Zákon o osmihodinové době pracovní
říká, že osm hodin práce je výkonem
požadovaným od každého pracovníka,
že po těchto osmi hodinách práce má
každý pracovník právo na osm hodin úlevy,
odpočinku a vzdělání. Další
práce je typována jako práce přes
čas a dvojnásobně ceněna.
Slavná sněmovno, stálo by zato zjistit, kolik
set milionů hodin práce přes čas obětovaly
republice od revolučních dnů ženy-hospodyně.
(Potlesk.) Stálo by zato zjistit, kolik hodin práce
přes čas vedle svého normálního
výkonu věnuje své domácnosti, ale
také pomoci v práci svému manželovi
žena živnostníka, zemědělce, dělníka;
stálo by zato ocenit tuto práci tím, že
bychom vypočetli přesně tyto hodiny a napsali
3400.000 žen-hospodyň věnovalo tolik a tolik
set milionů hodin práce přes čas své
republice. (Potlesk.) Tím bychom dosáhli,
že by také československá žena-hospodyně
viděla, že práce, kterou koná - na rozdíl
od mnohých příslušníků
jiných povolání - s láskou, chutí
a obětavostí, nikým neponoukána, je
také ceněna tak, jak si toho zaslouží.
Chci zde zdůraznit, že zákon o dávkách
vyjadřuje plně zásluhu ženy o klid,
pokoj a pořádek v domácnostech a také
o klid, pokoj a pořádek v našem státě.
Bude proto úkolem ústavodárného Národního
shromáždění a také úkolem
všech nás poslanců a všech členů
vlády, abychom přišli i k té ženě-hospodyni
s praktickým uznáním výsledků
její práce tím, že ji postavíme
jako člověka rovnoprávného, člověka-pracovníka
do řady všech pracujících lidí
tohoto státu.
Zdůrazňuji znovu, že chceme, aby k tomuto svému
povolání hospodyně byla žena důsledně
připravována. Při této příležitosti
musím se také zmínit o tom, že také
ty, které připravují dívku k praktickému
povolání ženy-hospodyně, naše učitelky
domácích nauk, musí býti zrovnoprávněny
se všemi učitelkami literními, že také
jejich výkon, který má nesmírnou cenu
ve výchově ženy-hospodyně v domácnosti,
musí býti ústavodárným Národním
shromážděním náležitě
oceněn.
Slavná sněmovno! Prosím zejména vás,
pánové poslanci, kteří dobře
víte, že také vaše ženy-hospodyně
tím, že vás zastávají, přebírají
na sebe veškerou tíhu starostí o rodinu, o
domácnost, hospodářství a živnosti,
abyste nám v této snaze o postavení ženy
pracující v domácnosti na roveň všem
pracujícím pomáhali.
Strana čs. národních socialistů, vědoma
si významu dávkového zákona, bude
pro něj také z tohoto důvodu, že sleduje
zrovnoprávnění manželky v rodině,
ráda hlasovati. (Potlesk.)
Podpredseda Gottier (zvoní): Ako ďalší
rečník je prihlásený pán posl.
dr Maiwald, ktorému uděľujem slovo.
Posl. dr Maiwald: Slavná sněmovno!
Byl jsem pověřen, abych jménem klubu poslanců
čs. sociální demokracie prohlásil,
že klub bude hlasovat pro předlohu o majetkových
dávkách i pro předlohu o daňové
amnestii.
Jestliže klub prohlašuje svůj zásadní
souhlas s předlohou o majetkových dávkách,
je si při tom vědom mnohých nedostatků
této osnovy. Osnova o majetkových dávkách
má s hlediska daňové spravedlnosti nesporně
velmi daleko k dokonalosti a patří ještě
k serii mimořádných opatření,
kterými se snažíme vyrovnat s následky
neblahého dědictví po neodpovědném
hospodaření nacistického režimu.
Nedostatky osnovy vyplývají však namnoze z
povahy tohoto mimořádného jednorázového
daňového opatření, a klub poslanců
soc. demokracie kvituje snahu vlády i porozumění
všech politických stran, které se projevilo
při projednávání jednotlivých
pozměňovacích návrhů, provedených
rozpočtovým výborem.
Slavná sněmovno! Projednávání
osnovy tak velkého dosahu, jako je zákon o majetkových
dávkách, v době předvolební
bylo nesporně velkou zatěžkací zkouškou
pro spolupráci stran Národní fronty. Osnova
dává tolik příležitostí
k rozdílům v názorech o každé
díllčí otázce jako málokterá
jiná. Jsme rádi, že Národní fronta
i při této zatěžkací zkoušce
dobře obstála, a soudíme, že není
přepjatým optimismem, jestliže z této
skutečnosti vyvozujeme, že jsou tím dány
dobré vyhlídky i pro další klidný
vývoj našeho vnitropolitického života.
Slavná sněmovno, my potřebujeme velmi naléhavě,
aby i po volbách pokračovala harmonická spolupráce
všech stran Národní fronty v zájmu žádoucí
konsolidace hospodářské, a potřebujeme
toho i ke konsolidaci celkového postavení našeho
státu.
Hospodářský význam osnovy o dávkách
přesunuje se nyní prakticky již z oblasti problému
měnového, který můžeme považovat
za vyřešený předcházejícími
opatřeními měnovými, do oblasti otázek
finančních. Vedle otázky spravedlivého
daňového postižení majetkových
přírůstků, umožněných
válečnými poměry, jde hlavně
o opatření prostředků k ulehčení
finančních následků okupace a války.
O vydatnosti výnosu majetkových dávek byly
během projednávání vyslovovány
převážně velmi zdrženlivé,
někdy až příliš skeptické
názory. Bylo to způsobeno informacemi, kterých
se rozpočtovému výboru dostalo jednak o výši
celkových závazků, které stát
buď již má nebo na sebe převezme při
konečné likvidaci následků okupace
a války, a na druhé straně poměrně
zdrženlivým odhadem očekávaného
výnosu majetkových dávek.
Ministerstvo financí odhaduje úhrn závazků,
které stát bude mít po konečné
likvidaci všech následků okupace a války,
na 350 miliard, a očekává přitom výnos
dávek pouze ve výši 30 až 35 miliard Kčs,
což by činilo pouze něco okolo 10 %. Z těchto
pesimistických odhadů vynořila se oprávněná
myšlenka, mají-li za těchto okolností
majetkové dávky jiný smysl, než to,
aby bylo postiženo ne oprávněné obohacení
za války.
Slavná sněmovno, mám za to, že obě
číslice, jak odhady výše finančních
následků okupace, tak odhad očekávaného
výnosu dávek, neodpovídají dobře
skutečnosti. Skutečné výsledky, jak
pokud jde o výši finančních následků
války, tak pokud jde o výnos majetkových
dávek, budou mnohem příznivější,
než očekávají odhady ministerstva financí.
Nebyl bych tedy nijak překvapen, kdyby se nakonec ukázalo,
že úhrn finančních závazků
státu nepřevýšil o mnoho 250 miliard
Kčs, a když výnos dávek, i po všech
úlevách, poskytnutých změnami v rozpočtovém
výboru, dosáhne 50 nebo i 60 miliard Kčs.
Za těchto okolností zvýší se
velmi podstatně i význam výnosu majetkových
dávek pro ulehčení finančních
následků nacistického hospodaření,
poněvadž státní dluh bude výnosem
dávek podstatně zmenšen a po zhodnocení
konfiskovaného majetku nepřátel státu
nebude přesahovat rozměr únosný pro
sestavování běžného státního
rozpočtu.
Pokud jde o úlevy poskytnuté poplatníkům
změnami provedenými rozpočtovým výborem,
soudíme, že odpovídají potřebám
hospodářského života a jsou ve svém
celku vyměřeny spravedlivě - ovšem spravedlivě,
jak je to technicky možné při opatřeních
mimořádného, jednorázového
zdanění.
Částky, které osnova osvobozuje od dávek
z majetkového přírůstku, nejsou žádnými
šmelinářskými zisky. Majetek drobných
vkladatelů ve skutečnosti nevzrostl o tolik, jak
se na první pohled zdá z přírůstku
jejich vkladů. Lidé za války ukládali
peníze, poněvadž si za ně nemohli nic
koupit, žili z podstaty, spotřebovali své zásoby
prádla, šatstva, obuvi a opotřebovali bytové
zařízení atd. Má-li dnes některá
rodina i celých 40 nebo 50 tisíc přírůstku
na vkladech, není to žádné zvětšení
majetku, protože proti těmto přírůstkům
vkladů stojí většinou stejně
veliké úbytky v jejích šatnících
nebo v jejích bytových zařízeních
a pod. Po obnovení všeho toho, co bylo za války
spotřebováno, budou tito drobní vkladatelé
zase tam, kde byli před válkou.
Klub sociální demokracie kvituje zejména
také pochopení, s jakým vyšly všechny
politické strany vstříc podnětu předsedy
Ústředního svazu řemesla posl. Sajala,
aby osobám samostatně výdělečně
činným bylo přiznáno zvýšení
minima prostého dávky z přírůstku
o dalších 20.000 korun a tak byla vyrovnána
jejich nevýhoda, způsobená tím, že
nebyly pojištěny u žádné veřejné
pojišťovny, a že dále také při
dávce z majetku byl vzat k těmto osobám zvláštní
zřetel.
Rozpočtový výbor se spravedlivě vyrovnal
také s problémy, které jsou spojeny s vybíráním
jednorázových dávek v těch případech,
kdy majetkový přírůstek za války
byl přeměněn na investice a podniky nemají
dosti volných prostředků na jejich zaplacení.
Zásady pro úpravu splátek, obsažené
v § 68, poskytují těmto podnikům velké
usnadnění při placení dávek.
Jsme si ovšem vědomi, že tato úprava skrývá
v sobě určitá nebezpečí. Máme
obavy, aby se podniky, kterým budou poskytnuty tyto úlevy
při placení, nedomáhaly později dodatečných
mimořádných odpisů. Proto apelujeme
na finanční správu, aby postupovala při
poskytování úlev pro placení velmi
rigorosně a dbala toho, aby poplatník opravdu použil
k placení dávek především všech
svých volných hotovostí a teprve po jejich
plném vyčerpání aby mu bylo povoleno
placení dávek pomocí úvěrů
z peněžních ústavů, jak to umožňuje
§ 68.
Předloha o amnestii ve věcech daňových
byla v rozpočtovém výboru podrobena velmi
důkladné kritice. Nebylo sice žádných
pochybností o tom, že je účelné
a spravedlivé poskytnout amnestii od trestních následků
nesprávných daňových přiznání
z doby okupace, bylo však vzneseno mnoho námitek proti
rozšíření amnestie i na finanční
stránku v případě přímých
daní. Rozpočtový výbor však správně
vystihl jádro problému, když provedl v osnově
o daňové amnestii změnu, která omezuje
finanční stránku amnestie u přímých
daní jen na případy, kdy dojde k vyměření
dávky z majetkového přírůstku.
Slavná sněmovno! Ohled na potřeby hospodářského
života, který vyžaduje, aby otázka majetkových
dávek byla vyřešena, a také změny
provedené v osnově při jednání
v rozpočtovém výboru vedly klub poslanců
sociální demokracie k tomu, aby se rozhodl hlasovat
pro obě projednávané osnovy. (Potlesk.)
Podpredseda Gottier: Ďalším prihláseným
rečníkom je pán posl. dr Brežný.
Udeľujem mu slovo.
Posl. dr Brežný: Slávna snemovňa!
Vládny návrh zákona o dávke z majetkového
prírastku a o dávke z majetku je prvou osnovou,
ktorá sa dostáva pred parlament v súvislosti
s menovou reformou, ktorej ukončenie, dúfame, už
nebude dlho trvať. Túto súvislosť vyjadruje
§ 80, ktorý výnos dávok podľa tohto
zákona určuje na nápravu meny.
O tom, akým spôsobom bude výnos majetkových
dávok použitý na nápravu meny, niet
však v osnove žiadneho ustanovenia, a dá sa len
predpokladať, že sa tak stane v rámci určitého
plánu, ktorý bude mať za účel
odstránenie hospodársky neodôvodneného
množstva peňazí. Pritom nie je celkom jasné,
či sa dávkami má snížiť
stúpajúci obeh nových platidiel alebo množstvo
dnes už len účtovnícky jestvujúcich
tzv. starých peňazí, ktoré sú
dvojakého druhu, podľa toho, či boly vyjadrené
v tzv. slovenskej alebo v tzv. protektorátnej mene. Znenie
§ 68, ktoré pripúšťa platenie dávok
viazanými vkladmi, ktorý spôsob platenia bude
asi najčastejší, nasvedčuje tomu, že
výnos dávok je určený na sanáciu
viazaných vkladov jednak tým, že sa sníži
ich množstvo, čím sa automaticky zlepšuje
percento krytia, jednak tým, že sa poskytovaním
úveru na zaplatenie dávok získajú
pohľadávky voči majiteľom vecných
hodnôt, čím sa získa ďalšie
krytie pre zbytok viazaných vkladov.
Zdalo by sa, že otázka, ktorá z troch spomenutých
mien, t. j. "voľnej" meny československej,
"viazanej" meny slovenskej alebo "viazanej"
meny protektorátnej, bude výnosom majetkových
dávok odložená, resp. zlepšená,
je ľahostajná. Nie je tomu však tak, aspoň
nie so slovenského hľadiska. Už viackrát
sa konštatovalo, že vývoj hospodárskych
pomerov na Slovensku prebiehal v rokoch 1939-1945 celkom odlišne
ako v českých zemiach. Následkom tohto odlišného
vývoja majú majetkové prírastky, ktoré
budú podliehať konfiškačným sadzbám
dávky z majetkového prírastku, na Slovensku
iné složenie ako v českých zemiach.
V českých zemiach dávka z majetkového
prírastku postihne hlavne inflačne vzniklý
finančný kapitál, zatiaľ čo na
Slovensku bude to hlavne vecný majetok - továrenské
objekty, dielne, strojné a iné zariadenie, sklady,
obytné hudovy atď. - ktorý bude dávkou
z majetkového prírastku najviac postihnutý.
I keď sme sa snažili jednotný, celoštátny
zákon upraviť tak, aby sa slovenskému daňovníkovi
nestala krivda pri oceňovaní a aby sa mu umožnilo
zaplatenie dávky i vtedy, keď nemá ani voľných
ani viazaných vkladov, predsa zostáva rozdielny
postoj slovenských a českých daňovníkov.
Tí daňovníci, ktorí za vojny nezískali
nič okrem papierov bez riadnej vnútornej hodnoty,
za ktoré museli prípadne odovzdať ešte
aj to, čo získali do roku 1938, nebudú tak
veľmi zaujati proti dávkam, lebo im berú len
papierové hodnoty, ktoré si nikdy necenili zvlášť
vysoko, naproti tomu dáva sa im však nádej,
že tá časť ich papierového majetku,
ktorá spadá pod daneprosté minimum, resp.
ktorá zostane po zaplatení dávok, dostane
sa im jednoho dňa do rúk v plnej hodnote. Iné
pocity budú však mať daňovníci,
ktorí nemajú viazané vklady, ktoré
by im štát mal sanovať, ale poctivou prácou
nadobudnutý vecný majetok. Títo nebudú
mať zo sanácie viazaných vkladov nič
okrem dlžoby na zaplatenie dávky z prírastku
na majetku, ktorú prípadne budú pri umorovaní
dlžoby ešte dlho, veľmi dlho spomínať.
Nie jen treba zvlášť zdôrazňovať,
že prvá skupina daňovníkov sa bude vyskytovať
v prevažnej miere v českých zemiach, kým
s daňovníkmi z druhej skupiny sa stretneme hlavne
na Slovensku.
A tu prichádzame k závažnosti otázky:
na čo sa výnos dávok použije? Ak sa
totiž výnos dávok použije na zlepšenie
pozície našej novej meny, môžeme nášmu
daňovníkovi s kľudným svedomím
povedať "že prináša obeť v prospech
seba samého, lebo zabezpečuje kúpnu silu
peňazí, ktoré dostáva a bude dostávať
za svoju prácu alebo za svoje produkty, že obetuje
pre to, aby sa zaistila bezpečnosť nových úspor
a rozvoj nášho hospodárstva, ktoré jedine
mu môže poskytnúť stúpajúcu
životnú úroveň.
Aby sme na túto otázku mohli dať odpoveď,
museli by sme sa najprv pozrieť do našich bánk
a peňažných ústavov a zistiť, koľko
je tam viazaných vkladov a aké majú krytie
tieto vklady. Potom by sme zistili dve skutočnosti, a síce,
že v českých zemiach je nepomerne viacej viazaných
vkladov ako na Slovensku a že tieto vklady sú v českých
zemiach kryté v značnej miere pohľadávkami
voči nemeckej ríši, kým na Slovensku
nájdeme len u Národnej banky nepomerne menšie
pohľadávky voči Nemecku a Maďarsku. Z
toho by sme si potom mohli spraviť obraz o sanačnej
potrebe jednotlivých oblastí štátu,
ktorá vyzerá tak, že potreba českých
zemí je mnohonásobne vyššia ako potreba
Slovenska, takže je úplne vylúčené,
aby výnos majetkových dávok v českých
zemiach bol úmerný potrebe, ktorú vyžaduje
sanácia nekrytých viazaných vkladov v českých
zemiach. Ak sa teda všetky viazané vklady hodia do
jedného vreca, potom sa nevyhneme tomu, že Slovensko
na sanáciu starých vkladov zaplatí viac,
než koľko získa.
Nerobili by sme správne, keby sme pri posudzovaní
zákona o dávke z majetkového prírastku
a o dávke z majetku zabudli na jeden faktor, ktorý
nie je menej dôležitý, ako hľadiská
hospodárske, finančné. Administratívno-technické
atď., t. j. faktor psychologický. Lebo majetkové
dávky musia byť únosné nielen hospodársky,
ale aj psychologicky, aby u daňovníkov, ktorí
budú platiť tieto dávky, nevznilkly nežiadúce
psychologické reakcie.
Sanácia viazaných vkladov znamená vo svojej
podstate odčinenie škôd, ktoré za vojny
utrpeli tí občania, ktorí museli pracovať
pre vojnovú mašinériu, alebo dodávať
svoje produkty okupantom bez toho, že by okrem nepatrných
dávok, zaručených lístkovým
zásobovacím systémom, dostali akúkoľvek
reálnu protihodnotu. Pritom sa nerozlišuje, či
ten, kto má viazaný vklad, je na tento vklad existenčne
odkázaný alebo nie, takže viazané vklady
boháčov, ktorí majú okrem vkladných
knižiek ešte miliónové hodnoty v neznárodnených
podnikoch, činžákoch, šperkoch a iných
vecných hodnotách, budú pravdepodobne sanované
rovnako ako vklady chudákov, ktorí okrem viazaného
vkladu nemajú nijakého majetku.