Podobně by tomu bylo i u jiných zaměstnanců. Tím by byla odstraněna jedna z příčin, jež způsobovala na př. u služby komerční pocit méněcennosti. Služba komerční je jistě právě tak důležitá pro železniční podnik jako jiná služební odvětví. Hlavní styk železničního podniku s obecenstvem se děje hlavně zaměstnanci služby komerční, a tu je nutné, aby z důvodů nejen vnějších, nýbrž i vnitřních byli i tito zaměstnanci podle toho posuzováni a vybaveni. Je-li nutné, aby zaměstnanci služby dopravní povinně nosili stejnokroje, aby tím nejen representovali železniční podnik, nýbrž aby také byli odlišeni od ostatních osob, vstupujících na pozemek dráhy, je také nutné, aby i zaměstnanci služby komerční byli v tom směru stejně vybaveni, neboť právě oni jsou povahou své služby určeni hlavně pro styk se stranami. Tím by nejen byli znatelně označeni proti osobám cizím, ale i zaměstnanci sami by se zbavili pocitu méněcennosti a podřadnosti vůči jiným svým kolegům služby dopravní.

Dalším článkem, jenž rozlišuje zaměstnance komerční služby od služby dopravní, jsou služební příplatky železniční služby dopravní. I když není možno vše paušalisovati v tomto směru, přece jen se domnívám, že po této stránce jsou značné rozdíly a že by se mělo aspoň částečně vyjít zaměstnancům komerční služby vstříc.

Je pochopitelné, že všechny tyto náměty nemají za účel poškozovati službu jednu na úkor druhé, ale mají odstraniti určitý nepoměr mezi jednotlivými zaměstnanci a zvýšiti všeobecnou spokojenost a tím také nakonec užitek železničního podniku, neboť spokojený zaměstnanec v každém podniku je základem prosperity podniku vlastního.

Paní a pánové, chci se ještě zmínit o jedné důležité věci, kterou je nutno konečně vyřešiti v zájmu klidného úřadování u železničních podniků. Doufám, že ani Ústřední rada odborů nemůže mít proti tomu žádných námitek, naopak, měla by v tom směru již konečně zaujmouti své rozhodné a správné stanovisko. Zaměstnanecké organisace v našem železničním podniku jsou jistě prospěšným organisačním článkem nejen pro zaměstnance, ale i pro podnik sám. Ovšem předpokladem toho je, že příslušné zaměstnanecké organisace jsou ti toho dobře vědomy a podle toho pracují. Bylo by proto jistě nesprávné, aby se před podnikem spravedlivě a nestranně nezastaly v případě potřeby každého zaměstnance bez zřetele na jeho politickou legitimaci. To se však vždycky nestává, naopak, je mnoho stížností na stranické rozhodování, a nedivme se, že se v zaměstnancích budí oprávněná nedůvěra k zaměstnaneckým organisacím již z tohoto důvodu. (Potlesk.) Doufejme, že složení zaměstnaneckých rad bude přece jenom nově upraveno, aby tyto instituce neměly ráz pouze jedné politické strany. Jsme všichni oddanými příslušníky svého národa a musíme se sjednotit na společné demokratické linii.

Je konečně také třeba říci otevřené slovo o poměru zaměstnaneckých rad k příslušným představeným služeben. Nemůžeme si zastírat, že představení jsou dnes ve velmi těžké posici, neboť mají v prvé řadě sloužit svému podniku, dodržujíce všechny předpisy, jež jsou v tom směru vydány. Dnes je však situace taková, že se stále a stále musí ohlížet na příslušnou závodní radu, až co ta tomu řekne. Někde ten poměr je lepší, někde horší, a není řídký případ, kdy slyšíme od představených, že se vzdají svých funkcí a raději půjdou zastávati podřízené místo. Jsouť to svědomití úředníci, a když vidí, že volnost jejich rozhodování je velmi omezována, případně že musí prováděti rozhodnutí proti své vůli a proti zájmům podniku, nedivme se, že jsou znechuceni a raději se svých míst chtějí vzdát. Má-li nésti takový zaměstnanec odpovědnost, musí míti také určitou volnost rozhodování. Opak ovšem nemůže býti zájmem podniku a je konečně nutno, aby v tomto směru byla pravomoc zaměstnaneckých rad vymezena, což bude nejen v zájmu podniku, ale i národa, a vnese se i důvěra do moderních zaměstnaneckých vymožeností, do závodních rad samých. Nechci věřit tomu, že by se u nás našel dobrý Čechoslovák, jenž by byl proti správnému a rychlému vyřešení tohoto problému. Každý si je snad vědom, že tím často vznikají státu škody, které se někdy těžko budou napravovati.

Dále bych chtěl ještě upozornit na jednu okolnost, kde je také třeba rozhodného řešení, stejně jako v případech, které jsem uvedl. Jsou to závodní milice u československých drah. Tyto závodní milice vznikly u některých služeben z nepochopitelných důvodů. Jsou-li závodní milice v továrnách a závodech a odůvodňuje-li se to tím, že je nutno chrániti závod před sabotáží a proti národním škůdcům, je to důvod, o kterém se dá diskutovat. Není však možno diskutovati o závodních milicích, jež si prosadily některé závodní rady u některých služeben československých státních drah. Máme přece u dráhy pravoplatné, už v době předmnichovské uzákoněné t. zv. osožáky, kteří plnili po celý čas celkem svědomitě své povinnosti, to je ochranu železničního majetku i majetku přepravců, zboží přepravovaného po dráze. Na co pak máme tyto sbory, které jistě mají své zkušenosti ve svém povolání a také se osvědčily? Uvádí-li se, že snad jednotlivci z osožáků byli kolaboranty, bylo povinností takové kolaboranty označit, aby se před trestní komisí každý případ posoudil. Tím by se sbory očistily ode všech, kteří tam nepatří, a s ostatními by se pak ovšem muselo jednat tak, jak se s nimi jednat má. Je proto v zájmu pořádku a discipliny, která se vyžaduje i od železničářů, aby byly závodní milice u železničního podniku zrušeny, případně začleněny do železničních ochranných sborů. Rozpočet železničního podniku prolíná všechna pracovní odvětví tuzemská a všechny vrstvy národa, ale zasahuje také do zahraničního životního prostoru. Železnice vždy byla a zůstane cévou napájející život národů, na ní vždy působily sebemenší národohospodářské výkyvy. Je také přímou i nepřímou živitelkou statisíců rodin, podporovatelkou a šiřitelkou kultury a vzájemného poznání národů. Proto musí být naším úkolem a naší povinností učiniti železniční provoz schopným života, aby vyhovoval všem potřebám lidského bytí a byl hybným prostředkem veřejné správy. To je podmíněno jednoduchostí provozních výkonů a jednoduchostí a jasností po stránce administrativní správy.

Je proto nutné míti správný přehled o výkonnosti a životaschopnosti podstatných složek železničního provozu a oddělit vlastní železniční provoz od pomocných složek. Nebylo by však správné po stránce administrativní členiti pro sebe uzavřené skupiny na jednotlivé na sobě závislé složky provozní, neboť se tím vyvolává složitost, nepřehlednost a také nesprávný přehled finančních účinů.

Pokud se týče investičního rozpočtu, doporučuji se zřením na nynější pracovní obtíže a obtíže s opatřováním materiálu především odstranit válečné poškození drah, dále provésti vlastní jejich obnovu a teprve potom přikročiti k novým pravým investicím.

Paní a pánové, nepochybuji, že všechny moje připomínky budou od každého brány tak, jak je zde přednáším a jak je skutečně míním. Chci jen dobro pro železniční podnik a pro železniční zaměstnance. Tím, že odstraníme křivdy, nesrovnalosti a nekázeň a upravíme vzájemně a správně platy železničních zaměstnanců, vneseme pokoj a klid do řad železničářské armády a tím do celého železničního podniku. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. dr. Rohaľ-Iľkiv. Dávám mu slovo.

Posl. dr Rohaľ-Iľkiv: Slávne Národné shromaždenie!

Najlepším dôkazom konsolidácie pomerov v našej novej republike je práve prejednávaný návrh finančného zákona na r. 1946. Predpokladom tejto radostnej skutočnosti je splnenie a vyriešenie dlhej rady dielčích problémov v našej výrobe, konzumu a v našom hospodárstve vôbec. To, že se ešte nepodarilo v prvom rozpočte oslobodenej republiky zladiť všetky složky rozpočtu do tej miery, aby sa štátne výdavky kryly so štátnymi príjmami, je samozrejmým dôsledkom národnej poroby, vojny a všetkého, čo s tým súviselo.

Náš riadny rozpočet na r. 1946 počíta s 31.386 mil. Kčs príjmov a 38.924 mil. Kčs výdavkov. Končí teda schodkom 7.538 mil. Kčs. S mimoriadnym rozpočtom, kde tento schodok činí 18.670 mil. Kčs pri výdavkoch vo výške 25.076 mil. Kčs a príjmoch vo výške 6.406 mil. Kčs, sa nejdem bližšie zaoberať, pretože účele vzhľadom na mimoriadne pomery spôsobené vojnou, ktoré mimoriadny rozpočet sleduje, sú tak jasné a potrebné, že ťažko tu diskutovať. Konečne mimoriadny rozpočet je len akýmsi maximálnym rámcovým plánom na obnovu a rekonštrukciu nášho hospodárstva a plná jeho realizácia po stránke výdavkovej bude veľmi odvislá od rôznych, teraz ešte neistých činiteľov, najmä od výsledkov našej priemyselnej výroby. A i keď by pomery u nás boly také, že by bolo možné plne využiť tento rámec, čo je veľmi želateľné, nemusí nastať žiadne nebezpečie menové, lebo ide o výdavky vo väčšine prípadov povahy jednorázovej, ktoré v budúcnosti prinesú plody. Mnohí z predrečníkov, najmä v rozpočtovom výbore, výslovne konštatovali, že jednorázový schodok v štátnom rozpočte, i keď je značný, nemusí mať katastrofálne následky na štabilitu meny, ak sa ho v budúcnosti vyvarujeme. Ide len o časovú neshodu v úseku jedného roku medzi štátnymi príjmami a výdavkami, spôsobenú určitými mimoriadnymi pomerami, ktorá pri posudzovaní týchto príjmov a výdavkov s hľadiska niekoľkých rokov sa môže úplne stratiť. Táto časová neshoda vo výdavkoch a príjmoch sa dá uhradiť úverovými operáciami. V našom konkrétnom prípade bude to úloha ťažká, ako správne podotkol vo svojej reči posl. Oliva, vzhľadom na relatívne nízky stav vkladov. V tejto súvislosti treba posudzovať i ustanovenia odseku 1, článku XX finančného zákona, kde sa výslovne ustanovuje: "Práce a dodávky, jejichž náklad má býti hrazen z prostředků mimořádného rozpočtu, mohou býti zadány, jen jestliže potřebné prostředky byly opatřeny a souhlas ministrem financí, na Slovensku pověřencem financí dán."

Finančné príjmy riadneho rozpočtu na rok 1946 činia 25.823 mil. Kčs, t. j. 82 % všetkých príjmov toho rozpočtu, z čoho pripadá na výnos verejných dávok - tit. 3, kap. 22 rozpočtu - v zemiach českých 21.149 mil. Kčs, na Slovensku 3.017 mil. Kčs, výnos monopolov v zemiach českých 1.035 mil. Kčs a na Slovensku 621 mil. Kčs. V složení tejto časti štátnych príjmov nastaly oproti r. 1938 určité štrukturálne zmeny, zrejmé z tohto porovnania. V tomto roku participuje výnos priamych daní na finančných príjmoch 35 % proti 26 % v r. 1938, nepriamych daní a monopolov 29 % oproti 23 % v r. 1938, dane z obratu 24 % oproti 26 % v r. 1938, poplatkov 9.5 % oproti 18 % v r. 1938 a cieľ 2.5 % oproti 7 % v r. 1938.

Relatívne stúpol výnos daní priamych, nepriamych daní a monopolov a poklesol výnos dane obratu, poplatkov a ciel. Prakticky to znamená väčšie zaťaženie výnosu práce, t. j. dôchodku, výnosu podnikov, výnosu z majetku a najmä konzumu. Tieto tendencie v štruktúre štátnych finančných príjmov nie sú veľmi želateľné a dajú sa teraz ospravedlniť mimoriadnosťou pomerov a ich hospodárskymi dôsledkami.

Príjmy administratívne v riadnom rozpočte činia 3.473 mil. Kčs, to je 11 % všetkých príjmov riadneho rozpočtu. Z jednotlivých kapitol väčší podiel na týchto príjmoch má kapitola 23 - Všeobecná pokladničná správa, kapitola VI - Ministerstvo vnútra, kapitola 20 - Ministerstvo zdravotníctva, 11 - Ministerstvo zemedelstva, 7 - Ministerstvo spravodlivosti, 17 - Ministerstvo dopravy. Najväčšie výsledky v tejto skupine príjmov vykazuje kapitola 23 - Všeobecná pokladničná správa v čiastke 1361.7 mil. Kčs - okrem salda štátnych podnikov -, z čoho na výnos z predaja reverzných koní - povahy jednorázovej - pripadá 500 mil. Kčs, na príjem za tlačivá v súvislosti s menovou reformou 450 mil. Kčs. Neviem presne o aký počet reverzných koní sa v danom prípade jedná, ale mám obavy, aby Ministerstvo financií neoceňovalo tieto kone pridraho. Treba uvážiť, že tieto kone boly pridelované do krajov najviac vojnou postihnutých, ako je napríklad východné Slovensko, poškodeným roľníkom a bolo by neúnosné, aby tieto kone boly týmto roľníkom draho predávané. Treba uvážiť, že mnohé z týchto koní boly veľmi slabej kondície a staly sa i také prípady, že roľníci vôbec nechceli tieto kone prevziať, pretože sa už vôbec nedaly použiť na práce a musely byť preto dopravené na jatky.

Saldo štátnych podnikov v príjmoch riadneho rozpočtu činí 2090 mil. Kčs, t. j. cca 7 % riadnych príjmov. Tieto príjmy sú zachytené v kapitole Všeobecná pokladničná zpráva.

Z 38.924 mil. Kčs výdavkov v riadnom rozpočte pripadá suma 21.634 mil. Kčs na osobné náklady 529.000 štátnych zamestnancov vlastnej štátnej správy a štátnych podnikov. Keď uvážime, že finančné príjmy riadneho rozpočtu činia tiež niečo cez 21 miliárd, potom je zrejmá povážlivosť takéhoto stavu. Máme pri zmenšenom území a pri menšom počte obyvateľstva cca o 76.000 štátnych zamestnancov viac ako v r. 1938. Táto povážlivá situácia vznikla jednak tým, že úlohy štátu v našej novej republike narástly, jednak tým, že do štátnych služieb, najmä do armády, národnej bezpečnosti, finančnej stráže a pod. bolo treba pritiahnuť spoľahlivých ľudí, ktorí svoju vernosť k štátu a národu dokumentovali v boji s nepriateľom, namiesto nespoľahlivých a zradných elementov. Ovšem naše predpisy o zamestnaneckých pomeroch štátnych zamestnancov, vzniklé v časoch, kedy sa nemohlo počítať s takými situáciami, aké nastaly v tejto vojne, nie sú dosť pružné, aby služobný pomer mohol byť bez zbytočných preťahovaní rozviazaný s takými štátnymi zamestnancami, ktorí sa neosvedčili v najťažších chvíľach štátu a národa a zradili štát i národ. Pri debate v rozpočtovom výbore počuli sme z úst niekoľkých rečníkov konkrétne prípady o tom, že sú mnohí kolaboranti a zradcovia, ktorí už vôbec nepracujú a predsa vzhľadom k platným predpisom poberajú platy často i dosť vysoké.

Dávam na uváženie slávnemu Národnému shromaždeniu a príslušným činiteľom, či by sa nemalo uvažovať o vhodnej zmene a doplnení príslušných predpisov o služebnom pomere štátnych zamestnancov v tom smysle, aby spomenutí zradcovia a kolaboranti mohli byť prepustení zo štátnych a iných služieb bez akýchkoľvek zdĺhavých procedúr a bez nejakých nárokov voči štátu, ktorý hanobne zradili, aby tak zbytočne nezaťažovali konto štátnych zamestnancov vo výdavkoch štátneho rozpočtu.

Celkový počet štátnych penzistov - i s vdovami a sirotami - je 207.404 osôb, z toho v českých zemiach 184.377 osôb, na Slovensku 23.027 osôb. Náklad na týchto penzistov činí 4.535 mil. Kčs, z toho v českých zemiach u vlastnej štátnej správy 1.641 mil. Kčs a na Slovensku len 165 mil. Kčs.

Z úhrnných vecných nákladov u vlastnej štátnej správy v riadnom rozpočte vo výške 23.089 mil. Kčs pomerne značná čiastka pripadá na príspevok štátnej správy na úhradu štátneho dlhu vo výške 3.375 mil. Kčs a na prídely fondom a sväzkom samosprávnym v čiastke 3.391,5 mil. Kčs. Bolo by žiadúce, aby spôsob financovania fondov a samosprávnych sväzkov bol dľa možnosti rovnaký v zemiach historických a na Slovensku a aby na tieto ciele boly poskytované pomerné čiastky ako v zemiach českých, tak i na Slovensku.

Pripojujem sa k hlasom, ktoré odznely s tohto miesta v rozpočtovom výbore, aby náš daňový systém, budovaný od dôb Márie Terézie, často podľa momentálnej potreby štátnej pokladnice, bol konečne skutočne prepracovaný a najmä zjednodušený do takej miery, aby bol prístupný i normálnemu smrteľníkovi. - Treba zrušiť dane, ktorých čistý výnos je nepatrný a ktorý sa dá podchytiť vhodnou úpravou inej dane.

Tomuto rozpočtu bolo vytýkané, že nepočíta s tým, čo odvedú znárodnené banky a znárodnený priemysel ako čistý zisk do štátnej pokladnice. Príslušní činitelia vysvetlili dôvody, prečo sa tak nestalo, že išlo by o zisky za posledný štvrťrok 1945, ktoré sa dajú ešte ťažko zistiť vzhľadom na mimoriadne pomery. Sme pevne presvedčení, že náš znárodnený priemysel a banky pri dobrom vedení, pri riadnom výkone nášho robotníctva, ktoré považuje a musí považovať tieto podniky za vec svojho srdca a ktoré už teraz stále sa zlepšujúcim výkonom je na správnej ceste, bude znamenať cenný prínos pre naše budúce rozpočty. Je len potrebné, aby znárodnenie priemyslu a bánk bolo prijaté definitívne a úprimne všetkými vrstvami nášho národa, aby žiadna politická strana nestávala sa útočišťom špekulantov s týmto podstatným kapitálom našej národnej revolúcie a aby tak robotníctvo nebolo zbytočne otravované a znervózňované vo svojej snahe po zvýšení národného produktu. Často rôzni odborníci a neodborníci vyslovujú svoje obavy, či znárodnený priemysel nebude pasívny, či nebude mať rušivý účinok na výrobu, či priemysel - onen základ pre daňové hospodárstvo štátu - v dôsledku svojej pasívnosti neprestane byť zdrojom príjmov pre štát a podobne. Týchto skeptikov chcel by som odkázať na skvelé a dosiaľ nevídané úspechy ruského znárodneného priemyslu, na obrovský jeho rozmach v známych a slávnych päťročenkách, kedy takú úlohu hralo tzv. samofinancovanie výstavby podnikov a priemyslu vôbec. Veríme, že tak tomu bude aj u nás.

Komunistická strana Slovenska bude hlasovať za predložený návrh finančného zákona. (Potlesk.)

Předseda: Uděluji slovo panu posl. Stanislavu Novákovi.