Východisko z dnešní situace je v tom, že musíme připravovat snížení daňového břemene, které tlumí výrobu a tvoření kapitálu, a proto je naším úkolem snížit břemena a úkoly státní. Má-li tato povinnost být plněna, musí všechno zbytečné jíti stranou. Napřed je práce a chléb. (Potlesk.) Nedrakonické daně, ale úspornost a výkonnost je dnes hlavní věcí, abychom se dostali z těžké poválečné krise. Každý jiný postup je netoliko protihospodářský, ale také protisociální. (Potlesk.)

Logickým důsledkem těchto mých důvodů je otázka, kterou si položí každý člen Prozatímního Národního shromáždění na práci výboru rozpočtového neúčastněný a každý občan republiky, který si tyto vývody přečte. Otázka zní: Jaké škrty usnesl rozpočtový výbor a o jaké částky snížil výdajové položky řádného rozpočtu? Odpověď zní takto: žádné škrty neprovedl a nesnížil rozpočet na r. 1946.

Dovoluji si blíže osvětlit a odůvodnit tento postup rozpočtového výboru. Především zde hrála velkou úlohu krátká lhůta, která byla rozpočtovému výboru vyměřena. Vážné provedení takovéhoto úkolu by si vyžádalo času mnohem delšího než 14 dnů, kdy bylo možno uspořádati 14 schůzí, trvajících celkem 64 hodin. Dále si byl rozpočtový výbor dobře vědom toho, že celý rozpočet je zbudován na odhadech, které se nemohou opírati a také z valné části neopírají o žádné skušenosti z období předchozího. Začali jsme znovu a na troskách, za okolností podstatně změněných uvnitř i vně našich hranic. Samo ministerstvo financí označuje ve své důvodové zprávě velmi správně rozpočet na r. 1946 jako první odhad. Rozpočtový výbor měl proto dvě možnosti: pustit se v čase tak omezeném do restrikčního pokusu, který nemohl skončiti jinak než elaborátem sice změněným, ale zase ne dokonalým, zase nějakým prvním odhadem, který by snad na jedné straně napravil omyly a křivdy objevené, ale který by se na druhé straně jistě nevyhnul omylům a křivdám jiným. Druhá možnost byla ponechati rozpočet tak, jak byl předložen vládou, rozpočet, který je výslednicí dnešních politických sil a dohody v Národní frontě, a přenésti těžisko svého úsilí do resolucí, a hlavně s veškerou svou vahou žádati zavedení pořádku ve státní kontrole a zřízení parlamentní a úsporné komise s velkou pravomocí. (Potlesk.)

Pokud jde o kontrolu státní, uvítal rozpočtový výbor prohlášení předsedy vlády, v němž přislíbil brzké vyřešení problému dnešních dvou kontrolních orgánů, nejvyššího účetního kontrolního úřadu, a nejvyššího kontrolního dvora. Dohoda vlády se Slovenskou národní radou prohlašuje kontrolu hospodaření státu za věc společnou. V tomto duchu připravil také rozpočtový výbor jednou ze svých resolucí náležité předpoklady pro rychlé ukončení dnešního provisoria.

Nejdůležitějším postulátem rozpočtového výboru, jak jsem již uvedl, je a zůstává zřízení parlamentní kontrolní a úsporné komise s rozsáhlou pravomocí. Bez takovéto komise nebyl by zcela splněn úkol Prozatímního Národního shromáždění, souvisící s rozpočtem na r. 1946. Neboť po našem soudu, jednomyslném soudu celého rozpočtového výboru, odhlasováním tohoto rozpočtu v rozsahu vládou předloženém úkol zákonodárného sboru nemá býti letos ukončen, ta pravá práce by měla teprve nastati. (Potlesk.) Bude totiž na našich zástupcích, zvolených do této komise, aby byli v neustálé součinnosti s vládou, ministerstvem financí, povereníctvem financí a s nejvyšším kontrolním úřadem a dvorem, aby jednak stále dohlíželi, jak se s povolenými rozpočtovými úvěry hospodaří, aby vyřkli za nás svůj definitivní úsudek o únosnosti a účelnosti vydávaných částek na základě skutečných příjmů a získaných půjček a na základě jiných skutečností, ne theoreticky odhadnutých, ale bezpečně postupem času zjištěných, déle aby mohli radou i kritikou přispěti při nutných virementech, a konečně aby podle nabytých zkušeností mohli spolupůsobiti při sestavování rozpočtu na rok 1947. Iniciativní návrh zákona na zřízení takovéto kontrolní a úsporné komise předsednictvo rozpočtového výboru připravilo. Je nyní na Prozatímním Národním shromáždění, aby se tohoto návrhu ujalo a ve shodě s vládou uvedlo zákon ten současně s finančním zákonem v život.

Za těchto předpokladů žádám slavné Prozatímní Národní shromáždění, aby návrh finančního zákona, jímž se stanoví rozpočet na r. 1946, a jeho přílohy přijalo za podklad svého jednání a schválilo jej spolu s připojenými resolucemi ve znění, jak se na něm usnesl rozpočtový výbor.

Na konec už jen slova díků. Panu předsedovi vlády, členům vlády a dílčím referentům poděkoval jsem již v úvodu této zprávy. Děkuji jim ještě jednou. Stejně děkuji předsednictvu rozpočtového výboru a všem jeho členům, jakož i oněm poslancům, kteří byli k jednání do rozpočtového výboru svými kluby delegováni. Můj upřímný dík patří též všem úředníkům jednotlivých resortů a státních podniků, kteří se účastnili prací na rozpočtu a jednání v rozpočtovém výboru. Zejména pak děkuji všem úředníkům a zaměstnancům rozpočtové sekce ministerstva financí, neboť jejich pracovní výkon a oddanost k věci nemohou býti ani dobře zváženy a doceněny. Vřele děkuji též československým novinářům a československému tisku za pozornost, kterou naší práci věnovali. Těsnopisecká kancelář a všichni úředníci a zřízenci Prozatímního Národního shromáždění nechť přijmou rovněž náš upřímný dík za svoji práci, kterou přispěli k našemu dílu.

Končím tím, čím jsem zakončil jednání výborové. Vykonali jsme dílo dobré, i když ne dokonalé. Vykonali jsme je podle svého nejlepšího svědomí tak, jak za daných podmínek vykonáno býti mohlo. Věříme, že i tato naše jen relativně dokonalá práce přinese užitek našemu státu. Svým prvním rozpočtem klademe základ k solidní stavbě československého národního hospodářství, které nechť vzkvétá k blahu všech občanů naší drahé republiky. (Hlučný potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Z usnesení předsednictva míním podle § 43 jedn. řádu rozděliti rozpočtovou rozpravu na povšechnou a podrobnou.

Rozprava podrobná rozvržena by byla na tři části, a to:

První část podrobné rozpravy, část politickou, která v řádném rozpočtu zahrnuje:

ze skupiny I, Vlastní státní správa: kap. 1, President republiky a kancelář presidenta republiky, kap. 2, Národní shromáždění, kap. 2a, Slovenská Národná rada, kap. 3, Předsednictvo vlády, kap. 3a, Predsedníctvo Sboru povereníkov, kap. 4, Ministerstvo zahraničních věcí, kap. 5, Ministerstvo národní obrany, kap. 6, Ministerstvo vnitra, Povereníctvo vnútra, kap. 7, Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem, Povereníctvo pravosúdia s Najvyšším súdom, kap. 8, Nejvyšší správní soud, Najvyšší správny súd, kap. 24, Státní úřad statistický.

Ze skupiny II, Správa státních podniků: § 27 štátna tlačiareň.

Z mimořádného rozpočtu, hlava I, Vlastní státní správa:

Z titulu 1: oddíl 6, Povereníctvo vnútra, oddíl 7, Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem.

Z titulu 2: § 2 a), Slovenská Národná rada, § 3 a), Predsedníctvo Sboru povereníkov, § 6, Ministerstvo vnitra - Povereníctvo vnútra, § 7, Ministerstvo spravedlnosti s Nejvyšším soudem - Povereníctvo pravosúdia s Najvyšším súdom, § 8, Najvyšší správny súd, § 26, čís. 1 až 6, Stavby budov a koupě realit pro potřeby civilní státní správy.

Z titulu 3 § 6 Ministerstvo vnitra.

Hlava II, Státní podniky:

z titulu 2 § 27, Štátna tlačiareň,

z titulu 3 § 27, Štátna tlačiareň.

Druhá část podrobné rozpravy, část kulturní a sociální, která v řádném rozpočtu zahrnuje:

ze skupiny I, Vlastní státní správa: kap. 9, Ministerstvo školství a osvěty - Povereníctvo školstva a osvety, kap. 10, Ministerstvo informací - Povereníctvo informácií, kap. 19, Ministerstvo ochrany práce a sociální péče - Povereníctvo sociálnej starostlivosti, kap. 20, Ministerstvo zdravotnictví - Povereníctvo zdravotníctva, kap. 21, Odpočivné a zaopatřovací platy.

Ze skupiny II, Správa státních podniků; § 10., Státní statky zemědělských škol, § 11, Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 12, Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 13, Žabčický školní závod zemědělský, § 14, Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně, § 26, Ústav pre školský a osvetový film, § 29, Štátne nakladateľstvo, § 18, Státné tiskárny a ůřední list, § 19, Československá tisková kancelář, § 28, Zpravodajská agentúra Slovenska § 16, Státní veterinární ústav v Ivanovicích na Hané, § 17, Státní lázně, § 23, Štátne kupele, § 25, Visutá lanovka na Lomnický štít.

Z mimořádného rozpočtu hlava I, Vlastní státní správa:

Z titulu 1: oddíl 9, Ministerstvo školství a osvěty - Povereníctvo školstva a osvety, oddíl 19, Ministerstvo ochrany práce a sociální péče - Povereníctvo sociálnej starostlivosti, oddíl 20, Ministerstvo zdravotnictví - Povereníctvo zdravotníctva.

Z titulu 2: § 9, Ministerstvo školství a osvěty - Povereníctvo školstva a osvety, § 10, Povereníctvo informácií, § 19, Povereníctvo sociálnej starostlivosti, § 20, Povereníctvo zdravotnictva, § 26, čís. 7, 8, 12, 13.

Hlava lI, Státní podniky.

Z titulu 2: § 17, Státní lázně, § 23, Štátne kupele, § 25, Visutá lanovka na Lomnický štít.

Z titulu 3: § 16, Státní veterinární ústav v Ivanovicích na Hané, § 17, Státní lázně, § 19, Československá tisková kancelář, § 23, Štátne kúpele.

Třetí část podrobné rozpravy, část hospodářská, dopravní a finanční, která v řádném rozpočtu zahrnuje:

ze skupiny I, Vlastní státní správa: kap. 11, Ministerstvo zemědělství - Povereníctvo pôdohospodárstva a pozemkovej reformy, kap. 12, Ministerstvo výživy - Povereníctvo výživy a zásobovania, kap. 13, Ministerstvo průmyslu - Povereníctvo priemyslu a obchodu, kap. 14, Ministerstvo vnitřního obchodu, kap. 15, Ministerstvo zahraničního obchodu, kap. 16, Nejvyšší úřad cenový, kap. 17, Ministerstvo dopravy - Povereníctvo dopravy a verejných prác, kap. 18, Ministerstvo pošt - Povereníctvo pošt, kap. 22, Ministerstvo financí - Povereníctvo financií, kap. 23, Všeobecná pokladní správa, kap. 25, Nejvyšší účetní kontrolní úřad - Najvyšší kontrolný dvor.

Ze skupiny II, Správa státních podniků:

§ 8, Státní lesy a statky, § 9, Státní pokusné statky výzkumných ústavů zemědělských, § 20, Štátne lesné majetky, § 21, Štátne poľnohospodárske majetky, § 22, Štátne majetky poľnohospodárskych škol a výskumných ústavov poľnohospodárskych, § 15, Státní plynárenské podniky, § 24, Riaditeľstvo pre cestovný ruch, § 5, Československé státní dráhy, § 6, Československé aerolinie, § 4, Československá pošta, § 7, Poštovní spořitelny, § 1, Tabáková režie, § 3, Státní loterie, § 2, Štátna mincovňa v Kremnici.

Skupina III, Správa státního dluhu.

Z mimořádného rozpočtu hlava I, Vlastní státní správa.

Z titulu 1: oddíl 11, Ministerstvo zemědělství - Povereníctvo pôdohospodárstva a pozemkovej reformy, oddíl 12, Ministerstvo výživy, oddíl 14, Ministerstvo vnitřního obchodu, oddíl 17, Ministerstvo dopravy - Povereníctvo dopravy a verejných prác.

Z titulu 2: § 11, Ministerstvo zemědělství - Povereníctvo pôdohospodárstva a pozemkovej reformy, § 12, Ministerstvo výživy - Povereníctvo výživy a zásobovania, § 13, Ministerstvo průmyslu - Povereníctvo priemyslu a obchodu, § 14, Ministerstvo vnitřního obchodu, § 17, Ministerstvo dopravy - Povereníctvo dopravy a verejných prác, § 22, Povereníctvo financií, § 23, Všeobecná pokladní správa, § 26, čís. 9, 10, 11, 14, 15, 16.

Z titulu 3: § 23, Všeobecná pokladničná správa.

Hlava II, Státní podniky.

Z titulu 1: oddíl 4, Československá pošta (v zemích českých), oddíl 5, Československé státní dráhy (v zemích českých).

Z titulu 2: § 2, Štátna mincovňa v Kremnici, § 4, Československá pošta, § 5, Československé státm dráhy, § 6, Československé aerolinie, § 8, Státní lesy a statky - Skupina státních statků, § 9, Státní pokusné statky výzkumných ústavů zemědělských, § 10, Státní statky zemědělských škol, § 12, Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 13, Žabčický školní závod zemědělský, § 15, Státní plynárenské podniky, § 20, Štátne lesné majetky, § 21, Štátne poľnohospodárske majetky, § 22, Štátne majetky poľnohospodárskych škôl a výskumných ústavov poľnohospodárských, § 24, Riaditeľstvo pre cestovný ruch.

Z titulu 3: § 1, Tabáková režie, § 4, Československá pošta, § 5, Československé státní dráhy, § 8, Státní lesy a statky, § 10, Státní statky zemědělských škol, § 11, Uhřiněvský školní závod zemědělský, § 12, Školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě, § 13, Žabčický školní závod zemědělský, § 14, Kuřimský školní závod vysoké školy zvěrolékařské v Brně, § 20, Štátne lesné majetky, § 21, Štátne poľnohospodárske majetky.

Z mimořádného rozpočtu: Státní příjmy, titul 1 až 4.

V 36. schůzi Prozatímního Národního shromáždění dne 5. března 1946 bylo usneseno, aby o prohlášení ministra financí, které v oné schůzi učinil předkládaje rozpočet, vykonala se rozprava sloučeně s projednáváním osnovy finančního zákona, kterým se stanoví státní rozpočet na rok 1946.

Podle tohoto usnesení provede se tedy o prohlášení pana ministra financí rozprava jednotná s rozpravou rozpočtovou.

Řečnickou lhůtu navrhuji podle usnesení předsednictva tak, aby pro celou rozpočtovou rozpravu činila pro každý klub tolikrát 8 minut, kolik má členů, nejméně však 60 minut. Poslanci mimo kluby se počítají jako jeden klub.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)

Není jich. Navržená lhůta řečnická je schválena.

Přistoupíme tedy nejprve k rozpravě povšechné.

Přihlášeni jsou tito řečníci na straně "pro": pp. posl. dr Chytil, Zápotocký, Vilím, Oliva a dr Krajina.

Dávám slovo prvnímu debatéru, panu posl. dr Chytilovi.

Posl. dr Chytil: Slavná sněmovno!

Cítíme všichni dobře, že projednávání rozpočtu a v nemenší míře již předchozí jeho tvorba sama je událostí nejzákladnější důležitosti, patřící opravdu mezi nejvýznačnější mezníky našeho poválečného vývoje v osvobozeném státě. Hospodářství je pořádání a pořádek, a státní hospodářství, pro které je rozpočet plánem na celý rok, je největším spotřebním hospodářstvím ve státě, zasahuje hluboko do národního hospodářství ostatního a do společenského života vůbec. Skutečnost, že československý osvobozený stát přichází po světové konflagraci se svým rozpočtem, je svědectvím pro nás i pro cizinu, že chceme uvádět své hospodářství do pořádku, že chceme hospodařit ve státním hospodářství podle plánu. Při sdělávání rozpočtu a jeho projednávání vystupují znovu do popředí úvahy o hospodářství a myšlení nás všech se dostává do kolejí myšlení hospodářského.

Zmíněný fakt, že tento rozpočet je prvním rozpočtem po světové válečné konflagraci, že je sděláván v době obecného zchudnutí Evropy a našeho národa v ní a zároveň v době mimořádných státně-hospodářských úkolů, nemohl pochopitelně zůstati bez vlivu na rozpočet. Sdělání tohoto rozpočtu se setkávalo s překážkami často jen velmi těžko zdolatelnými, protože mezi ním a posledním republikánským rozpočtem zeje přerva 8 let. Nemohlo se počítati se statistickými daty bezpečně na sebe navazujícími, stát sám je dosud v mnohých směrech ve stadiu budování, než přes všechny nedostatky, které vyplývají z těchto a ostatních skutečností, zůstává rozpočet vývojovým mezníkem a vyjevuje naši vůli: chceme řádně hospodařit. To je, soudím, základní myšlenka, kterou musíme míti při posuzování tohoto rozpočtu, že je prvním stupněm ke všem rozpočtům dalším, avšak již stupněm na cestě pořádku a hospodaření. Přibližuje nám po prvé v ostrém světle skutečnost omezených prostředků, které máme k disposici; musíme s nimi hospodařit a snažit se o tvorbu a zesilování jejich pramenů. Rozpočet vede k vědomí hospodářské odpovědnosti; nutí přemýšleti o velikosti celého břemene, které pro národní hospodářství představuje, a tudíž také o únosnosti národního hospodářství, krátce vede k hospodářskému myšlení v celé jeho šíři a složitosti. Vede k tomuto myšlení občany, vládu a parlament.