Podle téže statistiky dokazuji, že na jeden maloobchod připadá u nás 135 osob, kdežto ve výdejnách spotřebních družstev průměrně 570 osob. Zůstal nevyvrácen fakt, že na jeden velkoobchod připadá u nás pouze 940 osob. Takovýto velkoobchod požívá všech výhod velkoobchodního cenového rozpětí, zatím co veliká spotřební družstva, na příklad Bratrství, Budoucnost, Vzájemnost, Včela, musí platit za přidělované zboží maloobchodní ceny.

Za války počet velkoobchodů ve všech oborech vzrostl. Na příklad obchodníků dobytkem bylo před válkou 651 a koncem r. 1944 bylo jich 1.244. Máme v Praze čtyřikrát tolik obchodníků s bramborami jako před válkou. V září jsme zaměstnávali v textilní výrobě 122.000 osob, ale v distribuci 158.000 osob. Je to neblahý distribuční systém, zavedený německými okupanty, a divím se, proč páni obchodníci a jich zastánci se tohoto smutného dědictví po nacistech drží zuby nehty, když víme, že i tento distribuční systém sloužil nacistům pro účely vedení vražedné války proti slovanským národům a tedy i proti našemu národu, když víme, že se za poskytování výhod získávaly prodejné duše pro zločinné účely nacistů nebo loyálnost k jejich režimu.

Poukázal jsem, že maloobchod byl posledním stanovením cen značně postižen, a uvedl jsem, že nechceme, aby maloobchod nějak utrpěl. Hájíme názor, že na tvorbě cen, jež úzce souvisí s distribučním systémem, mají mít spravedlivý podíl všichni účastníci na výrobě i distribuci podle toho, kolik činí skutečný podíl jejich práce podle jejího sociálního významu. Naproti tomu odmítáme všechny příživníky, ať ve výrobě nebo distribuci, a rozhodně odmítáme bezpracný důchod. Prokázali jsme u uzenin snížením cen o 10 až 15 %, že stanovené ceny masa jsou nepřiměřeně vysoké. Myslíte, že bude Praha bez masa, bude-li odstraněno 165 velkoobchodníků a snad ještě jiné zbytečné články na jatkách, které podle tvrzení zástupců zaměstnanců vydělaly 35 mil. Kčs ročně? Zemědělci na venkovských trzích dnes neprodají maso jinak než za mrtvou váhu, neboť zkušenosti v posledních týdnech je přesvědčily, že jsou na tom při nejmenším o 10 % lépe. Kdo zastrčil dříve do kapsy tento rozdíl? Jsme přesvědčeni, že vyřazením zbytečných distribučních článků u dobytka a masa může být jeho cena snížena o 2 až 5 Kčs, čímž by i cena uzenin mohla být snížena o dalších 6 až 10 Kčs.

Dovolte mi poukázat na distribuci uhlí. Občan našeho státu může těžko pochopit, že uhlí ze státních dolů musí být dodáváno státním úřadům a jiným veřejným ústavům přes uhelný syndikát, Pražskou prodejnu uhlí a velkoobchod. Při tom ještě nemocnice a universita musely prosit horníky o pomoc. Myslím, že spotřebitelé nebudou na tom hůře, když státní doly převezmou Pražskou prodejnu uhlí a budou dodávat na povozy spotřebitelům uhlí přímo. Získají na tom státní doly, tedy státní pokladna, i spotřebitelé. Ani tu nechceme vyřadit maloobchodníky. Za pomoci státních dolů a svého družstva si mohou zařídit zásobování uhlím svých odběratelů daleko výhodnějším a účelnějším způsobem než dosud. Konečně je-li velkoobchod nutný čili nic, o tom hozhodnou z velké části maloobchodníci sami. A mohu vám říci, že již rozhodli. V Plzni si více než před 40 lety zřídili obchodníci své družstvo, které dnes rozprostírá svou činnost na západě a jihozápadě Čech asi do 15 až 20 okresů. Jděte do Plzně a ptejte se členů tohoto družstva, potřebují-li velkoobchod potravinami, neplní-li tuto funkci daleko lépe a ku prospěchu maloobchodníků jejich obchodní družstvo.

Konečně i kol. Fusek a jeho kolegové v oboru radiotechniky dokazují tím, že zřídili vlastní nákupní družstvo, že chtějí vyloučit z distribuce radiotechnického zboží velkoobchod tohoto oboru. Vždyť jen za tím. účelem zřídili radiotechnici své družstvo, když byli před tím odmítnuti někteří pánové stojící v popředí obchodu radiopotřebami, kteří žádali o zařazení do skupiny velkoobchodu. Naše veřejnost nepotřebuje jednodušších a jasnějších důkazů, než jsem právě uvedl. Jsem přesvědčen, že ve všech sektorech postátněného průmyslu je možno vybudovat prodejní organisaci tak, aby cesta od průmyslu k spotřebiteli byla co nejkratší, aby neposkytla možnost živlům spekulujícím a možnost k bezpracným důchodům. Na tom musí mít zájem i maloobchodníci že dnes různé kapitalistické živly hledají ve velkoobchodu své útočiště, tomu nasvědčuje, že v některých oborech, kde bylo poskytováno poměrně výhodné cenové rozpětí pro velkoobchod, se množí žádosti u hospodářských skupin o zařazení do skupiny velkoobchodu. U jedné hospodářské skupiny, kde je zapsáno 600 velkoobchodů, mají dnes na tisíce žádostí o zařazení do skupiny velkoobchodu.

Daň z obratu značně zatíží spotřebitele, kteří již dnes tuto daň ve stanovených cenách platí od Nového roku, ačkoliv na daň z obratu připadající částku, kterou výrobci a obchod přijmou od spotřebitelů, nebudou státu za leden a únor odváděti. Již tím získají všichni, kdož mají vybírat daň z obratu, značné výhody.

A tu, když pan posl. Fusek apeloval na zástupce družstev a litoval státní pokladnu, se domnívám, že by bylo dobře, kdyby zástupci obchodníků prohlásili, že tuto daň za leden a únor státu odvedou. Se své strany prohlašuji, že naše družstva tak učiní, jestliže daň z obratu za leden a únor, která je zakalkulována v nynějších cenách, odvedou státu všechny ostatní výrobní a distribuční složky. Přesto, že daň z obratu doléhá na nejchudší spotřebitele, budeme hlasovat pro předlohu, neboť jsme si vědomi své velké odpovědnosti. Hlavní úkol, který dnes máme, je hospodářská výstavba republiky. Je nutno vytvořit pevnou hospodářskou základnu, je nutno, aby každý, kdo je práce schopen, se plně zapojil do pracovního procesu, je třeba zlepšit a zvýšit výkony ve všech sektorech hospodářského života. Jen tak můžeme odčinit všechny škody, napáchané zločinnými nacistickými okupanty a jejich pomocníky. Jen tak vytvoříme základ pro lepší sociální a spravedlivější řád a radostnější budoucnost celého našeho národa a státu. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Dále je ke slovu přihlášen pan posl. Skaunic. Dávám mu slovo.

Posl. Skaunic: Paní a pánové!

Neměl jsem v úmyslu hlásit se o slovo z týchž důvodů, které uvedl i pan posl: Zmrhal. Dnes ráno jsem však četl v Práci a Lidové demokracii o cenách másla a o všech těch bolestech, o kterých se tu mluvilo. A tu jsem si hodně z rána přivstal a navštívil jsem pražské mlékárny a odborníky v mlékařství, dal si předložit celou jejich kalkulaci a podíval se také do té tajné kuchyně, kde se stanoví cena másla. Jsem přesvědčen, že pan posl. Fusek byl mystifikován; o věci, které dobře nerozumím, se dám napřed informovat nebo požádám kolegy nebo poslance z vlastního klubu, nebo ty, kteří zasedají ve správních radách mlékáren, ve Svazu pro tuky atd., aby mi dali potřebná vysvětlení. (Potlesk.) To bych udělal já, to však neudělal pan posl. Fusek. Tu bych chtěl říci, že mluvím také v zájmu těch příslušníků lidové strany, kteří sedí v těchto korporacích zároveň s námi a zdárně se na té práci podílejí a kteří byli jako ostatní označeni za šmelináře. (Veselost.)

Mám tu doklady, co stojí 1 kg másla, výrobní cena, a žádám všechen tisk, který dnes uveřejnil kalkulaci podle výpočtu pana posl. Fuska, aby otiskl také moje informace nejenom o másle, nýbrž i o vedlejších produktech při zpracování mléka, jak je to pěkně rozvrstveno na všechny, abychom věděli, kde je tu chyba.

Výkupní cena 1 litru mléka o tučnosti 3,6 % loco místní sběrna činí 4,50 Kčs a nikoli méně. Rolník dostane 4,50 Kčs, je-li mléko tučné 3,6 % a dodá-li toto mléko do sběrny. Jestli si mléko dá dovézt někým jiným a má pak některé srážky, nebo dodá-li mléko méně tučné než 3,6 %, pak vina spočívá někde jinde a nikoli u mlékáren, které platí v místních sběrnách 4,50 Kčs přebírací cenu za 1 litr mléka o tučnosti 3,6 %. V tomto 1 litru mléka jest obsažen 1 litr plasmy a 3,6 tukových jednic. Výkupní cena tohoto mléka je rozčleněna na plasmu a tukové jednice v poměru 37 % ku 63 %. Z výkupní ceny 4,50 Kčs připadá tudíž na 1 litr plasmy 1,66 Kčs a na jednu tukovou jednici 78,89 hal.

Máslo: Na výrobu 1 kg másla je potřeba 79 tukových jednic. Za těchto 79 tukových jednic zaplatí mlékárna zemědělci v ceně 4,50 Kčs za 1 litr mléka o tučnosti 3,6 %, tedy 79 X 78,89 hal., t. j. 62,32 Kčs. Do výkupní ceny surovin spotřebovaných na 1 kg másla je nutno započítat 1 litr plasmy v ceně 1,66 Kčs. Nabývací cena surovin k výrobě 1 kg másla zaplacená zemědělcům v ceně 4,50 Kčs za 1 litr mléka loco místní sběrna činí tedy 63,98 Kčs. Rozpětí mlékárny na režii spojenou s výrobou 1 kg másla je počítáno částkou 18,87 Kčs.

A teď si řekněme, co v těchto 18,87 Kčs je, tam bychom snad mohli něco ušetřit. Dovozné mléka z místní sběrny do mlékárny, připadající na 79 tukových jednic a 1 litr plasmy, je 4,79 Kčs, daň obratová 82 hal., jednoprocentní výrobní provozní ztráta - a to je minimální, prosím, počítá se v této kalkulaci pouze 1 % - je 64 hal., občanský zisk pro mlékárnu 3 hal., rozpětí na krytí režie mlékárny na účet služného je 1,77 Kčs, na účet mzdy dělníkům 1,26 hal., na ostatní režii, t. j. pojištění, osobní režii a věcnou režii, kancelářské potřeby, palivo, elektrickou energii, chemické a čisticí prostředky, technické a manipulační prostředky, obaly, rozvozní výlohy, amortisaci, investice, úroky z výpůjček atd., 9,56 hal. To je těch 18,87 Kčs a těch 9,56 Kčs, které jsem tady rozpočetl; tam by bylo možno hovořit o tom, že by se tam daly 2 Kčs nebo 3 Kčs ušetřit. Nabývací cena surovin je tedy 63,98 Kčs, rozpětí pro mlékárnu na krytí režie je 18,87 Kčs, takže prodejní cena 1 kg másla při jeho prodeji mlékárnou na Tukospol činí 82,85 Kčs, po zaokrouhlení dolů 82,80 Kčs, pro Tukospol je v ceně pro spotřebitele zakalkulováno rozpětí 1,50 Kčs, takže prodejní cena 1 kg másla na velkorozdělovače činí 84,30 Kčs. Rozpětí pro velkoobchod je stanoveno na 3,80 Kčs, takže prodejní cena 1 kg másla je 88,10 Kčs, pro maloobchod je počítáno s rozpětím 5,90 Kčs. Činí tudíž prodejní cena 1 kg másla na spotřebitele 94 Kčs. Rozpětí přiznané mlékárně na krytí její režie spojené s výrobou 1 kg másla je odvozeno od skutečné režie, kterou mlékárna má s výrobou másla. Není však počítáno s režií, se kterou je spojena výroba čerstvého odstředěného mléka, případně tvarohu z odstředěného mléka, které zbývá po výrobě másla ze syrového mléka přijímaného mlékárnou od výrobce.

Příklad, prosím: Je kalkulováno s tím, že režie spojená s odvozem 1 litru mléka o tučnosti 3,6 z místní sběrny do mlékárny činí 32 hal., ačkoli podle skutečného dnešního zvýšení dopravních sazeb činí průměr asi 42 hal., u pražských mlékáren toto dovozné na 1 litr mléka činí podle zjištění mlékáren samých - je to Radlická - dokonce 63 hal. na 1 litr mléka. I tato minimální kalkulace dovozného 32 hal. na 1 litr mléka je rozvržena na částku připadající na odvoz plasmy a částku připadající na odvoz tuku. V případě, že by veškerá režie spojená s dovozem mléka z místních sběren do mlékáren byla zahrnuta do rozpětí přiznaného mlékárně v prodejní ceně másla, musela by býti v tomto rozpětí přiznaném mlékárně u másla obsažena položka dovozného se týkající, t. j. 22,51 krát 32 hal. = 7,20 Kčs a nikoli 4,79 Kčs, jak v kalkulaci ceny másla je počítáno.

Chci tu totiž vyvrátit domnění, že si majitelé mlékáren nebo mlékárenská družstva započítávají celou režii do másla, neodpočítávají režii za ostatní mléčné výrobky, a že tam je skryto to čertovo kopýtko. Ale jak vám ukáži, tak tomu není. Již u dovozného se nepočítá 7,20 Kčs při dovozném 32 hal. za 1 litr mléka, které ve skutečnosti u pražských mlékáren dosahuje až 63 hal., čili dvakrát tolik, nýbrž jen ta alikvotní částka, která je obsažena právě v tom tuku. Obdobně je tomu i u všech ostatních režijních položek, jelikož rozpětím přiznaným mlékárně v prodejní ceně másla je toliko ta režie, která se týká spotřebované suroviny, t. j. 79 tukových jednic a 1 litr plasmy, musí býti přiznáno mlékárnám i rozpětí na krytí jejich režie u všech ostatních mléčných výrobků, tudíž i v prodejní ceně čerstvého odstředěného mléka.

Prosím, prodejní cena jednoho litru čerstvého odstředěného mléka byla kalkulována takto: Nabývací cena při získání 1 litru čerstvého odstředěného mléka, t. j. 1 litru plasmy a 0,03 tukových jednic, činí 1,68 Kčs. Tato položka se skládá z výkupní ceny 1 litru plasmy 1,66 Kčs a těch 0,03 tukových jednic - tuková jednice, jak jsem vám zde říkal, je vypočtena na 78,89 hal. - t. j. 2 hal., tedy celkem 1,68 Kčs. Rozpětí pro krytí režie mlékárny spojené se získáním 1 litru čerstvého odstředěného mléka je počítáno částkou 1,17 Kčs. Prodejní cena 1 litru čerstvého odstředěného mléka u malorozdělovače činí 2,85 Kčs, maloobchodníku je přiznáno rozpětí na 1 litr mléka 45 hal., tu máte tu cenu prodejní 3,30 Kčs. A nyní, co je v tom rozpětí 1,17 Kčs, které je přiznáno mlékárně na získání 1 litru čerstvého odstředěného mléka? Je to dovozné mléka z místní sběrny do mlékárny 12 hal., daň obratová 3 hal., výrobní ztráta, počítaná v minimální výši 1 %, 2 hal., občanský zisk 2 hal., služné 12 hal., mzda 9 hal., ostatní režie 63 hal., vyrovnávací poplatky Svazu, které platí mlékárny, mimo mlékárny pražské, brněnské, v Mor. Ostravě a ve Zlíně, 14 haléřů. Mlékárny v Brně, Mor. Ostravě a ve Zlíně platí z každého litru čerstvého odstředěného mléka 8 hal., mlékárny v Praze neplatí příspěvku.

Sleva na vyrovnávacích příspěvcích se přiznává u jmenovaných mlékáren proto, že množství syrového mléka, dodaného zemědělci mlékárnám ve vyjmenovaných městech, ani zdaleka nepostačí k uspokojení jejich konsumu, takže musejí kupovat mléko od mlékáren venkovských. Při tomto mléce, které prodává jedna mlékárna druhé, musí se obě mlékárny podílet na přiznaném rozpětí, takže s příslušnou částí rozpětí nevyjde finančně ani mlékárna prodávající, ani kupující. Je proto prodej mléka, získaného výkupem u mlékáren jiných, finančně, kalkulačně ztrátový, a to i pro mléko prodávajícího, i pro mlékárnu kupující. Pražské mlékárny dostanou průměrně pouze 30 % mléka syrového od zemědělců z jejich dodávkového obvodu a 70 % mléka přikupovaného od mlékáren venkovských. Z tohoto důvodu jsou pražským mlékárnám příspěvky Svazu pro mléko a tuky prominuty úplně. Kromě toho Svaz z vyrovnávacího fondu doplácí těmto mlékárnám, které kupují mléko od jiných mlékáren, 16 hal. na každý litr vykoupeného mléka. Obdobně jako musilo být přiznáno mlékárně rozpětí na krytí režie při získávání čerstvého odstředěného mléka, je nutno přiznat mlékárně rozpětí spojené s krytím režie při výrobě tvarohu a všech ostatních mléčných výrobků.

Dámy a pánové, nejsem akcionářem žádné mlékárny. Nezasedám také v žádné národní správě ani v radě mlékárenského koncernu nebo družstevních mlékáren. Jsem spotřebitel. S mlékárnami nemám nic společného, než že si tu osminku nebo šestnáctinku mléka a příděl másla koupím a pociťuji tu cenu. O to mi neběželo. Když jsem si ráno přečetl noviny, rozhodl jsem se, že půjdu po pravdě. Ta musí být nade vše. Kdybychom nechali občanstvo pod dojmem toho, co bylo napsáno dnes z řeči pana posl. Fuska v novinách, a neopravili věc podle skutečných kalkulací a propočtů našich zemědělců, kteří jsou v mlékárnách a spolurozhodují, znamenalo by to, že tento vážný sbor vcelku kryje šmelinu a nejde za věcí. To ne. Je třeba se v tom postavit na obranu každého, kdo je napadán nesprávně. (Potlesk.) Šel jsem dále. Nevolal jsem si jenom odborníky, ale šel jsem i do některých mlékáren a věnoval jsem tomu celé dopoledne. Byl jsem u České akciové mlékárny v Nuslích, která má národní správu. Kdyby pan kol. Fusek požádal p. posl. Nováka, který je tam ve správní radě, nebo se tam informoval u ředitele Nerada, který je příslušníkem jeho strany, mohl by od této mlékárny dostat stejnou informaci jako já. (Potlesk.) Tato pražská mlékárna - a chtěl bych říci, že k ní také nemám žádný poměr, jako ke kterékoliv jiné mlékárně - pro mne kalkulovala neodvisle od podání odborníků ceny másla. Tuto kalkulaci, prosím, jsem ochoten pánům dát.

Nechci Vás unavovat. My tady dokazujeme, že zisk mlékáren na 1 kg másla při sražení všech režií - ten zisk opravdový - je 3.87 Kčs, že ovšem - což ještě není prováděno, ale co se bude muset řešit - z každého kg másla takto prodaného je mlékárna povinna odevzdat do fondu Mlékosvazu pro Tukospol částku 1.50 Kčs, takže její zisk činí 2.37 Kčs, při čemž je počítáno s prodejem na maloobchod, takže je v zisku zahrnuto rozpětí i pro velkorozdělovače. Jedině ta mlékárna, která má možnost rozvážet máslo přímo na malorozdělovače a do svých filiálek, a kde to tedy nejde přes Tukospol, má možnost tohoto výdělku. Tolik pokud jde o mlékárny.

Jsem přesvědčen, že v zájmu klidu mezi občanstvem budou mnou předložené kalkulace uveřejněny a že k nim pak můžeme zaujmout kritické stanovisko a přihlížet k nim při kalkulaci cen. Tam, kde zjistíme, že snad by bylo možno cenu másla bez poškození mlékáren a bez poškození zemědělců, kteří mléko dodávají, o 3 nebo 5 Kčs snížiti, tam to provedeme.

Ale při této věci jde ještě o něco jiného. Z řeči posl. Fuska, která byla komentována tiskem, vyšlo najevo, že pan posl. Fusek má dojem, že velký kolektiv družstevní nemá dostatek kladného poměru ke státu. K tomu chci říci tolik, že ve družstvech jak zemědělských, tak spotřebních jsou členové všech stran Národní fronty a že je tam nejkrásnější spolupráce. Jsem předsedou spotřebního družstva Vzájemnost-Včela v Brně, kde se mnou zasedá i zdejší má kolegyně z parlamentu Žáčková-Batková, právě tak jako jsou tam lidovci atd. Všichni sedíme v představenstvu a radíme se. Je tam skutečně nejkrásnější poměr ke spotřebiteli, k výrobci a také nejkrásnější poměr ke státu. (Potlesk.)

Nemůže to ani jinak být tam, kde vynecháme politické zřetele a agitační hesla. Potom se vždycky najdeme v práci a ta musí být vždy zaměřena jedním směrem, totiž pro národ a stát. (Potlesk.)

Jaká jsou poslání družstva, o tom vám přednesu jen malý výsek. Vzájemnost-Včela vyplácí ročně na pohřebném pro zemřelé členy částku přesahující v průměru 600.000 Kčs. Toto naše družstvo, které válkou utrpělo tak velkou, 28 milionovou ztrátu, má rozbitá a rozkradená skladiště - víte, jak to konečně bylo v místech, kudy proběhla válka - toto ožebračené družstvo mělo takové pochopení pro stát, že minulého roku dalo na fond obnovy státu 3¹/₂ milionu Kčs, jež družstevník Zmrhal odevzdal panu presidentu republiky. Zařadili jsme se tak na druhé místo družstev vůbec.

Co bylo podnikáno z těch kruhů, o které tu tolik některým pánům jde! Nezapomínejte, že družstva jsou regulátorem cen. Nejkrásněji nám to dokázalo "Bratrství" tím, že ve velké Praze srazilo ceny uzenin o 10 až 15 %. My jako družstva dáváme pak našim členům ve formě restituce 2 %, čili dáváme jim zboží o 2 % levněji, než dostávají u obchodníka, a při tom máme maloobchodní rozpětí cen.