Nesmíme připustit,
aby nám v nové republice vyrůstaly opět
ony staré byrokratické metody a zvyklosti, jejichž
uživatelé mají znovu zájem na nespokojenosti
širokých mas. Bylo tu již příliš
mnoho trpkosti, která se střádala po léta,
a tu musíme odstranit především.
Pokud nebude snad možno odčinit
všechny křivdy v řadách veřejných
zaměstnanců rázem, musíme trvat na
tom, aby chyby minulosti byly definitivně odstraněny
novým platovým zákonem, který se chystá.
Chceme učinit práci veřejných a státních
zaměstnanců radostnou. Chceme zajistit její
tvůrčí rozvinutí.
Tak jako se zaměstnanci zestátněných
podniků zapojují prostřednictvím výrobních
výborů do výrobního procesu, usilujíce
o zvýšení výroby, o ekonomické
využití materiálu a o zvýšení
pracovní morálky, tak se chtějí i
veřejní zaměstnanci podílet na výstavbě
našeho státu v duchu všech jeho potřeb.
Musíme jim to umožnit, neboť jenom tak se mohou
jejich snahy promítnout v opravdovém zlidovění
státní administrativy a v úsilí o
zajištění lepší budoucnosti. (Potlesk.)
Podpredseda Gottier: Ako ďalší
rečník je prihlásený p. posl. Deči,
ktorému udeľujem slovo.
Posl. Deči (uvítán
potleskem poslanců čs. stran nár. socialistické):
Slavná sněmovno, paní a pánové!
Ministerstvo ochrany práce
a sociální péče spravuje nadmíru
důležitý obor, soustřeďující
v sobě jak ochranu práce, tak i péči
o pracující lid, který jest a musí
býti základem a pilířem našeho
státu. Je nesporné, že jsme v republice od
květnové revoluce učinili veliké pokroky
po stránce sociálního zabezpečení
dělnictva. Před Mnichovem musilo dělnictvo
těžce bojovat o každou výhodu a o každé
nadlepšení. Pozorovali jsme s obavou boj o chléb
nejchudších vrstev v době hospodářské
stagnace předválečné, ochranářské
politiky celní, vysazování dělnictva,
boj o práci a výdělek, stávky a hlad,
poskytování almužen v odměnu za práci
a podpory v nezaměstnanosti. Vládní orgány
hájily zájmy výhradně soukromých
zisků mála jednotlivců na úkor celku,
přes živé a často marné protesty
pracujícího lidu.
Za okupace byli jsme svědky
válečného vypětí hospodářského
pro zájmy cizí. Byli jsme nucenými otroky,
byli jsme nuceni otrocky pracovat a dáti si líbit
nucené přemisťování na místa
životu nebezpečná. Dělnictvo bylo násilně
oddisponováno z povolání, jež si samo
zvolilo, proti své vůli, nejtíže ovšem
byl postižen živnostenský a řemeslný
dorost. Místo odborného školství a praktického
školení nucená práce, většinou
mimo domov a s největším nebezpečím
pro život.
Z těžkého postavení
vyrůstal dělník skromný ve svých
požadavcích, národu oddaný, odhodlaný
však bránit sebe i svoji rodinu do důsledku,
odvážně se domáhal svého práva
a žádal trvalé odstranění všeho,
co ohrožovalo jeho existenci a existenci jeho rodiny.
Dočkali jsme se konečně
odstranění libovůle v podnikání
a uvítali jsme s radostí zestátnění
klíčového průmyslu, které konečně
přinese jistotu a bezpečnost dělnictvu a
státu. Příjmy, které dříve
plynuly jen do soukromých kapes kapitalistů, půjdou
do státní pokladny. V tomto zestátnění
ovšem tkví řada nebezpečných
úskalí. Generální ředitelé
a vedení jednotlivých podniků bylo již
stanoveno. Jest ovšem třeba, aby vedení bylo
opravdu odborné, aby mělo na mysli především
rentabilitu závodu a náležitě využilo
racionalisace a nejnovějších method výrobních.
Třeba však podotknouti,
že i v personálních výdajích
je nutno šetřit a nenapodobovat zastaralé kapitalistické
methody. Pokud jde o neúnosné příjmy
generálních ředitelů, byli jsme proti
nim vždycky a jsme proti nim důsledně i nyní
(Potlesk.), třeba tito pánové mají
legitimace nejradikálnějších stran.
To je nám lhostejné, věc zůstává
stejná. Zdůrazňuji však otevřeně,
že i dělnictvo si musí uvědomit, že
musí zvýšit pracovní výkon a
že musíme dnes pracovat na svém daleko intensivněji,
než jsme byli nuceni pracovat za neblahé okupace.
Předpokládá to ovšem, že dělnictvo
nebude zbytečně zneklidňováno stranickými
boji a že každému bude ponecháno vyznávat
politické smýšlení, aniž se bude
muset bát násilí a persekuce. (Potlesk.)
Je nanejvýše nutné
zavést do závodů politické uklidnění.
Jednotná odborová organisace je dělnictvem
vítána jako jeho dávná tužba,
ovšem nesmí se stát výpadní doménou
jedné politické strany. Dělnictvo je ve svém
celku založeno demokraticky a přeje si, aby činovníci
byli zvoleni opravdu demokratickým způsobem, bez
jakékoli snahy nějak tuto základní
zásadu obejít. (Potlesk.) Pánové
z Ústřední rady odborů by se měli
řídit názorem pracujícího dělnictva
a brzo by nastalo absolutní uklidnění politické,
tolik potřebné pro práci v závodech.
Stavíme se za požadavek
slušných a spravedlivých mezd, které
budou vyměřovány podle skutečného
výkonu. Rádi přiznáváme, že
se existenční poměry dělnictva zlepšily,
to ovšem neznamená, že bychom měli na
dosaženém setrvat.
Je nutno konečně uvítat,
že došlo k opětnému zrovnoprávnění
žen s muži, pokud jde o stejný pracovní
výkon. Práce žen dnes nabývá
a nabude ještě na důležitosti, neboť
ženy nám pomohou překonat katastrofální
nedostatek pracovních sil. Jsme přesvědčeni,
že jejich nadšená práce, láska
k rodině a státu strhne i ty z mužů,
kteří snad ještě dnes odpočívají
a nedostali se do náležitého pracovního
tempa. Je nutno pamatovat na všechny druhy dělnictva
ve všech krajích; obzvláště dělnictvo
v pohraničí je ve svízelné situaci.
Po odsunu Němců musí pracovat daleko intensivněji
než dříve a při tom ještě
zastává veřejné funkce a pracuje na
výstavbě státu. Má daleko větší
výdaje na rodinu než dělnictvo ve vnitrozemí.
Nemůže-li dělník dostat v pohraničí
byt, je nucen vést dvojí domácnost. Proto
je třeba takovýmto dělníkům
poskytnou zvláštní příspěvek,
abychom zlepšili jejich situaci a dali alespoň částečně
najevo uznání za jejich pionýrskou práci.
(Potlesk.)
Jsou ovšem obory dělnictva,
které vyžadují přezkoumání
kalkulace mezd. Mám na mysli na příklad cihlářského
dělníka, který je jistě důležitým
článkem při stavební obnově,
zvláště pro nastávající
stavební ruch. Uvedu příklad: Dělník,
který pracoval 15 let v cihelně, odešel v květnu
minulého roku jako pomocný dělník
do Škodovky. Za lehčí práci, než
jakou vykonával v cihelně, dostává
ve Škodovce 13.25 Kčs za hodinu včetně
výkonnostního přídavku a příplatku
za obtížnou práci. Kdyby tuto práci
opustil a šel zpět do cihelny, může obdržeti
podle vyhlášky ministerstva ochrany práce a
sociální péče ze dne 1. 12. 1945,
č. 511, 10 Kčs za hodinu. To znamená, že
by tento dělník doplatil 3.25 Kčs za jednu
hodinu, kdyby se vrátil, a při tom by pracoval tíže,
někdy i v nepohodě a dokonce by byl zaměstnán
toliko sezonně. Je tudíž nutno i na takové
případy pamatovat. U zemědělského
dělnictva je poměrné zlepšení.
Neznamená to ovšem setrvat u všeho dělnictva
na dosaženém, ale starati se o to, aby ceny životních
potřeb byly podobně sníženy a přezkoumány
řádné kalkulace. Pak by se také podstatně
zlepšily poměry dělnictva.
Většina dělníků
je uvědomělá a zvyšuje výkony
seč je. Pracovní morálka po každé
válce je velice špatná. Není tomu jinak
ani po této hrozné válce, jelikož okupanti
udělali z dělníků pracovní
otroky. Je pochopitelné, že nějaký čas
po revoluci byl pracovní výkon nižší,
ale kdo se nezaujatě dívá na věc,
musí zjistiti, že se pracovní výkon
zvyšuje. Vrcholné výkony nemohou býti
všeobecné, nemohou jich dosáhnouti všichni,
jako nemůže dosáhnouti každý nejvyššího
sportovního výkonu, ale tito rekordmani práce,
zvaní stachanovci, jsou alespoň živým
příkladem a učí ostatní pocitu
radosti z úspěšně vykonané práce.
Je nezbytně nutné zvýšiti morálku
ve znárodněných podnicích, které
se musejí státi rentabilními.
Při této příležitosti
je nutno se zabývati těmi, kdož by chtěli
týti z práce druhých, to jest těmi,
kteří si vyvolili snadnou strážní
službu. Jsou to závodní milice, které
nám neustále připomínají t.
zv. protektorátní Werkschutz. Tyto milice jsou dělnictvu
čím dále tím protivnější,
protože pilní dělníci musí na
tyto, často do stovek jdoucí, milice pracovat. Jsme
pro to, střežiti průmyslové závody,
kde jsou v nebezpečí, ale jsme také pro to,
aby tyto stráže podléhaly jednotnému
velení a byly součástí bezpečnostních
sborů a aby to nebyly orgány závodních
rad, které slouží, jak se často ukazuje,
jen ke stranickým potřebám. (Potlesk.)
Jest ovšem nesporné, že některé
objekty jest opravdu nutno hlídati, na př. v pohraničí,
ale tam se právě ukazuje, že služba strážní
je nedostatečná, zatím co ve vnitrozemí
je předimensována. Nechceme, aby se tyto stráže
staly hospodářskou přítěží
podniků, aby se staly policejními a donucovacími
prostředky dělnictva, a tím méně
si přejeme, aby se staly mocenským nástrojem
jedné politické strany.
Má-li dělnictvo být
jednotné, i když jeho politické smýšlení
je různé, je nutno, aby se všechny stranické
vlivy ze závodů vyloučily. V mnohých
závodech se stává, že se hledí
uměle vytvořit propast mezi dělnictvem a
úřednictvem. Každý, kdo takovým
způsobem si počíná, činí
tak naprosto neodpovědně, neb jen společnou
prací rukou a mozků může se stvořiti
velké dílo a my obzvláště nyní
toho potřebujeme a plně si to také uvědomujeme.
Vždyť Svaz sovětských socialistických
republik byl nucen si vyškoliti urychleně potřebné
úřednictvo, chtěl-li dosáhnouti takových
úspěchů, jakých jsme svědky.
Dělník, není-li
nikým zbytečně štván, nezná
nepřátelství vůči dělníkům
ducha, vždyť konec konců jsou to synové
a dcery dělníků, kteří se sebezapřením
a obětavostí dali svým dětem studia,
aby se měli lépe než oni. Nemůžeme
věřit a nevěříme, že tito
lidé by se stali nepřátelskými vůči
těm, z nichž vyšli.
Mnoho roztrpčení vyvolala
nedávno vydaná vyhláška, která
upravovala platy soukromých úředníků.
Byla vydána teprve 16. 3. 1946. Do té doby byly
případy, že dílovedoucí, mající
50 dělníků, měl v mnohých případech
o třetinu až polovinu menší plat než
dělníci u něho pracující. Úprava
dělnických a úřednických platů
měla jíti souběžně. Jako si přejeme
dobré platy dělnictva, musíme si stejně
upřímně přát slušné
platy úřednictva. Jen spokojený zaměstnanec
může zajistit prosperitu závodu.
Náš stát uzákonil
po roce 1918 řadu sociálních zákonů,
které teprve daleko později byly uzákoněny
v jiných státech. Byla stanovena osmihodinová
doba pracovní. V dnešní době rostoucí
racionalisace a vzniku nových strojů stává
se velmi aktuálním požadavkem dělnictva
40hodinový pracovní týden. Jsme si ovšem
vědomi, že v této chvíli nelze tento
spravedlivý požadavek uskutečnit, ale musí
býti vše vedeno a připravováno k tomu,
aby se k němu bez jakýchkoliv hospodářských
poruch v nejbližších letech mohlo přikročiti.
Dalším závažným
požadavkem dělnictva je péče o nemocné,
invalidy a přestárlé dělníky.
Příspěvky musí být stanoveny
tak, aby dělník nemusil živořit a mohl
žíti beze strachu, že bude mít hlad. Úroveň
dělnictva se musí v každém případě
zvýšit; lze toho snadno dosíci, dnes daleko
snáze než dříve.
Připravované národní
pojištění nesmí v žádném
případě znamenat zhoršení dnešního
stavu. Musí být opravdovým zlepšením,
jinak by nedosáhlo svého účelu. Kromě
lékařské péče je nutno maximální
péči věnovati dělnictvu a jeho osvěžení,
ale pokud možno největšímu počtu,
a ne jen určitému počtu vyvolených.
Pan posl. Zápotocký mluvil zde též
o neúměrnosti důchodové daně
pro dělnictvo. Mluvit o tom nyní je trochu pozdě
a vypadá to jako laciná demagogie. Všichni
víme, že daně jsou tíživé
a že těžce postihují všechno obyvatelstvo.
Čím vyšší plat, tím vyšší
daň. Je nesporné, že se tím dělníkovi
plat snižuje. Je však také beze sporu, že
nelze zvýhodniti jen některé vrstvy a my
si to ani z důvodů spravedlnosti vůči
všemu obyvatelstvu nepřejeme. (Potlesk.) Námitky
měl pan poslanec, jako poslanec vládní strany,
vznésti již při projednávání
důchodové daně, a nikoliv teprve nyní,
když se nedá nic dělat, oposičně
proti této dani vystupovati. Buď jsme vládní
a neseme všechny nepříjemnosti vládní
politiky, anebo jsme oposičníky. Kritika podložená
důvodnými návrhy musí býti
přednesena na pravém místě a v pravém
okamžiku, jinak ji nelze bráti vážně.
(Potlesk.)
Doufáme a přejeme si
jistě všichni, aby nedošlo k novým sociálním
otřesům. Stát však musí prozíravě
hledět kupředu a zařizovat potřebné
pro nebezpečné a horší pozdější
časy. Nepřijdou-li, bude to jen nejkrásnějším
dokladem naší dobré práce, a přijdou-li,
můžeme je pak klidně snášeti, neboť
připravovaná a organisovaná práce
nás nedonutí k ustrnutí, a socialisace znamená
zavedení systemisovaného pořádku a
vyloučení nepříjemných překvapení.
Položky v této kapitole
jsou značně vysoké, třebas jsme si
vědomi, že mnohé dobré věci by
si vyžádaly pak dalších výdajových
položek anebo jejich zvýšení. Zaměstnanců
má ministerstvo ochrany práce a sociální
péče značný počet a očekáváme
od nich, že vyvinou plánovitou činnost, abychom
v sociálních otázkách mohli se státi
příkladným státem v Evropě
a aby všechny výhody, vzniklé z květnové
revoluce, bylo možno nejen udržeti, nýbrž
v příhodné chvíli je ještě
i rozšířiti ve prospěch všech obyvatelů
Československé republiky. Dělnictvo ve svém
celku nezklamalo. Jeho národní uvědomění
se jeví ve vášnivé touze zachovati svobodnou
republiku, jíž je ochotno přinésti sebevětší
oběti. (Potlesk.)
Podpredseda Gottier: Ako ďalší
rečník prihlásený je pán posl.
Pravoslav Nosek, ktorému udeľujem slovo.
Posl. Pravoslav Nosek: Paní
a pánové, pane předsedo, vážená
sněmovno!
Od státního rozpočtu
očekávali jsme především, že
dostatečnou měrou zajistí příští
národní pojištění. Preliminovaná
částka však svědčí o tom,
že nebude splněn předpoklad onoho uspokojení
pracujícího lidu a jeho rodinných příslušníků
v národním pojištění, jak se
očekávalo. Podle koncipovaných návrhů
národního pojištění má
býti pojištěno 5 mil. pojištěnců
přímých a se všemi rodinnými
příslušníky bude zahrnovat 97% celého
národa. Jde tedy o věc celonárodní
a vzhledem ke všeobecné přestavbě státní
struktury musí toto pojištění býti
základnou k výstavbě socialistického
státu. Sociální pojištění
v naší předválečné republice
tvořilo základní pilíř požadavků
socialistických stran a nelze přehlédnouti,
že bylo také programovou základnou československé
sociální demokracie již před 70 lety.
Sociální pojištění
v minulé republice bylo chloubou našeho státu
a vychovalo nám zdatné odborníky, o jejichž
teoretické a praktické zkušenosti opíralo
se i pojištění cizích států.
Našemu lidu přineslo mnoho sociálních
výhod. Proto také i dnes můžeme klidně
vzhlížeti vstříc příštímu
velkorysému vybudování celého národního
pojištění, jestliže se najde dosti pochopení
pro jeho finanční podklad se strany státu.
Nelze budovati zajištění pracujícího
národa pro nemoc, invaliditu a stáří
na základě dlouhodobých karenčních
lhůt, jež mají míti za úkol nastřádati
premiové reservy, neboť život nečeká
a pracující člověk zaslouží,
aby jeho zajištění v případě
vyřazení z pracovního procesu, a to ať
již jde o živnostníka, rolníka, dělníka,
úředníka, intelektuála nebo vojáka,
bylo provedeno ihned, rovnoběžně s jeho mzdou
či platem. Jakýkoliv sociální výkyv
u kterékoli vrstvy národa způsobil by existenční
nejistotu a rozhodně by nevytvořil kladný
postoj našeho lidu ke státnímu zřízení.
Vyžaduje-li stát od něho práci - a dnes
požadavek práce na každého příslušníka
československého národa je zdvojnásoben,
- musíme mu také dáti protihodnotu. V řádně
řízeném socialistickém státě
nelze mluviti o úhradě, neboť úhrada
je ve výsledcích práce pojištěnce.
Náš stát pokročil
ve svém socialistickém procesu značně
kupředu, neboť odstranil soukromokapitalistické
zřízení z našeho těžkého
průmyslu a bankovnictví již v první
etapě, odstranil participaci zahraničního
kapitálu z našeho podnikání, zestátnil
lesy a statky a přebytky z této podstatné
části našeho národního pokladu
musí býti obráceny především
ve prospěch existenčního zajištění
všeho našeho pracujícího lidu, a to v
neposlední řadě vybudováním
velkorysého národního pojištění.
Doba žádá, aby pod pojmem práce byl
zákon, zajišťující každému
pracovní příležitost, v ní řádně
vybudované existenční minimum a opravdové
zajištění při ztrátě pracovní
schopnosti. To musí býti socialistický program
socialistického státu.
Vybudováním živnostenských
existencí musí býti dán předpoklad
řádné distribuce živností a uplatnění
obchodních schopností na volném trhu. Zmechanisováním
zemědělské výroby bude nejen podepřena
existence rolníků, ale bude také dosaženo
zvýšení produkce, odstranění
neúměrných cen. Stanovením platů
dělníků, úředníků
a všech ostatních pracujících vrstev
národa úměrně k životním
potřebám zvýší se životní
standard všeho lidu a tím také stát
získá trvalou poplatnou sílu. Národní
shromáždění je však o přípravách
národního pojištění, jakož
i o jiných důležitých sociálních
otázkách velmi málo informováno, ba
řekl bych, že bylo v těchto důležitých
problémech odsunuto byrokracií na vedlejší
kolej. Nechci řešiti otázku, zda je tomu tak
jeho vlastní vinou, vím jen, že až do
této doby byla ponechána veliká volnost byrokracii,
která ve své většině ještě
před 9 měsíci sloužila ve strachu před
tresty velmi dobře německému režimu,
vyhovujíc promptně každému pokynu.
Dnes lze našemu lidu těžko
očekávati vyřízení jakékoliv
věci bez osobních intervencí, a protože
Národní shromáždění se
věnovalo přebudování státu
v hlubokých programových rysech, využila byrokracie
této příležitosti a bez spolupráce
parlamentních výborů činí nedemokratickým
způsobem opatření jak v plánování
finančním tak i v hospodářském.
Bude muset býti učiněna přítrž
všem těm pozůstatkům nacistických
okupantů a Národnímu shromáždění
musí býti zjednán respekt a musí mu
být předkládány všecky práce
již ve stavu zrodu.
Máme na př. jen v plánovacím
oboru: plánovací skupiny hospodářské,
plánování při zemském národním
výboru, při ministerstvech, při osidlovacím
úřadu a snad při každém úřadu
státním. Jdeme-li za věcí plánovací
svých okresů, shledáme přečasto
zmatek, neboť stěží se najde vrcholná
instituce, která by byla nadána pravomocí
rozhodnouti s konečnou platností. Není zde
vyplýtván zbytečně čas a peníze,
kterých by mohlo býti využito na důležitá
sociální opatření a práce vykonána
tam, kde je jí nejvýš potřebí?