Daňová povinnost vzniká u nápojů uvedených v § 56, č. 1 výrobou moštu, u nápojů uvedených v § 56, č. 2 výrobou ovocné šťávy a u umělých nápojů dokončením výroby. Výroba se pokládá za dokončenou u moštů a šťáv, jakmile byl oddělen mošt neb o šťáva od matolin či zbytků ovoce nebo bobulí, z něhož byly vyrobeny, u umělých nápojů, jakmile byly přidány poslední přísady rozhodné pro druh nápoje.

Daň se platí:

a) u nápojů z hroznů z množství vyrobeného moštu zmenšeného o výrobní, skladní a manipulační výtraty, jejichž výši stanoví ministr financí po dohodě s pověřencem financí vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení, nejvýše však 15% vyrobeného moštu;

b) u ostatních nápojů se platí daň z toho množství výrobků, které bylo vyklizeno z výrobny.

(1) Daň je splatná:

a) v případě § 58, č. 1 u všech nápojů nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nápoj z výrobny vyskladněn. Nebyla-li však daň u nápojů z hroznů zaplacena již dříve, platí se ve třech stejných splátkách vždy k 1. lednu, k 1. květnu a k 1. září následujících po dni, v němž byla výroba moštu ukončena. Prokáže-li výrobce vína, že mu zůstalo v den poslední splátky t. j. k 1. září na skladě neprodané víno, pocházející z bezprostředně předcházející sklizně, povolí mu okresní finanční ředitelství k jeho žádosti, by dotyčné víno zdanil až při vyskladnění z výrobny, nejpozději však do konce běžného roku. Odkladem placení nesmí býti řádné zaplacení daně ohroženo;

b) v případě § 58, č. 2 před použitím k vlastní spotřebě;

c) v případě § 58, č. 3 spolu s celní pohledávkou.

(2) O způsobu placení daně a o jejím zajištění a požadování předem platí obdobně příslušná ustanovení o dani z cukru.

Při dovozu tvoří daň součást celní pohledávky, o níž platí předpisy celního zákona.

(1) Od daně jsou osvobozeny:

1. nápoje vydané z výrobny pro spotřebu ve vlastní domácnosti, a to

a) víno matolinové a kvasnicové, vyrobené ze surovin vlastní sklizně v nejvyšším ročním množství 25% vyrobeného moštu,

b) víno, mošt i šťávy z hroznů nebo jiného ovoce vlastní sklizně v nejvyšším ročním množství 300 litrů,

c) víno, mošt i šťávy vyrobené z jiného ovoce nežli vinných hroznů, nepochází-li toto ovoce z vlastní sklizně, v nejvyšším ročním množství 50 litrů;

2. nápoje, které si veze cestující z ciziny pro osobní spotřebu v nejvyšším množství 1 ¹/₂ litru;

3. nápoje, které si vezou obchodní cestující jakožto neprodejné obchodní vzorky v nejvyšším množství 0.3 l u jednotlivého vzorku.

(2) Výrobce vína, moštů i šťáv z hroznů neb z jiného ovoce vlastní sklizně, kterému nestačí suroviny z vlastní sklizně na množství 300 litrů nápojů, pro něž mu přísluší osvobození podle odstavce 1, č. 1, písm. b), má pro nedostávající se množství, nejvýše však do 50 litrů nárok ještě na další osvobození podle odstavce 1, č. 1, písm. c). Skutečnost, že nápoje patřící více výrobcům jsou uloženy ve společné místnosti, není překážkou k osvobození od daně.

(1) Na žádost povolí okresní finanční ředitelství vrácení daně z nápojů:

a) prokazatelně použitých k výrobě octa nebo k průmyslovému zpracování na líh;

b) prokazatelně vyvezených z podniku v množství nad 500 litrů přímo do ciziny.

(2) Okresní finanční ředitelství vrátí rovněž na žádost daň z vína, bylo-li prokazatelně zničeno nebo přišlo jinak na zmar.

(3) Podrobnosti, zejména o tom, kde se žádost podává a o lhůtě; ve které jest ji podati, stanoví ministerstvo financí v dohodě s pověřenectvem financí.

(1) Nebyla-li daň zaplacena v plné výši a včas, jest zaplatiti z úhrnného daňového dluhu bez újmy případného zavedení důchodkového trestního řízení přirážku pro zmeškání (poplatek z prodlení) obdobně podle ustanovení o přirážce pro zmeškání platných pro přímé daně.

(2) O promlčení a vymáhání daně platí obdobně předpisy pro přímé daně.

(3) Při dovozu platí obdobně ustanovení §§ 98, 102 a 104 celního zákona.

Ustanovení čl. XI, § 47, odst. 2 a 3 tohoto zákona platí pro daň z vína obdobně.

(1) Držitel tuzemské vinice jest povinen ohlásiti ji dvojmo místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu, a to nejpozději do 4 týdnů ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti. Také ten, kdo za platnosti tohoto zákona vinice nově zakládá jest povinen to ohlásiti stejným způsobem v roce založení. I každá podstatná změna v ohlášeném stavu musí se podobně bez průtahu oznámiti.

(2) Každý pěstitel vína musí hlásiti každoročně do 14 dnů po ukončení vinné sklizně množství vinných hroznů, jakož i způsob, jak bylo nebo bude hroznů použito a má-li se tak státi k výrobě moštu, přesně označiti místo, kde se bude mošt vyráběti nebo kde byl vyroben.

(3) Bližší ustanovení o způsobu, obsahu i formě ohlášek uvedených v tomto paragrafu stanoví finanční úřad II. stolice vyhláškami v obcích, kde se víno ve větším rozsahu pěstuje.

(1) Výrobci, kteří hodlají po živnostensku vyráběti nápoje podrobené dani podle tohoto zákona, jsou povinni předem ohlásiti písemně trojmo příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu svůj podnik a v ohlášce vyznačiti místnosti výrobní, skladní i prodejní; také každou pozdější podstatnou změnu v ohlášeném stavu jest třeba stejným způsobem neprodleně oznámiti.

(2) Ti jež postihuje povinnost podle předchozího odstavce, musí označiti ohlašovaný podnik před zahájením jeho provozu - u podniků již provozovaných do 14 dnů po počátku účinnosti tohoto zákona - zvenčí zřetelně nápisem obsahujícím jméno (firmu) podnikatelovo a druh podniku.

(1) Každý výrobce nápojů podléhajících dani jest povinen ohlašovati příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu:

a) nejpozději před zahájením výroby den, kdy výroba započne a kdy pravděpodobně skončí, množství surovin určených k zpracování a přibližné množství šťáv nebo nápojů, které budou získány;

b) nejpozději do dvou dnů po ukončení výroby skutečně zpracované množství surovin a druh i množství vyrobených nápojů.

(2) Ohlášení podle odstavce 1 budiž učiněno dvojmo; jedno vyhotovení bude straně potvrzené vráceno.

(3) Povinnosti podle odstavce 1 podléhá i výrobce podle § 63, odst. 1, č. 1, písm. a) a b).

(1) Výrobce jest povinen vésti o výrobě (příjmu), jakož i o odbytu (vydání) nápojů po drobených této dani záznamy a jest povinen vydati každému odběrateli nápojů stvrzenku.

(2) Odběratel nápojů z výrobního podniku jest povinen žádati od výrobce, aby mu vydal stvrzenku podle předcházejícího odstavce; neobdrží-li ji, jest povinen ohlásiti to neprodleně důchodkovému kontrolnímu úřadu.

(3) Způsob ohlašování podniků a výroby, jakož i obsah daňových záznamů a stvrzenek upraví vládní nařízení:

(1) Ustanovení čl. XI, § 50, odst. 1 až 3 o úředním dozoru, § 51 o věcné příslušnosti finančních úřadů, § 52 o opravných prostředcích a § 53 o součinnosti úřadů a veřejných orgánů platí pro tuto daň obdobně.

(2) Ustanovení o úředním dozoru platí také pro ty, kdož nápoje podrobené dani.vyrábějí pro vlastní spotřebu neb k jakémukoliv jinému odbytu.

(3) Okresní finanční ředitelství jest oprávněno naříditi podnikům, které po živnostensku vyrábějí nápoje podléhající dani z vína, aby je ukládaly jen v nádobách úředně přeměřených.

(4) Okresní finanční ředitelství jest oprávněno, má-li důvodnou domněnku, že opatření podle předcházejících ustanovení nepostačují k zajištění daně, dáti výrobce pod zostřený úřední dozor. Zostřený úřední dozor záleží v tom, že se výrobci uloží, aby hlásil množství a způsob uložení vyrobených nápojů podrobených dani, jakož i předem každé jejich vypravení z podniku a aby konal podrobné zápisy o jejich výrobě, příjmu a vydání. Kromě toho může finanční úřad žádati, aby byla složena jistota za daň.

(5) Okresní finanční ředitelství může, uzná-li to vhodným, zaříditi stálý úřední dozor na svůj náklad. Byl-li výrobce pro zkrácení daně trestán, může okresní finanční ředitelství naříditi na dobu nutné potřeby stálý úřední dozor na jeho náklad.

(6) Místní příslušnost finančních úřadů se řídí místem výrobny.

(1) V podnicích podléhajících této dani provádějí dozorčí úřady podle potřeby zjišťování zásob.

(2) Podrobnosti o zjišťování zásob o přípustných výtratách, o zdaňování schodků a o projednání přebytků stanoví vládní nařízení.

(1) Předměty podrobené dani, které jsou uloženy jinde než v místnostech ohlášených podle § 68 nebo jejichž zdanění se řádně neprokáže, může u osob, uvedených v § 58, finanční úřad prohlásiti za propadlé bez ohledu na to, komu patří a zdali se proti určité osobě zavede důchodkové trestní řízení nebo ne.

(2) Orgány pověřené důchodkovým dozorem jsou v tomto případě oprávněny postarati se na útraty dotčených osob o bezpečné uschování takových předmětů až do rozhodnutí příslušného finančního úřadu.

(1) Zásoby nápojů uvedených v § 56, č. 1 uložené kdekoliv v den, kdy tento zákon nabývá účinnosti, a zásoby nápojů uvedených v § 56, č. 2 a 3 uložené mimo výrobní podniky, podléhají dodatečnému zdanění, převyšuje-li jejich množství v jednotlivém případě 40 litrů a není-li osvobozeno od daně podle § 63 nebo nebylo-li již zdaněno. Ze zásob, které podléhají dodatečnému zdanění, nepodléhá dani 40 litrů.

(2) Kdo má v den počátku účinnosti tohoto zákona zdanitelné nápoje, musí nejpozději do 14 dnů podati u příslušného důchodkového kontrolního úřadu dvojmo ohlášku s těmito údaji: jméno, bydliště, množství uskladněných nápojů podléhajících dani odděleně podle jednotlivých druhů a příslušnou částku daně. Jeden potvrzený stejnopis ohlášení se vrátí.

(3) Daň je povinen zaplatiti ten, u něhož jsou nápoje uloženy, případně u zásilek jejich příjemce, a to zároveň s, podáním ohlášky. Okresní finanční ředitelství může povoliti na žádost odklad placení daně nebo může svoliti, aby daň byla zaplacena ve splátkách, nejdéle však do tří měsíců po dni, kdy tento zákon nabývá účinnosti. Pokud pochází zásoba ze sklizně roku 1945, platí pro její zdanění u stanovení § 61, odst. 1, písm. a).

(4) Daň budiž zaplacena šekovým vplatním lístkem poštovní spořitelny v zemích české a Moravskoslezské na účet příslušného zemského finančního ředitelství, na Slovensku na účet pověřenectva financí.

(1) Kdo použije předmětu osvobozeného od daně k jinému než povolenému účelu, dopouští se těžkého důchodkového přestupku a trestá se pokutou ve výši čtyř až osminásobku daně připadajícího na předmět trestného činu.

(2) Jinak platí o stíhání a trestání trestných činů důchodkových obdobná u stanovení čl. XI, § 54 tohoto zákona.

Nově se zavádí:

Dani z cigaretového papíru podléhá cigaretový papír, který je bud již upraven na cigaretové obaly (dutinky, lístky) nebo je za cigaretový papír označován nebo papír o němž lze z okolností důvodně souditi, že jest za cigaretový papír určen (dále jen cigaretový papír).

(1) Daň činí za 1.000 cigaretových lístků či dutinek 10 Kčs. Zároveň s daní se vybírá přirážka ve prospěch státu ve výši 50% z maloprodejní ceny. Ministr financí v dohodě s pověřencem financí může pro tuto přirážku stanoviti vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení pevné sazby padle průměrných cen.

(2) Nelze-li určiti, kolik cigaretových obalů bude možno vyrobiti z cigaretového papíru, pokládá se vždy 28 cm² za jeden obal.

Daň je povinen platiti:

1. při tuzemské výrobě, kdo cigaretový papír vyrábí pro další prodej nebo odbyt;

2. při dovozu z ciziny poplatník celní pohledávky (§ 8 celního zákona č. 114/1927 Sb.).

(1) Daňová povinnost vzniká vyrobením cigaretového papíru.

(2) O placení daně a o jejím zajištění a požadování předem platí obdobně příslušná ustanovení o dani z cukru.

(3) Ministr financí v dohadě s pověřencem financí může naříditi a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásiti placení dané daňovými známkami.

Při dovozu tvoří daň součást celní pohledávky, o níž platí předpisy celního zákona (zák. č. 114/1927 Sb.).

Za podmínek stanovených ministerstvem financí je osvobozen od daně cigaretový papír, který

1. bude přepraven z papírny do výrobny cigaretového papíru nebo cigaretových obalů, nebo bude přepraven z jedné výrobny cigaretových obalů do druhé,

2. bude odebrán státní tabákovou režií, aby se ho použilo k výrobě cigaret,

3. bude vyvezen do celní ciziny.

Ustanovení čl. XI, § 47, odst. 2 a 3 tohoto zákona platí zde obdobně.

(1) Nebyla-li daň zaplacena v plné výši a včas, jest zaplatiti z úhrnného daňového dluhu bez újmy případného zavedení důchodkového trestního řízení přirážku pro zmeškání (poplatek z prodlení) obdobně podle ustanovení o přirážce pro zmeškání platných pro přímé daně.

(2) O promlčení a vymáhání daně platí obdobně předpisy pro přímé daně.

(3) Při dovozu platí obdobně ustanovení §§ 98, 102 a 104 celního zákona.

(1) Kdo v tuzemsku vyrábí cigaretový papír nebo cigaretové obaly, musí to ohlásiti nejpozději do 14 dnů po dni, kdy tento zákon nabývá účinnosti, místně příslušnému důchodkovému kontrolnímu úřadu a v ohlášce vyznačiti místnosti výrobní, prodejní a skladní. Také každou podstatnou změnu v ohlášeném stavu musí úřadu bez průtahu oznámiti. Kdo hodlá založiti takovou výrobu, musí to ohlásiti nejméně 14 dní předem.

(2) Ten, koho stíhá povinnost podle předchozího odstavce, musí dáti ohlašovaný podnik před zahájením jeho provozu - u podniků již provozovaných do 14 dnů po počátku účinnosti tohoto zákona - zvenčí zřetelně označiti nápisem obsahujícím jméno (firmu) podnikatelovu a druh podniku.

(3) Podrobnosti o ohlašování a označování podniků stanoví ministerstvo financí v dohodě s pověřenectvem financí.

(1) Výrobce cigaretového papíru nebo cigaretových dutinek a lístků je povinen vésti o výrobě (příjmu), o odbytu (vydání) a o zdanění záznamy a je povinen vydati každému odběrateli cigaretového papíru stvrzenku o jeho zdanění.

(2) Odběratel cigaretového papíru z výrobny je povinen žádati od výrobce, aby mu vydal daňovou stvrzenku; neobdrží-li ji, je povinen ohlásiti to neprodleně důchodkovému kontrolnímu úřadu.

(3) Podrobné předpisy o těchto záznamech a o daňových stvrzenkách vydá ministerstvo financí v dohodě s pověřenectvem financí.

(1) Ustanovení čl. XI, § 50, odst. 1 až 3 o úředním dozoru, § 51 o věcné příslušnosti finančních úřadů, § 52 o opravných prostředcích a § 53 o součinnosti úřadů a veřejných orgánů platí pro tuto daň obdobně.

(2) Podnikatel nebo správce podniku a v jejich nepřítomnosti jejich zástupce jest povinen při úředním jednání konati na požádání sám nebo svými zaměstnanci pomocné práce.

(3) Ustanovení čl. XII, § 71, odst. 4 o zostřeném dozoru a odst. 5 o stálém dozoru platí rovněž obdobně.

(4) Místní příslušnost finančních úřadů se řídí místem výrobny.

Ustanovení čl. XII, § 72 tohoto zákona platí obdobně.

Ustanovení čl. XII, § 73 tohoto zákona se použije pro tuto daň obdobně.

(1) Platí-li se daň z cigaretového papíru připevněním daňových známek, dopouští se nejde-li o zkrácení daně - těžkého důchodkového přestupku a trestá se pokutou ve výši čtyř až osminásobku daně připadající na předmět trestného činu, ten, kdo cigaretový papír opatří padělanou nebo již jednou použitou daňovou známkou nebo cigaretového papíru, který měl býti opatřen daňovou známkou, bez berní známky nabývá, uschovává, nabízí nebo prodává.

(2) Jinak platí, o stíhání a trestání trestných činů důchodkových obdobně trestní ustanovení čl. XI, § 54 tohoto zákona.

Nevybírají se až na další tyto daně:

Ustanovení a dani z motorových vozidel a o dani z jízdného za hromadnou dopravu osob motorovými vozidly (hlava VIII zákona ze dne 12. dubna 19 M, č. 77 Sb.) se až na další neprováděj í a daně se nevybírají.

Zrušují se tyto daně:

1. Daň z limonád, minerálních a sodových vod (zákon ze dne 21. prosince 1937, č. 248 Sb.);

2. potravní daň na čáře (zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 264 Sb.);

3. daň z přípravků ke kypření těsta (zákon ze dne 12. února 1936, č. 40 Sb.);

4. daň z vodní síly (zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 338 Sb.).