Podobně by tomu bylo i u jiných zaměstnanců.
Tím by byla odstraněna jedna z příčin,
jež způsobovala na př. u služby komerční
pocit méněcennosti. Služba komerční
je jistě právě tak důležitá
pro železniční podnik jako jiná služební
odvětví. Hlavní styk železničního
podniku s obecenstvem se děje hlavně zaměstnanci
služby komerční, a tu je nutné, aby
z důvodů nejen vnějších, nýbrž
i vnitřních byli i tito zaměstnanci podle
toho posuzováni a vybaveni. Je-li nutné, aby zaměstnanci
služby dopravní povinně nosili stejnokroje,
aby tím nejen representovali železniční
podnik, nýbrž aby také byli odlišeni od
ostatních osob, vstupujících na pozemek dráhy,
je také nutné, aby i zaměstnanci služby
komerční byli v tom směru stejně vybaveni,
neboť právě oni jsou povahou své služby
určeni hlavně pro styk se stranami. Tím by
nejen byli znatelně označeni proti osobám
cizím, ale i zaměstnanci sami by se zbavili pocitu
méněcennosti a podřadnosti vůči
jiným svým kolegům služby dopravní.
Dalším článkem, jenž rozlišuje
zaměstnance komerční služby od služby
dopravní, jsou služební příplatky
železniční služby dopravní. I když
není možno vše paušalisovati v tomto směru,
přece jen se domnívám, že po této
stránce jsou značné rozdíly a že
by se mělo aspoň částečně
vyjít zaměstnancům komerční
služby vstříc.
Je pochopitelné, že všechny tyto náměty
nemají za účel poškozovati službu
jednu na úkor druhé, ale mají odstraniti
určitý nepoměr mezi jednotlivými zaměstnanci
a zvýšiti všeobecnou spokojenost a tím
také nakonec užitek železničního
podniku, neboť spokojený zaměstnanec v každém
podniku je základem prosperity podniku vlastního.
Paní a pánové, chci se ještě
zmínit o jedné důležité věci,
kterou je nutno konečně vyřešiti v zájmu
klidného úřadování u železničních
podniků. Doufám, že ani Ústřední
rada odborů nemůže mít proti tomu žádných
námitek, naopak, měla by v tom směru již
konečně zaujmouti své rozhodné a správné
stanovisko. Zaměstnanecké organisace v našem
železničním podniku jsou jistě prospěšným
organisačním článkem nejen pro zaměstnance,
ale i pro podnik sám. Ovšem předpokladem toho
je, že příslušné zaměstnanecké
organisace jsou ti toho dobře vědomy a podle toho
pracují. Bylo by proto jistě nesprávné,
aby se před podnikem spravedlivě a nestranně
nezastaly v případě potřeby každého
zaměstnance bez zřetele na jeho politickou legitimaci.
To se však vždycky nestává, naopak, je
mnoho stížností na stranické rozhodování,
a nedivme se, že se v zaměstnancích budí
oprávněná nedůvěra k zaměstnaneckým
organisacím již z tohoto důvodu. (Potlesk.)
Doufejme, že složení zaměstnaneckých
rad bude přece jenom nově upraveno, aby tyto instituce
neměly ráz pouze jedné politické strany.
Jsme všichni oddanými příslušníky
svého národa a musíme se sjednotit na společné
demokratické linii.
Je konečně také třeba říci
otevřené slovo o poměru zaměstnaneckých
rad k příslušným představeným
služeben. Nemůžeme si zastírat, že
představení jsou dnes ve velmi těžké
posici, neboť mají v prvé řadě
sloužit svému podniku, dodržujíce všechny
předpisy, jež jsou v tom směru vydány.
Dnes je však situace taková, že se stále
a stále musí ohlížet na příslušnou
závodní radu, až co ta tomu řekne. Někde
ten poměr je lepší, někde horší,
a není řídký případ,
kdy slyšíme od představených, že
se vzdají svých funkcí a raději půjdou
zastávati podřízené místo.
Jsouť to svědomití úředníci,
a když vidí, že volnost jejich rozhodování
je velmi omezována, případně že
musí prováděti rozhodnutí proti své
vůli a proti zájmům podniku, nedivme se,
že jsou znechuceni a raději se svých míst
chtějí vzdát. Má-li nésti takový
zaměstnanec odpovědnost, musí míti
také určitou volnost rozhodování.
Opak ovšem nemůže býti zájmem podniku
a je konečně nutno, aby v tomto směru byla
pravomoc zaměstnaneckých rad vymezena, což
bude nejen v zájmu podniku, ale i národa, a vnese
se i důvěra do moderních zaměstnaneckých
vymožeností, do závodních rad samých.
Nechci věřit tomu, že by se u nás našel
dobrý Čechoslovák, jenž by byl proti
správnému a rychlému vyřešení
tohoto problému. Každý si je snad vědom,
že tím často vznikají státu škody,
které se někdy těžko budou napravovati.
Dále bych chtěl ještě upozornit na jednu
okolnost, kde je také třeba rozhodného řešení,
stejně jako v případech, které jsem
uvedl. Jsou to závodní milice u československých
drah. Tyto závodní milice vznikly u některých
služeben z nepochopitelných důvodů.
Jsou-li závodní milice v továrnách
a závodech a odůvodňuje-li se to tím,
že je nutno chrániti závod před sabotáží
a proti národním škůdcům, je
to důvod, o kterém se dá diskutovat. Není
však možno diskutovati o závodních milicích,
jež si prosadily některé závodní
rady u některých služeben československých
státních drah. Máme přece u dráhy
pravoplatné, už v době předmnichovské
uzákoněné t. zv. osožáky, kteří
plnili po celý čas celkem svědomitě
své povinnosti, to je ochranu železničního
majetku i majetku přepravců, zboží přepravovaného
po dráze. Na co pak máme tyto sbory, které
jistě mají své zkušenosti ve svém
povolání a také se osvědčily?
Uvádí-li se, že snad jednotlivci z osožáků
byli kolaboranty, bylo povinností takové kolaboranty
označit, aby se před trestní komisí
každý případ posoudil. Tím by
se sbory očistily ode všech, kteří tam
nepatří, a s ostatními by se pak ovšem
muselo jednat tak, jak se s nimi jednat má. Je proto v
zájmu pořádku a discipliny, která
se vyžaduje i od železničářů,
aby byly závodní milice u železničního
podniku zrušeny, případně začleněny
do železničních ochranných sborů.
Rozpočet železničního podniku prolíná
všechna pracovní odvětví tuzemská
a všechny vrstvy národa, ale zasahuje také
do zahraničního životního prostoru.
Železnice vždy byla a zůstane cévou napájející
život národů, na ní vždy působily
sebemenší národohospodářské
výkyvy. Je také přímou i nepřímou
živitelkou statisíců rodin, podporovatelkou
a šiřitelkou kultury a vzájemného poznání
národů. Proto musí být naším
úkolem a naší povinností učiniti
železniční provoz schopným života,
aby vyhovoval všem potřebám lidského
bytí a byl hybným prostředkem veřejné
správy. To je podmíněno jednoduchostí
provozních výkonů a jednoduchostí
a jasností po stránce administrativní správy.
Je proto nutné míti správný přehled
o výkonnosti a životaschopnosti podstatných
složek železničního provozu a oddělit
vlastní železniční provoz od pomocných
složek. Nebylo by však správné po stránce
administrativní členiti pro sebe uzavřené
skupiny na jednotlivé na sobě závislé
složky provozní, neboť se tím vyvolává
složitost, nepřehlednost a také nesprávný
přehled finančních účinů.
Pokud se týče investičního rozpočtu,
doporučuji se zřením na nynější
pracovní obtíže a obtíže s opatřováním
materiálu především odstranit válečné
poškození drah, dále provésti vlastní
jejich obnovu a teprve potom přikročiti k novým
pravým investicím.
Paní a pánové, nepochybuji, že všechny
moje připomínky budou od každého brány
tak, jak je zde přednáším a jak je skutečně
míním. Chci jen dobro pro železniční
podnik a pro železniční zaměstnance.
Tím, že odstraníme křivdy, nesrovnalosti
a nekázeň a upravíme vzájemně
a správně platy železničních
zaměstnanců, vneseme pokoj a klid do řad
železničářské armády a
tím do celého železničního podniku.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. dr. Rohaľ-Iľkiv. Dávám
mu slovo.
Posl. dr Rohaľ-Iľkiv: Slávne Národné
shromaždenie!
Najlepším dôkazom konsolidácie pomerov
v našej novej republike je práve prejednávaný
návrh finančného zákona na r. 1946.
Predpokladom tejto radostnej skutočnosti je splnenie a
vyriešenie dlhej rady dielčích problémov
v našej výrobe, konzumu a v našom hospodárstve
vôbec. To, že se ešte nepodarilo v prvom rozpočte
oslobodenej republiky zladiť všetky složky rozpočtu
do tej miery, aby sa štátne výdavky kryly so
štátnymi príjmami, je samozrejmým dôsledkom
národnej poroby, vojny a všetkého, čo
s tým súviselo.
Náš riadny rozpočet na r. 1946 počíta
s 31.386 mil. Kčs príjmov a 38.924 mil. Kčs
výdavkov. Končí teda schodkom 7.538 mil.
Kčs. S mimoriadnym rozpočtom, kde tento schodok
činí 18.670 mil. Kčs pri výdavkoch
vo výške 25.076 mil. Kčs a príjmoch
vo výške 6.406 mil. Kčs, sa nejdem bližšie
zaoberať, pretože účele vzhľadom
na mimoriadne pomery spôsobené vojnou, ktoré
mimoriadny rozpočet sleduje, sú tak jasné
a potrebné, že ťažko tu diskutovať.
Konečne mimoriadny rozpočet je len akýmsi
maximálnym rámcovým plánom na obnovu
a rekonštrukciu nášho hospodárstva a plná
jeho realizácia po stránke výdavkovej bude
veľmi odvislá od rôznych, teraz ešte neistých
činiteľov, najmä od výsledkov našej
priemyselnej výroby. A i keď by pomery u nás
boly také, že by bolo možné plne využiť
tento rámec, čo je veľmi želateľné,
nemusí nastať žiadne nebezpečie menové,
lebo ide o výdavky vo väčšine prípadov
povahy jednorázovej, ktoré v budúcnosti prinesú
plody. Mnohí z predrečníkov, najmä v
rozpočtovom výbore, výslovne konštatovali,
že jednorázový schodok v štátnom
rozpočte, i keď je značný, nemusí
mať katastrofálne následky na štabilitu
meny, ak sa ho v budúcnosti vyvarujeme. Ide len o časovú
neshodu v úseku jedného roku medzi štátnymi
príjmami a výdavkami, spôsobenú určitými
mimoriadnymi pomerami, ktorá pri posudzovaní týchto
príjmov a výdavkov s hľadiska niekoľkých
rokov sa môže úplne stratiť. Táto
časová neshoda vo výdavkoch a príjmoch
sa dá uhradiť úverovými operáciami.
V našom konkrétnom prípade bude to úloha
ťažká, ako správne podotkol vo svojej
reči posl. Oliva, vzhľadom na relatívne
nízky stav vkladov. V tejto súvislosti treba posudzovať
i ustanovenia odseku 1, článku XX finančného
zákona, kde sa výslovne ustanovuje: "Práce
a dodávky, jejichž náklad má býti
hrazen z prostředků mimořádného
rozpočtu, mohou býti zadány, jen jestliže
potřebné prostředky byly opatřeny
a souhlas ministrem financí, na Slovensku pověřencem
financí dán."
Finančné príjmy riadneho rozpočtu
na rok 1946 činia 25.823 mil. Kčs, t. j. 82 % všetkých
príjmov toho rozpočtu, z čoho pripadá
na výnos verejných dávok - tit. 3, kap. 22
rozpočtu - v zemiach českých 21.149 mil.
Kčs, na Slovensku 3.017 mil. Kčs, výnos monopolov
v zemiach českých 1.035 mil. Kčs a na Slovensku
621 mil. Kčs. V složení tejto časti
štátnych príjmov nastaly oproti r. 1938 určité
štrukturálne zmeny, zrejmé z tohto porovnania.
V tomto roku participuje výnos priamych daní na
finančných príjmoch 35 % proti 26 % v r.
1938, nepriamych daní a monopolov 29 % oproti 23 % v r.
1938, dane z obratu 24 % oproti 26 % v r. 1938, poplatkov 9.5
% oproti 18 % v r. 1938 a cieľ 2.5 % oproti 7 % v r. 1938.
Relatívne stúpol výnos daní priamych,
nepriamych daní a monopolov a poklesol výnos dane
obratu, poplatkov a ciel. Prakticky to znamená väčšie
zaťaženie výnosu práce, t. j. dôchodku,
výnosu podnikov, výnosu z majetku a najmä konzumu.
Tieto tendencie v štruktúre štátnych finančných
príjmov nie sú veľmi želateľné
a dajú sa teraz ospravedlniť mimoriadnosťou pomerov
a ich hospodárskymi dôsledkami.
Príjmy administratívne v riadnom rozpočte
činia 3.473 mil. Kčs, to je 11 % všetkých
príjmov riadneho rozpočtu. Z jednotlivých
kapitol väčší podiel na týchto
príjmoch má kapitola 23 - Všeobecná
pokladničná správa, kapitola VI - Ministerstvo
vnútra, kapitola 20 - Ministerstvo zdravotníctva,
11 - Ministerstvo zemedelstva, 7 - Ministerstvo spravodlivosti,
17 - Ministerstvo dopravy. Najväčšie výsledky
v tejto skupine príjmov vykazuje kapitola 23 - Všeobecná
pokladničná správa v čiastke 1361.7
mil. Kčs - okrem salda štátnych podnikov -,
z čoho na výnos z predaja reverzných koní
- povahy jednorázovej - pripadá 500 mil. Kčs,
na príjem za tlačivá v súvislosti
s menovou reformou 450 mil. Kčs. Neviem presne o aký
počet reverzných koní sa v danom prípade
jedná, ale mám obavy, aby Ministerstvo financií
neoceňovalo tieto kone pridraho. Treba uvážiť,
že tieto kone boly pridelované do krajov najviac vojnou
postihnutých, ako je napríklad východné
Slovensko, poškodeným roľníkom a bolo
by neúnosné, aby tieto kone boly týmto roľníkom
draho predávané. Treba uvážiť,
že mnohé z týchto koní boly veľmi
slabej kondície a staly sa i také prípady,
že roľníci vôbec nechceli tieto kone prevziať,
pretože sa už vôbec nedaly použiť na
práce a musely byť preto dopravené na jatky.
Saldo štátnych podnikov v príjmoch riadneho
rozpočtu činí 2090 mil. Kčs, t. j.
cca 7 % riadnych príjmov. Tieto príjmy sú
zachytené v kapitole Všeobecná pokladničná
zpráva.
Z 38.924 mil. Kčs výdavkov v riadnom rozpočte
pripadá suma 21.634 mil. Kčs na osobné náklady
529.000 štátnych zamestnancov vlastnej štátnej
správy a štátnych podnikov. Keď uvážime,
že finančné príjmy riadneho rozpočtu
činia tiež niečo cez 21 miliárd, potom
je zrejmá povážlivosť takéhoto
stavu. Máme pri zmenšenom území a pri
menšom počte obyvateľstva cca o 76.000 štátnych
zamestnancov viac ako v r. 1938. Táto povážlivá
situácia vznikla jednak tým, že úlohy
štátu v našej novej republike narástly,
jednak tým, že do štátnych služieb,
najmä do armády, národnej bezpečnosti,
finančnej stráže a pod. bolo treba pritiahnuť
spoľahlivých ľudí, ktorí svoju
vernosť k štátu a národu dokumentovali
v boji s nepriateľom, namiesto nespoľahlivých
a zradných elementov. Ovšem naše predpisy o zamestnaneckých
pomeroch štátnych zamestnancov, vzniklé v časoch,
kedy sa nemohlo počítať s takými situáciami,
aké nastaly v tejto vojne, nie sú dosť pružné,
aby služobný pomer mohol byť bez zbytočných
preťahovaní rozviazaný s takými štátnymi
zamestnancami, ktorí sa neosvedčili v najťažších
chvíľach štátu a národa a zradili
štát i národ. Pri debate v rozpočtovom
výbore počuli sme z úst niekoľkých
rečníkov konkrétne prípady o tom,
že sú mnohí kolaboranti a zradcovia, ktorí
už vôbec nepracujú a predsa vzhľadom k
platným predpisom poberajú platy často i
dosť vysoké.
Dávam na uváženie slávnemu Národnému
shromaždeniu a príslušným činiteľom,
či by sa nemalo uvažovať o vhodnej zmene a doplnení
príslušných predpisov o služebnom pomere
štátnych zamestnancov v tom smysle, aby spomenutí
zradcovia a kolaboranti mohli byť prepustení zo štátnych
a iných služieb bez akýchkoľvek zdĺhavých
procedúr a bez nejakých nárokov voči
štátu, ktorý hanobne zradili, aby tak zbytočne
nezaťažovali konto štátnych zamestnancov
vo výdavkoch štátneho rozpočtu.
Celkový počet štátnych penzistov - i
s vdovami a sirotami - je 207.404 osôb, z toho v českých
zemiach 184.377 osôb, na Slovensku 23.027 osôb. Náklad
na týchto penzistov činí 4.535 mil. Kčs,
z toho v českých zemiach u vlastnej štátnej
správy 1.641 mil. Kčs a na Slovensku len 165 mil.
Kčs.
Z úhrnných vecných nákladov u vlastnej
štátnej správy v riadnom rozpočte vo
výške 23.089 mil. Kčs pomerne značná
čiastka pripadá na príspevok štátnej
správy na úhradu štátneho dlhu vo výške
3.375 mil. Kčs a na prídely fondom a sväzkom
samosprávnym v čiastke 3.391,5 mil. Kčs.
Bolo by žiadúce, aby spôsob financovania fondov
a samosprávnych sväzkov bol dľa možnosti
rovnaký v zemiach historických a na Slovensku a
aby na tieto ciele boly poskytované pomerné čiastky
ako v zemiach českých, tak i na Slovensku.
Pripojujem sa k hlasom, ktoré odznely s tohto miesta v
rozpočtovom výbore, aby náš daňový
systém, budovaný od dôb Márie Terézie,
často podľa momentálnej potreby štátnej
pokladnice, bol konečne skutočne prepracovaný
a najmä zjednodušený do takej miery, aby bol
prístupný i normálnemu smrteľníkovi.
- Treba zrušiť dane, ktorých čistý
výnos je nepatrný a ktorý sa dá podchytiť
vhodnou úpravou inej dane.
Tomuto rozpočtu bolo vytýkané, že nepočíta
s tým, čo odvedú znárodnené
banky a znárodnený priemysel ako čistý
zisk do štátnej pokladnice. Príslušní
činitelia vysvetlili dôvody, prečo sa tak
nestalo, že išlo by o zisky za posledný štvrťrok
1945, ktoré sa dajú ešte ťažko zistiť
vzhľadom na mimoriadne pomery. Sme pevne presvedčení,
že náš znárodnený priemysel a banky
pri dobrom vedení, pri riadnom výkone nášho
robotníctva, ktoré považuje a musí považovať
tieto podniky za vec svojho srdca a ktoré už teraz
stále sa zlepšujúcim výkonom je na správnej
ceste, bude znamenať cenný prínos pre naše
budúce rozpočty. Je len potrebné, aby znárodnenie
priemyslu a bánk bolo prijaté definitívne
a úprimne všetkými vrstvami nášho
národa, aby žiadna politická strana nestávala
sa útočišťom špekulantov s týmto
podstatným kapitálom našej národnej
revolúcie a aby tak robotníctvo nebolo zbytočne
otravované a znervózňované vo svojej
snahe po zvýšení národného produktu.
Často rôzni odborníci a neodborníci
vyslovujú svoje obavy, či znárodnený
priemysel nebude pasívny, či nebude mať rušivý
účinok na výrobu, či priemysel - onen
základ pre daňové hospodárstvo štátu
- v dôsledku svojej pasívnosti neprestane byť
zdrojom príjmov pre štát a podobne. Týchto
skeptikov chcel by som odkázať na skvelé a
dosiaľ nevídané úspechy ruského
znárodneného priemyslu, na obrovský jeho
rozmach v známych a slávnych päťročenkách,
kedy takú úlohu hralo tzv. samofinancovanie výstavby
podnikov a priemyslu vôbec. Veríme, že tak tomu
bude aj u nás.
Komunistická strana Slovenska bude hlasovať za predložený
návrh finančného zákona. (Potlesk.)