Podle jednacího řádu dlužno tedy při hlasování použíti pouze těchto tištěných hlasovacích lístků a odevzdávati je se svého místa. Lístky znějící "ano" jsou barvy modré, lístky znějící "ne" jsou bílé.

Prosím o zaujetí místa a o klid.

Budiž započato s rozdáváním obálek s hlasovacími lístky. (Děje se.)

Žádám pány zapisovatele, aby spolu s členy sněmovní kanceláře provedli sbírání hlasovacích lístků, a to: posl. dr Kempný v úseku 1 a 2, posl. Štětka v úseku 3 a 4, posl. Sova v úseku 5 a 6 a posl. Smejkal na presidiální tribuně.

Upozorňuji paní a pány poslance, že do urny mohou vložiti pouze jeden lístek, obálku s druhým lístkem si ponechají u sebe.

Přistoupíme k hlasování.

Prosím ty paní a pány poslance, kteří snad nedostali obálku s hlasovacími lístky, aby se o ně přihlásili ihned na presidiální tribuně.

Během hlasování hlasovací lístky vydávány již nebudou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, to je s jejími 50 paragrafy v sedmi hlavách, se 4 částmi hlavy prvé, s nadpisy hlav, nadpisy částí hlavy prvé, nadpisy paragrafů, s nadpisem zákona a úvodní formulí a s přílohou k zákonu v úpravě pozměňovacího návrhu posl. dr Buriana, dr Řehulky, dr Kočvary a druhů, nechť odevzdá modrý lístek se slovem "ano", kdo nesouhlasí, nechť odevzdá bílý lístek se slovem "ne".

Pány zapisovatele a členy sněmovní kanceláře žádám, aby započali se sbíráním hlasovacích lístků. (Děje se.)

Pro osnovu zákona v úpravě návrhu se vyslovilo 131 hlasů, proti 155 hlasů. (Hlučný potlesk.)

Tím Prozatímní Národní shromáždění nepřijalo tuto osnovu zákona v úpravě pozměňovacího návrhu posl. dr Burina, dr Řehulky, dr Kočvary a druhů a budeme hlasovati o osnově zákona podle zprávy výborové.

Při hlasování dám sečísti hlasy.

Žádám pány zapisovatele, aby se členy sněmovní kanceláře provedli sčítání hlasů a to: p. posl. Kempný v 1. a 2. úseku, p. posl. Štětka v 3. a 4. úseku, p. posl. Sova v 5. a 6. úseku, p. posl. Smejkal na presidiální tribuně.

Pan posl. Smejkal s tajemníkem Prozatímního Národního shromáždění zjistí výsledek hlasování.

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, t. j. s jejími 50 paragrafy v sedmi hlavách, se 4 částmi hlavy první, s nadpisy hlav, s nadpisy částí hlavy první, s nadpisy paragrafů, s nadpisem zákona a úvodní formulí a s přílohou k zákonu podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku a nechá ji zdviženou, dokud nebude provedeno sčítání. (Děje se.)

Tajemník PNS dr Madar (čte): Pro osnovu se vyslovilo 154 hlasů, proti žádný. Ostatní se zdrželi hlasování.

Předseda (zvoní): Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona ve znění zprávy výborové, a to ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle § 54, odst. 1 jedn. řádu, aby druhé čtení této osnovy bylo provedeno v této schůzi.

Přistoupíme proto ihned ke čtení druhému.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o volbě do ústavodárného Národního shromáždění (tisk 342).

Jsou snad nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr John: Nejsou.

Předseda: Než budeme hlasovati, upozorňuji, že při hlasování dám sečísti hlasy.

Žádám tudíž tytéž pány zapisovatele jako při čtení prvém, aby spolu s členy sněmovní kanceláře provedli sčítání hlasů.

Budeme hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Tajemník PNS dr Madar (čte): Podle provedeného sčítání hlasů vyslovilo se ve druhém čtení pro osnovu 154 poslanců, ostatní se zdrželi hlasování.

Předseda: Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího odstavce pořadu, jímž je:

3. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 227) o pracovních poměrech Němců, Maďarů, zrádců a jejich pomahačů (tisk 306).

Zpravodajem je p. posl. Langr. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Langr: Slavná sněmovno!

Projednávaným vládním návrhem zákona o pracovních poměrech Němců, Maďarů, zrádců a jejich pomahačů ruší se pracovní poměry osob, které pozbyly československého státního občanství podle ústavního dekretu presidenta republiky ze dne 2. srpna 1945, č. 33 Sb. Podle tohoto zákona zaniknou dnem jeho vyhlášení pracovní poměry u osob německé nebo maďarské národnosti, které podle předpisů cizí okupační moci nabyly státní příslušnosti německé nebo maďarské, jakož i u ostatních osob národnosti německé nebo maďarské.

Výjimku tvoří osoby, které se v době zvýšeného ohrožení republiky přihlásily v úředním hlášení za Čechy nebo Slováky a předložily do 3 měsíců místně příslušnému okresnímu úřadu práce osvědčení o československém státním občanství, vydaném za účinnosti ústavního dekretu, nebo prokázaly, že podaly žádost o vydání tohoto osvědčení a že žádost dosud bez jejich zavinění nebyla právoplatně vyřízena.

Dále Češi, Slováci a příslušníci jiných slovanských národů, kteří se v této době přihlásili za Němce nebo Maďary, jsouce k tomu donuceni nátlakem nebo okolnostmi zvláštního zřetele hodnými, schválilo-li ministerstvo vnitra osvědčení o národní spolehlivosti, které vydal příslušný okresní národní výbor po přezkoumání uvedených skutečností, a předloží-li do 30 dnů místně příslušnému úřadu ochrany práce toto osvědčení nebo prokáží-li, že podali žádost o vydání tohoto osvědčení a že žádost dosud bez jejich zavinění nebyla právoplatně vyřízena.

Dále osoby, které prokázaly, že zůstaly věrny Československé republice, že se nikdy neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za jejich osvobození nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, a jimž bylo v důsledcích toho zachováno československé státní občanství, předloží-li do 30 dnů místně příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce osvědčení příslušného okresního národního výboru.

A konečně manželky a nezletilé děti československých státních občanů, prokáží-li do 30 dnů místně příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, že podaly žádost o vrácení československého státního občanství a že bez jejich zavinění o ní nebylo dosud právoplatně rozhodnuto.

Pracovní poměry zanikají u osob, jež jsem posléze uvedl, jakož i u příslušníků československých vojenských jednotek, kteří jsou německé nebo maďarské národnosti, a to dnem, kdy bude pravoplatně rozhodnuto, že se jim československé státní občanství nezachovává nebo nevrací.

Dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, zanikají - pokud nezanikly již dříve - též pracovní poměry německých a maďarských státních příslušníků národnosti německé nebo maďarské, na něž se nevztahuje ústavní dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské.

Osoby, jejichž pracovní poměry zaniknou podle § 1 navrhovaného zákona, budou povinny pokračovat v práci v dosavadním působišti, bude-li toho třeba ve veřejném zájmu, za podmínek, stanovených pro osoby, přidělené k práci podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. září 1945, č. 71 Sb., t. j. k odstranění a odčinění škod, způsobených válkou a leteckými útoky, jakož i k obnovení hospodářského života rozrušeného válkou.

Zdali pokračování v práci je ve veřejném zájmu, o tom rozhodne okresní úřad ochrany práce, v jehož obvodě je závod, po slyšení zaměstnavatele, závodního zastupitelstva příslušné zájmové organisace a příslušného orgánu jednotného odborového hnutí.

§ 3 navrhované osnovy praví, že pokud byly pracovní poměry osob, uvedených v § 1 předlohy fakticky zrušeny jakýmkoliv způsobem před účinností tohoto zákona, považují se za zrušené i po právu dnem, kdy byly zrušeny.

Pracovní poměry zrušují se dále osobám, které byly uznány vinnými trestním činem podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných soudech lidových, a to ode dne jejich odsouzení, a byly-li již před tím zajištěny nebo vzaty do vyšetřovací vazby, již tímto dnem.

Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, u nichž soud upustil od potrestání podle § 16, odst. 2 dekretu č. 16 Sb. v případech zvláštního zřetele hodných, bylo-li obecně známo nebo bylo-li prokázáno, že obžalovaný jednal s úmyslem prospěti českému nebo slovenskému národu nebo Československé republice či jejím spojencům, nebo jinému obecnému zájmu, nebo že se později svou činností zasloužil o osvobození republiky z nepřátelské moci nebo o nápravu, nebo o zmenšení zla nepřítelem způsobeného a že po svém obrácení na cestě povinností již vytrval.

Osoba, jejíž pracovní poměr byl zrušen podle navrhovaného zákona, nemá nárok na plnění, na které by měla jinak nárok podle zákona nebo smlouvy pro případ předčasného skončení pracovního poměru. Tento zákon se má vztahovat pouze na pracovní poměry, založené soukromo-právní smlouvou, a nemá platit pro pracovní poměry veřejných zaměstnanců, které budou řešeny zvláštním zákonem.

Jménem ústavně-právního výboru doporučuji slavné sněmovně, aby předlohu zákona schválila tak, jak se na ní usnesl výbor soc.-politický. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Pro nedostatečnou presenci přerušuji projednávání pořadu.

Schůze bude pokračovat v 16 hodin.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.

Nebude-li námitek, projednáme nyní čtvrtý odstavec pořadu, poté třetí odstavec a pak zbývající odstavce pořadu. (Námitky nebyly.)

Námitek není.