Čtvrtek 28. března 1946

Nesmíme připustit, aby nám v nové republice vyrůstaly opět ony staré byrokratické metody a zvyklosti, jejichž uživatelé mají znovu zájem na nespokojenosti širokých mas. Bylo tu již příliš mnoho trpkosti, která se střádala po léta, a tu musíme odstranit především.

Pokud nebude snad možno odčinit všechny křivdy v řadách veřejných zaměstnanců rázem, musíme trvat na tom, aby chyby minulosti byly definitivně odstraněny novým platovým zákonem, který se chystá. Chceme učinit práci veřejných a státních zaměstnanců radostnou. Chceme zajistit její tvůrčí rozvinutí.

Tak jako se zaměstnanci zestátněných podniků zapojují prostřednictvím výrobních výborů do výrobního procesu, usilujíce o zvýšení výroby, o ekonomické využití materiálu a o zvýšení pracovní morálky, tak se chtějí i veřejní zaměstnanci podílet na výstavbě našeho státu v duchu všech jeho potřeb. Musíme jim to umožnit, neboť jenom tak se mohou jejich snahy promítnout v opravdovém zlidovění státní administrativy a v úsilí o zajištění lepší budoucnosti. (Potlesk.)

Podpredseda Gottier: Ako ďalší rečník je prihlásený p. posl. Deči, ktorému udeľujem slovo.

Posl. Deči (uvítán potleskem poslanců čs. stran nár. socialistické): Slavná sněmovno, paní a pánové!

Ministerstvo ochrany práce a sociální péče spravuje nadmíru důležitý obor, soustřeďující v sobě jak ochranu práce, tak i péči o pracující lid, který jest a musí býti základem a pilířem našeho státu. Je nesporné, že jsme v republice od květnové revoluce učinili veliké pokroky po stránce sociálního zabezpečení dělnictva. Před Mnichovem musilo dělnictvo těžce bojovat o každou výhodu a o každé nadlepšení. Pozorovali jsme s obavou boj o chléb nejchudších vrstev v době hospodářské stagnace předválečné, ochranářské politiky celní, vysazování dělnictva, boj o práci a výdělek, stávky a hlad, poskytování almužen v odměnu za práci a podpory v nezaměstnanosti. Vládní orgány hájily zájmy výhradně soukromých zisků mála jednotlivců na úkor celku, přes živé a často marné protesty pracujícího lidu.

Za okupace byli jsme svědky válečného vypětí hospodářského pro zájmy cizí. Byli jsme nucenými otroky, byli jsme nuceni otrocky pracovat a dáti si líbit nucené přemisťování na místa životu nebezpečná. Dělnictvo bylo násilně oddisponováno z povolání, jež si samo zvolilo, proti své vůli, nejtíže ovšem byl postižen živnostenský a řemeslný dorost. Místo odborného školství a praktického školení nucená práce, většinou mimo domov a s největším nebezpečím pro život.

Z těžkého postavení vyrůstal dělník skromný ve svých požadavcích, národu oddaný, odhodlaný však bránit sebe i svoji rodinu do důsledku, odvážně se domáhal svého práva a žádal trvalé odstranění všeho, co ohrožovalo jeho existenci a existenci jeho rodiny.

Dočkali jsme se konečně odstranění libovůle v podnikání a uvítali jsme s radostí zestátnění klíčového průmyslu, které konečně přinese jistotu a bezpečnost dělnictvu a státu. Příjmy, které dříve plynuly jen do soukromých kapes kapitalistů, půjdou do státní pokladny. V tomto zestátnění ovšem tkví řada nebezpečných úskalí. Generální ředitelé a vedení jednotlivých podniků bylo již stanoveno. Jest ovšem třeba, aby vedení bylo opravdu odborné, aby mělo na mysli především rentabilitu závodu a náležitě využilo racionalisace a nejnovějších method výrobních.

Třeba však podotknouti, že i v personálních výdajích je nutno šetřit a nenapodobovat zastaralé kapitalistické methody. Pokud jde o neúnosné příjmy generálních ředitelů, byli jsme proti nim vždycky a jsme proti nim důsledně i nyní (Potlesk.), třeba tito pánové mají legitimace nejradikálnějších stran. To je nám lhostejné, věc zůstává stejná. Zdůrazňuji však otevřeně, že i dělnictvo si musí uvědomit, že musí zvýšit pracovní výkon a že musíme dnes pracovat na svém daleko intensivněji, než jsme byli nuceni pracovat za neblahé okupace. Předpokládá to ovšem, že dělnictvo nebude zbytečně zneklidňováno stranickými boji a že každému bude ponecháno vyznávat politické smýšlení, aniž se bude muset bát násilí a persekuce. (Potlesk.)

Je nanejvýše nutné zavést do závodů politické uklidnění. Jednotná odborová organisace je dělnictvem vítána jako jeho dávná tužba, ovšem nesmí se stát výpadní doménou jedné politické strany. Dělnictvo je ve svém celku založeno demokraticky a přeje si, aby činovníci byli zvoleni opravdu demokratickým způsobem, bez jakékoli snahy nějak tuto základní zásadu obejít. (Potlesk.) Pánové z Ústřední rady odborů by se měli řídit názorem pracujícího dělnictva a brzo by nastalo absolutní uklidnění politické, tolik potřebné pro práci v závodech.

Stavíme se za požadavek slušných a spravedlivých mezd, které budou vyměřovány podle skutečného výkonu. Rádi přiznáváme, že se existenční poměry dělnictva zlepšily, to ovšem neznamená, že bychom měli na dosaženém setrvat.

Je nutno konečně uvítat, že došlo k opětnému zrovnoprávnění žen s muži, pokud jde o stejný pracovní výkon. Práce žen dnes nabývá a nabude ještě na důležitosti, neboť ženy nám pomohou překonat katastrofální nedostatek pracovních sil. Jsme přesvědčeni, že jejich nadšená práce, láska k rodině a státu strhne i ty z mužů, kteří snad ještě dnes odpočívají a nedostali se do náležitého pracovního tempa. Je nutno pamatovat na všechny druhy dělnictva ve všech krajích; obzvláště dělnictvo v pohraničí je ve svízelné situaci. Po odsunu Němců musí pracovat daleko intensivněji než dříve a při tom ještě zastává veřejné funkce a pracuje na výstavbě státu. Má daleko větší výdaje na rodinu než dělnictvo ve vnitrozemí. Nemůže-li dělník dostat v pohraničí byt, je nucen vést dvojí domácnost. Proto je třeba takovýmto dělníkům poskytnou zvláštní příspěvek, abychom zlepšili jejich situaci a dali alespoň částečně najevo uznání za jejich pionýrskou práci. (Potlesk.)

Jsou ovšem obory dělnictva, které vyžadují přezkoumání kalkulace mezd. Mám na mysli na příklad cihlářského dělníka, který je jistě důležitým článkem při stavební obnově, zvláště pro nastávající stavební ruch. Uvedu příklad: Dělník, který pracoval 15 let v cihelně, odešel v květnu minulého roku jako pomocný dělník do Škodovky. Za lehčí práci, než jakou vykonával v cihelně, dostává ve Škodovce 13.25 Kčs za hodinu včetně výkonnostního přídavku a příplatku za obtížnou práci. Kdyby tuto práci opustil a šel zpět do cihelny, může obdržeti podle vyhlášky ministerstva ochrany práce a sociální péče ze dne 1. 12. 1945, č. 511, 10 Kčs za hodinu. To znamená, že by tento dělník doplatil 3.25 Kčs za jednu hodinu, kdyby se vrátil, a při tom by pracoval tíže, někdy i v nepohodě a dokonce by byl zaměstnán toliko sezonně. Je tudíž nutno i na takové případy pamatovat. U zemědělského dělnictva je poměrné zlepšení. Neznamená to ovšem setrvat u všeho dělnictva na dosaženém, ale starati se o to, aby ceny životních potřeb byly podobně sníženy a přezkoumány řádné kalkulace. Pak by se také podstatně zlepšily poměry dělnictva.

Většina dělníků je uvědomělá a zvyšuje výkony seč je. Pracovní morálka po každé válce je velice špatná. Není tomu jinak ani po této hrozné válce, jelikož okupanti udělali z dělníků pracovní otroky. Je pochopitelné, že nějaký čas po revoluci byl pracovní výkon nižší, ale kdo se nezaujatě dívá na věc, musí zjistiti, že se pracovní výkon zvyšuje. Vrcholné výkony nemohou býti všeobecné, nemohou jich dosáhnouti všichni, jako nemůže dosáhnouti každý nejvyššího sportovního výkonu, ale tito rekordmani práce, zvaní stachanovci, jsou alespoň živým příkladem a učí ostatní pocitu radosti z úspěšně vykonané práce. Je nezbytně nutné zvýšiti morálku ve znárodněných podnicích, které se musejí státi rentabilními.

Při této příležitosti je nutno se zabývati těmi, kdož by chtěli týti z práce druhých, to jest těmi, kteří si vyvolili snadnou strážní službu. Jsou to závodní milice, které nám neustále připomínají t. zv. protektorátní Werkschutz. Tyto milice jsou dělnictvu čím dále tím protivnější, protože pilní dělníci musí na tyto, často do stovek jdoucí, milice pracovat. Jsme pro to, střežiti průmyslové závody, kde jsou v nebezpečí, ale jsme také pro to, aby tyto stráže podléhaly jednotnému velení a byly součástí bezpečnostních sborů a aby to nebyly orgány závodních rad, které slouží, jak se často ukazuje, jen ke stranickým potřebám. (Potlesk.) Jest ovšem nesporné, že některé objekty jest opravdu nutno hlídati, na př. v pohraničí, ale tam se právě ukazuje, že služba strážní je nedostatečná, zatím co ve vnitrozemí je předimensována. Nechceme, aby se tyto stráže staly hospodářskou přítěží podniků, aby se staly policejními a donucovacími prostředky dělnictva, a tím méně si přejeme, aby se staly mocenským nástrojem jedné politické strany.

Má-li dělnictvo být jednotné, i když jeho politické smýšlení je různé, je nutno, aby se všechny stranické vlivy ze závodů vyloučily. V mnohých závodech se stává, že se hledí uměle vytvořit propast mezi dělnictvem a úřednictvem. Každý, kdo takovým způsobem si počíná, činí tak naprosto neodpovědně, neb jen společnou prací rukou a mozků může se stvořiti velké dílo a my obzvláště nyní toho potřebujeme a plně si to také uvědomujeme. Vždyť Svaz sovětských socialistických republik byl nucen si vyškoliti urychleně potřebné úřednictvo, chtěl-li dosáhnouti takových úspěchů, jakých jsme svědky.

Dělník, není-li nikým zbytečně štván, nezná nepřátelství vůči dělníkům ducha, vždyť konec konců jsou to synové a dcery dělníků, kteří se sebezapřením a obětavostí dali svým dětem studia, aby se měli lépe než oni. Nemůžeme věřit a nevěříme, že tito lidé by se stali nepřátelskými vůči těm, z nichž vyšli.

Mnoho roztrpčení vyvolala nedávno vydaná vyhláška, která upravovala platy soukromých úředníků. Byla vydána teprve 16. 3. 1946. Do té doby byly případy, že dílovedoucí, mající 50 dělníků, měl v mnohých případech o třetinu až polovinu menší plat než dělníci u něho pracující. Úprava dělnických a úřednických platů měla jíti souběžně. Jako si přejeme dobré platy dělnictva, musíme si stejně upřímně přát slušné platy úřednictva. Jen spokojený zaměstnanec může zajistit prosperitu závodu.

Náš stát uzákonil po roce 1918 řadu sociálních zákonů, které teprve daleko později byly uzákoněny v jiných státech. Byla stanovena osmihodinová doba pracovní. V dnešní době rostoucí racionalisace a vzniku nových strojů stává se velmi aktuálním požadavkem dělnictva 40hodinový pracovní týden. Jsme si ovšem vědomi, že v této chvíli nelze tento spravedlivý požadavek uskutečnit, ale musí býti vše vedeno a připravováno k tomu, aby se k němu bez jakýchkoliv hospodářských poruch v nejbližších letech mohlo přikročiti.

Dalším závažným požadavkem dělnictva je péče o nemocné, invalidy a přestárlé dělníky. Příspěvky musí být stanoveny tak, aby dělník nemusil živořit a mohl žíti beze strachu, že bude mít hlad. Úroveň dělnictva se musí v každém případě zvýšit; lze toho snadno dosíci, dnes daleko snáze než dříve.

Připravované národní pojištění nesmí v žádném případě znamenat zhoršení dnešního stavu. Musí být opravdovým zlepšením, jinak by nedosáhlo svého účelu. Kromě lékařské péče je nutno maximální péči věnovati dělnictvu a jeho osvěžení, ale pokud možno největšímu počtu, a ne jen určitému počtu vyvolených. Pan posl. Zápotocký mluvil zde též o neúměrnosti důchodové daně pro dělnictvo. Mluvit o tom nyní je trochu pozdě a vypadá to jako laciná demagogie. Všichni víme, že daně jsou tíživé a že těžce postihují všechno obyvatelstvo. Čím vyšší plat, tím vyšší daň. Je nesporné, že se tím dělníkovi plat snižuje. Je však také beze sporu, že nelze zvýhodniti jen některé vrstvy a my si to ani z důvodů spravedlnosti vůči všemu obyvatelstvu nepřejeme. (Potlesk.) Námitky měl pan poslanec, jako poslanec vládní strany, vznésti již při projednávání důchodové daně, a nikoliv teprve nyní, když se nedá nic dělat, oposičně proti této dani vystupovati. Buď jsme vládní a neseme všechny nepříjemnosti vládní politiky, anebo jsme oposičníky. Kritika podložená důvodnými návrhy musí býti přednesena na pravém místě a v pravém okamžiku, jinak ji nelze bráti vážně. (Potlesk.)

Doufáme a přejeme si jistě všichni, aby nedošlo k novým sociálním otřesům. Stát však musí prozíravě hledět kupředu a zařizovat potřebné pro nebezpečné a horší pozdější časy. Nepřijdou-li, bude to jen nejkrásnějším dokladem naší dobré práce, a přijdou-li, můžeme je pak klidně snášeti, neboť připravovaná a organisovaná práce nás nedonutí k ustrnutí, a socialisace znamená zavedení systemisovaného pořádku a vyloučení nepříjemných překvapení.

Položky v této kapitole jsou značně vysoké, třebas jsme si vědomi, že mnohé dobré věci by si vyžádaly pak dalších výdajových položek anebo jejich zvýšení. Zaměstnanců má ministerstvo ochrany práce a sociální péče značný počet a očekáváme od nich, že vyvinou plánovitou činnost, abychom v sociálních otázkách mohli se státi příkladným státem v Evropě a aby všechny výhody, vzniklé z květnové revoluce, bylo možno nejen udržeti, nýbrž v příhodné chvíli je ještě i rozšířiti ve prospěch všech obyvatelů Československé republiky. Dělnictvo ve svém celku nezklamalo. Jeho národní uvědomění se jeví ve vášnivé touze zachovati svobodnou republiku, jíž je ochotno přinésti sebevětší oběti. (Potlesk.)

Podpredseda Gottier: Ako ďalší rečník prihlásený je pán posl. Pravoslav Nosek, ktorému udeľujem slovo.

Posl. Pravoslav Nosek: Paní a pánové, pane předsedo, vážená sněmovno!

Od státního rozpočtu očekávali jsme především, že dostatečnou měrou zajistí příští národní pojištění. Preliminovaná částka však svědčí o tom, že nebude splněn předpoklad onoho uspokojení pracujícího lidu a jeho rodinných příslušníků v národním pojištění, jak se očekávalo. Podle koncipovaných návrhů národního pojištění má býti pojištěno 5 mil. pojištěnců přímých a se všemi rodinnými příslušníky bude zahrnovat 97% celého národa. Jde tedy o věc celonárodní a vzhledem ke všeobecné přestavbě státní struktury musí toto pojištění býti základnou k výstavbě socialistického státu. Sociální pojištění v naší předválečné republice tvořilo základní pilíř požadavků socialistických stran a nelze přehlédnouti, že bylo také programovou základnou československé sociální demokracie již před 70 lety.

Sociální pojištění v minulé republice bylo chloubou našeho státu a vychovalo nám zdatné odborníky, o jejichž teoretické a praktické zkušenosti opíralo se i pojištění cizích států. Našemu lidu přineslo mnoho sociálních výhod. Proto také i dnes můžeme klidně vzhlížeti vstříc příštímu velkorysému vybudování celého národního pojištění, jestliže se najde dosti pochopení pro jeho finanční podklad se strany státu. Nelze budovati zajištění pracujícího národa pro nemoc, invaliditu a stáří na základě dlouhodobých karenčních lhůt, jež mají míti za úkol nastřádati premiové reservy, neboť život nečeká a pracující člověk zaslouží, aby jeho zajištění v případě vyřazení z pracovního procesu, a to ať již jde o živnostníka, rolníka, dělníka, úředníka, intelektuála nebo vojáka, bylo provedeno ihned, rovnoběžně s jeho mzdou či platem. Jakýkoliv sociální výkyv u kterékoli vrstvy národa způsobil by existenční nejistotu a rozhodně by nevytvořil kladný postoj našeho lidu ke státnímu zřízení. Vyžaduje-li stát od něho práci - a dnes požadavek práce na každého příslušníka československého národa je zdvojnásoben, - musíme mu také dáti protihodnotu. V řádně řízeném socialistickém státě nelze mluviti o úhradě, neboť úhrada je ve výsledcích práce pojištěnce.

Náš stát pokročil ve svém socialistickém procesu značně kupředu, neboť odstranil soukromokapitalistické zřízení z našeho těžkého průmyslu a bankovnictví již v první etapě, odstranil participaci zahraničního kapitálu z našeho podnikání, zestátnil lesy a statky a přebytky z této podstatné části našeho národního pokladu musí býti obráceny především ve prospěch existenčního zajištění všeho našeho pracujícího lidu, a to v neposlední řadě vybudováním velkorysého národního pojištění. Doba žádá, aby pod pojmem práce byl zákon, zajišťující každému pracovní příležitost, v ní řádně vybudované existenční minimum a opravdové zajištění při ztrátě pracovní schopnosti. To musí býti socialistický program socialistického státu.

Vybudováním živnostenských existencí musí býti dán předpoklad řádné distribuce živností a uplatnění obchodních schopností na volném trhu. Zmechanisováním zemědělské výroby bude nejen podepřena existence rolníků, ale bude také dosaženo zvýšení produkce, odstranění neúměrných cen. Stanovením platů dělníků, úředníků a všech ostatních pracujících vrstev národa úměrně k životním potřebám zvýší se životní standard všeho lidu a tím také stát získá trvalou poplatnou sílu. Národní shromáždění je však o přípravách národního pojištění, jakož i o jiných důležitých sociálních otázkách velmi málo informováno, ba řekl bych, že bylo v těchto důležitých problémech odsunuto byrokracií na vedlejší kolej. Nechci řešiti otázku, zda je tomu tak jeho vlastní vinou, vím jen, že až do této doby byla ponechána veliká volnost byrokracii, která ve své většině ještě před 9 měsíci sloužila ve strachu před tresty velmi dobře německému režimu, vyhovujíc promptně každému pokynu.

Dnes lze našemu lidu těžko očekávati vyřízení jakékoliv věci bez osobních intervencí, a protože Národní shromáždění se věnovalo přebudování státu v hlubokých programových rysech, využila byrokracie této příležitosti a bez spolupráce parlamentních výborů činí nedemokratickým způsobem opatření jak v plánování finančním tak i v hospodářském. Bude muset býti učiněna přítrž všem těm pozůstatkům nacistických okupantů a Národnímu shromáždění musí býti zjednán respekt a musí mu být předkládány všecky práce již ve stavu zrodu.

Máme na př. jen v plánovacím oboru: plánovací skupiny hospodářské, plánování při zemském národním výboru, při ministerstvech, při osidlovacím úřadu a snad při každém úřadu státním. Jdeme-li za věcí plánovací svých okresů, shledáme přečasto zmatek, neboť stěží se najde vrcholná instituce, která by byla nadána pravomocí rozhodnouti s konečnou platností. Není zde vyplýtván zbytečně čas a peníze, kterých by mohlo býti využito na důležitá sociální opatření a práce vykonána tam, kde je jí nejvýš potřebí?

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP