Myslím, že valná část našeho pracujícího lidu, to jsou pracovníci rukou anebo ducha, ukázala, že je dosti zralá pro nový lidově-demokratický režim. Právě proto, že pracující vrstvy dokázaly, že lidově-demokraticky cítí, musíme státi na stráži, aby jejich naděje, které kladou do výstavby našeho lidově-demokratického řádu, nebyly zklamány. Musíme se všichni o to přičiňovat, poněvadž lidé, když nám projevili důvěru, od nás žádají, abychom je dovedli skutečně k lepší, šťastnější a radostnější budoucnosti, abychom dokázali, že skutečně lid je jediným zdrojem vládní moci v Československé republice. (Dlouhotrvající potlesk.)

Podpredseda Gottier: Ako ďalší rečník je prihlásený pán posl. Vilím. Udeľujem mu slovo.

Posl. Vilím: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Při projednávání žádného rozpočtu nestál náš parlament před tak obtížným úkolem jako Prozatímní Národní shromáždění. Naléhavá nutnost urychleného projednání znesnadňuje důkladné prozkoumání jednotlivým položek a posouzení správnosti odhadů, o které se sestavování rozpočtu opíralo.

Svoje připomínky k rozpočtu vyjádřil klub poslanců čs. sociální demokracie při jednání rozpočtového výboru a učiníme tak ještě za této rozpravy. Vycházíme při tom ze skutečnosti, že při posuzování prvního poválečného hospodářského a finančního plánu osvobozené republiky nelze použíti měřítek, obvyklých při sestavování rozpočtu v dobách normálních. Není to v pravém slova smyslu rozpočet mírový. Zdrcadlí se v něm nejen všechny hospodářské důsledky šestileté okupace a války, nýbrž i náklady, spojené s novou organisací naší veřejné správy. Svůj souhlas s rozpočtem opíráme proto především o důvěru ke všem členům vlády, že rozpočty jejich úřadů byly sestavovány s odpovědností, které si vyžaduje hospodaření se státními příjmy.

Schválením rozpočtu nezříkáme se ovšem výhrad k některým položkám, jejichž oprávněnost se může ukázati teprve v budoucnosti. Domnívám se, že i v průběhu této rozpravy, jak se to už ukázalo v rozpočtovém výboru, někteří ze sněmovních kolegů a kolegyň budou ve svých projevech vedeni zřeteli spíše agitačně-stranickými než věcnými a odpovědností, jaké si projednávání rozpočtu nutně vyžaduje. Proto hned na počátku naší účasti při rozpravě zdůrazňuji, že čs. sociální demokracie, jejíž poslanecký klub bude hlasovati pro rozpočet, předložený nám po projednání rozpočtovým výborem, prohlašuje, že přejímá plnou odpovědnost za toto rozhodnutí.

I když jsme vedeni zásadou nejpřísnější hospodárnosti, nelekáme se rozpočtového schodku. Mechanické šetřilství, které by nebylo vedeno zřeteli budoucího hospodářského významu některých vydání, mohlo by podstatně znesnadniti naše úsilí o překonání všech poválečných obtíží.

V předloženém rozpočtu se také zřetelně zrcadlí následky nynějšího uspořádání poměrů Slovenska k českým zemím. Při zkoumání slovenských položek rozpočtu bylo ovšem nutno vzíti v úvahu, že Slovensko bylo postiženo válkou poměrně více nežli země české. Avšak i při tom se domnívám, že zkušenosti, které jsme doposud učinili a které se projevují také v předloženém rozpočtu, budou nepochybně jedním z vodítek pro příští ústavodárné Národní shromáždění, které bude řešit definitivně úpravu poměru Slovenska k českým zemím. Dohoda Čechů a Slováků, vyjádřená v programu Národní fronty, je pro nás závazná. Při tom ovšem zdůrazňujeme, že tato dohoda byla navržena a formulována zástupci Slovenska a přijata zástupci českých politických stran bez jakýchkoli námitek a připomínek. Bylo to jistě správné. Slovenský lid se tak nejlépe přesvědčil, že máme výsostný zájem o to, aby v osvobozené republice nezbylo ani stopy z dřívějších nedostatků, že naší láskou k Slovensku bude vedeno všechno naše úsilí pomoci slovenskému lidu překonat urychleně všechny hospodářské, kulturní, ale i politické následky minulých šesti let.

Sledujeme-li velmi pozorně výsledky úsilí slovenského lidu o konsolidaci hospodářských i politických poměrů, jsme při tom vedeni jedině vědomím, že vnitřní jednota Československé republiky a také zajištění všech výsledků našeho společného osvobozovacího boje mohou býti zabezpečeny teprve tenkráte, podaří-li se nám odstraniti všechny překážky bratrského soužití Čechů a Slováků. Je třeba s tohoto místa odmítnout některé nepěkné zjevy v českém tisku. Mám na mysli psaní některých listů, které nemají ponětí o slovenských poměrech. Je třeba litovati také toho, že urážky slovenského lidu, které slovenský tisk právem odmítl, nebyly v českém tisku opraveny. To ovšem neznamená, že bychom neměli býti kritičtí k některým zjevům na Slovensku, ale při jejich posuzování musíme vycházet ze skutečnosti, že úsilí pokrokových sil na Slovensku o odstranění posledních zbytků tukovskotisovské reakce musí překonávat mnohem větší obtíže než my u nás v Čechách.

Prokázali jsme v minulých měsících nového soužití, že nejen chceme Slovensku podat pomocnou ruku při překonání všech poválečných obtíží, nýbrž - a s tohoto hlediska posuzujeme my, sociální demokraté, program industrialisace Slovenska - že se má slovenské území republiky státi významnou součástí celého našeho národního hospodářství. To ovšem na druhé straně předpokládá, že veřejnost českých zemí bude míti bezpečnou jistotu, že na Slovensku bude důsledně zúčtováno se všemi zrádci a kolaboranty a že boj proti luďáctví v jakékoli formě bude prováděn všemi slovenskými politickými stranami, které se hlásí k programu Národní fronty. (Potlesk.) Nepřejeme si při tom nic jiného, než aby na Slovensku byla očista veřejného života prováděna právě tak důsledně, jako to děláme v českých zemích. Varuji však velmi důrazně před jakýmikoliv ústupky luďáckým tendencím. Na to bude česká veřejnost vždy příliš citlivá, poněvadž podzim r. 1938 a 14. březen 1939 máme stále ještě v živé paměti. Domnívám se však, že vývoj politických událostí minulých několika měsíců na Slovensku dokazuje, že zdravé, pokrokové síly Slovenska docházejí výrazu i v politickém životě a že tím bude usnadněna rychlejší konsolidace slovenských poměrů. Přesvědčujeme se o tom, že většina slovenského lidu si přeje v podstatě totéž, co veřejnost v českých zemích: vybudovat si jednotnou, demokratickou republiku Čechů a Slováků, ve které bude rozhodovat pouze demokratická vůle lidu.

Vítám proto s tohoto místa jménem čs. demokracie utvoření strany práce na Slovensku. (Potlesk.) Její existence nás utvrzuje v přesvědčení, že došlo k rozmnožení sil usilujících o očistu slovenského veřejného života. Vítám ji jako součást bloku socialistických sil v boji o vybudování socialistické Československé republiky. (Potlesk.)

Odmítám při této příležitosti jakékoli výtky, ke kterým došlo i ve slovenském tisku na adresu čs. soc. demokracie, že zasahuje z důvodů svých stranických zájmů do věcí slovenských. Od června loňského roku jsme velmi pozorně naslouchali všem hlasům, které se k nám obracely ze Slovenska s vytrvalou žádostí o rozšíření činnosti naší strany na Slovensku. Zdráhali jsme se to však učinit a neučinili jsme to. Zejména nyní, kdy ještě stojíme před velikým úkolem, kterým v příštím ústavodárném Národním shromáždění bude řešení úpravy ústavně-právního poměru Slovenska a českých zemí, vycházíme z přesvědčení, že při tomto jednání mají Slováci vycházet ze svých vlastních dosavadních zkušeností. Slovenská veřejnost si musí být jista, že její mluvčí, slovenské politické strany, jsou skutečnými mluvčími slovenského lidu. Ale i při tom se zavazujeme straně práce, a také všem pokrokovým silám na Slovensku, že ve svém úsilí o vybudování jednotné republiky lidové demokracie, ve svém úsilí o očistu veřejného života od kolaborantů a zrádců a při hájení zájmů slovenského lidu najdou v čs. soc. demokracii vždy svého spojence. (Potlesk.)

Skutečnost, že v poměrně krátké době několika měsíců přecházíme i v našem finančním hospodářství od improvisace k plánovitému hospodářství, je výrazným dokladem postupující konsolidace našich poměrů. Je to konečně opět jeden z dalších úspěchů vlády Národní fronty. My sociální demokraté si uvědomujeme, že jedním z hlavních předpokladů dosažení všech těchto úspěchů byla skutečnost, že vytvořením vlády Národní fronty bylo zejména v prvních poválečných měsících zabráněno všem politickým zmatkům. Nepřestávali jsme proto již od počátku zdůrazňovati nutnost naprosté jednoty a vyhýbali jsme se přímo úzkostlivě všemu, co by mohlo zanášet rozkol a ohrozit jednotu Národní fronty. Činili jsme tak i v době, kdy se mluvčí některých ostatních politických stran občas snažili využíti některých nedostatků, které se nám nepodařilo včas překonati, ke své stranické agitaci. Tato naše disciplinovanost v rámci Národní fronty byla snad někdy chápána jako nedostatek sebevědomí. Ale dnes, kdy pohlížíme zpět na vykonanou práci od května loňského roku, projevuje se zřetelně prozíravost tohoto našeho postupu a mnohým se pomalu začínají otevírati oči. Velmi často se na př. dříve u nás ozývaly projevy obav o demokracii a volalo se po urychleném provedení voleb. Zatím co jsme stáli uprostřed největšího úsilí o zdolání obtíží prvních porevolučních měsíců, neměli mnozí jiní nic jiného na starosti, nežli strašit národ, že je demokracie ohrožena, poněvadž se někdo bojí voleb. Jestliže již tehdy jsme prohlásili, že nejvhodnějším časem pro provedení řádných voleb je jaro letošního roku, musí dnes každý rozumný občan potvrditi správnost tohoto našeho stanoviska. Vycházeli jsme tehdy z přesvědčení, že stojíme před jedním z nejobtížnějších zimních období, jaká jsme kdy ve svobodném státě prožili, že provedení všech velikých úkolů, které vláda tehdy řešila, nemůže a nesmí býti oddalováno přípravou voleb, že nesmí býti oslabeno vědomí odpovědnosti všech politických stran, jak tomu zpravidla před volbami bývá, že obtíže zimních měsíců můžeme překonati jen společným úsilím. Dnes máme tuto zimu za sebou a květnové volby mohou konečně být krásnou manifestací vítězství demokratické myšlenky. Neměli jsme a nemáme obav o československou demokracii. Její nejlepší zárukou je politické uvědomění celé československé veřejnosti a zejména širokých vrstev pracujícího lidu. Každý, kdo by se chtěl jakkoliv uchýliti od cesty důsledné lidové demokracie, musí počítati s odporem zdrcující většiny českého národa.

Ale stejně tak by bylo osudným omylem domnívati se, že by výsledek voleb mohl přinést nějakou podstatnější změnu v uspořádání našich poměrů vnitřních. Sociální vymoženosti naší národní revoluce považuje všechen český i slovenský pracující lid za nedotknutelné. Znárodnění bank, pojišťoven, těžkého a klíčového průmyslu, které znamená podstatnou změnu struktury našeho hospodářství, není jenom výsledkem okamžitého poměru politických sil. Vložili jsme tím do rukou národa to, co bylo vybudováno celými generacemi z práce a potu statisíců příslušníků našeho národa. Dali jsme do rukou národa to, co mu už dávno patřilo a co mu nesmí být nikdy zcizeno. (Potlesk.) Na této cestě nebude a nemůže býti již učiněn ani krok zpět, neboť jinak by došlo k velikým sociálním otřesům.

Výsledek příštích voleb, kterým bude určen poměr sil jednotlivých politických stran, rozhodne proto především o tom, do jaké míry budeme moci stejným tempem jako doposud postupovat vpřed, aby výsledky těchto našich zásahů do hospodářské struktury se projevily na hospodářském poli v celém rozsahu, zejména pak ve zvýšení životní úrovně čs. lidu.

Demokratické volby předpokládají ovšem, aby byla dodržena dohoda stran Národní fronty o slušném vedení předvolební agitace, kterou my chápeme v tom smyslu, že volební kampaň má býti soutěží politických směrů; jinými slovy jde o to, aby volební agitace byla vedena jen prostředky politického boje a abychom se nikde neshledali s jakýmikoli pokusy o nátlak.

Tady velmi důrazně upozorňuji, že každý sebe menší pokus o zásah do demokratického průběhu voleb se setká s nejostřejším odporem čs. soc. demokracie ve všech jejích složkách.

Nastávající předvolební období bude vhodnou příležitostí, aby pevnost jednoty Národní fronty se osvědčila, aby se také ukázalo, do jaké míry pro všechny naše politické strany jejich souhlas s programem košické vlády nebyl jenom věcí taktiky v měsících, kdy konec druhé světové války vyústil v revoluční vítězství českého lidu, nýbrž zdali byl skutečně výrazem přesvědčení, že svůj osvobozený stát musíme budovat na zásadách lidové demokracie. Volební kampaň nesmí nám zabránit v tom, aby vláda i parlament až do posledního okamžiku intensivně nepokračovaly ve své činnosti. Tu mohlo by býti skvělou ukázkou jednoty stran Národní fronty, ke které se všechny tak hrdě hlásí, že ani volební kampaň nebude znamenat přerušení vládních i parlamentních prací. My svůj závazek, že i po volbách budeme usilovat o vytvoření vlády Národní fronty společně se všemi ostatními politickými stranami, důsledně splníme, ovšem za předpokladu, že ve své činnosti i nadále bude řízena zásadami, vyjádřenými v košickém vládním programu. Nejenomže nemáme důvody, abychom opouštěli kterýkoli bod košického programu, nýbrž budeme usilovat o jeho další prohlubování a o to, aby Československo i nadále zůstalo v čele nejpokrokovějších evropských států. (Potlesk.)

V naší zahraniční politice musíme zůstat věrnými stoupenci svého nejvěrnějšího spojence, Sovětského svazu. Toto spojenectví, spojenectví se Sovětským svazem, které je zpečetěno velikými obětmi sovětských národů v osvobozovací válce proti fašismu a nacismu, bylo u nás jenom utvrzeno pochopením Sovětského svazu pro naprostou suverenitu Československé republiky.

Ve svém kladném postoji k Sovětskému svazu nevycházíme jenom ze zkušeností našeho válečného spojenectví, ale také z přesvědčení, že naše úsilí o vybudování lepšího společenského pořádku se setká s největším pochopením právě u Sovětského svazu.

Jsme si ovšem vědomi, že zbožné přání národů celého světa o udržení světového míru může býti splněno jen prací a vzájemným dorozuměním všech vítězných států druhé světové války. Organisaci Spojených národů považujeme proto za důležitý nástroj pro udržení světového míru. V naší vnitřní politice musíme pak usilovat o to, aby základy, které byly položeny naší nové republice dekrety presidenta republiky, byly upevněny a naplněny. Čeká nás ještě velmi mnoho práce: důsledné provedení odsunu všech nacistických Němců, zdokonalení organisace naší veřejné správy a státní bezpečnosti, zdokonalení soc. politického zákonodárství, zkrátka a dobře, vytvoření předpokladů pro to, abychom se co nejdříve mohli radovat nejenom z toho, že jsme konečně dosáhli své politické svobody, ale také z toho, že se nám podařilo vybudovat republiku skutečně lidově-demokratickou, ve které zájem jednotlivce je podřízen zájmu celku.

Všechny tyto úkoly budeme moci však splniti jen tehdy, jestliže všechny naše politické strany budou spojeny vědomím společné odpovědnosti, jestliže budeme míti odvahu mluvit nejenom sobě, ale celé naší veřejnosti pravdu, i když někdy nepříjemnou, jestliže na př. nepřipustíme, aby našeho úsilí o očistu veřejného života bylo zneužíváno jednotlivci k dosažení jejich osobních cílů. Ale především - a to budiž zdůrazněno právě při projednávání našeho rozpočtu - je nejnaléhavější potřebou zvýšit pracovní intensitu. Pracovat a pracovat! Nesmíme již připustit zbytečnou ztrátu ani jediné pracovní hodiny. Zvykli jsme si již příliš často a příliš mnoho oslavovat a bylo by dobře, abychom se to již opět odnaučili. I v normálních dobách bude příliš velikým přepychem zkracovat pracovní dobu z důvodů jakýchkoliv oslav, schůzí nebo podniků, tím méně můžeme si tento přepych dovolit nyní. Jsem pevně přesvědčen, že naše veřejnost a zejména naše dělnictvo projeví pochopení pro tento požadavek právě nyní, kdy pracuje již na svém. Až splníme tento předpoklad, pak teprve můžeme očekávat skutečný blahobyt celého československého národa.

Vývoj poměrů u nás v Československu od květnové revoluce opět prokázal vysokou politickou vyspělost českého a slovenského lidu. Tím, co jsme vykonali, získali jsme si respekt celého pokrokového světa. Dokonat toto veliké dílo v naší obnovené republice je čestným úkolem naší generace. Čs. soc. demokracie vychází z pevného přesvědčení, že tento program bude úspěšně splněn a že také naše veřejnost v květnu letošního roku odstraním všechno, co nám při našem úsilí doposud stálo v cestě. (Potlesk.)

Podpredseda Gottier: Ako ďalší rečník je prihlásený pán posl. Oliva, ktorému udeľujem slovo.

Posl. Oliva: Slávna snemovňa, panie a pánovia!

Na rozdiel od rozpočtov prvej Československej republiky terajší rozpočet sleduje a v celej svojej štruktúre snaží sa v sektore finančno-hospodárskeho budovania spoločného štátu Čechov a Slovákov v duchu moskovskej dohody, plniac literu vládneho programu košického a pražskej dohody, uzavrieť rozpočtové provizórium štátu a prejsť na pevný finančný plán pri budovaní nášho oslobodeného štátu.

Pre upevnenie hospodárskeho a finančného postavenia republiky je rozpočet v období zákonodarnej činnosti Dočasného Národného shromaždenia najvýznamnejšou časťou, lebo umožňuje získať vládnej a výkonnej moci štátu prehľad o potenciále výnosu národného majetku, jeho dôchodu, jeho plánovitého rozdelenia a možnosti kontroly verejnosťou a príslušnými orgánmi.

Kým finančne-hospodársky život v českých zemiach za nemeckej okupácie bol úplne podriadený vybičovanému nemeckému úsiliu, vykorisťovať a vydrancovať národný majetok a jeho dôchodok pre ciele vojnového úsilia proti záujmom a právam vlastníka tohto majetku, t. j. českého národa, zatiaľ na Slovensku po rozbití republiky hospodársky život, obhospodarovanie národného majetku a jeho dôchod bol predsa len ako - tak prejednávaný verejne a menej ovplyvňovaný nemeckým tlakom.