Zpravodaj posl. inž. dr Ješ:
Paní a pánové!
Rozpočtový výbor uvažoval
o předložené osnově zejména s hlediska
hospodářského a posoudil její dosah
pro veškeré naše hospodářství
jak veřejné, tak soukromé. Základní
myšlenky, kterými je vedena tato osnova, jsou asi
ty, že provedení stavební obnovy není
zájmem jednotlivců, nýbrž zájmem
veřejným. Proto musí být na jedné
straně z veřejných prostředků
podporována, na druhé straně veřejnými
úřady řízena. Při tom se neruší
zásada soukromého vlastnictví stavebních
objektů, ale dalekosáhle se omezuje a podřizuje
se zájmům veřejným disposiční
právo těmito objekty, jakož i pozemky.
Protože zůstává
zachováno vlastnictví u stavebních objektů,
provádí se zásadně obnova na účet
vlastníka. Stát mu však provedení této
obnovy umožňuje finančně tím,
že mu poskytuje záruku za zápůjčku,
kterou si vlastník normálním způsobem
opatří u peněžního ústavu,
a stát pak platí za vlastníka úrok
i úmor této zápůjčky, takže
prakticky tímto úrokem a úmorem uhradí
stát náklad na obnovu.
Ale tato zásada je omezena požadavkem,
aby provedením obnovy nebyl vlastník bezdůvodně
obohacen. Proto se státní příspěvek
na úrok a úmor snižuje postupně jednak
o tolik, oč výnos nového objektu bude vyšší
než objektu dřívějšího,
s přihlédnutím k amortisaci dřívějšího
objektu, jednak o to, oč důchod fysického
majitele převyšuje jistý limit 120.000 Kčs
ročně, resp. oč výnos osoby právnické
převyšuje hodnotu, kterou uváděl pan
zpravodaj výboru technicko-dopravního. Tím
se zavádí jisté sociální vyrovnání
v tom smyslu, že sociálně slabým
se nahrazuje prakticky všechno, oč válečnými
událostmi přišli, kdežto osoby s většími
důchody musí také na tyto škody přiměřeně
přispívat. Z této zásady také
vyplývá, že státní podpora poskytne
se jen potud, pokud náklad na obnovu není uhrazen
náhradou válečné škody, poskytnutou
podle jiných ustanovení. Pokud by pak taková
náhrada nebo podpora byla udělena teprve potom,
když byla uzavřena zaručená zápůjčka,
musí takové podpory být použito pro
splácení nebo částečné
splacení této zápůjčky.
Finančních otázek se
dotýká zejména druhá část
osnovy, kdežto první část se týká
zejména otázek administrativních a obsahuje
ustanovení, která se v podstatě podobají
oněm, jež byla obsažena v dřívějších
zákonech o stavebním ruchu, ale s tím
závažným rozdílem, na který již
pan inž. Janáček upozornil, že
tu nejde pouze o budovy obytné, nýbrž o všechny
druhy stavebních objektů, které byly válkou
zasaženy, takže na rozdíl od dřívějších
zákonů o stavebním ruchu nejedná se
zde pouze o podporu nebo o náhradu soukromé podnikavosti
v oboru bytovém, nýbrž o úkol zcela
jiného rázu.
Finanční dosah osnovy je vyjádřen
zejména v § 21, který stanoví, že
stát převezme záruky za zápůjčky
na obnovené stavební objekty do výše
10 miliard korun. Tato velmi značná částka
ovšem zdaleka nevyčerpává celý
rozsah válečných škod na stavebních
objektech, ale jest uvažována vzhledem k tomu,
že značná část objektů,
pokud nevyhovují požadavkům novodobé
výstavby měst a obcí, nebude obnovována,
že některé, zejména menší
opravy budou prováděny prostředky soukromými
a že konečně v obecném případě
státní záruka nebude dosahovat celé
výše škody.
Po stránce rozpočtové
budou ovšem státní příspěvky
z těchto záruk, příspěvky
na úrok a úmor, součástí řádného
rozpočtu, ale v letošním roce se z toho
prakticky uplatní jen malá část. Až
budou uvolněny všechny státní záruky
v povolené výši 10 miliard, bude potřebí
na jejich roční úrokování a
umořování, předpokládáme-li
úrok 3 % a úmor 1 %, roční částky
asi 400 mil. Kčs. V letošním roce, poněvadž
samo odklizení trosek a práce přípravné
zaberou mnoho času, dojde patrně k výstavbě
většiny objektů až ke konci roku, takže
z uzavřených zápůjček
by prakticky přicházela v úvahu aniuta
až v roce příštím, až
snad na výjimečné případy,
které by pro letošní rok činily částku
nepatrnou. A tyto poměrně malé částky
by bylo možno vždy z řádného
rozpočtu uhradit přesunem z rozpočtových
položek jiných.
Kromě toho vzniknou státní
správě ještě výdaje, spojené
s činností zvláštních orgánů
administrativních, to jest zemských, okresních
a oblastních komisí podle § 2, odst. 4, dále
náklady na odstranění ssutin a trosek oněch
objektů, které už nebudou obnovovány
podle § 5, odst. 4, a konečně náklady
na odborné zjištění výše
škod a stavebního stavu podle § 6. Na tyto výdaje
je z větší části pamatováno
ve státním rozpočtu na letošní
rok v tit. 2, odd. 17, písm. e, kde na odstraňování
trosek je pamatováno částkou 250 mil. Kčs,
a v následující položce na opatření
technických podkladů obnovy, t. j. odhadů
a zjištění, částkou 30 mil. Kčs.
Tyto částky ovšem nebudou asi postačovat,
ale rozpočet mimořádný obsahuje dosti
položek jiných, z nichž přesunem,
virementem, bude možno tyto důležité položky
doplnit tak, aby stavební práce nějak neuvázly.
Z toho je zřejmé, že
provedením této osnovy nevzniknou státu žádné
výdaje, které by nebyly kryty řádným,
resp. mimořádným státním rozpočtem.
Ale chtěl bych upozornit slavnou sněmovnu, že
hospodářsky nemůžeme se na osnovu dívat
jenom s hlediska státních financí, nýbrž
že musíme velmi pozorně dbát na to,
že zde hrozí hospodářské nebezpečí.
Tím, že prakticky, anebo v mnohých případech,
náklad na provedení obnovy bude státem uhrazen,
ztrácí se nám důležitý
moment hospodárnosti, podněcovaný tehdy,
když náklady a výdaje jdou na účet
soukromý. Je tedy třeba tento chybějící
moment hospodárnosti nahradit zvýšenou odpovědností
orgánů, které budou prováděním
obnovy pověřeny, poněvadž na nich záleží,
zda stavby a opravy, které podle tohoto zákona budou
prováděny, budou provedeny opravdu ekonomicky s využitím
všech moderních metod stavebních a s náležitým
užitím výkonnosti lidské i strojové.
Po té stránce spočívá velká
odpovědnost jak na orgánech úředních,
tak na civilních technicích, inženýrech,
stavitelech a j., a také na stavebním dělnictvu.
Musíme se postarat o to, aby všichni tito činitelé,
na nichž řádné provedení stavební
obnovy závisí, si byli plně vědomi
svých úkolů, aby se jim také poskytly
možnosti, aby je mohli splnit. Musíme se postarat
o to, aby naše stavební dělnictvo, které
je stále považováno za parobka v souřadnosti
s kategoriemi jinými, bylo náležitým
způsobem honorováno, aby mohlo pracovat za oněch
ztížených podmínek, které provázejí
stavební práci na rozdíl od práce
v průmyslových podnicích, neboť
stavební dělník je vydán jednak nebezpečí
částečné zaměstnanosti pro
sezonní povahu stavebnictví, jednak musí
pracovat při podmínkách mnohem nepříznivějších,
poškozujících jeho zdraví, jeho šatstvo,
jeho obuv, a musíme mu tuto práci usnadnit náležitou
úpravou mezd.
Musíme také pamatovat na to,
aby stavební podniky, provádějící
stavbu, byly řádně vybaveny strojním
a pomocným inventářem, který nám
byl za války okupantský i organisacemi mnohde zničen
a ukraden, musíme naše stavební živnostníky
a podnikatele soustavně povzbuzovat k tomu, aby užívali
nových metod, aby se neomezovali na to, co znají
z dřívějška, a hledali poučení
doma i v cizině o tom, jak účelně
a hospodárně stavby provádět. Musíme
konečně pečovat o to, aby veřejná
správa technická byla řádně
vybavena náležitým počtem odborně
vzdělaných, dobře honorovaných a ke
svému úkolu plně vybavených úředníků,
a musíme také její organisaci uzpůsobit
tak, aby nebyla pouhým přívěskem ministerstva
jiného, nýbrž aby byla skutečně
samostatným resortem veřejné správy,
který by byl s to věnovat se právě
oněm velkým úkolům rekonstrukce a
výstavby. (Potlesk.)
Uzavíraje tuto zprávu myslím,
že jsem povinen zvlášť ocenit práci,
kterou této osnově věnoval pan zpravodaj
technicko-dopravního výboru kolega inž. Janáček.
(Potlesk.) Nebudu snad křivdit jiným pánům
zpravodajům, řeknu-li, že málokterý
z nich byl postaven před úkol tak těžký
a obtížný, jako on v tomto případě,
kdy osnova původně koncipovaná pouze pro
země české musila být bez náležitého
připomínkového řízení
přepracována k působnosti celostátní,
při čemž se zvláště ukázalo,
jak nedokonale a různorodě máme organisovanou
technickou správu v zemí českých
a na Slovensku. To je také jeden z důvodů,
pro něž musíme této organisaci veřejné
správy věnovat pozornost. Pan kolega inž. Janáček se
věnoval této práci s takovou pílí
a úspěchem, že mu, myslím, náleží
dík celé sněmovny.
Jménem rozpočtového
výboru dovoluji si doporučiti, aby osnova byla schválena
ve znění, na kterém se usnesl výbor
technicko-dopravní. (Potlesk.)
Místopředseda Tymeš:
Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový
o odstavci 7, panu posl. Janoušovi.
Zpravodaj posl. Janouš: Slavná
sněmovno, paní a pánové!
Osnova, pro kterou jsem zpravodajem, není
tak významná svým obsahem, jako svou historií.
Je to první ze zákonů t. zv. iniciativních,
a přes to, že iniciativa vyšla ze řad
komunistických poslanců, stala se osnovou Národní
fronty, a proto je její politický význam
veliký, neboť tímto činem dokázala
Národní fronta svoji životaschopnost a oprávněnost
v řízení našich státních
věcí.
Proti původnímu znění
bylo ovšem třeba osnovu přepracovat. Přes
to, že navrhovatelé měli na mysli pomoc stavebníkům,
musila se stát pouze rámcovou osnovou v řadě
zákonitých opatření pro obnovu a nápravu
válečných škod. Bylo třeba zladit
zájmy stavebníků s finančními
zájmy samosprávných celků.
Proto ministerstvo financí ústy
svého zástupce prohlásilo, že osnova
nemůže být přijata tak, jak byla původně
navržena, a musili jsme v rozpočtovém
výboru řadu paragrafů úplně
přepracovat. Doufám, že se rozpočtovému
výboru podařilo zcela splnit úkol naň
vložený a zladit tyto zájmy tak, aby bylo vyhověno
stavebníkům a zároveň aby byl obhájen
zájem státní pokladny.
Do určité míry je tato
osnova zúžením proti původnímu
návrhu, protože nebude obsahovat osvobození
od daní, nýbrž pouze daňové úlevy
stavebníkům, a to jak v dani činžovní,
tak i v dani domovní třídní.
Ministerstvo financí poukazuje na ten fakt, že v našich
českých zemích máme více než
600.000 domů, které spadají do I. a II. stupnice
daně třídní škálou 5-10
Kčs. Kdyby byla bývala přijata prvá
osnova v celém znění, bylo by to znamenalo
pro postižené obce velké finanční
úbytky. Takto se nám to podařilo napravit
a osnova splní svůj rámcový úkol.
V závěru bych chtěl
prohlásit, že v našich zemích není
tak veliká bytová kultura jako v zemích
pokrokových a že my, chceme-li aby naše země
byla vzorem pokroku, musíme i po této stránce
bytové kultury dohánět rozdíl, který
nás dělí od ostatních zemí,
a domnívám se, že jedním z opatření,
které tento rozdíl dožene, je právě
projednávaná osnova.
Doporučuji jménem rozpočtového
výboru, aby osnova tak, jak byla předložena
ke schválení rozpočtovým výborem,
byla Prozatímním Národním shromážděním
odhlasována. (Potlesk.)
Místopředseda Tymeš:
Nyní přikročíme ke společné
rozpravě.
Přihlášeni jsou tito
řečníci: pp. posl. Žáčková-Batková,
Chomutovský, Souček, Zeminová,
Svoboda, Urbánek a Bartoš.
Dávám slovo pí. posl.
Žáčkové-Batkové.
Posl. Žáčková-Batková:
Slavná sněmovno, pánové a paní!
Návrh zákona o stavební
obnově bude jistě celou československou veřejností
a zejména veřejností v zemi Moravskoslezské
velmi srdečně uvítán. Zejména
my v zemi Moravskoslezské volali jsme již velmi
dlouho po tom, aby byl dán zákonný podklad
pro urychlení všech prací, spojených
s výstavbou zničených, rozbořených
a zdeptaných území v naší
zemi.
Právě v těchto
dnech, slavná sněmovno, prožíváme
my ve Slezsku a na Moravě tiché jubileum dnů,
kdy probíhala takřka celou jižní Moravou
a Slezskem fronta se všemi svými těžkými
účinky. Vzpomínáme také zejména
pocitů, které se nás v těch dnech
zmocnily. Byl to jednak pocit velké, radostné úlevy,
že se naplnil osud okupantů, pocit velké radostné
úlevy nad tím, že se blíží
osvobozenecká vojska, ale byl to také pocit určité
nejistoty, kolik z nás a kdo z nás se
dočká dnů osvobození. Dočkali
jsme se, ale bylo ovšem hodně obětí,
kterých také v těchto dnech vzpomínáme.
Chtěla bych však pri příležitosti
projednávání této osnovy vzpomenouti,
že to byly vedle východního Slovenska právě
kraje země Moravskoslezské, které byly frontou,
ale také před tím okupací a všemi
následky války nejvíce poškozeny.
Chci zde vzpomenout, že je třeba,
aby právě v rámci zákona o stavební
obnově byly všechny práce spojené s obnovou
zničených území prováděny
zrychleným tempem, tak, aby vesměs chudí
lidé, zemědělci, živnostníci,
dělníci, kteří bydlí v soukromých
činžovních domech ve Velkém Brně,
a malí úředníci, kteří
pozbyli svých obydlí a bydlí dočasně
v bytech nepřiměřených, se brzy
dočkali toho, že budou moci bydlet v bytech opravdu
slušných.
Chci uvésti v několika
číslicích, jak některé kraje
země Moravskoslezské byly postiženy. Můj
klubovní kolega Urbánek bude zde jistě
mluvit o potřebách opavského Slezska, které
pro naši zemi Moravskoslezskou je východním
Slovenskem, protože tam se právě fronta přehnala
se všemi svými těžkými důsledky
nejtíže. Druhý můj klubovní kolega
Bartoš jistě promluví o tom, jak strašně
probíhala fronta na jižní Moravě, a
mně dovolte jen připomenout, že v těch
dnech, kdy se vracela vláda z Košic zničenými
kraji Moravy, když viděla, jak je těžce
postiženo Břeclavsko, Mikulovsko, Hodonínsko,
Hustopečsko, Židlochovicko, Znojemsko, Moravské
Krumlovsko, jak nesmírně těžce jsou
postiženy kraje Brno-venkov a Velké Brno, tenkráte
z úst všech vládních činitelů
dostalo se nám závazného slibu, že to
bude právě Morava a Slezsko, kterým se dostane
prvé organisované pomoci tím, že budou
zmobilisovány všechny výrobní síly
za tím účelem, aby zničené
kraje země Moravskoslezské mohly být velmi
rychle obnoveny.
Chci zde vzpomenout také jedné
části země Moravskoslezské, totiž
Drahanské vysočiny a Vyškovska v obvodu
vyškovské střelnice, kde bylo v době
okupace v letech 1941 až 1942 nuceně vystěhováno
33 obcí. 5.000 rodin a 25.000 obyvatel, sedláků,
ze kterých se stali bezzemci, malých dělníků
a živnostníků muselo opustit své domovy
bez náhrady za svůj majetek movitý a nemovitý
a museli být z milosti živeni a vydržováni
svými příbuznými po celou dobu okupace.
Právě tomuto kraji, v jehož prospěch
jsem podala interpelaci tisk 202, by bylo třeba urychleně
pomoci, protože v 33 obcích na Drahanské vysočině
a na Vyškovsku čeká sta polorozbořených
a sta zničených budov, aby byly znovu opraveny a
vystavěny, aby se lidé, kteří tam
dnes bydlí ve sklepích, kůlnách a
stodolách, mohli zase nastěhovat do řádných
lidských obydlí. (Potlesk.)
Přesný návrh, jak jim
pomoci, byl podán také ostatními poslaneckými
kluby. Ve své interpelaci jsem zdůrazňovala,
že těmto lidem, kteří se vrátili
ještě ve dnech, kdy dozníval boj na frontě,
kteří se vrátili, aby obdělávali
svou půdu trním a hložím zarostlou,
aby každý její kousek byl obdělán
ve prospěch výživy národa, že těmto
lidem se musí dostat rychlé pomoci jednak uvolněním
a mobilisací vkladů, jednak tím, že
se jim dostane obydlí a všeho toho, co pro své
živnosti a k svému živobytí potřebují.
(Potlesk.)
Slavná sněmovno, chci zde
však ještě dále uvésti, že
je také třeba, aby zvláštní komise
- ale ne jenom komise, protože pouhé vysílání
komisí do postižených krajů nestačí
- aby lidé odpovědní, kteří
budou určovat rozsah prováděných prací,
se sami přišli podívat ještě jednou
na těžce postižený kraj Brno-venkov. Z
91 obcí je 51 nesmírně těžce
postiženo, 956 domů je zničeno úplně,
4.377 domů je polorozbořených, a škody,
které zde byly dosud zjištěny, se odhadují
na 350 mil. Kčs. V této částce
však ještě nejsou zahrnuty škody na veřejných
budovách. Uvedu jenom, že za bojů o svobodu
přišlo o život 445 lidí a 470 bylo těžce
zraněno. Veškeré domácí zařízení,
bytové zařízení, šatstvo - to
všecko bylo zničeno, takže v obvodu Brno-venkov
je dnes 11.000 rodin dělníků z Velkého
Brna, malých zemědělců, živnostníků
a drobných úředníků, které
potřebují nutně, aby žádost okres.
národního výboru Brno-venkov, jež byla
podána na příslušná místa
za tím účelem, aby bylo rychle pomoženo,
byla také s největším urychlením
vyřízena.
Slavná sněmovno, v okrese
Brno-venkov je 5 těžce poškozených obcí.
Jsou to Ořechovičky, Ořechov, Tikovice, Říčany
a Soběšice, jež jsou téměř
úplně zničeny. Vláda jim poskytla
úvěr 5 mil. Kčs, který ovšem
bude odpočítán od náhrady za utrpěné
škody. Znamená to tedy, že skutečné
výpomoci se jim v této době ještě
nedostalo.