Zpravodaj posl. inž. dr Ješ: Paní a pánové!

Rozpočtový výbor uvažoval o předložené osnově zejména s hlediska hospodářského a posoudil její dosah pro veškeré naše hospodářství jak veřejné, tak soukromé. Základní myšlenky, kterými je vedena tato osnova, jsou asi ty, že provedení stavební obnovy není zájmem jednotlivců, nýbrž zájmem veřejným. Proto musí být na jedné straně z veřejných prostředků podporována, na druhé straně veřejnými úřady řízena. Při tom se neruší zásada soukromého vlastnictví stavebních objektů, ale dalekosáhle se omezuje a podřizuje se zájmům veřejným disposiční právo těmito objekty, jakož i pozemky.

Protože zůstává zachováno vlastnictví u stavebních objektů, provádí se zásadně obnova na účet vlastníka. Stát mu však provedení této obnovy umožňuje finančně tím, že mu poskytuje záruku za zápůjčku, kterou si vlastník normálním způsobem opatří u peněžního ústavu, a stát pak platí za vlastníka úrok i úmor této zápůjčky, takže prakticky tímto úrokem a úmorem uhradí stát náklad na obnovu.

Ale tato zásada je omezena požadavkem, aby provedením obnovy nebyl vlastník bezdůvodně obohacen. Proto se státní příspěvek na úrok a úmor snižuje postupně jednak o tolik, oč výnos nového objektu bude vyšší než objektu dřívějšího, s přihlédnutím k amortisaci dřívějšího objektu, jednak o to, oč důchod fysického majitele převyšuje jistý limit 120.000 Kčs ročně, resp. oč výnos osoby právnické převyšuje hodnotu, kterou uváděl pan zpravodaj výboru technicko-dopravního. Tím se zavádí jisté sociální vyrovnání v tom smyslu, že sociálně slabým se nahrazuje prakticky všechno, oč válečnými událostmi přišli, kdežto osoby s většími důchody musí také na tyto škody přiměřeně přispívat. Z této zásady také vyplývá, že státní podpora poskytne se jen potud, pokud náklad na obnovu není uhrazen náhradou válečné škody, poskytnutou podle jiných ustanovení. Pokud by pak taková náhrada nebo podpora byla udělena teprve potom, když byla uzavřena zaručená zápůjčka, musí takové podpory být použito pro splácení nebo částečné splacení této zápůjčky.

Finančních otázek se dotýká zejména druhá část osnovy, kdežto první část se týká zejména otázek administrativních a obsahuje ustanovení, která se v podstatě podobají oněm, jež byla obsažena v dřívějších zákonech o stavebním ruchu, ale s tím závažným rozdílem, na který již pan inž. Janáček upozornil, že tu nejde pouze o budovy obytné, nýbrž o všechny druhy stavebních objektů, které byly válkou zasaženy, takže na rozdíl od dřívějších zákonů o stavebním ruchu nejedná se zde pouze o podporu nebo o náhradu soukromé podnikavosti v oboru bytovém, nýbrž o úkol zcela jiného rázu.

Finanční dosah osnovy je vyjádřen zejména v § 21, který stanoví, že stát převezme záruky za zápůjčky na obnovené stavební objekty do výše 10 miliard korun. Tato velmi značná částka ovšem zdaleka nevyčerpává celý rozsah válečných škod na stavebních objektech, ale jest uvažována vzhledem k tomu, že značná část objektů, pokud nevyhovují požadavkům novodobé výstavby měst a obcí, nebude obnovována, že některé, zejména menší opravy budou prováděny prostředky soukromými a že konečně v obecném případě státní záruka nebude dosahovat celé výše škody.

Po stránce rozpočtové budou ovšem státní příspěvky z těchto záruk, příspěvky na úrok a úmor, součástí řádného rozpočtu, ale v letošním roce se z toho prakticky uplatní jen malá část. Až budou uvolněny všechny státní záruky v povolené výši 10 miliard, bude potřebí na jejich roční úrokování a umořování, předpokládáme-li úrok 3 % a úmor 1 %, roční částky asi 400 mil. Kčs. V letošním roce, poněvadž samo odklizení trosek a práce přípravné zaberou mnoho času, dojde patrně k výstavbě většiny objektů až ke konci roku, takže z uzavřených zápůjček by prakticky přicházela v úvahu aniuta až v roce příštím, až snad na výjimečné případy, které by pro letošní rok činily částku nepatrnou. A tyto poměrně malé částky by bylo možno vždy z řádného rozpočtu uhradit přesunem z rozpočtových položek jiných.

Kromě toho vzniknou státní správě ještě výdaje, spojené s činností zvláštních orgánů administrativních, to jest zemských, okresních a oblastních komisí podle § 2, odst. 4, dále náklady na odstranění ssutin a trosek oněch objektů, které už nebudou obnovovány podle § 5, odst. 4, a konečně náklady na odborné zjištění výše škod a stavebního stavu podle § 6. Na tyto výdaje je z větší části pamatováno ve státním rozpočtu na letošní rok v tit. 2, odd. 17, písm. e, kde na odstraňování trosek je pamatováno částkou 250 mil. Kčs, a v následující položce na opatření technických podkladů obnovy, t. j. odhadů a zjištění, částkou 30 mil. Kčs. Tyto částky ovšem nebudou asi postačovat, ale rozpočet mimořádný obsahuje dosti položek jiných, z nichž přesunem, virementem, bude možno tyto důležité položky doplnit tak, aby stavební práce nějak neuvázly.

Z toho je zřejmé, že provedením této osnovy nevzniknou státu žádné výdaje, které by nebyly kryty řádným, resp. mimořádným státním rozpočtem. Ale chtěl bych upozornit slavnou sněmovnu, že hospodářsky nemůžeme se na osnovu dívat jenom s hlediska státních financí, nýbrž že musíme velmi pozorně dbát na to, že zde hrozí hospodářské nebezpečí. Tím, že prakticky, anebo v mnohých případech, náklad na provedení obnovy bude státem uhrazen, ztrácí se nám důležitý moment hospodárnosti, podněcovaný tehdy, když náklady a výdaje jdou na účet soukromý. Je tedy třeba tento chybějící moment hospodárnosti nahradit zvýšenou odpovědností orgánů, které budou prováděním obnovy pověřeny, poněvadž na nich záleží, zda stavby a opravy, které podle tohoto zákona budou prováděny, budou provedeny opravdu ekonomicky s využitím všech moderních metod stavebních a s náležitým užitím výkonnosti lidské i strojové. Po té stránce spočívá velká odpovědnost jak na orgánech úředních, tak na civilních technicích, inženýrech, stavitelech a j., a také na stavebním dělnictvu. Musíme se postarat o to, aby všichni tito činitelé, na nichž řádné provedení stavební obnovy závisí, si byli plně vědomi svých úkolů, aby se jim také poskytly možnosti, aby je mohli splnit. Musíme se postarat o to, aby naše stavební dělnictvo, které je stále považováno za parobka v souřadnosti s kategoriemi jinými, bylo náležitým způsobem honorováno, aby mohlo pracovat za oněch ztížených podmínek, které provázejí stavební práci na rozdíl od práce v průmyslových podnicích, neboť stavební dělník je vydán jednak nebezpečí částečné zaměstnanosti pro sezonní povahu stavebnictví, jednak musí pracovat při podmínkách mnohem nepříznivějších, poškozujících jeho zdraví, jeho šatstvo, jeho obuv, a musíme mu tuto práci usnadnit náležitou úpravou mezd.

Musíme také pamatovat na to, aby stavební podniky, provádějící stavbu, byly řádně vybaveny strojním a pomocným inventářem, který nám byl za války okupantský i organisacemi mnohde zničen a ukraden, musíme naše stavební živnostníky a podnikatele soustavně povzbuzovat k tomu, aby užívali nových metod, aby se neomezovali na to, co znají z dřívějška, a hledali poučení doma i v cizině o tom, jak účelně a hospodárně stavby provádět. Musíme konečně pečovat o to, aby veřejná správa technická byla řádně vybavena náležitým počtem odborně vzdělaných, dobře honorovaných a ke svému úkolu plně vybavených úředníků, a musíme také její organisaci uzpůsobit tak, aby nebyla pouhým přívěskem ministerstva jiného, nýbrž aby byla skutečně samostatným resortem veřejné správy, který by byl s to věnovat se právě oněm velkým úkolům rekonstrukce a výstavby. (Potlesk.)

Uzavíraje tuto zprávu myslím, že jsem povinen zvlášť ocenit práci, kterou této osnově věnoval pan zpravodaj technicko-dopravního výboru kolega inž. Janáček. (Potlesk.) Nebudu snad křivdit jiným pánům zpravodajům, řeknu-li, že málokterý z nich byl postaven před úkol tak těžký a obtížný, jako on v tomto případě, kdy osnova původně koncipovaná pouze pro země české musila být bez náležitého připomínkového řízení přepracována k působnosti celostátní, při čemž se zvláště ukázalo, jak nedokonale a různorodě máme organisovanou technickou správu v zemí českých a na Slovensku. To je také jeden z důvodů, pro něž musíme této organisaci veřejné správy věnovat pozornost. Pan kolega inž. Janáček se věnoval této práci s takovou pílí a úspěchem, že mu, myslím, náleží dík celé sněmovny.

Jménem rozpočtového výboru dovoluji si doporučiti, aby osnova byla schválena ve znění, na kterém se usnesl výbor technicko-dopravní. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový o odstavci 7, panu posl. Janoušovi.

Zpravodaj posl. Janouš: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Osnova, pro kterou jsem zpravodajem, není tak významná svým obsahem, jako svou historií. Je to první ze zákonů t. zv. iniciativních, a přes to, že iniciativa vyšla ze řad komunistických poslanců, stala se osnovou Národní fronty, a proto je její politický význam veliký, neboť tímto činem dokázala Národní fronta svoji životaschopnost a oprávněnost v řízení našich státních věcí.

Proti původnímu znění bylo ovšem třeba osnovu přepracovat. Přes to, že navrhovatelé měli na mysli pomoc stavebníkům, musila se stát pouze rámcovou osnovou v řadě zákonitých opatření pro obnovu a nápravu válečných škod. Bylo třeba zladit zájmy stavebníků s finančními zájmy samosprávných celků.

Proto ministerstvo financí ústy svého zástupce prohlásilo, že osnova nemůže být přijata tak, jak byla původně navržena, a musili jsme v rozpočtovém výboru řadu paragrafů úplně přepracovat. Doufám, že se rozpočtovému výboru podařilo zcela splnit úkol naň vložený a zladit tyto zájmy tak, aby bylo vyhověno stavebníkům a zároveň aby byl obhájen zájem státní pokladny.

Do určité míry je tato osnova zúžením proti původnímu návrhu, protože nebude obsahovat osvobození od daní, nýbrž pouze daňové úlevy stavebníkům, a to jak v dani činžovní, tak i v dani domovní třídní. Ministerstvo financí poukazuje na ten fakt, že v našich českých zemích máme více než 600.000 domů, které spadají do I. a II. stupnice daně třídní škálou 5-10 Kčs. Kdyby byla bývala přijata prvá osnova v celém znění, bylo by to znamenalo pro postižené obce velké finanční úbytky. Takto se nám to podařilo napravit a osnova splní svůj rámcový úkol.

V závěru bych chtěl prohlásit, že v našich zemích není tak veliká bytová kultura jako v zemích pokrokových a že my, chceme-li aby naše země byla vzorem pokroku, musíme i po této stránce bytové kultury dohánět rozdíl, který nás dělí od ostatních zemí, a domnívám se, že jedním z opatření, které tento rozdíl dožene, je právě projednávaná osnova.

Doporučuji jménem rozpočtového výboru, aby osnova tak, jak byla předložena ke schválení rozpočtovým výborem, byla Prozatímním Národním shromážděním odhlasována. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Nyní přikročíme ke společné rozpravě.

Přihlášeni jsou tito řečníci: pp. posl. Žáčková-Batková, Chomutovský, Souček, Zeminová, Svoboda, Urbánek a Bartoš.

Dávám slovo pí. posl. Žáčkové-Batkové.

Posl. Žáčková-Batková: Slavná sněmovno, pánové a paní!

Návrh zákona o stavební obnově bude jistě celou československou veřejností a zejména veřejností v zemi Moravskoslezské velmi srdečně uvítán. Zejména my v zemi Moravskoslezské volali jsme již velmi dlouho po tom, aby byl dán zákonný podklad pro urychlení všech prací, spojených s výstavbou zničených, rozbořených a zdeptaných území v naší zemi.

Právě v těchto dnech, slavná sněmovno, prožíváme my ve Slezsku a na Moravě tiché jubileum dnů, kdy probíhala takřka celou jižní Moravou a Slezskem fronta se všemi svými těžkými účinky. Vzpomínáme také zejména pocitů, které se nás v těch dnech zmocnily. Byl to jednak pocit velké, radostné úlevy, že se naplnil osud okupantů, pocit velké radostné úlevy nad tím, že se blíží osvobozenecká vojska, ale byl to také pocit určité nejistoty, kolik z nás a kdo z nás se dočká dnů osvobození. Dočkali jsme se, ale bylo ovšem hodně obětí, kterých také v těchto dnech vzpomínáme.

Chtěla bych však pri příležitosti projednávání této osnovy vzpomenouti, že to byly vedle východního Slovenska právě kraje země Moravskoslezské, které byly frontou, ale také před tím okupací a všemi následky války nejvíce poškozeny.

Chci zde vzpomenout, že je třeba, aby právě v rámci zákona o stavební obnově byly všechny práce spojené s obnovou zničených území prováděny zrychleným tempem, tak, aby vesměs chudí lidé, zemědělci, živnostníci, dělníci, kteří bydlí v soukromých činžovních domech ve Velkém Brně, a malí úředníci, kteří pozbyli svých obydlí a bydlí dočasně v bytech nepřiměřených, se brzy dočkali toho, že budou moci bydlet v bytech opravdu slušných.

Chci uvésti v několika číslicích, jak některé kraje země Moravskoslezské byly postiženy. Můj klubovní kolega Urbánek bude zde jistě mluvit o potřebách opavského Slezska, které pro naši zemi Moravskoslezskou je východním Slovenskem, protože tam se právě fronta přehnala se všemi svými těžkými důsledky nejtíže. Druhý můj klubovní kolega Bartoš jistě promluví o tom, jak strašně probíhala fronta na jižní Moravě, a mně dovolte jen připomenout, že v těch dnech, kdy se vracela vláda z Košic zničenými kraji Moravy, když viděla, jak je těžce postiženo Břeclavsko, Mikulovsko, Hodonínsko, Hustopečsko, Židlochovicko, Znojemsko, Moravské Krumlovsko, jak nesmírně těžce jsou postiženy kraje Brno-venkov a Velké Brno, tenkráte z úst všech vládních činitelů dostalo se nám závazného slibu, že to bude právě Morava a Slezsko, kterým se dostane prvé organisované pomoci tím, že budou zmobilisovány všechny výrobní síly za tím účelem, aby zničené kraje země Moravskoslezské mohly být velmi rychle obnoveny.

Chci zde vzpomenout také jedné části země Moravskoslezské, totiž Drahanské vysočiny a Vyškovska v obvodu vyškovské střelnice, kde bylo v době okupace v letech 1941 až 1942 nuceně vystěhováno 33 obcí. 5.000 rodin a 25.000 obyvatel, sedláků, ze kterých se stali bezzemci, malých dělníků a živnostníků muselo opustit své domovy bez náhrady za svůj majetek movitý a nemovitý a museli být z milosti živeni a vydržováni svými příbuznými po celou dobu okupace. Právě tomuto kraji, v jehož prospěch jsem podala interpelaci tisk 202, by bylo třeba urychleně pomoci, protože v 33 obcích na Drahanské vysočině a na Vyškovsku čeká sta polorozbořených a sta zničených budov, aby byly znovu opraveny a vystavěny, aby se lidé, kteří tam dnes bydlí ve sklepích, kůlnách a stodolách, mohli zase nastěhovat do řádných lidských obydlí. (Potlesk.)

Přesný návrh, jak jim pomoci, byl podán také ostatními poslaneckými kluby. Ve své interpelaci jsem zdůrazňovala, že těmto lidem, kteří se vrátili ještě ve dnech, kdy dozníval boj na frontě, kteří se vrátili, aby obdělávali svou půdu trním a hložím zarostlou, aby každý její kousek byl obdělán ve prospěch výživy národa, že těmto lidem se musí dostat rychlé pomoci jednak uvolněním a mobilisací vkladů, jednak tím, že se jim dostane obydlí a všeho toho, co pro své živnosti a k svému živobytí potřebují. (Potlesk.)

Slavná sněmovno, chci zde však ještě dále uvésti, že je také třeba, aby zvláštní komise - ale ne jenom komise, protože pouhé vysílání komisí do postižených krajů nestačí - aby lidé odpovědní, kteří budou určovat rozsah prováděných prací, se sami přišli podívat ještě jednou na těžce postižený kraj Brno-venkov. Z 91 obcí je 51 nesmírně těžce postiženo, 956 domů je zničeno úplně, 4.377 domů je polorozbořených, a škody, které zde byly dosud zjištěny, se odhadují na 350 mil. Kčs. V této částce však ještě nejsou zahrnuty škody na veřejných budovách. Uvedu jenom, že za bojů o svobodu přišlo o život 445 lidí a 470 bylo těžce zraněno. Veškeré domácí zařízení, bytové zařízení, šatstvo - to všecko bylo zničeno, takže v obvodu Brno-venkov je dnes 11.000 rodin dělníků z Velkého Brna, malých zemědělců, živnostníků a drobných úředníků, které potřebují nutně, aby žádost okres. národního výboru Brno-venkov, jež byla podána na příslušná místa za tím účelem, aby bylo rychle pomoženo, byla také s největším urychlením vyřízena.

Slavná sněmovno, v okrese Brno-venkov je 5 těžce poškozených obcí. Jsou to Ořechovičky, Ořechov, Tikovice, Říčany a Soběšice, jež jsou téměř úplně zničeny. Vláda jim poskytla úvěr 5 mil. Kčs, který ovšem bude odpočítán od náhrady za utrpěné škody. Znamená to tedy, že skutečné výpomoci se jim v této době ještě nedostalo.