi 84 mil. Kčs, jeho kolega však na schůzi mluví, že družstva žádají o podporu. "Věřím, že se nenajde v parlamentě jeden poslanec, který by nechal tento zákon 24 hodin v platnosti. Zákon musí odpovídat smýšlení obyvatelstva a bude revokován." "Družstva musí pracovat a ne vymáhat výhody." "Copak strýček z Ameriky nám bude pořád dovážet?" "V každém zákoně jsou skryty výhody pro družstva." "Vláda je sestavena s hledisek politických a ne hospodářských." "V demokratických zemích se opírají vlády o druhou komoru, kde je zastoupení hospodářské. U nás máme hospodářskou radu, kde jsou hospodářští ministři, ÚRO, družstva, Jednotný svaz českých zemědělců. Hledal jsem v hospodářské radě jediného odborníka, ale nenašel jsem ho." Patrně naši páni ministři nerozumějí své věci. "Vázané nebo volné kandidátní listiny." "Socialistické strany se bojí o své vůdce." "Komunisty čeká katastrofa." Poslední volby však ukázaly, jaká to bude katastrofa a pro koho to bude katastrofa! (Potlesk poslanců stran komunistických.) A končil významným "Na shledanou u Philippi." Patrně asi neví, co se u Philippi stalo, jinak by to tento pán neřekl. Pan Pexa mezi jiným říkal: "Zestátnění je břemeno, které jsme na sebe uvalili." Při zestátnění jsme učinili určité výhrady, jaké měl také pan president." "Při zestátňování se svezlo i družstevnictví." "Postátnění příliš zaměstnává vládu a všechny", ovšem nejenom postátnění, nýbrž také ještě i jiné věci. "První den při jednání o dani z obratu byly proti nám tři strany. Druhý den se jedna přidala k nám a poměr je 13:11." "Platit daň nebudou, ale v cenách ji přijímají." - (Výkřiky: Zloději!) - "V jednom družstvu zlevnili salám o 10-15 Kčs. To se to slevuje. My si to dovolit nemůžeme! Je to první rána dýkou do našich zad, ačkoliv víme, že obchodníci nevyrábějí uzeniny. Ale je tu ještě zákon o nekalé soutěži ...." a pod. tónem.

Porovnejte tón řeči pana posl. Fuska a tón těchto řečí a pochopíte, že je oprávněno, co jsem řekl: "Slyším slova, ale schází víra."

Nemohu nechat bez poznámky, že jediným světlým bodem z této schůze možno nazvati poklonu, kterou pan Pexa učinil známé dámě, která všechny gordické uzle dnešních problémů nerozetíná mečem jako Alexandr Veliký, ale jednoduchým způsobem: pletacími dráty na svetry. Nuže, bylo by na čase, aby si poslanci a živnostenští zástupci lidové strany připomněli písmo svaté: "Říkejte ano ano, ne ne."

A nyní několik slov k otázce distribuce. Mnou uvedené hlavní fakty v posledním vystoupení dne 15. ledna nebyly dosud nikým vyvráceny. Tvrdil jsem, že při posledním stanovení cen velkoobchod získal na účet maloobchodu, který byl cenovým rozpětím, jak se říká, přitlačen ke zdi. Tvrdil jsem, že máme distribuční systém překrven, a to zejména u velkoobchodu. Uvedl jsem několik druhů zboží, při kterých snížením velkoobchodního cenového rozpětí nebo zjednodušením distribuce bylo by možno ceny snížiti. Pan kol. Fusek na schůzi v Lucerně se snažil vyvrátiti moji statistiku. Nuže, já beru za základ statistiku a čísla pana kol. Fuska a dokazuji, že v textilním oboru připadá v Anglii na maloobchod čtyřikrát tolik obyvatel jako u nás a v textilním velkoobchodu devětkrát tolik. V samotném Brně za dobu války zvýšil se počet velkoobchodů s textilem o 50 firem.