Návrh nového zákona na čtyřletou dobu studijní odstraní všechny tyto nesnáze, neboť jednotlivé studijní discipliny se dají uspořádat tak, aby přípravné nauky předcházely těm, jež na jich znalosti stavějí; tím bude studium racionelně uspořádáno a posluchač může je v předepsané době absolvovati. Také se dají sem snadno vsunouti některé discipliny rázu teoretického i praktického, které v posledním dvacetiletí nabyly pro zeměměřičskou službu zvláštního významu. (Předsednictví převzal místopředseda Tymeš.)

Rozšíření studia na čtyři léta je také odůvodněno tou skutečností, že na slovenské technice v Bratislavě trvá čtyřletá studijní osnova zeměměřičského inženýrství již od počátku poslední války, od roku 1940. Nebylo by zajisté zdravé, aby v témže státě vycházeli z různých technik inženýři s nestejnou odbornou průpravou a různým oprávněním. Také se zřetelem na rozvoj zeměměřičského studia v jiných státech nutno reformu řešiti co nejrychleji, nemá-li české zeměměřictví zůstati ve vývoji pozadu. Čtyřleté studium zeměměřičské je mimo jiné také ve Varšavě, v Rize, v Helsinkách; v Záhřebě a v Sovětském svazu je zřízena docela samostatná vysoká škola zeměměřičská, jež se člení na pět odborů zeměměřičského inženýrství, vesměs ve studiu devítisemestrovém.

Rozšíření studia zákonem provedené nebude vyžadovati velkého nákladu, neboť na vysoké škole speciálních nauk v Praze jsou nově zaváděné přednášky do osnovy studijní - v počtu asi 18 hodin týdně na semestr přepočítáno - většinou buď přednášeny již na jiných školách, nebo jsou na škole konány již řadu let jako doporučené. V Brně na technice bude třeba zavésti asi osm menších předmětů studijních, jejichž náklad bude zcela nepatrný.

Studium zeměměřičského inženýrství se rozšiřuje navrhovaným zákonem tedy na dobu čtyřletou a kulturní výbor doufá, že toto studium - jeho osnova studijní a zkušební řád - bude upraveno tak, aby splňovalo všechny vědecké a odborné požadavky. Aby byl umožněn přechod k tomuto novému studiu, doporučuje kulturní výbor, aby na vysoké škole speciálních nauk v Praze a na technice dr Edvarda Beneše v Brně byl otevřen první a druhý ročník tohoto studia již ve studijním roce 1946/47. Zároveň doporučuje kulturní výbor ministerstvu školství a osvěty, aby vydalo brzy přechodná ustanovení pro ty dřívější absolventy zeměměřičského inženýrství, kteří si chtějí svoje studia doplniti na čtyřleté oddělení.

Doporučuji, aby Prozatímní Národní shromáždění schválilo navrhovanou osnovu, aby tak byli zajištěni dobře kvalifikovaní odborníci, zejména pro období hospodářské obnovy. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Ke slovu je přihlášen jeden řečník, p. posl. dr Kratochvíl. Dávám mu slovo.

Posl. dr Kratochvíl: Paní a pánové!

Snaha o zvýšení vzdělání je všeobecným zjevem. Proto je samozřejmé a přirozené, že i posluchači, o kterých zde bylo mluveno, posluchači zeměměřičského inženýrství, se pokoušejí, aby jejich vzdělání bylo rozšířeno. Je velmi pravděpodobné, že v budoucnu to budou také farmaceuti, jejichž vzdělání bude rozšířeno na více semestrů. Tento všeobecný zjev je tedy něco, co odpovídá všeobecnému přání po zvýšení vzdělání nejširších vrstev, po zvýšení vzdělání celého našeho národa.

Paní a pánové, návrh má také sociálně-politickou stránku, to jest odčinění křivdy, které jsme dlužni posluchačům zeměměřičského inženýrství. Absolventi zeměměřičského inženýrství nebyli dosud - poněvadž jejich vzdělání bylo šestisemestrové - rovnoprávni s vysokoškolskými absolventy platově a společensky. I po této stránce je třeba tuto osnovu uvážit.

Paní a pánové, klub poslanců sociálně demokratických se vřele přimlouvá za přijetí této osnovy ve znění navrhovaném kulturním výborem a bude pro ni hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji posl. Kazimourovi.

Zpravodaj posl. Kazimour: Vzdávám se slova.

Místopředseda Tymeš: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 články, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími 3 články, nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění zákon ze dne 14. července 1927, č. 115 Sb., o úpravě zeměměřičského studia na vysokých školách technických (tisk 360).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Kazimour: Nejsou.

Místopředseda Tymeš: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání šestého odstavce pořadu, jímž je

6. Zpráva výborů technicko-dopravního, ústavně-právního a rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 210) o stavební obnově (tisk 363).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se jednání o této předloze sloučilo s jednáním o předloze, která je jako odst. 7 pořadu, to je

7. Zpráva výboru rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o návrhu poslanců Štětky, dr Brežného, Fuska, Strechaje, Firta, Lindauera na vydání zákona o daňových úlevách a osvobození od daně domovní na opravy domů prováděné z důvodů poškození válečnými událostmi (tisk 366).

Důvodem pro navrhované sloučení je, že jde o osnovy stavební.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto odstavců? (Námitky nebyly.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou: o odstavci 6 za výbor technicko-dopravní pan posl. inž. Janáček, za výbor ústavně-právní p. posl. dr Bernard, za výbor rozpočtový p. posl. inž. dr Ješ, o odst. 7 za výbor rozpočtový p. poslanec Janouš.

Dávám slovo zpravodaji za výbor technicko-dopravní o odst. 6, p. posl. inž. Janáčkovi.

Zpravodaj posl. inž. Janáček: Dámy a pánové, slavná sněmovno!

Vláda Národní fronty vytyčila si v hlavě 12 svého košického programu za jeden ze svých nejbližších úkolů pomáhati všemožně při opravě nebo znovuvýstavbě v souvislosti s válkou nebo nepřátelskou okupací rozrušených domů a hospodářských budov soukromých i prováděti rekonstrukci zařízení veřejných.

Vláda plníc tento svůj příslib předložila Prozatímnímu Národnímu shromáždění k ústavnímu schválení návrh zákona o stavební obnově, tisk č. 210, který ve spojení se současně projednávaným vládním návrhem zákona o úpravě stavební činnosti a přídělu stavebních hmot, tisk č. 213, má vytvořiti správně-technické, finanční i materiálové předpoklady pro plánovité, cílevědomě řízené a hospodárné vyřešení tohoto obtížného úkolu s hlediska vyšších zájmů všeobecných.

Považuji za nadbytečné šířiti se zde blíže o rozsahu věcných škod způsobených na území našeho státu válkou a nepřátelskou okupací.

Je zajisté všeobecně známo, že zejména na východním Slovensku i v zemi Moravskoslezské zpustošena byla celá území včetně lidských obydlí, továren i hospodářských a výrobních podniků, stejně jako byly postiženy četné kraje i v Čechách, vysídlené okupanty za účelem zřizování vojenských cvičišť a pod., jako na př. na Benešovsku, Sedlčansku a jinde.

Povšechný obrázek o skoro nadlidských úkolech, před kterými naše státní správa na tomto poli své činnosti stojí, můžeme si učiniti ze sdělení pana ministra vnitra Noska v rozpočtovém výboru Prozatímního Národního shromáždění, podle kterého celková výše válečných škod na území Československé republiky se odhaduje na 300 miliard Kčs, z čehož na země historické připadá částka 180 a na Slovensko 120 miliard Kčs. Dotýká se proto předložený návrh zákona o stavební obnově přímo a dalekosáhle zájmů širokých vrstev našeho obyvatelstva, obyvatelstva celého státu, které utrpělo válkou újmu na svém nemovitém majetku. Ale nad to je provedení stavební obnovy nepřímo zájmem nás všech, neboť obnovení našeho hospodářského života v celém jeho rozsahu vyžaduje naléhavě provedení znovuvýstavby válkou poškozených a hospodářsky nezbytných zařízení výrobních, komunikačních, sidlišť atd.

Touto znovuvýstavbou způsobené oživení stavebního ruchu přinese nezbytně s sebou i oživení do všech odvětví našeho národního hospodářství, která se stavební činností přímo nebo nepřímo souvisí.

Je tedy provedení stavební obnovy zájmem eminentně celostátním. Proto je přirozené, že považovali pan předseda vlády Fierlinger a pan ministr dopravy, generál Hasal, do jehož kompetence celá věc v první řadě patří, za účelné, aby ve zvláštní relaci v našem rozhlase o významu projednávané zákonné osnovy promluvili.

Technicko-dopravní výbor Prozatímního Národního shromáždění, kterému bylo prozkoumání vládního návrhu zákona o stavební obnově svěřeno, podrobil proto celý návrh v četných svých schůzích bedlivému studiu po stránce věcné i formální. Jednání výboru bylo o to svízelnější, že se jednalo jednak o zvládnutí materie značně rozsáhlé a v mnohých směrech zcela nové, jednak že pro tíseň časovou těsně před zahájením letošní jarní stavební sezony nebyla osnova podrobena obvyklému meziministerskému řízení a šla z vlády přímo do parlamentu. Připadla tudíž zpravodaji technicko-dopravního výboru nevděčná úloha, některé nejasnosti a mezery v návrhu zákona tím způsobené odstraňovati přímým vyjednáváním s jednotlivými zúčastněnými ministerstvy i předsednictvem vlády během vlastního projednávání osnovy ve výboru. Přes to zůstal původní vládní návrh ve své základní konstrukci v podstatě nezměněn i přes to, že bylo nutno provésti na něm velmi četné změny a přičiniti četné doplňky. Osnova sama se skládá ze 4 částí; část první jedná o správní a technické stránce obnovy, druhá o státní podpoře na obnovu, třetí část o poplatkových úlevách, a konečně čtvrtá část obsahuje ustanovení společná, trestní a závěrečná.

Část první, zahrnující §§ 1 až 15, obsahuje hned v § 1 důležitou definici stavební obnovy, jejímž předmětem jsou stavební objekty všeobecně, t. j. nejen budovy všech druhů soukromé i veřejné, obytné, zemědělské, živnostenské, průmyslové a pod., z veřejných pak radnice, obecní úřadovny, nemocnice, školy, kostely, divadla, tržnice, jatky atd., nýbrž i veřejná a soukromá technická zařízení, jako zařízení vodovodní, kanalisační, komunikační, atd., jak jest to v odst. 3, § 16 zákona uvedeno. Pod pojem "zařízení" dlužno počítati nebo zahrnouti i další technická díla jako mosty, elektrovodná zařízení, vodní díla a pod. Předmětem obnovy jsou tedy všechny objekty a zařízení, jichž je pro osídlení, dopravu i hospodářský a kulturní život rekonstruovaných území zapotřebí.

To je, prosím, zásadní rozdíl od někdejších zákonů o podpoře stavebního ruchu, které měly na mysli výlučně jen zájem tvorby nových, určitě vymezených bytových jednotek.

Důležitou vedoucí zásadou zákona je snaha po jednotném řízení obnovy na celém státním území podle jednotných směrnic a podle objektivních potřeb hospodářského, sociálního i kulturního života tak, jak je pronikavé změny v osídlení obyvatelstva a úkoly hospodářského plánování znovu definovaly. Obnovou nemá proto býti a není sledován prostý návrat v původní stav ani co do počtu rekonstruovaných jednotek, poněvadž se bude obnovovat jenom to, co bude uznáno s vyššího hlediska v zájmu veřejném za nezbytně nutné, ani co do jejich formy, neboť se současně sleduje celková přestavba zpustošených území v duchu technického pokroku a podle zásad urbanistických.

Není totiž sporu o tom, že zejména v těch městech, kde byly zničeny často celé čtvrti, naskýtají se nyní jedinečné možnosti vyřešit novou výstavbu v duchu moderních názorů technických a zdravotnických, jichž by bylo hříchem nevyužít. Z těchto důvodů ukládá osnova zásadně i soukromým vlastníkům hospodářsky potřebných objektů povinnost obnovy, které mohou býti zbaveni jen z vážných příčin podle §u 11, odst. 2 osnovy.

Celkové řízení obnovy musí býti na celém státním území jednotné, musí se řídit podle týchž zásad a směrnic. V rámci časového plánu a pořadí jednotlivých oblastí, jež stanoví vláda, svěřuje se celé řízení obnovy a dozor nad jejím prováděním a vydáváním závazných směrnic ministerstvu dopravy, veřejná správa technická.

Provádění obnovy, zejména pokud se týče vydávání výměrů o obnově a jmenování zmocněnců pro obnovu, je svěřeno zemským národním výborům, na Slovensku státním stavebním úřadům.

Pro účely rychlého a při tom odborně prováděného řízení o obnově vytváří osnova potřebné pomocné správní orgány, zemské, na Slovensku okresní a oblastní komise pro obnovu, a orgány výkonné, zmocněnce pro obnovu, a zjednodušuje a zkracuje i vlastní řízení podle platných stavebních předpisů.

Obvyklé řízení o plánech upravovacích a jich potvrzování je nahrazeno řízením podle § 7 a výměrem o obnově podle § 8, řízení parcelační ustanoveními §§ 9 a 10 o úpravě pozemkového vlastnictví a opatření stavebních ploch, jimiž je řešena otázka tvorby vyhovujících stavenišť a jich opatření i cestou zkráceného řízení vyvlastňovacího podle § 10.