Nemci týmto spôsobom si zaistili voľnosť tvorby kúpnej sily v českých zemiach proste tým spôsobom, že hodnotu svojich platobných prikazov, realizovaných českou Národnou bankou, pripisovali jej k dobru u Ríšskej banky v markách. Stav týchto markových pohľadávok českej Národnej banky voči Ríšskej banke, zakrývaných vo výkazoch Nár. banky pod položkou "iné aktíva", behom okupácie rýchlo vzrastal a dosiahol ku koncu okupácie sumy 165 miliárd K. Samozrejme, že táto skutočnosť mala veľmi nepriaznivý vplyv na vzrast obeživa v tzv. Protektoráte. Objem obeživa v celej republike ku koncu roku 1938 činil 14.251 miliárd, tzv. Protektorát začal koncom roku 1939 s 13.900 miliardami, koncom roku 1944 dosiahol už čiastky 63.623 miliárd, a v máji 1945 volumen obeživa v českých zemiach činil 107 miliárd K. Podobný vývoj, i keď nie v takom rozsahu, bol i na Slovensku, kde r. 1939 volumen obeživa - bankovky, peniaze papierové a mince - obnášal 1.534 miliónov Ks, koncom r. 1943 3.768 miliónov Ks a po slovenskom národnom povstaní koncom r. 1934 už 7.159 mil. Ks, konečne koncom júna 1945 asi 8.500 mil. Ks.

Z týchto porovnaní je veľmi jasné, že sa naša mena ako v Čechách, tak i na Slovensku dostala na šikmú plochu inflácie s tendenciou rýchleho spádu. Ale keď pátrame po príčinách tohto katastrofálneho inflačného vzostupu obeživa v našich zemiach, tak je to v Čechách najmä zavedenie tzv. matrikulárneho príspevku na úhradu vojnových výdavkov ríše, z ktorého titulu Nemci vycicali z Čiech viac ako 42 miliárd K. Bola to taká obrovská suma, že nemohla byť uhradená inak ako úverom. Nemci v dôsledku totálnej vojny a spojeneckého bombardovania nemeckých priemyslových stredísk boli núteni vystupňovať vojnovú výrobu v Čechách do najkrajnejších medzí. Samozrejme k financovaniu tejto výroby používali českej Národnej banky, čo malo za následok tento inflačný vzrast obeživa v českých zemiach.

Aby bolo jasné, treba výslovne podotknúť, že tento nepomerne vysoký vzostup obeživa v Čechách bol spôsobený výlučne potrebami nemeckého vedenia vojny. Takzvaný Protektorát hospodáril s prebytkami a nepotreboval k svojim rozpočtovým výdavkom inflačných prostriedkov. Keď je teda menová sanačná potreba zemí českých tak veľká, tak príčinou toho nie sú tieto zeme, ale nemeckí okupanti. Toto si musíme práve uvedomiť najmä my na Slovensku.

Slovensko vyciciavali Nemci hlavne pomocou clearingu. Clearingové saldo Slovenska voči Nemecku rýchlo vzrastalo a bola to Slovenská národná banka, ktorá musela preddavkovať pomocou úverových operácií pohľadávky slovenského obchodu voči Ríši. Tieto pohľadávky spôsobily rýchle stúpanie položky "Iné aktíva" vo výkazoch Slovenskej národnej banky, ktorá činila koncom r. 1944 4.235 mil. Ks a v roku 1945 až 7.221 mil. Ks.

Hodnota peňažnej jednotky je určovaná nielen množstvom obeživa, ale i výsledkami národnej výroby. A aké dedictvo po stránke produkčnej nám zanechali Nemci? Nemci v českých zemiach vedení snahou maximálnej exploatácie nedovolovali investovať. České podniky žily z podstaty.

Na Slovensku za okupácie bola situácia v tomto ohľade priaznivejšia. Slovenské podniky mohly svoje zisky obracať v investicie, lenže táto výhoda oproti zemiam českým bola nakoniec anulovaná ohromným ničením, ktoré Nemci pri svojom neslávnom ústupe na slovenských podnikoch prevádzali. Zásoby surovín boly úplne vyčerpané, doprava prerušená. Množstvo tovarov, ktoré sa po oslobodení na trhu objavovaly, činilo iste len úbohé percento toho, čo tu bolo koncom prvej republiky. Je nepochybné, že i táto skutočnosť mala a stále má nemenej zhubný účinok na kúpnu silu našej menovej hodnoty Treba si uvedomiť, že problém štabilizácie meny sa nevyrieši len mechanickou konsolidáciou obeživa, ale že úzko súvisí s celkovou konsolidáciou a obnovou nášho hospodárského i politického života. Rekonštrukčné úsilie našej vlády a ľudu má vo svojich dôsledkoch na stabilizáciu meny tie isté účinky jako takzvaná menová reforma.

Vojna spôsobila, že v podobnej menovej situácii, jako sme my, sa ocitly i iné štáty. Podívajme sa, jako inde riešia tieto problémy. Vezmime si napríklad také Maďarsko. V Maďarsku nechali inflačný proces voľne bežať. Pre vládu je to dosť pohodlné. Najväčším dlžníkom býva štát a za inflácie sa veľmi hravo zbavuje dlhov. Stačí tlačiť papiere. Avšak šialený vzostup cenový spôsobuje divokú špekuláciu v hospodárskom živote, za znehodnotené peniaze nikto nechce predávať svoje výrobky, výroba viazne, nastává nezamestnanosť, hlad a bieda. Mzdy a platy nestačia držeť krok s cenami. Nakoniec na takútu politiku doplatia všetci občania a najviac tí, ktorí musia žiť z pevného peňažného dôchodku, majitelia úspor. Toto je najhorší zpôsob riešenia menových ťažkostí.

Naša ľudovo-demokratická vláda nemohla tento problém riešiť takým spôsobom. Veď si len predstavme, v akej situácii by boli majitelia úspor, keby celoživotné úspory sotva stačily na jeden obed, jako je tomu v Maďarsku. Jako by sa takto náš štát mohol zbaviť svojich záväzkov z vojnových škôd! Ale čo by na to povedal občan, ktorý vo vojně prišiel o svoj dom, keby zaň teraz dostal takú náhradu, ktorá by stačila na zakúpenie pár cigariet! Spôsob, akým my riešime tieto problémy, viazaním vkladov, dávkami z majetku, i keď je na prvý pohľad dosť krutý, je vo svojich konečných dôsledkoch jediným rozumným riešením danej situácie za cenu nepomerne menších strát jako spomenutý spôsob prvý. Sme si vedomí toho, že majetkové dávky samy nevyrešia celú problematiku nápravy meny, že sú len čiastkou v celej menovej reforme. Sme presvedčení, že vládny návrh zákona o dávke z majetku a majetkového prírastku bol spracovaný tak, aby nemal zhubné následky na náš hospodársky život. A preto sledovala komunistická strana Slovenska s určitými obavami snahy predstaviteľov niektorých politických strán, ovlivňované blízkosťou volieb, o vyňatie určitých majetkových hodnôt zpod zdanenia týmito dávkami. Treba si jasne uvedomiť, že takéto snahy nie sú službou republike, že len odďalujú a zťažujú úspešné dovŕšenie menovej reformy. Musíme mať odvahu povedať si toto a našim voličom i před voľbami, lebo cieľ, ktorý sledujeme bude prospešný im všetkým bez ohľadu na to, či sú majetní alebo nemajetní.

Rozpočtový výbor previedol početné zmeny v pôvodnom vládnom návrhu. Z týchto zmien vitame tie, ktoré majú za cieľ odstrániť zbytočný byrokratizmus pri vyrubovaní dávok a ktoré nemajú za cieľ snižovať celkový výnos týchto dávok.

Dávke z majetkového prírastku podliehajú majetkové prírastky v rozhodnej dobe zistené podľa ustanovení čiastky prvej navrhovaného zákona, snížené majetkové úbytky, zistené podľa tých istých ustanovení, a o určité majetkové nabytia taxatívne vymenované v § 35 dávkového zákona. Niektoré druhy majetkov sú oslobodené z pod tejto dávky výslovne zákonom, niektoré môže oslobodiť Ministerstvo financií, poťažne vláda. Vymerovací základ dávky z majetkového prírastku sa sníži u fyzických osôb, pokiaľ sú našimi štátnymi občanmi, o čiastky: 20.000 Kčs pre poplatníka, ďalších 20.000 Kčs pre manželku - pôvodne v návrhu bolo 10.000 Kčs - a o 5.000 Kčs pre každého ďalšieho rodinného príslušníka. U plnoletého poplatníka, ktorý nepodlieha verejnoprávnemu poisteniu, snižuje sa tento základ o ďalších 20.000 Kčs. V pôvodnom vládnom návrhu také ustavovanie nebolo.

Sadzby tejto dávky sú stanovené v § 38; oproti pôvodnému vládnemu návrhu bola zmiernená progresia u menších majetkových prírastkov. Zmenami v §§ 37 a 38 bol celkový predpokladaný výnos dávky z majetkového prírastku zmenšený podľa odhadu Ministerstva financií asi o 4¹/₂ až 7 miliárd Kčs, je možné, že i o viac.

Treba len vítať ustanovenia, ktoré stopercentne postihujú obohatenia, rezultujúce z predajov za vyššie než úradné ceny, z okupácie a z národnej, rasovej alebo politickej perzekúcie.

Základom pre vymeranie dávky z majetku je celková hodnota všetkého majetku, zmenšená o dlhy a bremená, prípadne i o dávky z majetkového prírastku podľa tohto zákona. Tento vymerovací základ sa sníži u fyzických osôb, pokiaľ sú našimi štátnymi občanmi, o tieto čiastky: o 150.000 Kčs pre poplatníka - podľa pôvodného návrhu o 200.000 Kčs -, o 150.000 Kčs pre jeho manželku - podľa pôvodného návrhu o 100.000 Kčs -, o 50.000 Kčs pre každého ďalšieho rodinného príslušníka. Oproti pôvodnému vládnemu návrhu sú novum ustanovenia odseku 4 § 61 dávkového zákona, podľa ktorých sa snižuje vymerovací základ za každý rok, o ktorý vek poplatníka v rozhodný deň konečný presahuje 30 rokov, o ďalšiu čiastku 10.000 Kčs, najviac však o čiastku 300.000 Kčs. Sadzba dávky z majetku je určená v § 62 a činí 5 % až 30 % odstupňovanie podľa výšky vymerovacieho základu.

Poplatníci, ktorí nebudú môcť zaplatiť dávky podľa tohto zákona z vlastných prostriedkov, majú možnosť použiť lacný úver. Tento úver bude poskytnutý najmä vo forme viazaných vkladov. Túto matériu rieši odsek 4 § 68 tohto zákona. Úrokovú sadzbu z tohto úveru určí minister financií, na Slovensku povereník financií tak, aby táto sadzba bola čo najnižšia. Tento úver požíva prednostného záložného práva a veriteľovi ručí zaň podporne zvláštny fond, ktorý bude zriadený v súvislosti s riešením menovo-finančných otázok. Po dobu, kým tento fond bude zriadený, preberá podporné ručenie štát. Tieto ustanovenia treba vítať najmä s hľadiska Slovenska, kde poplatníci, najmä podniky, nebudú mať toľko hotových finančných prostriedkov na viazaných vkladoch ako českí poplatníci, pretože na Slovensku za okupácie slovenské podniky premeňovaly svoje zisky v investície. V Čechách tejto možnosti nebolo, ako som spomenul v úvode.

Je možné, že v dôsledku toho sa dostanú niektoré slovenské podniky pri platení dávok podľa tohto zákona do platobných ťažkostí. Na tento prípad sa pamäta práve spomenutým úverom. Skutočnosť, že zisky slovenských podnikov za vojny išly do investícií, nie je nevýhodou pre Slovensko oproti opačným pomerom českým.

Komunistická strana Slovenska považuje tieto dávky za rozumný prostriedok riešenia menového problému a bude hlasovať za predložený zákon o dávkach z majetkového prírastku a z majetku. Praje si len, aby celý proces bol čo najviac urýchlený, nebyrokratický, lebo úspech menových reforiem je priamo závislý na rýchlosti a ráznosti jednotlivých operácií. (Potlesk.)

Podpredseda Gottier: Ďalším rečníkom je pán. posl. Souček, ktorému udeľujem slovo.

Posl. Souček: Vážená sněmovno!

Vládní návrh zákona o daňové a důchodkové amnestii, tak jak byl předložen, považujeme za opatření, které souvisí se zákonem o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku. Jen se zřetelem na tuto souvislost vyslovuji jménem klubu komunistických poslanců souhlas s tímto vládním návrhem zákona.

V zásadě považujeme každé takové zproštění poplatkových povinností za opatření, které podlamuje daňovou morálku. Již ta skutečnost, že u daně z obratu je poplatník pouhým výběrčím daně, kterou platí spotřebitel, nutí nás k tomu, abychom v zájmu spravedlnosti vůči všem vrstvám obyvatelstva trvali na správném plnění všech povinností ke státu. Jsou-li podle právního řádu trestány činy zpronevěry soukromých majetků podle trestního zákona, musí být zpronevěra veřejného majetku stíhána aspoň stejnou měrou. Stejně je tomu v řadě jiných případů zjištěných zpronevěr daní a poplatků.

Zkušenosti jenom potvrzují, že žádná z daňových úlev a amnestií v podstatě neprospěla a nezlepšila stav věci. Ba právě naopak, placení daní se stalo věcí spekulace určité vrstvy poplatníků a dalo příležitost k uplatnění zvláštnímu druhu daňových odborníků a poradců.

Zákonodárce se snažil různými formami normovat úpravu nedostatků, které jsou výsledkem slabosti celého daňového systému. Tak zákonem ze dne 8. října 1924, č. 234 Sb., byly poskytnuty mimořádné úlevy při placení daní. Roku 1927 byl vydán zákon č. 78 Sb. o stabilisačních bilancích a provedení daně prostého nadhodnocení a uznání řádných odpisů nově oceněných předmětů. Zákonem ze dne 21. března 1933, č. 48 Sb., o půjče práce byly poplatníkům poskytnuty široké úlevy. Stejně tak zákon ze dne 29. května 1936, č. 142 Sb., o obraně státu dal upisovatelům 3 % půjčky na obranu státu možnost beztrestných přiznání a odpisů nezaplacených daní. Také v době t. zv. protektorátu byla vládním nařízením ze dne 13. července 1939, čís. 192, dána beztrestnost a přiznány úlevy v placení jinak povinných daní a poplatků.

Nakonec jsme se přesvědčili, že ta skupina lidí, která spekuluje na daňové úlevy, stala se chronickým zjevem a všech těchto úlev a výhod je využíváno v neprospěch státu, neboť jsou tím omezovány základní zdroje státních příjmů. Všechny tyto důvody a skutečnosti nás přesvědčují, že daňová amnestie sama o sobě nemůže splnit, co se od ní žádá, abychom měli čistý stůl, ba právě naopak umožňuje skupinám chytráků, aby byly legalisovány jejich mnohdy obratné spekulace a defraudace.

Jedině proto, že tentokrát daňová amnestie předpokládá, že částky nezaplacených daní budou považovány za přírůstek na majetku a budou postiženy progresivní daní z přírůstku na majetku, můžeme souhlasiti s tím, aby navržené amnestie bylo použito.

Předpokládáme ovšem, že dávkou z přírůstku na majetku budou postiženi skutečně ti, kdož nezaplatili povinné daně. Je pravda, že zde byla řada poplatníků, kteří v době násilné okupace poškozovali okupanty neplacením daní a dávek. Dnes bude jim dána příležitost, aby své vlastenecké povinnosti, pokud je nesplnili, uplatnili v plné míře.

Jsme pevně přesvědčeni, že tato amnestie je amnestií poslední a že všechny nedostatky celého daňového systému musí být odstraněny. Klub komunistických poslanců pracuje již nyní na řadě návrhů a reforem, které v podstatě znamenají zavedení jednotného zdanění malých poplatníků, a to tak, že zaplacením malé částky bude poplatník zbaven jak povinnosti podávat přiznání, tak i povinností dalších. Malých poplatníků je převážná většina a tím se tedy značně ulehčí vyměřovací agendě, neboť jednotným zdaněním budou všechny poplatníkovy povinnosti vyrovnány. Takovýto daňovy systém znemožní jakoukoliv daňovou spekulaci. Věříme, že za spolupráce se všemi zkušenými odborníky dosáhneme i v tomto úseku státní správy podstatného zlepšení.

S vědomím důležitosti opatření, týkajících se zajištění naší měny - jejímž jedním článkem je provedení dávky z přírůstku na majetku a dávky majetku, s nimiž předložený zákon úzce souvisí - hlasuje klub komunistických poslanců pro tuto osnovu zákona. (Potlesk.)

Podpredseda Gottier: Ďalším prihláseným rečníkom je pani posl. Žáčková-Batková: Udeľujem jej slovo.

Posl. Žáčková-Batková: Slavná sněmovno! Pánové a paní!

Ve zprávě rozpočtového výboru k zákonu o dávce z majetkového přírůstku a dávce z majetku se v bodu 18 praví, že z důvodu zrovnoprávnění žen byla dávky prostá částka v § 37, odst. 2, č. 2 zvýšena na částku Kčs 20.000 -, takže je stejně vysoká jako u manžela. - V bodu 28 se říká: Obdobně jako se stalo v § 37, odst. 2, č. 2 byla též v § 61, odst. 3 vyrovnána výše částky prosté dávky z majetku pro manželku jako pro manžela a činí nyní Kčs 150.000.

Slavná sněmovno! Používám této přiležitosti, abych zde za všechny ženy-manželky a ženy-hospodyně zaměstnané v domácnosti vyslovila nejsrdečnější dík všem členům rozpočtového výboru za to, že zde po prvé je projeveno plné pochopení pro práci ženy zaměstnané v domácnosti. Chápu se této příležitosti také z toho důvodu, abych zde vyzvedla, jak nesporně významná je tato práce pro hospodářský a národohospodářský život státu.

My jsme všichni vždycky byli svědky toho, že práce ženy-hospodyně v domácnosti byla považována za méněcennou a že žena-hospodyně, která vytvářela nesporné důležité hodnoty v domácnosti, důležité pro život rodiny a pro život státu, byla svým významem stavěna za ostatní pracující lidi v našem státě. Ve výročních dnech revoluce, v těch překrásných dnech, kdy bylo vzpomínáno zásluh všech složek národa v boji za jeho svobodu, bylo vděčně vzpomenuto i zásluh práce žen, zaměstnaných v domácnosti, které právě v době okupace prokázaly plné pochopení pro boj národa s okupanty. Nebyly to jenom ženy matky, které se záměrným a cílevědomým obcházením všech vyživovacích předpisů, tím, že mařily snahu okupantů podlomit zdraví národa, zasloužily o to, aby zdraví národa, zdraví dětí a pracujících lidí bylo zachráněno, ale byly to také ženy-hospodyně, které sabotováním všech sbírek odpadových hmot se zasloužily o maření a zmaření hospodářských plánů okupantů, prodloužit život válce. (Potlesk.)

Řekla jsem, že byly uznány zásluhy všech složek v revoluci tím, že potom v nově se tvořících zákonech a nařízeních dala vláda průchod snaze odměnit po zásluze všechno to, co bylo v boji za svobodu národa vykonáno. Všem složkám - ať jde o státní zaměstnance, o dělnictvo, živnostnictvo nebo zemědělce - dostalo se praktického, účinného ocenění jejich zásluh, avšak, bohužel, jedna složka, a přitom nejpočetnější složka národa, 3,400.000 žen, zůstala doposud bez praktického ocenění svých zásluh. Přáli bychom si, aby zásluha a práce, kterými se právě ženy československého národa vyznamenaly, byly oceněny také v zákonech a nařízeních tím, že žena pracující v domácnosti bude postavena na roveň všem pracujícím osobám v tomto státě (Potlesk.) Přáli bychom si, aby slova uznání a ocenění významu práce žen v domácnosti byla vtělena také v čin tak, že práce ženy v domácnosti bude charakterisována jako povolání a že to nebude takové "oceňování", jakého jsme byli svědky. Jde nám o to, aby k tomuto povolání byla žena připravována již jako dívka záměrnou školní výchovou, aby v tomto svém povolání, na které bude hrdá a pyšná a které bude vykonávat se stejnou láskou a se stejným pocitem sebevědomí, jako vykonává své povolání žena-dělnice, pracovnice v továrně, učitelka, lékařka, profesorka, živnostnice, byla také žena-hospodyně charakterisována tak, že je pracovnicí v domácnosti a aby byla oceněna, jak si toho opravdu také zaslouží. (Potlesk.) Chceme dosáhnout, aby středověký názor na ženu-hospodyni byl odstraněn tím, že ji postavíme do stejné řady se všemi pracovníky národa.