Okrem stratených vkladov sú tu však ešte iné škody spôsobené tiež okupantami, a síce vecné vojnové škody, ktoré vznikly buď priamo bojovými udalosťami, alebo v súvislosti s prechodom frontu. Tieto škody, na rozdiel od škôd prvého druhu, ktoré by sme mohli nazvať škodami menovými, majú tú nevýhodu, že nie sú dosiaľ číselne vyjadrené a predbežne nemajú veľkú nádej na uspokojenie. Štátny rozpočet pamätá síce na preddavky, ktoré sa majú poskytovať na náhradu týchto vecných vojnových škôd, ale ide tu o akciu čisto sociálneho rázu, na ktorú má nárok len ten, kto je existenčne ohrozený, čo sa musí zdlhavou administratívnou cestou vyšetriť, povoliť, schváliť atď. Pritom nesmieme zabudnúť, že tu ide nie o plnenia v prospech okupantov a ich vojnového úsilia ako u škôd menových, ale o škody nutne súvisiace s oslobodením a vzkriesením republiky. A predsa aký veľký je rozdiel v postavení oboch poškodených!

Majiteľ viazaného vkladu prihlási svoj vklad, vypočíta a zaplatí na neho pripadajúce majetkové dávky a potom kľudne čaká na ďalšie opatrenia a na deň, kedy sa jeho viazaný vklad, resp. to, čo mu z neho ešte ostalo, uvoľní. Naproti tomu občan, ktorý utrpel vecné vojnové škody, ak mal to šťastie, že neprišiel na mizinu, dodnes nevie, či vôbec dostane voľačo, koľko to bude a hlavne, kedy a po akých procedúrach sa mu dostane akej-takej náhrady.

Nie je našou vinou, ale skôr zásluhou, že u nás na Slovensku sú problémom nie menové škody, ktorých rozsah je pomerne nepatrný, ale vecné vojnové škody, ktorými je vyjadrená naša obeť prinesená v prospech obnovenia Československej republiky. Preto myslím, že je plne oprávnená a spravodlivá naša požiadavka, aby vecné a menové škody boly si postavené na roveň tým, že by sa všetky vecné vojnové škody vyjadrily v starých korunách a pripísaly na viazané účty poškodených v plnej výške a tým sa premenily na škody menové, na sanáciu ktorých sa má použiť výnos majetkových dávok. Lebo jedine týmto spôsobom môžeme dosiahnuť akési vyrovnanie sanačných potrieb Slovenska a českých zemí a manifestovať nášmu ľudu, že náhrada škôd, v prevažnej miere slovenských, leží našim ústavným činiteľom na srdci práve tak, ako náhrada škôd prevažne českých.

Okrem toho je tu ešte jedna vec, ktorú, považujem s hľadiska psychologického za veľmi dôležitú. Vláda sa musí postarať o to, aby bolo jasne zachytené, koľko zaplatily na majetkové dávky české zeme a koľko Slovensko a ako bol výnos týchto dávok použitý v jednej i v druhej oblasti štátu. Lebo len potom, keď národ uvidí veľkosť škôd, ktoré sa majú uhradiť, pochopí aj nutnosť nesmiernej obete, ktorá sa od neho žiada v záujme sociálnej spravodlivosti, aby totiž škody boly podľa možnosti rozvrhnuté na celý národ v pomere únosnosti každého jednotlivca.

Ak teda menom demokratickej strany prijímame zákon o dávke z majetkového prírastku a o dávke z majetku, činíme tak v presvedčení, že sa vyhovie našim spravodlivým požiadavkám vo veci náhrady vecných vojnových škôd a že sa nestane, aby hospodársky slabší partner musel prispieť na partnera hospodársky silnejšieho. (Potlesk.)

Podpredseda Gottier: Ďalším rečníkom je pán posl. dr Novák. Udeľujem mu slovo.

Posl. dr Novák: Slavná sněmovno!

Přiznám se hned na počátku, že jsem přál této osnově, která patří k největším a nejdůležitějším, jaké jsme v Prozatímním Národním shromáždění projednávali a schvalovali, trochu slavnostnější projednání, než je to možné v této předposlední schůzi PNS, za neklidu a nervosity, jaká je obyčejně při ukončení parlamentu. Musíme si uvědomit, že jde o předlohu, která zasáhne způsobem dosud neužitým veškeré naše národní hospodářství. Jsem v tom utvrzen právě dnes projevem pana kol. posl. dr Maiwalda, který měl možnost býti více zasvěcen při projednání osnovy tohoto zákona do efektu, jaký bude míti, a který prohlašuje - na rozdíl od úředníků ministerstva financí, kteří s přirozenou buď opatrností nebo resortní chytrostí stlačili předpokládaný výnos této osnovy velmi nízko - že i po úpravách, které jsme provedli v rozpočtovém výboru, mohou ty dvě dávky, z přírůstku majetkového a z majetku, vynésti 50 nebo i 60 miliard Kčs. Pak musím prohlásiti, že byla zcela odůvodněna naše žádost a také naše rozhodnutí v rozpočtovém výboru, které jsme uplatnili na počátku projednávání, aby zákon tak závažný nebyl promrskán a naslepo odhlasován, nýbrž projednán s veškerou odpovědností, kterou máme jako poslanci vůči poplatníkům a občanům, jež v Prozatímním Národním shromáždění zastupujeme.

Velevážení, i přes tu naši práci v rozpočtovém výboru vykazuje předložená osnova řadu slabin, které se projeví hlavně tím, že u mnohých paragrafů místo striktní zákonné normy jsou zmocnění, která dostává ministr financí nebo i vláda. A využívaje právě toho připomínám hned na počátku, že hlavně u § 65 je třeba, aby vláda na návrh ministerstva financí užila zmocnění, které jí dává možnost v případech závažných určiti dávku paušálem, odezírajíc od toho, jak by vypadla podle jednotlivých ustanovení zákona, a aby vláda tohoto zmocnění užila hlavně v tom případě, kde by dávky, uložené a vypočtené přesně podle ustanovení způsobovaly stav, že mnohé podniky by musely vyhlásiti konkurs podle příslušných ustanovení občanského zákona. Bude se to týkat hlavně těch podniků, které musí veřejně účtovati, které byly nuceny prováděti investice podle úředních výnosů, na př. družstevní mlékárny. A tu se domnívám, že právě na tyto případy musí se vztahovat zmocnění ministra financí nebo vlády, že má býti stanovena dávka paušálem, a sice v takové výši, aby zaplacení této dávky neznemožnilo těmto podnikům další život a další hospodářskou prosperitu.

Slavná sněmovno, účelem dávkových zákonů jest, jak se výslovně konstatuje, náprava měny - a nic jiného než náprava měny. Rozpočtový výbor úmyslně, a mohlo by se snad zdát, že nadbytečně, vyzdvihl toto ustanovení v § 80, kde rozhodl, že pro správu peněz takto získaných ustanovuje se zvláštní fond, který bude spravován s příslušnou kautelou tak, aby nemohl býti směšován s jiným hospodařením státu. Musíme dbáti hlavně toho, aby řádné státní hospodářství bylo kryto jiným způsobem než touto jednorázovou dávkou, která je tak těžká a závažná, že její zneužití bych pokládal za velký zločin na státu a na důvěře občanů k Národnímu shromáždění a k finanční správě státu.

Slavná sněmovno, měnová reforma jest pouze jedním z problémů, které stát na poli hospodářském má řešit. Těch problémů je celá řada. Budeme nuceni se zabývat záhy otázkou konsolidace státního dluhu. I po zaplacení dávky nebo dávek z přírůstku a majetkové zbude nám ještě tolik oběživa, že bude nutno přemýšlet, aby část, která je větší než ta potřebná část, příslušná a zdravá pro normální hospodářský život ve státě, byla nějakým způsobem uklidněna - abych užil nějakého vhodného výrazu - tak, aby neohrožovala hospodářský život inflačním tlakem.

Dále bude musit státní finanční správa rozřešit otázku záruky za vklady peněžních ústavů, které jsou ztraceny v bezcenných pohledávkách za německou říši. Stát musí se tady přihlásiti jako rukojmí a plátce, poněvadž jinak by nejen snad existence peněžních ústavů byla zničena, ale byla by také zničena veškerá víra v peněžní ústavy a v šetření vůbec. A stát, který bude přebírat tuto záruku, řekl bych takřka jako rukojmí a plátce, bude nucen také zde stanoviti podmínky, za jakých budou ty vklady volné a pro jaké účely bude je možno uvolňovati.

Dalším problémem bude, jak se vyrovnáme s pohledávkami, které má náš dnes většinou znárodněný průmysl za říší německou a které tvoří také částku značně přesahující desítky miliard.

Slavná sněmovno, dávkové zákony jsou finanční operací. Pro některé vrstvy bude to operace lehká, pro některé to bude však operace krvavá. A právě z toho důvodu, že je to operace velice těžká, musíme se vynasnažiti, aby její výsledky nebyly perfrustrovány, to je vyplýtvány, zmařeny nějakou nesprávnou hospodářskou politikou v době budoucí anebo i zákony a opatřeními, které jistě budou následovat. A tak nám nebude nic jiného zbývat, než abychom s plnou odpovědností pečovali, aby se ve státě dobře hospodařilo, poněvadž jinak neudržíme svou měnu, nedostaneme-li v době rozumně krátké rozpočet státní do rovnováhy. Tlak schodků, které by nebylo možno již vyrovnat normálními operacemi na peněžním trhu, by nám nutně vyvolal inflaci, pokazil by nám měnu a zničil výsledky oné krvavé operace, kterou tu nyní provádíme.

Při zatěžování nesmíme jíti nad hospodářskou únosnost hlavně těch vrstev, u nichž v zájmu hospodaření nebo národního hospodářství musíme dbát, aby dobře žily a prosperovaly. Přetížíme-li stroj, tak se zastaví. Přetížíme-li některé vrstvy a obory práce, pak přestanou hospodářsky produkovat a hospodářský život bude ochromen.

Dávky, které usnášíme, jsou vlastně již druhou měnovou operací. První, a řekl bych, významu ještě většího, bylo ztrojnásobení cifer cenové, po případě platové hladiny. Když si uvědomíme plně co to znamená, a budeme-li se na peněžní kapitál, po případě na důchody atd. dívat reálně, to je podle jejich reální hodnoty, musíme prohlásiti, že ztrojnásobení hladiny cenové a platové způsobilo, že majitelé finančního kapitálu ztratili jej v hodnotě reální, že se jim snížil až na ¹/₃ Jako by z něho zaplatili přes 60 % dávky.

Velevážení, kdo to mohl zaplatit, komu zbývá ještě potom dosti prostředků k hospodářské existenci, kdo může pracovat anebo u toho, jemuž byly sníženy veliké cifry, takže i snížená reální hodnota je u něho dosti vysoká, u toho to není s hlediska celku problém tak povážlivý. Ale uvědomme si, že právě tato operace způsobila též, že mnohé slabé vrstvy lidí, kteří již nemohou prací uhraditi své živobytí a kteří se spoléhají na úspory nebo na majetek z let dřívějších, se dostaly pod drtící kolo důsledků války. Proto jistě bylo dobře, že dávkové zákony, jež dnes usnášíme, braly i na to zřetel a že v § 38 už dávají možnost, aby ti, kteří byli postiženi právě tímto zvýšením cenové úrovně a jimž by nezbývalo dostatečných prostředků k obživě, mohli býti osvobozeni až do částky 300.000 Kčs při dávce z přírůstku majetkového. Je to tedy čin, který způsobuje, že nebudou tady břemena kladena dvakrát na jejich ramena.

Slavná sněmovno, je potřeba také zde v této schůzi zhodnotit dílo, které vykonal při této práci rozpočtový výbor. Už se tu ozvalo jednou, že to byla svorná práce všech stran Národní fronty. A já, který jsem byl členem poslanecké sněmovny v předešlém údobí naší republiky, musím konstatovat, že tento zákon byl projednáván v rozpočtovém výboru věcně, nestranně, způsobem nadstranickým a vpravdě národním. Všichni, kteří jsme tam byli zúčastněni, jsme se snažili dojíti k nejlepším výsledkům, a to s hlediska státu, aby stát dostal, což jeho je, a aby také občanstvo nebylo postiženo nad míru své únosnosti.

Jestli tu p. kol. dr Maiwald vypichoval trošičku sobecky pana posl. Sajala, tak já musím stejně přihlásiti se ke slovu a vyzvednout práci p. posl. Fuska ze strany lidové a řekl bych i zástupců všech stran ostatních, kteří ve svorné spolupráci za stejné úrovně a iniciativnosti všech způsobili, že se nám podařilo do zákona dostati normu, jaké dosud nebylo použito v našem československém zákonodárství. Že vlastně jsme vytvářeli jistým způsobem netřídní společnost tím, že osoby sociálně nepojištěné jsou postaveny na roveň osobám sociálně pojištěným, a to ve způsobu matematicky správně vypočteném. Na př. zemědělci i živnostníci, kteří nejsou pojištěni, získávají tu výhodu, že onen nedostatek pojištění se jim nahrazuje tím, že při dávce z přírůstku majetkového se jim zvyšuje částka dávce nepodléhajíci o 20.000 Kčs a že při majetkové dávce každému, kdo přesáhl 30 let, se za každý rok věku přičítá k částce nepodléhající dani majetkové 10.000 Kčs až do nejvyšší částky 300.000 Kčs. (Posl. Štětka: Pane kolego, na čí účet?) Na účet celého výnosu dávky. Ale když nám bylo předstíráno, že ta dávka vynese jen 30 miliard, a když se dovídáme, že vynese 50 nebo 60 miliard, pak tento malý úbytek (Posl. Štětka: Kdo to bude platit?) je spravedlivý. Myslím, že jsme udělali dobře, když jsme onu opravu také provedli. Hlavně si cením toho že různé stavy jsou postaveny na stejné měřítko oceňovaní. (Potlesk.) To je výsledek, který možná i v budoucnosti nám bude skýtat zdravé východisko při řešení sociálních otázek.

Slavné shromáždění, na začátku projednávání této osnovy byla nám činěna výtka, že se projednávání zákona protahuje. Myslím, že se tato výtka netýká rozpočtového výboru. Velevážení, když si uvědomíme, jak dlouho to trvalo, než jsme dostali předlohu my, kolika redakcemi v různých komisích a v různých skupinách prošla ve vládě a zase mimo vládu, pak ta doba, která byla vyhrazena rozpočtovému výboru a kterou si rozpočtový výbor vynutil, ta je v poměru k tomu velmi krátká. Domnívám se, že tady více působilo, že na počátku tvoření tohoto zákona nebyl pouze úmysl dáti do pokladny státu k reformě měny co nejvíc, ale že byly snahy provádět s pomocí tohoto dávkového zákona strukturální přesuny hospodářského a sociálního života v republice. Že byla snaha, aby tady byla provedena - řeknu to takovým způsobem - socialisace některých odvětví na sucho, aby některá odvětví, když nebudou moci tuto dávku zaplatit, přešla v novou formu podnikatelskou. Slavná sněmovno, musím se proti tomu brániti; a jistě to, že se bránili také ostatní, způsobilo, že jsme sem dostali předlohu, která alespoň toho nejhoršího je trochu zbavena. Velevážení, dnes, t. j. po roce, už jsme trochu moudřejší - nebo se aspoň teď před volbami tváříme, že jsme moudřejší - než jsme byli před rokem, když jsme ještě. (Posl. Štětka: Vy jste se báli! - Posl. Krosnář: Před rokem o vás ještě nebylo slyšet!) Myslím, že byste tehdejší své řeči dnes neradi opakovali před svými voliči (Potlesk.), poněvadž se mi zdá, když vás slyším, že hlásáte program lidové strany, a ne program své vlastní strany. (Veselost.)

Tedy v čem jsme zmoudřeli? Zmoudřeli jsme v tom, že už všichni aspoň víme, že hodnoty a blahobyt tvoří a zaručuje práce, a nikoliv jenom zlepšená distribuce. Za druhé, že musíme státní břemena nést všichni. (Posl. Štětka: Práci udělá někdo druhý!) Že se nikdo tomu nevyhne, mysle si, že to ti druzí zaplatí. (Veselost.) Dále si myslím, že jsme zmoudřeli hlavně v tom, že už dnes všichni hlásáme a víme, že nesmíme zanechávat na cestě těchto hospodářských úprav mnoho hospodářských mrtvol; že musíme udržet hospodářství podniků pokud možno nejvíce při životě, poněvadž na tom závisí tvorba statků a účinná a hojná účast všech vrstev na celém výrobním programu, který naše republika má. A konečně myslím, že už jsme si také uvědomili, že nestačí pouze jedna generace, aby zaplatila následky války, nýbrž že je musí nésti mnoho generací, které přijdou po nás, jako tomu bylo vždycky, neboť víme, že ještě po 50 i 60 letech byly placeny dávky, které byly vyhlášeny po některé válce, ať vyhrané, ať prohrané.

Dovolte mi, slavná sněmovno, abych si trošku posteskl na to, že při projednávání tohoto zákona finanční správa nesdělila ani zde v parlamentě, ani v rozpočtovém výboru plně rozsah hospodářského úkolu, který stát má plnit. Když si uvědomíme plné zatížení státu, je mnohý z nás zaražen, že dávka, kterou pokládáme za jednu z nejtěžších finančních operací, bude krýti jen velmi malou část toho úkolu státního. Je tedy třeba to říci, aby poplatníci nebyli příště překvapeni, když po těchto dávkách, kterými, jak se oni domnívají, je vyřízen problém měnové nápravy, přijdou další operace, kterými budou překvapeni, že nebude hned generálního uvolnění vkladů, dále že jistě bude nutno prováděti operace, kterými budou na delší dobu vklady vázány už z důvodů bezpečnostních. Kdybychom tento problém měli rozvinutý v úplné šíři, snáze bychom mohli tento zákon odhlasovávat.

Slavná sněmovno, domnívám se, že jest jediná všeobecná metoda nápravy měny, a tou je radostná tvůrčí práce všech, podporování produktivity všech závodů a hospodářských celků, zmenšování státních výdajů a upřímná snaha všech vrstev pracovat na všech úsecích práce a podnikání s co možno nejlepším, optimálním výsledkem. Jedině tento postup povede k vybudování a zajištění nejenom zdravé měny, nýbrž také k ozdravení hospodářského života a k vybudování hospodářsky silné a šťastné republiky Československé. (Potlesk.)

Místopředseda Tymeš: Uděluji slovo dalšímu řečníku, jímž je p. posl. Janouš.

Posl. Janouš: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Bilance prvého roku budování naší národní a státní samostatnosti je pro nás vcelku bilancí radostnou. Podařilo se nám velmi rychle konsolidovat náš politický život. Při pracovním nadšení našeho dělnictva a všech pracujicích složek v národě postupuje rychle i konsolidace hospodářská. Houževnatou prací našich zemědělců je zajistěna výživa našeho lidu. Cizina, která nás bedlivě a kriticky pozorovala, se dnes s uznáním vyjadřuje o našem státě a plně oceňuje uspořádanost našeho života. Mluví s uznáním také o tom, že máme pevnou měnu.

Všech těchto nesporných úspěchů bylo dosazeno tak rychle proto, že vláda Národní fronty měla důvěru širokých lidových vrstev a odvahu provést důslednou měnovou reformu. Nechci zde opakovat vám všem dobře známá astronomická čísla fiktivního finančního kapitálu, který nám zde okupanti zanechali. Bylo to neblahé dědictví, které spolu se stamiliardovými válečnými škodami znamenalo nesmírné ochuzení našeho národa.